Pohotová reakce všímavého řemeslníka zachránila život starší ženě z Ostravy. Seniorka totiž neotvírala a nereagovala na domluvenou výměnu dveří. Muž proto přivolal policii, která se dostala do bytu násilím. Ženu našli zřejmě po prodělané mrtvici.
Zasahující policisté: „Haló policie, jste v pořádku?!“
Policisté přijeli k bytu seniorky v Ostravě-Přívozu na zavolání řemeslníka, který měl s kolegy ženě měnit vstupní dveře. Domluvili se den předem, zákaznice ale nereagovala.
Oznamovatel: „Zvonili jsme, volali jsme, několik zmeškaných hovorů, paní jsme posílali SMS, co se děje. Máme strach trošičku, jestli se paní něco nestalo, jestli se tam někde nevybulila v bytě.“
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: „Policisté pojali podezření, že by se ženě mohlo něco stát. Proto zvolili násilný vstup do bytu. Jakmile do tohoto vběhli, ženu nalezli sedět na zemi v kuchyni, kdy byla silně dezorientovaná.“
Zasahující policisté: „Já si vás potřebuju pořádně zkontrolovat. Kdyby se vám přitížilo nebo cokoliv se stalo, tak po mě budete řvát a hned mě chytnete.“
Podle dostupných informací byla zhruba 65letá žena v přímém ohrožení života. Záchranáři ji převezli do nemocnice, kde podstoupila operaci.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: „Dnes už je žena propuštěna z nemocnice a je doma. Velké poděkování patří především muži, kterému situace nebyla lhostejná a zavolal na tísňovou linku 158, kdy se obával o její život a zdraví.“
Právě včasné přivolání pomoci často rozhoduje o záchraně života. Obrátit se v takových případech můžete na státní nebo městskou policii. Nejen u těchto událostí spolu záchranné složky skvěle spolupracují.
---
Opava se zapojila do světového dne pletení na veřejnosti. Tentokrát se v Arkádách háčkovaly polštáře pro seniory z Domova sv. Zdislavy.
Opavské Arkády se zaplnily milovníky háčkování a pletení. Druhý ročník akce Pletení na veřejnosti spojil desítky lidí všech generací, kteří společně tvořili barevné polštáře pro klienty Domova svaté Zdislavy.
Marcela Kupková, organizátorka: "Kolem těch 20, 30 nás tady asi bylo a cílem bylo zhruba kolem 30 polštářků ať dostane každý klient, a to si myslím, že splníme bohatě. Jsou ty polštářky veselé, každý je úplně jiný a myslím, že budou všichni nadšeni."
Zapojit se mohl každý, kdo si přinesl háček, nebo jen chuť tvořit. Organizátoři zajistili přízi i návody a kolemjdoucí si mohli háčkování sami vyzkoušet.
anketa: účastníci akce: “Super to je, loni jsme dělali deky, letos polštářky, aspoň ti staří lidé budou mít něco, k něčemu se přitulit.”
“Já jsem si vybrala zelenkavé barvy, taková hrášková, jsem ráda, že to je pro charitu, má to úplně nádherné využití a háčkuju moc ráda a v každé volné chvilce.”
Součástí akce byla také ukázka předení na kolovrátku a kdo chtěl, tak si to mohl také vyzkoušet.
Anna Mudrochová, přadlena a pletařka: “Toto je Agněžka, je to skládací přenosný kolovrátek. Kolovrátek funguje na bázi stáčení a převodu toho hnacího momentu. Je to velmi uklidňující až hypnotické, je to taková ta, je to meditace, u které vidíte výsledek.”
Světový den pletení na veřejnosti se slaví v mnoha zemích světa. Jeho cílem je nejen představit tradiční ruční práce, ale také spojovat lidi a ukázat, že i obyčejné klubko příze může pomoci dobré věci.
---
Po nedávné rekonstrukci okolí čeká kostel svatého Josefa ve Slezské Ostravě další proměna. Radnice schválila peníze na opravu historického interiéru. Práce mají za cíl vrátit prostorům jejich zašlý lesk a začít by měly v září.
Pozdně barokní kostel svatého Josefa je dominantou Těšínské ulice. Tato kulturní památka z konce 18. století má za sebou bohatou historii.
Vítězslav Řehulka, farář, Římskokatolická farnost Moravská Ostrava: "Ten kostel je zasvěcený Panně Marii
Karmelské. Vlastně tady na oltáři je velmi vzácný obraz z 15. století, kde vlastně už pět století se tady lidé chodí utíkat se svými prosbami a také se svojí vděčností."
V nedávné době prošlo kompletní proměnou okolí kostela. Radnice schválila peníze na další fázi oprav. Tentokrát se práce dotknou vnitřních prostor.
Vítězslav Řehulka, farář, Římskokatolická farnost Moravská Ostrava: "Nás čeká vlastně generální oprava elektroinstalace. Potom nás čeká úprava, co se týká osvětlovací techniky, protože je tady asi tři nebo čtyři takové druhy osvětlovacích těles. Potom samozřejmě nakonec výmalba. Zednické práce, výmalba celého kostela."
Kostel plní důležitou roli. Slouží jako vstupní brána na Ústřední hřbitov. Pravidelně se zde konají smuteční obřady i svatby.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Takže opravdu se snažíme těm církevním stavbám věnovat, protože jsou jakousi vizitkou Slezské Ostravy a jsou opravdu naším kulturním dědictvím."
Pokud vše půjde podle plánu, opravy by měly začít v září tohoto roku.
---
Na zimním stadionu ve Studénce pokračuje rekonstrukce hokejových šaten. Loni město opravilo dvě, do začátku nové sezony dostanou důstojnou podobu další tři.
Dvě z patnácti šaten zimního stadionu ve Studénce nechalo město opravit v loňském roce, a to za 2,8 milionu korun. Byly to šatny, které používá hokejová mládež. Letos v červnu začala rekonstrukce dalších tří, včetně sociálního zázemí a části chodby.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Vybourané je téměř vše. Zachováváme stávající rozvody jenom v nezbytně nutné míře. Jinak to, co měníme v šatnách, to je zdravotechnika, vzduchotechnika, provádíme nové sociální zařízení a nové vybavení v šatnách.”
Tato druhá etapa vyjde město na zhruba 4 miliony korun. Radnice se opakovaně snažila získat dotaci na realizaci oprav šaten jako celku od Národní sportovní agentury. To se ale nepodařilo.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Tak jsme v podstatě tak, jak jsme deklarovali, že začneme postupně s jednotlivými etapami z vlastních prostředků, takže první část proběhla v loňském roce, v tom letošním jsme zde v dalším prostoru, tak, abychom dostáli toho, co jsme slíbili, že v podstatě postupnými kroky zrekonstruujeme vnitřní prostory zimního stadionu.”
Firma má na realizaci díla 75 dní, dokončeno má být v první polovině srpna.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Ale my věříme, že práce budou probíhat rychle, pružně a pokud možno tak, že se to podaří stihnout někdy na přelomu července a srpna, abychom mohli pak následně začít připravovat ledovou plochu.”
Šatny, které jsou nyní staveništěm, slouží návštěvníkům veřejného bruslení, účastníkům hokejových kempů nebo týmům amatérské hokejové ligy. Oprava zázemí, které využívá přímo hokejový klub, začne v příštím roce.
---
Pohár pro vítěze rybářského souboje městských obvodů Vítkovic a Nové Vsi poprvé získali rybáři z Vítkovic. Své soupeře v délce nachytaných ryb porazili o více než dva metry.
Na rybníku pod Bedřiškou v Nové Vsi se uskutečnil třetí ročník rybářských závodů, ve kterých poměřili své síly zástupci městských obvodů Vítkovic a Nové Vsi.
TOMÁŠ LEFNER (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), starosta Ostravy-Nové Vsi: "Před třemi roky jsme se domluvili se starostou Vítkovic, že bychom mohli něco udělat, spojovat ty rybářské komunity a je třeba říct, že ta akce se povedla už v předchozích dvou ročnících a jak je dneska vidět, tak se taky daří tahat ryby, takže věřím, že to dopadne dobře."
Čtyřicítka rybářů se utkala jak v jednotlivcích o největší chycenou rybu, tak i v týmech o nejvyšší celkovou délku nachytaných ryb.
JAN FLUKSA, předseda rybářského spolku Nová Ves: "Máme tady skoro všechny druhy ryb - kapr, amur, štika, candát, sumec a dneska bere hlavně kapr a amur."
PAVEL FREISLER (OSTRAVAK), spoluorganizátor, zastupitel MOb Ostrava-Vítkovice: "Já jsem neskutečně šťastný, že přes počasí se nás tu sešlo tolik, dětská kategorie byla skoro naplněna, dokonce mezi dětmi se nám tady odehrává velký souboj tři ryby na tři ryby, takže jde o centimetry, což je úplně perfektní."
V jednotlivcích se nejvíce dařilo Denisovi Svobodovi z Vítkovic. Jeho úlovky výrazně pomohly v celkovém součtu k tomu, že pohár starosty poprvé získali vítkovičtí.
DENIS SVOBODA, vítěz rybářských závodů: "Chytil jsem tři kapry, dvakrát 50 a jednou 59 cm."
anketa: "Zpočátku ryba brala lépe než teď na sluníčku, ale jde to."
"Chytá se mi strašně dobře, chytil jsem teď kapra 50 cm."
Vítězové ulovili ryby v celkové délce 765 cm a zvítězili s náskokem více než 2 metrů. Dětskou kategorii nakonec ovládla Eliška Švecová z Vítkovic.
ELIŠKA ŠVECOVÁ, vítězka dětské kategorie: "Baví mě to hodně a chytám už asi pět let."
I přes úmorné vedro se závody vydařily a všechny ryby byly vráceny vodě.
---
Letos v únoru vyjel z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě symbolický poslední vozík černého uhlí. Definitivně tak uzavřel téměř 250 let hlubinné těžby černého uhlí v České republice. Mnoha bývalým horníkům ale způsob, jakým se s touto významnou etapou českého hornictví společnost rozloučila, nestačil. Rozhodli se proto připravit vlastní setkání – takové, které bude především o lidech, vzpomínkách a hornické solidaritě. Ve Stonavě tak vznikla nová akce s názvem Pofedrujeme.
První ročník setkání "POFEDRUJEME" přivedl do Stonavy stovky bývalých zaměstnanců Dolu ČSM. Ti přijeli zavzpomínat na léta strávená na šachtě, potkat bývalé kolegy a společně symbolicky uzavřít jednu významnou kapitolu hornické historie.
Josef Kasper, spoluorganizátor setkání "POFEDRUJEME": "Já jsem si říkal, že my jsme na ČSM byli zvyklí rozhodovat za sebe a my si to ukončení ČSM uděláme sami. Je to setkání všech zaměstnanců, kteří na ČSM pracovali."
Program začal pietním aktem u pomníku Slza, který připomíná horníky, kteří se ze svých směn nikdy nevrátili. Poté se účastníci přesunuli do areálu Domu PZKO. Přestože se mnozí z nich neviděli řadu let, bylo zřejmé, že na společně prožitá léta ani vzájemné vztahy nezapomněli.
Viktor Koláček, spoluorganizátor setkání "POFEDRUJEME": "My jsme se vídali denně. Byly to problémy, které se řešily od rodinného života až po pracovní problémy. No a to co se zažije, to zůstane pod kůží.
anketa, účastníci setkání POFEDRUJEME": "Já jsem dělal na Dole ČSM od roku 1974, takže těch kamarádů tady mám velmi hodně." "Tady jsou kluci, které jsem neviděl třeba deset, dvanáct roků. Je fajn se s nimi setkat, pokecat s nimi. Je to dobrá akce."
Setkání ale nebylo jen o vzpomínkách. Organizátoři navázali na tradiční hornickou solidaritu - konkrétní pomocí druhým.
---
Pohotová reakce všímavého řemeslníka zachránila život starší ženě z Ostravy. Seniorka totiž neotvírala a nereagovala na domluvenou výměnu dveří. Muž proto přivolal policii, která se dostala do bytu násilím. Ženu našli zřejmě po prodělané mrtvici.
Zasahující policisté: „Haló policie, jste v pořádku?!“
Policisté přijeli k bytu seniorky v Ostravě-Přívozu na zavolání řemeslníka, který měl s kolegy ženě měnit vstupní dveře. Domluvili se den předem, zákaznice ale nereagovala.
Oznamovatel: „Zvonili jsme, volali jsme, několik zmeškaných hovorů, paní jsme posílali SMS, co se děje. Máme strach trošičku, jestli se paní něco nestalo, jestli se tam někde nevybulila v bytě.“
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: „Policisté pojali podezření, že by se ženě mohlo něco stát. Proto zvolili násilný vstup do bytu. Jakmile do tohoto vběhli, ženu nalezli sedět na zemi v kuchyni, kdy byla silně dezorientovaná.“
Zasahující policisté: „Já si vás potřebuju pořádně zkontrolovat. Kdyby se vám přitížilo nebo cokoliv se stalo, tak po mě budete řvát a hned mě chytnete.“
Podle dostupných informací byla zhruba 65letá žena v přímém ohrožení života. Záchranáři ji převezli do nemocnice, kde podstoupila operaci.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: „Dnes už je žena propuštěna z nemocnice a je doma. Velké poděkování patří především muži, kterému situace nebyla lhostejná a zavolal na tísňovou linku 158, kdy se obával o její život a zdraví.“
Právě včasné přivolání pomoci často rozhoduje o záchraně života. Obrátit se v takových případech můžete na státní nebo městskou policii. Nejen u těchto událostí spolu záchranné složky skvěle spolupracují.
---
Opava se zapojila do světového dne pletení na veřejnosti. Tentokrát se v Arkádách háčkovaly polštáře pro seniory z Domova sv. Zdislavy.
Opavské Arkády se zaplnily milovníky háčkování a pletení. Druhý ročník akce Pletení na veřejnosti spojil desítky lidí všech generací, kteří společně tvořili barevné polštáře pro klienty Domova svaté Zdislavy.
Marcela Kupková, organizátorka: "Kolem těch 20, 30 nás tady asi bylo a cílem bylo zhruba kolem 30 polštářků ať dostane každý klient, a to si myslím, že splníme bohatě. Jsou ty polštářky veselé, každý je úplně jiný a myslím, že budou všichni nadšeni."
Zapojit se mohl každý, kdo si přinesl háček, nebo jen chuť tvořit. Organizátoři zajistili přízi i návody a kolemjdoucí si mohli háčkování sami vyzkoušet.
anketa: účastníci akce: “Super to je, loni jsme dělali deky, letos polštářky, aspoň ti staří lidé budou mít něco, k něčemu se přitulit.”
“Já jsem si vybrala zelenkavé barvy, taková hrášková, jsem ráda, že to je pro charitu, má to úplně nádherné využití a háčkuju moc ráda a v každé volné chvilce.”
Součástí akce byla také ukázka předení na kolovrátku a kdo chtěl, tak si to mohl také vyzkoušet.
Anna Mudrochová, přadlena a pletařka: “Toto je Agněžka, je to skládací přenosný kolovrátek. Kolovrátek funguje na bázi stáčení a převodu toho hnacího momentu. Je to velmi uklidňující až hypnotické, je to taková ta, je to meditace, u které vidíte výsledek.”
Světový den pletení na veřejnosti se slaví v mnoha zemích světa. Jeho cílem je nejen představit tradiční ruční práce, ale také spojovat lidi a ukázat, že i obyčejné klubko příze může pomoci dobré věci.
---
Po nedávné rekonstrukci okolí čeká kostel svatého Josefa ve Slezské Ostravě další proměna. Radnice schválila peníze na opravu historického interiéru. Práce mají za cíl vrátit prostorům jejich zašlý lesk a začít by měly v září.
Pozdně barokní kostel svatého Josefa je dominantou Těšínské ulice. Tato kulturní památka z konce 18. století má za sebou bohatou historii.
Vítězslav Řehulka, farář, Římskokatolická farnost Moravská Ostrava: "Ten kostel je zasvěcený Panně Marii
Karmelské. Vlastně tady na oltáři je velmi vzácný obraz z 15. století, kde vlastně už pět století se tady lidé chodí utíkat se svými prosbami a také se svojí vděčností."
V nedávné době prošlo kompletní proměnou okolí kostela. Radnice schválila peníze na další fázi oprav. Tentokrát se práce dotknou vnitřních prostor.
Vítězslav Řehulka, farář, Římskokatolická farnost Moravská Ostrava: "Nás čeká vlastně generální oprava elektroinstalace. Potom nás čeká úprava, co se týká osvětlovací techniky, protože je tady asi tři nebo čtyři takové druhy osvětlovacích těles. Potom samozřejmě nakonec výmalba. Zednické práce, výmalba celého kostela."
Kostel plní důležitou roli. Slouží jako vstupní brána na Ústřední hřbitov. Pravidelně se zde konají smuteční obřady i svatby.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Takže opravdu se snažíme těm církevním stavbám věnovat, protože jsou jakousi vizitkou Slezské Ostravy a jsou opravdu naším kulturním dědictvím."
Pokud vše půjde podle plánu, opravy by měly začít v září tohoto roku.
---
Na zimním stadionu ve Studénce pokračuje rekonstrukce hokejových šaten. Loni město opravilo dvě, do začátku nové sezony dostanou důstojnou podobu další tři.
Dvě z patnácti šaten zimního stadionu ve Studénce nechalo město opravit v loňském roce, a to za 2,8 milionu korun. Byly to šatny, které používá hokejová mládež. Letos v červnu začala rekonstrukce dalších tří, včetně sociálního zázemí a části chodby.
Radmila Nováková, vedoucí odboru stavebního řádu: “Vybourané je téměř vše. Zachováváme stávající rozvody jenom v nezbytně nutné míře. Jinak to, co měníme v šatnách, to je zdravotechnika, vzduchotechnika, provádíme nové sociální zařízení a nové vybavení v šatnách.”
Tato druhá etapa vyjde město na zhruba 4 miliony korun. Radnice se opakovaně snažila získat dotaci na realizaci oprav šaten jako celku od Národní sportovní agentury. To se ale nepodařilo.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Tak jsme v podstatě tak, jak jsme deklarovali, že začneme postupně s jednotlivými etapami z vlastních prostředků, takže první část proběhla v loňském roce, v tom letošním jsme zde v dalším prostoru, tak, abychom dostáli toho, co jsme slíbili, že v podstatě postupnými kroky zrekonstruujeme vnitřní prostory zimního stadionu.”
Firma má na realizaci díla 75 dní, dokončeno má být v první polovině srpna.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Ale my věříme, že práce budou probíhat rychle, pružně a pokud možno tak, že se to podaří stihnout někdy na přelomu července a srpna, abychom mohli pak následně začít připravovat ledovou plochu.”
Šatny, které jsou nyní staveništěm, slouží návštěvníkům veřejného bruslení, účastníkům hokejových kempů nebo týmům amatérské hokejové ligy. Oprava zázemí, které využívá přímo hokejový klub, začne v příštím roce.
---
Pohár pro vítěze rybářského souboje městských obvodů Vítkovic a Nové Vsi poprvé získali rybáři z Vítkovic. Své soupeře v délce nachytaných ryb porazili o více než dva metry.
Na rybníku pod Bedřiškou v Nové Vsi se uskutečnil třetí ročník rybářských závodů, ve kterých poměřili své síly zástupci městských obvodů Vítkovic a Nové Vsi.
TOMÁŠ LEFNER (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), starosta Ostravy-Nové Vsi: "Před třemi roky jsme se domluvili se starostou Vítkovic, že bychom mohli něco udělat, spojovat ty rybářské komunity a je třeba říct, že ta akce se povedla už v předchozích dvou ročnících a jak je dneska vidět, tak se taky daří tahat ryby, takže věřím, že to dopadne dobře."
Čtyřicítka rybářů se utkala jak v jednotlivcích o největší chycenou rybu, tak i v týmech o nejvyšší celkovou délku nachytaných ryb.
JAN FLUKSA, předseda rybářského spolku Nová Ves: "Máme tady skoro všechny druhy ryb - kapr, amur, štika, candát, sumec a dneska bere hlavně kapr a amur."
PAVEL FREISLER (OSTRAVAK), spoluorganizátor, zastupitel MOb Ostrava-Vítkovice: "Já jsem neskutečně šťastný, že přes počasí se nás tu sešlo tolik, dětská kategorie byla skoro naplněna, dokonce mezi dětmi se nám tady odehrává velký souboj tři ryby na tři ryby, takže jde o centimetry, což je úplně perfektní."
V jednotlivcích se nejvíce dařilo Denisovi Svobodovi z Vítkovic. Jeho úlovky výrazně pomohly v celkovém součtu k tomu, že pohár starosty poprvé získali vítkovičtí.
DENIS SVOBODA, vítěz rybářských závodů: "Chytil jsem tři kapry, dvakrát 50 a jednou 59 cm."
anketa: "Zpočátku ryba brala lépe než teď na sluníčku, ale jde to."
"Chytá se mi strašně dobře, chytil jsem teď kapra 50 cm."
Vítězové ulovili ryby v celkové délce 765 cm a zvítězili s náskokem více než 2 metrů. Dětskou kategorii nakonec ovládla Eliška Švecová z Vítkovic.
ELIŠKA ŠVECOVÁ, vítězka dětské kategorie: "Baví mě to hodně a chytám už asi pět let."
I přes úmorné vedro se závody vydařily a všechny ryby byly vráceny vodě.
---
Letos v únoru vyjel z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě symbolický poslední vozík černého uhlí. Definitivně tak uzavřel téměř 250 let hlubinné těžby černého uhlí v České republice. Mnoha bývalým horníkům ale způsob, jakým se s touto významnou etapou českého hornictví společnost rozloučila, nestačil. Rozhodli se proto připravit vlastní setkání – takové, které bude především o lidech, vzpomínkách a hornické solidaritě. Ve Stonavě tak vznikla nová akce s názvem Pofedrujeme.
První ročník setkání "POFEDRUJEME" přivedl do Stonavy stovky bývalých zaměstnanců Dolu ČSM. Ti přijeli zavzpomínat na léta strávená na šachtě, potkat bývalé kolegy a společně symbolicky uzavřít jednu významnou kapitolu hornické historie.
Josef Kasper, spoluorganizátor setkání "POFEDRUJEME": "Já jsem si říkal, že my jsme na ČSM byli zvyklí rozhodovat za sebe a my si to ukončení ČSM uděláme sami. Je to setkání všech zaměstnanců, kteří na ČSM pracovali."
Program začal pietním aktem u pomníku Slza, který připomíná horníky, kteří se ze svých směn nikdy nevrátili. Poté se účastníci přesunuli do areálu Domu PZKO. Přestože se mnozí z nich neviděli řadu let, bylo zřejmé, že na společně prožitá léta ani vzájemné vztahy nezapomněli.
Viktor Koláček, spoluorganizátor setkání "POFEDRUJEME": "My jsme se vídali denně. Byly to problémy, které se řešily od rodinného života až po pracovní problémy. No a to co se zažije, to zůstane pod kůží.
anketa, účastníci setkání POFEDRUJEME": "Já jsem dělal na Dole ČSM od roku 1974, takže těch kamarádů tady mám velmi hodně." "Tady jsou kluci, které jsem neviděl třeba deset, dvanáct roků. Je fajn se s nimi setkat, pokecat s nimi. Je to dobrá akce."
Setkání ale nebylo jen o vzpomínkách. Organizátoři navázali na tradiční hornickou solidaritu - konkrétní pomocí druhým.
---
