Jistě už jste slyšeli o projektu dobrovolných zachránců, kteří jsou vysílání k případům společně se záchrannou službou. Povoláváni jsou dobrovolníci, kteří se nacházejí poblíž události a je tedy předpoklad, že budou u pacienta první. Počet zachráněných ukazuje, že se projekt osvědčil.
Projekt First responderů neboli školených zachránců byl zahájen už v roce 2018. Pak jej ale zastavila pandemie a tak se naplno znovu rozjíždí v letošním roce. Čísla ukazují, že je velmi úspěšný. Je založen na aktivaci vyškolených zachránců pomocí mobilní aplikace a jejich současné vyslání s posádkami profesionálních záchranářů.
Petr Jaššo, vedoucí Vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: "Systém first responderů nepoužíváme u každého bezvědomí, resuscitace či těžkého traumatu, ale je to v těch případech, kdy volající na tísňovou linku nespolupracuje a nebo není schopen plnit pokyny operátora."
Tomáš Grzywač prošel školením mezi prvními. Projekt se mu od začátku líbil, protože pracuje u záchranné služby. Letos už ve svém volnu vyrazil na pomoc dvakrát a poprvé byl na místě už za 30 sekund.
Tomáš Grzywač, first responder: "Došel jsem na místo, zjistil jsem, že na ulici leží muž. Provedl jsem ověření, jestli se jedná o zástavu oběhu a zahájil jsem stlačování hrudníku, nepřímou srdeční masáž."
Záchranná služba do poloviny roku požádala o pomoc first respondery v 1072 případech a 73 pacientům skutečně první pomoc až do příjezdu záchranné služby poskytovali.
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: „Díky pravidelným školením našich first responderů víme, že tato pomoc je poskytována odborně a kvalitně. Rychlou a účinnou první pomoc však může poskytnout opravdu každý. Díky dispečerům tísňové linky 155 je možno instruovat k první pomoc v rámci tzv. telefonicky asistované neodkladné resuscitace i úplné laiky."
V současné době je first responderů téměř 700, ale záchranná služba by uvítala další i proto, že mnoho ze stávajících není příliš aktivních.
---
Teprve pětiletý Matyáš a jeho táta našli víc jak 3 000 let starou sekerku z doby bronzové. Pomohl jim při tom detektor kovu. Předmět odevzdali do Slezského zemského muzea, kde odborníci potvrdili jeho pravost. Předmět teď bude uložený v některém z muzeí, které zřizuje Moravskoslezský kraj.
Najít poklad je snem snad každého kluka, nebo i dospělého muže. Objevit jej pod zemí může pomoci technika – detektor kovů. Tento dostal předškolák Matyáš od svého otce a oba začali zkoumat, co se pod zemí nachází.
Matyáš měl štěstí. Na místě, kde přístroj signalizoval nález, našel předmět, který používali lidé na přelomu mladší a střední doby bronzové.
Matyáš: „Já jsem tak šel rovně, pak něco zapípalo. Já jsem kopal a našel jsem sekerku.“
Radek Dušek, Matyášův otec: „Je to odměna, že něco tak starého držel v ruce. To se každému nepoštěstí.“
Otec hned tušil, že se jedná o vzácný nález. Když spatřil, že je předmět potažený typickou nazelenalou barvou, věděl, že jde o bronz. A archeologové ze Slezského zemského muzea, kam nálezci poklad odevzdali, to potvrdili.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Datace je kolem roku 1 300 př. n. l. Čili je to přelom střední a mladší doby bronzové.“
Období vzniku, chemické složení a také pravost zkoumala neinvazivní analýza materiálu, kterou odborníci vzápětí provedli.
Sekerka byla odlita před 3000lety z mědi a cínu do formy např. z vosku či hlíny, její ostří se pak zbrousilo a nástroj se připevnil na topůrko.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „ Pak se použila se větev, která se zasadila do těchto otvorů. Celé se to to zpevnilo nějakým organickým, pravděpodobně konopným provazcem a mohlo se to pak ještě pryskyřicí zafixovat.“
Takováto sekera mohla být použita, stejně jako dnes, k sekání dřeva. Ale také třeba jako zbraň. Podobných nálezů mají ve Slezském zemském muzeu už několik.
Tento zdokumentují, ovšem do svých sbírek neuloží. Protože předmět našla soukromá osoba, nikoliv archeologové, je jejím vlastníkem Moravskoslezský kraj.
Radost otce a syna z nálezu pokladu trochu kazí fakt, že zákon zakazuje vyzvedávat ze země jakékoliv historické předměty. A tak budou muset své počínání zřejmě ještě vysvětlit úřadům.
---
Záchranná služba MS kraje zavádí převratnou novinku a jako druhá v zemi bude dávat těžce zraněným pacientům krev už na palubě vrtulníku. Značně to zvyšuje jejich šanci na přežití. Inspirace k této metodě pochází z americké armády.
Zdravotnická záchranná služba MS kraje patří k nejlepším v zemi a stále se snaží zlepšovat a modernizovat své postupy podle nejnovějších lékařských trendů a poznatků. Jako druhá v zemi po Hradci Králové proto zavádí podávání krve už na palubě vrtulníku.
David Holeš, primář ZZS MS kraje: „Použití krve v terénu bylo přitom ještě před dvěma lety určeno výhradně pro vojenské zdravotnictví. Studie zjišťující přežití těžce zraněných vojáků ve válečných konfliktech ukázaly, že ideální čas pro zahájení aplikace krve je asi 15 minut po závažném úraze. Proto má tato metoda i jednoznačné uplatnění v podmínkách přednemocniční péče v Evropě, kde se průměrný čas předání pacienta do traumacentra pohybuje kolem 60 minut."
Zavedení této novinky předcházela dlouhá a pečlivá příprava a také velmi úzká spolupráce s Krevním centrem FNO, které musí krev pro účely záchranné služby speciálně připravena.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FN Ostrava: „Používá se univerzální krev skupiny 0, Rh negativní, ochuzená o bílé krvinky. Pacienti tak dostávají zpět tekutinu, jejíž složení se co nejvíce blíží krvi, kterou po úrazu ztratili."
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: "Z dosavadních zkušeností lze předpokládat, že vhodnými příjemci této metody léčby přímo na místě zásahu a během transportu vrtulníkem, se stane v našem kraji skupina asi 20 pacientů rok.
Je také prokázáno, že čím dříve je zahájeno podávání krve, tím menší je u daného pacienta celková potřeba krevních derivátů později v nemocnici.
---
Novojičínští senioři si mohli vybrat, kam pojedou v září na zájezd. Studenti oboru cestovní ruch střední školy Educa připravili tři cílové lokality, o té vítězné rozhodlo hlasování.
Nápad uspořádat zájezd pro seniory vznikl v Novém Jičíně jako jedna z aktivit projektu Vitální senior, který připravil odbor sociálních věcí. Tři varianty výletu s různými cíli cesty zpracovali studenti oboru cestovní ruch Střední odborné školy Educa. O vítězi rozhodla anketa.
Daniela Susíková, vedoucí odboru sociálních věcí, MěÚ Nový Jičín: “Hlasovalo nám 130 novojičínských seniorů, hlasování proběhlo v měsíci červnu a vyhrál zájezd Cesta za vůní Hané.”
Rozálie Mitačová, studentka SOŠ Educa: “Naplánovali jsme jim hrad Bouzov, v Litovli budou moci ochutnat pivo a v Lošticích tvarůžky. Zájezd jsme nazvali Cesta za vůní Hané.”
Zájezd je určen seniorům starším 65 let, kapacita je 40 osob. Přihlásit se bude možné od počátku září.
Daniela Susíková, vedoucí odboru sociálních věcí, MěÚ Nový Jičín: “Přihlašování bude probíhat od 1. do 12. září. Podrobné informace ke způsobu přihlašování budou na konci srpna zveřejněny na webových stránkách města s tím, že tak, jak se senioři budou přihlašovat, tak se budou obsazovat místa v autobuse do vyčerpání celé kapacity.”
Na zájezd, který mají senioři zdarma, hrazen je z rozpočtu města, vyrazí v úterý 20. září. Průvodci zájezdu budou všichni studenti Educy z oboru cestovní ruch, kteří návrhy zájezdů připravovali.
---
Přímo při činu dopadli ostravští policisté zloděje, který se specializoval na krádeže katalyzátorů přímo z aut. Byl tak drzý, že výfuky řezal ve dne, protože v noci by byl hluk podezřelý. Přiznal se k 15 skutkům.
Krádeže katalyzátorů se začaly v poslední době v Ostravě množit a proto se na tuto trestnou činnost zaměřilo elitní 10. oddělení kriminálky s celoměstskou působností. Po pár týdnech už měli policisté stopy, které vedly k podezřelému 28letému muži. Nakonec ale ještě pomohla náhoda, když svědek vytočil linku 158 kvůli podezřelému muži na parkovišti v Přívoze.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Svědkovi připadalo podezřelé chování muže, který se delší dobu zdržoval na parkovišti poblíž vozidla Škoda Felicia v Ostravě-Přívoze. Oznamovatele zaujaly také špinavé ruce neznámého muže a opakované kovové ťukání."
Policisté přijeli a přistihli ho přímo při krádeži. Nejprve sice tvrdil, že si opravuje skútr, ale policisté si všimli, že výfuk vedlejšího vozu je odříznut. Zloděj se nakonec přiznal k celkem 15 ukradeným katalyzátorům, které prodával za 2 - 3 tisíce do autoservisu. Jeho majitel tvrdí, že o krádežích nevěděl a tak vyvázne beztrestně. Zloděje ale čeká soud.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař 10. oddělení obecné kriminality Ostrava ve zkráceném přípravném řízení sdělil muži podezření ze spáchání přečinů krádeže, poškození cizí věci a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. V případě prokázání viny muži hrozí až tři roky vězení.
Na podzim loňského roku jsme vás informovali o šestičlenném gangu zlodějů katalyzátorů, kteří měli na svědomí téměř 30 krádeží po celém kraji. Bohužel pro zloděje jsou katalyzátory velmi výhodným artiklem.
---
Příměstské či výjezdové letní tábory jsou oblíbenou alternativou pro pracující rodiče. Mohou chodit do práce bez obav, že se jejich ratolesti doma samy nudí. V Karviné je vybírat opravdu z čeho, velký zájem je tábory se zvířaty.
Organizací, spolků a klubů, které nabízejí přes léto nejrůznější aktivity prostřednictvím táborů je v Karviné spousta. Během jednoho týdne děti zažijí několik výletů, a užijí si spoustu aktivit, činností a nejrůznějších her každý den. Během krátké doby byl do posledního místa naplněn i tábor, který pořádá místní přírodovědná stanice.
Lukáš Barchański, vedoucí centra přírodovědné stanice SVČ Juventus: "V přírodovědné stanici pořádáme letos tři příměstské tábory, během tábora jsou dva výlety, jeden je do ZOO, druhý na Hukvaldy. Kromě těch zmíněných výletů chodí ke zvířatům, snaží se je vzít do ruky, naučí se s nimi manipulovat, krmení, čištění terárií, klecí. Měly jsme tady děti, které měly vyloženě hrůzu z hadů no a po táboře začaly chodit do kroužků a ty hady si braly běžně do ruky."
anketa: účastníci tábora: "Už jsem tu byla hodně krát a strašně mě to tu bavilo." "Mě to tu baví, protože miluji zvířata, sama mám jednoho zlatého retrívra." "Mám doma chameleona a psa a ráda se starám o zvířata."
Stejně jako výjezdové, tak i příměstské tábory jsou zpestřeny nejrůznějšími preventivními přednáškami, jednu z nich si pro děti připravili i městští strážníci.
---
Jistě už jste slyšeli o projektu dobrovolných zachránců, kteří jsou vysílání k případům společně se záchrannou službou. Povoláváni jsou dobrovolníci, kteří se nacházejí poblíž události a je tedy předpoklad, že budou u pacienta první. Počet zachráněných ukazuje, že se projekt osvědčil.
Projekt First responderů neboli školených zachránců byl zahájen už v roce 2018. Pak jej ale zastavila pandemie a tak se naplno znovu rozjíždí v letošním roce. Čísla ukazují, že je velmi úspěšný. Je založen na aktivaci vyškolených zachránců pomocí mobilní aplikace a jejich současné vyslání s posádkami profesionálních záchranářů.
Petr Jaššo, vedoucí Vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje: "Systém first responderů nepoužíváme u každého bezvědomí, resuscitace či těžkého traumatu, ale je to v těch případech, kdy volající na tísňovou linku nespolupracuje a nebo není schopen plnit pokyny operátora."
Tomáš Grzywač prošel školením mezi prvními. Projekt se mu od začátku líbil, protože pracuje u záchranné služby. Letos už ve svém volnu vyrazil na pomoc dvakrát a poprvé byl na místě už za 30 sekund.
Tomáš Grzywač, first responder: "Došel jsem na místo, zjistil jsem, že na ulici leží muž. Provedl jsem ověření, jestli se jedná o zástavu oběhu a zahájil jsem stlačování hrudníku, nepřímou srdeční masáž."
Záchranná služba do poloviny roku požádala o pomoc first respondery v 1072 případech a 73 pacientům skutečně první pomoc až do příjezdu záchranné služby poskytovali.
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: „Díky pravidelným školením našich first responderů víme, že tato pomoc je poskytována odborně a kvalitně. Rychlou a účinnou první pomoc však může poskytnout opravdu každý. Díky dispečerům tísňové linky 155 je možno instruovat k první pomoc v rámci tzv. telefonicky asistované neodkladné resuscitace i úplné laiky."
V současné době je first responderů téměř 700, ale záchranná služba by uvítala další i proto, že mnoho ze stávajících není příliš aktivních.
---
Teprve pětiletý Matyáš a jeho táta našli víc jak 3 000 let starou sekerku z doby bronzové. Pomohl jim při tom detektor kovu. Předmět odevzdali do Slezského zemského muzea, kde odborníci potvrdili jeho pravost. Předmět teď bude uložený v některém z muzeí, které zřizuje Moravskoslezský kraj.
Najít poklad je snem snad každého kluka, nebo i dospělého muže. Objevit jej pod zemí může pomoci technika – detektor kovů. Tento dostal předškolák Matyáš od svého otce a oba začali zkoumat, co se pod zemí nachází.
Matyáš měl štěstí. Na místě, kde přístroj signalizoval nález, našel předmět, který používali lidé na přelomu mladší a střední doby bronzové.
Matyáš: „Já jsem tak šel rovně, pak něco zapípalo. Já jsem kopal a našel jsem sekerku.“
Radek Dušek, Matyášův otec: „Je to odměna, že něco tak starého držel v ruce. To se každému nepoštěstí.“
Otec hned tušil, že se jedná o vzácný nález. Když spatřil, že je předmět potažený typickou nazelenalou barvou, věděl, že jde o bronz. A archeologové ze Slezského zemského muzea, kam nálezci poklad odevzdali, to potvrdili.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „Datace je kolem roku 1 300 př. n. l. Čili je to přelom střední a mladší doby bronzové.“
Období vzniku, chemické složení a také pravost zkoumala neinvazivní analýza materiálu, kterou odborníci vzápětí provedli.
Sekerka byla odlita před 3000lety z mědi a cínu do formy např. z vosku či hlíny, její ostří se pak zbrousilo a nástroj se připevnil na topůrko.
Jiří Juchelka, ved. odd. archeologie, Slezské zemské muzeum, Opava: „ Pak se použila se větev, která se zasadila do těchto otvorů. Celé se to to zpevnilo nějakým organickým, pravděpodobně konopným provazcem a mohlo se to pak ještě pryskyřicí zafixovat.“
Takováto sekera mohla být použita, stejně jako dnes, k sekání dřeva. Ale také třeba jako zbraň. Podobných nálezů mají ve Slezském zemském muzeu už několik.
Tento zdokumentují, ovšem do svých sbírek neuloží. Protože předmět našla soukromá osoba, nikoliv archeologové, je jejím vlastníkem Moravskoslezský kraj.
Radost otce a syna z nálezu pokladu trochu kazí fakt, že zákon zakazuje vyzvedávat ze země jakékoliv historické předměty. A tak budou muset své počínání zřejmě ještě vysvětlit úřadům.
---
Záchranná služba MS kraje zavádí převratnou novinku a jako druhá v zemi bude dávat těžce zraněným pacientům krev už na palubě vrtulníku. Značně to zvyšuje jejich šanci na přežití. Inspirace k této metodě pochází z americké armády.
Zdravotnická záchranná služba MS kraje patří k nejlepším v zemi a stále se snaží zlepšovat a modernizovat své postupy podle nejnovějších lékařských trendů a poznatků. Jako druhá v zemi po Hradci Králové proto zavádí podávání krve už na palubě vrtulníku.
David Holeš, primář ZZS MS kraje: „Použití krve v terénu bylo přitom ještě před dvěma lety určeno výhradně pro vojenské zdravotnictví. Studie zjišťující přežití těžce zraněných vojáků ve válečných konfliktech ukázaly, že ideální čas pro zahájení aplikace krve je asi 15 minut po závažném úraze. Proto má tato metoda i jednoznačné uplatnění v podmínkách přednemocniční péče v Evropě, kde se průměrný čas předání pacienta do traumacentra pohybuje kolem 60 minut."
Zavedení této novinky předcházela dlouhá a pečlivá příprava a také velmi úzká spolupráce s Krevním centrem FNO, které musí krev pro účely záchranné služby speciálně připravena.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra FN Ostrava: „Používá se univerzální krev skupiny 0, Rh negativní, ochuzená o bílé krvinky. Pacienti tak dostávají zpět tekutinu, jejíž složení se co nejvíce blíží krvi, kterou po úrazu ztratili."
Roman Gřegoř, ředitel ZZS MS kraje: "Z dosavadních zkušeností lze předpokládat, že vhodnými příjemci této metody léčby přímo na místě zásahu a během transportu vrtulníkem, se stane v našem kraji skupina asi 20 pacientů rok.
Je také prokázáno, že čím dříve je zahájeno podávání krve, tím menší je u daného pacienta celková potřeba krevních derivátů později v nemocnici.
---
Novojičínští senioři si mohli vybrat, kam pojedou v září na zájezd. Studenti oboru cestovní ruch střední školy Educa připravili tři cílové lokality, o té vítězné rozhodlo hlasování.
Nápad uspořádat zájezd pro seniory vznikl v Novém Jičíně jako jedna z aktivit projektu Vitální senior, který připravil odbor sociálních věcí. Tři varianty výletu s různými cíli cesty zpracovali studenti oboru cestovní ruch Střední odborné školy Educa. O vítězi rozhodla anketa.
Daniela Susíková, vedoucí odboru sociálních věcí, MěÚ Nový Jičín: “Hlasovalo nám 130 novojičínských seniorů, hlasování proběhlo v měsíci červnu a vyhrál zájezd Cesta za vůní Hané.”
Rozálie Mitačová, studentka SOŠ Educa: “Naplánovali jsme jim hrad Bouzov, v Litovli budou moci ochutnat pivo a v Lošticích tvarůžky. Zájezd jsme nazvali Cesta za vůní Hané.”
Zájezd je určen seniorům starším 65 let, kapacita je 40 osob. Přihlásit se bude možné od počátku září.
Daniela Susíková, vedoucí odboru sociálních věcí, MěÚ Nový Jičín: “Přihlašování bude probíhat od 1. do 12. září. Podrobné informace ke způsobu přihlašování budou na konci srpna zveřejněny na webových stránkách města s tím, že tak, jak se senioři budou přihlašovat, tak se budou obsazovat místa v autobuse do vyčerpání celé kapacity.”
Na zájezd, který mají senioři zdarma, hrazen je z rozpočtu města, vyrazí v úterý 20. září. Průvodci zájezdu budou všichni studenti Educy z oboru cestovní ruch, kteří návrhy zájezdů připravovali.
---
Přímo při činu dopadli ostravští policisté zloděje, který se specializoval na krádeže katalyzátorů přímo z aut. Byl tak drzý, že výfuky řezal ve dne, protože v noci by byl hluk podezřelý. Přiznal se k 15 skutkům.
Krádeže katalyzátorů se začaly v poslední době v Ostravě množit a proto se na tuto trestnou činnost zaměřilo elitní 10. oddělení kriminálky s celoměstskou působností. Po pár týdnech už měli policisté stopy, které vedly k podezřelému 28letému muži. Nakonec ale ještě pomohla náhoda, když svědek vytočil linku 158 kvůli podezřelému muži na parkovišti v Přívoze.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Svědkovi připadalo podezřelé chování muže, který se delší dobu zdržoval na parkovišti poblíž vozidla Škoda Felicia v Ostravě-Přívoze. Oznamovatele zaujaly také špinavé ruce neznámého muže a opakované kovové ťukání."
Policisté přijeli a přistihli ho přímo při krádeži. Nejprve sice tvrdil, že si opravuje skútr, ale policisté si všimli, že výfuk vedlejšího vozu je odříznut. Zloděj se nakonec přiznal k celkem 15 ukradeným katalyzátorům, které prodával za 2 - 3 tisíce do autoservisu. Jeho majitel tvrdí, že o krádežích nevěděl a tak vyvázne beztrestně. Zloděje ale čeká soud.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař 10. oddělení obecné kriminality Ostrava ve zkráceném přípravném řízení sdělil muži podezření ze spáchání přečinů krádeže, poškození cizí věci a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. V případě prokázání viny muži hrozí až tři roky vězení.
Na podzim loňského roku jsme vás informovali o šestičlenném gangu zlodějů katalyzátorů, kteří měli na svědomí téměř 30 krádeží po celém kraji. Bohužel pro zloděje jsou katalyzátory velmi výhodným artiklem.
---
Příměstské či výjezdové letní tábory jsou oblíbenou alternativou pro pracující rodiče. Mohou chodit do práce bez obav, že se jejich ratolesti doma samy nudí. V Karviné je vybírat opravdu z čeho, velký zájem je tábory se zvířaty.
Organizací, spolků a klubů, které nabízejí přes léto nejrůznější aktivity prostřednictvím táborů je v Karviné spousta. Během jednoho týdne děti zažijí několik výletů, a užijí si spoustu aktivit, činností a nejrůznějších her každý den. Během krátké doby byl do posledního místa naplněn i tábor, který pořádá místní přírodovědná stanice.
Lukáš Barchański, vedoucí centra přírodovědné stanice SVČ Juventus: "V přírodovědné stanici pořádáme letos tři příměstské tábory, během tábora jsou dva výlety, jeden je do ZOO, druhý na Hukvaldy. Kromě těch zmíněných výletů chodí ke zvířatům, snaží se je vzít do ruky, naučí se s nimi manipulovat, krmení, čištění terárií, klecí. Měly jsme tady děti, které měly vyloženě hrůzu z hadů no a po táboře začaly chodit do kroužků a ty hady si braly běžně do ruky."
anketa: účastníci tábora: "Už jsem tu byla hodně krát a strašně mě to tu bavilo." "Mě to tu baví, protože miluji zvířata, sama mám jednoho zlatého retrívra." "Mám doma chameleona a psa a ráda se starám o zvířata."
Stejně jako výjezdové, tak i příměstské tábory jsou zpestřeny nejrůznějšími preventivními přednáškami, jednu z nich si pro děti připravili i městští strážníci.
---
