V Ostravě se v úterý konala další demonstrace na podporu Ukrajinu. Stovky lidí s transparenty vyjadřovali odpor k ruské agresi. Při ukrajinské hymně pak bylo i podle slz v očích poznat, že mezi demonstranty je spousta Ukrajinců.
Druhá velká demonstrace na podporu Ukrajiny v Ostravě už byla o poznání emotivnější a pokřiky lidí na adresu Putina a Ruska mnohem ostřejší. Mezi účastník byla spousta Ukrajinců, kteří zde studují nebo žijí, ale přišla i žena, která uprchla před válkou z přístavní Oděsy.
demonstrantka z Ukrajiny: "Jestli bude na světě více lásky, dobra a přátelství, žádný nepřítel nás nepřemůže. My zvítězíme nad všemi."
Ostřejší byla i prohlášení organizátorů a primátor Ostravy Tomáš Macura nabídl pomoc uprchlíkům. Vysvětlil, co všechno je pro ně připraveno a co se ještě chystá.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Organizujeme komplexní péči o uprchlíky tady v Ostravě. Počínaje ubytováním, přes sociální a zdravotní pomoc, až k podpoře asimilace."
Členové Národního divadla Moravskoslezského zazpívali ukrajinskou hymnu a podle slz v očích bylo hned vidět, kolik je mezi účastníky shromáždění Ukrajinců.
Celý dav se pak vydal na pokojný pochod podél řeky, až na Masarykovo náměstí. Tam, stejně jako při první demonstraci, lidé zapalovali svíčky za padlé.
---
Když končila druhá světová válka, myslel jsem, že si už lidstvo odpočine a bude mír. I tato slova zazněla z úst plukovníka a válečného veterána Jana Ihnatíka, kterému havířovská radnice připravila oslavu k jeho životnímu jubileu.
Desítky gratulantů přišly popřát válečnému veteránovi a bojovníkovi za svobodu plukovníku Janu Ihnatíkovi ke stoletému výročí narození. Oslavenec byl ze setkání, které připravila havířovská radnice, dojatý. Neubránil se ale emocím, které v něm vyvolává válka na Ukrajině. V roce 1943 s jednotkou československé armády osvobozovali právě Kyjev.
Jan Ihnatík, válečný veterán: “Jsem velice nespokojen, že jsem vylezl z první světové války a vpálil jsem do třetí světové války. V pětačtyřicátém roce jsem skončil svou bojovou situaci a počítal jsem, že bude trvalý mír, že si lidstvo odpočine, ale vidíte, jaká situace vznikla.”
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Já si myslím, že bychom si měli připomínat tyto události, měli bychom si připomínat co lidé, jako pan Ihnatík pro naši zemi vykonali. Měli bychom být na to patřičně hrdí."
Petr Kaňa, předseda Jednoty Československé obce legionářské: “Ten člověk je skromný. Za to co zažil, to si málokdo dokáže představit. Je to pocta, že s ním můžeme být.”
Plukovník Ihnatík byl v roce 2017 rovněž oceněn Cenou města Havířova, která je udělována jako nejvyšší ocenění za významný přínos městu.
---
Záchrana lidí ohrožených válkou na Ukrajině probíhá na různých úrovních. Například obec Palkovice vypravila autobus pro děti z dětského domova. Ty mají u nás jen krátkou odpočinkovou zastávku, po které budou pokračovat přes Polsko do Spojených států.
Palkovičtí neorganizovali pomoc na vlastní pěst, ale kontaktovali koordinátora. Ten využil nabídky vypraveného autobusu k přepravě početné skupiny dětí.
Radim Bača, starosta Palkovic: “Podařilo se nám během soboty zorganizovat záchrannou misi pro jeden dětský domov na slovenském přechodu v Ubľu, kdy se nám podařilo přivézt zhruba 30 dětí a také jejich ošetřovatele. Jsou to sirotci z dětského domova, kteří budou dále putovat do Krakova na americké velvyslanectví, kde se jich ujme pan Justin, se kterým poletí do USA.”
V úterý záchranná akce pokračovala transportem ukrajinské rodiny. V Palkovicích dostali najíst a přenocovali. Ani tato rodina v regionu nezůstane a pokračuje v cestě do Čech.
Radim Bača, starosta Palkovic: “Dneska přivezli naši hasiči další várku, sice daleko menší. Jde o samoživitelku, která má šest dětí do 3 do 7 let. Těch se ujme město Klecany kousek za Prahou. My jsme je pouze převezli."
Anna, azylantka z Ukrajiny: "Přijeli jsme z Tjačiva. V 8 hodin jsme vyjeli z domu. Rychle nás vyzvedli a proto jsme rychle přijeli. Na Zakarpatí ještě válka není, ale kdyby začala, nestihla bych s dětmi odjet. Mám jich hodně."
Zatímco tito Ukrajinci se v regionu nezdrželi, jiní nacházejí dočasný azyl ve středisku ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku.
---
Uprchlickým zařízením ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku procházejí každý den stovky Ukrajinců, kteří ze své vlasti utekli před válkou. Přesto, že se jim vesměs ulevilo, když se dostali do bezpečí, většina má strach o své blízké, kteří na Ukrajině museli zůstat.
Na útěku z Ukrajiny si lidé s sebou vzali jen to nejnutnější. Některým dělají společnosti i psi, kočky nebo králíci.
Azylantka: “My pojedeme do Prahy, ale ještě nevíme ke komu. Moc děkujeme za vřelé přivítání. Jsme v teple, dostali jsme najíst, umyli jsme se, moc děkujeme.”
Azylantka: “Já jsem přijela z Mariupolu a děvčata ze Záporoží. Chtěli bychom u vás pracovat. Máme s sebou i malé dítě a u nás není kvůli válce žádná práce. Nemůžu tady vzít ani celou rodinu.” Jste tady všichni, nebo tam někdo od vás zůstal? “Ano, někteří tam zůstali. Syn nemůže vycestovat, ten musí bojovat. Ale zůstala tam i snacha a bratr. Celé město je obklíčené a není možné nikam odjet.”
Někteří Ukrajinci se na naše území dostávají po vlastní ose, drtivá většina však přijíždí od ukrajinsko-polských hranic evakuačními vlaky. Už tam je kontaktuje cizinecká policie, aby s nimi vyřídila všechny nutné formality. Ve Vyšních Lhotách se pak Ukrajinci třídí podle toho, jestli mají kde bydlet, nebo využijí nabídky státu.
Jan Piroch, mluvčí Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra: “Toto zařízení funguje jako registrační humanitární středisko od soboty. Do té doby to bylo zařízení pro zajištění cizinců. My jsme museli rychle ty zajištěné cizince transferovat do ostatních zařízení, které máme v Balkové a Bělé-Jezové. Už v tu sobotu začali přicházet první Ukrajinci. Do teď prošlo tímto zařízením asi 1000. Dnes ráno jich tady bylo 500. Momentálně se transferují dál. Buď chtějí po vlastní ose, kdy tady mají nějaké známé, příbuzné a vědí, kam jedou, ti se transferují na ostravské hlavní nádraží. Nebo je potom našimi autobusy odvážíme do ostatních zařízení. Máme nasmlouvané a zařízené kapacity po celé republice, přibližně 5 tisíc lůžek.”
Pracovníci uprchlického střediska očekávají, že běženců z Ukrajiny znatelně přibude.
---
Městská nemocnice Ostrava pokračuje v modernizaci svého přístrojového vybavení a na této cestě ji velmi posune i nová angiolinka na kardiologii. Jde o nejmodernější zařízení na vyšetření srdce a cév v Moravskoslezském kraji.
Nemoci srdce a cév patří v Česku k nejčastějším příčinám úmrtí. Situace se ale zlepšuje a počet hospitalizovaných pacientů s infarktem miokardu klesl za 10 let asi o čtvrtinu. Klesá i počet úmrtí. Jedním z hlavních důvodů je nástup moderních technologií. Městská nemocnice Ostrava má nově k dispozici nejmodernější angiolinku.
Kamil Novobilský, zástupce primáře Kardiologie MNO : „Nový rentgenový přístroj významným způsobem rozšiřuje naše možnosti zobrazení srdečních cév v nejvyšší kvalitě a je vybaven také dalšími invazivními metodami včetně zobrazení vnitřního průsvitu cév nebo měření tlaků přímo v koronární tepně.“
Sledujete operaci muže, který měl v noci infarkt a dnes je na nové angiolince maximálně šetrně operován. Lékař v reálném čase přesně vidí, kde je céva ucpaná a může tak rychle a efektivně pacientovi pomoci.
Roman Štípal, kardiolog MNO: "Když balónek roztáhneme, tak stent vtlačíme do stěny tepny a jelikož je potažen léky, které zabraňují zužování té tepny, tak výsledky jsou velmi dobré."
Novou angiolinkou projde ročně 1600 pacientů. Asi 900 z nich je vyšetřeno plánovaně, ostatní jsou akutní případy.
Kamil Novobilský, zástupce primáře Kardiologie MNO: "Další výhodou přístroje je nižší záření, jak pro pacienta, tak pro personál."
Nová angiolinka nahradila 10 let starý přístroj. Vyšla na téměř 30 milionů koruna byla hrazena s projektu Evropské unie.
---
Desítky lidí přišly do Centra nové naděje ve Frýdku-Místku, aby se v rámci akce Milostivé léto zbavily dluhů vůči státu. Centrum reálně pomohlo jen minimu z nich, přesto se akce hodnotí jako úspěšná. U zadlužených se totiž zmapovala situace a dál by se s nimi mohlo pracovat ve druhém kole akce. Ta by totiž měla na podzim opět pokračovat.
Pan Petr je bývalý horník, na začátku devadesátých let začal jezdit s kamionem po Evropě. Když vstoupila v platnost povinnost hradit si zdravotní pojištění, často nebyl doma a nepřebíral si poštu. To mělo za následek dluh u pojišťovny a následné penále, které ho přivedly do exekuce.
Petr, klient Centra nové naděje: "Splácel jsem prakticky 18 let a donedávna ještě před pár měsíci mě bylo sráženo na exekuci."
Samotný dluh byl 80 tisíc, ale penále se vyšplhaly na 120 tisíc.
Petr, klient Centra nové naděje: "Bylo to náročné, protože, když jsem měl nemocenskou, tak mi strhli třeba 7 500 korun z nemocenské. Do minima, prostě do 11 500 až 10 500 tisíce korun. Podle toho, kolik na měsíc jsem měl životní minimum, které mi muselo zůstat."
Když se dozvěděl o akci Milostivé léto, přišel si k odborníkům pro pomoc.
Martina Damková, ředitelka Centra nové naděje F-M: "Na počátku října přišel do poradny, dozvěděl se o Milostivém létu a řešil dluh u VZP. Ten za opravdu dlouhé období nabyl až na částku 200 tisíc korun, společně s tím penále. Ale v rámci milostivého léta uhradil jenom 2 500,- korun."
Petr, klient Centra nové naděje: "Chci poděkovat především Centru nové naděje, všem dámám, které tady jsou zaměstnané, které tady pracují a Charitě ve Frýdlantě také, na které jsem se jednou obrátil, kteří mi pomohli. Pro mě bylo strašně důležité, že to byla profesionální pomoc a je. Pořád ještě to pokračuje."
Samotný dluh se vždycky zaplatit musí, penále ale mohly být díky akci odpuštěny.
Martina Damková, ředitelka Centra nové naděje F-M: "V rámci akce Milostivého léta poradnu navštívilo zhruba padesát klientů s velkým množstvím dluhů. Ale ne všichni byli schopni situaci řešit. Bohužel to nastalo v období, kdy přišla taky energetická krize a ti lidé prostě peníze neměli. Takže reálně, pokud Milostivé léto někomu pomohlo, jsou to lidé na prstech jedné ruky."
Igor Juriček, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Já to považuji za důležité, protože se ti lidé mohli vrátit do normálního života, nezatížení těmi dluhy. Už teď víme, že na podzim, podle signálů, které dostáváme od vlády, že proběhne druhé kolo Milostivého léta. Takže lidé opět budou moci tuto příležitost využít. My víme, že to má určitá specifika, dává nám to na podzim se na to druhé kolo Milostivého léta připravit."
Martina Damková, ředitelka Centra nové naděje F-M: "My trochu bojujeme s časem. Tři měsíce na Milostivé léto je poměrně krátká doba. Píšeme exekutorovi, on nám odpovídá, někde se to zadrhne. A ti lidé opravdu nemají finanční prostředky. Takže věříme, že to, co jsme s klienty zjistili v tom Milostivém létě číslo I, budeme dále pokračovat v té takzvané dvojce a lidé už si ty finanční prostředky prostě najdou."
Údaje o tom, kolik zadlužených využilo milostivého léta k oddlužení a kolik celkem splatili, by mohla mít exekutorská komora až v březnu. V Česku podle ní bylo loni na konci října téměř 4,58 milionu exekucí, které mělo téměř 712 tisíc dlužníků.
---
V Ostravě se v úterý konala další demonstrace na podporu Ukrajinu. Stovky lidí s transparenty vyjadřovali odpor k ruské agresi. Při ukrajinské hymně pak bylo i podle slz v očích poznat, že mezi demonstranty je spousta Ukrajinců.
Druhá velká demonstrace na podporu Ukrajiny v Ostravě už byla o poznání emotivnější a pokřiky lidí na adresu Putina a Ruska mnohem ostřejší. Mezi účastník byla spousta Ukrajinců, kteří zde studují nebo žijí, ale přišla i žena, která uprchla před válkou z přístavní Oděsy.
demonstrantka z Ukrajiny: "Jestli bude na světě více lásky, dobra a přátelství, žádný nepřítel nás nepřemůže. My zvítězíme nad všemi."
Ostřejší byla i prohlášení organizátorů a primátor Ostravy Tomáš Macura nabídl pomoc uprchlíkům. Vysvětlil, co všechno je pro ně připraveno a co se ještě chystá.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Organizujeme komplexní péči o uprchlíky tady v Ostravě. Počínaje ubytováním, přes sociální a zdravotní pomoc, až k podpoře asimilace."
Členové Národního divadla Moravskoslezského zazpívali ukrajinskou hymnu a podle slz v očích bylo hned vidět, kolik je mezi účastníky shromáždění Ukrajinců.
Celý dav se pak vydal na pokojný pochod podél řeky, až na Masarykovo náměstí. Tam, stejně jako při první demonstraci, lidé zapalovali svíčky za padlé.
---
Když končila druhá světová válka, myslel jsem, že si už lidstvo odpočine a bude mír. I tato slova zazněla z úst plukovníka a válečného veterána Jana Ihnatíka, kterému havířovská radnice připravila oslavu k jeho životnímu jubileu.
Desítky gratulantů přišly popřát válečnému veteránovi a bojovníkovi za svobodu plukovníku Janu Ihnatíkovi ke stoletému výročí narození. Oslavenec byl ze setkání, které připravila havířovská radnice, dojatý. Neubránil se ale emocím, které v něm vyvolává válka na Ukrajině. V roce 1943 s jednotkou československé armády osvobozovali právě Kyjev.
Jan Ihnatík, válečný veterán: “Jsem velice nespokojen, že jsem vylezl z první světové války a vpálil jsem do třetí světové války. V pětačtyřicátém roce jsem skončil svou bojovou situaci a počítal jsem, že bude trvalý mír, že si lidstvo odpočine, ale vidíte, jaká situace vznikla.”
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Já si myslím, že bychom si měli připomínat tyto události, měli bychom si připomínat co lidé, jako pan Ihnatík pro naši zemi vykonali. Měli bychom být na to patřičně hrdí."
Petr Kaňa, předseda Jednoty Československé obce legionářské: “Ten člověk je skromný. Za to co zažil, to si málokdo dokáže představit. Je to pocta, že s ním můžeme být.”
Plukovník Ihnatík byl v roce 2017 rovněž oceněn Cenou města Havířova, která je udělována jako nejvyšší ocenění za významný přínos městu.
---
Záchrana lidí ohrožených válkou na Ukrajině probíhá na různých úrovních. Například obec Palkovice vypravila autobus pro děti z dětského domova. Ty mají u nás jen krátkou odpočinkovou zastávku, po které budou pokračovat přes Polsko do Spojených států.
Palkovičtí neorganizovali pomoc na vlastní pěst, ale kontaktovali koordinátora. Ten využil nabídky vypraveného autobusu k přepravě početné skupiny dětí.
Radim Bača, starosta Palkovic: “Podařilo se nám během soboty zorganizovat záchrannou misi pro jeden dětský domov na slovenském přechodu v Ubľu, kdy se nám podařilo přivézt zhruba 30 dětí a také jejich ošetřovatele. Jsou to sirotci z dětského domova, kteří budou dále putovat do Krakova na americké velvyslanectví, kde se jich ujme pan Justin, se kterým poletí do USA.”
V úterý záchranná akce pokračovala transportem ukrajinské rodiny. V Palkovicích dostali najíst a přenocovali. Ani tato rodina v regionu nezůstane a pokračuje v cestě do Čech.
Radim Bača, starosta Palkovic: “Dneska přivezli naši hasiči další várku, sice daleko menší. Jde o samoživitelku, která má šest dětí do 3 do 7 let. Těch se ujme město Klecany kousek za Prahou. My jsme je pouze převezli."
Anna, azylantka z Ukrajiny: "Přijeli jsme z Tjačiva. V 8 hodin jsme vyjeli z domu. Rychle nás vyzvedli a proto jsme rychle přijeli. Na Zakarpatí ještě válka není, ale kdyby začala, nestihla bych s dětmi odjet. Mám jich hodně."
Zatímco tito Ukrajinci se v regionu nezdrželi, jiní nacházejí dočasný azyl ve středisku ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku.
---
Uprchlickým zařízením ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku procházejí každý den stovky Ukrajinců, kteří ze své vlasti utekli před válkou. Přesto, že se jim vesměs ulevilo, když se dostali do bezpečí, většina má strach o své blízké, kteří na Ukrajině museli zůstat.
Na útěku z Ukrajiny si lidé s sebou vzali jen to nejnutnější. Některým dělají společnosti i psi, kočky nebo králíci.
Azylantka: “My pojedeme do Prahy, ale ještě nevíme ke komu. Moc děkujeme za vřelé přivítání. Jsme v teple, dostali jsme najíst, umyli jsme se, moc děkujeme.”
Azylantka: “Já jsem přijela z Mariupolu a děvčata ze Záporoží. Chtěli bychom u vás pracovat. Máme s sebou i malé dítě a u nás není kvůli válce žádná práce. Nemůžu tady vzít ani celou rodinu.” Jste tady všichni, nebo tam někdo od vás zůstal? “Ano, někteří tam zůstali. Syn nemůže vycestovat, ten musí bojovat. Ale zůstala tam i snacha a bratr. Celé město je obklíčené a není možné nikam odjet.”
Někteří Ukrajinci se na naše území dostávají po vlastní ose, drtivá většina však přijíždí od ukrajinsko-polských hranic evakuačními vlaky. Už tam je kontaktuje cizinecká policie, aby s nimi vyřídila všechny nutné formality. Ve Vyšních Lhotách se pak Ukrajinci třídí podle toho, jestli mají kde bydlet, nebo využijí nabídky státu.
Jan Piroch, mluvčí Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra: “Toto zařízení funguje jako registrační humanitární středisko od soboty. Do té doby to bylo zařízení pro zajištění cizinců. My jsme museli rychle ty zajištěné cizince transferovat do ostatních zařízení, které máme v Balkové a Bělé-Jezové. Už v tu sobotu začali přicházet první Ukrajinci. Do teď prošlo tímto zařízením asi 1000. Dnes ráno jich tady bylo 500. Momentálně se transferují dál. Buď chtějí po vlastní ose, kdy tady mají nějaké známé, příbuzné a vědí, kam jedou, ti se transferují na ostravské hlavní nádraží. Nebo je potom našimi autobusy odvážíme do ostatních zařízení. Máme nasmlouvané a zařízené kapacity po celé republice, přibližně 5 tisíc lůžek.”
Pracovníci uprchlického střediska očekávají, že běženců z Ukrajiny znatelně přibude.
---
Městská nemocnice Ostrava pokračuje v modernizaci svého přístrojového vybavení a na této cestě ji velmi posune i nová angiolinka na kardiologii. Jde o nejmodernější zařízení na vyšetření srdce a cév v Moravskoslezském kraji.
Nemoci srdce a cév patří v Česku k nejčastějším příčinám úmrtí. Situace se ale zlepšuje a počet hospitalizovaných pacientů s infarktem miokardu klesl za 10 let asi o čtvrtinu. Klesá i počet úmrtí. Jedním z hlavních důvodů je nástup moderních technologií. Městská nemocnice Ostrava má nově k dispozici nejmodernější angiolinku.
Kamil Novobilský, zástupce primáře Kardiologie MNO : „Nový rentgenový přístroj významným způsobem rozšiřuje naše možnosti zobrazení srdečních cév v nejvyšší kvalitě a je vybaven také dalšími invazivními metodami včetně zobrazení vnitřního průsvitu cév nebo měření tlaků přímo v koronární tepně.“
Sledujete operaci muže, který měl v noci infarkt a dnes je na nové angiolince maximálně šetrně operován. Lékař v reálném čase přesně vidí, kde je céva ucpaná a může tak rychle a efektivně pacientovi pomoci.
Roman Štípal, kardiolog MNO: "Když balónek roztáhneme, tak stent vtlačíme do stěny tepny a jelikož je potažen léky, které zabraňují zužování té tepny, tak výsledky jsou velmi dobré."
Novou angiolinkou projde ročně 1600 pacientů. Asi 900 z nich je vyšetřeno plánovaně, ostatní jsou akutní případy.
Kamil Novobilský, zástupce primáře Kardiologie MNO: "Další výhodou přístroje je nižší záření, jak pro pacienta, tak pro personál."
Nová angiolinka nahradila 10 let starý přístroj. Vyšla na téměř 30 milionů koruna byla hrazena s projektu Evropské unie.
---
Desítky lidí přišly do Centra nové naděje ve Frýdku-Místku, aby se v rámci akce Milostivé léto zbavily dluhů vůči státu. Centrum reálně pomohlo jen minimu z nich, přesto se akce hodnotí jako úspěšná. U zadlužených se totiž zmapovala situace a dál by se s nimi mohlo pracovat ve druhém kole akce. Ta by totiž měla na podzim opět pokračovat.
Pan Petr je bývalý horník, na začátku devadesátých let začal jezdit s kamionem po Evropě. Když vstoupila v platnost povinnost hradit si zdravotní pojištění, často nebyl doma a nepřebíral si poštu. To mělo za následek dluh u pojišťovny a následné penále, které ho přivedly do exekuce.
Petr, klient Centra nové naděje: "Splácel jsem prakticky 18 let a donedávna ještě před pár měsíci mě bylo sráženo na exekuci."
Samotný dluh byl 80 tisíc, ale penále se vyšplhaly na 120 tisíc.
Petr, klient Centra nové naděje: "Bylo to náročné, protože, když jsem měl nemocenskou, tak mi strhli třeba 7 500 korun z nemocenské. Do minima, prostě do 11 500 až 10 500 tisíce korun. Podle toho, kolik na měsíc jsem měl životní minimum, které mi muselo zůstat."
Když se dozvěděl o akci Milostivé léto, přišel si k odborníkům pro pomoc.
Martina Damková, ředitelka Centra nové naděje F-M: "Na počátku října přišel do poradny, dozvěděl se o Milostivém létu a řešil dluh u VZP. Ten za opravdu dlouhé období nabyl až na částku 200 tisíc korun, společně s tím penále. Ale v rámci milostivého léta uhradil jenom 2 500,- korun."
Petr, klient Centra nové naděje: "Chci poděkovat především Centru nové naděje, všem dámám, které tady jsou zaměstnané, které tady pracují a Charitě ve Frýdlantě také, na které jsem se jednou obrátil, kteří mi pomohli. Pro mě bylo strašně důležité, že to byla profesionální pomoc a je. Pořád ještě to pokračuje."
Samotný dluh se vždycky zaplatit musí, penále ale mohly být díky akci odpuštěny.
Martina Damková, ředitelka Centra nové naděje F-M: "V rámci akce Milostivého léta poradnu navštívilo zhruba padesát klientů s velkým množstvím dluhů. Ale ne všichni byli schopni situaci řešit. Bohužel to nastalo v období, kdy přišla taky energetická krize a ti lidé prostě peníze neměli. Takže reálně, pokud Milostivé léto někomu pomohlo, jsou to lidé na prstech jedné ruky."
Igor Juriček, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Já to považuji za důležité, protože se ti lidé mohli vrátit do normálního života, nezatížení těmi dluhy. Už teď víme, že na podzim, podle signálů, které dostáváme od vlády, že proběhne druhé kolo Milostivého léta. Takže lidé opět budou moci tuto příležitost využít. My víme, že to má určitá specifika, dává nám to na podzim se na to druhé kolo Milostivého léta připravit."
Martina Damková, ředitelka Centra nové naděje F-M: "My trochu bojujeme s časem. Tři měsíce na Milostivé léto je poměrně krátká doba. Píšeme exekutorovi, on nám odpovídá, někde se to zadrhne. A ti lidé opravdu nemají finanční prostředky. Takže věříme, že to, co jsme s klienty zjistili v tom Milostivém létě číslo I, budeme dále pokračovat v té takzvané dvojce a lidé už si ty finanční prostředky prostě najdou."
Údaje o tom, kolik zadlužených využilo milostivého léta k oddlužení a kolik celkem splatili, by mohla mít exekutorská komora až v březnu. V Česku podle ní bylo loni na konci října téměř 4,58 milionu exekucí, které mělo téměř 712 tisíc dlužníků.
---
