Zemní plyn může být extrémně drahý a v krajním případě se jeho dodávky z Ruska mohou zcela zastavit. Moravskoslezský kraj se připravuje na důsledky energetické krize. Jednou z možností je prodloužení těžby černého uhlí na Karvinsku.
Z uhlí na plyn přecházejí domácnosti, teplárny i hutě. Situace se však může obrátit a dvě poslední činné šachty nemusí na konci roku těžbu uhlí zastavit.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: “V našem kraji jsou teplárny a fabriky na tom černém uhlí závislé. Když OKD řeklo před dvěma roky, že bude končit, tak všichni našli alternativní dodavatele a nasmlouvali si uhlí v Polsku. Až potud je to v pořádku. Jenomže Poláci samotní dovážejí 20 milionů tun uhlí z Ruska. Pokud by došlo k zastavení dodávek z Ruska, nebudu mít Poláci čím topit a zastaví export uhlí do České republiky a odskáčeme to my.”
Uhlí pod Karvinskem je dostatek, prodloužit těžbu však není jednoduché a levné.
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “V tuto chvíli se OKD připravuje tak, aby byla připravená na další eventuální postup. Je však důležité říct, že jakákoliv změna plánu těžby je nesmírně náročná technicky, časově i finančně. V tuto chvíli na Dole ČSM těžíme naplno s plánem těžby 1,3 milionu tun, které chceme vytěží do konce tohoto roku.”
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: “Plyn je ještě větší průšvih, protože jestli 600 tisíc lidí v MSK je závislých na centrálním vytápění černým uhlím, tak ten zbytek kraje si doma topí plynem. Pokud by plyn nebyl, tak alternativa není. Co se týče těch velkých odběratelů, ať už to jsou hutě nebo teplárny, tak tam už je to složitější. Tam by v případě nějaké úplné krize asi museli znovu nastartovat uhelné kotle, které tam někde ještě zbyly.”
Jak se situace bude vyvíjet, ukáží nejbližší měsíce.
---
V úterý byl spuštěn provoz v Krajském asistenčním centru pro Ukrajinu na Černé louce v centru Ostravy. Uprchlíci jsou přiváženi autobusy nebo auty a v centru je pro ně připraven kompletní servis od zajištění ubytování až po pracovní uplatnění. Od rána přišly požádat o pomoc stovky lidí.
Hlavní výstavní pavilon na Černé louce se začal plnit uprchlíky hned od rána a v 10 hodin už čekali na odbavení stovky lidí, zejména žen a dětí. V asistenčním centru je k dispozici 13 přepážek.
Jiří Němčík, HZS MS kraje: "Občané z Ukrajiny, kteří hledají nějakou pomoc a pobyt v ČR tady mají kompletní servis z hlediska formalit, které potřebují k tomu, aby tady mohli zůstat."
Mezi uprchlíky je i paní Naďa z Kyjeva, kterou její manžel odvezl na hranice a přes Polsko se dostala až do Ostravy, kde na ni čekali příbuzní, kteří zde pracují. Za pomoc je moc vděčná.
obyvatelka Kyjeva: "Když jsme odjížděli bylo už předměstí Kyjeva hodně poničené a velmi často houkaly sirény. Je tam mnoho dětí, které potřebují pomoc, ale nemohou se dostat do nemocnic. Měli jsme hrozný strach. Je to pro nás moc těžké. "
Koordinaci má na starosti i Český červený kříž, v jehož prostorách bylo centrum ze začátku, ale kapacita už nevyhovovala.
Alžběta Hrabovská, ředitelka ČČK Ostrava: "Když jsme se přestěhovali sem, tak se nám výrazně ulevilo, protože máme více prostoru. Kapacita je mnohonásobně větší, máme tady větší komfort, přebalovací pulty pro maminky, interventy."
Uprchlíci si vyřídí, vše co potřebují k pobytu v naší zemi, ale mohou také požádat o pomoc psychology. Pomoc potřebují většinou maminky, které se bojí o děti.
Dagmar Fišerová, psycholožka HZS MS kraje: "Aktuálně ti lidé potřebují především informace. Samozřejmě zjišťujeme i nějakou míru zátěže."
Krajské asistenční centrum funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K dispozici je i 50 postelí k odpočinku a dětské koutky.
---
Dvacet kilometrů pěšky musela zvládnout mladá česká maminka, která žije na Ukrajině. Tlačenice v koloně zoufalých lidí byla tak velká, že se bála o život dítěte. Do rodné Horní Suché se nakonec po dvou dnech dostala. Ženě ihned pomohl místní spolek Tulipán a také radnice.
22letá paní Kristina z Horní Suché se vdala na Ukrajinu, kde se jim narodila dcera Emilly. Poklidný život na vesnici se během okamžiku změnil a ona i se sedmiměsíční holčičkou musela rychle utéct. Cesta na polské hranice byla děsivá.
paní Kristina: “Odvezli nás co nejblíže k hranicím a potom jsme šly dvacet kilometrů pěšky s kočárkem a bylo to psychicky náročné, jelikož se tam lidé na sebe tlačili, tlačili se na kočárek. Jednu chvíli jsem myslela, že mi udusí malou. Už jsem se tam potom i zhroutila.”
Manžel paní Kristiny nyní se zbraní v ruce hlídá jejich vesnici.
paní Kristina: "Včera mi psal, že ve Stryju, což je město asi dvacet minut od nás, že už jezdí tanky, tak nevím, co bude zítra.”
Žena se obrátila o pomoc na spolek Tulipán, který následně kontaktoval radnici.
Josef Žerdík, místostarosta Horní Suché: "Doufám, že si zvyknou babičky, protože se nám uvolnilo místo v domově s pečovatelskou službou přímo pod úřadem. Je to maličké, ale já myslím, že pro ty dvě dívky to stačí. Oblečení je, jídlo je, ubytování je, elektrika dneska nebo zítra."
Materiální pomoc mladá maminka už nepotřebuje, zůstala však naprosto bez prostředků. Pokud by chtěl někdo paní Kristinu finančně podpořit, může tak učinit prostřednictvím spolku Tulipán.
---
Možná nevíte, že Městská policie Ostrava má město rozděleno do okrsků a každý z nich má svého strážníka, který slouží výhradně tam. Díky tomu může mnohem efektivněji pomoci, kde je potřeba. Okrskáři znají perfektně nejen svěřenou lokalitu, ale často i tamní obyvatele.
Pokud žijete V Ostravě, jistě jste si už všimli, že na ulici v místě svého bydliště potkáváte stále stejné strážníky. Město je totiž rozděleno do jednotlivých okrsků, které obsluhují přidělení policisté a ti pak díky tomu perfektně svou lokalitu znají.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Ostravu máme rozdělenu na 109 okrsků a naším cílem je, aby občané znali svého konkrétního okrskáře."
Jeden z okrsků v městské části Jih má na starosti Lukáš Kostolný. Systém podle něj výborně funguje a má celou řadu výhod.
Lukáš Kostolný, MP Ostrava: "Kontroluji si, jestli se mi v okrsku neobjevily nové vraky, kontroluji osoby bez přístřeší, máme vytipováno, kde se objevují injekční stříkačky."
Okrskáři musejí také komunikovat s občany v dané lokalitě a díky jejich podnětům mohou řešit problémy včas.
obyvatel Dubiny: "Tihle policisté mají blíže k okolí a co se týče tady této oblasti Ostrava-Jih, tak jsou velice potřeba. Bez znalosti lidí a lokality by nemohli mít takovou efektivitu."
Okrskáři ale musejí spolupracovat i s úředníky, kterým předávají podněty, jež nemohou vyřešit sami. Například jde o problémy v dopravě.
Ostravané mohou se strážníky komunikovat i prostřednictvím internetu, kde na stránkách mpostrava.cz jednoduše podle ulice najdou svého okrskáře a napíší mu svůj podnět.
---
Studénka schválila prodej pozemku na výstavbu bytových domů. Územní plán počítá se stavbou šesti nadzemních podlaží. Součástí budou i nové parkovací plochy, kterých je ve městě nedostatek. Radnice plánuje rozvíjet i další lokality ve městě.
Zastupitelé Studénky na svém poslední zasedání schválili prodej pozemku v lokalitě Armádního Generála Ludvíka Svobody v Butovicích. Územní plán města, který byl schválen v roce 2015, zde počítá s výstavbou bytových domů.
Libor Slavík, starosta města Studénky: „Už v minulosti projevili zájem o pozemky developeři, kteří by zde rádi stavěli. Nechali jsme si zpracovat studii.“
Radmila Nováková, vedoucí odboru SŘÚPaR: „Navrhujeme bytové domy ve výšce šesti nadzemních podlaží. Jejich umístění na pozemcích je na investorovi nebo developerovi.“
Územní studie bytové výstavby počítá se stavbou parkovacích ploch, kterých je ve městě nedostatek. U nové zástavby by tak v budoucnu mělo najít místo na dvacet řidičů. Lokalita Armádního generála Ludvíka Svobody není jediná, kterou by chtělo město rozvíjet.
Libor Slavík, starosta města Studénky: „Nechceme se soustředit jen na jednu lokalitu, kterou momentálně nabízíme developerům. Máme zde další lokality, kde bychom chtěli vybudovat bytové domy a to na ulici Sjednocení a u letního stadionu, kde bychom chtěli vybudovat dva až tři domy.“
Studénka počítá s prodejem pozemků i na rodinnou výstavbu v Nové horce. V letošním roce nechává město zpracovat projekt na zástavbu v ulic Moravská.
---
Na Mezinárodní den žen se nezapomnělo ani v Karvinské hornické nemocnici. Pacientky, které ráno přicházely do nemocnice na vyšetření nebo kontrolu, dostaly ve vestibulu květinu. Obdarovány byly i ženy na lůžkových odděleních a zaměstnankyně nemocnice.
Milé překvapení v podobě krásné květiny čekalo na pacientky, které ráno 8. března, v den mezinárodnímu svátku žen přicházely do Karvinské hornické nemocnice.
anketa: obdarovaná žena: " Je to velká pozornost, jsem nečekala, protože ten svátek celkem zaniká, teď se obnovuje, jsem ráda."
Kytičku a malé občerstvení dostaly i zaměstnankyně nemocnice.
anketa: obdarované ženy: "To je nádhera, to vždycky každou ženu potěší květina a něco sladkého k tomu, to je taková sladká tečka, krásná, nádherná ." "Je to milé překvapení, nečekali jsme to."
Tomáš Canibal, ředitel KHN: "Je 8. března, MDŽ, my jsme se rozhodli, že naše zaměstnankyně, ale i pacientky obdarujeme kytičkou, která k tomuto svátku patří. Pořídili jsme 430 tulipánů, to číslo je symbolické, protože právě tolik žen pracuje v KHN. Chceme ženám sdělit, že o nich víme, že si jich vážíme, že jim děkujeme za jejich práci a že jim přejeme vše dobré."
Nezapomnělo se ani na pacientky na pokojích lůžkových odděleních.
Podobnou akci k MDŽ zorganizovala nemocnice i vloni.
---
Zemní plyn může být extrémně drahý a v krajním případě se jeho dodávky z Ruska mohou zcela zastavit. Moravskoslezský kraj se připravuje na důsledky energetické krize. Jednou z možností je prodloužení těžby černého uhlí na Karvinsku.
Z uhlí na plyn přecházejí domácnosti, teplárny i hutě. Situace se však může obrátit a dvě poslední činné šachty nemusí na konci roku těžbu uhlí zastavit.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: “V našem kraji jsou teplárny a fabriky na tom černém uhlí závislé. Když OKD řeklo před dvěma roky, že bude končit, tak všichni našli alternativní dodavatele a nasmlouvali si uhlí v Polsku. Až potud je to v pořádku. Jenomže Poláci samotní dovážejí 20 milionů tun uhlí z Ruska. Pokud by došlo k zastavení dodávek z Ruska, nebudu mít Poláci čím topit a zastaví export uhlí do České republiky a odskáčeme to my.”
Uhlí pod Karvinskem je dostatek, prodloužit těžbu však není jednoduché a levné.
Naďa Chattová, mluvčí OKD: “V tuto chvíli se OKD připravuje tak, aby byla připravená na další eventuální postup. Je však důležité říct, že jakákoliv změna plánu těžby je nesmírně náročná technicky, časově i finančně. V tuto chvíli na Dole ČSM těžíme naplno s plánem těžby 1,3 milionu tun, které chceme vytěží do konce tohoto roku.”
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MSK: “Plyn je ještě větší průšvih, protože jestli 600 tisíc lidí v MSK je závislých na centrálním vytápění černým uhlím, tak ten zbytek kraje si doma topí plynem. Pokud by plyn nebyl, tak alternativa není. Co se týče těch velkých odběratelů, ať už to jsou hutě nebo teplárny, tak tam už je to složitější. Tam by v případě nějaké úplné krize asi museli znovu nastartovat uhelné kotle, které tam někde ještě zbyly.”
Jak se situace bude vyvíjet, ukáží nejbližší měsíce.
---
V úterý byl spuštěn provoz v Krajském asistenčním centru pro Ukrajinu na Černé louce v centru Ostravy. Uprchlíci jsou přiváženi autobusy nebo auty a v centru je pro ně připraven kompletní servis od zajištění ubytování až po pracovní uplatnění. Od rána přišly požádat o pomoc stovky lidí.
Hlavní výstavní pavilon na Černé louce se začal plnit uprchlíky hned od rána a v 10 hodin už čekali na odbavení stovky lidí, zejména žen a dětí. V asistenčním centru je k dispozici 13 přepážek.
Jiří Němčík, HZS MS kraje: "Občané z Ukrajiny, kteří hledají nějakou pomoc a pobyt v ČR tady mají kompletní servis z hlediska formalit, které potřebují k tomu, aby tady mohli zůstat."
Mezi uprchlíky je i paní Naďa z Kyjeva, kterou její manžel odvezl na hranice a přes Polsko se dostala až do Ostravy, kde na ni čekali příbuzní, kteří zde pracují. Za pomoc je moc vděčná.
obyvatelka Kyjeva: "Když jsme odjížděli bylo už předměstí Kyjeva hodně poničené a velmi často houkaly sirény. Je tam mnoho dětí, které potřebují pomoc, ale nemohou se dostat do nemocnic. Měli jsme hrozný strach. Je to pro nás moc těžké. "
Koordinaci má na starosti i Český červený kříž, v jehož prostorách bylo centrum ze začátku, ale kapacita už nevyhovovala.
Alžběta Hrabovská, ředitelka ČČK Ostrava: "Když jsme se přestěhovali sem, tak se nám výrazně ulevilo, protože máme více prostoru. Kapacita je mnohonásobně větší, máme tady větší komfort, přebalovací pulty pro maminky, interventy."
Uprchlíci si vyřídí, vše co potřebují k pobytu v naší zemi, ale mohou také požádat o pomoc psychology. Pomoc potřebují většinou maminky, které se bojí o děti.
Dagmar Fišerová, psycholožka HZS MS kraje: "Aktuálně ti lidé potřebují především informace. Samozřejmě zjišťujeme i nějakou míru zátěže."
Krajské asistenční centrum funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. K dispozici je i 50 postelí k odpočinku a dětské koutky.
---
Dvacet kilometrů pěšky musela zvládnout mladá česká maminka, která žije na Ukrajině. Tlačenice v koloně zoufalých lidí byla tak velká, že se bála o život dítěte. Do rodné Horní Suché se nakonec po dvou dnech dostala. Ženě ihned pomohl místní spolek Tulipán a také radnice.
22letá paní Kristina z Horní Suché se vdala na Ukrajinu, kde se jim narodila dcera Emilly. Poklidný život na vesnici se během okamžiku změnil a ona i se sedmiměsíční holčičkou musela rychle utéct. Cesta na polské hranice byla děsivá.
paní Kristina: “Odvezli nás co nejblíže k hranicím a potom jsme šly dvacet kilometrů pěšky s kočárkem a bylo to psychicky náročné, jelikož se tam lidé na sebe tlačili, tlačili se na kočárek. Jednu chvíli jsem myslela, že mi udusí malou. Už jsem se tam potom i zhroutila.”
Manžel paní Kristiny nyní se zbraní v ruce hlídá jejich vesnici.
paní Kristina: "Včera mi psal, že ve Stryju, což je město asi dvacet minut od nás, že už jezdí tanky, tak nevím, co bude zítra.”
Žena se obrátila o pomoc na spolek Tulipán, který následně kontaktoval radnici.
Josef Žerdík, místostarosta Horní Suché: "Doufám, že si zvyknou babičky, protože se nám uvolnilo místo v domově s pečovatelskou službou přímo pod úřadem. Je to maličké, ale já myslím, že pro ty dvě dívky to stačí. Oblečení je, jídlo je, ubytování je, elektrika dneska nebo zítra."
Materiální pomoc mladá maminka už nepotřebuje, zůstala však naprosto bez prostředků. Pokud by chtěl někdo paní Kristinu finančně podpořit, může tak učinit prostřednictvím spolku Tulipán.
---
Možná nevíte, že Městská policie Ostrava má město rozděleno do okrsků a každý z nich má svého strážníka, který slouží výhradně tam. Díky tomu může mnohem efektivněji pomoci, kde je potřeba. Okrskáři znají perfektně nejen svěřenou lokalitu, ale často i tamní obyvatele.
Pokud žijete V Ostravě, jistě jste si už všimli, že na ulici v místě svého bydliště potkáváte stále stejné strážníky. Město je totiž rozděleno do jednotlivých okrsků, které obsluhují přidělení policisté a ti pak díky tomu perfektně svou lokalitu znají.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Ostravu máme rozdělenu na 109 okrsků a naším cílem je, aby občané znali svého konkrétního okrskáře."
Jeden z okrsků v městské části Jih má na starosti Lukáš Kostolný. Systém podle něj výborně funguje a má celou řadu výhod.
Lukáš Kostolný, MP Ostrava: "Kontroluji si, jestli se mi v okrsku neobjevily nové vraky, kontroluji osoby bez přístřeší, máme vytipováno, kde se objevují injekční stříkačky."
Okrskáři musejí také komunikovat s občany v dané lokalitě a díky jejich podnětům mohou řešit problémy včas.
obyvatel Dubiny: "Tihle policisté mají blíže k okolí a co se týče tady této oblasti Ostrava-Jih, tak jsou velice potřeba. Bez znalosti lidí a lokality by nemohli mít takovou efektivitu."
Okrskáři ale musejí spolupracovat i s úředníky, kterým předávají podněty, jež nemohou vyřešit sami. Například jde o problémy v dopravě.
Ostravané mohou se strážníky komunikovat i prostřednictvím internetu, kde na stránkách mpostrava.cz jednoduše podle ulice najdou svého okrskáře a napíší mu svůj podnět.
---
Studénka schválila prodej pozemku na výstavbu bytových domů. Územní plán počítá se stavbou šesti nadzemních podlaží. Součástí budou i nové parkovací plochy, kterých je ve městě nedostatek. Radnice plánuje rozvíjet i další lokality ve městě.
Zastupitelé Studénky na svém poslední zasedání schválili prodej pozemku v lokalitě Armádního Generála Ludvíka Svobody v Butovicích. Územní plán města, který byl schválen v roce 2015, zde počítá s výstavbou bytových domů.
Libor Slavík, starosta města Studénky: „Už v minulosti projevili zájem o pozemky developeři, kteří by zde rádi stavěli. Nechali jsme si zpracovat studii.“
Radmila Nováková, vedoucí odboru SŘÚPaR: „Navrhujeme bytové domy ve výšce šesti nadzemních podlaží. Jejich umístění na pozemcích je na investorovi nebo developerovi.“
Územní studie bytové výstavby počítá se stavbou parkovacích ploch, kterých je ve městě nedostatek. U nové zástavby by tak v budoucnu mělo najít místo na dvacet řidičů. Lokalita Armádního generála Ludvíka Svobody není jediná, kterou by chtělo město rozvíjet.
Libor Slavík, starosta města Studénky: „Nechceme se soustředit jen na jednu lokalitu, kterou momentálně nabízíme developerům. Máme zde další lokality, kde bychom chtěli vybudovat bytové domy a to na ulici Sjednocení a u letního stadionu, kde bychom chtěli vybudovat dva až tři domy.“
Studénka počítá s prodejem pozemků i na rodinnou výstavbu v Nové horce. V letošním roce nechává město zpracovat projekt na zástavbu v ulic Moravská.
---
Na Mezinárodní den žen se nezapomnělo ani v Karvinské hornické nemocnici. Pacientky, které ráno přicházely do nemocnice na vyšetření nebo kontrolu, dostaly ve vestibulu květinu. Obdarovány byly i ženy na lůžkových odděleních a zaměstnankyně nemocnice.
Milé překvapení v podobě krásné květiny čekalo na pacientky, které ráno 8. března, v den mezinárodnímu svátku žen přicházely do Karvinské hornické nemocnice.
anketa: obdarovaná žena: " Je to velká pozornost, jsem nečekala, protože ten svátek celkem zaniká, teď se obnovuje, jsem ráda."
Kytičku a malé občerstvení dostaly i zaměstnankyně nemocnice.
anketa: obdarované ženy: "To je nádhera, to vždycky každou ženu potěší květina a něco sladkého k tomu, to je taková sladká tečka, krásná, nádherná ." "Je to milé překvapení, nečekali jsme to."
Tomáš Canibal, ředitel KHN: "Je 8. března, MDŽ, my jsme se rozhodli, že naše zaměstnankyně, ale i pacientky obdarujeme kytičkou, která k tomuto svátku patří. Pořídili jsme 430 tulipánů, to číslo je symbolické, protože právě tolik žen pracuje v KHN. Chceme ženám sdělit, že o nich víme, že si jich vážíme, že jim děkujeme za jejich práci a že jim přejeme vše dobré."
Nezapomnělo se ani na pacientky na pokojích lůžkových odděleních.
Podobnou akci k MDŽ zorganizovala nemocnice i vloni.
---
