Před budovou Polikliniky FNO v Porubě si lidé pietním aktem připomněli tragickou střelbu, ke které došlo 10. prosince 2019. K památníku položili věnce, květiny a zapálili svíčky.
Je to už 6 let, kdy Ctirad Vitásek zastřelil v jedné z čekáren 7 lidí a na útěku spáchal sebevraždu zřejmě proto, že nebyl spokojen s lékařskou péčí.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: ,,Celá událost je nezapomenutelná v chodu nemocnice. Samozřejmě, že zasáhla nemocnici i zaměstnance.”
Jana Pometlová, lékařka Traumatologie FNO: ,,Šok, bezmoc, zmatek. Stačí chvilka a celý život se změní.”
Od tragické střelby se posílila bezpečnostní opatření a nemocnice také pravidelně nacvičuje reakce zaměstnanců na případný útok.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Je pravda, že se udělala řada věcí, které se týkají bezpečnostních systémů. Začaly se řešit veřejné budovy.”
Jiří Havrlant, ředitel FNO: ,,Oproti loňskému roku se nám podařilo doplnit kamery o prvky umělé inteligence. Máme tzv. SOS tlačítky a máme také sadu SOS hodinek.”
Lidé tehdy prožívali několik hodin hrůzy, kdy se báli vyjít na ulici.
Jana Pometlová, lékařka Traumatologie FNO: ,,Překvapilo mě kolik lidí okolo to zasáhlo, aniž by tady byli přítomni.”
obyvatelé Ostravy-Poruby: ,,Když jdu kolem do nemocnice, tak si vždy vzpomenu na tu hrůzu.”
,,Je to smutné a už teď začínám brečet.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Samozřejmě nejhorší je ta vzpomínka pro rodiny obětí, protože to jsou tragédie, které by se neměly opakovat, které by se neměly dít a už vůbec ne v předvánočním čase.”
Na zásahu se tehdy podílely všechny složky Integrovaného záchranného systému, které do akce nasadily veškeré síly a prostředky.
---
Na místě bývalé hokejové haly Werk Arena v Třinci byla slavnostně zahájena stavba ambiciózního projektu CirkArena. Nové výzkumné a vzdělávací centrum zaměřené na cirkulární ekonomiku, materiálové procesy a technologie budoucnosti, by mělo vyrůst do dvou let.
V Třinci odstartovala výstavba velkého výzkumného centra, které má za úkol zkoumat, jak co nejlépe využít náš odpad.
Jakub Švrček, jednatel, Materiálový a metalurgický výzkum: "Vznikají řešení, která by se jinak draze musela nakupovat někde v zahraničí. A ta řešení mají globální dopad. Takže jak Třinec, tak Moravskoslezský kraj se může stát synonymem pro opravdový pokrok a inovace, a to nejen v odpadech."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Je to jeden z článků řetězce, který dneska chybí, protože v podstatě ty technologie, které navazují na to třídění a na to uvádění toho odpadu zpátky do života, nám chybí, ale chybí nám jako lidstvu, ne jen jako České republice nebo Evropské unii. Takže tohle je velmi důležitý počin."
Cirk Arena bude přínosem nejen pro Třinec, ale i pro celý Moravskoslezský kraj.
Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), primátorka Třince: "Cirk Arena je budoucnost. Tady jsme vyřešili nejen brownfield v Třinci, ale vzniknou nová pracovní místa."
David Sventek, koordinátor projektu CirkArena: "Přichází úplně nová infrastruktura, nový prvek, který tady doposud nebyl. My tady děláme velkou veřejnou instituci, která bude zkoumat témata, která jsou velmi potřebná dnes v Evropě a která k té své spolupráci vyzývá nejvýznamnější partnery z České republiky, ale i z Evropy."
Zhruba 80 % nákladů na výstavbu Cirk Arény hradí evropské zdroje.
---
Myslet na druhé a pomoci tam, kde je potřeba. To je hlavním posláním Armády spásy. Právě proto k předvánočnímu období už neodmyslitelně řadí i tradiční rozlévání polévky potřebným na náměstí Republiky v Havířově.
Rozlévání polévky na náměstí Republiky v Havířově pro potřebné je každoroční předvánoční akcí. Podle pracovníků Armády spásy ve městě navíc přibývá lidí, kteří potřebují podat pomocnou ruku.
Marek Blahut, ředitel Armády spásy Havířov: „Není to jenom o tom, že jsou to doopravdy ti lidé bez domova, kteří jsou na okraji. Ale přicházejí i senioři, kteří to mají těžké. Přicházejí maminky samoživitelky, které se taky na chvilku chtějí zastavit. Takže když to vezmu globálně, my ročně pomůžeme asi osmi stům lidem tady v Havířově a ta čísla postupně narůstají.“
anketa: „Ono je to pěkné, že se myslí na druhé a že se lidé setkávají. Lidé různých postižení i zdraví lidé a že se mají k sobě blíže a můžou si promluvit.“
anketa: „No přešel jsem proč? Protože jsem bez domova a polévka mi chutná.“ Takže to vítáte, tu dnešní polévku?
„Ano.“ Jak to děláte, když třeba nemáte na jídlo? „Snažím se nějak přežít prostě, no.“ Pomáhá vám někdo? „Jo. Armáda spásy.“
anketa: „Opravdu je to důležité. Pomáhat i těm, co nemají peníze, nebo nemají různé ekonomické možnosti nebo příležitosti na trhu práce, aby se sami mohli uživit.“
Armáda spásy pomáhá lidem v mnoha směrech. Nyní také otevře nové komunitní centrum v městské části Šumbark.
---
Uskutečnilo se 23. zasedání Zastupitelstva města Karviné, na kterém zastupitelé schválili rozpočet na rok 2026. Celkový rozpočet se blíží 1,9 miliardy korun. I přes plánovaný schodek bude město dál pokračovat v rozvojových projektech a nadále podporovat své obyvatele.
Na 23. zasedání Zastupitelstva města Karviné se schválilo mimo jiné pokračování v investicích, které zlepšují kvalitu života lidí v Karviné a zároveň jim jejich životy výrazně ulehčují.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: "Na dnešním zastupitelstvu jsme schválili rozpočet na rok 2026. Ten rozpočet je rekordní, je to zhruba 1,9 miliardy korun, s tím, že letos je schodkový, ale schodek kryje rezervami, které máme z minulých let. Myslím si, že z hlediska největších investic nás čekají rekonstrukce koníren, připravujeme rekonstrukci lodiček, dále pracujeme na zvelebování polikliniky v Karviné, takže těch větších investičních akcí tam máme dost. Věřím tomu, že budeme rozpočet plnit tak, aby se veškeré akce zvládly. V rámci toho rozpočtu držíme to, že odpady jsou zdarma, a zároveň držíme slevy na jízdném pro seniory a pro děti do patnácti let, a v příštím roce nebudeme zvedat daň z nemovitosti."
V plánu je také nová mateřská školka v Karviné-Loukách, či úpravy Lesoparku Dubina a také spoluúčast města na stavbě CEPISu. Celkově je rozpočet na rok 2026 nastaven tak, aby byl odpovědný a zároveň rozvojový.
---
Veletrh škol, vzdělávání a pracovních příležitostí dospěl do svého letošního finále na ostravské Černé louce. Návštěvníkům nabídl ve dvou dnech pestrou prezentaci středních škol a zaměstnavatelů.
Mezi hlavními partnery veletrhu byl i Moravskoslezský kraj, který ve svém stánku prezentoval svou kampaň „Řemeslo má respekt.“
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Řemesla jsou z mého pohledu důležitá, i když každopádně ne každý si to myslí. Zejména rodiče, kteří by velmi rádi ze všech svých dětí měli maturanty. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že nejenom je určitá potřebnost, ale samozřejmě také uplatnitelnost na trhu práce, ať už ve firmách nebo v podobě soukromníků.“
Kristýna Buchta, Odbor školství, mládeže a sportu, KÚ MSK: „Principem celé této kampaně je propagovat řemeslné obory, po kterých je největší hlad na našem trhu práce, a snažíme se tady podporovat je i formou stipendií. A co se týče těch řemesel, tak máme 14 podporovaných řemesel na 20 školách zřizovaných Moravskoslezským krajem.“
O prezentaci jednotlivých škol se starali studenti i učitelé.
Proč je fajn studovat na vaší škole?
Vlastimil Děcký, zástupce ředitele, SŠ technická a dopravní Ostrava: „Auta budou jezdit pořád. Je jedno, jestli to bude na naftu nebo na elektriku, a bude pořád potřeba někoho, kdo je bude umět dopravit.“
Lucie Kopecká, zástupce ředitele, OA Ostrava: „Prezentujeme obor Trenérská akademie, který je určen pro žáky, kteří profesionálně sportují.“
anketa: žáci: „Naše dvě holky Kateřina Hanáčková a Adéla Gebauerová toho maskota Boryse navrhly.“
Veletrh nabídl i doprovodný program na hlavním pódiu.
---
U kostela svatého Mikuláše v Ostravě-Porubě skončila kompletní rekonstrukce schodů a části opěrné zdi. Oprava byla nutná poté, co se v srpnu roku 2023 vlivem dešťů a narušené statiky část zdi sesunula.
Než mohly odstartovat samotné opravy schodů a části zdi, musely se vyřešit majetkové vztahy. Ukázalo se totiž, že schodiště stojí na pozemku městského obvodu, zatímco opěrná zeď patří farnosti.
Pavel Marek, farář, kostel sv. Mikuláše: ,,Ten havarijní stav byl pro asi 12 metrů. Ty se musely kompletně zbourat, vyměnit, musely se navrtat piloty, které drží tu zeď ve svahu.
Petra Brodová (ANO), místostarostka Ostravy-Poruby: ,,Na tu navazovalo schodiště, na které zase navazuje druhá zeď, která odděluje pozemky obce a města. Takže už bylo logické, že jsme opravu pojali kompletně.”
Oprava byla finančně náročná. Farnost musela zajistit částku téměř 2,5 milionu korun a obvod zaplatil 2,4 milionu.
Pavel Marek, farář, kostel sv. Mikuláše: ,,Snažili jsme se získat dotace z kraje, z magistrátu, jsme také vděčni za pomoc biskupství.”
Petra Brodová (ANO), místostarostka Ostravy-Poruby: ,,Výsledkem jsou tedy kompletně opravené schody. Co se týče opěrné zdi tak část, která přináleží farnosti je kamenná, zídky které přináleží nám jsou z monolitického betonu. Nové je i zábradlí.”
obyvatelé Ostravy-Poruby: ,,Schody jsou pěkně opravené a bude tady i bezpečno.”
,,Je fajn, že na zídce se zachovaly kameny, škoda, že nejsou i na těch schodech.”
Součástí rekonstrukce byla i nutná likvidace dvou starých lip, jejichž kořenový systém poškozoval základy zdi. Obvod je nahradil novými a umístil je do dostatečné vzdálenosti, aby se problémy neopakovaly.
---
Před budovou Polikliniky FNO v Porubě si lidé pietním aktem připomněli tragickou střelbu, ke které došlo 10. prosince 2019. K památníku položili věnce, květiny a zapálili svíčky.
Je to už 6 let, kdy Ctirad Vitásek zastřelil v jedné z čekáren 7 lidí a na útěku spáchal sebevraždu zřejmě proto, že nebyl spokojen s lékařskou péčí.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: ,,Celá událost je nezapomenutelná v chodu nemocnice. Samozřejmě, že zasáhla nemocnici i zaměstnance.”
Jana Pometlová, lékařka Traumatologie FNO: ,,Šok, bezmoc, zmatek. Stačí chvilka a celý život se změní.”
Od tragické střelby se posílila bezpečnostní opatření a nemocnice také pravidelně nacvičuje reakce zaměstnanců na případný útok.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Je pravda, že se udělala řada věcí, které se týkají bezpečnostních systémů. Začaly se řešit veřejné budovy.”
Jiří Havrlant, ředitel FNO: ,,Oproti loňskému roku se nám podařilo doplnit kamery o prvky umělé inteligence. Máme tzv. SOS tlačítky a máme také sadu SOS hodinek.”
Lidé tehdy prožívali několik hodin hrůzy, kdy se báli vyjít na ulici.
Jana Pometlová, lékařka Traumatologie FNO: ,,Překvapilo mě kolik lidí okolo to zasáhlo, aniž by tady byli přítomni.”
obyvatelé Ostravy-Poruby: ,,Když jdu kolem do nemocnice, tak si vždy vzpomenu na tu hrůzu.”
,,Je to smutné a už teď začínám brečet.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Samozřejmě nejhorší je ta vzpomínka pro rodiny obětí, protože to jsou tragédie, které by se neměly opakovat, které by se neměly dít a už vůbec ne v předvánočním čase.”
Na zásahu se tehdy podílely všechny složky Integrovaného záchranného systému, které do akce nasadily veškeré síly a prostředky.
---
Na místě bývalé hokejové haly Werk Arena v Třinci byla slavnostně zahájena stavba ambiciózního projektu CirkArena. Nové výzkumné a vzdělávací centrum zaměřené na cirkulární ekonomiku, materiálové procesy a technologie budoucnosti, by mělo vyrůst do dvou let.
V Třinci odstartovala výstavba velkého výzkumného centra, které má za úkol zkoumat, jak co nejlépe využít náš odpad.
Jakub Švrček, jednatel, Materiálový a metalurgický výzkum: "Vznikají řešení, která by se jinak draze musela nakupovat někde v zahraničí. A ta řešení mají globální dopad. Takže jak Třinec, tak Moravskoslezský kraj se může stát synonymem pro opravdový pokrok a inovace, a to nejen v odpadech."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Je to jeden z článků řetězce, který dneska chybí, protože v podstatě ty technologie, které navazují na to třídění a na to uvádění toho odpadu zpátky do života, nám chybí, ale chybí nám jako lidstvu, ne jen jako České republice nebo Evropské unii. Takže tohle je velmi důležitý počin."
Cirk Arena bude přínosem nejen pro Třinec, ale i pro celý Moravskoslezský kraj.
Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), primátorka Třince: "Cirk Arena je budoucnost. Tady jsme vyřešili nejen brownfield v Třinci, ale vzniknou nová pracovní místa."
David Sventek, koordinátor projektu CirkArena: "Přichází úplně nová infrastruktura, nový prvek, který tady doposud nebyl. My tady děláme velkou veřejnou instituci, která bude zkoumat témata, která jsou velmi potřebná dnes v Evropě a která k té své spolupráci vyzývá nejvýznamnější partnery z České republiky, ale i z Evropy."
Zhruba 80 % nákladů na výstavbu Cirk Arény hradí evropské zdroje.
---
Myslet na druhé a pomoci tam, kde je potřeba. To je hlavním posláním Armády spásy. Právě proto k předvánočnímu období už neodmyslitelně řadí i tradiční rozlévání polévky potřebným na náměstí Republiky v Havířově.
Rozlévání polévky na náměstí Republiky v Havířově pro potřebné je každoroční předvánoční akcí. Podle pracovníků Armády spásy ve městě navíc přibývá lidí, kteří potřebují podat pomocnou ruku.
Marek Blahut, ředitel Armády spásy Havířov: „Není to jenom o tom, že jsou to doopravdy ti lidé bez domova, kteří jsou na okraji. Ale přicházejí i senioři, kteří to mají těžké. Přicházejí maminky samoživitelky, které se taky na chvilku chtějí zastavit. Takže když to vezmu globálně, my ročně pomůžeme asi osmi stům lidem tady v Havířově a ta čísla postupně narůstají.“
anketa: „Ono je to pěkné, že se myslí na druhé a že se lidé setkávají. Lidé různých postižení i zdraví lidé a že se mají k sobě blíže a můžou si promluvit.“
anketa: „No přešel jsem proč? Protože jsem bez domova a polévka mi chutná.“ Takže to vítáte, tu dnešní polévku?
„Ano.“ Jak to děláte, když třeba nemáte na jídlo? „Snažím se nějak přežít prostě, no.“ Pomáhá vám někdo? „Jo. Armáda spásy.“
anketa: „Opravdu je to důležité. Pomáhat i těm, co nemají peníze, nebo nemají různé ekonomické možnosti nebo příležitosti na trhu práce, aby se sami mohli uživit.“
Armáda spásy pomáhá lidem v mnoha směrech. Nyní také otevře nové komunitní centrum v městské části Šumbark.
---
Uskutečnilo se 23. zasedání Zastupitelstva města Karviné, na kterém zastupitelé schválili rozpočet na rok 2026. Celkový rozpočet se blíží 1,9 miliardy korun. I přes plánovaný schodek bude město dál pokračovat v rozvojových projektech a nadále podporovat své obyvatele.
Na 23. zasedání Zastupitelstva města Karviné se schválilo mimo jiné pokračování v investicích, které zlepšují kvalitu života lidí v Karviné a zároveň jim jejich životy výrazně ulehčují.
Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: "Na dnešním zastupitelstvu jsme schválili rozpočet na rok 2026. Ten rozpočet je rekordní, je to zhruba 1,9 miliardy korun, s tím, že letos je schodkový, ale schodek kryje rezervami, které máme z minulých let. Myslím si, že z hlediska největších investic nás čekají rekonstrukce koníren, připravujeme rekonstrukci lodiček, dále pracujeme na zvelebování polikliniky v Karviné, takže těch větších investičních akcí tam máme dost. Věřím tomu, že budeme rozpočet plnit tak, aby se veškeré akce zvládly. V rámci toho rozpočtu držíme to, že odpady jsou zdarma, a zároveň držíme slevy na jízdném pro seniory a pro děti do patnácti let, a v příštím roce nebudeme zvedat daň z nemovitosti."
V plánu je také nová mateřská školka v Karviné-Loukách, či úpravy Lesoparku Dubina a také spoluúčast města na stavbě CEPISu. Celkově je rozpočet na rok 2026 nastaven tak, aby byl odpovědný a zároveň rozvojový.
---
Veletrh škol, vzdělávání a pracovních příležitostí dospěl do svého letošního finále na ostravské Černé louce. Návštěvníkům nabídl ve dvou dnech pestrou prezentaci středních škol a zaměstnavatelů.
Mezi hlavními partnery veletrhu byl i Moravskoslezský kraj, který ve svém stánku prezentoval svou kampaň „Řemeslo má respekt.“
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Řemesla jsou z mého pohledu důležitá, i když každopádně ne každý si to myslí. Zejména rodiče, kteří by velmi rádi ze všech svých dětí měli maturanty. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že nejenom je určitá potřebnost, ale samozřejmě také uplatnitelnost na trhu práce, ať už ve firmách nebo v podobě soukromníků.“
Kristýna Buchta, Odbor školství, mládeže a sportu, KÚ MSK: „Principem celé této kampaně je propagovat řemeslné obory, po kterých je největší hlad na našem trhu práce, a snažíme se tady podporovat je i formou stipendií. A co se týče těch řemesel, tak máme 14 podporovaných řemesel na 20 školách zřizovaných Moravskoslezským krajem.“
O prezentaci jednotlivých škol se starali studenti i učitelé.
Proč je fajn studovat na vaší škole?
Vlastimil Děcký, zástupce ředitele, SŠ technická a dopravní Ostrava: „Auta budou jezdit pořád. Je jedno, jestli to bude na naftu nebo na elektriku, a bude pořád potřeba někoho, kdo je bude umět dopravit.“
Lucie Kopecká, zástupce ředitele, OA Ostrava: „Prezentujeme obor Trenérská akademie, který je určen pro žáky, kteří profesionálně sportují.“
anketa: žáci: „Naše dvě holky Kateřina Hanáčková a Adéla Gebauerová toho maskota Boryse navrhly.“
Veletrh nabídl i doprovodný program na hlavním pódiu.
---
U kostela svatého Mikuláše v Ostravě-Porubě skončila kompletní rekonstrukce schodů a části opěrné zdi. Oprava byla nutná poté, co se v srpnu roku 2023 vlivem dešťů a narušené statiky část zdi sesunula.
Než mohly odstartovat samotné opravy schodů a části zdi, musely se vyřešit majetkové vztahy. Ukázalo se totiž, že schodiště stojí na pozemku městského obvodu, zatímco opěrná zeď patří farnosti.
Pavel Marek, farář, kostel sv. Mikuláše: ,,Ten havarijní stav byl pro asi 12 metrů. Ty se musely kompletně zbourat, vyměnit, musely se navrtat piloty, které drží tu zeď ve svahu.
Petra Brodová (ANO), místostarostka Ostravy-Poruby: ,,Na tu navazovalo schodiště, na které zase navazuje druhá zeď, která odděluje pozemky obce a města. Takže už bylo logické, že jsme opravu pojali kompletně.”
Oprava byla finančně náročná. Farnost musela zajistit částku téměř 2,5 milionu korun a obvod zaplatil 2,4 milionu.
Pavel Marek, farář, kostel sv. Mikuláše: ,,Snažili jsme se získat dotace z kraje, z magistrátu, jsme také vděčni za pomoc biskupství.”
Petra Brodová (ANO), místostarostka Ostravy-Poruby: ,,Výsledkem jsou tedy kompletně opravené schody. Co se týče opěrné zdi tak část, která přináleží farnosti je kamenná, zídky které přináleží nám jsou z monolitického betonu. Nové je i zábradlí.”
obyvatelé Ostravy-Poruby: ,,Schody jsou pěkně opravené a bude tady i bezpečno.”
,,Je fajn, že na zídce se zachovaly kameny, škoda, že nejsou i na těch schodech.”
Součástí rekonstrukce byla i nutná likvidace dvou starých lip, jejichž kořenový systém poškozoval základy zdi. Obvod je nahradil novými a umístil je do dostatečné vzdálenosti, aby se problémy neopakovaly.
---
