Aktuální vládní omezení prodeje komplikuje lidem nákup oblečení, obuvi, školních pomůcek a dalšího sortimentu. Lidem už dochází trpělivost a některé věci si proto jezdí kupovat do Polska, kde je většina prodejen otevřená bez omezení.
Čím déle platí v České republice vládní zákaz prodeje širokého sortimentu zboží, tím častěji si jezdí lidé nakupovat do Polska. Hned za hranicí totiž nakoupí vše, co doma neseženou. Na obou stranách hranice však musejí počítat s případnými policejními kontrolami.
Policisté mohou přímo na hranicích, nebo v jejich blízkosti kontrolovat, zda lidé splnili podmínky vládního nařízení.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR: “Policisté v rámci běžného výkonu služby kontrolují dodržování mimořádných opatření a také oprávněnost vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Dále provádějí namátkové kontroly v souladu s článkem 23 Schengenského hraničního kodexu.”
Vedle pendlerů, kteří přecházejí přes hranice pravidelně za prací, jde také o lidi, kteří si jedou nakoupit.
Zatímco na českém území jsou mnohé prodejny uzavřené, za hraniční řekou Olší si lidé mohou nakoupit vše co potřebují a bez omezení.
Anketa: “Přijeli jsme z Jablunkova nakoupit nějaké potraviny a průmyslové zboží, protože tady ty obchody s průmyslovým zbožím zavřené nejsou."
Jak ale lidé potvrzují, kontroly nejsou časté a někteří se s nimi ještě nesetkali vůbec.
Anketa: “Ani na české, ani na polské straně jsme se nesetkali s žádnou kontrolou.”
Pokud tak lidé splní stanovené podmínky, nemají s cestováním přes hranici problém.
---
Nyní bychom rádi apelovali na všechny občany našeho kraje, aby se chovali zodpovědně. Záchranná služba v posledních dnech totiž zaznamenala dramatický nárůst počtu výjezdů. Spousta lidí ale volá 155 v situacích, které nejsou akutní.
V neděli zasahovala posádka zdravotnické záchranné služby v Beskydech v oblasti Ondřejníku. Kvůli nepřístupnému terénu vzlétl vrtulník a lékař byl připraven, že se ke zraněnému spustí na navijáku. 47letý muž ležel ve sněhu se zlomenou nohou.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Pomoc mu prvotně zajistila horská služba. Pilotovi vrtulníku se nakonec podařilo přistát se strojem ve vzdálenosti zhruba sto metrů od pacienta a vysazení lékaře proto nebylo nutné. Bylo provedeno prvotní vyšetření postiženého, záchranáři zajistili podání potřebných léků a připravili muže k leteckému transportu."
Toto byl jen jeden z více než 400 výjezdů, které v posledních dnech musejí záchranáři denně řešit. Nárůst je enormní. V některých dnech je to až o 40 procent více, než je běžné.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Zatímco dlouhodobý průměr činí okolo 330 výjezdů za čtyřiadvacet hodin, v posledních dnech se počty pohybují okolo 400 i 450. Rekordní přitom byla sobota 2. ledna, kdy záchranáři museli zvládnout celkem 539 událostí, což znamenalo 65% nárůst."
Asi 50 z obsloužených pacientů má zjištěn Covid, což kvůli dekontaminace vozu i posádky zvyšuje délku zásahu.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Apelujeme proto na občany, aby využívali linky tísňového volání 155 a zdravotnické záchranné služby opravdu v akutních případech. Stále běžně volají lidé s drobnými úrazy, nebo stavy, které jsou plně v gesci praktických lékařů."
Pro Covid positivní případy přibylo 5 nových posádek a nyní byly denní služby posíleny ještě o další 4 posádky. Záchranná služba už se dostává na hranici svých možností.
---
V Ostravě řádili vandalové. V parku na ulici Jirská v Přívoze poškodili hned několik mladých stromů. Nejde sice o první případ, ale rozhodně první v takovém rozsahu. Radnice Moravské Ostravy a Přívozu už podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
Šest akátů, jedna třešeň a dalších několik dřevin zřejmě nepřežije řádění vandalů v parku na ulici Jirská v Ostravě-Přívoze. Škoda je obrovská. Radnice ji vyčíslila na více než 100 tisíc korun a obrátila se na policii.
Rostislav Řeha. místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Takový velký jakoby počin nepamatujeme. Většinou to jsou třeba nějaké jednotlivé stromky, které někdo z nějakého důvodu, nevíme jakého, nějakým způsobem zničí. Ale toto je asi největší, co jsme zatím zaznamenali.”
Některé stromy, jak tady vidíte, jsou vyloženě poškozené nožem, nebo mačetou, zatímco jiné vypadají na to, že je poničili psi.
Martina Kittnerová, mistr provozovny veřejné zeleně TS: “Tyto stromy jsou výsadby, které jsou tu, které jsou už tady minimálně 10 až 15 let. Dřeviny ponecháme do jara, nicméně už v této fázi je nám jasné, že asi bude muset dojít k odstranění těch dřevin, ten rozsah poškození je obrovský.”
Anketa: obyvatelé okolních domů: Tady ta 24 chová nejméně 5, nebo 6 psů. No a oni jich posílají na ty stromky. To máte vidět, jak třísky lítají a oni mají z toho radost. My jsme tam kdysi bydleli. ale jak se tam začali stěhovat Romové, tak jsme se přestěhovali tady. Hrůza, tady nemůže nic být. Nic, lautr nic.”
“Měl by být asi dostatečně potrestán za to, co udělal.”
Zatím není jasné, zda se bude řešit další údržba a případně nová výsadba v této lokalitě.
---
Tři králové letos bohužel do ulic nevyšli. Ale o tradiční sbírku lidé rozhodně nepřijdou. Přesunula se totiž hlavně na internet. Zájemci mohou také přispět bezhotovostně formou převodu na účet, ale ve městech se najdou i fyzické kasičky. Například ve Frýdku-Místku na magistrátu, v budově charity a podobně.
Tři krále letos hlídá PES. A protože je na nejvyšším pátém stupni, tak bohužel nemohli koledníci vyjít do ulic. Rozhodně to ale neznamená, že by se nekonala ani významná Tříkrálová sbírka, pouze dostala moderní rozměr.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "My jsme uzpůsobili trošičku ten model koledy a jedna možnost, jak se zapojit do tříkrálové sbírky nebo prožít tříkrálovou sbírku je prostřednictvím webových stránek na je natočena online koleda, je možné přispět přes platební bránu do online kasičky. Stejně tak je možné ten příspěvek tříkrálový zaslat přímo pod variabilním symbolem 77708004 přímo Charitě Frýdek-Místek."
Charita se tak snažila i přes přenesení do online prostoru zachovat maximum toho, co běžně tříkrálová sbírka lidem nabízí.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Kromě koledy a koledování, které si mohou lidé pustit a takhle ty koledníky pustit k sobě přes monitor, je možné si stáhnout nálepky, je možné si objednat křídy a podobně tak, aby maximum toho bylo zachováno i při těch opatřeních, které jsou v platnosti."
Přesto mysleli tvůrci letošní sbírky také na starší, kteří by rádi přispěli, ale neovládají tak dobře internet. Kromě primární online sbírky najdou lidé kasičky také na mnoha místech ve městě, například v kostelech.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Protože pro velkou část dárců tříkrálové sbírky to není úplně preferovaná forma, tak jsme rozmístili a stále ještě rozmísťujeme, protože ta síť se rozšiřuje statické pokladničky, které jsou k nalezení třeba tady jsme viděli teď po cestě v charitních zařízeních, obecní úřady, kostely, často lékárny a podobně."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Bohužel letos neuvidíme kvůli vládním opatřením koledující tři krále v ulicích. Na tradiční sbírku, která se koná každoročně, se dá přispět buď online, ale také do kasiček, které jsou umístěny na některých místech ve městě. Jedním z takových míst jsou právě informace Magistrátu ve Frýdku-Místku na ulici Radniční."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "V rámci Charity Frýdek-Místek jich máme přes 70 v terénu a ten jejich seznam je na našich webových stránkách, kde podle jednotlivých obcích je možné najít, kde tříkrálová kasička je a pokud někdo má ten zájem se zapojit do tříkrálové sbírky, tak ten příspěvek tam může fyzicky vhodit. A i takto si tu koledu prožít."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Moc prosím všechny, kteří mají tu možnost a mohou dle svých možností přispět. Pomůžete tím dobré věci, zejména uživatelům Charity Frýdek-Místek, což jsou senioři, zdravotně, ale i duševně nemocní spoluobčané Frýdku-Místku."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Statické pokladničky budou venku do 24. ledna a online koleda, ta bezhotovostní forma bude fungovat do konce dubna."
Tříkrálová sbírka je největší sbírkovou akcí v České republice a v celostátním měřítku probíhá od roku 2001, loni se v Česku vybralo přes rekordních 119 milionů korun.
---
O samotné očkování se postarají centra, který je v současné době 21 hlavně v nemocnicích po celém Moravskoslezském kraji. V Ostravě se připravuje vybudování velkokapacitního očkovacího centra na Černé louce.
V současné době lze denně očkovat v Moravskoslezském kraji až 1150 lidí. Umožnuje to 21 center, které byla zřízena v nemocnicích, poliklinikách a zdravotním ústavu. Síť je natolik hustá, že by měla pokrývat celý region.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Zatím vše probíhá bez komplikací, využíváme i hasiče, kteří provádějí distribuci po sociálních zařízeních."
Už v pondělí se na Černé louce v Ostravě začne stavět velkokapacitní očkovací centrum, které by kapacitu očkování mělo minimálně zdvojnásobit.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Zatím to vypadá, že by se nám tam vešlo 6 vakcinačních hnízd, každé se třemi kójemi. Takže 18 míst, kde by se dalo očkovat."
O provoz očkovacího centra se postará fakultní nemocnice, která che zapojit i praktické lékaře.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: "Na očkování se budou podílet jak nemocnice, tak praktičtí lékaři, ale toto je v těchto dnech předmětem logistiky se zástupci kraje a města."
V kraji by mělo postupně vzniknout ještě dalších 9 center ve všech velkých městech, které kapacitu ještě dále navýší.
---
Dětský domov ve Velkých Heralticích je v mnohém unikátní. Pod jednou střechou zde současně působí domov, střední škola, praktická škola i domov pro nezletilé matky s dětmi. Nouzový stav a epidemická omezení v současnosti jsou novými problémy, které musí řešit, zejména v oblasti školní výuky.
Na zámku ze 13. století se o děti bez domova starají již 65 let. Poválečné zařízení pro řecké děti v době tamní občanské války je od roku 1956 dětským domovem i školským zařízením. Jeho součástí je také střední škola pro výuku zahradníků nebo cukrářů a praktická škola se zaměřením na rodinnou výchovu. Současné přerušení školní výuky je velkým problémem, který musí řešit.
Lucie Škarpová, zástupkyně ředitele pro DD: „Máme tady 6 rodinných skupin po osmi dětech, každá rodinná skupina má dva vychovatele, kteří se vlastně točí a střídají se u těchto dětí.“
Tomáš Široký, ředitel dětského domova: „S distanční výukou samozřejmě jsou problémy, protože je třeba si uvědomit, že ta rodinná skupina je zhruba 6 – 8 dětí a někdy se ta distanční výuka kryje, někdy samozřejmě ty děti mají své zdravotní a psychické problémy, snažíme se i s tímhle poprat a naše tety a naši strejdové komunikují se školou a snaží se, pokud něco zanedbají, tak to dohnat v jiném čase, něž je ta distanční výuka.“
Anketa, děti při výuce: „Češtinu, věty vedlejší.“
„Učím se jednočleny.“
„Matematiku.“
„Teďka vyplňujeme poštovní dobírku. Já jsem už střední. V druháku, zahradník.“
„Já dělám střední školu a obor zahradník. Teďka vyplňuju tvrdé a měkké i.
„ Jsem tady 4 roky a jeto tu fajn. Vychovatelé jsou hodní, teď jsem třetí ročník.“
Jiří Nawrath, vychovatel: „No protože holky mají jenom určitý čas na to, pak chtějí mít osobní volno a ne vždycky se to dá stihnout všechno.“
Domov nemá zásadní finanční ani personální problémy. Tím největším je ten sociální.
Tomáš Široký, ředitel dětského domova: „Nám by samozřejmě nejvíc pomohlo, kdyby se školy otevřely, protože nejvíc, čím děti trpí, tak je samozřejmě ta sociální izolace.“
Kolize distanční výuky v domově dokáže domov řešit komunikací s učiteli a přesouváním výuky. S přerušením sociálních kontaktů pomůže však až opětovný návrat do škol.
---
Aktuální vládní omezení prodeje komplikuje lidem nákup oblečení, obuvi, školních pomůcek a dalšího sortimentu. Lidem už dochází trpělivost a některé věci si proto jezdí kupovat do Polska, kde je většina prodejen otevřená bez omezení.
Čím déle platí v České republice vládní zákaz prodeje širokého sortimentu zboží, tím častěji si jezdí lidé nakupovat do Polska. Hned za hranicí totiž nakoupí vše, co doma neseženou. Na obou stranách hranice však musejí počítat s případnými policejními kontrolami.
Policisté mohou přímo na hranicích, nebo v jejich blízkosti kontrolovat, zda lidé splnili podmínky vládního nařízení.
Pavla Jiroušková, mluvčí Policie ČR: “Policisté v rámci běžného výkonu služby kontrolují dodržování mimořádných opatření a také oprávněnost vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Dále provádějí namátkové kontroly v souladu s článkem 23 Schengenského hraničního kodexu.”
Vedle pendlerů, kteří přecházejí přes hranice pravidelně za prací, jde také o lidi, kteří si jedou nakoupit.
Zatímco na českém území jsou mnohé prodejny uzavřené, za hraniční řekou Olší si lidé mohou nakoupit vše co potřebují a bez omezení.
Anketa: “Přijeli jsme z Jablunkova nakoupit nějaké potraviny a průmyslové zboží, protože tady ty obchody s průmyslovým zbožím zavřené nejsou."
Jak ale lidé potvrzují, kontroly nejsou časté a někteří se s nimi ještě nesetkali vůbec.
Anketa: “Ani na české, ani na polské straně jsme se nesetkali s žádnou kontrolou.”
Pokud tak lidé splní stanovené podmínky, nemají s cestováním přes hranici problém.
---
Nyní bychom rádi apelovali na všechny občany našeho kraje, aby se chovali zodpovědně. Záchranná služba v posledních dnech totiž zaznamenala dramatický nárůst počtu výjezdů. Spousta lidí ale volá 155 v situacích, které nejsou akutní.
V neděli zasahovala posádka zdravotnické záchranné služby v Beskydech v oblasti Ondřejníku. Kvůli nepřístupnému terénu vzlétl vrtulník a lékař byl připraven, že se ke zraněnému spustí na navijáku. 47letý muž ležel ve sněhu se zlomenou nohou.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Pomoc mu prvotně zajistila horská služba. Pilotovi vrtulníku se nakonec podařilo přistát se strojem ve vzdálenosti zhruba sto metrů od pacienta a vysazení lékaře proto nebylo nutné. Bylo provedeno prvotní vyšetření postiženého, záchranáři zajistili podání potřebných léků a připravili muže k leteckému transportu."
Toto byl jen jeden z více než 400 výjezdů, které v posledních dnech musejí záchranáři denně řešit. Nárůst je enormní. V některých dnech je to až o 40 procent více, než je běžné.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Zatímco dlouhodobý průměr činí okolo 330 výjezdů za čtyřiadvacet hodin, v posledních dnech se počty pohybují okolo 400 i 450. Rekordní přitom byla sobota 2. ledna, kdy záchranáři museli zvládnout celkem 539 událostí, což znamenalo 65% nárůst."
Asi 50 z obsloužených pacientů má zjištěn Covid, což kvůli dekontaminace vozu i posádky zvyšuje délku zásahu.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Apelujeme proto na občany, aby využívali linky tísňového volání 155 a zdravotnické záchranné služby opravdu v akutních případech. Stále běžně volají lidé s drobnými úrazy, nebo stavy, které jsou plně v gesci praktických lékařů."
Pro Covid positivní případy přibylo 5 nových posádek a nyní byly denní služby posíleny ještě o další 4 posádky. Záchranná služba už se dostává na hranici svých možností.
---
V Ostravě řádili vandalové. V parku na ulici Jirská v Přívoze poškodili hned několik mladých stromů. Nejde sice o první případ, ale rozhodně první v takovém rozsahu. Radnice Moravské Ostravy a Přívozu už podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
Šest akátů, jedna třešeň a dalších několik dřevin zřejmě nepřežije řádění vandalů v parku na ulici Jirská v Ostravě-Přívoze. Škoda je obrovská. Radnice ji vyčíslila na více než 100 tisíc korun a obrátila se na policii.
Rostislav Řeha. místostarosta MOb Moravská Ostrava a Přívoz: “Takový velký jakoby počin nepamatujeme. Většinou to jsou třeba nějaké jednotlivé stromky, které někdo z nějakého důvodu, nevíme jakého, nějakým způsobem zničí. Ale toto je asi největší, co jsme zatím zaznamenali.”
Některé stromy, jak tady vidíte, jsou vyloženě poškozené nožem, nebo mačetou, zatímco jiné vypadají na to, že je poničili psi.
Martina Kittnerová, mistr provozovny veřejné zeleně TS: “Tyto stromy jsou výsadby, které jsou tu, které jsou už tady minimálně 10 až 15 let. Dřeviny ponecháme do jara, nicméně už v této fázi je nám jasné, že asi bude muset dojít k odstranění těch dřevin, ten rozsah poškození je obrovský.”
Anketa: obyvatelé okolních domů: Tady ta 24 chová nejméně 5, nebo 6 psů. No a oni jich posílají na ty stromky. To máte vidět, jak třísky lítají a oni mají z toho radost. My jsme tam kdysi bydleli. ale jak se tam začali stěhovat Romové, tak jsme se přestěhovali tady. Hrůza, tady nemůže nic být. Nic, lautr nic.”
“Měl by být asi dostatečně potrestán za to, co udělal.”
Zatím není jasné, zda se bude řešit další údržba a případně nová výsadba v této lokalitě.
---
Tři králové letos bohužel do ulic nevyšli. Ale o tradiční sbírku lidé rozhodně nepřijdou. Přesunula se totiž hlavně na internet. Zájemci mohou také přispět bezhotovostně formou převodu na účet, ale ve městech se najdou i fyzické kasičky. Například ve Frýdku-Místku na magistrátu, v budově charity a podobně.
Tři krále letos hlídá PES. A protože je na nejvyšším pátém stupni, tak bohužel nemohli koledníci vyjít do ulic. Rozhodně to ale neznamená, že by se nekonala ani významná Tříkrálová sbírka, pouze dostala moderní rozměr.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "My jsme uzpůsobili trošičku ten model koledy a jedna možnost, jak se zapojit do tříkrálové sbírky nebo prožít tříkrálovou sbírku je prostřednictvím webových stránek na je natočena online koleda, je možné přispět přes platební bránu do online kasičky. Stejně tak je možné ten příspěvek tříkrálový zaslat přímo pod variabilním symbolem 77708004 přímo Charitě Frýdek-Místek."
Charita se tak snažila i přes přenesení do online prostoru zachovat maximum toho, co běžně tříkrálová sbírka lidem nabízí.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Kromě koledy a koledování, které si mohou lidé pustit a takhle ty koledníky pustit k sobě přes monitor, je možné si stáhnout nálepky, je možné si objednat křídy a podobně tak, aby maximum toho bylo zachováno i při těch opatřeních, které jsou v platnosti."
Přesto mysleli tvůrci letošní sbírky také na starší, kteří by rádi přispěli, ale neovládají tak dobře internet. Kromě primární online sbírky najdou lidé kasičky také na mnoha místech ve městě, například v kostelech.
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Protože pro velkou část dárců tříkrálové sbírky to není úplně preferovaná forma, tak jsme rozmístili a stále ještě rozmísťujeme, protože ta síť se rozšiřuje statické pokladničky, které jsou k nalezení třeba tady jsme viděli teď po cestě v charitních zařízeních, obecní úřady, kostely, často lékárny a podobně."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Bohužel letos neuvidíme kvůli vládním opatřením koledující tři krále v ulicích. Na tradiční sbírku, která se koná každoročně, se dá přispět buď online, ale také do kasiček, které jsou umístěny na některých místech ve městě. Jedním z takových míst jsou právě informace Magistrátu ve Frýdku-Místku na ulici Radniční."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "V rámci Charity Frýdek-Místek jich máme přes 70 v terénu a ten jejich seznam je na našich webových stránkách, kde podle jednotlivých obcích je možné najít, kde tříkrálová kasička je a pokud někdo má ten zájem se zapojit do tříkrálové sbírky, tak ten příspěvek tam může fyzicky vhodit. A i takto si tu koledu prožít."
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Moc prosím všechny, kteří mají tu možnost a mohou dle svých možností přispět. Pomůžete tím dobré věci, zejména uživatelům Charity Frýdek-Místek, což jsou senioři, zdravotně, ale i duševně nemocní spoluobčané Frýdku-Místku."
Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Statické pokladničky budou venku do 24. ledna a online koleda, ta bezhotovostní forma bude fungovat do konce dubna."
Tříkrálová sbírka je největší sbírkovou akcí v České republice a v celostátním měřítku probíhá od roku 2001, loni se v Česku vybralo přes rekordních 119 milionů korun.
---
O samotné očkování se postarají centra, který je v současné době 21 hlavně v nemocnicích po celém Moravskoslezském kraji. V Ostravě se připravuje vybudování velkokapacitního očkovacího centra na Černé louce.
V současné době lze denně očkovat v Moravskoslezském kraji až 1150 lidí. Umožnuje to 21 center, které byla zřízena v nemocnicích, poliklinikách a zdravotním ústavu. Síť je natolik hustá, že by měla pokrývat celý region.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Zatím vše probíhá bez komplikací, využíváme i hasiče, kteří provádějí distribuci po sociálních zařízeních."
Už v pondělí se na Černé louce v Ostravě začne stavět velkokapacitní očkovací centrum, které by kapacitu očkování mělo minimálně zdvojnásobit.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Zatím to vypadá, že by se nám tam vešlo 6 vakcinačních hnízd, každé se třemi kójemi. Takže 18 míst, kde by se dalo očkovat."
O provoz očkovacího centra se postará fakultní nemocnice, která che zapojit i praktické lékaře.
Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: "Na očkování se budou podílet jak nemocnice, tak praktičtí lékaři, ale toto je v těchto dnech předmětem logistiky se zástupci kraje a města."
V kraji by mělo postupně vzniknout ještě dalších 9 center ve všech velkých městech, které kapacitu ještě dále navýší.
---
Dětský domov ve Velkých Heralticích je v mnohém unikátní. Pod jednou střechou zde současně působí domov, střední škola, praktická škola i domov pro nezletilé matky s dětmi. Nouzový stav a epidemická omezení v současnosti jsou novými problémy, které musí řešit, zejména v oblasti školní výuky.
Na zámku ze 13. století se o děti bez domova starají již 65 let. Poválečné zařízení pro řecké děti v době tamní občanské války je od roku 1956 dětským domovem i školským zařízením. Jeho součástí je také střední škola pro výuku zahradníků nebo cukrářů a praktická škola se zaměřením na rodinnou výchovu. Současné přerušení školní výuky je velkým problémem, který musí řešit.
Lucie Škarpová, zástupkyně ředitele pro DD: „Máme tady 6 rodinných skupin po osmi dětech, každá rodinná skupina má dva vychovatele, kteří se vlastně točí a střídají se u těchto dětí.“
Tomáš Široký, ředitel dětského domova: „S distanční výukou samozřejmě jsou problémy, protože je třeba si uvědomit, že ta rodinná skupina je zhruba 6 – 8 dětí a někdy se ta distanční výuka kryje, někdy samozřejmě ty děti mají své zdravotní a psychické problémy, snažíme se i s tímhle poprat a naše tety a naši strejdové komunikují se školou a snaží se, pokud něco zanedbají, tak to dohnat v jiném čase, něž je ta distanční výuka.“
Anketa, děti při výuce: „Češtinu, věty vedlejší.“
„Učím se jednočleny.“
„Matematiku.“
„Teďka vyplňujeme poštovní dobírku. Já jsem už střední. V druháku, zahradník.“
„Já dělám střední školu a obor zahradník. Teďka vyplňuju tvrdé a měkké i.
„ Jsem tady 4 roky a jeto tu fajn. Vychovatelé jsou hodní, teď jsem třetí ročník.“
Jiří Nawrath, vychovatel: „No protože holky mají jenom určitý čas na to, pak chtějí mít osobní volno a ne vždycky se to dá stihnout všechno.“
Domov nemá zásadní finanční ani personální problémy. Tím největším je ten sociální.
Tomáš Široký, ředitel dětského domova: „Nám by samozřejmě nejvíc pomohlo, kdyby se školy otevřely, protože nejvíc, čím děti trpí, tak je samozřejmě ta sociální izolace.“
Kolize distanční výuky v domově dokáže domov řešit komunikací s učiteli a přesouváním výuky. S přerušením sociálních kontaktů pomůže však až opětovný návrat do škol.
---
