Starosta Slezské Ostravy, kde leží hořící heřmanická halda se přidal ke kritice Diama, které má na starosti její likvidaci. Postup státního podniku je prý tragický. I starosta se přiklání k tomu, aby byla přilehlá skládka toxického odpadu vymístěna. Pomoci by prý mohla i nová vláda.
Na začátku února oznámila společnost OKD Koksovny, že nepovolí státnímu podniku Diamo, aby pokračoval v budování vzdušných stěn na jejích pozemcích heřmanického odvalu. Koksovny totiž chtějí, aby nejprve Diamo udělalo pořádně oddělovací stěnu mezi hořícími částmi haldy a jejich skládkou toxického odpadu. Od té hrozí obyvatelům největší nebezpečí. Je totiž plná jedů.
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To jsou látky, které jsou pro člověka nebezpečné, jedovaté, a to jak ve formě, jak jsem říkal, když se dostanou do těla dýchacími cestami. Ale samozřejmě, když to i kontaminuje spodní vody a rozšíří se to do okolí, jako to je, to je možná ještě horší."
Starosta Slezské Ostravy Richard VŠ by chtěl, aby Diamo konečně začalo konat. Vysvětlilo důvěryhodně své kroky a postupovalo podle povolení a dohod tak, aby byl dopad na obyvatele co nejmenší.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je doslova tragické, že dvacet let tady řešíme sanaci heřmanického odvalu a stále jsme se nijak významněji nehnuli z místa. Stále nám odval prohřívá, prohřívá nám ke skládce chemického odpadu."
Koksovny tvrdí, že pod oddělovací stěnou je vrstva hlušiny, přes kterou se může oheň ke skládce chemického odpadu dostat. Potvrdil to vrt, který si nechali udělat.
Pavel Woznica, ředitel OKK Koksovny: "Bavíme se tady o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
Podle starosty by bylo nejrychlejší a nejjednodušší skládku chemických látek vytěžit a zlikvidovat ve spalovně.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Problémem na obalu Heřmanic je opravdu skládka chemického odpadu. To znamená, můžeme se bavit o jejím vymístění a můžeme se také bavit o realizaci těch vzdušných stěn."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "Kdybych se měl já pro něco přimluvit, snažil bych se vymístit skládku chemického odpadu."
Snahou nyní bude, aby se touto ekologickou zátěží zabývala i nová vláda. Prý by stálo za úvahu i to, zda je sarkofág opravdu nejlepším řešením.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Chceme určitě využít i toho, že máme aktuálně novou vládu, takže budeme chtít vstoupit do jednání i s panem ministrem průmyslu Havlíčkem, tak abychom se pokud možno pohnuli z místa na heřmanickém odvalu. A to třeba i ve variantě, kdy nebudeme realizovat ten sarkofág za tři miliardy."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To je celospolečenský zájem. Ti lidé, co tady žijí, to nejsou pracovníci, zaměstnanci Koksovny. To by měl být zájem státu."
Obyvatelé Heřmanic prý nemusejí mít obavy o ovzduší v okolí. Haldy hlídají měřící stanice Diamo, ale i obvod Slezská Ostrava má svá čidla, která toxické látky hlídají a na nebezpečí by okamžitě upozornila.
---
Výstavba nové haly pro zemědělskou techniku, přestavba kotelny na zázemí pro polygrafické a tiskařské obory, venkovní učebna. Tuto investici podpořil Moravskoslezský kraj v Albrechtově střední škole v Českém Těšíně.
Albrechtova střední škola v Českém Těšíně se dočká výrazné modernizace. V místě, kde byl původně venkovní bazén, vznikne nová hala pro výuku zemědělských oborů. Výstavba začala v lednu a potrvá zhruba jeden rok.
Pavel Cieslar, ředitel Albrechtovy střední školy Český Těšín: „Vznikne nová hala pro zemědělskou techniku. Z jedné třetiny bude zastřešená a zateplená, ze dvou třetin pak plechová. Umístěny zde budou traktory, secí, sázecí i žací stroje, zkrátka veškerá technika, se kterou se žáci v odborných předmětech učí pracovat v praxi.“
Součástí projektu je také nová venkovní učebna s pódiem, která bude sloužit žákům napříč všemi obory.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro investice a majetek: „Výstavba má trvat přibližně jeden rok. Probíhat bude na dvou částech areálu školy – zde vzniknou zemědělské dílny a v další části se postaví hala určená pro polygrafickou část školy.“
Celkové náklady na modernizaci dosáhnou 52 milionů korun, přičemž 30 milionů pokryje dotace z Evropské unie. Investice zapadá do širší koncepce podpory zemědělského vzdělávání v Moravskoslezském kraji.
---
Policie ve spolupráci s BESIPem uspořádala v Novém Jičíně další preventivní akci zaměřenou na viditelnost chodců. Policisté v terénu kontrolovali, zda lidé používají reflexní prvky, a zároveň jim vysvětlovali, proč jsou důležité.
Výrazné reflexní oblečení policistů a zástupců BESIPu u přechodu pro chodce v centru Nového Jičína bylo vidět už na dálku. Podobně by mohli být lépe zaregistrovatelní i ostatní pěší, stačí, když nebudou podceňovat reflexní prvky.
Barbora Fialová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Vidíme děti, které již mají zakoupené třeba aktovky do školy s těmi reflexními prvky. Mladá generace nebo mladší generace rodičů se o toto snaží. Senioři podle mě docela pokulhávají.”
obyvatelé a návštěvníci Nového Jičína:
“Ptali se mě, jestli nosím reflexní prvky. A nemám je. Teď jsem jeden dostal, dám si ho na ruku nebo na nohu.”
“Tato prevence mi přijde jako velice pozitivní, policisté jsou milí. Měl bych nosit reflexní prvky, ale nenosím. Teď jsem je nafasoval.”
Filip Gregor, vedoucí Dopravního inspektorátu Nový Jičín, PČR: “Dále bychom chtěli upozornit chodce, aby udržovali oční kontakt s řidiči. Chodci na přechodu pro chodce nemají absolutní přednost, to znamená, měli by si tam tito účastníci silničního provozu vycházet vstříc.”
Filip Gregor, vedoucí Dopravního inspektorátu Nový Jičín, PČR: “V tomto roce jsme jako každý rok šetřili za snížené viditelnosti střety s chodci. Můžeme říct, že prevence se ale daří, protože bylo to s menší četnosti než ve předcházejících letech.”
Podle informací krajského koordinátora BESIP došlo v roce 2025 k 70 smrtelným dopravním nehodám s chodci, polovina z nich se stala u přechodů pro chodce.
---
Ostrava je zelené město a svůj podíl na tom nese i odpadová společnost OZO Ostrava. Každý rok totiž vyhlašuje výzvu, která je zaměřena na výsadbu a údržbu veřejné zeleně. Financování je zajištěno z výtěžku reuse centra.
Každý, kdo navštíví Ostravu, je mile překvapen, jak je zelená. Město i jeho obvody na to velmi dbají a existuje celá řada nejrůznějších projektů. Jeden z nich nese název Zelená pro Ostravu a jeho nositelem je odpadová společnost OZO. Souvisí s její činností, což je hospodaření s odpadem, a k tomu patří i vracení odložených věcí zpátky do života prostřednictvím reuse centra.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "V minulém roce se podařilo utržit 1 500 000 korun a tyto peníze právě teď v rámci výzvy vyhlašují, a mohou se o ni jednotlivé instituce, městské obvody či různí lidé, kteří by chtěli změnit své okolí, hlásit na zelené projekty."
O finanční podporu se mohou přihlásit organizace, které působí v Ostravě a mají letos v plánu na svém veřejně přístupném pozemku vysazovat okrasné záhony, trávníky, stromy a keře nebo již existující zeleň revitalizovat.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "Žadatelem může být právnická osoba. Není to určeno pro fyzické osoby, které působí tady v Ostravě nebo v okolí, kde OZO poskytuje své služby."
Formulář žádosti Zelená pro Ostravu najdou zájemci na webu ozoostrava.cz. Údaje je třeba odeslat do konce února. V březnu proběhne podpis smluv s vybranými žadateli a období od dubna do října je vyhrazeno pro samotnou realizaci projektů.
---
Karviná má Pečovatelku roku 2025. Ivetu Poledníkovou ocenila v oblasti ambulantní služby Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky ve spolupráci s Diakonií Českobratrské církve evangelické.
Péči o druhé věnuje Iveta Poledníková už 23 let. Nyní získala celostátní uznání a zařadila se mezi pět nejlépe hodnocených pracovníků v Národní ceně sociálních služeb 2025. Ocenění získala v kategorii Pečovatel roku – ambulantní služby.
Iveta Poledníková, oceněná pečovatelka: "Od začátku té nominace vnímám, že tohle ocenění patří vlastně všem, co tady pracujeme."
Iveta působila během své práce 15 let jako ošetřovatelka v domově pro seniory a posledních 8 let pracuje v denním stacionáři Sociálních služeb Karviná. Ke své profesi se dostala doslova náhodou. Při mateřské začala pracovat v domově jako uklízečka.
Iveta Poledníková, oceněná pečovatelka: "Tu práci jsem najednou začala vnímat tak, že ji chci dělat i z té pozice, kde jsem nastoupila k úklidu. Začala jsem okamžitě dělat kurz."
Ve své práci se dlouhodobě zaměřuje na individuální přístup, podporu soběstačnosti klientů a vytváření bezpečného prostředí. Největší motivací jsou pro ni každodenní drobnosti.
Iveta Poledníková, oceněná pečovatelka: "Kolegové a především oni. Člověk si někdy neuvědomuje, jak je ta zpětná vazba, třeba právě tady ten úsměv, jak je důležitá."
Úspěch Ivety Poledníkové potěšil i vedení města, které také práci lidí v sociálních službách dlouhodobě oceňuje. Celostátní uznání je podle něj důkazem vysoké kvality péče, kterou karvinské služby poskytují.
---
Nový rok už je dávno za námi, ten lunární ale teprve klepe na dveře. Jeho příchod už o víkendu oslavila v Ostravě moravskoslezská vietnamská komunita. Součástí programu byl tanec i zpěv a nechybělo ani tradiční jídlo.
Vietnamská komunita z Moravskoslezského kraje přivítala s bohatým programem nový lunární rok. V ostravském Akordu se sešlo několik generací.
anketa, účastnice oslav: "Mně se líbí tady v České republice, žiju tady už tolik roků, už skoro 40 roků, ale dneska naši lidé otravují Vietnamský nový rok."
anketa, účastnice oslav: "Od dětství sem jezdím, dneska už tady ani nebydlím a každoročně se sem vždycky vracím za rodiči. Právě o tom máme nový rok, abychom se zase viděli s našima a oslavili to všichni společně a zároveň i s celou komunitou tady v Ostravě."
Tan Trinh, předseda Vietnamského spolku MS kraje a Ostravy: "Oslavujeme vietnamský nový rok společně - první, druhá i další generace - už je to skoro třicet let, ale letos je to výjimka, protože příští rok bude ve znamení divokého koně."
Kůň je znamením změny, pohybu a odvahy a má tedy s vietnamskou komunitou dost společného. Ta se v Ostravě objevila v sedmdesátých letech a rychle se dokázala přizpůsobit.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "Podle sčítání obyvatel v roce 2021 se k vietnamské komunitě přihlásilo 1262 lidí. Nicméně já se domnívám, a není to jenom můj názor, že jich je zhruba dvakrát tolik."
Důkazem o početnosti komunity byl také zcela zaplněný sál zábřežského kulturního domu.
---
Starosta Slezské Ostravy, kde leží hořící heřmanická halda se přidal ke kritice Diama, které má na starosti její likvidaci. Postup státního podniku je prý tragický. I starosta se přiklání k tomu, aby byla přilehlá skládka toxického odpadu vymístěna. Pomoci by prý mohla i nová vláda.
Na začátku února oznámila společnost OKD Koksovny, že nepovolí státnímu podniku Diamo, aby pokračoval v budování vzdušných stěn na jejích pozemcích heřmanického odvalu. Koksovny totiž chtějí, aby nejprve Diamo udělalo pořádně oddělovací stěnu mezi hořícími částmi haldy a jejich skládkou toxického odpadu. Od té hrozí obyvatelům největší nebezpečí. Je totiž plná jedů.
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To jsou látky, které jsou pro člověka nebezpečné, jedovaté, a to jak ve formě, jak jsem říkal, když se dostanou do těla dýchacími cestami. Ale samozřejmě, když to i kontaminuje spodní vody a rozšíří se to do okolí, jako to je, to je možná ještě horší."
Starosta Slezské Ostravy Richard VŠ by chtěl, aby Diamo konečně začalo konat. Vysvětlilo důvěryhodně své kroky a postupovalo podle povolení a dohod tak, aby byl dopad na obyvatele co nejmenší.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Je doslova tragické, že dvacet let tady řešíme sanaci heřmanického odvalu a stále jsme se nijak významněji nehnuli z místa. Stále nám odval prohřívá, prohřívá nám ke skládce chemického odpadu."
Koksovny tvrdí, že pod oddělovací stěnou je vrstva hlušiny, přes kterou se může oheň ke skládce chemického odpadu dostat. Potvrdil to vrt, který si nechali udělat.
Pavel Woznica, ředitel OKK Koksovny: "Bavíme se tady o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
Podle starosty by bylo nejrychlejší a nejjednodušší skládku chemických látek vytěžit a zlikvidovat ve spalovně.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Problémem na obalu Heřmanic je opravdu skládka chemického odpadu. To znamená, můžeme se bavit o jejím vymístění a můžeme se také bavit o realizaci těch vzdušných stěn."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "Kdybych se měl já pro něco přimluvit, snažil bych se vymístit skládku chemického odpadu."
Snahou nyní bude, aby se touto ekologickou zátěží zabývala i nová vláda. Prý by stálo za úvahu i to, zda je sarkofág opravdu nejlepším řešením.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Chceme určitě využít i toho, že máme aktuálně novou vládu, takže budeme chtít vstoupit do jednání i s panem ministrem průmyslu Havlíčkem, tak abychom se pokud možno pohnuli z místa na heřmanickém odvalu. A to třeba i ve variantě, kdy nebudeme realizovat ten sarkofág za tři miliardy."
Boleslav Tabara, expert na sanace a rekultivace: "To je celospolečenský zájem. Ti lidé, co tady žijí, to nejsou pracovníci, zaměstnanci Koksovny. To by měl být zájem státu."
Obyvatelé Heřmanic prý nemusejí mít obavy o ovzduší v okolí. Haldy hlídají měřící stanice Diamo, ale i obvod Slezská Ostrava má svá čidla, která toxické látky hlídají a na nebezpečí by okamžitě upozornila.
---
Výstavba nové haly pro zemědělskou techniku, přestavba kotelny na zázemí pro polygrafické a tiskařské obory, venkovní učebna. Tuto investici podpořil Moravskoslezský kraj v Albrechtově střední škole v Českém Těšíně.
Albrechtova střední škola v Českém Těšíně se dočká výrazné modernizace. V místě, kde byl původně venkovní bazén, vznikne nová hala pro výuku zemědělských oborů. Výstavba začala v lednu a potrvá zhruba jeden rok.
Pavel Cieslar, ředitel Albrechtovy střední školy Český Těšín: „Vznikne nová hala pro zemědělskou techniku. Z jedné třetiny bude zastřešená a zateplená, ze dvou třetin pak plechová. Umístěny zde budou traktory, secí, sázecí i žací stroje, zkrátka veškerá technika, se kterou se žáci v odborných předmětech učí pracovat v praxi.“
Součástí projektu je také nová venkovní učebna s pódiem, která bude sloužit žákům napříč všemi obory.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro investice a majetek: „Výstavba má trvat přibližně jeden rok. Probíhat bude na dvou částech areálu školy – zde vzniknou zemědělské dílny a v další části se postaví hala určená pro polygrafickou část školy.“
Celkové náklady na modernizaci dosáhnou 52 milionů korun, přičemž 30 milionů pokryje dotace z Evropské unie. Investice zapadá do širší koncepce podpory zemědělského vzdělávání v Moravskoslezském kraji.
---
Policie ve spolupráci s BESIPem uspořádala v Novém Jičíně další preventivní akci zaměřenou na viditelnost chodců. Policisté v terénu kontrolovali, zda lidé používají reflexní prvky, a zároveň jim vysvětlovali, proč jsou důležité.
Výrazné reflexní oblečení policistů a zástupců BESIPu u přechodu pro chodce v centru Nového Jičína bylo vidět už na dálku. Podobně by mohli být lépe zaregistrovatelní i ostatní pěší, stačí, když nebudou podceňovat reflexní prvky.
Barbora Fialová, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Vidíme děti, které již mají zakoupené třeba aktovky do školy s těmi reflexními prvky. Mladá generace nebo mladší generace rodičů se o toto snaží. Senioři podle mě docela pokulhávají.”
obyvatelé a návštěvníci Nového Jičína:
“Ptali se mě, jestli nosím reflexní prvky. A nemám je. Teď jsem jeden dostal, dám si ho na ruku nebo na nohu.”
“Tato prevence mi přijde jako velice pozitivní, policisté jsou milí. Měl bych nosit reflexní prvky, ale nenosím. Teď jsem je nafasoval.”
Filip Gregor, vedoucí Dopravního inspektorátu Nový Jičín, PČR: “Dále bychom chtěli upozornit chodce, aby udržovali oční kontakt s řidiči. Chodci na přechodu pro chodce nemají absolutní přednost, to znamená, měli by si tam tito účastníci silničního provozu vycházet vstříc.”
Filip Gregor, vedoucí Dopravního inspektorátu Nový Jičín, PČR: “V tomto roce jsme jako každý rok šetřili za snížené viditelnosti střety s chodci. Můžeme říct, že prevence se ale daří, protože bylo to s menší četnosti než ve předcházejících letech.”
Podle informací krajského koordinátora BESIP došlo v roce 2025 k 70 smrtelným dopravním nehodám s chodci, polovina z nich se stala u přechodů pro chodce.
---
Ostrava je zelené město a svůj podíl na tom nese i odpadová společnost OZO Ostrava. Každý rok totiž vyhlašuje výzvu, která je zaměřena na výsadbu a údržbu veřejné zeleně. Financování je zajištěno z výtěžku reuse centra.
Každý, kdo navštíví Ostravu, je mile překvapen, jak je zelená. Město i jeho obvody na to velmi dbají a existuje celá řada nejrůznějších projektů. Jeden z nich nese název Zelená pro Ostravu a jeho nositelem je odpadová společnost OZO. Souvisí s její činností, což je hospodaření s odpadem, a k tomu patří i vracení odložených věcí zpátky do života prostřednictvím reuse centra.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "V minulém roce se podařilo utržit 1 500 000 korun a tyto peníze právě teď v rámci výzvy vyhlašují, a mohou se o ni jednotlivé instituce, městské obvody či různí lidé, kteří by chtěli změnit své okolí, hlásit na zelené projekty."
O finanční podporu se mohou přihlásit organizace, které působí v Ostravě a mají letos v plánu na svém veřejně přístupném pozemku vysazovat okrasné záhony, trávníky, stromy a keře nebo již existující zeleň revitalizovat.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "Žadatelem může být právnická osoba. Není to určeno pro fyzické osoby, které působí tady v Ostravě nebo v okolí, kde OZO poskytuje své služby."
Formulář žádosti Zelená pro Ostravu najdou zájemci na webu ozoostrava.cz. Údaje je třeba odeslat do konce února. V březnu proběhne podpis smluv s vybranými žadateli a období od dubna do října je vyhrazeno pro samotnou realizaci projektů.
---
Karviná má Pečovatelku roku 2025. Ivetu Poledníkovou ocenila v oblasti ambulantní služby Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky ve spolupráci s Diakonií Českobratrské církve evangelické.
Péči o druhé věnuje Iveta Poledníková už 23 let. Nyní získala celostátní uznání a zařadila se mezi pět nejlépe hodnocených pracovníků v Národní ceně sociálních služeb 2025. Ocenění získala v kategorii Pečovatel roku – ambulantní služby.
Iveta Poledníková, oceněná pečovatelka: "Od začátku té nominace vnímám, že tohle ocenění patří vlastně všem, co tady pracujeme."
Iveta působila během své práce 15 let jako ošetřovatelka v domově pro seniory a posledních 8 let pracuje v denním stacionáři Sociálních služeb Karviná. Ke své profesi se dostala doslova náhodou. Při mateřské začala pracovat v domově jako uklízečka.
Iveta Poledníková, oceněná pečovatelka: "Tu práci jsem najednou začala vnímat tak, že ji chci dělat i z té pozice, kde jsem nastoupila k úklidu. Začala jsem okamžitě dělat kurz."
Ve své práci se dlouhodobě zaměřuje na individuální přístup, podporu soběstačnosti klientů a vytváření bezpečného prostředí. Největší motivací jsou pro ni každodenní drobnosti.
Iveta Poledníková, oceněná pečovatelka: "Kolegové a především oni. Člověk si někdy neuvědomuje, jak je ta zpětná vazba, třeba právě tady ten úsměv, jak je důležitá."
Úspěch Ivety Poledníkové potěšil i vedení města, které také práci lidí v sociálních službách dlouhodobě oceňuje. Celostátní uznání je podle něj důkazem vysoké kvality péče, kterou karvinské služby poskytují.
---
Nový rok už je dávno za námi, ten lunární ale teprve klepe na dveře. Jeho příchod už o víkendu oslavila v Ostravě moravskoslezská vietnamská komunita. Součástí programu byl tanec i zpěv a nechybělo ani tradiční jídlo.
Vietnamská komunita z Moravskoslezského kraje přivítala s bohatým programem nový lunární rok. V ostravském Akordu se sešlo několik generací.
anketa, účastnice oslav: "Mně se líbí tady v České republice, žiju tady už tolik roků, už skoro 40 roků, ale dneska naši lidé otravují Vietnamský nový rok."
anketa, účastnice oslav: "Od dětství sem jezdím, dneska už tady ani nebydlím a každoročně se sem vždycky vracím za rodiči. Právě o tom máme nový rok, abychom se zase viděli s našima a oslavili to všichni společně a zároveň i s celou komunitou tady v Ostravě."
Tan Trinh, předseda Vietnamského spolku MS kraje a Ostravy: "Oslavujeme vietnamský nový rok společně - první, druhá i další generace - už je to skoro třicet let, ale letos je to výjimka, protože příští rok bude ve znamení divokého koně."
Kůň je znamením změny, pohybu a odvahy a má tedy s vietnamskou komunitou dost společného. Ta se v Ostravě objevila v sedmdesátých letech a rychle se dokázala přizpůsobit.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "Podle sčítání obyvatel v roce 2021 se k vietnamské komunitě přihlásilo 1262 lidí. Nicméně já se domnívám, a není to jenom můj názor, že jich je zhruba dvakrát tolik."
Důkazem o početnosti komunity byl také zcela zaplněný sál zábřežského kulturního domu.
---
