Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy VÍKEND

  • Výběr hlavních událostí týdne
  • Z Ostravy-Mariánských Hor zmizela černá sládka
  • Igor Ivan je novým rektorem VŠB-TUO
  • V Opavě odstartoval nový projekt mobilních odběrů krve
  • Piliňák je nyní k běžcům ještě přívětivější
  • F-M spolu s dopravcem rozšiřuje chytré zastávky
  • Čeladná otevřela beachvolejbalovou arénu

Z Ostravy-Mariánských Hor zmizela černá sládka

Úklid po povodních v Ostravě, který byl zaměřen na okolí řek, pokračuje likvidací dalších černých skládek. V minulých dnech byly odvezeny stovky tun odpadu z areálu garáží na ulici Švermova v Mariánských Horách.

Černá skládka v okolí garáží na Švermově ulici naproti bývalé Koksovny Šverma nevznikla po loňských povodních, ale určitě se ještě značně rozrostla. Podle místních už se tam totiž odpad začal vršit mnohem dříve a dokonce prý i po povodních v roce 97. Byla to zřejmě asi největší černá skládka v Ostravě. 

Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Toho nepořádku, který se tady nahromadil za desítky let opravdu byla strašná spousta ať už od lidí, kteří tady naváželi odpad nebo od lidí, kteří tady někteří mají garáže nebo od dalších individuí, kteří tady chodili a rozebírali různé věci.”

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu): "Celkově došlo k uklízení říčních toků a postupně ještě peníze, které nám zůstávaly, šly na skládky, které dlouhodobě trápily Ostravu. Mezi ně se dá říct i skládka v Mariánských Horách, v oblasti Švermy."

Ostrava, která po podzimních povodních zahájila velký úklid města rozhodla, že zatočí i s touto skládkou a domluvila se na tom s městskými lesy, které disponují potřebnou technikou. 

Martin Mati, Ostravské městské lesy: "Snažili jsme se odpad samozřejmě nějak vytřídit, čili byly vytříděny všechny pneumatiky, byl z toho vytříděn nebezpečný odpad a zbytek byl jako směsný odpad odvezen na OZO."

Dalšímu nelegálnímu navážení odpadu chce město zabránit instalací fotopastí a bezpečnostních kamer, což se osvědčilo na mnoha dalších místech. Případným přestupcům hrozí až padesáti tisícová pokuta, pokuta pro firmu může jít do milionů. 

---

Igor Ivan je novým rektorem VŠB-TUO

Vysoká škola báňská v Ostravě má v čele nového rektora. Stal se jím bývalý prorektor pro strategii a spolupráci, Igor Ivan. Je nejen nejmladším rektorem v historii univerzity, ale i mezi veřejnými školami v Česku.

Posílení komunikace, otevřenosti a spolupráce s průmyslem. To jsou priority nového rektora Báňské technické univerzity v Ostravě Igora Ivana, který byl slavnostně uveden do funkce inaugurací.

Igor Ivan, rektor, VŠB-Technická univerzita Ostrava: „Já chci navázat na všechno to dobré, čeho v rámci posledních osmi let univerzita dosáhla, ale zároveň díky tomu, že jsem byl součástí vedení, tak i vidím, kde je třeba přidat, kde je třeba směřovat energii a kde je třeba univerzitu posunout. A to je zejména v komunikaci univerzity a prezentaci svých výsledků.“

V rámci výuky chce reagovat na aktuální rozvoj a potřeby státu.

Igor Ivan, rektor, VŠB-Technická univerzita Ostrava: „Je to jaderná energetika, jsou to polovodiče, čipy, umělá inteligence, super počítání, prostě opravdu ty nejmodernější technologie, které mají potenciál Českou republiku posouvat vpřed. Tak my na ně chceme reagovat, my na ně reagujeme. Už jsme akreditovali celou řadu studijních programů, které jdou a podporují tyto myšlenky.“ 

Ivan se ujímá vedení univerzity na následně čtyřleté období a společně s ním byli představeni a inaugurováni i 4 noví prorektoři.

Lenka Kauerová, prorektorka pro studium, VŠB-Technická univerzita Ostrava: „Prioritou je přiblížit se požadavkům studentů a to zejména v těch trendech. A ty trendy se musí propsat do výukového procesu, to znamená do metod výuky. Musíme začít více uplatňovat AI, musíme studenty naučit projektové výuce, musíme se s nimi více tedy propojit.“

Vysoká škola báňská je největší univerzitou v MS kraji a pyšní se 170letou historií. Studuje na ni přes 13 tisíc studentů.

---

V Opavě odstartoval nový projekt mobilních odběrů krve

Transfuznímu oddělení Slezské nemocnice v Opavě chybí dárci. Rozjíždí proto nový projekt Mobilní odběry krve. Jeho cílem je být dárcům blíž a vyjít vstříc i těm, kteří nemohou z jakýchkoliv důvodů přijet osobně.

První oficiální odběr se uskutečnil symbolicky na Magistrátu města Opavy, kde se do něj zapojily dvě desítky zaměstnanců. Ti se stali dobrovolnými bezpříspěvkovými dárci.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: "Tato kampaň bude probíhat zhruba dva měsíce. My jsme chtěli tímto aktem podpořit tuto aktivitu, doufám, že se přidají další organizace, kdy právě zdravotníci jezdí na konkrétní místa, aby ten odběr byl co nejjednodušší.”

Darovat krev přišli i lidé, kteří to dlouho zvažovali nebo darovali naposledy před lety. Společná akce v práci je motivovala k tomu, aby se odhodlali.

anketa: zaměstnanci opavského magistrátu: “Poprvé, takže nevím, ale zatím dobrý. Já jsem dlouho nad tím přemýšlela, že půjdu a tady toto mě úplně nakoplo.”

“Daroval jsem poprvé a cítil jsem menší pokles v sobě, ale bylo to v pořádku.”

“Byla jsem darovat krev před x lety a teď, když přišla ta možnost, že vlastně krev přijde za námi, tak jsem si řekla, že to už je čas zase to obnovit."

Příprava mobilních odběrů trvala asi půl roku. Bylo potřeba zajistit veškerá povolení a také vybavení.

Lukáš Stejskal, primář hematologicko-transfuzního oddělení SNO: “Ale hlavní je to nadšení toho personálu, protože my ty dárce potřebujeme. Zatím v nemocnici krve je tak akorát, ale nejsou žádné rezervy.”

Mobilní tým plánuje jezdit nejen do větších institucí, ale i do firem, obcí či kulturních domů. Odběry tak budou dostupnější lidem, kteří si nemohou cestu do nemocnice dovolit.

---

Piliňák je nyní k běžcům ještě přívětivější

Oblíbený běžecký okruh v Bělském lese, kterému se podle jeho povrchu přezdívá Piliňák, dostal nový povrch a vylepšeno bylo i jeho okolí. Doplněn byl mobiliář a další sportovní prvky.

Běžecký okruh v Bělském lese, kterému se pro jeho povrch přezdívá Piliňák vznikl už v 70. letech a dodnes je velmi populární. Běžci si pochvalují měkký došlap, který šetří klouby. Po letech užívání byl ale značně degradován a byl potřeba jeho 970 metrů obnovit.

Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já mám velkou radost, že se okruh povedlo opravit. Ta rekonstrukce stává  10 milionů korun. Je tady vlastně nová směs s pilinami s pískem, jsou tady doplněné obrubníky, odvodnění, doplnil se mobiliář, takže jsme získali další prvek infrastruktury volnočasové, ale i pro hobby sportovce. Já bych chtěl jenom říct, že samotný Bělský les vlastně prochází poměrně velkou přeměnou v posledních letech. Víte, že tady už je otevřený Park nad Rybníkem, Cesta Vody, skatepark ve Vyškovicích, takže opravdu tady vzniká unikátní volnočasové centrum, které si myslím, že nám jiná města můžou závidět."

Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů: "Ten povrch je tvořen klasicky tak, jak bylo i v minulosti, směsi pilin s pískem a podkladní vrstvu tvoří drcené kamenivo. Možná takovou zajímavostí je to, že první běžecký okruh zde v Bělském lese byl postaven v roce 1973, ještě za bývalého účelového Lesního závodu Šenov. Budeme rádi, když postupně bude Bělský les přístupný veřejnosti i s mnoha projekty."

Okruhy jsou denně využívány nejen stovkami běžců, ale hlavně dopoledne slouží i nedaleké škole na tělocvik

Martin Nováček, učitel ZŠ Dvorského: My okruh využíváme, protože bohužel nemáme kvalitní prostory pro atletiku, takže chodíme sem do Bělského lesa, zejména s druhým stupněm, ten má dvouhodinovku, takže využíváme tady tuto trať. A jsme velice rádi, že se to rekonstruovalo, protože si myslím, že ten povrch je zdravý a určitě prospěšný pro pohyb a nejenom pro děti, ale určitě pro veřejnost."

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: " Je to místo, které je zajímavé, atraktivní na rekreaci, trávení volného času a postupně tady přibývají další a další projekty. Slibovali jsme, že tomu budeme dávat prioritu, takže teďka v podstatě mezi jednotlivé projekty, které tady zapadají a postupně se dělají, máme možnost otevřít běžecké okruhy. Tyto okruhy, na rozdíl od ostatních projektů, které vznikají jako nové, tady už byly roky a došlo spíše na jejich rekonstrukci, jejich opravě, zkvalitnění toho povrchu a respektive jeho revitalizaci, ale také samozřejmě doplnění několika prvků a zatraktivnění toho okruhu. Myslím si, že stolárny z naší městské firmy Městské lesy a zeleň, které odvádějí perfektní práci a měly na starosti i tento projekt, se zde podepsali atypickými zvířátky, které patří do lesa, což jsou divoké prasátka a další jiné tvary, které tady jdou vidět na těch výrobcích ze dřeva."

Orientaci na běžecké dráze také slouží trasovníky s údaji o délce dráhy a uběhnutých částech okruhu. Veškerý mobiliář vznikl v dílnách Ostravských městských lesů. 

---

F-M spolu s dopravcem rozšiřuje chytré zastávky

Ve Frýdku-Místku pokračuje instalace chytrých autobusových zastávek. Město spolu s dopravcem osazuje další LED panely a e-paperové zastávky, které cestujícím ukazují aktuální odjezdy i mimořádné informace.

První digitální panely začaly na zastávkách ve Frýdku-Místku fungovat už loni, kdy se ve městě objevilo devět velkých LED obrazovek a dvacet menších e-paperových zastávek.

Jakub Vyvial, ředitel divize osobní dopravy Transdev Slezsko: „Aktuálně jsme v druhé fázi. Loni jsme získali evropský dotační projekt na osazení některých vybraných zastávek, kde jsme vybudovali LED panely a malé chytré e-paperové zastávky. Reakce cestujících byly vynikající. I naše technická zkušenost je výborná, všechno funguje. Proto jsme se spolu s městem domluvili na navázání na tento projekt. Nyní město financuje celý projekt ze svého rozpočtu.“

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Jsme teď svědky další instalace LED panelů, která má velký ohlas u našich občanů, takže v tom budeme pokračovat. Uvolnili jsme z rozpočtu částku 1,7 milionu korun na další instalaci těchto panelů. A myslím si, že do budoucna ještě využijeme nějaké dotace, které nám zprostředkuje dopravce.“

Miroslav Hronovský, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství MMFM: „Předpokládáme, že po montáži letošních tří LED panelů a šesti e-paperů budeme pokračovat příští rok opět v rozšiřování, a zaměříme se už jen na ty elektronické jízdní řády.“

Nové panely fungují díky chytrému systému napájení z veřejného osvětlení a ukazují cestujícím nejen jízdní řády, ale i aktuální informace přímo z dispečinku MHD.

Jakub Vyvial, ředitel divize osobní dopravy Transdev Slezsko: „Na sloup veřejného osvětlení montujeme bateriové bloky, které se přes noc dobíjejí z proudu veřejného osvětlení a přes den potom napájejí samotný panel. Panel zobrazuje aktuální informace pro cestující o zpoždění, případně technické informace, které nám posílá dispečink z KODISu. Typicky, když dochází k nějakým výlukám, tak se cestující dozví informace i z tohoto panelu.“

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Spolupráce s dopravcem je opravdu na velmi vysoké úrovni. Jsem strašně rád, že jsme se dostali do fáze, kdy máme ve městě krásné, bezemisní autobusy, které mají připojení k internetu, jsou klimatizované a celonízkopodlažní. Poskytují veškerý možný komfort pro cestující, kteří to kvitují. Já si vzpomínám na dobu před nějakými třiceti lety, kdy autobusové nádraží bylo plné emisí a naftových motorů. Člověk na přechod potřeboval téměř masku. Dneska je to ve městě čisté, je tady komfort a já jsem strašně rád, že jsme uhájili tuto koncepci proti různým nápadům v roce 2018, kdy se tady měly pořizovat naftové autobusy prosazované jednou skupinou zastupitelů, takže za mě velká spokojenost.“

Po dokončení instalací bude mít Frýdek-Místek téměř 50 digitálních panelů. Svým rozsahem tak tento systém předčí i některá mnohem větší města.

---

Čeladná otevřela beachvolejbalovou arénu

V Čeladné bylo otevřeno nové beachvolejbalové hřiště. Současně zde vznikl sportovní klub Golden beach Čeladná, který se stal součástí projektu Volley Beskydy.

Sportovní areál u základní školy v Čeladné se rozrostl o nové beachvolejbalové hřiště. Stavbu se podařilo realizovat díky dotaci z Národní sportovní agentury, která pokryla zhruba polovinu nákladů v celkové výši téměř 11 milionů korun.

Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Tak samozřejmě byl to porod, ale my rádi máme výzvy, to znamená, že jsme neuspěli dvakrát, když nás odněkud vyhodí dveřmi, vlezeme oknem. Napotřetí se vám to podařilo s Národní sportovní agenturou.”

Za několik týdnů se ještě z venkovního hřiště stane díky nafukovacímu zakrytí celoroční aréna.

Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Jedno takové kryté hřiště je v Karviné, jedno je až v Katowicích, takže jsem nějakým způsobem stanovili v okrese Frýdek-Místek primát.”

Jako první jemný pásek vyzkoušeli během exhibičního utkání extraligoví hráči.

Michal Provazník, výkonný ředitel projektu Volley Beskydy: “Máme tady pozvanou reprezentační dvojicí Kubu Šépku a Jirku Sedláka, což je druhá česká dvojice po mistrech světa, a proti nimi nastoupí domácí dvojice, to znamená extraligoví hráči Black Volley Beskydy.”

A právě členem sportovního projektu Volley Beskydy se stane i nový klub Golden Beach Čeladná.

Vavřinec Pečinka, prezident Volley Beskydy: “Je to skvělá zpráva, protože je to první klub, který je čistě postavený na hru na písku, to znamená beachový klub. A v krásném prostředí Čeladné. A bude se koncentrovat a snažit najít talenty, řekněme do 15 letých děvčat a chlapců.”

Nový areál bude prioritně sloužit volejbalu, ovšem provozovat se tu dají i další sporty, plážový fotbal nebo házená

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy VÍKEND
13. září 2025, 16:00

Z Ostravy-Mariánských Hor zmizela černá sládka

Úklid po povodních v Ostravě, který byl zaměřen na okolí řek, pokračuje likvidací dalších černých skládek. V minulých dnech byly odvezeny stovky tun odpadu z areálu garáží na ulici Švermova v Mariánských Horách.

Černá skládka v okolí garáží na Švermově ulici naproti bývalé Koksovny Šverma nevznikla po loňských povodních, ale určitě se ještě značně rozrostla. Podle místních už se tam totiž odpad začal vršit mnohem dříve a dokonce prý i po povodních v roce 97. Byla to zřejmě asi největší černá skládka v Ostravě. 

Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu), starosta Ostravy-Mariánských Hor a Hulvák: “Toho nepořádku, který se tady nahromadil za desítky let opravdu byla strašná spousta ať už od lidí, kteří tady naváželi odpad nebo od lidí, kteří tady někteří mají garáže nebo od dalších individuí, kteří tady chodili a rozebírali různé věci.”

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu): "Celkově došlo k uklízení říčních toků a postupně ještě peníze, které nám zůstávaly, šly na skládky, které dlouhodobě trápily Ostravu. Mezi ně se dá říct i skládka v Mariánských Horách, v oblasti Švermy."

Ostrava, která po podzimních povodních zahájila velký úklid města rozhodla, že zatočí i s touto skládkou a domluvila se na tom s městskými lesy, které disponují potřebnou technikou. 

Martin Mati, Ostravské městské lesy: "Snažili jsme se odpad samozřejmě nějak vytřídit, čili byly vytříděny všechny pneumatiky, byl z toho vytříděn nebezpečný odpad a zbytek byl jako směsný odpad odvezen na OZO."

Dalšímu nelegálnímu navážení odpadu chce město zabránit instalací fotopastí a bezpečnostních kamer, což se osvědčilo na mnoha dalších místech. Případným přestupcům hrozí až padesáti tisícová pokuta, pokuta pro firmu může jít do milionů. 

---

Igor Ivan je novým rektorem VŠB-TUO

Vysoká škola báňská v Ostravě má v čele nového rektora. Stal se jím bývalý prorektor pro strategii a spolupráci, Igor Ivan. Je nejen nejmladším rektorem v historii univerzity, ale i mezi veřejnými školami v Česku.

Posílení komunikace, otevřenosti a spolupráce s průmyslem. To jsou priority nového rektora Báňské technické univerzity v Ostravě Igora Ivana, který byl slavnostně uveden do funkce inaugurací.

Igor Ivan, rektor, VŠB-Technická univerzita Ostrava: „Já chci navázat na všechno to dobré, čeho v rámci posledních osmi let univerzita dosáhla, ale zároveň díky tomu, že jsem byl součástí vedení, tak i vidím, kde je třeba přidat, kde je třeba směřovat energii a kde je třeba univerzitu posunout. A to je zejména v komunikaci univerzity a prezentaci svých výsledků.“

V rámci výuky chce reagovat na aktuální rozvoj a potřeby státu.

Igor Ivan, rektor, VŠB-Technická univerzita Ostrava: „Je to jaderná energetika, jsou to polovodiče, čipy, umělá inteligence, super počítání, prostě opravdu ty nejmodernější technologie, které mají potenciál Českou republiku posouvat vpřed. Tak my na ně chceme reagovat, my na ně reagujeme. Už jsme akreditovali celou řadu studijních programů, které jdou a podporují tyto myšlenky.“ 

Ivan se ujímá vedení univerzity na následně čtyřleté období a společně s ním byli představeni a inaugurováni i 4 noví prorektoři.

Lenka Kauerová, prorektorka pro studium, VŠB-Technická univerzita Ostrava: „Prioritou je přiblížit se požadavkům studentů a to zejména v těch trendech. A ty trendy se musí propsat do výukového procesu, to znamená do metod výuky. Musíme začít více uplatňovat AI, musíme studenty naučit projektové výuce, musíme se s nimi více tedy propojit.“

Vysoká škola báňská je největší univerzitou v MS kraji a pyšní se 170letou historií. Studuje na ni přes 13 tisíc studentů.

---

V Opavě odstartoval nový projekt mobilních odběrů krve

Transfuznímu oddělení Slezské nemocnice v Opavě chybí dárci. Rozjíždí proto nový projekt Mobilní odběry krve. Jeho cílem je být dárcům blíž a vyjít vstříc i těm, kteří nemohou z jakýchkoliv důvodů přijet osobně.

První oficiální odběr se uskutečnil symbolicky na Magistrátu města Opavy, kde se do něj zapojily dvě desítky zaměstnanců. Ti se stali dobrovolnými bezpříspěvkovými dárci.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: "Tato kampaň bude probíhat zhruba dva měsíce. My jsme chtěli tímto aktem podpořit tuto aktivitu, doufám, že se přidají další organizace, kdy právě zdravotníci jezdí na konkrétní místa, aby ten odběr byl co nejjednodušší.”

Darovat krev přišli i lidé, kteří to dlouho zvažovali nebo darovali naposledy před lety. Společná akce v práci je motivovala k tomu, aby se odhodlali.

anketa: zaměstnanci opavského magistrátu: “Poprvé, takže nevím, ale zatím dobrý. Já jsem dlouho nad tím přemýšlela, že půjdu a tady toto mě úplně nakoplo.”

“Daroval jsem poprvé a cítil jsem menší pokles v sobě, ale bylo to v pořádku.”

“Byla jsem darovat krev před x lety a teď, když přišla ta možnost, že vlastně krev přijde za námi, tak jsem si řekla, že to už je čas zase to obnovit."

Příprava mobilních odběrů trvala asi půl roku. Bylo potřeba zajistit veškerá povolení a také vybavení.

Lukáš Stejskal, primář hematologicko-transfuzního oddělení SNO: “Ale hlavní je to nadšení toho personálu, protože my ty dárce potřebujeme. Zatím v nemocnici krve je tak akorát, ale nejsou žádné rezervy.”

Mobilní tým plánuje jezdit nejen do větších institucí, ale i do firem, obcí či kulturních domů. Odběry tak budou dostupnější lidem, kteří si nemohou cestu do nemocnice dovolit.

---

Piliňák je nyní k běžcům ještě přívětivější

Oblíbený běžecký okruh v Bělském lese, kterému se podle jeho povrchu přezdívá Piliňák, dostal nový povrch a vylepšeno bylo i jeho okolí. Doplněn byl mobiliář a další sportovní prvky.

Běžecký okruh v Bělském lese, kterému se pro jeho povrch přezdívá Piliňák vznikl už v 70. letech a dodnes je velmi populární. Běžci si pochvalují měkký došlap, který šetří klouby. Po letech užívání byl ale značně degradován a byl potřeba jeho 970 metrů obnovit.

Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já mám velkou radost, že se okruh povedlo opravit. Ta rekonstrukce stává  10 milionů korun. Je tady vlastně nová směs s pilinami s pískem, jsou tady doplněné obrubníky, odvodnění, doplnil se mobiliář, takže jsme získali další prvek infrastruktury volnočasové, ale i pro hobby sportovce. Já bych chtěl jenom říct, že samotný Bělský les vlastně prochází poměrně velkou přeměnou v posledních letech. Víte, že tady už je otevřený Park nad Rybníkem, Cesta Vody, skatepark ve Vyškovicích, takže opravdu tady vzniká unikátní volnočasové centrum, které si myslím, že nám jiná města můžou závidět."

Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů: "Ten povrch je tvořen klasicky tak, jak bylo i v minulosti, směsi pilin s pískem a podkladní vrstvu tvoří drcené kamenivo. Možná takovou zajímavostí je to, že první běžecký okruh zde v Bělském lese byl postaven v roce 1973, ještě za bývalého účelového Lesního závodu Šenov. Budeme rádi, když postupně bude Bělský les přístupný veřejnosti i s mnoha projekty."

Okruhy jsou denně využívány nejen stovkami běžců, ale hlavně dopoledne slouží i nedaleké škole na tělocvik

Martin Nováček, učitel ZŠ Dvorského: My okruh využíváme, protože bohužel nemáme kvalitní prostory pro atletiku, takže chodíme sem do Bělského lesa, zejména s druhým stupněm, ten má dvouhodinovku, takže využíváme tady tuto trať. A jsme velice rádi, že se to rekonstruovalo, protože si myslím, že ten povrch je zdravý a určitě prospěšný pro pohyb a nejenom pro děti, ale určitě pro veřejnost."

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: " Je to místo, které je zajímavé, atraktivní na rekreaci, trávení volného času a postupně tady přibývají další a další projekty. Slibovali jsme, že tomu budeme dávat prioritu, takže teďka v podstatě mezi jednotlivé projekty, které tady zapadají a postupně se dělají, máme možnost otevřít běžecké okruhy. Tyto okruhy, na rozdíl od ostatních projektů, které vznikají jako nové, tady už byly roky a došlo spíše na jejich rekonstrukci, jejich opravě, zkvalitnění toho povrchu a respektive jeho revitalizaci, ale také samozřejmě doplnění několika prvků a zatraktivnění toho okruhu. Myslím si, že stolárny z naší městské firmy Městské lesy a zeleň, které odvádějí perfektní práci a měly na starosti i tento projekt, se zde podepsali atypickými zvířátky, které patří do lesa, což jsou divoké prasátka a další jiné tvary, které tady jdou vidět na těch výrobcích ze dřeva."

Orientaci na běžecké dráze také slouží trasovníky s údaji o délce dráhy a uběhnutých částech okruhu. Veškerý mobiliář vznikl v dílnách Ostravských městských lesů. 

---

F-M spolu s dopravcem rozšiřuje chytré zastávky

Ve Frýdku-Místku pokračuje instalace chytrých autobusových zastávek. Město spolu s dopravcem osazuje další LED panely a e-paperové zastávky, které cestujícím ukazují aktuální odjezdy i mimořádné informace.

První digitální panely začaly na zastávkách ve Frýdku-Místku fungovat už loni, kdy se ve městě objevilo devět velkých LED obrazovek a dvacet menších e-paperových zastávek.

Jakub Vyvial, ředitel divize osobní dopravy Transdev Slezsko: „Aktuálně jsme v druhé fázi. Loni jsme získali evropský dotační projekt na osazení některých vybraných zastávek, kde jsme vybudovali LED panely a malé chytré e-paperové zastávky. Reakce cestujících byly vynikající. I naše technická zkušenost je výborná, všechno funguje. Proto jsme se spolu s městem domluvili na navázání na tento projekt. Nyní město financuje celý projekt ze svého rozpočtu.“

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Jsme teď svědky další instalace LED panelů, která má velký ohlas u našich občanů, takže v tom budeme pokračovat. Uvolnili jsme z rozpočtu částku 1,7 milionu korun na další instalaci těchto panelů. A myslím si, že do budoucna ještě využijeme nějaké dotace, které nám zprostředkuje dopravce.“

Miroslav Hronovský, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství MMFM: „Předpokládáme, že po montáži letošních tří LED panelů a šesti e-paperů budeme pokračovat příští rok opět v rozšiřování, a zaměříme se už jen na ty elektronické jízdní řády.“

Nové panely fungují díky chytrému systému napájení z veřejného osvětlení a ukazují cestujícím nejen jízdní řády, ale i aktuální informace přímo z dispečinku MHD.

Jakub Vyvial, ředitel divize osobní dopravy Transdev Slezsko: „Na sloup veřejného osvětlení montujeme bateriové bloky, které se přes noc dobíjejí z proudu veřejného osvětlení a přes den potom napájejí samotný panel. Panel zobrazuje aktuální informace pro cestující o zpoždění, případně technické informace, které nám posílá dispečink z KODISu. Typicky, když dochází k nějakým výlukám, tak se cestující dozví informace i z tohoto panelu.“

Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: „Spolupráce s dopravcem je opravdu na velmi vysoké úrovni. Jsem strašně rád, že jsme se dostali do fáze, kdy máme ve městě krásné, bezemisní autobusy, které mají připojení k internetu, jsou klimatizované a celonízkopodlažní. Poskytují veškerý možný komfort pro cestující, kteří to kvitují. Já si vzpomínám na dobu před nějakými třiceti lety, kdy autobusové nádraží bylo plné emisí a naftových motorů. Člověk na přechod potřeboval téměř masku. Dneska je to ve městě čisté, je tady komfort a já jsem strašně rád, že jsme uhájili tuto koncepci proti různým nápadům v roce 2018, kdy se tady měly pořizovat naftové autobusy prosazované jednou skupinou zastupitelů, takže za mě velká spokojenost.“

Po dokončení instalací bude mít Frýdek-Místek téměř 50 digitálních panelů. Svým rozsahem tak tento systém předčí i některá mnohem větší města.

---

Čeladná otevřela beachvolejbalovou arénu

V Čeladné bylo otevřeno nové beachvolejbalové hřiště. Současně zde vznikl sportovní klub Golden beach Čeladná, který se stal součástí projektu Volley Beskydy.

Sportovní areál u základní školy v Čeladné se rozrostl o nové beachvolejbalové hřiště. Stavbu se podařilo realizovat díky dotaci z Národní sportovní agentury, která pokryla zhruba polovinu nákladů v celkové výši téměř 11 milionů korun.

Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Tak samozřejmě byl to porod, ale my rádi máme výzvy, to znamená, že jsme neuspěli dvakrát, když nás odněkud vyhodí dveřmi, vlezeme oknem. Napotřetí se vám to podařilo s Národní sportovní agenturou.”

Za několik týdnů se ještě z venkovního hřiště stane díky nafukovacímu zakrytí celoroční aréna.

Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Jedno takové kryté hřiště je v Karviné, jedno je až v Katowicích, takže jsem nějakým způsobem stanovili v okrese Frýdek-Místek primát.”

Jako první jemný pásek vyzkoušeli během exhibičního utkání extraligoví hráči.

Michal Provazník, výkonný ředitel projektu Volley Beskydy: “Máme tady pozvanou reprezentační dvojicí Kubu Šépku a Jirku Sedláka, což je druhá česká dvojice po mistrech světa, a proti nimi nastoupí domácí dvojice, to znamená extraligoví hráči Black Volley Beskydy.”

A právě členem sportovního projektu Volley Beskydy se stane i nový klub Golden Beach Čeladná.

Vavřinec Pečinka, prezident Volley Beskydy: “Je to skvělá zpráva, protože je to první klub, který je čistě postavený na hru na písku, to znamená beachový klub. A v krásném prostředí Čeladné. A bude se koncentrovat a snažit najít talenty, řekněme do 15 letých děvčat a chlapců.”

Nový areál bude prioritně sloužit volejbalu, ovšem provozovat se tu dají i další sporty, plážový fotbal nebo házená

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-vikend-13-09-2025-16-00