Vedení města Ostravy oznámilo dobrou zprávu. Všechno nasvědčuje tomu, že koncertní sál se skutečně bude stavět. O realizaci zakázky se uchází hned 5 firem a i nabídnutá cena je příznivá. Je totiž nižší, než se předpokládalo.
Unikátní silueta koncertní haly v Ostravě získávají stále jasnější obrysy. 1. listopadu uplynula lhůta pro podání nabídek na veřejnou zakázku její výstavby a tak už vedení města ví, za kolik ji lze vybudovat. Přihlásilo se celkem 5 stavebních společností a radní byli mile překvapeni nabídnutými cenami. I ta nejvyšší nabídka byla pod předpokládanou cenou.
Jan Dohnal, primátor města: „Pozitivně mě překvapil jak počet zájemců, tak nabídkové ceny. Je zapotřebí dodat, že projekt má od počátku politickou podporu stran Koalice SPOLU, hnutí ANO, Pirátů i hnutí Ostravak."
Projekt rekonstrukce kulturního domu a přístavby koncertního sálu byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi deset nejočekávanějších staveb světa. V současnosti pokračuje příprava území. Koncertní sál se stane domovskou scénou Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Já opravdu věřím, že za několik let, další sezónu, možná 73, nebo 74 opravdu bude Janáčkova filharmonie zahajovat v nové koncertní hale."
Jan Dohnal, primátor města: "Nabídky budou nyní posouzeny hodnotící komisí, co do úplnosti a správnosti, a následně vyhodnoceny dle hodnotícího kritéria, kterým je cena."
Po dokončení bude komplex sloužit nejen filharmonii, ale současně obsáhne edukační centrum, multifunkční sály, nahrávací studio i divadelní sál. Kapacita bude 1300 posluchačů. Stavět by se mohlo začít už za rok.
---
Frýdek-Místek se dohodl s obcí Baška na výstavbě nové cyklostezky. Ta povede z Místku do Bašky podél řeky Ostravice. Vybudovat by se měla v příštím roce a z větší části ji zaplatí evropská dotace. Cílem je doplnit chybějící úseky na trase Ostrava – Beskydy.
Už příští rok se milovníci cyklistiky dočkají další nové cyklostezky. Ta pohodlně propojí Frýdek-Místek s obcí Baška.
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Obec Baška se rozhodla realizovat převážně na svém katastru prodloužení cyklostezky, která vede přes Místek. S tím, že je na trase Ostrava – Ostravice. Je to jeden z posledních úseků, které nejsou. Takže my jsme samozřejmě spolupráci okamžitě přijali. S tím, že Baška bude cyklostezku stavět. My nicméně financujeme část, která je na našem katastrálním území."
Nikol Šebestová, investiční referent obce Baška: "V plánu máme vystavět cyklostezku, která bude dále pokračovat z Frýdku-Místku až směr na Pržno. S tím, že tato cyklostezka je rozdělena na tři etapy. Kdy první etapu už máme se stavebním povolením. A chceme ji právě v příštím roce už realizovat. Tady tato první etapa bude právě v kooperaci s Frýdkem-Místkem, protože určitá část leží na katastrálním území Místku."
U zbývajících dvou etap se připravuje projektová dokumentace. Cyklostezka povede z Frýdku-Místku podél řeky Ostravice, kde je v současnosti polní cesta, kterou už někteří cyklisté využívají.
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ten úsek cyklostezky bude přibližně 1,2 kilometru dlouhý. Přičemž přibližně 200 metrů vede po katastrálním území Místek. Takže to je právě ta část, kterou bude město financovat."
Úseky pro cyklisty se běžně dělí na cyklostezky a cyklotrasy. Cyklostezky ale zajišťují větší bezpečnost.
Nikol Šebestová, investiční referent obce Baška: "Nám ta cyklotrasa vede po hlavních trasách, po hlavních silnicích v Bašce. Kdy tady není takový provoz, aby to cyklistům nevadilo, ale my chceme, aby hlavně děti se mohly bezpečně dostat po té cyklostezce až na Pržno a dál až na Ostravici."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nicméně jde hlavně o to, abychom propojili i okolní obce cyklostezkami. Tak, ať ta trasa do Beskyd je pro občany Frýdku-Místku co nejlepší, co nejkratší. A ať mohou zároveň využívat té infrastruktury. Tak, aby byla bezpečná a co nejvíce dostupná."
Výstavba nové cyklostezky vyjde na 16,5 milionu korun. 85 procent má ale pokrýt evropská dotace. Frýdek-Místek v tom případě zaplatí jen 300 tisíc korun a Baška zhruba 2,3 milionu.
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Snahou města Frýdek-Místek je rozhodně vybudovat co nejširší síť cyklostezek. Nicméně v intravilánu města je velmi obtížné najít pro ně trasy. Vzhledem k jiným sítím a zeleni se špatně hledá trasa, kudy může vézt. S tím, že většinou se počítá s vybudováním cyklostezek při revitalizaci sídlišť, které teď plánujeme."
Cyklotrasa číslo 59 má aktuálně na trase Ostrava-Landek – Ostravice zhruba 50 kilometrů.
---
O náhodném nálezu zlatého předmětu při obdělávání řepného pole v Kateřinkách u Opavy jsme informovali již v loňském roce. Po třináctiměsíčním bádání archeologové vnesli jasno do úvah o jeho účelu, původu i materiálu, z něhož byl vyroben. Jeho hodnotu odhadují na 5,6 milionu korun.
Zlatý šperk byl poprvé odborně představen na bruntálském zámku.
Balász Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR Brno: „Samozřejmě ten nález vnímáme jako úplně mimořádný ne jenom z toho pohledu, co říkají archeologové z toho týmu z hlediska minulosti, ale i z toho pohledu, že ten kraj, který trochu leží stranou těch archeologických highlightů České republiky, se na tu mapu zapíše velmi výrazně.“
Odborníci potvrdili, že šperk je opravdu ze zlata s příměsí asi 14% stříbra a 1% mědi a pochází z doby bronzové před více než třemi tisíci lety.
Matěj Kmošek, analytická konzervace, Archeologický ústav AV ČR Brno: „Jeho funkci interpretujeme primárně jako čelenku, resp. ozdobu hlavy. Je to primárně z hlediska analogických nálezů, které jsou takto interpretovány a i vlastně rozměr toho předmětu přesně odpovídá obvodu lidské hlavy.“
Co se týká původu, patří čelenka opravdu do tohoto regionu Slezska.
Stanislav Stuchlík, archeolog, AV ČR Brno: „Zcela určitě to bylo vyrobeno tady v této oblasti, v té oblasti těch Lužických popelnicových polí, protože, pokud máme takové ozdobné pokrývky hlavy v jiných oblastech, tak to vždycky souvisí s jinou kulturou. Jedině v této oblasti se tady tyto čelenky vyskytují.“
Odborníci ocenili také příkladný postup nálezce pokladu.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Chtěl bych poděkovat hlavně nálezci, protože byl poctivý a tento nález odevzdal v území, kam patří, což patří MS kraji. My mu za toto dáme odměnu ve výši 10%, kterou musí schválit zastupitelstvo MS kraje.“
Vzácný nález bude několik dní k vidění v Bruntále, následně bude ještě zkoumán původ zlata, ze kterého byl vyroben
Nikola Šuhejová, archeoložka: „Předmět si budou moci návštěvníci bruntálského zámku prohlédnout až do neděle 5. listopadu, poté poputuje zpátky do Brna na Archeologický ústav.“
---
Ujíždějící svah v lesoparku Stromovka v Havířově nadále ohrožuje areál Technických služeb. Město proto musí odvodnit a zpevnit další jeho část.
Před dvěma roky hrozilo, že se kvůli podmáčené půdě zřítí část Technických služeb v Havířově do lesoparku. Rychlá sanace a odvodňovací vrty měly problém vyřešit. Sesuv ale pokračuje dále a masivněji. Proto musí město urychleně zabezpečit i další část areálu.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technické služby Havířov: "Jde o to, že celý ten areál stojí na navážce, která vznikla v době výstavby Havířova, kde se navezla přebytečná hlína a na té hlíně se postavily ty budovy. Teď, bohužel, se nám ukázala další významná část, která se silně propadá a ohrožuje to jak náš majetek, tak hlavně bezpečnost našich zaměstnanců.”
Město by chtělo problém do dvou měsíců vyřešit.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Buduje se tam 34metrová opěrná stěna a zároveň se ten svah snažíme vysušit tak, aby nedocházelo k jeho promáčení a tím jeho sesouvání směrem dolů. Pokud bychom neudělali sanační opatření, tak bychom museli zmenšit, nebo dokonce zrušit areál Technických služeb, ale zároveň, a to je daleko důležitější, by byla ohrožena bezpečnost lidí pohybujících se ve Stromovce."
Sanace části svahu před dvěma lety vyšla radnici na zhruba 3 miliony korun. Současné zabezpečení si vyžádá investici 2,3 milionu korun.
---
V Karviné se pustili do boje se jmelím na stromech. Tento parazit napadá dřeviny po celém městě, nejvíce je rozšířen v parku Boženy Němcové, kde také první práce začaly.
Jmelí je jeden z nejrozšířenějších rostlinných cizopasníků, který ničí stromy. Hostitelské dřevině odebírá tolik vody, že dochází k výraznému prosychání koruny. Dřevinu tím postupně vyčerpá a ta usychá. V Karviné se do boje se jmelím pustili v polovině října.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: " Nejvíce jsou napadené v parku Boženy Němcové, přesto to odstranění bude probíhat v rámci celé Karviné.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Nebude se kácet žádný zdravý strom, opravdu se jedná o stromy, které jsou tak napadené, že hrozí nebezpečí pádu toho stromu a za tyto vykácené stromy jsou nařízené náhradní výsadby, takže kolem 140 stromů bude vysázeno plus keřové skupiny."
Opravdový stav stromů zjistí stromolezci až nahoře v korunách.
Lukáš Křižánek, hlavní člen arboristického týmu: "Stromy jsou okolo nás v dost havarijním stavu, takže provádíme hlubší řezy, na většině dřevin se jedná o řezy sesazovací. Používáme i přírodní zlomy. "
Karel Stránský, stromolezec: "Třeba ten strom, který polezu já, je nahoře úplně suchý. V tuto chvíli jediné, co se dá udělat je ten strom hodně sesadit, abychom ho zachránili."
Likvidovat jmelí se bude až do dubna příštího roku.
---
Nový Jičín chce na svém území postupně zavádět podzemní a polopodzemní kontejnery. Slibuje si od toho větší efektivitu vývozu odpadu a zlepšení estetiky veřejných prostranství. První čtyři vybuduje v příštím roce.
Plán zavádění odpadních podzemních a polopodzemních kontejnerů v Novém Jičíně schválila rada města v říjnu. Nyní už je v přípravě projektový záměr, práce na vybudování prvních čtyř stanovišť začnou příští rok.
Jitka Pospíšilová, vedoucí odboru rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “Začali jsme s tím okamžitě, jakmile rada města dala tomuto městu zelenou. Jsou to místa, která vytipoval odbor životního prostředí jako ta kapacitně velmi exponovaná, jsou v našich velkých sídlištích v oblasti ulice Dlouhá a v sídlišti v Loučce.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Počítám s tím, že bychom každý rok vybudovali přibližně čtyři místa, kde by ty kontejnery byly umístěny pod zem, protože ono je to také poměrně nákladné. Takže půjdeme takovým postupným nárůstem.”
Odpadní nádoby ovšem nebudou moci být umístěny pod zem ve všech lokalitách, například z důvodu existence inženýrských sítí nebo zeleně. Celkem je ve městě vytipováno 24 stanovišť.
Eva Rusková, odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Věříme, že podzemní nebo polopodzemní stanoviště bude pro občany znamenat přenos po té estetické stránce."
Další nepsornou výhodou je, že podzemní nádoby mohou mít až pětkrát větší objem než klasické kontejnery, takže se sníží frekvence svozů, což povede i k provozním úsporám. A také tolik nezapáchají.
---
Vedení města Ostravy oznámilo dobrou zprávu. Všechno nasvědčuje tomu, že koncertní sál se skutečně bude stavět. O realizaci zakázky se uchází hned 5 firem a i nabídnutá cena je příznivá. Je totiž nižší, než se předpokládalo.
Unikátní silueta koncertní haly v Ostravě získávají stále jasnější obrysy. 1. listopadu uplynula lhůta pro podání nabídek na veřejnou zakázku její výstavby a tak už vedení města ví, za kolik ji lze vybudovat. Přihlásilo se celkem 5 stavebních společností a radní byli mile překvapeni nabídnutými cenami. I ta nejvyšší nabídka byla pod předpokládanou cenou.
Jan Dohnal, primátor města: „Pozitivně mě překvapil jak počet zájemců, tak nabídkové ceny. Je zapotřebí dodat, že projekt má od počátku politickou podporu stran Koalice SPOLU, hnutí ANO, Pirátů i hnutí Ostravak."
Projekt rekonstrukce kulturního domu a přístavby koncertního sálu byl v roce 2021 prestižním americkým magazínem Architizer zařazen mezi deset nejočekávanějších staveb světa. V současnosti pokračuje příprava území. Koncertní sál se stane domovskou scénou Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Já opravdu věřím, že za několik let, další sezónu, možná 73, nebo 74 opravdu bude Janáčkova filharmonie zahajovat v nové koncertní hale."
Jan Dohnal, primátor města: "Nabídky budou nyní posouzeny hodnotící komisí, co do úplnosti a správnosti, a následně vyhodnoceny dle hodnotícího kritéria, kterým je cena."
Po dokončení bude komplex sloužit nejen filharmonii, ale současně obsáhne edukační centrum, multifunkční sály, nahrávací studio i divadelní sál. Kapacita bude 1300 posluchačů. Stavět by se mohlo začít už za rok.
---
Frýdek-Místek se dohodl s obcí Baška na výstavbě nové cyklostezky. Ta povede z Místku do Bašky podél řeky Ostravice. Vybudovat by se měla v příštím roce a z větší části ji zaplatí evropská dotace. Cílem je doplnit chybějící úseky na trase Ostrava – Beskydy.
Už příští rok se milovníci cyklistiky dočkají další nové cyklostezky. Ta pohodlně propojí Frýdek-Místek s obcí Baška.
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Obec Baška se rozhodla realizovat převážně na svém katastru prodloužení cyklostezky, která vede přes Místek. S tím, že je na trase Ostrava – Ostravice. Je to jeden z posledních úseků, které nejsou. Takže my jsme samozřejmě spolupráci okamžitě přijali. S tím, že Baška bude cyklostezku stavět. My nicméně financujeme část, která je na našem katastrálním území."
Nikol Šebestová, investiční referent obce Baška: "V plánu máme vystavět cyklostezku, která bude dále pokračovat z Frýdku-Místku až směr na Pržno. S tím, že tato cyklostezka je rozdělena na tři etapy. Kdy první etapu už máme se stavebním povolením. A chceme ji právě v příštím roce už realizovat. Tady tato první etapa bude právě v kooperaci s Frýdkem-Místkem, protože určitá část leží na katastrálním území Místku."
U zbývajících dvou etap se připravuje projektová dokumentace. Cyklostezka povede z Frýdku-Místku podél řeky Ostravice, kde je v současnosti polní cesta, kterou už někteří cyklisté využívají.
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ten úsek cyklostezky bude přibližně 1,2 kilometru dlouhý. Přičemž přibližně 200 metrů vede po katastrálním území Místek. Takže to je právě ta část, kterou bude město financovat."
Úseky pro cyklisty se běžně dělí na cyklostezky a cyklotrasy. Cyklostezky ale zajišťují větší bezpečnost.
Nikol Šebestová, investiční referent obce Baška: "Nám ta cyklotrasa vede po hlavních trasách, po hlavních silnicích v Bašce. Kdy tady není takový provoz, aby to cyklistům nevadilo, ale my chceme, aby hlavně děti se mohly bezpečně dostat po té cyklostezce až na Pržno a dál až na Ostravici."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nicméně jde hlavně o to, abychom propojili i okolní obce cyklostezkami. Tak, ať ta trasa do Beskyd je pro občany Frýdku-Místku co nejlepší, co nejkratší. A ať mohou zároveň využívat té infrastruktury. Tak, aby byla bezpečná a co nejvíce dostupná."
Výstavba nové cyklostezky vyjde na 16,5 milionu korun. 85 procent má ale pokrýt evropská dotace. Frýdek-Místek v tom případě zaplatí jen 300 tisíc korun a Baška zhruba 2,3 milionu.
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Snahou města Frýdek-Místek je rozhodně vybudovat co nejširší síť cyklostezek. Nicméně v intravilánu města je velmi obtížné najít pro ně trasy. Vzhledem k jiným sítím a zeleni se špatně hledá trasa, kudy může vézt. S tím, že většinou se počítá s vybudováním cyklostezek při revitalizaci sídlišť, které teď plánujeme."
Cyklotrasa číslo 59 má aktuálně na trase Ostrava-Landek – Ostravice zhruba 50 kilometrů.
---
O náhodném nálezu zlatého předmětu při obdělávání řepného pole v Kateřinkách u Opavy jsme informovali již v loňském roce. Po třináctiměsíčním bádání archeologové vnesli jasno do úvah o jeho účelu, původu i materiálu, z něhož byl vyroben. Jeho hodnotu odhadují na 5,6 milionu korun.
Zlatý šperk byl poprvé odborně představen na bruntálském zámku.
Balász Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR Brno: „Samozřejmě ten nález vnímáme jako úplně mimořádný ne jenom z toho pohledu, co říkají archeologové z toho týmu z hlediska minulosti, ale i z toho pohledu, že ten kraj, který trochu leží stranou těch archeologických highlightů České republiky, se na tu mapu zapíše velmi výrazně.“
Odborníci potvrdili, že šperk je opravdu ze zlata s příměsí asi 14% stříbra a 1% mědi a pochází z doby bronzové před více než třemi tisíci lety.
Matěj Kmošek, analytická konzervace, Archeologický ústav AV ČR Brno: „Jeho funkci interpretujeme primárně jako čelenku, resp. ozdobu hlavy. Je to primárně z hlediska analogických nálezů, které jsou takto interpretovány a i vlastně rozměr toho předmětu přesně odpovídá obvodu lidské hlavy.“
Co se týká původu, patří čelenka opravdu do tohoto regionu Slezska.
Stanislav Stuchlík, archeolog, AV ČR Brno: „Zcela určitě to bylo vyrobeno tady v této oblasti, v té oblasti těch Lužických popelnicových polí, protože, pokud máme takové ozdobné pokrývky hlavy v jiných oblastech, tak to vždycky souvisí s jinou kulturou. Jedině v této oblasti se tady tyto čelenky vyskytují.“
Odborníci ocenili také příkladný postup nálezce pokladu.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Chtěl bych poděkovat hlavně nálezci, protože byl poctivý a tento nález odevzdal v území, kam patří, což patří MS kraji. My mu za toto dáme odměnu ve výši 10%, kterou musí schválit zastupitelstvo MS kraje.“
Vzácný nález bude několik dní k vidění v Bruntále, následně bude ještě zkoumán původ zlata, ze kterého byl vyroben
Nikola Šuhejová, archeoložka: „Předmět si budou moci návštěvníci bruntálského zámku prohlédnout až do neděle 5. listopadu, poté poputuje zpátky do Brna na Archeologický ústav.“
---
Ujíždějící svah v lesoparku Stromovka v Havířově nadále ohrožuje areál Technických služeb. Město proto musí odvodnit a zpevnit další jeho část.
Před dvěma roky hrozilo, že se kvůli podmáčené půdě zřítí část Technických služeb v Havířově do lesoparku. Rychlá sanace a odvodňovací vrty měly problém vyřešit. Sesuv ale pokračuje dále a masivněji. Proto musí město urychleně zabezpečit i další část areálu.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technické služby Havířov: "Jde o to, že celý ten areál stojí na navážce, která vznikla v době výstavby Havířova, kde se navezla přebytečná hlína a na té hlíně se postavily ty budovy. Teď, bohužel, se nám ukázala další významná část, která se silně propadá a ohrožuje to jak náš majetek, tak hlavně bezpečnost našich zaměstnanců.”
Město by chtělo problém do dvou měsíců vyřešit.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Buduje se tam 34metrová opěrná stěna a zároveň se ten svah snažíme vysušit tak, aby nedocházelo k jeho promáčení a tím jeho sesouvání směrem dolů. Pokud bychom neudělali sanační opatření, tak bychom museli zmenšit, nebo dokonce zrušit areál Technických služeb, ale zároveň, a to je daleko důležitější, by byla ohrožena bezpečnost lidí pohybujících se ve Stromovce."
Sanace části svahu před dvěma lety vyšla radnici na zhruba 3 miliony korun. Současné zabezpečení si vyžádá investici 2,3 milionu korun.
---
V Karviné se pustili do boje se jmelím na stromech. Tento parazit napadá dřeviny po celém městě, nejvíce je rozšířen v parku Boženy Němcové, kde také první práce začaly.
Jmelí je jeden z nejrozšířenějších rostlinných cizopasníků, který ničí stromy. Hostitelské dřevině odebírá tolik vody, že dochází k výraznému prosychání koruny. Dřevinu tím postupně vyčerpá a ta usychá. V Karviné se do boje se jmelím pustili v polovině října.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: " Nejvíce jsou napadené v parku Boženy Němcové, přesto to odstranění bude probíhat v rámci celé Karviné.
Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: "Nebude se kácet žádný zdravý strom, opravdu se jedná o stromy, které jsou tak napadené, že hrozí nebezpečí pádu toho stromu a za tyto vykácené stromy jsou nařízené náhradní výsadby, takže kolem 140 stromů bude vysázeno plus keřové skupiny."
Opravdový stav stromů zjistí stromolezci až nahoře v korunách.
Lukáš Křižánek, hlavní člen arboristického týmu: "Stromy jsou okolo nás v dost havarijním stavu, takže provádíme hlubší řezy, na většině dřevin se jedná o řezy sesazovací. Používáme i přírodní zlomy. "
Karel Stránský, stromolezec: "Třeba ten strom, který polezu já, je nahoře úplně suchý. V tuto chvíli jediné, co se dá udělat je ten strom hodně sesadit, abychom ho zachránili."
Likvidovat jmelí se bude až do dubna příštího roku.
---
Nový Jičín chce na svém území postupně zavádět podzemní a polopodzemní kontejnery. Slibuje si od toho větší efektivitu vývozu odpadu a zlepšení estetiky veřejných prostranství. První čtyři vybuduje v příštím roce.
Plán zavádění odpadních podzemních a polopodzemních kontejnerů v Novém Jičíně schválila rada města v říjnu. Nyní už je v přípravě projektový záměr, práce na vybudování prvních čtyř stanovišť začnou příští rok.
Jitka Pospíšilová, vedoucí odboru rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “Začali jsme s tím okamžitě, jakmile rada města dala tomuto městu zelenou. Jsou to místa, která vytipoval odbor životního prostředí jako ta kapacitně velmi exponovaná, jsou v našich velkých sídlištích v oblasti ulice Dlouhá a v sídlišti v Loučce.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Počítám s tím, že bychom každý rok vybudovali přibližně čtyři místa, kde by ty kontejnery byly umístěny pod zem, protože ono je to také poměrně nákladné. Takže půjdeme takovým postupným nárůstem.”
Odpadní nádoby ovšem nebudou moci být umístěny pod zem ve všech lokalitách, například z důvodu existence inženýrských sítí nebo zeleně. Celkem je ve městě vytipováno 24 stanovišť.
Eva Rusková, odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Věříme, že podzemní nebo polopodzemní stanoviště bude pro občany znamenat přenos po té estetické stránce."
Další nepsornou výhodou je, že podzemní nádoby mohou mít až pětkrát větší objem než klasické kontejnery, takže se sníží frekvence svozů, což povede i k provozním úsporám. A také tolik nezapáchají.
---
