Zásahová jednotka MS kraje patří k úplné špičce v naší zemi, což už mnohokrát prokázala. Klíčový pro připravenost jejich členů je špičkový výcvik v kvalitních podmínkách a proto pro ně bylo ve Frýdku - Místku vybudováno nové multifunkčním výcvikovém středisku. Jde v něm nasimulovat většina situací, do kterých se zásahovka běžně dostává.
Útok masového vraha ve fakultní nemocnici, zadržení dvojnásobného vraha v Raškovicích nebo zadržení muže, který se opevnil v bytě v Porubě a hrozil odpálením bomby - všechny tyto situace řešila bezchybně zásahová jednotka našeho kraje. I když samozřejmě musejí policisté umět improvizovat, většinu situací cvičí a nyní k tomu mají ty nejlepší podmínky. Ve Frýdku-Místku pro ně bylo postaveno výcvikové středisko.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Takto komplexní, vybavený a užitkově naprosto úžasný objekt je skutečně ojedinělý."
Zadržení lupičů na poště je jedna ze situací, kterou policisté nacvičují v areálu cvičné ulice. K dispozici mají také taktický objekt, ve kterém lze cvičit a nasimulovat téměř vše.
velitel zásahové jednotky MS kraje: "Umožňuje nám to tady jednak pozorování shora v případě nějakých chyb a ladění nějakých detailů. Při výcviku t pomáhá při vyhodnocování akce."
V multifunkčním výcvikovém středisku budou ale cvičit i jiné složky policie, např. speciální pořádková jednotka, která je využívána například při rizikových utkáních nebo demonstracích.
Robert Kuhn, velitel Speciální pořádkové jednotky MS kraje: "Na taktické ulici cvičíme přesuny družstev ve vozidle, uzávěry ulic. V taktické budově cvičíme imitace zákroků v restauracích, ve školách, amokové situace a další."
Areál budou moci využívat i policisté z jiných regionů a také v něm mohou cvičit hasiči a zdravotnická záchranná služba z našeho kraje.
---
Dnes vás potěšíme skvělou zprávou. Za pár dní začíná rekonstrukce módního domu Ostravica, který už mnoho let hyzdí Ostravu. Architektu se podařilo skloubit historii s moderními prvky a tak bude mít město nový působivý vstup do centra. Po dokončení se z Ostravice stane centrem kreativního průmyslu.
Módní dům Ostravica vám nabízí zboží nejlepších značek, Jesenický damašek, Makyta Půchov a nebo Oděvní průmysl Prostějov - tyto neony zdobily Ostravici v dobách její největší slávy, kdy František Bittner udělal tuto fotografii. Takto vypadá Ostravice nyní a takto by měla vypadat za dva roky. Majitel získal stavební povolení a hledá zhotovitele.
Daniel Zeman, majitel objektu: „Vnímám Ostravici jako symbol Ostravy a její zkázu jsem těžce prožíval. Před osmi lety jsem sám podepsal petici za její záchranu. Když se později naskytla příležitost objekt získat, začal pro mě dlouhý proces jeho záchrany. Postupně jsem začal financovat opravy budov sám. Do koupě, neodkladných sanačních prací, zajištění statiky a projekčních prací jsem již investoval přes 60 milionů korun. Ten nejdůležitější úkol ale spočíval v nalezení shody na novém atraktivním vzhledu a zejména na smysluplné, udržitelné funkci. Nakonec se to povedlo, a díky tomu se podařilo přesvědčit další investory, aby do projektu záchrany nyní vstoupili a investovali další finanční prostředky."
Ve dvacátých letech minulého století měla Ostravica skleněný strop, takže dovnitř proudilo denní světlo. Tento prvek by chtěl majitel vrátit. Fasáda dostane nový moderní vzhled, ale při bližším pohledu půjde vidět i původní tvary. Uvnitř zůstane zachováno téměř vše, co půjde. Zásadní ale také je, co se bude dít uvnitř.
Andrej Harmečko, autor koncepce centra kreativního průmyslu: „Ostravica se stane místem, kde se bude potkávat věda s kulturou a uměním, což je dnes moderně nazýváno kreativním průmyslem. Ve spolupráci s Ostravskou univerzitou, Moravskoslezským inovačním centrem a českou i mezinárodní uměleckou a kreativní komunitou zde spolu budou na jednom místě pracovat vědci a lidé různých uměleckých a kreativních profesí. Zejména se jedná o průmyslový design, architekturu a využívání IT technologií v průmyslu a službách. Dnes je už zcela běžné, že se do tvorby nových výrobků a technologií zapojují lidé s uměleckým cítěním, protože kvalita designu, ergonomie a schopnost zaujmout jsou nedílnou součástí všech výrobku i průmyslových technologií."
S Ostravicí sousedí i další budova, ze které by měl být hotel.
Jindřich Vaněk, zástupce majitele objektu: "Majitel této části objektu vyjednává s městem Ostrava o odkoupení pozemků směrem k ulici 28. října, kde chce vybudovat moderní přístavbu."
Pro Ostravici i sousední budovu Textilie a bývalé banky bude důležitý i další osud náměstí Dr. Eduarda Beneše, na který magistrát vypsal architektonickou soutěž.
---
Ulice v nově vznikající zástavbě v novojičínské části Žilina už mají svá jména. Vybrali si je lidé, kteří zde žijí. Nazvány budou například Kaštanová nebo Javorová. Naopak neprošly návrhy pojmenovat je po významných osobnostech.
Lokalita Za školou v místní části Nového Jičína - Žilině se díky pokračující výstavbě rodinných domů rozrůstá, a tak vyvstala potřeba pojmenovat nové ulice. Jejich názvy už jsou nyní známé - bude to například Javorová, Kaštanová, Ořechová, K Lamberku nebo Pod Puntíkem.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Mezi obyvateli dotčené části, dotčené lokality proběhla v září anketa. Dostali dotazník, kde se mohli vyjadřovat ke každé ulici v rámci dvou návrhů. Výsledky této ankety projednala rada a zastupitelstvo a akceptovalo výsledky ankety těchto dotčených obyvatel.”
Obyvatelé lokality i noví stavitelé vybírali ze dvou variant. Ta první uváděla názvy také podle významných osobností, které v Žilině žily nebo působily, například zakladatele pěveckého sboru Ondráš Ervína Bártka nebo lékaře Aloise Borusíka. Druhou, více méně botanickou verzi názvů, která byla úspěšná, iniciovali sami občané.
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), předseda Osadního výboru Žilina: “V té anketě zvítězil návrh těch občanů, kteří tady bydlí. Jediná ulice z toho prvního návrhu, tak je ulice Pod Puntíkem, jinak jsou ty názvy podle toho, jak si je občané navrhli, odsouhlasili v anketě a také osadní výbor souhlasil a zastupitelstvo města také.”
O vyjádření jsme požádali také zástupce občanské iniciativy z této lokality, která prosadila své názvy, ale na kameru hovořit nechtěli.
---
Jedna z nejnáročnějších staveb v Českém Těšíně, která zabírá území o rozloze 17 tisíc metrů čtverečních, doslova roste před očima. Řeč je o novém moderním dopravním terminálu, který město potřebuje.
Na začátku letošního roku začalo město Český Těšín realizovat jednu z největších staveb p poslední doby, a to nový dopravní terminál. Po devíti měsících je vidět obrovský posun. Na objezdové komunikaci uvnitř areálu se rýsuje cementobetonový kryt a pokračují práce na sanaci podloží komunikace spojující ulici Frýdeckou a Jablunkovskou.
Michael Karásek, stavbyvedoucí: "Na komunikaci jde postup ještě vidět na parkovištích, kde jsou provedeny obrubníky, které vymezují plochu a tvar toho parkoviště. Na hlavním stavebním objektu se podařilo udělat fasádu."
Dobrou zprávou pro řidiče je, že provoz na ulici Frýdecké je již plynulý.
Andrea Klimšová, referentka Odboru investic Českého Těšína: "Po delších peripetiích se nám podařilo udělat propoje plynovodu, které zdržovaly provoz. Je to již zaasfaltováno a provoz je plynulý."
Gabriela Hřebačková, starostka Českého Těšína: "S ohledem na to, že ta stavba je oplocena, tak málo lidí se dostane do útrob dopravního terminálu a mě těší, že občanům můžu říct, že stavba probíhá dle plánu, klimatické podmínky jsou stále vyhovující."
Přes zimu budou práce pokračovat hlavně uvnitř objektu, kde se dokončí rozvody a úpravy povrchu.
---
Revolution train chrání děti před pádem do závislosti. A to jak na tabáku, tak alkoholu, lécích, sociálních sítích, cukru až po drogy. Nejen po celém Česku jezdí od roku 2015 a za tu dobu jím prošlo více než 170 tisíc lidí.
Na nádraží Ostrava Svinov se po covidové pauze opět vrátil protidrogový vlak. Určen je dětem ve věku od 12 do 17 let, které má odradit od jakýchkoliv závislostí. Emoce vzbuzují zejména krátké filmy o partě mladých lidí, které ukazují realitu prostředí, ve kterém návštěvníci žijí.
Ivana Hrušková, lektorka programu: “To opravdu v případě toho Marcela končí tragicky. Takže já doufám, že děti si z toho něco odnášejí.”
Anketa: návštěvníci vlaku: “Nelíbilo se mi, že ten pán, co tam byl, že nepřestal s těma drogama."
“Bylo to super, hodně jsem se poučila, že je to fakt špatné a nemělo by se to brát.”
Protidrogový vlak má 6 vagónů se 4 kinosály a osmi interaktivními místnostmi. Novinkou je expozice s názvem Strom života.
Pavel Tuma, autor projektu: “Strom života chce dětem ukázat, že mají život teprve před sebou. Každá tady ta jedna linie znamená jedno desetiletí. Děti jsou mezi desítkou a dvacítkou a náš hlavní hrdina skončil nad tou dvacítkou a toto všechno je před nimi."
Podle statistik je v Česku na drogách a alkoholu závislých na 50 tisíc lidí, z toho 35 tisíc na pervitinu. V době pandemie se výrazně zvýšila i závislost na lécích.
Pavel Tuma, autor projektu: “Trápí mě i závislost na sociálních sítích. Proto jsme i připravili program kluboven, inovativních kluboven, kde chceme, aby se děti znova potkávali."
Takzvané RT huby by měly vzniknout v každém městě a Ostrava bude mezi prvními.
---
Nemocnice v Havířově si dala před několika lety za cíl zvýšit počet porodů. Už v létě začalo být zřejmé, že letošní rok bude rekordní. Tisícovka byla překonána. Naposled se tolik dětí narodilo v roce 1994.
Na toto miminko budou v havířovské nemocnici vzpomínat dlouho. Malá Anežka je totiž tisícím dítětem, které se zde na oddělení narodilo. Tolik porodů zaznamenala nemocnice jen v jednom roce, a to už je hodně dávno.
Michal Mrózek, primář gynekologicko-porodního oddělení: "Pátrali jsme již začátkem léta. Naposledy tolik porodů bylo v roce 1994. Od té doby porodnost začala klesat, pak stagnovala a v posledních dvou, třech letech zase rosteme až do dnešní podoby, kdy to vypadá pro letošní rok na 1100 porodů. Myslím, že bychom to mohli porodit.”
Anežka přišla na svět hodně rychle během jedné hodiny.
Marcela Janáková, maminka: "Plán byl trošku jiný, jakoby toho porodu. Ale vzhledem k tomu, že to šlo tak děsně rychle, že hodinu po příjezdu do porodnice, už jsem ji držela v náručí, tak jsme nestihli celý plán. Ale to, že personál byl tak skvělý a že ta dula u toho byla a neskutečně mne podpořila, tak si myslím, že to vyšlo na jedničku z hvězdičkou."
Hynek Canibal, primář dětského oddělení: “Radost z toho máme. Máme radost z každého dítěte, které se u nás narodí. Na druhé straně chceme, aby jich nebylo zas tak úplně moc, protože chceme udržet vysokou kvalitu péče. Takže do 1200 by to bylo optimální. A jsme rádi, že se havířovská porodnice stala takovým lídrem v regionu.”
V příštím roce nemocnice plánuje velkou rekonstrukci oddělení.
---
Zásahová jednotka MS kraje patří k úplné špičce v naší zemi, což už mnohokrát prokázala. Klíčový pro připravenost jejich členů je špičkový výcvik v kvalitních podmínkách a proto pro ně bylo ve Frýdku - Místku vybudováno nové multifunkčním výcvikovém středisku. Jde v něm nasimulovat většina situací, do kterých se zásahovka běžně dostává.
Útok masového vraha ve fakultní nemocnici, zadržení dvojnásobného vraha v Raškovicích nebo zadržení muže, který se opevnil v bytě v Porubě a hrozil odpálením bomby - všechny tyto situace řešila bezchybně zásahová jednotka našeho kraje. I když samozřejmě musejí policisté umět improvizovat, většinu situací cvičí a nyní k tomu mají ty nejlepší podmínky. Ve Frýdku-Místku pro ně bylo postaveno výcvikové středisko.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Takto komplexní, vybavený a užitkově naprosto úžasný objekt je skutečně ojedinělý."
Zadržení lupičů na poště je jedna ze situací, kterou policisté nacvičují v areálu cvičné ulice. K dispozici mají také taktický objekt, ve kterém lze cvičit a nasimulovat téměř vše.
velitel zásahové jednotky MS kraje: "Umožňuje nám to tady jednak pozorování shora v případě nějakých chyb a ladění nějakých detailů. Při výcviku t pomáhá při vyhodnocování akce."
V multifunkčním výcvikovém středisku budou ale cvičit i jiné složky policie, např. speciální pořádková jednotka, která je využívána například při rizikových utkáních nebo demonstracích.
Robert Kuhn, velitel Speciální pořádkové jednotky MS kraje: "Na taktické ulici cvičíme přesuny družstev ve vozidle, uzávěry ulic. V taktické budově cvičíme imitace zákroků v restauracích, ve školách, amokové situace a další."
Areál budou moci využívat i policisté z jiných regionů a také v něm mohou cvičit hasiči a zdravotnická záchranná služba z našeho kraje.
---
Dnes vás potěšíme skvělou zprávou. Za pár dní začíná rekonstrukce módního domu Ostravica, který už mnoho let hyzdí Ostravu. Architektu se podařilo skloubit historii s moderními prvky a tak bude mít město nový působivý vstup do centra. Po dokončení se z Ostravice stane centrem kreativního průmyslu.
Módní dům Ostravica vám nabízí zboží nejlepších značek, Jesenický damašek, Makyta Půchov a nebo Oděvní průmysl Prostějov - tyto neony zdobily Ostravici v dobách její největší slávy, kdy František Bittner udělal tuto fotografii. Takto vypadá Ostravice nyní a takto by měla vypadat za dva roky. Majitel získal stavební povolení a hledá zhotovitele.
Daniel Zeman, majitel objektu: „Vnímám Ostravici jako symbol Ostravy a její zkázu jsem těžce prožíval. Před osmi lety jsem sám podepsal petici za její záchranu. Když se později naskytla příležitost objekt získat, začal pro mě dlouhý proces jeho záchrany. Postupně jsem začal financovat opravy budov sám. Do koupě, neodkladných sanačních prací, zajištění statiky a projekčních prací jsem již investoval přes 60 milionů korun. Ten nejdůležitější úkol ale spočíval v nalezení shody na novém atraktivním vzhledu a zejména na smysluplné, udržitelné funkci. Nakonec se to povedlo, a díky tomu se podařilo přesvědčit další investory, aby do projektu záchrany nyní vstoupili a investovali další finanční prostředky."
Ve dvacátých letech minulého století měla Ostravica skleněný strop, takže dovnitř proudilo denní světlo. Tento prvek by chtěl majitel vrátit. Fasáda dostane nový moderní vzhled, ale při bližším pohledu půjde vidět i původní tvary. Uvnitř zůstane zachováno téměř vše, co půjde. Zásadní ale také je, co se bude dít uvnitř.
Andrej Harmečko, autor koncepce centra kreativního průmyslu: „Ostravica se stane místem, kde se bude potkávat věda s kulturou a uměním, což je dnes moderně nazýváno kreativním průmyslem. Ve spolupráci s Ostravskou univerzitou, Moravskoslezským inovačním centrem a českou i mezinárodní uměleckou a kreativní komunitou zde spolu budou na jednom místě pracovat vědci a lidé různých uměleckých a kreativních profesí. Zejména se jedná o průmyslový design, architekturu a využívání IT technologií v průmyslu a službách. Dnes je už zcela běžné, že se do tvorby nových výrobků a technologií zapojují lidé s uměleckým cítěním, protože kvalita designu, ergonomie a schopnost zaujmout jsou nedílnou součástí všech výrobku i průmyslových technologií."
S Ostravicí sousedí i další budova, ze které by měl být hotel.
Jindřich Vaněk, zástupce majitele objektu: "Majitel této části objektu vyjednává s městem Ostrava o odkoupení pozemků směrem k ulici 28. října, kde chce vybudovat moderní přístavbu."
Pro Ostravici i sousední budovu Textilie a bývalé banky bude důležitý i další osud náměstí Dr. Eduarda Beneše, na který magistrát vypsal architektonickou soutěž.
---
Ulice v nově vznikající zástavbě v novojičínské části Žilina už mají svá jména. Vybrali si je lidé, kteří zde žijí. Nazvány budou například Kaštanová nebo Javorová. Naopak neprošly návrhy pojmenovat je po významných osobnostech.
Lokalita Za školou v místní části Nového Jičína - Žilině se díky pokračující výstavbě rodinných domů rozrůstá, a tak vyvstala potřeba pojmenovat nové ulice. Jejich názvy už jsou nyní známé - bude to například Javorová, Kaštanová, Ořechová, K Lamberku nebo Pod Puntíkem.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Mezi obyvateli dotčené části, dotčené lokality proběhla v září anketa. Dostali dotazník, kde se mohli vyjadřovat ke každé ulici v rámci dvou návrhů. Výsledky této ankety projednala rada a zastupitelstvo a akceptovalo výsledky ankety těchto dotčených obyvatel.”
Obyvatelé lokality i noví stavitelé vybírali ze dvou variant. Ta první uváděla názvy také podle významných osobností, které v Žilině žily nebo působily, například zakladatele pěveckého sboru Ondráš Ervína Bártka nebo lékaře Aloise Borusíka. Druhou, více méně botanickou verzi názvů, která byla úspěšná, iniciovali sami občané.
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), předseda Osadního výboru Žilina: “V té anketě zvítězil návrh těch občanů, kteří tady bydlí. Jediná ulice z toho prvního návrhu, tak je ulice Pod Puntíkem, jinak jsou ty názvy podle toho, jak si je občané navrhli, odsouhlasili v anketě a také osadní výbor souhlasil a zastupitelstvo města také.”
O vyjádření jsme požádali také zástupce občanské iniciativy z této lokality, která prosadila své názvy, ale na kameru hovořit nechtěli.
---
Jedna z nejnáročnějších staveb v Českém Těšíně, která zabírá území o rozloze 17 tisíc metrů čtverečních, doslova roste před očima. Řeč je o novém moderním dopravním terminálu, který město potřebuje.
Na začátku letošního roku začalo město Český Těšín realizovat jednu z největších staveb p poslední doby, a to nový dopravní terminál. Po devíti měsících je vidět obrovský posun. Na objezdové komunikaci uvnitř areálu se rýsuje cementobetonový kryt a pokračují práce na sanaci podloží komunikace spojující ulici Frýdeckou a Jablunkovskou.
Michael Karásek, stavbyvedoucí: "Na komunikaci jde postup ještě vidět na parkovištích, kde jsou provedeny obrubníky, které vymezují plochu a tvar toho parkoviště. Na hlavním stavebním objektu se podařilo udělat fasádu."
Dobrou zprávou pro řidiče je, že provoz na ulici Frýdecké je již plynulý.
Andrea Klimšová, referentka Odboru investic Českého Těšína: "Po delších peripetiích se nám podařilo udělat propoje plynovodu, které zdržovaly provoz. Je to již zaasfaltováno a provoz je plynulý."
Gabriela Hřebačková, starostka Českého Těšína: "S ohledem na to, že ta stavba je oplocena, tak málo lidí se dostane do útrob dopravního terminálu a mě těší, že občanům můžu říct, že stavba probíhá dle plánu, klimatické podmínky jsou stále vyhovující."
Přes zimu budou práce pokračovat hlavně uvnitř objektu, kde se dokončí rozvody a úpravy povrchu.
---
Revolution train chrání děti před pádem do závislosti. A to jak na tabáku, tak alkoholu, lécích, sociálních sítích, cukru až po drogy. Nejen po celém Česku jezdí od roku 2015 a za tu dobu jím prošlo více než 170 tisíc lidí.
Na nádraží Ostrava Svinov se po covidové pauze opět vrátil protidrogový vlak. Určen je dětem ve věku od 12 do 17 let, které má odradit od jakýchkoliv závislostí. Emoce vzbuzují zejména krátké filmy o partě mladých lidí, které ukazují realitu prostředí, ve kterém návštěvníci žijí.
Ivana Hrušková, lektorka programu: “To opravdu v případě toho Marcela končí tragicky. Takže já doufám, že děti si z toho něco odnášejí.”
Anketa: návštěvníci vlaku: “Nelíbilo se mi, že ten pán, co tam byl, že nepřestal s těma drogama."
“Bylo to super, hodně jsem se poučila, že je to fakt špatné a nemělo by se to brát.”
Protidrogový vlak má 6 vagónů se 4 kinosály a osmi interaktivními místnostmi. Novinkou je expozice s názvem Strom života.
Pavel Tuma, autor projektu: “Strom života chce dětem ukázat, že mají život teprve před sebou. Každá tady ta jedna linie znamená jedno desetiletí. Děti jsou mezi desítkou a dvacítkou a náš hlavní hrdina skončil nad tou dvacítkou a toto všechno je před nimi."
Podle statistik je v Česku na drogách a alkoholu závislých na 50 tisíc lidí, z toho 35 tisíc na pervitinu. V době pandemie se výrazně zvýšila i závislost na lécích.
Pavel Tuma, autor projektu: “Trápí mě i závislost na sociálních sítích. Proto jsme i připravili program kluboven, inovativních kluboven, kde chceme, aby se děti znova potkávali."
Takzvané RT huby by měly vzniknout v každém městě a Ostrava bude mezi prvními.
---
Nemocnice v Havířově si dala před několika lety za cíl zvýšit počet porodů. Už v létě začalo být zřejmé, že letošní rok bude rekordní. Tisícovka byla překonána. Naposled se tolik dětí narodilo v roce 1994.
Na toto miminko budou v havířovské nemocnici vzpomínat dlouho. Malá Anežka je totiž tisícím dítětem, které se zde na oddělení narodilo. Tolik porodů zaznamenala nemocnice jen v jednom roce, a to už je hodně dávno.
Michal Mrózek, primář gynekologicko-porodního oddělení: "Pátrali jsme již začátkem léta. Naposledy tolik porodů bylo v roce 1994. Od té doby porodnost začala klesat, pak stagnovala a v posledních dvou, třech letech zase rosteme až do dnešní podoby, kdy to vypadá pro letošní rok na 1100 porodů. Myslím, že bychom to mohli porodit.”
Anežka přišla na svět hodně rychle během jedné hodiny.
Marcela Janáková, maminka: "Plán byl trošku jiný, jakoby toho porodu. Ale vzhledem k tomu, že to šlo tak děsně rychle, že hodinu po příjezdu do porodnice, už jsem ji držela v náručí, tak jsme nestihli celý plán. Ale to, že personál byl tak skvělý a že ta dula u toho byla a neskutečně mne podpořila, tak si myslím, že to vyšlo na jedničku z hvězdičkou."
Hynek Canibal, primář dětského oddělení: “Radost z toho máme. Máme radost z každého dítěte, které se u nás narodí. Na druhé straně chceme, aby jich nebylo zas tak úplně moc, protože chceme udržet vysokou kvalitu péče. Takže do 1200 by to bylo optimální. A jsme rádi, že se havířovská porodnice stala takovým lídrem v regionu.”
V příštím roce nemocnice plánuje velkou rekonstrukci oddělení.
---
