Dobrá zpráva pro celý náš kraj přišla z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Stavba nové Moravskoslezské vědecké knihovny může začít. Soutěž byla v pořádku a tak se může dát vybraná firma do práce.
Poprvé byl projekt Černé kostky představen v roce 2004 a tehdy jistě nikdo netušil, že potrvá dlouhých 21 let, než stavba začne. Stavět se mohlo už loni, ale jeden z uchazečů se odvolala atak musel zhotovitele stavby potvrdit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Úvodní stavební práce můžou začít už na konci března nebo začátkem dubna. Zpoždění v rámci výběrového řízení by nemělo přinést žádné zásadní komplikace, poněvadž jsme zatím pořád v termínech. My jsme viděli jako hrozící deadline polovinu roku. "
Celkové náklady projektu se odhadují na 2,6 miliardy korun. 1,65 miliardy poskytne Evropská unie, kraj dá 650 milionů korun, 300 milionů přispěje Ostrava.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Bude se tam akcentovat vliv na životní prostředí, moderní technologie, nakládání s dešťovými vodami atd. Budova bude prostě supermoderní a bude odpovídat posledním nejmodernějším trendům."
Černá kostka se stane nejen sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny, ale také centrem digitalizace kulturního dědictví, inovací a vzdělávání.
Andrej Harmečko, ředitel příspěvkové organizace Černí kostka: "Kromě akademické podpory v kostce najdeme mnoho studoven, zasedacích místností, konferenční sál apod. Budou tam také specifické laboratoře třeba na digitalizaci, práci s virtuální realitou s modely umělé inteligence apod."
Dokončení a kolaudace stavby je plánováno na květen až červen roku 2027.akademické podpory
---
Ostrava-Poruba prodala poslední větší volný pozemek v zóně lehkého průmyslu v Areálu Nad Porubkou. A i tentokrát kladla důraz na přínos pro občany. Zázemí na pozemku našli zubaři.
Průmyslový Areál Nad Porubkou je po dlouhých letech zaplněn. Poruba hledala vlastníky, kteří přitáhnou nejen pracovní sílu, ale nabídnou také služby, které občanům chybí.
Jan Dekický (SPOLU/ODS), místostarosta Ostravy-Poruby: ,,Vybírali jsme z nájemců nejen podle nejvyšší ceny, kterou nabídli, ale i podle podnikatelského záměru. Právě u zubařů jsme upřednostnili záměr před skladem, který by nám třeba i dal za metr čtvereční více.”
Alena Vašková, tisková mluvčí myTREEDK Ostrava: ,,Městský obvod Poruba nás velice podpořil v tom, že nám přidělil tento pozemek. Máme zde 9 zubních ordinací, ve kterých pracuje 10 lékařů, 6 dentálních hygienistek. Stále přibíráme nové pacienty.”
Pro registrované i neregistrované pacienty se připravuje od dubna velká novinka.
Alena Vašková, tisková mluvčí myTREEDK Ostrava: ,,Bude se týkat nejen občanů Poruby, Ostravy, ale celého Moravskoslezského kraje. A tou je spuštění zubní pohotovosti.”
Zubní pohotovost bude v provozu jednou týdně a pacienti se budou moci objednávat on-line a zajistit si tak termín bez čekání.
Jan Dekický (SPOLU/ODS), místostarosta Ostravy-Poruby: ,,V celém tom areálu zůstává už jen pár pozemků. Jeden maličký pozemek budeme prodávat v blízké době. A potom je tady poslední pozemek, který je nezastavěný. Jednou tady vznikne rozšíření našich technických služeb.”
V Areálu Nad Porubkou je dostupné množství služeb. Kromě zubařů je zde například lezecké centrum nebo prodejna aut a autodílů. Také práci zde našly stovky lidí.
---
Na obchvatu Frýdku-Místku byla v jedné části snížena rychlost. Důvodem je velké množství hluku z mostních závěrů. Ředitelství silnic a dálnic bude nyní problém řešit řadou úprav a do budoucna i protihlukovou stěnou. Rychlost bude po dobu omezení hlídat také radar.
Tak zní rány, které dlouhodobě obtěžují obyvatele žijící podél obchvatu Frýdku-Místku v části Panské Nové Dvory až po obec Dobrá.
Danuše Hotzyová, obyvatelka Frýdku-Místku: "Nejhorší je to už dva roky v noci, protože to je impulsní zvuk. A při tom se podle zdravotního ústavu nedá dlouhodobě žít. Máme zdravotní problémy, nemůžeme spát. Já osobně mám ucpaná okna protihlukovými panely. Takže je problém i s větráním. Je to prostě hrozné."
Desítky lidí podepsaly i petici a po letech stížností přes ministerstvo zdravotnictví, hygienu a zásahu ombudsmana dal Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) lidem za pravdu.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD: "Rozhodl o tom, že by se mělo díky tomu impulsnímu hluku, to znamená hluku, který je z mostních závěrů a obtěžuje vlastně tím rázem to okolí, omezit rychlost. Ty první rozhodnutí byly podle mě dramatické, protože to bylo nejen omezení rychlosti na 60 km/h, dokonce zúžení do jednoho jízdního pruhu. Proti tomu rozhodnutí jsme se odvolali a ministerstvo dopravy to vrátilo zpátky na DESÚ. My jsme po nějakých diskuzích přijali opatření."
Ředitelství silnice dálnic musí nyní odhlučnit mostní dilatační uzávěr právě tady na mostě přes řeku Morávku.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD: "Je omezená rychlost na 100 km/h, bude tam teda i ta rychlost měřená. Aby se skutečně dodržovala, protože ta rychlost je klíčem snížení toho rázu. Zároveň teda doplňujeme betonová svodidla, která ochrání právě šíření toho hluku z toho mostního závěru. A plus teda děláme technická opatření, takzvanou plentovací zídku na samotném mostním závěru. Aby na těch mostních závěrech, de facto se ten hluk nešířil. Aby ty lamely o sebe nenarážely. Tady ta všechna opatření na základně rozhodnutí DESÚ provedeme do konce března letošního roku."
Danuše Hotzyová, obyvatelka Frýdku-Místku: "Oni u mě měřili, když snížili tu rychlost na těch 100 km/h, ale to je úplně stejné. Ale výsledek měření ještě nevím, na ten čekám."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jako primátor registruji reakce občanů, kteří bydlí v okolí obchvatu na zvýšenou hladinu hluku. Je to samozřejmě nesrovnatelné s tím, jak moc obchvat pomohl městu. A ty tisíce lidí, kteří byli opravdu u tranzitní komunikace, uprostřed města, tak mají dnes klid. Nicméně je dobře, že probíhají všechna měření tak, jak mají probíhat. A nyní ŘSD přistupuje k tomu, že udělají jisté úpravy na mostních uzávěrech na obchvatu u Dobré. A plus budou následovat další opatření, která by měla pomoci omezit šíření toho hluku."
ŘSD zároveň plánuje výměnu mostního závěru a stavbu další protihlukové stěny. To by se mělo realizovat do konce letošního roku. Po celou dobu tak budou muset řidiči v místě počítat s omezením a hlavně radarem, který má také nedodržení rychlosti pokutovat.
---
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka je značka, kterou zná asi každý. Stejně tak k němu dlouhá léta neodmyslitelně patřil i dlouholetý ředitel Jaromír Javůrek. Ten nyní odchází na odpočinek a proto Ostrava hledá nového ředitele či ředitelku.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v letošním roce slaví jubilejní 75. ročník. Více než 40 let byl jedním z pilířů této akce Jaromír Javůrek. nejprve jako člen programové rady, později jako tajemník a posledních 32 let byl ředitelem. Nyní se ale rozhodl završit své působení v čele festivalu a proto hledá ostrava nového ředitele či ředitelku.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Ve správní radě jsme se rozhodli vyhlásit výběrové řízení na obsazení místa ředitele nebo ředitelky obecně prospěšné společnosti Janáčkův máj, jejímž zakladatelem je statutární město Ostrava."
Letošní ročník bude pro Jaromíra Javůrka poslední. Festival je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších festivalů klasické hudby v České republice a jeho historie sahá až do roku 1950. Na jeho úspěchu má ředitel velkou zásluhu.
Jaromír Javůrek, ředitel festivalu: „Když potom odcházíte ze sálu, kde dozněla hudba a lidé se usmívají, jsou příjemní, poděkují vám, někteří vám dokonce pošlou děkovné e-maily, tak si říkáte ‚ano, to úsilí, ta námaha, ta dřina, ta práce za to stála.‘
Zájemci mohou zaslat přihlášku do výběrového řízení nejpozději do 30. března. Součástí je mimo jiné také písemně zpracovaný návrh koncepce fungování a rozvoje Janáčkova máje.
---
V centru Havířova rostl od roku 1957 buk lesní. Vzrostlý strom musel být ale nyní pokácen, protože se pod ním nacházejí sítě, které se musí opravit. Podle odboru životního prostředí nebylo jiné řešení.
Takto se loučily děti se stromem, který rostl před jejich mateřskou školou téměř 70 let. Buk lesní přesto, že je naprosto zdravý, musel být pokácen.
anketa: “Já jsem ten stromeček měl moc rád a je mi líto, že tady nebude.”
anketa: "My jsme se přišli rozloučit se stromečkem.”
Šárka Hofrichtrová, ředitelka MŠ Radniční: "Ta informace nás zaskočila, zjišťovali jsme, zda se to dá ještě nějakým způsobem pozastavit, ale bohužel všechny instituce se vyjádřily, že nelze tento strom zachránit."
Strom musel být pokácen, protože pod ním vede kanalizace, plyn a jiné sítě, které čeká rekonstrukce. Kořenový systém je tak rozsáhlý, že nebylo možné najít jiné řešení.
Jan Smola, odbor životního prostředí MmH: “Tam, kam sahají větve koruny toho stromu, tak až tam sahají kořeny. Dendrologové doporučují, aby se k tomu připočetl ještě metr, protože na konci toho kořenu je to nejjemnější kořenové vlásnění, které je zodpovědné za dobrý zdravotní stav. Takže pokud se tady začnou dělat výkopové práce, tak to znamená, že to zasáhne do toho kořenového systému.”
Což znamená, že by strom postupně chřadl a mohl by se vyvrátit a hlavně někoho zranit.
---
Opava má nový sběrný dvůr. Vznikl v ulici Hlavní v lokalitě na Šlofárně v Kylešovicích a oproti ostatním sběrným dvorům ve městě má daleko větší kapacitu a je také dostupnější.
Technické služby Opava si slavnostně převzaly do užívání nově vybudovaný sběrný dvůr Šlofárna v Opavě-Kylešovicích. Je největší ve městě a jako jediný umožní i příjem stavební suti.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Bude to kompletní sběrný dvůr a nově také s vážením. Věřím, že pro veřejnost to bude komfortní, protože tady je hodně místa.”
Na této dvanáctimetrové váze se zatím bude vážit jen stavební suť, která bude zpoplatněna.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: "My jsme toto museli skutečně zavést, protože ty náklady rostou, My už dnes platíme skoro 80 milionů na odpady a zhruba od našich občanů vybereme 35 milionů. Takže ty náklady i poplatky na skládky rostou.”
Jan Hazucha, ředitel, Technické služby Opava: “V tuto chvíli tady máme halu, kde budeme ukládat nebezpečné odpady, papír, plasty, elektroodpady. Potom tady budou na ploše pozice s velkoobjemovými kontejnery, kde se budou dávat ostatní odpady.”
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Celá stavba prakticky trvala zhruba rok a celá stavba stála cirka 36 milionů korun včetně veškerých vícenákladů."
Pro veřejnost se nový dvůr otevře 17. března, kdy začne tzv. letní provozní doba sběrných dvorů. Zároveň od tohoto dne bude zrušen sběrný dvůr v Bílovecké ulici a začnou fungovat i odpadové karty.
---
Dobrá zpráva pro celý náš kraj přišla z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Stavba nové Moravskoslezské vědecké knihovny může začít. Soutěž byla v pořádku a tak se může dát vybraná firma do práce.
Poprvé byl projekt Černé kostky představen v roce 2004 a tehdy jistě nikdo netušil, že potrvá dlouhých 21 let, než stavba začne. Stavět se mohlo už loni, ale jeden z uchazečů se odvolala atak musel zhotovitele stavby potvrdit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Úvodní stavební práce můžou začít už na konci března nebo začátkem dubna. Zpoždění v rámci výběrového řízení by nemělo přinést žádné zásadní komplikace, poněvadž jsme zatím pořád v termínech. My jsme viděli jako hrozící deadline polovinu roku. "
Celkové náklady projektu se odhadují na 2,6 miliardy korun. 1,65 miliardy poskytne Evropská unie, kraj dá 650 milionů korun, 300 milionů přispěje Ostrava.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Bude se tam akcentovat vliv na životní prostředí, moderní technologie, nakládání s dešťovými vodami atd. Budova bude prostě supermoderní a bude odpovídat posledním nejmodernějším trendům."
Černá kostka se stane nejen sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny, ale také centrem digitalizace kulturního dědictví, inovací a vzdělávání.
Andrej Harmečko, ředitel příspěvkové organizace Černí kostka: "Kromě akademické podpory v kostce najdeme mnoho studoven, zasedacích místností, konferenční sál apod. Budou tam také specifické laboratoře třeba na digitalizaci, práci s virtuální realitou s modely umělé inteligence apod."
Dokončení a kolaudace stavby je plánováno na květen až červen roku 2027.akademické podpory
---
Ostrava-Poruba prodala poslední větší volný pozemek v zóně lehkého průmyslu v Areálu Nad Porubkou. A i tentokrát kladla důraz na přínos pro občany. Zázemí na pozemku našli zubaři.
Průmyslový Areál Nad Porubkou je po dlouhých letech zaplněn. Poruba hledala vlastníky, kteří přitáhnou nejen pracovní sílu, ale nabídnou také služby, které občanům chybí.
Jan Dekický (SPOLU/ODS), místostarosta Ostravy-Poruby: ,,Vybírali jsme z nájemců nejen podle nejvyšší ceny, kterou nabídli, ale i podle podnikatelského záměru. Právě u zubařů jsme upřednostnili záměr před skladem, který by nám třeba i dal za metr čtvereční více.”
Alena Vašková, tisková mluvčí myTREEDK Ostrava: ,,Městský obvod Poruba nás velice podpořil v tom, že nám přidělil tento pozemek. Máme zde 9 zubních ordinací, ve kterých pracuje 10 lékařů, 6 dentálních hygienistek. Stále přibíráme nové pacienty.”
Pro registrované i neregistrované pacienty se připravuje od dubna velká novinka.
Alena Vašková, tisková mluvčí myTREEDK Ostrava: ,,Bude se týkat nejen občanů Poruby, Ostravy, ale celého Moravskoslezského kraje. A tou je spuštění zubní pohotovosti.”
Zubní pohotovost bude v provozu jednou týdně a pacienti se budou moci objednávat on-line a zajistit si tak termín bez čekání.
Jan Dekický (SPOLU/ODS), místostarosta Ostravy-Poruby: ,,V celém tom areálu zůstává už jen pár pozemků. Jeden maličký pozemek budeme prodávat v blízké době. A potom je tady poslední pozemek, který je nezastavěný. Jednou tady vznikne rozšíření našich technických služeb.”
V Areálu Nad Porubkou je dostupné množství služeb. Kromě zubařů je zde například lezecké centrum nebo prodejna aut a autodílů. Také práci zde našly stovky lidí.
---
Na obchvatu Frýdku-Místku byla v jedné části snížena rychlost. Důvodem je velké množství hluku z mostních závěrů. Ředitelství silnic a dálnic bude nyní problém řešit řadou úprav a do budoucna i protihlukovou stěnou. Rychlost bude po dobu omezení hlídat také radar.
Tak zní rány, které dlouhodobě obtěžují obyvatele žijící podél obchvatu Frýdku-Místku v části Panské Nové Dvory až po obec Dobrá.
Danuše Hotzyová, obyvatelka Frýdku-Místku: "Nejhorší je to už dva roky v noci, protože to je impulsní zvuk. A při tom se podle zdravotního ústavu nedá dlouhodobě žít. Máme zdravotní problémy, nemůžeme spát. Já osobně mám ucpaná okna protihlukovými panely. Takže je problém i s větráním. Je to prostě hrozné."
Desítky lidí podepsaly i petici a po letech stížností přes ministerstvo zdravotnictví, hygienu a zásahu ombudsmana dal Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) lidem za pravdu.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD: "Rozhodl o tom, že by se mělo díky tomu impulsnímu hluku, to znamená hluku, který je z mostních závěrů a obtěžuje vlastně tím rázem to okolí, omezit rychlost. Ty první rozhodnutí byly podle mě dramatické, protože to bylo nejen omezení rychlosti na 60 km/h, dokonce zúžení do jednoho jízdního pruhu. Proti tomu rozhodnutí jsme se odvolali a ministerstvo dopravy to vrátilo zpátky na DESÚ. My jsme po nějakých diskuzích přijali opatření."
Ředitelství silnice dálnic musí nyní odhlučnit mostní dilatační uzávěr právě tady na mostě přes řeku Morávku.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD: "Je omezená rychlost na 100 km/h, bude tam teda i ta rychlost měřená. Aby se skutečně dodržovala, protože ta rychlost je klíčem snížení toho rázu. Zároveň teda doplňujeme betonová svodidla, která ochrání právě šíření toho hluku z toho mostního závěru. A plus teda děláme technická opatření, takzvanou plentovací zídku na samotném mostním závěru. Aby na těch mostních závěrech, de facto se ten hluk nešířil. Aby ty lamely o sebe nenarážely. Tady ta všechna opatření na základně rozhodnutí DESÚ provedeme do konce března letošního roku."
Danuše Hotzyová, obyvatelka Frýdku-Místku: "Oni u mě měřili, když snížili tu rychlost na těch 100 km/h, ale to je úplně stejné. Ale výsledek měření ještě nevím, na ten čekám."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jako primátor registruji reakce občanů, kteří bydlí v okolí obchvatu na zvýšenou hladinu hluku. Je to samozřejmě nesrovnatelné s tím, jak moc obchvat pomohl městu. A ty tisíce lidí, kteří byli opravdu u tranzitní komunikace, uprostřed města, tak mají dnes klid. Nicméně je dobře, že probíhají všechna měření tak, jak mají probíhat. A nyní ŘSD přistupuje k tomu, že udělají jisté úpravy na mostních uzávěrech na obchvatu u Dobré. A plus budou následovat další opatření, která by měla pomoci omezit šíření toho hluku."
ŘSD zároveň plánuje výměnu mostního závěru a stavbu další protihlukové stěny. To by se mělo realizovat do konce letošního roku. Po celou dobu tak budou muset řidiči v místě počítat s omezením a hlavně radarem, který má také nedodržení rychlosti pokutovat.
---
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka je značka, kterou zná asi každý. Stejně tak k němu dlouhá léta neodmyslitelně patřil i dlouholetý ředitel Jaromír Javůrek. Ten nyní odchází na odpočinek a proto Ostrava hledá nového ředitele či ředitelku.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v letošním roce slaví jubilejní 75. ročník. Více než 40 let byl jedním z pilířů této akce Jaromír Javůrek. nejprve jako člen programové rady, později jako tajemník a posledních 32 let byl ředitelem. Nyní se ale rozhodl završit své působení v čele festivalu a proto hledá ostrava nového ředitele či ředitelku.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Ve správní radě jsme se rozhodli vyhlásit výběrové řízení na obsazení místa ředitele nebo ředitelky obecně prospěšné společnosti Janáčkův máj, jejímž zakladatelem je statutární město Ostrava."
Letošní ročník bude pro Jaromíra Javůrka poslední. Festival je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších festivalů klasické hudby v České republice a jeho historie sahá až do roku 1950. Na jeho úspěchu má ředitel velkou zásluhu.
Jaromír Javůrek, ředitel festivalu: „Když potom odcházíte ze sálu, kde dozněla hudba a lidé se usmívají, jsou příjemní, poděkují vám, někteří vám dokonce pošlou děkovné e-maily, tak si říkáte ‚ano, to úsilí, ta námaha, ta dřina, ta práce za to stála.‘
Zájemci mohou zaslat přihlášku do výběrového řízení nejpozději do 30. března. Součástí je mimo jiné také písemně zpracovaný návrh koncepce fungování a rozvoje Janáčkova máje.
---
V centru Havířova rostl od roku 1957 buk lesní. Vzrostlý strom musel být ale nyní pokácen, protože se pod ním nacházejí sítě, které se musí opravit. Podle odboru životního prostředí nebylo jiné řešení.
Takto se loučily děti se stromem, který rostl před jejich mateřskou školou téměř 70 let. Buk lesní přesto, že je naprosto zdravý, musel být pokácen.
anketa: “Já jsem ten stromeček měl moc rád a je mi líto, že tady nebude.”
anketa: "My jsme se přišli rozloučit se stromečkem.”
Šárka Hofrichtrová, ředitelka MŠ Radniční: "Ta informace nás zaskočila, zjišťovali jsme, zda se to dá ještě nějakým způsobem pozastavit, ale bohužel všechny instituce se vyjádřily, že nelze tento strom zachránit."
Strom musel být pokácen, protože pod ním vede kanalizace, plyn a jiné sítě, které čeká rekonstrukce. Kořenový systém je tak rozsáhlý, že nebylo možné najít jiné řešení.
Jan Smola, odbor životního prostředí MmH: “Tam, kam sahají větve koruny toho stromu, tak až tam sahají kořeny. Dendrologové doporučují, aby se k tomu připočetl ještě metr, protože na konci toho kořenu je to nejjemnější kořenové vlásnění, které je zodpovědné za dobrý zdravotní stav. Takže pokud se tady začnou dělat výkopové práce, tak to znamená, že to zasáhne do toho kořenového systému.”
Což znamená, že by strom postupně chřadl a mohl by se vyvrátit a hlavně někoho zranit.
---
Opava má nový sběrný dvůr. Vznikl v ulici Hlavní v lokalitě na Šlofárně v Kylešovicích a oproti ostatním sběrným dvorům ve městě má daleko větší kapacitu a je také dostupnější.
Technické služby Opava si slavnostně převzaly do užívání nově vybudovaný sběrný dvůr Šlofárna v Opavě-Kylešovicích. Je největší ve městě a jako jediný umožní i příjem stavební suti.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Bude to kompletní sběrný dvůr a nově také s vážením. Věřím, že pro veřejnost to bude komfortní, protože tady je hodně místa.”
Na této dvanáctimetrové váze se zatím bude vážit jen stavební suť, která bude zpoplatněna.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: "My jsme toto museli skutečně zavést, protože ty náklady rostou, My už dnes platíme skoro 80 milionů na odpady a zhruba od našich občanů vybereme 35 milionů. Takže ty náklady i poplatky na skládky rostou.”
Jan Hazucha, ředitel, Technické služby Opava: “V tuto chvíli tady máme halu, kde budeme ukládat nebezpečné odpady, papír, plasty, elektroodpady. Potom tady budou na ploše pozice s velkoobjemovými kontejnery, kde se budou dávat ostatní odpady.”
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Celá stavba prakticky trvala zhruba rok a celá stavba stála cirka 36 milionů korun včetně veškerých vícenákladů."
Pro veřejnost se nový dvůr otevře 17. března, kdy začne tzv. letní provozní doba sběrných dvorů. Zároveň od tohoto dne bude zrušen sběrný dvůr v Bílovecké ulici a začnou fungovat i odpadové karty.
---
