Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy VÍKEND

  • Výběr hlavních událostí týdne
  • S koncem uhlí přijde o práci mnoho dodavatelů OKD
  • Zdravotníci a záchranáři žijí pod tlakem koronaviru
  • Majitele stavebních pozemků v Novém Jičíně určil los
  • Architektka Jiřičná navrhla přestavbu ostravského mrakodrapu
  • Matrika ve FNO inspiruje další nemocnice
  • Inline plocha na STaRSu je připravena k užívání

S koncem uhlí přijde o práci mnoho dodavatelů OKD

S útlumem těžby uhlí v našem kraji přijdou o práci nejen tisíce horníků, ale i mnoho lidí z firem, které dlouhé roky OKD zásobovaly. Těm stát nijak nepomůže a proto vznikla pracovní skupina, která se na tyto subdodavatele zaměří. Nyní zjišťuje, co vlastně potřebují, aby přežili.

Moravskoslezský kraj, hospodářská komora, svaz průmyslu a dopravy a pakt zaměstnanosti spojili své síly, aby pomohli hrozícímu nárůstu nezaměstnanosti v našem regionu. V rámci útlumu těžby uhlí totiž stát zacílil pomoc pouze na propouštěné horníky a zapomněl přitom na desítky firem, které OKD zásobovaly zbožím nebo službami. 

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Víme, že ty přijdou asi o dvě miliardy korun, které dneska vyplácejí na mzdách. Když to vydělím průměrnou mzdou, tak to vychází na 4 - 5 tisíc lidí. To jeden údaj, ale jestli to ve skutečnosti bude 100 lidí, protože ostatní si najdou práci jinde, anebo 5 tisíc, protože všechny propustí je to, co potřebujeme teď zjistit." 

Pomoc bude mít několik etap. Nejprve by to měla být přímá finanční pomoc státu na odchodné, aby kvůli tomu firmy nekrachovaly. Dále by měl stát co nejvíce tyto firmy zapojit do veřejných zakázek státních organizací. Vzniknout by měl i dotační program na transformaci firem. 

Jan Rafaj, Svaz průmyslu a dopravy ČR: "Umíme firmám otevírat nové trhy a na to se chceme soustředit. Chceme např. připravit misi do Austrálie, kde je těžba pořád v kurzu a kde máme velmi dobré kontakty. Věříme, že firmám, které budou mít zajímavé produkty můžeme otevřít zajímavá jednání." 

Aby mohl tento program vzniknout a správně fungovat, je nutná spolupráce těchto firem. Proto jim byly rozeslány dotazníky, jak je útlum zasáhne. Podle odhadů by se to mohlo týkat až 5 tisíc pracovníků. 

---

Zdravotníci a záchranáři žijí pod tlakem koronaviru

Únava, vyčerpání a frustrace tak lze popsat pocity mnohých zdravotníků a záchranářů, kteří od loňského jara stojí v první linii v boji proti koronaviru. Jejich pracovní nasazení ale nepolevuje. Zato přibývá hovorů na krizové lince, kde hledají v této nelehké době podporu,


Ochranný oblek, troje rukavice, respirátor, štít, brýle, gumové boty, návleky... to všechno si musí zdravotníci obléknout, když se chystají za pacientem s koronavirem.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „Všichni pracují na maximum. Bohužel, spousta zdravotníků se musí přesouvat z domovských oddělení na kovidová.“

A právě nové pracovní prostředí, náročná péče o pacienty s koronavirem a absence delšího odpočinku, může vést k nervovému vypětí.

Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava: My víme, jak se chová ta určitá nemoc, na kterou jsme zvyklí, třeba i infarkt myocardu, ale když je k tomu ještě koronavirus, tak je to pro nás nevyzpytatelné.“

Své o tom ví klinický psycholog Lukáš Humpl, který je k dispozici na krizové lince pro pracovníky ve zdravotnictví. Od dubna jich zavolaly stovky. Obavy z nákazy teď vystřídaly pocity zmaru.

Lukáš Humpl, klinický psycholog a mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje: „Zdravotníci, a mluvil jsem s takovými, velmi těžce nesou, že na jejich oddělení umírají pacienti, o které se starají. Vnímají, že epidemie nabývá na síle.“

S vysokým nasazením pracují také záchranáři. Na přelomu roku se potýkali až s 60 % nárůstem výjezdů. Situaci znepříjemňoval i fakt, že si lidé zavolali záchranku kvůli problému, který je neohrožoval na životě – několika aftám či zvrtnutému kotníku.


---

Majitele stavebních pozemků v Novém Jičíně určil los

Novojičínská radnice vyhlásila výsledky veřejné soutěže na koupi pozemků pro stavbu rodinných domů. Transparentnost otevírání obálek mohli zájemci sledovat online, včetně losování majitelů 13 větších parcel.

Ve veřejné soutěži Nový Jičín nabídl 23 pozemků pro stavbu rodinných domů v lokalitě Za školou v Žilině, o výměře od přibližně 600 do téměř 2 tisíc metrů čtverečních. O kupci deseti menších parcel rozhodovala obálková metoda, tedy, kdo dá víc. U zbývajících 13 pozemků byla cena jednotná a vítěze určil los.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Bylo podáno celkem 85 žádostí s tím, že 14 pozemků našlo dnes své budoucí vlastníky v případě, že poskytnou součinnost, uzavřou kupní smlouvu a orgány města ji schválí. U 9 pozemků nebyla buď podaná nabídka nebo byli totožní zájemci.”

Jedena osoba mohla dle pravidel podat více nabídek, pokud už byla potvrzena jako vítěz jednoho pozemku, z výběru o další byla vyloučena.

Původně mělo vyhodnocení soutěže proběhnout veřejně, z důvodů aktuálních opatření jej bylo možné sledovat na online odkazu.

Jan Ševčík, právník města Nového Jičína: “Já věřím tomu, že to proběhlo transparentně, všichni viděli, jakým způsobem jsme obálky otevírali a hodnotili, i to losování, takže já věřím, že proti tomu nemohou být vzneseny žádné námitky.”

Budoucí majitelé parcel musí stavbu rodinného domu zkolaudovat do šesti let od převodu vlastnického práva. Po tuto dobu nemohou pozemek bez souhlasu města prodat jiné osobě.

---

Architektka Jiřičná navrhla přestavbu ostravského mrakodrapu

Světoznámá architektka Eva Jiřičná navrhla, jak zachránit ostravský mrakodrap na Ostrčilově ulici. Překvapivě bylo odborníky zjištěno, že statika budovy je natolik dobrá, aby umožnila dokonce zvýšení domu o další poschodí. V horním patře by pak mohla vzniknout restaurace s nádherným výhledem na celé město.

Ostravský mrakodrap na Ostrčilově ulici je po Bolt Toweru a Nové radnici třetí nejvyšší stavbou města. Má 68 metrů, 22 pater a dokončen byl v roce 1968. V roce 2013 byl z bezpečnostních důvodů uzavřen. Prý se ve větru kymácel a provoz zakázali i hasiči. Zvažovalo se jeho zbourání, snížení, ale nyní se vedení magistrátu přiklonilo k jeho rekonstrukci. Jen jeho demolice by totiž vyšla na 80 milionů korun. 

Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora: "Součástí té práce bylo řešení statiky, požární bezpečnosti a dalších parametrů, které jsme na začátku potřebovali ověřit." 

Vymyslet, jak by šel dům zachránit, dostalo za úkol architektonické studio AI Design Evy Jiřičné  a Petra Vágnera. Tady už se na jejich návrh můžete podívat. Odborníci zjistili, že se statikou problémy nejsou. 

Eva Jiřičná, architektka: "Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád v akceptovatelném stavu, podmínky na bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Naším úkolem bylo studovat potenciál existujícího bloku jako pokračování původní ideje - bydlení ve výškových budovách s ohledem na dnešní požadavky na kvalitu, existující regulace, ekologii a životní prostředí."

Statika je na tom dokonce tak dobře, že umožňuje přistavět ještě jedno vyhlídkové patro, kde může být například restaurace. Bytů by mělo vzniknout 76. 

Petr Vágner, architekt: "V přízemí budovy budou komerční prostory, tedy obchody a v dalších patrech pak byty různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a v horních čtyřech patrech budou dva luxusní mezonetové byty." 

Projekt počítá i se stavbou parkovacího domu až pro 170 vozidel. Ten by sloužil i obyvatelům okolí. Vedení města zvažuje, že by se na rekonstrukci podílel soukromý investor a část bytů by pak byla jeho. Náklady jsou odhadovány na 390 milionů korun. 

---

Matrika ve FNO inspiruje další nemocnice

Už déle než rok funguje v ostravské fakultní nemocnici detašované pracoviště matriky porubské radnice. A jak se ukázalo, maminky si tuto službu nemohou vynachválit. Rodný list dítěte si díky tomu vyřídí přímo na gynekologicko-porodnickém oddělení.

Maminky, které porodí v ostravské fakultní nemocnici, mají o jednu starost méně. Pro rodný list dítěte nemusí na úřad. Matrika porubské radnice totiž funguje přímo v nemocnici.

Tady máte připravený rodný list, vy si ho teď přečtěte a zkontrolujte, jestli všechny údaje souhlasí

Lucie Březinová, maminka: “Mi se v pondělí narodila holčička Sára, první dcera a jsem byla strašně překvapená, že nemusím nikam na radnici vyřizovat papíry a že máme matriku přímo tady o patro výš. Je to ulehčení, je to pomoc.”

Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Skutečně každý den dochází naše paní matrikářka z úřadu do fakultní nemocnice, kde nabírá dokumenty od čerstvých maminek, odnáší je k nám na úřad, kde vystavují rodné listy a zpátky vlastně donášejí do nemocnice a vydávají maminkám hotové rodné listy.”

Matrikářky mají svou místnost ve druhém patře Gynekologicko-porodnické kliniky. Maminkám jsou k dispozici každý všední den v dopoledních hodinách. Loni jejich služeb využilo na 2300 novopečených maminek.

Jiří Havrlant, ředitel FNO: “Tato služba běží u nás v podstatě tak, že maminky, které tady u nás porodí, tak de facto ve 100 procentech využijí tuto službu a ušetří si tím jednu cestu na městský úřad. Nám se podařilo matriku jako první v kraji tady u nás ve fakultní nemocnici otevřít v listopadu 2019.”

Teď se fakultní nemocnicí inspirovala i nemocnice ve Vítkovicích.

---

Inline plocha na STaRSu je připravena k užívání

Ledovou plochu zimního stadionu rozpustili zaměstnanci karvinské sportovní společnosti STaRS dříve než obvykle a to z ekonomických důvodů. Kvůli koronaviru a platným opatřením nebyla využívána. Nyní se s předstihem připravuje umělý inline povrch, aby stadion mohli milovníci bruslení ihned po případném rozvolnění opatření začít bez průtahů využívat.

I když stále platí nouzový stav a veškeré sportovní, kulturní a jiné aktivity a činnosti jsou pozastaveny, zaměstnanci městské sportovní společnosti STaRS nezahálí a nenechávají nic náhodě. V těchto dnech připravili plochu na zimním stadionu k užívání pro inline bruslení a jiné akce.

Petr Dyszkiewicz, ředitel společnosti STaRS Karviná: “Připravujeme inline plochu na to, abychom mohli zahájit okamžitě, pokud dojde k nějakému rozvolnění. Hlavně to bylo ukončení ledové plochy z důvodu maximálního šetření všech možných nákladů. Drželi jsme tu plochu opravdu do konce prosince a na začátku ledna jsme se rozhodli, že z důvodu ekonomických ukončíme provoz ledové plochy.”


Před epidemií koronaviru byla ledová plocha každoročně využívána ještě pár dalších měsíců. Samotná příprava inline plochy zabrala zaměstnancům StaRSu celý týden.

Bronislav Tichý, strojník: "Položení toho podkladu na inline trvá v šesti sedmi chlapech jednu směnu. Složitější je to rozebírání je složitější, protože se to musí odpočítávat kostky, je to 5xA4, rozebrat to, aby to pasovalo, aby se to nepopletlo, jsou tady čáry."

Inline plocha bude k dispozici do července. Ledová plocha se bude připravovat opět v osmém měsíci.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy VÍKEND
06. února 2021, 14:00

S koncem uhlí přijde o práci mnoho dodavatelů OKD

S útlumem těžby uhlí v našem kraji přijdou o práci nejen tisíce horníků, ale i mnoho lidí z firem, které dlouhé roky OKD zásobovaly. Těm stát nijak nepomůže a proto vznikla pracovní skupina, která se na tyto subdodavatele zaměří. Nyní zjišťuje, co vlastně potřebují, aby přežili.

Moravskoslezský kraj, hospodářská komora, svaz průmyslu a dopravy a pakt zaměstnanosti spojili své síly, aby pomohli hrozícímu nárůstu nezaměstnanosti v našem regionu. V rámci útlumu těžby uhlí totiž stát zacílil pomoc pouze na propouštěné horníky a zapomněl přitom na desítky firem, které OKD zásobovaly zbožím nebo službami. 

Jakub Unucka, náměstek hejtmana MS kraje: "Víme, že ty přijdou asi o dvě miliardy korun, které dneska vyplácejí na mzdách. Když to vydělím průměrnou mzdou, tak to vychází na 4 - 5 tisíc lidí. To jeden údaj, ale jestli to ve skutečnosti bude 100 lidí, protože ostatní si najdou práci jinde, anebo 5 tisíc, protože všechny propustí je to, co potřebujeme teď zjistit." 

Pomoc bude mít několik etap. Nejprve by to měla být přímá finanční pomoc státu na odchodné, aby kvůli tomu firmy nekrachovaly. Dále by měl stát co nejvíce tyto firmy zapojit do veřejných zakázek státních organizací. Vzniknout by měl i dotační program na transformaci firem. 

Jan Rafaj, Svaz průmyslu a dopravy ČR: "Umíme firmám otevírat nové trhy a na to se chceme soustředit. Chceme např. připravit misi do Austrálie, kde je těžba pořád v kurzu a kde máme velmi dobré kontakty. Věříme, že firmám, které budou mít zajímavé produkty můžeme otevřít zajímavá jednání." 

Aby mohl tento program vzniknout a správně fungovat, je nutná spolupráce těchto firem. Proto jim byly rozeslány dotazníky, jak je útlum zasáhne. Podle odhadů by se to mohlo týkat až 5 tisíc pracovníků. 

---

Zdravotníci a záchranáři žijí pod tlakem koronaviru

Únava, vyčerpání a frustrace tak lze popsat pocity mnohých zdravotníků a záchranářů, kteří od loňského jara stojí v první linii v boji proti koronaviru. Jejich pracovní nasazení ale nepolevuje. Zato přibývá hovorů na krizové lince, kde hledají v této nelehké době podporu,


Ochranný oblek, troje rukavice, respirátor, štít, brýle, gumové boty, návleky... to všechno si musí zdravotníci obléknout, když se chystají za pacientem s koronavirem.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „Všichni pracují na maximum. Bohužel, spousta zdravotníků se musí přesouvat z domovských oddělení na kovidová.“

A právě nové pracovní prostředí, náročná péče o pacienty s koronavirem a absence delšího odpočinku, může vést k nervovému vypětí.

Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava: My víme, jak se chová ta určitá nemoc, na kterou jsme zvyklí, třeba i infarkt myocardu, ale když je k tomu ještě koronavirus, tak je to pro nás nevyzpytatelné.“

Své o tom ví klinický psycholog Lukáš Humpl, který je k dispozici na krizové lince pro pracovníky ve zdravotnictví. Od dubna jich zavolaly stovky. Obavy z nákazy teď vystřídaly pocity zmaru.

Lukáš Humpl, klinický psycholog a mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje: „Zdravotníci, a mluvil jsem s takovými, velmi těžce nesou, že na jejich oddělení umírají pacienti, o které se starají. Vnímají, že epidemie nabývá na síle.“

S vysokým nasazením pracují také záchranáři. Na přelomu roku se potýkali až s 60 % nárůstem výjezdů. Situaci znepříjemňoval i fakt, že si lidé zavolali záchranku kvůli problému, který je neohrožoval na životě – několika aftám či zvrtnutému kotníku.


---

Majitele stavebních pozemků v Novém Jičíně určil los

Novojičínská radnice vyhlásila výsledky veřejné soutěže na koupi pozemků pro stavbu rodinných domů. Transparentnost otevírání obálek mohli zájemci sledovat online, včetně losování majitelů 13 větších parcel.

Ve veřejné soutěži Nový Jičín nabídl 23 pozemků pro stavbu rodinných domů v lokalitě Za školou v Žilině, o výměře od přibližně 600 do téměř 2 tisíc metrů čtverečních. O kupci deseti menších parcel rozhodovala obálková metoda, tedy, kdo dá víc. U zbývajících 13 pozemků byla cena jednotná a vítěze určil los.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Bylo podáno celkem 85 žádostí s tím, že 14 pozemků našlo dnes své budoucí vlastníky v případě, že poskytnou součinnost, uzavřou kupní smlouvu a orgány města ji schválí. U 9 pozemků nebyla buď podaná nabídka nebo byli totožní zájemci.”

Jedena osoba mohla dle pravidel podat více nabídek, pokud už byla potvrzena jako vítěz jednoho pozemku, z výběru o další byla vyloučena.

Původně mělo vyhodnocení soutěže proběhnout veřejně, z důvodů aktuálních opatření jej bylo možné sledovat na online odkazu.

Jan Ševčík, právník města Nového Jičína: “Já věřím tomu, že to proběhlo transparentně, všichni viděli, jakým způsobem jsme obálky otevírali a hodnotili, i to losování, takže já věřím, že proti tomu nemohou být vzneseny žádné námitky.”

Budoucí majitelé parcel musí stavbu rodinného domu zkolaudovat do šesti let od převodu vlastnického práva. Po tuto dobu nemohou pozemek bez souhlasu města prodat jiné osobě.

---

Architektka Jiřičná navrhla přestavbu ostravského mrakodrapu

Světoznámá architektka Eva Jiřičná navrhla, jak zachránit ostravský mrakodrap na Ostrčilově ulici. Překvapivě bylo odborníky zjištěno, že statika budovy je natolik dobrá, aby umožnila dokonce zvýšení domu o další poschodí. V horním patře by pak mohla vzniknout restaurace s nádherným výhledem na celé město.

Ostravský mrakodrap na Ostrčilově ulici je po Bolt Toweru a Nové radnici třetí nejvyšší stavbou města. Má 68 metrů, 22 pater a dokončen byl v roce 1968. V roce 2013 byl z bezpečnostních důvodů uzavřen. Prý se ve větru kymácel a provoz zakázali i hasiči. Zvažovalo se jeho zbourání, snížení, ale nyní se vedení magistrátu přiklonilo k jeho rekonstrukci. Jen jeho demolice by totiž vyšla na 80 milionů korun. 

Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora: "Součástí té práce bylo řešení statiky, požární bezpečnosti a dalších parametrů, které jsme na začátku potřebovali ověřit." 

Vymyslet, jak by šel dům zachránit, dostalo za úkol architektonické studio AI Design Evy Jiřičné  a Petra Vágnera. Tady už se na jejich návrh můžete podívat. Odborníci zjistili, že se statikou problémy nejsou. 

Eva Jiřičná, architektka: "Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád v akceptovatelném stavu, podmínky na bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Naším úkolem bylo studovat potenciál existujícího bloku jako pokračování původní ideje - bydlení ve výškových budovách s ohledem na dnešní požadavky na kvalitu, existující regulace, ekologii a životní prostředí."

Statika je na tom dokonce tak dobře, že umožňuje přistavět ještě jedno vyhlídkové patro, kde může být například restaurace. Bytů by mělo vzniknout 76. 

Petr Vágner, architekt: "V přízemí budovy budou komerční prostory, tedy obchody a v dalších patrech pak byty různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a v horních čtyřech patrech budou dva luxusní mezonetové byty." 

Projekt počítá i se stavbou parkovacího domu až pro 170 vozidel. Ten by sloužil i obyvatelům okolí. Vedení města zvažuje, že by se na rekonstrukci podílel soukromý investor a část bytů by pak byla jeho. Náklady jsou odhadovány na 390 milionů korun. 

---

Matrika ve FNO inspiruje další nemocnice

Už déle než rok funguje v ostravské fakultní nemocnici detašované pracoviště matriky porubské radnice. A jak se ukázalo, maminky si tuto službu nemohou vynachválit. Rodný list dítěte si díky tomu vyřídí přímo na gynekologicko-porodnickém oddělení.

Maminky, které porodí v ostravské fakultní nemocnici, mají o jednu starost méně. Pro rodný list dítěte nemusí na úřad. Matrika porubské radnice totiž funguje přímo v nemocnici.

Tady máte připravený rodný list, vy si ho teď přečtěte a zkontrolujte, jestli všechny údaje souhlasí

Lucie Březinová, maminka: “Mi se v pondělí narodila holčička Sára, první dcera a jsem byla strašně překvapená, že nemusím nikam na radnici vyřizovat papíry a že máme matriku přímo tady o patro výš. Je to ulehčení, je to pomoc.”

Lucie Baránková Vilamová, starostka MOb Ostrava-Poruba: “Skutečně každý den dochází naše paní matrikářka z úřadu do fakultní nemocnice, kde nabírá dokumenty od čerstvých maminek, odnáší je k nám na úřad, kde vystavují rodné listy a zpátky vlastně donášejí do nemocnice a vydávají maminkám hotové rodné listy.”

Matrikářky mají svou místnost ve druhém patře Gynekologicko-porodnické kliniky. Maminkám jsou k dispozici každý všední den v dopoledních hodinách. Loni jejich služeb využilo na 2300 novopečených maminek.

Jiří Havrlant, ředitel FNO: “Tato služba běží u nás v podstatě tak, že maminky, které tady u nás porodí, tak de facto ve 100 procentech využijí tuto službu a ušetří si tím jednu cestu na městský úřad. Nám se podařilo matriku jako první v kraji tady u nás ve fakultní nemocnici otevřít v listopadu 2019.”

Teď se fakultní nemocnicí inspirovala i nemocnice ve Vítkovicích.

---

Inline plocha na STaRSu je připravena k užívání

Ledovou plochu zimního stadionu rozpustili zaměstnanci karvinské sportovní společnosti STaRS dříve než obvykle a to z ekonomických důvodů. Kvůli koronaviru a platným opatřením nebyla využívána. Nyní se s předstihem připravuje umělý inline povrch, aby stadion mohli milovníci bruslení ihned po případném rozvolnění opatření začít bez průtahů využívat.

I když stále platí nouzový stav a veškeré sportovní, kulturní a jiné aktivity a činnosti jsou pozastaveny, zaměstnanci městské sportovní společnosti STaRS nezahálí a nenechávají nic náhodě. V těchto dnech připravili plochu na zimním stadionu k užívání pro inline bruslení a jiné akce.

Petr Dyszkiewicz, ředitel společnosti STaRS Karviná: “Připravujeme inline plochu na to, abychom mohli zahájit okamžitě, pokud dojde k nějakému rozvolnění. Hlavně to bylo ukončení ledové plochy z důvodu maximálního šetření všech možných nákladů. Drželi jsme tu plochu opravdu do konce prosince a na začátku ledna jsme se rozhodli, že z důvodu ekonomických ukončíme provoz ledové plochy.”


Před epidemií koronaviru byla ledová plocha každoročně využívána ještě pár dalších měsíců. Samotná příprava inline plochy zabrala zaměstnancům StaRSu celý týden.

Bronislav Tichý, strojník: "Položení toho podkladu na inline trvá v šesti sedmi chlapech jednu směnu. Složitější je to rozebírání je složitější, protože se to musí odpočítávat kostky, je to 5xA4, rozebrat to, aby to pasovalo, aby se to nepopletlo, jsou tady čáry."

Inline plocha bude k dispozici do července. Ledová plocha se bude připravovat opět v osmém měsíci.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-vikend-06-02-2021-14-00