Stejně jako každý rok v tomto období přibývá zdravotnickým záchranářům práce s se zraněnými po pádech z výšky. Nejčastěji jde o úrazy při česání ovoce a nebo také při nejrůznějších kutilských opravách na domech. Pády z výšky mohou skončit těžkými úrazy nebo i smrtí.
Začala sklizeň ovoce ze stromů. V současné době jde především o třešně, které mají velmi křehké větve. Lidé mají dovolené a tak se vrhli na odkládané opravy na domech. Lezou na střechy, opravují okapy, natírají zdi. Samozřejmě všechno ze žebříků. To vše sebou přineslo i zvýšené množství pádů z výšek. V sobotu museli zdravotníci ke dvěma vážným úrazům.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Před sedmnáctou hodinou došlo v obci Bítov k pádu devětasedmdesátiletého muže ze čtyřmetrové výšky, když trhal ovoce. Přivodil si poranění hrudníku a horní končetiny. Po poskytnutí přednemocniční neodkladné péče jej pozemní tým přepravil do ostravské Fakultní nemocnice. Později zasahovali záchranáři u obdobné události v Krmelíně. Šestapadesátiletý muž spadl při prořezávání stromu. Utrpěl otřes mozku a poranění v oblasti zad."
O týden dříve pak například v Lhotce spadl při rekonstrukci domu z půdy 56letý muž. Vrtulník ho v kritickém stavu přepravil do nemocnice. Při podobných úrazech je důležitá rychlá pomoc zdravotníků. Není vhodné se zraněnými příliš hýbat.
Petr Jaššo, ZZS MS kraje: “Pokud postižený nereaguje, je nutné ho šetrně přetočit na záda a to s fixací hlavy a těla, tak abychom ho přetáčeli v jedné rovině. Většinou je ale pacient při vědomí. To je pak nejlepší s ním nemanipulovat a přivolat záchrannou službu.”
Zdravotníci nabádají k co největší opatrnosti. Obzvláště senioři by si měli dát velký pozor, protože se jim může ve výšce zatočit hlava. Žebříky by měly být pevně ustavené a nejlepší je, když je další člověk ještě zajišťuje.
---
Atraktivní program si na sobotu pro návštěvníky připravili na hradě Hukvaldy. Vedle divadelního příběhu s akčními šermířskými souboji se lidem představili sokolníci s dravými ptáky. Respekt budili především velcí dravci.
Barbora Kožušníková, kastelánka hradu Hukvaldy: “Tentokrát jsme na hradě Hukvaldy uvítali sokolníky, kteří zase po roce přijeli a nepřijeli sami. Lidé mohou vidět ukázky dravých ptáků, ukázky přeletů a ti odvážní si mohou vzít také dravce na ruku a nechat se s nimi vyfotografovat.”
Pro návštěvníky byly připravené ukázky v podání sokolníků Marka Montiho a Jaroslava Oszeldy. Lidé mohli vidět například poštolky, sovy, sokoly či orly.
Dominik Herman, člen skupiny historického šermu Valmont: “Tady ti ptáci převážně jsou ze záchranných stanic, kdy už vlastně nejsou schopni fungovat normálně v přírodě, takže vlastně sokolníci je používají většinou na ukázky pro lidi, nějaké přelety, nějaké lovení, ale ten pták by sám nebyl schopný přežít v divočině. Většinou se nejedná o přímé odchovy. Co třeba vím, že ten sokolník Monti používá hodně ptáky, kteří vlastně jsou po nějakých zraněních. Bere si je z těch chovných stanic, kdy vlastně oni už nejsou schopni samostatného lovu jako v přírodě.
Ukázky nadchly děti i dospělé. Někteří se mohli i sami aktivně zapojit.
Daniela Goczolová, návštěvnice hradu: “Já jsem přijela z Frýdku-Místku s mamkou a taťkou. Účastnila jsem se vypuštění ptáka jménem George. Byl takový strašidelný a velký.”
Vedle sokolníků byl pro návštěvníky připraven také další program v areálu hradu. Viděli šermířské vystoupení v podání skupiny historického šermu Valmont, nebo loutkové divadlo Kašpárkův svět z Opavy.
Barbora Kožušníková, kastelánka hradu Hukvaldy: “K vidění byly například šermířské ukázky soubojů, loutkové divadélko a po celou dobu programu jsou také ukázky řemesel a aktivit pro děti. Ty si mohou vyzkoušet hod noži, hod kládou, hod míčky na terč a další. Nesmíme také zapomenout na Zoochov Kružberk, která přijela se svými zvířátky a děti se mohou povozit na oslíkovi, mohou si pohladit ovečky, kozy, husu a další.”
Petr Goczol, návštěvník hradu: “Chtěli jsme se tady cíleně podívat na dravé ptáky. Jezdíme tady pravidelně, líbí se nám to tady, je to tady pěkná procházka.
Hrad Hukvaldy si pro návštěvníky přichystal zajímavý program i pro další období.
Barbora Kožušníková, kastelánka hradu Hukvaldy: “V období letních prázdnin připravujeme i další kulturně-společenské akce, jako například velice oblíbený zážitkový program Noc na hradě Hukvaldy, kde mohou účastníci získat neopakovatelný zážitek v podobě nocování právě v této kouzelné zřícenině. Dále také Obléhání nedobytné pevnosti, kdy se uskuteční hlavní bitva o hrad Hukvaldy. Doteď není jasné, jak bitva dopadne, takže přijďte a uvidíte sami ten výsledek. A na konci července nás čeká také Ostrov pokladů v podání rytířů Adorea.”
---
Novojičínská nemocnice má novou důstojnou kapli. Její rekonstrukci pomohl zafinancovat Moravskoslezský kraj. Místo pro konání mší bylo vysvěceno a předáno do užívání pacientům, návštěvám i personálu tohoto zdravotnického zařízení.
V průběhu třiceti let, co se v novojičínské nemocnici bohoslužby konají, se prostor pro mše několikrát stěhoval, ten poslední zdaleka neodpovídal důstojnosti duchovních potřeb. Nová kaple byla vybudována v horním patře pavilonu interny a nyní i vysvěcena.
Jakub Fejfar, ředitel Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Já to duševní zdraví nebo tu duševní stránku vnímám jako velice důležitou a všichni víme, že neléčíme pouze to tělo jako takové, ale ruku v ruce s tím jde i ta duševní stránka, duševní pohoda našich pacientů.”
Rekonstrukce kaple stála necelých 300 tisíc korun, z větší části ji zainvestoval Moravskoslezský kraj.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “Je to v podstatě stále krajské zařízení, které je dnes provozováno společností AGEL, která je zde v nájmu. A když jsem viděl místnost, ve které byla kaple, tak jsem se rozhodl, že budu iniciovat zřízení důstojného místa.”
Martin David, apoštolský administrátor Ostravsko-opavské diecéze: “Jsem velice rád, že se toto místo, krásnou kapli v novojičínské nemocnici podařilo vytvořit, protože si myslím, že to dneska už patří ke standardu péče o člověka v nemocnicích.”
Kaple je volně přístupná pro pacienty, návštěvy a personál nemocnice. Mše se tu koná každou sobotu v 16 hodin.
---
Další vrah v seniorském věku stanul před senátem Krajského sudu v Ostravě. Jde o muže, který vystřelovacím nožem ubodal v Bělském lese ze žárlivosti svou přítelkyni. Obžalovaný se ke všemu přiznal, což umožnilo rychlé vynesení rozsudku. Za mřížemi by měl strávit 15 let.
Asi nikdo by 65letého muže z Ostravy-Hrušova, který bez berle neudělá ani krok, netipoval na vraha. A přece loni v červenci vraždu spáchal. V Bělském lese chladnokrevně ubodal svou přítelkyni vystřelovacím nožem. Zasadil ji celkem 8 bodných ran a z pořezaných rukou je jasné, že se urputně bránila.
státní zástupkyně: "Velkou intenzitou síly jí i přes aktivní sebeobranu zasadil do oblasti hrudníku, zad a končetin celkem 8 bodných, bodnořezných a řezných ran."
Obžalovaný k činu nevypovídal, pouze prohlásil, že všeho lituje a že se to nemělo stát. Prý měl přítelkyni rád. Ke všemu se přiznal a za tzv. prohlášení viny očekával nižší trest.
obžalovaný: "Cítím se být vinen v plném rozsahu."
Veronika Ralevská, mluvčí krajského soudu Ostrava: "V případě prokázání viny hrozí obžalovanému 15 - 20 let vězení, popřípadě výjimečný trest."
Žalobkyně připomněla, že obžalovaný už byl za přípravu vraždy odsouzen před více než 40 lety. Nicméně skutečně přihlédla k dohodě, což hlavní líčení značně zjednodušilo a navrhla mu trest na spodní hranici. S návrhem se ztotožnil i senát soudu a poslal muže za mříže na 15 let.
---
Šestkrát vyhrál slavný automobilový závod Rally Dakar. Slavný český Tuareg z Frenštátu, kdo jiný než Karel Loprais. Jaký byl jeho osobní život i profesní kariéra? To se dozvíte, když vyrazíte na unikátní a úplně první výstavu svého druhu, která probíhá až do září v Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku.
Proč? Protože Karel Loprais. To je název mimořádné výstavy, ze které byl překvapený i samotný automobilový závodník. Nikdy totiž přímo o jeho životě žádné výstavy ještě nebyly. A i on sám se jim v minulosti bránil.
Karel Loprais, šestinásobný vítěz Rallye Dakar: "Výsledek je nádherný, protože se jí podařilo dát dohromady všechny věci, které se podařilo nashromáždit. Ono toho bylo daleko víc a bylo to třeba soustředit, vybrat a umístit. Potom samozřejmě to je taky práce pána v muzeu, který to měl na starosti, to se mu taky povedlo."
Markéta Bednárková, Muzeum Beskyd: "Je to počin a takový záměr právě kurátorky výstavy paní Gabriely Daniszové. Kterou a okruh jejich blízkých přátel a blízkých přátel pana Lopraise napadlo, že mu tuto výstavu uspořádají. Ta myšlenka už padla v roce 2019, kdy pan Loprais slavil 70 let, a tak nějak se pomalu začaly sbírat různé materiály, fotografie a začalo se to řešit. No a jako prostor pro tu výstavu si vybrali Muzeum Beskyd, tedy frýdecký zámek."
Gabriela Daniszová, kurátorka výstavy: "Vždycky byly udělané výstavy pouze o jeho výsledcích, o Dakaru, o jeho autech. A já jsem chtěla ukázat, že je také člověk a člověk s ryzím charakterem."
Výstava je koncipována do třech místností, kdy první z nich je zaměřena na osobní život slavného závodníka.
Markéta Bednárková, Muzeum Beskyd: "Jsou tam různé rodinné fotografie z jeho dětství, dospívání i ze současnosti. Dále tam jsou různé fotografie se známými osobnostmi, ať již ze zahraničí nebo s českými. Například tam jsou zajímavé fotky s panem Bolkem Polívkou, s bývalým prezidentem Václavem Havlem nebo s paní Danou Zátopkovou."
Právě ono soukromí, které málokdo zná patří mezi největší a nejzajímavější taháky výstavy.
Gabriela Daniszová, kurátorka výstavy: " Těch příběhů za přípravu té výstavy jsem vyslechla mnoho a některé vůbec neznáme, nevíme. Protože pak Karel Loprais je introvert, takže dvě věty dohromady, to už na něho moc, ale ty příběhy jsou moc krásné, takže určitě ty příběhy a poté si myslím, že také ty úspěchy, které jsou tam vidět."
Karel Loprais, šestinásobný vítěz Rallye Dakar: "Je tam spousty fotek, které jsou třeba z mého mládí a rodinné s bratry. Je toho všeho chuť a kdo má trochu zájem, jak Dakar vypadal nebo o tom něco ví, tak se tam může dočíst o spoustě věcí."
Markéta Bednárková, Muzeum Beskyd: "Zároveň je tam taková perlička. Mohou se tam návštěvníci podívat na recept na legendární bábovku paní Lopraisové, která vždycky tuto tvarohovou bábovku pekla panu Lopraisovi, když jel právě na závody."
Druhá výstavní místnost už je věnována spíše profesní dráze závodníka.
Markéta Bednárková, Muzeum Beskyd: "Návštěvníci se tady mohou dozvědět různé perličky ze závodů. Jsou tady různé fotografie, různé například pomačkané dveře, historky z různých nehod a také tady máme takové africké masky, což jsou suvenýry, které si pan Loprais právě vozil z toho Dakaru, a které on sbírá."
Třetí a poslední místnost propaguje samotný Dakar. Jsou zde různé knihy, novinové články i modely aut.
Karel Loprais, šestinásobný vítěz Rallye Dakar: "Nejlepší určitě byl Hasičák, čtyřkolka, se kterým jsme dosáhli nejlepších umístění. Byli jsme na šestém místě v celkovém pořadí auto-kamion. A pak ještě čtyřkolka Puma, se kterou jsme absolvovali Dakar čtyřikrát a třikrát se nám podařilo vyhrát a jedou být druzí. Takže to je jednoznačně nejlepší auto. To je teď v současnosti umístěné v Národním technickém muzeu."
Každý, kdo se na výstavu přijde podívat, se může zapsat do návštěvní knihy, pan Karel Loprais ji totiž dostane na památku.
Gabriela Daniszová, kurátorka výstavy: "Předpokládám, že spousta rodičů vyprávělo dětem o Dakaru, jak to bylo, kdo jezdil, kdo je Karel Loprais. Tak bych byla velice ráda, když se té výstavy zúčastní, když se nám zapíšou do té návštěvní knihy. Takže bych byla ráda, kdyby tam měl spousty krásných vzkazů."
V muzeu je zároveň k prodeji obnovené vydaní knihy Tuareg z Frenštátu, která byla doplněna o nové zážitky a fotografie.
---
V útulku Max v Havířově během v covidu úplně zmizeli malí psi. Ošetřovatelé jsou rádi za každé zvíře, které dostane nový domov. Současně ale měli obavy, aby se nevrátili zpět. To se prozatím nestalo a velký zájem je i o kočky.
V pandemické době je zájem o všechna zvířata v útulcích. Ani v tom havířovském dlouho nezůstane pes, kočka, morče či králík.
Dagmar Polaková, vedoucí útulku Max: “Překvapilo, protože jsme spíše počítali, až nastane normální režim, že lidé začnou chodit do práce, že nám ty pejsky začnou vracet a prozatím se to nestává."
Útulek prozatím neumožňuje venčení psů, a to také proto, že v něm zůstali jen ti velcí a hůře přizpůsobiví. Díky nízkému počtu ale na ně mají více času ošetřovatelé, na které jsou zvyklí.
Eva Bergerová, ošetřovatelka v útulku Max: "Snažíme se o to, aby byli všichni vyvenčení každý den. Máme tady velký výběh, takže jim házíme aporty, snažíme se s nimi mazlit, vyčesáváme je tam. Takto komfort mají opravdu."
Pokud je velké horko ošetřovatelé ochlazují vodou kotce i veškeré prostory. Zvířata mají vždy možnost se schovat do stínu.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Stejně jako každý rok v tomto období přibývá zdravotnickým záchranářům práce s se zraněnými po pádech z výšky. Nejčastěji jde o úrazy při česání ovoce a nebo také při nejrůznějších kutilských opravách na domech. Pády z výšky mohou skončit těžkými úrazy nebo i smrtí.
Začala sklizeň ovoce ze stromů. V současné době jde především o třešně, které mají velmi křehké větve. Lidé mají dovolené a tak se vrhli na odkládané opravy na domech. Lezou na střechy, opravují okapy, natírají zdi. Samozřejmě všechno ze žebříků. To vše sebou přineslo i zvýšené množství pádů z výšek. V sobotu museli zdravotníci ke dvěma vážným úrazům.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Před sedmnáctou hodinou došlo v obci Bítov k pádu devětasedmdesátiletého muže ze čtyřmetrové výšky, když trhal ovoce. Přivodil si poranění hrudníku a horní končetiny. Po poskytnutí přednemocniční neodkladné péče jej pozemní tým přepravil do ostravské Fakultní nemocnice. Později zasahovali záchranáři u obdobné události v Krmelíně. Šestapadesátiletý muž spadl při prořezávání stromu. Utrpěl otřes mozku a poranění v oblasti zad."
O týden dříve pak například v Lhotce spadl při rekonstrukci domu z půdy 56letý muž. Vrtulník ho v kritickém stavu přepravil do nemocnice. Při podobných úrazech je důležitá rychlá pomoc zdravotníků. Není vhodné se zraněnými příliš hýbat.
Petr Jaššo, ZZS MS kraje: “Pokud postižený nereaguje, je nutné ho šetrně přetočit na záda a to s fixací hlavy a těla, tak abychom ho přetáčeli v jedné rovině. Většinou je ale pacient při vědomí. To je pak nejlepší s ním nemanipulovat a přivolat záchrannou službu.”
Zdravotníci nabádají k co největší opatrnosti. Obzvláště senioři by si měli dát velký pozor, protože se jim může ve výšce zatočit hlava. Žebříky by měly být pevně ustavené a nejlepší je, když je další člověk ještě zajišťuje.
---
Atraktivní program si na sobotu pro návštěvníky připravili na hradě Hukvaldy. Vedle divadelního příběhu s akčními šermířskými souboji se lidem představili sokolníci s dravými ptáky. Respekt budili především velcí dravci.
Barbora Kožušníková, kastelánka hradu Hukvaldy: “Tentokrát jsme na hradě Hukvaldy uvítali sokolníky, kteří zase po roce přijeli a nepřijeli sami. Lidé mohou vidět ukázky dravých ptáků, ukázky přeletů a ti odvážní si mohou vzít také dravce na ruku a nechat se s nimi vyfotografovat.”
Pro návštěvníky byly připravené ukázky v podání sokolníků Marka Montiho a Jaroslava Oszeldy. Lidé mohli vidět například poštolky, sovy, sokoly či orly.
Dominik Herman, člen skupiny historického šermu Valmont: “Tady ti ptáci převážně jsou ze záchranných stanic, kdy už vlastně nejsou schopni fungovat normálně v přírodě, takže vlastně sokolníci je používají většinou na ukázky pro lidi, nějaké přelety, nějaké lovení, ale ten pták by sám nebyl schopný přežít v divočině. Většinou se nejedná o přímé odchovy. Co třeba vím, že ten sokolník Monti používá hodně ptáky, kteří vlastně jsou po nějakých zraněních. Bere si je z těch chovných stanic, kdy vlastně oni už nejsou schopni samostatného lovu jako v přírodě.
Ukázky nadchly děti i dospělé. Někteří se mohli i sami aktivně zapojit.
Daniela Goczolová, návštěvnice hradu: “Já jsem přijela z Frýdku-Místku s mamkou a taťkou. Účastnila jsem se vypuštění ptáka jménem George. Byl takový strašidelný a velký.”
Vedle sokolníků byl pro návštěvníky připraven také další program v areálu hradu. Viděli šermířské vystoupení v podání skupiny historického šermu Valmont, nebo loutkové divadlo Kašpárkův svět z Opavy.
Barbora Kožušníková, kastelánka hradu Hukvaldy: “K vidění byly například šermířské ukázky soubojů, loutkové divadélko a po celou dobu programu jsou také ukázky řemesel a aktivit pro děti. Ty si mohou vyzkoušet hod noži, hod kládou, hod míčky na terč a další. Nesmíme také zapomenout na Zoochov Kružberk, která přijela se svými zvířátky a děti se mohou povozit na oslíkovi, mohou si pohladit ovečky, kozy, husu a další.”
Petr Goczol, návštěvník hradu: “Chtěli jsme se tady cíleně podívat na dravé ptáky. Jezdíme tady pravidelně, líbí se nám to tady, je to tady pěkná procházka.
Hrad Hukvaldy si pro návštěvníky přichystal zajímavý program i pro další období.
Barbora Kožušníková, kastelánka hradu Hukvaldy: “V období letních prázdnin připravujeme i další kulturně-společenské akce, jako například velice oblíbený zážitkový program Noc na hradě Hukvaldy, kde mohou účastníci získat neopakovatelný zážitek v podobě nocování právě v této kouzelné zřícenině. Dále také Obléhání nedobytné pevnosti, kdy se uskuteční hlavní bitva o hrad Hukvaldy. Doteď není jasné, jak bitva dopadne, takže přijďte a uvidíte sami ten výsledek. A na konci července nás čeká také Ostrov pokladů v podání rytířů Adorea.”
---
Novojičínská nemocnice má novou důstojnou kapli. Její rekonstrukci pomohl zafinancovat Moravskoslezský kraj. Místo pro konání mší bylo vysvěceno a předáno do užívání pacientům, návštěvám i personálu tohoto zdravotnického zařízení.
V průběhu třiceti let, co se v novojičínské nemocnici bohoslužby konají, se prostor pro mše několikrát stěhoval, ten poslední zdaleka neodpovídal důstojnosti duchovních potřeb. Nová kaple byla vybudována v horním patře pavilonu interny a nyní i vysvěcena.
Jakub Fejfar, ředitel Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Já to duševní zdraví nebo tu duševní stránku vnímám jako velice důležitou a všichni víme, že neléčíme pouze to tělo jako takové, ale ruku v ruce s tím jde i ta duševní stránka, duševní pohoda našich pacientů.”
Rekonstrukce kaple stála necelých 300 tisíc korun, z větší části ji zainvestoval Moravskoslezský kraj.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “Je to v podstatě stále krajské zařízení, které je dnes provozováno společností AGEL, která je zde v nájmu. A když jsem viděl místnost, ve které byla kaple, tak jsem se rozhodl, že budu iniciovat zřízení důstojného místa.”
Martin David, apoštolský administrátor Ostravsko-opavské diecéze: “Jsem velice rád, že se toto místo, krásnou kapli v novojičínské nemocnici podařilo vytvořit, protože si myslím, že to dneska už patří ke standardu péče o člověka v nemocnicích.”
Kaple je volně přístupná pro pacienty, návštěvy a personál nemocnice. Mše se tu koná každou sobotu v 16 hodin.
---
Další vrah v seniorském věku stanul před senátem Krajského sudu v Ostravě. Jde o muže, který vystřelovacím nožem ubodal v Bělském lese ze žárlivosti svou přítelkyni. Obžalovaný se ke všemu přiznal, což umožnilo rychlé vynesení rozsudku. Za mřížemi by měl strávit 15 let.
Asi nikdo by 65letého muže z Ostravy-Hrušova, který bez berle neudělá ani krok, netipoval na vraha. A přece loni v červenci vraždu spáchal. V Bělském lese chladnokrevně ubodal svou přítelkyni vystřelovacím nožem. Zasadil ji celkem 8 bodných ran a z pořezaných rukou je jasné, že se urputně bránila.
státní zástupkyně: "Velkou intenzitou síly jí i přes aktivní sebeobranu zasadil do oblasti hrudníku, zad a končetin celkem 8 bodných, bodnořezných a řezných ran."
Obžalovaný k činu nevypovídal, pouze prohlásil, že všeho lituje a že se to nemělo stát. Prý měl přítelkyni rád. Ke všemu se přiznal a za tzv. prohlášení viny očekával nižší trest.
obžalovaný: "Cítím se být vinen v plném rozsahu."
Veronika Ralevská, mluvčí krajského soudu Ostrava: "V případě prokázání viny hrozí obžalovanému 15 - 20 let vězení, popřípadě výjimečný trest."
Žalobkyně připomněla, že obžalovaný už byl za přípravu vraždy odsouzen před více než 40 lety. Nicméně skutečně přihlédla k dohodě, což hlavní líčení značně zjednodušilo a navrhla mu trest na spodní hranici. S návrhem se ztotožnil i senát soudu a poslal muže za mříže na 15 let.
---
Šestkrát vyhrál slavný automobilový závod Rally Dakar. Slavný český Tuareg z Frenštátu, kdo jiný než Karel Loprais. Jaký byl jeho osobní život i profesní kariéra? To se dozvíte, když vyrazíte na unikátní a úplně první výstavu svého druhu, která probíhá až do září v Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku.
Proč? Protože Karel Loprais. To je název mimořádné výstavy, ze které byl překvapený i samotný automobilový závodník. Nikdy totiž přímo o jeho životě žádné výstavy ještě nebyly. A i on sám se jim v minulosti bránil.
Karel Loprais, šestinásobný vítěz Rallye Dakar: "Výsledek je nádherný, protože se jí podařilo dát dohromady všechny věci, které se podařilo nashromáždit. Ono toho bylo daleko víc a bylo to třeba soustředit, vybrat a umístit. Potom samozřejmě to je taky práce pána v muzeu, který to měl na starosti, to se mu taky povedlo."
Markéta Bednárková, Muzeum Beskyd: "Je to počin a takový záměr právě kurátorky výstavy paní Gabriely Daniszové. Kterou a okruh jejich blízkých přátel a blízkých přátel pana Lopraise napadlo, že mu tuto výstavu uspořádají. Ta myšlenka už padla v roce 2019, kdy pan Loprais slavil 70 let, a tak nějak se pomalu začaly sbírat různé materiály, fotografie a začalo se to řešit. No a jako prostor pro tu výstavu si vybrali Muzeum Beskyd, tedy frýdecký zámek."
Gabriela Daniszová, kurátorka výstavy: "Vždycky byly udělané výstavy pouze o jeho výsledcích, o Dakaru, o jeho autech. A já jsem chtěla ukázat, že je také člověk a člověk s ryzím charakterem."
Výstava je koncipována do třech místností, kdy první z nich je zaměřena na osobní život slavného závodníka.
Markéta Bednárková, Muzeum Beskyd: "Jsou tam různé rodinné fotografie z jeho dětství, dospívání i ze současnosti. Dále tam jsou různé fotografie se známými osobnostmi, ať již ze zahraničí nebo s českými. Například tam jsou zajímavé fotky s panem Bolkem Polívkou, s bývalým prezidentem Václavem Havlem nebo s paní Danou Zátopkovou."
Právě ono soukromí, které málokdo zná patří mezi největší a nejzajímavější taháky výstavy.
Gabriela Daniszová, kurátorka výstavy: " Těch příběhů za přípravu té výstavy jsem vyslechla mnoho a některé vůbec neznáme, nevíme. Protože pak Karel Loprais je introvert, takže dvě věty dohromady, to už na něho moc, ale ty příběhy jsou moc krásné, takže určitě ty příběhy a poté si myslím, že také ty úspěchy, které jsou tam vidět."
Karel Loprais, šestinásobný vítěz Rallye Dakar: "Je tam spousty fotek, které jsou třeba z mého mládí a rodinné s bratry. Je toho všeho chuť a kdo má trochu zájem, jak Dakar vypadal nebo o tom něco ví, tak se tam může dočíst o spoustě věcí."
Markéta Bednárková, Muzeum Beskyd: "Zároveň je tam taková perlička. Mohou se tam návštěvníci podívat na recept na legendární bábovku paní Lopraisové, která vždycky tuto tvarohovou bábovku pekla panu Lopraisovi, když jel právě na závody."
Druhá výstavní místnost už je věnována spíše profesní dráze závodníka.
Markéta Bednárková, Muzeum Beskyd: "Návštěvníci se tady mohou dozvědět různé perličky ze závodů. Jsou tady různé fotografie, různé například pomačkané dveře, historky z různých nehod a také tady máme takové africké masky, což jsou suvenýry, které si pan Loprais právě vozil z toho Dakaru, a které on sbírá."
Třetí a poslední místnost propaguje samotný Dakar. Jsou zde různé knihy, novinové články i modely aut.
Karel Loprais, šestinásobný vítěz Rallye Dakar: "Nejlepší určitě byl Hasičák, čtyřkolka, se kterým jsme dosáhli nejlepších umístění. Byli jsme na šestém místě v celkovém pořadí auto-kamion. A pak ještě čtyřkolka Puma, se kterou jsme absolvovali Dakar čtyřikrát a třikrát se nám podařilo vyhrát a jedou být druzí. Takže to je jednoznačně nejlepší auto. To je teď v současnosti umístěné v Národním technickém muzeu."
Každý, kdo se na výstavu přijde podívat, se může zapsat do návštěvní knihy, pan Karel Loprais ji totiž dostane na památku.
Gabriela Daniszová, kurátorka výstavy: "Předpokládám, že spousta rodičů vyprávělo dětem o Dakaru, jak to bylo, kdo jezdil, kdo je Karel Loprais. Tak bych byla velice ráda, když se té výstavy zúčastní, když se nám zapíšou do té návštěvní knihy. Takže bych byla ráda, kdyby tam měl spousty krásných vzkazů."
V muzeu je zároveň k prodeji obnovené vydaní knihy Tuareg z Frenštátu, která byla doplněna o nové zážitky a fotografie.
---
V útulku Max v Havířově během v covidu úplně zmizeli malí psi. Ošetřovatelé jsou rádi za každé zvíře, které dostane nový domov. Současně ale měli obavy, aby se nevrátili zpět. To se prozatím nestalo a velký zájem je i o kočky.
V pandemické době je zájem o všechna zvířata v útulcích. Ani v tom havířovském dlouho nezůstane pes, kočka, morče či králík.
Dagmar Polaková, vedoucí útulku Max: “Překvapilo, protože jsme spíše počítali, až nastane normální režim, že lidé začnou chodit do práce, že nám ty pejsky začnou vracet a prozatím se to nestává."
Útulek prozatím neumožňuje venčení psů, a to také proto, že v něm zůstali jen ti velcí a hůře přizpůsobiví. Díky nízkému počtu ale na ně mají více času ošetřovatelé, na které jsou zvyklí.
Eva Bergerová, ošetřovatelka v útulku Max: "Snažíme se o to, aby byli všichni vyvenčení každý den. Máme tady velký výběh, takže jim házíme aporty, snažíme se s nimi mazlit, vyčesáváme je tam. Takto komfort mají opravdu."
Pokud je velké horko ošetřovatelé ochlazují vodou kotce i veškeré prostory. Zvířata mají vždy možnost se schovat do stínu.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
