Nepříliš populární lanová svodidla budou oddělovat jízdní pruhy na hlavním tahu z Frýdku-Místku do Beskyd. Za nebezpečná mají tento typ svodidel především motorkáři. Naopak odborníci tvrdí pravý opak.
Lanová svodidla jsou právě teď osazována po celém 10kilometrovém úseku od výjezdu z Místku až po sjezd na Čeladnou. Ředitelství silnic a dálnic se rozhodlo jízdní směry oddělit pro zajištění vyšší bezpečnosti na poměrně rychlé silnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Osazení svodidel je prováděno na základě doporučení Policie České republiky, které doplňují dlouhodobě pozitivní zkušenosti s tímto zařízením. Kvůli nedostatečně široké komunikaci číslo 56 bylo směrové oddělení dopravních proudů lanovými svodidly jednou z možností, jak efektivně zvýšit bezpečnost provozu.”
Lanová svodidla však v mnoha řidičích nevzbuzují důvěru a někteří je mají přímo za nebezpečná.
Jiří Kamenář, motorkář: “Jako motorkář bych určitě uvítal, kdyby tam byla klasická svodidla a ve dvou řadách nad sebou, aby nemohlo dojít k přeražení o stojny od těch svodidel a k projetí do protisměru.”
Odborníci naopak tvrdí, že lanová svodidla jsou bezpečná a silničáři nyní používají modernější variantu.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Svodidla na silnici 56 mají oproti systému použitému na silnici 48 vyšší sloupky a hlavně 4 předepnutá ocelová lana místo tří. Konstrukčně se však jedná o totožný systém předpětí.”
Použití lanových svodidel má mít i psychologický efekt na řidiče, kteří podél nich budou jezdit opatrněji.
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MSK: “Samozřejmě lanová svodidla jsou jakousi alternativou klasických pásových svodidel. Z našeho pohledu řidiče může dojít k tomu, že psychicky se nám zdají jako méně bezpečná, ale v reálu dokáží zastavit i nákladní automobil. Opravdu, že nevjede do protisměru. Na dané silnici to může vést k tomu, že se někteří řidiči budou třeba bát přijet do levého jízdního pruhu, předjet nějaká jedoucí vozidla. V zimním období to může způsobovat větší komplikace, kdy v tom středovém pásu u svodidel se může hromadit nějaký sněhový zbytek.”
V celém úseku mají být lanová svodidla nainstalována do konce roku.
---
Den válečných veteránů, který se slaví 11. listopadu se i v naší zemi stále více dostává do povědomí lidí. I když už veteránů světové války není mnoho, přibývá novodobých veteránů, protože válečných konfliktu je po celém světe stále dost. I proto je v této době velmi důležité si jejich službu České republice připomínat. V Ostravě se vzpomínalo u památníku v Komenského sadech.
Den veteránů se slaví 11. listopadu, protože v roce 1918 bylo v tomto dni ve vlakovém voze u francouzského města Compiegne podepsáno příměří mezi státy Dohody a Německem a skončila tak 1. světová válka. Od roku 2004 je Den veteránů připomínán i u nás.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství: "Tento den vnímám jako důležitou připomínku toho, že zde máme lidi, kteří položili to nejcennější co měli, svůj život a přispěli k tomu, abychom my mohli žít v ve svobodném státě."
V Ostravě se na válečné veterány vzpomíná už tradičně v Komenského sadech. Věnce se pokládají u památníku Rudé armády.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: "Je velmi dobře, že si každý rok připomínáme Den válečných veteránů. Jsou to naši vojáci, kteří bojovali a bojují za ideály demokracie a národní identity."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já ty významy vidím dva. Jednak vzdát hold lidem, kteří prolili krev za svobodu naší země, za naše národy obecně, kteří vůbec položili život ve všech válkách světa a současně i vyjádřit jakousi naději, že to jednou nebude třeba."
Z pamětníků 2. světové války už bohužel v letošním roce přišla jen partizánská spojka Dana Milatová. Ostatní veteráni jsou už výhradně z novodobých válek.
Jaroslav Honegr, válečný veterán: "Byl jsem jako veterinární lékař na misi v Iráku a v Pákistánu. Ta první byla v době války a ta druhá byla humanitární mise po zemětřesení."
Symbolem Dne veteránů je vlčí mák, což má svůj původ v básni Na flanderských polích.
---
V novojičínské Žilině v noci hasiči zasahovali u požáru rodinného domu. Uvnitř spala rodina s dvěma malými dětmi. Požár vyšetřují i kriminalisté, a to kvůli podezření z úmyslného zapálení.
To, že jejich dům v Žilině u Nového Jičína hoří, zaznamenali Zimulovi v noci před tři čtvrtě na tři. Z podkrovních pokojů odvedli své dvě malé děti a volali hasiče.
Petr Zimula, spolumajitel domu: “Žena mě vzbudila, na okno lítaly jiskry, okamžitě jsem běžel dolů pro hasící přístroj, žena zburcovala děti, vyběhli ven k dědovi a babičce. Hasicími přístroji jsem se snažil hasit, co šlo a žena zavolala hasiče.”
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: “Tři jednotky hasičů zasahovaly ve středu brzy ráno v Žilině, místní části Nového Jičína, u požáru sedlové střechy rodinného domu. Předběžnou škodu jsme odhadli na půl milionu korun, příčina vzniku požáru je zatím v šetření.”
Petr Zimula se nadýchal kouře a musel být odvezen do nemocnice. Tu ale opustil a k domu se vrátil. Případem se totiž zabývá i policie. S největší pravděpodobností dům zapálil žhář.
Petr Zimula, spolumajitel domu: “Tady má dcera pokoj, ona tady přímo spí. Pořád si říkám proč, co jsme komu udělali. Nemáme žádné dluhy, máme spokojené zákazníky, pro které děláme práci, nechápu, nevím vůbec proč.”
Zimulovi už počátkem minulého týdne zjistili u domu jeden pokus o zapálení a z pátku na sobotu objevili kousek vedle ohořelý asfalt. Pokaždé volali policii.
René Černohorský, tiskový mluvčí Policie ČR, ÚO Nový Jičín: “Zjišťuje se přesné místo ohniska vzniku požáru, a je zde důvodné podezření z úmyslného spáchání přečinu poškození cizí věci, a to ze strany doposud neznámé osoby nebo neznámých osob.”
Rodina Petra Zimuly je vyděšená a doufá, že se pachatele podaří chytit co nejrychleji.
---
V Havířově by se měl postavit nový sportovní areál. První krok byl zahájen. Soukromý investor začal s demolicí bývalé Základní školy Mánesova. Projekt počítá i s vybudováním nových parkovacích stání.
Těžká technika najela do areálu bývalé Základní školy Mánesova v Havířově. Osud celého komplexu je zpečetěn. Jde k zemi. Místo chátrající školy má vzniknout sportovní hala s ledovou plochou. Zároveň radnice investuje přes patnáct milionů korun do vybudování velkého parkoviště, které v lokalitě chybí.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Nebude to jediné parkoviště v této lokalitě. Má tady vzniknout soukromým investorem, kterému zastupitelstvo odprodalo bývalou budovy Mánesky a jak vidíme, už jde dolů, tak bude mít také ještě parkovací plochy a měl by tady vzniknout druhý zimní stadion. Mně se ten projekt celý líbí, protože je to spojení soukromých peněz s těmi obecními."
Město by chtělo parkoviště dodělat v co nejkratším čase.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Kdyby počasí bylo dobré a vydrželo do prosince, tak by se teoreticky mohlo podařit, že v prosinci již by bylo hotovo. Ale uvidíme, jak nás počasí pustí.”
Do konce roku by chtěl také investor dokončit demolici bývalé školy. Stavba druhé ledové plochy se bude odvíjet od získání dotace.
Petr Malíř, investor a jednatel HC Wolves Český Těšín: “Čekáme na otevření dotačního titulu z Národní sportovní agentury, což má být důležitou součástí financování té výstavby, ale ten dotační titul není ještě otevřený.”
Pokud investor získá dotaci, samotná výstavba by mohla začít v příštím roce a trvat by měla devět měsíců. Otevření areálu se plánuje pro sezonu 2023 - 2024.
---
Listopadové zastupitelstvo města bylo mimořádně slavností. Jeho součástí totiž bylo i udělování nejvyšších ocenění. Cenu města obdržely hned tři významné osobnost, které se zasloužily o rozvoj Ostravy.
Ve slavnostním sále ostravského magistrátu, kde se převážně schází zastupitelstvo, se uskutečnilo předávání významných ocenění města. I tentokrát byla ocenění součástí jednání zvolených představitelů Ostravy, kteří musejí vybrané osobnosti schválit. Cena města tak byla udělena Iloně Rozehnalové, ostravské patriotce a ředitelce Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu.
Ilona Rozehnalová, laureátka Ceny města Ostravy: "Já se na cenu necítím z toho důvodu, že dělám vždycky v týmu a spíše ji vnímám jako ocenění širší komunity v Ostravě, která je kolem spolku Fiducia a Okrášlovacím spolku Za krásnou Ostravu."
Další oceněnou je Lenka Mynářová, která je iniciátorkou systematické podpory výuky technických oborů a podpory talentů města.
Lenka Mynářová, laureátka Ceny města Ostravy: "Já bych hlavně chtěla poděkovat vám. Poděkovat vám za odvahu, kde před několika lety jste začali systematicky podporovat talenty. Nastartovali jsme úplně nový dotační titul, který v té době neměl v ČR ani ve světě obdoby."
Třetím oceněným je významný český architekt a urbanista Josef Pleskot, který je podepsán pod řadou realizací v Ostravě. Jde například o aulu Gong v Dolních Vítkovicích, Svět techniky, Bolt Tower nebo Heligonku. Josef Pleskot ale bohužel nemohl dorazit a cenu si převezme jindy.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Mám radost, že každá z těch tří osobností vytváří zajímavé a široké spektrum činnosti a každá z nich se do tváře města zapisuje jiným způsobem."
Cena města Ostravy se uděluje od roku 1996 a za tu dobu ji získalo 37 osobností a kolektivů. Často jde o umělce, sportovce či válečné veterány.
---
Předvánoční období patří tradičně výlovům rybníků a předznamenává bohatost štědrovečerního stolu. Letošní vánoce se o úrodu ryb opravdu nemusíme bát. Na krnovském Petrově rybníce vylovili množství druhů ryb i kapitální kousky kaprů.
Výlov rybníka je hodnocením celoroční péče rybářů. Na krnovském Petrově rybníce dopadl na jedničku.
Ivo Jedlička vedoucí rybného hospodářství Povodí Odry: „Ryby máme narostlé pěkně letos, měli jsme poměrně velkou násadu už na jaře, takže přes relativní nepřízeň počasí, kdy bylo studené jaro i chladnější léto, tak nám ryby narostly do tržní velikosti."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V loňském roce to bylo 60 tun, vypadá to, že by letošní rok mohl být lepší."
Kromě kaprů bude vánoční nabídka obsahovat množství dalších druhů chutných ryb.
Ivo Jedlička vedoucí rybného hospodářství Povodí Odry: „Amura, tolstolobika, lína a částečně i dravé druhy ryb, jako je štika, candát, bolen."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V letošní nabídce budeme mít také tzv. kružberského pstruha, je to lososovitá ryba, která má výjimečné maso.“
Výlov je náročnou prací i rybářskou slavností. Na Petrově rybníce pracovalo na pět desítek rybářů.
Anketa, rybáři: „Tolstolobici. Krásná ryba.“
„Třídí teďka. Podle velikosti.“
Kuchař: „Dneska mají segedínský guláš, prdelačkovou polévku. A pečou se ryby.“
Anketa, návštěvníci: „Kupujeme si kapra, připravujeme ho klasicky jako řízek.“
„Mám rád kapra na řízek.“
„Já mám rád rybí polívku.“
„Kapra si většinou chytím a připravujeme ho klasicky, smaženého.“
Vlivem růstu cen energií, pohonných hmot i krmiv bude letos i cena ryb nepatrně vyšší, maximálně však o 4 koruny.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Nepříliš populární lanová svodidla budou oddělovat jízdní pruhy na hlavním tahu z Frýdku-Místku do Beskyd. Za nebezpečná mají tento typ svodidel především motorkáři. Naopak odborníci tvrdí pravý opak.
Lanová svodidla jsou právě teď osazována po celém 10kilometrovém úseku od výjezdu z Místku až po sjezd na Čeladnou. Ředitelství silnic a dálnic se rozhodlo jízdní směry oddělit pro zajištění vyšší bezpečnosti na poměrně rychlé silnici.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Osazení svodidel je prováděno na základě doporučení Policie České republiky, které doplňují dlouhodobě pozitivní zkušenosti s tímto zařízením. Kvůli nedostatečně široké komunikaci číslo 56 bylo směrové oddělení dopravních proudů lanovými svodidly jednou z možností, jak efektivně zvýšit bezpečnost provozu.”
Lanová svodidla však v mnoha řidičích nevzbuzují důvěru a někteří je mají přímo za nebezpečná.
Jiří Kamenář, motorkář: “Jako motorkář bych určitě uvítal, kdyby tam byla klasická svodidla a ve dvou řadách nad sebou, aby nemohlo dojít k přeražení o stojny od těch svodidel a k projetí do protisměru.”
Odborníci naopak tvrdí, že lanová svodidla jsou bezpečná a silničáři nyní používají modernější variantu.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Svodidla na silnici 56 mají oproti systému použitému na silnici 48 vyšší sloupky a hlavně 4 předepnutá ocelová lana místo tří. Konstrukčně se však jedná o totožný systém předpětí.”
Použití lanových svodidel má mít i psychologický efekt na řidiče, kteří podél nich budou jezdit opatrněji.
Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MSK: “Samozřejmě lanová svodidla jsou jakousi alternativou klasických pásových svodidel. Z našeho pohledu řidiče může dojít k tomu, že psychicky se nám zdají jako méně bezpečná, ale v reálu dokáží zastavit i nákladní automobil. Opravdu, že nevjede do protisměru. Na dané silnici to může vést k tomu, že se někteří řidiči budou třeba bát přijet do levého jízdního pruhu, předjet nějaká jedoucí vozidla. V zimním období to může způsobovat větší komplikace, kdy v tom středovém pásu u svodidel se může hromadit nějaký sněhový zbytek.”
V celém úseku mají být lanová svodidla nainstalována do konce roku.
---
Den válečných veteránů, který se slaví 11. listopadu se i v naší zemi stále více dostává do povědomí lidí. I když už veteránů světové války není mnoho, přibývá novodobých veteránů, protože válečných konfliktu je po celém světe stále dost. I proto je v této době velmi důležité si jejich službu České republice připomínat. V Ostravě se vzpomínalo u památníku v Komenského sadech.
Den veteránů se slaví 11. listopadu, protože v roce 1918 bylo v tomto dni ve vlakovém voze u francouzského města Compiegne podepsáno příměří mezi státy Dohody a Německem a skončila tak 1. světová válka. Od roku 2004 je Den veteránů připomínán i u nás.
Jaroslav Medek, ředitel Krajského vojenského velitelství: "Tento den vnímám jako důležitou připomínku toho, že zde máme lidi, kteří položili to nejcennější co měli, svůj život a přispěli k tomu, abychom my mohli žít v ve svobodném státě."
V Ostravě se na válečné veterány vzpomíná už tradičně v Komenského sadech. Věnce se pokládají u památníku Rudé armády.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: "Je velmi dobře, že si každý rok připomínáme Den válečných veteránů. Jsou to naši vojáci, kteří bojovali a bojují za ideály demokracie a národní identity."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Já ty významy vidím dva. Jednak vzdát hold lidem, kteří prolili krev za svobodu naší země, za naše národy obecně, kteří vůbec položili život ve všech válkách světa a současně i vyjádřit jakousi naději, že to jednou nebude třeba."
Z pamětníků 2. světové války už bohužel v letošním roce přišla jen partizánská spojka Dana Milatová. Ostatní veteráni jsou už výhradně z novodobých válek.
Jaroslav Honegr, válečný veterán: "Byl jsem jako veterinární lékař na misi v Iráku a v Pákistánu. Ta první byla v době války a ta druhá byla humanitární mise po zemětřesení."
Symbolem Dne veteránů je vlčí mák, což má svůj původ v básni Na flanderských polích.
---
V novojičínské Žilině v noci hasiči zasahovali u požáru rodinného domu. Uvnitř spala rodina s dvěma malými dětmi. Požár vyšetřují i kriminalisté, a to kvůli podezření z úmyslného zapálení.
To, že jejich dům v Žilině u Nového Jičína hoří, zaznamenali Zimulovi v noci před tři čtvrtě na tři. Z podkrovních pokojů odvedli své dvě malé děti a volali hasiče.
Petr Zimula, spolumajitel domu: “Žena mě vzbudila, na okno lítaly jiskry, okamžitě jsem běžel dolů pro hasící přístroj, žena zburcovala děti, vyběhli ven k dědovi a babičce. Hasicími přístroji jsem se snažil hasit, co šlo a žena zavolala hasiče.”
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: “Tři jednotky hasičů zasahovaly ve středu brzy ráno v Žilině, místní části Nového Jičína, u požáru sedlové střechy rodinného domu. Předběžnou škodu jsme odhadli na půl milionu korun, příčina vzniku požáru je zatím v šetření.”
Petr Zimula se nadýchal kouře a musel být odvezen do nemocnice. Tu ale opustil a k domu se vrátil. Případem se totiž zabývá i policie. S největší pravděpodobností dům zapálil žhář.
Petr Zimula, spolumajitel domu: “Tady má dcera pokoj, ona tady přímo spí. Pořád si říkám proč, co jsme komu udělali. Nemáme žádné dluhy, máme spokojené zákazníky, pro které děláme práci, nechápu, nevím vůbec proč.”
Zimulovi už počátkem minulého týdne zjistili u domu jeden pokus o zapálení a z pátku na sobotu objevili kousek vedle ohořelý asfalt. Pokaždé volali policii.
René Černohorský, tiskový mluvčí Policie ČR, ÚO Nový Jičín: “Zjišťuje se přesné místo ohniska vzniku požáru, a je zde důvodné podezření z úmyslného spáchání přečinu poškození cizí věci, a to ze strany doposud neznámé osoby nebo neznámých osob.”
Rodina Petra Zimuly je vyděšená a doufá, že se pachatele podaří chytit co nejrychleji.
---
V Havířově by se měl postavit nový sportovní areál. První krok byl zahájen. Soukromý investor začal s demolicí bývalé Základní školy Mánesova. Projekt počítá i s vybudováním nových parkovacích stání.
Těžká technika najela do areálu bývalé Základní školy Mánesova v Havířově. Osud celého komplexu je zpečetěn. Jde k zemi. Místo chátrající školy má vzniknout sportovní hala s ledovou plochou. Zároveň radnice investuje přes patnáct milionů korun do vybudování velkého parkoviště, které v lokalitě chybí.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Nebude to jediné parkoviště v této lokalitě. Má tady vzniknout soukromým investorem, kterému zastupitelstvo odprodalo bývalou budovy Mánesky a jak vidíme, už jde dolů, tak bude mít také ještě parkovací plochy a měl by tady vzniknout druhý zimní stadion. Mně se ten projekt celý líbí, protože je to spojení soukromých peněz s těmi obecními."
Město by chtělo parkoviště dodělat v co nejkratším čase.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Kdyby počasí bylo dobré a vydrželo do prosince, tak by se teoreticky mohlo podařit, že v prosinci již by bylo hotovo. Ale uvidíme, jak nás počasí pustí.”
Do konce roku by chtěl také investor dokončit demolici bývalé školy. Stavba druhé ledové plochy se bude odvíjet od získání dotace.
Petr Malíř, investor a jednatel HC Wolves Český Těšín: “Čekáme na otevření dotačního titulu z Národní sportovní agentury, což má být důležitou součástí financování té výstavby, ale ten dotační titul není ještě otevřený.”
Pokud investor získá dotaci, samotná výstavba by mohla začít v příštím roce a trvat by měla devět měsíců. Otevření areálu se plánuje pro sezonu 2023 - 2024.
---
Listopadové zastupitelstvo města bylo mimořádně slavností. Jeho součástí totiž bylo i udělování nejvyšších ocenění. Cenu města obdržely hned tři významné osobnost, které se zasloužily o rozvoj Ostravy.
Ve slavnostním sále ostravského magistrátu, kde se převážně schází zastupitelstvo, se uskutečnilo předávání významných ocenění města. I tentokrát byla ocenění součástí jednání zvolených představitelů Ostravy, kteří musejí vybrané osobnosti schválit. Cena města tak byla udělena Iloně Rozehnalové, ostravské patriotce a ředitelce Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu.
Ilona Rozehnalová, laureátka Ceny města Ostravy: "Já se na cenu necítím z toho důvodu, že dělám vždycky v týmu a spíše ji vnímám jako ocenění širší komunity v Ostravě, která je kolem spolku Fiducia a Okrášlovacím spolku Za krásnou Ostravu."
Další oceněnou je Lenka Mynářová, která je iniciátorkou systematické podpory výuky technických oborů a podpory talentů města.
Lenka Mynářová, laureátka Ceny města Ostravy: "Já bych hlavně chtěla poděkovat vám. Poděkovat vám za odvahu, kde před několika lety jste začali systematicky podporovat talenty. Nastartovali jsme úplně nový dotační titul, který v té době neměl v ČR ani ve světě obdoby."
Třetím oceněným je významný český architekt a urbanista Josef Pleskot, který je podepsán pod řadou realizací v Ostravě. Jde například o aulu Gong v Dolních Vítkovicích, Svět techniky, Bolt Tower nebo Heligonku. Josef Pleskot ale bohužel nemohl dorazit a cenu si převezme jindy.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Mám radost, že každá z těch tří osobností vytváří zajímavé a široké spektrum činnosti a každá z nich se do tváře města zapisuje jiným způsobem."
Cena města Ostravy se uděluje od roku 1996 a za tu dobu ji získalo 37 osobností a kolektivů. Často jde o umělce, sportovce či válečné veterány.
---
Předvánoční období patří tradičně výlovům rybníků a předznamenává bohatost štědrovečerního stolu. Letošní vánoce se o úrodu ryb opravdu nemusíme bát. Na krnovském Petrově rybníce vylovili množství druhů ryb i kapitální kousky kaprů.
Výlov rybníka je hodnocením celoroční péče rybářů. Na krnovském Petrově rybníce dopadl na jedničku.
Ivo Jedlička vedoucí rybného hospodářství Povodí Odry: „Ryby máme narostlé pěkně letos, měli jsme poměrně velkou násadu už na jaře, takže přes relativní nepřízeň počasí, kdy bylo studené jaro i chladnější léto, tak nám ryby narostly do tržní velikosti."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V loňském roce to bylo 60 tun, vypadá to, že by letošní rok mohl být lepší."
Kromě kaprů bude vánoční nabídka obsahovat množství dalších druhů chutných ryb.
Ivo Jedlička vedoucí rybného hospodářství Povodí Odry: „Amura, tolstolobika, lína a částečně i dravé druhy ryb, jako je štika, candát, bolen."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „V letošní nabídce budeme mít také tzv. kružberského pstruha, je to lososovitá ryba, která má výjimečné maso.“
Výlov je náročnou prací i rybářskou slavností. Na Petrově rybníce pracovalo na pět desítek rybářů.
Anketa, rybáři: „Tolstolobici. Krásná ryba.“
„Třídí teďka. Podle velikosti.“
Kuchař: „Dneska mají segedínský guláš, prdelačkovou polévku. A pečou se ryby.“
Anketa, návštěvníci: „Kupujeme si kapra, připravujeme ho klasicky jako řízek.“
„Mám rád kapra na řízek.“
„Já mám rád rybí polívku.“
„Kapra si většinou chytím a připravujeme ho klasicky, smaženého.“
Vlivem růstu cen energií, pohonných hmot i krmiv bude letos i cena ryb nepatrně vyšší, maximálně však o 4 koruny.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
