V průběhu letošního roku bylo na území MSK vyhlášeno několik lokalit, kde musí včelaři provádět opatření v boji se včelím morem. Aktuálně Krajská veterinární správa vymezila ochranné pásmo na Třinecku.
Mor včelího plodu patří mezi největší pohromy pro včelaře. Před několika dny se nákaza objevila v Oldřichovicích na Třinecku. Zasažené včelstvo se musí zlikvidovat a v karanténě jsou také včelaři v okolí.
Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy ČR: “Ochranné pásmo kolem ohniska má minimálně 3 kilometry a je v něm zpřísněný režim, který se týká hlavně přemisťování včel. Je například zakázané přemisťovat včely z tohoto pásma. Když přemisťujete uvnitř, tak pouze se souhlasem krajské veterinární správy a do tohoto páska můžete přesouvat včely pouze s negativním vyšetřením včel na mor včelího plodu.”
Ochranné opatření musí už několik měsíců respektovat například včelaři z Ostravy, V několika obcích na Frýdecko-Místecku a nyní i na Třinecku.
Včelaři v okolí obce Smilovice teď řeší nařízení Státní veterinární správy, která nařídila, že všechny okolní obce nebo regiony nebo katastry musí plnit speciální nařízení, které omezuje chov, migraci, přemisťování včel. To se týká i naší Základní organizace včelařů ve Smilovicích, kteří kromě toho, že máme včelaře v obci Smilovice, Řece, Gutech, Neborech a Střítež.
Milan Šefer, předseda ZO ČSV Smilovice: “Ve dvou obcích máme karanténu. Je to obec Nebory a Guty, kde máme zhruba 15 včelařů a ti musí plnit toto speciální zařízení. To znamená, že musí v příštím roce do konce února odevzdat vzorek nejen na rozbor varroázy, ale taky na rozbor včelího moru.
Včelaři také musí všechny úly rozebrat a zkontrolovat není včelstvo napadení morem.
Milan Šefer, předseda ZO ČSV Smilovice: "To se už pozná čichově, že ten úl zapáchá a tím, že víčka, kde jsou larvy, kde jsou je včelí plod, jsou propadlá."
Pokud by včelař napadení morem zjistil, musí všechny úly zlikvidovat.
Milan Šefer, předseda ZO ČSV Smilovice: "Tato likvidace se řeší pod dohledem státní veterinární správy, že včelstvo je zlikvidováno, plus všechny pomůcky, všechno nářadí, které včelař k tomu potřebuje.
Včelaři doufají, že se mor podaří podchytit a nebude se dále šířit.
---
Obyvatelům bytových domů u bývalé textilky Karnola vadí lidé, kteří tento chátrající objekt nelegálně obsadili. A klidný život zrovna nevedou: křik, demolování objektu a nedávno i požár – to vše musí strpět. A je to nekonečný kolotoč: když policie osoby vykáže ven, vzápětí se vrátí zpět.
Látky se v této chátrající budově netkají víc jak dvě desetiletí. A přestože jde o tovární areál určený k výrobě, v posledních letech jej obývají nelegální nájemníci. Jejich sousedské vztahy s obyvateli z okolních domů ale nejsou vůbec ideální.
obyvatelka nedalekého domu: „Je vidět, že to jsou bezdomovci, narkomani, kteří bývají agresivní i na lidi, kteří žijí kolem. Občas se stává, že tady padají okna. Když mají náladu, tak prostě rozbíjejí okna. Hrozně nás to tady terorizuje. Opravdu je to na hranici únosnosti.“
Není to nic neobvyklého, že sjednat pořádek do těchto míst přijíždí policie.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Většinou tam dochází k nějakému hluku nějaké rány, někdy tam někdo něco zapálí.“
O víkendu zde hořelo. Plameny zachvátily přízemí hlavního objektu. Hořely odpadky naházené ve výtahové šachtě.
Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Při příjezdu hasičů byly v budově tři osoby. Dvě utekly a třetího hasiči zachránili.“
Majitel budovy, František Peringer, chtěl kdysi na místě bývalé Karnoly vystavět hotel a kanceláře. Projekt ale nevyšel. A tak je tovární areál už mnoho let opuštěný. .
František Peringer, majitel budovy: „My si nemůžeme dovolit hlídat ten objekt nepřetržitě a ani tak se uhlídat nedá.
Hana Vaculová, ved. odboru výstavby a územního plánování, Magistrát Opava „Vlastník stavby je povinen stavbu udržovat po celou dobu existence a stavbu užívat jen k povolenému účelu.“
Chátrající tovární objekt tedy k bydlení sloužit jistě nemůže. Za nerespektování zákona může hrozit majiteli finanční postih.
---
Pracovníci karvinských Technických služeb se pustili do výměny dvě stě kusů svítidel veřejného osvětlení v městské části Hranice. Obnova zaručí úsporu elektřiny a snížení světelného smogu. Výměna osvětlení probíhá postupně podle lokalit.
Na území města Karviné probíhá postupná obnova a optimalizace veřejného osvětlení. Například na podzim v loňském roce proběhla kompletní výměna všech sloupů, veškerého vedení, výzbroje a svítidel na ulici Nádražní a Rudé Armády. Práce se postupně přesouvají i do vnitrobloků, momentálně se mění 200 sadových světel za LED v městské části Hranice.
Jana Maierová, vedoucí odboru komunálních služeb MMK: "By měla přispět k úspoře elektrické energie až o 70 procent a taky by měla přispět ke snížení světelného smogu. Tady tato sadová světla nebyla přímému oku příjemná a ta nová LED budou v teplé bílé barvě, která je pro lidské oko daleko přijatelnější.”
Petr Popek, pracovník TS Karviná: "Výměna nových LED svítidel není náročná, zhruba trvá deset minut."
Obnova světel je naplánovaná i v příštím roce.
Jana Maierová, vedoucí odboru komunálních služeb MMK: "Jede se hlavně podle revizních zpráv a v příštím roce máme připraveny projekty na část Karviné-Nové Město. "
Na celém území města se nachází přibližně 5 a půl tisíce světelných bodů. na obnovu a údržbu vynakládá město několik milionů korun, zahrnuje nejen výměnu svítidel, ale i natírání sloupů, čištění skel a podobně.
---
Řidičům z Jihu Ostravy se opět alespoň částečně ulevilo. Ve Výškovicích a na sídlišti Bělský les přibyla nová parkovací místa, která radnice nechala vybudovat na nevyužívaných místech.
Nevyužívané asfaltové dětské hřiště na ulici Františka Lýska se proměnilo v parkoviště pro 22 aut. Obvod Ostrava-Jih jej nechal vybudovat za zhruba 3 miliony korun. Na místě byla zřízená i dvě parkovací stání pro tělesně postižené.
Jeden z obyvatelů sídliště Bělský les: “Tady už opravdu to bylo hodně přeplněné, takže opravdu večer, když jste přijela v 5 hodin, nebo v 6, tak už tu prakticky nebylo kde zaparkovat a člověk musel vybírat ta místa někde daleko.”
Dalších bezmála 130 parkovacích míst vzniklo rozšířením parkoviště na ulici Jičínská ve Výškovicích. Právě v této části obvodu mají řidiči největší problém s odstavením aut.
Anketa: obyvatelé Výškovic: “Co tu dělají ta velikánská auta. To se nám tu nelíbí. Není to tu náhodou dopravní značka, že to tu jenom pro osobní a ne nad 2 a půl tuny. Ještě to by měl někdo pohlídat. Jsme rádi samozřejmě, protože člověk přijel ve 4 odpoledne a už neměl kde zaparkovat. Krásné to je, krásné.”
“Kdo je řidič, tak určitě mu to dělá radost, že to parkoviště je, ale já jsem měla radši ty stromy."
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Tato akce velice ulevila parkování v této oblasti, protože Výškovice jsou velice kritické, co se týče možnosti zaparkovat. Do konce roku budou ještě dokončena parkoviště na ulici Kaminského a ulici Lužická.”
Díky těmto parkovištím v obvodu přibude dalších 65 parkovacích míst.
---
Málokdo ví, že Slávek Boura, známý moderátor a herec, je také zkušeným a vystudovaným logopedem. Nyní, v době útlumů divadelních představení, se rozhodl pomáhat předškolákům a malým školákům s problémy s výslovností. Se svými Logohrátkami nyní zavítal na Bruntálsko.
Slávek Boura svým hravým přístupem vyvolává u dětí nadšení i aktivitu. Tak tomu bylo i v mateřské škole v Světlé Hoře.
Jana Šubová, ředitelka MŠ Světlá Hora: „Napadlo mě, že je spousta dětí s logopedickou vadou. Tak jsme potřebovali nějakým způsobem ty děti namotivovat."
Slávek Boura, moderátor, herec a logoped: „V podstatě už páty, šestý měsíc dělám tyto logohrátky, to znamená logopedie hrou. A vychází to, to je neuvěřitelné. Mám z toho nesmírnou radost. No a proto jsme vyjeli na turné na Moravu. Už mám tady kotel plný kafe, takže jdeme na to.“
Logohrátky jsou vlastně logopedií hrou. Učí děti nenásilnou formou odstraňovat vady při výslovností.
Slávek Boura, moderátor, herec a logoped: „A to nejenom R nebo Ř, těch těžkých souhlásek, ale hlavně S například, Ž. Jsem docela překvapen, ale musím říct, že v podstatě v každé Logohrátce zažijeme zázrak, takže děti skutečně začínají otvírat ty pusy, protože jinak je mají takové malinkaté a vůbec nemluví."
Úspěšnou školku ve Světlé Hoře navštěvují také děti z Andělské Hory a několika spádových obcí.
Miroslav Novotný (nez.), starosta Andělské Hory: „Máme vynikající paní učitelky, máme celkem hodně dětí, všechno funguje tak, jak má, jsme maximálně s tím spokojeni.“
Taťána Svbobodová (KDU-ČSL), starostka Světlé Hory: „Tak školka nám funguje, myslím si, že dobře, jsme rádi, že tady tu školku máme."
Slávka Bouru čekají s logohrátkami v dalších dnech také ve Vrbně pod Pradědem a na čtyřech místech v Bruntále.
---
Už během školení učitelky z mateřských škol v Havířově tušily, že bubnování na kostky z kartonů tzv. cajony se stane mezi dětmi hitem. A měly pravdu. Radnice nakoupila sady všem školkám, které o to projevily zájem.
Velké nadšení projevily děti z mateřských škol, když díky projektu Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání dostaly bedýnky na bubnování. Ihned začaly nacvičovat písničky s tématikou Afriky. MŠ Balzacova pak do textů zakomponovala i maskota Mapíka.
Natálie Doležalová, učitelka MŠ Balzacova: “Naučily se zpívat strašně moc nových písniček. Naučily se bubnovat rytmus, který není jednoduchý. Takže jsme potřebovali opravdu šikovné děti, které zvládnou ten rytmus zabubnovat, ale teď už to umí naprosto skvěle. Budeme celý ten příběh nahrávat, sestříháme ho, aby to dávalo hlavu a patu a potom to posíláme do soutěže a zároveň to pošleme i rodičům.”
anketa: “V Africe se učíme správně zpívat.”
anketa: “My jsme se naučili bubnovat a mně to moc baví.”
Až to situace, doba dovolí, uspořádáte společné vystoupení školek?
Lenka Slowiková, finanční manažer projektu MAP II.: “Určitě v jarních, letních měsících bychom byli rádi, kdybychom realizovali nějakou větší akci s těmi bubínky.”
Bedýnky, které mají široké využití, zakoupil magistrát prostřednictvím MAPu všem školkám, které o ně projevily zájem. Celkem si tento skvělý zážitek mohou užít děti z jedenácti mateřinek.
---
V průběhu letošního roku bylo na území MSK vyhlášeno několik lokalit, kde musí včelaři provádět opatření v boji se včelím morem. Aktuálně Krajská veterinární správa vymezila ochranné pásmo na Třinecku.
Mor včelího plodu patří mezi největší pohromy pro včelaře. Před několika dny se nákaza objevila v Oldřichovicích na Třinecku. Zasažené včelstvo se musí zlikvidovat a v karanténě jsou také včelaři v okolí.
Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy ČR: “Ochranné pásmo kolem ohniska má minimálně 3 kilometry a je v něm zpřísněný režim, který se týká hlavně přemisťování včel. Je například zakázané přemisťovat včely z tohoto pásma. Když přemisťujete uvnitř, tak pouze se souhlasem krajské veterinární správy a do tohoto páska můžete přesouvat včely pouze s negativním vyšetřením včel na mor včelího plodu.”
Ochranné opatření musí už několik měsíců respektovat například včelaři z Ostravy, V několika obcích na Frýdecko-Místecku a nyní i na Třinecku.
Včelaři v okolí obce Smilovice teď řeší nařízení Státní veterinární správy, která nařídila, že všechny okolní obce nebo regiony nebo katastry musí plnit speciální nařízení, které omezuje chov, migraci, přemisťování včel. To se týká i naší Základní organizace včelařů ve Smilovicích, kteří kromě toho, že máme včelaře v obci Smilovice, Řece, Gutech, Neborech a Střítež.
Milan Šefer, předseda ZO ČSV Smilovice: “Ve dvou obcích máme karanténu. Je to obec Nebory a Guty, kde máme zhruba 15 včelařů a ti musí plnit toto speciální zařízení. To znamená, že musí v příštím roce do konce února odevzdat vzorek nejen na rozbor varroázy, ale taky na rozbor včelího moru.
Včelaři také musí všechny úly rozebrat a zkontrolovat není včelstvo napadení morem.
Milan Šefer, předseda ZO ČSV Smilovice: "To se už pozná čichově, že ten úl zapáchá a tím, že víčka, kde jsou larvy, kde jsou je včelí plod, jsou propadlá."
Pokud by včelař napadení morem zjistil, musí všechny úly zlikvidovat.
Milan Šefer, předseda ZO ČSV Smilovice: "Tato likvidace se řeší pod dohledem státní veterinární správy, že včelstvo je zlikvidováno, plus všechny pomůcky, všechno nářadí, které včelař k tomu potřebuje.
Včelaři doufají, že se mor podaří podchytit a nebude se dále šířit.
---
Obyvatelům bytových domů u bývalé textilky Karnola vadí lidé, kteří tento chátrající objekt nelegálně obsadili. A klidný život zrovna nevedou: křik, demolování objektu a nedávno i požár – to vše musí strpět. A je to nekonečný kolotoč: když policie osoby vykáže ven, vzápětí se vrátí zpět.
Látky se v této chátrající budově netkají víc jak dvě desetiletí. A přestože jde o tovární areál určený k výrobě, v posledních letech jej obývají nelegální nájemníci. Jejich sousedské vztahy s obyvateli z okolních domů ale nejsou vůbec ideální.
obyvatelka nedalekého domu: „Je vidět, že to jsou bezdomovci, narkomani, kteří bývají agresivní i na lidi, kteří žijí kolem. Občas se stává, že tady padají okna. Když mají náladu, tak prostě rozbíjejí okna. Hrozně nás to tady terorizuje. Opravdu je to na hranici únosnosti.“
Není to nic neobvyklého, že sjednat pořádek do těchto míst přijíždí policie.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Většinou tam dochází k nějakému hluku nějaké rány, někdy tam někdo něco zapálí.“
O víkendu zde hořelo. Plameny zachvátily přízemí hlavního objektu. Hořely odpadky naházené ve výtahové šachtě.
Petr Kůdela, mluvčí HZS Moravskoslezského kraje: „Při příjezdu hasičů byly v budově tři osoby. Dvě utekly a třetího hasiči zachránili.“
Majitel budovy, František Peringer, chtěl kdysi na místě bývalé Karnoly vystavět hotel a kanceláře. Projekt ale nevyšel. A tak je tovární areál už mnoho let opuštěný. .
František Peringer, majitel budovy: „My si nemůžeme dovolit hlídat ten objekt nepřetržitě a ani tak se uhlídat nedá.
Hana Vaculová, ved. odboru výstavby a územního plánování, Magistrát Opava „Vlastník stavby je povinen stavbu udržovat po celou dobu existence a stavbu užívat jen k povolenému účelu.“
Chátrající tovární objekt tedy k bydlení sloužit jistě nemůže. Za nerespektování zákona může hrozit majiteli finanční postih.
---
Pracovníci karvinských Technických služeb se pustili do výměny dvě stě kusů svítidel veřejného osvětlení v městské části Hranice. Obnova zaručí úsporu elektřiny a snížení světelného smogu. Výměna osvětlení probíhá postupně podle lokalit.
Na území města Karviné probíhá postupná obnova a optimalizace veřejného osvětlení. Například na podzim v loňském roce proběhla kompletní výměna všech sloupů, veškerého vedení, výzbroje a svítidel na ulici Nádražní a Rudé Armády. Práce se postupně přesouvají i do vnitrobloků, momentálně se mění 200 sadových světel za LED v městské části Hranice.
Jana Maierová, vedoucí odboru komunálních služeb MMK: "By měla přispět k úspoře elektrické energie až o 70 procent a taky by měla přispět ke snížení světelného smogu. Tady tato sadová světla nebyla přímému oku příjemná a ta nová LED budou v teplé bílé barvě, která je pro lidské oko daleko přijatelnější.”
Petr Popek, pracovník TS Karviná: "Výměna nových LED svítidel není náročná, zhruba trvá deset minut."
Obnova světel je naplánovaná i v příštím roce.
Jana Maierová, vedoucí odboru komunálních služeb MMK: "Jede se hlavně podle revizních zpráv a v příštím roce máme připraveny projekty na část Karviné-Nové Město. "
Na celém území města se nachází přibližně 5 a půl tisíce světelných bodů. na obnovu a údržbu vynakládá město několik milionů korun, zahrnuje nejen výměnu svítidel, ale i natírání sloupů, čištění skel a podobně.
---
Řidičům z Jihu Ostravy se opět alespoň částečně ulevilo. Ve Výškovicích a na sídlišti Bělský les přibyla nová parkovací místa, která radnice nechala vybudovat na nevyužívaných místech.
Nevyužívané asfaltové dětské hřiště na ulici Františka Lýska se proměnilo v parkoviště pro 22 aut. Obvod Ostrava-Jih jej nechal vybudovat za zhruba 3 miliony korun. Na místě byla zřízená i dvě parkovací stání pro tělesně postižené.
Jeden z obyvatelů sídliště Bělský les: “Tady už opravdu to bylo hodně přeplněné, takže opravdu večer, když jste přijela v 5 hodin, nebo v 6, tak už tu prakticky nebylo kde zaparkovat a člověk musel vybírat ta místa někde daleko.”
Dalších bezmála 130 parkovacích míst vzniklo rozšířením parkoviště na ulici Jičínská ve Výškovicích. Právě v této části obvodu mají řidiči největší problém s odstavením aut.
Anketa: obyvatelé Výškovic: “Co tu dělají ta velikánská auta. To se nám tu nelíbí. Není to tu náhodou dopravní značka, že to tu jenom pro osobní a ne nad 2 a půl tuny. Ještě to by měl někdo pohlídat. Jsme rádi samozřejmě, protože člověk přijel ve 4 odpoledne a už neměl kde zaparkovat. Krásné to je, krásné.”
“Kdo je řidič, tak určitě mu to dělá radost, že to parkoviště je, ale já jsem měla radši ty stromy."
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Tato akce velice ulevila parkování v této oblasti, protože Výškovice jsou velice kritické, co se týče možnosti zaparkovat. Do konce roku budou ještě dokončena parkoviště na ulici Kaminského a ulici Lužická.”
Díky těmto parkovištím v obvodu přibude dalších 65 parkovacích míst.
---
Málokdo ví, že Slávek Boura, známý moderátor a herec, je také zkušeným a vystudovaným logopedem. Nyní, v době útlumů divadelních představení, se rozhodl pomáhat předškolákům a malým školákům s problémy s výslovností. Se svými Logohrátkami nyní zavítal na Bruntálsko.
Slávek Boura svým hravým přístupem vyvolává u dětí nadšení i aktivitu. Tak tomu bylo i v mateřské škole v Světlé Hoře.
Jana Šubová, ředitelka MŠ Světlá Hora: „Napadlo mě, že je spousta dětí s logopedickou vadou. Tak jsme potřebovali nějakým způsobem ty děti namotivovat."
Slávek Boura, moderátor, herec a logoped: „V podstatě už páty, šestý měsíc dělám tyto logohrátky, to znamená logopedie hrou. A vychází to, to je neuvěřitelné. Mám z toho nesmírnou radost. No a proto jsme vyjeli na turné na Moravu. Už mám tady kotel plný kafe, takže jdeme na to.“
Logohrátky jsou vlastně logopedií hrou. Učí děti nenásilnou formou odstraňovat vady při výslovností.
Slávek Boura, moderátor, herec a logoped: „A to nejenom R nebo Ř, těch těžkých souhlásek, ale hlavně S například, Ž. Jsem docela překvapen, ale musím říct, že v podstatě v každé Logohrátce zažijeme zázrak, takže děti skutečně začínají otvírat ty pusy, protože jinak je mají takové malinkaté a vůbec nemluví."
Úspěšnou školku ve Světlé Hoře navštěvují také děti z Andělské Hory a několika spádových obcí.
Miroslav Novotný (nez.), starosta Andělské Hory: „Máme vynikající paní učitelky, máme celkem hodně dětí, všechno funguje tak, jak má, jsme maximálně s tím spokojeni.“
Taťána Svbobodová (KDU-ČSL), starostka Světlé Hory: „Tak školka nám funguje, myslím si, že dobře, jsme rádi, že tady tu školku máme."
Slávka Bouru čekají s logohrátkami v dalších dnech také ve Vrbně pod Pradědem a na čtyřech místech v Bruntále.
---
Už během školení učitelky z mateřských škol v Havířově tušily, že bubnování na kostky z kartonů tzv. cajony se stane mezi dětmi hitem. A měly pravdu. Radnice nakoupila sady všem školkám, které o to projevily zájem.
Velké nadšení projevily děti z mateřských škol, když díky projektu Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání dostaly bedýnky na bubnování. Ihned začaly nacvičovat písničky s tématikou Afriky. MŠ Balzacova pak do textů zakomponovala i maskota Mapíka.
Natálie Doležalová, učitelka MŠ Balzacova: “Naučily se zpívat strašně moc nových písniček. Naučily se bubnovat rytmus, který není jednoduchý. Takže jsme potřebovali opravdu šikovné děti, které zvládnou ten rytmus zabubnovat, ale teď už to umí naprosto skvěle. Budeme celý ten příběh nahrávat, sestříháme ho, aby to dávalo hlavu a patu a potom to posíláme do soutěže a zároveň to pošleme i rodičům.”
anketa: “V Africe se učíme správně zpívat.”
anketa: “My jsme se naučili bubnovat a mně to moc baví.”
Až to situace, doba dovolí, uspořádáte společné vystoupení školek?
Lenka Slowiková, finanční manažer projektu MAP II.: “Určitě v jarních, letních měsících bychom byli rádi, kdybychom realizovali nějakou větší akci s těmi bubínky.”
Bedýnky, které mají široké využití, zakoupil magistrát prostřednictvím MAPu všem školkám, které o ně projevily zájem. Celkem si tento skvělý zážitek mohou užít děti z jedenácti mateřinek.
---
