Teplé počasí vylákalo k vodě mnoho lidí a bohužel se už stala i první tragédie. Do řeky u vojenského mostu v Opavě skočil 11letý hoch a už nevyplaval. Nalezen byl až po více než dvou hodinách. Podle záchranářů porušil jedno ze základních pravidel - nikdy neskákat do neznámé vody.
Neštěstí se na řece Opavě stalo po 18 hodině. 11letý chlapec byl s kamarádkami u splavu na řece Opavě. Opavě, kde je i slalomová dráha pro vodáky. Na jejím konci je dřevěná rampa, se které chlapec údajně skočil do vody. Už bohužel nevyplaval.
René Černohorský, mluvčí PČR Opava: "11letý kluk z Ostravy byl ve společnosti dvou dívek do 15 let v Městských sadech u břehu řeky Opavy na ulici Jaselské poblíž vojenského splavu. Kolem 18 hodin skočil do vody a už nevyplaval."
Svědci zavolali pomoc a hasiči s policisty prohledávali vodní hladinu i břehy. Chlapce se podařilo najít až po více než dvou hodinách. Přesto zahájili hasiči první pomoc a tu pak převzali záchranáři.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Jedenáctiletý chlapec po vytažení z vodního toku nejevil žádné známky života. Záchranáři pokračovali ve snaze o jeho záchranu rozšířenou resuscitací. Za stálé srdeční masáže zajistili vstup do kostní dřeně pro podávání léků, prováděli také umělou plicní ventilaci. Péče posádek ZZS však byla marná a zasahující lékařka nakonec musela konstatovat smrt dítěte."
V řece je pod splavem jen velmi málo vody a tak byli všichni překvapeni, jak se chlapec mohl utopit. Pod vodáckou trasou je ale zřejmě vymleté koryto.
člen místního vodáckého klubu: "Já si nejsem jistý, ale řekl bych, že je tam tak metr a půl až dva metry hloubka."
Je možné že při skoku se mohl chlapec uhodit do hlavy. Vodní záchranná služba důrazně varuje před skoky do neznámé vody. Může tom být kámen nebo kus dřeva zapíchnutého do dna.
---
Domov Bílá Opava v Opavě rozšířil své kapacity. Rekonstrukcí vnitřních prostor zde přibyly ubytovací kapacity pro 19 seniorů . Nové pokoje vznikly v nevyužitém podkroví budovy. Díky velkému zájmu jsou už obsazené.
Dům pro seniory, byl postavený na počátku minulého století jako starobinec. Rekonstrukcí prošel hned několikrát. Nyní skončily úpravy rozsáhlého podkroví, které dříve sloužilo jako sklad nepotřebných věcí.
Michal Jiráska, ředitel Domova Bílá Opava: „Zjistil jsem, že je tady spousta nevyužitých prostor, které nabízejí využití např. pro pokoje či kanceláře.“
V nejvyšším patře budovy vznikly kromě kanceláří a prostor určených pracovníkům domova také nové pokoje se zvláštním režimem pro klienty s demencí. Část podlaží, kde bylo původně zázemí administrativy, bylo přestavěno na další pokoje.
Iva Szczepaňská, vedoucí přímé péče a zdravotního úseku, Domov Bílá Opava: „Zájem je obrovský, protože tlak na ubytování je velký. V databázi máme zhruba 200 čekatelů. Čekací doba je rok, rok a půl.
Jiří Navrátil (KDU – ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Sociální služby jsou čím dál tím více žádanou službou. Proto jsme se rozhodli, že budeme zvedat kapacity v našich zařízení, jak jen to půjde.“
Zařízení poskytuje ubytování lidem, kteří potřebují celodenní péči a podporu. Pokoje jsou uzpůsobené také pro invalidy na vozíčku. Přístup je bezbariérový. Nájemníci se už začali pomalu zabydlovat.
Alfons Nábělek, klient, Domov Bílá Opava: „Líbí se mi tu a je mi tu dobře.“
Domov Bílá Opava má nyní kapacitu 149 lůžek. 15 ti měsíční rekonstrukce za 20,5 mil. korun, kterou financoval Moravskoslezský kraj, probíhala za běžného provozu. Její součástí bylo také zvýšení požární bezpečnosti v objektu a výstavba kogenerační jednotky.
---
Poruba se proměnila v jednu velkou louku. Firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku na sečení trávy totiž neplnila své závazky. Nejenže měla málo zaměstnanců, ale ke kosení používala zahradní sekačky. Tráva tak byla místy vysoká více než půl metru.
Loni touto dobou už měla Poruba za sebou první seč. Letos se lidé brodí trávou, která jim místy sahá až k pasu. To, co nezvládla firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku, teď dohání další.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Hrozili jsme ji sankcemi, různé další hrozby. Nic nepomáhalo, tudíž jsme byli nuceni ukončit smlouvu a od tohoto týdne máme podepsanou smlouvu s novou firmou, která seká ve všech obvodech v rámci Poruby.”
Anketa: obyvatelé Poruby: “To bylo špatné. Mám psa a kvůli klíšťatům jsme se báli, tak jsem ráda, že už tu trávu konečně posekali.”
“Nám to vadilo, ale zvládli jsme to v pohodě.”
Nově nasmlouvaná firma pracuje denně zhruba do 5 odpoledne, aby celý obvod stihla posekat do 14 dnů
Petr Svoboda, technický vedoucí, Petron servis: “V provozu máme denně 4 samosběrné sekačky, 3 pracovníky se strunovou sekačkou a dva nákladní automobily. Ty stroje denně udělají zhruba 6 až 7 motohodin a vyveze se cirka 5 tun zelené hmoty.”
Miroslav Chýla, zaměstnanec, Petron servis: “Chtěl bych apelovat na maminky s malými dětmi, které si chodí hrát na hřiště, že když tady vidí jezdit sekačky, měly by odejít, protože ty kameny létají 50 metrů daleko v půl metrové výšce a to dítě to může trefit do oka.”
Kosit se ale nebude všude. Na některých plochách zůstanou stejně jako v předchozích letech květinové louky. Zbrusu nová vznikne na Francouzské ulici. Tráva se navíc nebude sekat až tak zvaně na drn.
---
Nový Jičín má městského architekta. Bude poradcem u významných projektů, a to nejen pro radnici. Odbornou radu u něj získají také občané nebo investoři, kteří plánují stavební záměry na území města.
Městský architekt je na novojičínské radnici novou pozicí externího spolupracovníka. Ve výběrovém řízení obstál v konkurenci 11 kandidátů Martin Materna z Opavy. Jeho úkolem nebude zpracovávat žádné projekt pro Nový Jičín, ale bude poradcem, a to pro radnici, i pro podnikatele a občany, kteří připravují stavební záměry.
Jitka Pospíšilová, vedoucí odboru rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “Využijeme odborné znalosti pana architekta jako oponenta a konzultanta v projektech, které jsou rozpracované. Jednou z nejdůležitějších rolí, kterou očekáváme, že bude architekt zastávat, bude péče o veřejný prostor.”
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Chystám ideovou soutěž na lávku přes řeku Jičínku, architektonickou soutěž na sportovní halu, ideovou soutěž na tenisovou halu a potom nějaké drobnější úpravy. Já si od toho také slibuji to, že se nám díky Martinu Maternovi podaří i trošičku zpopularizovat ten obor.”
Martin Materna, městský architekt: “Co třeba tady já vidím jako dobrý impuls k práci, tak je třeba řeka Jičínka, která by se mohla pěkně zapojit do organismu města. Vytvořit nějaký princip, jak revitalizovat to okolí říčky tak, aby vznikly prostory pro lidi.”
Městský architekt je k dispozici od 7. června vždy v pondělky. Informace, jak si konzultaci dopředu domluvit, jsou na webu města.
---
Obyvatelé Hrabůvky a širokého okolí mají k dispozici další relaxační zónu. Díky participativnímu rozpočtu Náš-Jih vznikla u Základní školy Provaznická Přírodní zahrada nejen s odpočinkovými, ale i vzdělávacími prvky pro všechny generace.
Motýlí, bylinnou a ptačí stezku, hmatový chodník, hmyzí domeček, hrací prvky pro děti a příjemné posezení. To vše nabízí lidem Přírodní zahrada, která byla v těchto dnech otevřena u Základní školy Provaznická v Ostravě-Hrabůvce.
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Tato zahrada je v odpoledních hodinách zpřístupněna veřejnosti tak, jako každý projekt participativního rozpočtu. Zvítězila v roce 2020 a v dnešní době už je plně využívaná. Pořizovací náklady byly milion a půl."
Součástí přírodní zahrady je také mobiliář a naučné cedule, ze kterých se děti dozví, jaký hmyz a ptáci u nás žijí.
Libuše Přikrylová, ředitelka, ZŠ Ostrava-Hrabůvka, Provaznická: “Tady se děti chodí učit do přírodní zahrady do učebny v přírodě, dále tady chodí si užívat volného času. Jinak tady děti chodí ošetřovat i vyvýšené záhony."
Anketa: děti ZŠ Ostrava-Hrabůvka, Provaznická: “Mě hodně píchala tam ta kůra jak byla, protože mi to bylo hrozně nepříjemné, ale hodně příjemný mi byl ten písek.”
“Mě nejvíc píchala taky ta kůra."
“Nejlepší byla pro mě ta červená zem, protože vůbec mě nebolela. Tam je domeček pro ptáčky a ještě tu jsou takové domečky, kde jsou zvířátka, ptáčci a ještě květinky."
Cílem projektu bylo přiblížit dětem výsadbu, množení a růst jednotlivých druhů zeleniny a bylin. Spousta dětí totiž žije v bytech a s pěstování zeleniny a bylin se ještě nesetkala.
---
Hasičská stříkačka z roku 1936 nebo třeba téměř 190 let starý hák. To jsou skvosty, které mohou nově vidět návštěvníci Skalice u Frýdku-Místku u tamní hasičské zbrojnice. Dobrovolní hasiči tam totiž vlastnoručně vybudovali malé muzeum za sklem.
Zajímavost pro veřejnost a velká událost pro dobrovolné hasiče i místní ve Skalici u Frýdku-Místku. Tak by se dalo pojmout otevření malého muzea za sklem, které přibližuje historii zdejších hasičů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Nápad vznikl, že jsme měli stříkačku z roku 1936, která putovala ze stodoly do stodoly po místní obci a nakonec se našel šikovný člověk Tomáš Ručka se svými kolegy, Veterán klub Frýdek, taková odnož a on říkal, že to bude i pro něj výzva."
Tři roky usilovně ve volném čase pracoval na renovaci stříkačky, což se nakonec podařilo. Hasiči pak vymysleli, že by mohli u stanice udělat malé muzeum.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "To jsem zase viděl v Alpách něco podobného v jedné vesničce tyrolské, tak jsme se loni dali do stavby při té Coroně, já si myslím, že nám to i pomohlo, protože nikdo nemohl nikde chodit a chlapi chodili tady a všechno svou prací jsme to dokončili."
Finančně pomohl Moravskoslezský kraj, město Frýdek-Místek i několik sponzorů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak ještě Zdeněk Stříž, zdejší občan, který dělal výkopové práce a všechno. No a to byl tak asi ten podnět a co z toho vzniklo, to vidíte sami."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Aktivita dobrovolných hasičů ze Skalice je obdivuhodná. Já jsem moc rád, že jsem se mohl účastnit otevření takzvaného muzea za sklem, kde hasiči vlastními silami renovovali starou stříkačku, mají tam svůj prapor a spousty zajímavých artefaktů, které jsou spojené s činností hasičů ve Skalici a v okolí."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nové venkovní minimuzeum ve Skalici mělo velký úspěch. Jedná se o velice pěknou akci, která byla realizována převážně dobrovolnickou činností, tedy zadarmo. S tím, že se jedná o projekt, který se připravoval nějakou dobu, zajisté na tom pracovali nejen Skaličtí hasiči, ale i další Skaličané, kteří věnovali spousty úsilí tomu, aby mohli tady toto muzeum vytvořit a teď je zpřístupněno pro všechny obyvatele Skalice, i pro ty, co projíždí, takže obzvláště v noci jsem slyšel, že je nádherné."
Kromě stříkačky tady mají i hák z roku 1834, který našli v hasičárně a další zajímavé drobnosti.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak jsme dostali od jednoho pána z Raškovic, co je sběratel, pan Mikuláš, staré plakáty, pomalu už sto let staré, které jsme nechali zkopírovat a pověsili na stěnu a k tomu jsem ty překrásné proudnice a nechali jsme tu i náš prapor, který máme 4 roky vysvěcený."
Zdejší jednotka je v kategorii JPO 5, i tak je ale pro obec nezbytná.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Ve Skalici spíš než ohně, to musím zaklepat, bývá jeden za čas, ale více tady jsou popadané stromy, záplavy a taková ta pomoc ve vesnici kolem. V jednotce nás je 12 a celkově hasičů, když vezmu i s dětmi a staršími členy, tak je asi 70 členů a 25 členů je dětí."
Expozice „Za sklem“ je volně přístupná každému, kdo půjde okolo. Časem by do ní chtěli hasiči sehnat ještě další historické předměty.
---
Teplé počasí vylákalo k vodě mnoho lidí a bohužel se už stala i první tragédie. Do řeky u vojenského mostu v Opavě skočil 11letý hoch a už nevyplaval. Nalezen byl až po více než dvou hodinách. Podle záchranářů porušil jedno ze základních pravidel - nikdy neskákat do neznámé vody.
Neštěstí se na řece Opavě stalo po 18 hodině. 11letý chlapec byl s kamarádkami u splavu na řece Opavě. Opavě, kde je i slalomová dráha pro vodáky. Na jejím konci je dřevěná rampa, se které chlapec údajně skočil do vody. Už bohužel nevyplaval.
René Černohorský, mluvčí PČR Opava: "11letý kluk z Ostravy byl ve společnosti dvou dívek do 15 let v Městských sadech u břehu řeky Opavy na ulici Jaselské poblíž vojenského splavu. Kolem 18 hodin skočil do vody a už nevyplaval."
Svědci zavolali pomoc a hasiči s policisty prohledávali vodní hladinu i břehy. Chlapce se podařilo najít až po více než dvou hodinách. Přesto zahájili hasiči první pomoc a tu pak převzali záchranáři.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Jedenáctiletý chlapec po vytažení z vodního toku nejevil žádné známky života. Záchranáři pokračovali ve snaze o jeho záchranu rozšířenou resuscitací. Za stálé srdeční masáže zajistili vstup do kostní dřeně pro podávání léků, prováděli také umělou plicní ventilaci. Péče posádek ZZS však byla marná a zasahující lékařka nakonec musela konstatovat smrt dítěte."
V řece je pod splavem jen velmi málo vody a tak byli všichni překvapeni, jak se chlapec mohl utopit. Pod vodáckou trasou je ale zřejmě vymleté koryto.
člen místního vodáckého klubu: "Já si nejsem jistý, ale řekl bych, že je tam tak metr a půl až dva metry hloubka."
Je možné že při skoku se mohl chlapec uhodit do hlavy. Vodní záchranná služba důrazně varuje před skoky do neznámé vody. Může tom být kámen nebo kus dřeva zapíchnutého do dna.
---
Domov Bílá Opava v Opavě rozšířil své kapacity. Rekonstrukcí vnitřních prostor zde přibyly ubytovací kapacity pro 19 seniorů . Nové pokoje vznikly v nevyužitém podkroví budovy. Díky velkému zájmu jsou už obsazené.
Dům pro seniory, byl postavený na počátku minulého století jako starobinec. Rekonstrukcí prošel hned několikrát. Nyní skončily úpravy rozsáhlého podkroví, které dříve sloužilo jako sklad nepotřebných věcí.
Michal Jiráska, ředitel Domova Bílá Opava: „Zjistil jsem, že je tady spousta nevyužitých prostor, které nabízejí využití např. pro pokoje či kanceláře.“
V nejvyšším patře budovy vznikly kromě kanceláří a prostor určených pracovníkům domova také nové pokoje se zvláštním režimem pro klienty s demencí. Část podlaží, kde bylo původně zázemí administrativy, bylo přestavěno na další pokoje.
Iva Szczepaňská, vedoucí přímé péče a zdravotního úseku, Domov Bílá Opava: „Zájem je obrovský, protože tlak na ubytování je velký. V databázi máme zhruba 200 čekatelů. Čekací doba je rok, rok a půl.
Jiří Navrátil (KDU – ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Sociální služby jsou čím dál tím více žádanou službou. Proto jsme se rozhodli, že budeme zvedat kapacity v našich zařízení, jak jen to půjde.“
Zařízení poskytuje ubytování lidem, kteří potřebují celodenní péči a podporu. Pokoje jsou uzpůsobené také pro invalidy na vozíčku. Přístup je bezbariérový. Nájemníci se už začali pomalu zabydlovat.
Alfons Nábělek, klient, Domov Bílá Opava: „Líbí se mi tu a je mi tu dobře.“
Domov Bílá Opava má nyní kapacitu 149 lůžek. 15 ti měsíční rekonstrukce za 20,5 mil. korun, kterou financoval Moravskoslezský kraj, probíhala za běžného provozu. Její součástí bylo také zvýšení požární bezpečnosti v objektu a výstavba kogenerační jednotky.
---
Poruba se proměnila v jednu velkou louku. Firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku na sečení trávy totiž neplnila své závazky. Nejenže měla málo zaměstnanců, ale ke kosení používala zahradní sekačky. Tráva tak byla místy vysoká více než půl metru.
Loni touto dobou už měla Poruba za sebou první seč. Letos se lidé brodí trávou, která jim místy sahá až k pasu. To, co nezvládla firma, která loni vyhrála veřejnou zakázku, teď dohání další.
Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Hrozili jsme ji sankcemi, různé další hrozby. Nic nepomáhalo, tudíž jsme byli nuceni ukončit smlouvu a od tohoto týdne máme podepsanou smlouvu s novou firmou, která seká ve všech obvodech v rámci Poruby.”
Anketa: obyvatelé Poruby: “To bylo špatné. Mám psa a kvůli klíšťatům jsme se báli, tak jsem ráda, že už tu trávu konečně posekali.”
“Nám to vadilo, ale zvládli jsme to v pohodě.”
Nově nasmlouvaná firma pracuje denně zhruba do 5 odpoledne, aby celý obvod stihla posekat do 14 dnů
Petr Svoboda, technický vedoucí, Petron servis: “V provozu máme denně 4 samosběrné sekačky, 3 pracovníky se strunovou sekačkou a dva nákladní automobily. Ty stroje denně udělají zhruba 6 až 7 motohodin a vyveze se cirka 5 tun zelené hmoty.”
Miroslav Chýla, zaměstnanec, Petron servis: “Chtěl bych apelovat na maminky s malými dětmi, které si chodí hrát na hřiště, že když tady vidí jezdit sekačky, měly by odejít, protože ty kameny létají 50 metrů daleko v půl metrové výšce a to dítě to může trefit do oka.”
Kosit se ale nebude všude. Na některých plochách zůstanou stejně jako v předchozích letech květinové louky. Zbrusu nová vznikne na Francouzské ulici. Tráva se navíc nebude sekat až tak zvaně na drn.
---
Nový Jičín má městského architekta. Bude poradcem u významných projektů, a to nejen pro radnici. Odbornou radu u něj získají také občané nebo investoři, kteří plánují stavební záměry na území města.
Městský architekt je na novojičínské radnici novou pozicí externího spolupracovníka. Ve výběrovém řízení obstál v konkurenci 11 kandidátů Martin Materna z Opavy. Jeho úkolem nebude zpracovávat žádné projekt pro Nový Jičín, ale bude poradcem, a to pro radnici, i pro podnikatele a občany, kteří připravují stavební záměry.
Jitka Pospíšilová, vedoucí odboru rozvoje a investic, MěÚ Nový Jičín: “Využijeme odborné znalosti pana architekta jako oponenta a konzultanta v projektech, které jsou rozpracované. Jednou z nejdůležitějších rolí, kterou očekáváme, že bude architekt zastávat, bude péče o veřejný prostor.”
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Chystám ideovou soutěž na lávku přes řeku Jičínku, architektonickou soutěž na sportovní halu, ideovou soutěž na tenisovou halu a potom nějaké drobnější úpravy. Já si od toho také slibuji to, že se nám díky Martinu Maternovi podaří i trošičku zpopularizovat ten obor.”
Martin Materna, městský architekt: “Co třeba tady já vidím jako dobrý impuls k práci, tak je třeba řeka Jičínka, která by se mohla pěkně zapojit do organismu města. Vytvořit nějaký princip, jak revitalizovat to okolí říčky tak, aby vznikly prostory pro lidi.”
Městský architekt je k dispozici od 7. června vždy v pondělky. Informace, jak si konzultaci dopředu domluvit, jsou na webu města.
---
Obyvatelé Hrabůvky a širokého okolí mají k dispozici další relaxační zónu. Díky participativnímu rozpočtu Náš-Jih vznikla u Základní školy Provaznická Přírodní zahrada nejen s odpočinkovými, ale i vzdělávacími prvky pro všechny generace.
Motýlí, bylinnou a ptačí stezku, hmatový chodník, hmyzí domeček, hrací prvky pro děti a příjemné posezení. To vše nabízí lidem Přírodní zahrada, která byla v těchto dnech otevřena u Základní školy Provaznická v Ostravě-Hrabůvce.
Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Tato zahrada je v odpoledních hodinách zpřístupněna veřejnosti tak, jako každý projekt participativního rozpočtu. Zvítězila v roce 2020 a v dnešní době už je plně využívaná. Pořizovací náklady byly milion a půl."
Součástí přírodní zahrady je také mobiliář a naučné cedule, ze kterých se děti dozví, jaký hmyz a ptáci u nás žijí.
Libuše Přikrylová, ředitelka, ZŠ Ostrava-Hrabůvka, Provaznická: “Tady se děti chodí učit do přírodní zahrady do učebny v přírodě, dále tady chodí si užívat volného času. Jinak tady děti chodí ošetřovat i vyvýšené záhony."
Anketa: děti ZŠ Ostrava-Hrabůvka, Provaznická: “Mě hodně píchala tam ta kůra jak byla, protože mi to bylo hrozně nepříjemné, ale hodně příjemný mi byl ten písek.”
“Mě nejvíc píchala taky ta kůra."
“Nejlepší byla pro mě ta červená zem, protože vůbec mě nebolela. Tam je domeček pro ptáčky a ještě tu jsou takové domečky, kde jsou zvířátka, ptáčci a ještě květinky."
Cílem projektu bylo přiblížit dětem výsadbu, množení a růst jednotlivých druhů zeleniny a bylin. Spousta dětí totiž žije v bytech a s pěstování zeleniny a bylin se ještě nesetkala.
---
Hasičská stříkačka z roku 1936 nebo třeba téměř 190 let starý hák. To jsou skvosty, které mohou nově vidět návštěvníci Skalice u Frýdku-Místku u tamní hasičské zbrojnice. Dobrovolní hasiči tam totiž vlastnoručně vybudovali malé muzeum za sklem.
Zajímavost pro veřejnost a velká událost pro dobrovolné hasiče i místní ve Skalici u Frýdku-Místku. Tak by se dalo pojmout otevření malého muzea za sklem, které přibližuje historii zdejších hasičů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Nápad vznikl, že jsme měli stříkačku z roku 1936, která putovala ze stodoly do stodoly po místní obci a nakonec se našel šikovný člověk Tomáš Ručka se svými kolegy, Veterán klub Frýdek, taková odnož a on říkal, že to bude i pro něj výzva."
Tři roky usilovně ve volném čase pracoval na renovaci stříkačky, což se nakonec podařilo. Hasiči pak vymysleli, že by mohli u stanice udělat malé muzeum.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "To jsem zase viděl v Alpách něco podobného v jedné vesničce tyrolské, tak jsme se loni dali do stavby při té Coroně, já si myslím, že nám to i pomohlo, protože nikdo nemohl nikde chodit a chlapi chodili tady a všechno svou prací jsme to dokončili."
Finančně pomohl Moravskoslezský kraj, město Frýdek-Místek i několik sponzorů.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak ještě Zdeněk Stříž, zdejší občan, který dělal výkopové práce a všechno. No a to byl tak asi ten podnět a co z toho vzniklo, to vidíte sami."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Aktivita dobrovolných hasičů ze Skalice je obdivuhodná. Já jsem moc rád, že jsem se mohl účastnit otevření takzvaného muzea za sklem, kde hasiči vlastními silami renovovali starou stříkačku, mají tam svůj prapor a spousty zajímavých artefaktů, které jsou spojené s činností hasičů ve Skalici a v okolí."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nové venkovní minimuzeum ve Skalici mělo velký úspěch. Jedná se o velice pěknou akci, která byla realizována převážně dobrovolnickou činností, tedy zadarmo. S tím, že se jedná o projekt, který se připravoval nějakou dobu, zajisté na tom pracovali nejen Skaličtí hasiči, ale i další Skaličané, kteří věnovali spousty úsilí tomu, aby mohli tady toto muzeum vytvořit a teď je zpřístupněno pro všechny obyvatele Skalice, i pro ty, co projíždí, takže obzvláště v noci jsem slyšel, že je nádherné."
Kromě stříkačky tady mají i hák z roku 1834, který našli v hasičárně a další zajímavé drobnosti.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Pak jsme dostali od jednoho pána z Raškovic, co je sběratel, pan Mikuláš, staré plakáty, pomalu už sto let staré, které jsme nechali zkopírovat a pověsili na stěnu a k tomu jsem ty překrásné proudnice a nechali jsme tu i náš prapor, který máme 4 roky vysvěcený."
Zdejší jednotka je v kategorii JPO 5, i tak je ale pro obec nezbytná.
René Pardubický, starosta SDH Skalice: "Ve Skalici spíš než ohně, to musím zaklepat, bývá jeden za čas, ale více tady jsou popadané stromy, záplavy a taková ta pomoc ve vesnici kolem. V jednotce nás je 12 a celkově hasičů, když vezmu i s dětmi a staršími členy, tak je asi 70 členů a 25 členů je dětí."
Expozice „Za sklem“ je volně přístupná každému, kdo půjde okolo. Časem by do ní chtěli hasiči sehnat ještě další historické předměty.
---
