Na letiště do Mošnova se po třiceti letech vrátí armáda. Vznikne tam moderní logistické centrum, které bude především zajišťovat přepravu materiálu a techniky českých vojáků i přesuny spojenců. Díky podpory ministerstva financí bude zrekonstruována i přistávací dráha.
Hejtman Ivo Vondrák podepsal v Praze memorandum s ministryní obrany Janou Černochovou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Podpisy stvrdili memorandum o spolupráci při budování armádního logistického centra na mošnovském letišti.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Vybudování armádního logistického centra bude dalším velmi důležitým krokem, který významně posílí rozvoj takzvaného Velkého Mošnova. To je projekt, na kterém intenzivně pracujeme již několik let, a který z mošnovské zóny, jejíž součástí je i naše letiště, vytvoří celoevropsky, ne-li celosvětově důležité a strategické centrum.
Centrum nebude sloužit bojovým účelům, ale zejména logistickým potřebám, tedy především pro přepravu materiálu a techniky českých vojáků i pro přesuny spojenců. V areálu letiště vyrostou objekty pro zaměstnance a pro skladování. Díky podpoře Ministerstva financí se zrekonstruuje letištní dráha.
Jana Černochová, ministryně obrany: "„Projekt logistického centra v Mošnově bude výhodný pro všechny: Pomůže armádě, posílí ekonomiku a bude velkým přínosem pro celý Moravskoslezský kraj. Byl to i pan hejtman Vondrák, kdo na nás apeloval, abychom posílili přítomnost armády v regionu, a právě mošnovské letiště se pro tyto účely přímo nabízí."
Kraj musí nyní vykoupit zbylé pozemky a pak je bezplatně převést na armádu.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: "Vzniknou zde nová pracovní místa, naváže se spolupráce s místními firmami a především bude možné rychle využít těchto nových vojenských kapacit v případě mimořádných událostí."
Armáda chce vybudovat středisko, jež bude sloužit potřebám praporu podpory nasaditelných sil, který v současnosti sídlí v Rakovníku. Půjde o jednotku v síle roty, tedy zhruba o tři stovky vojáků.
---
Státní společnost DIAMO začala do areálu černouhelného dolu Frenštát navážet tuny materiálu, který bude sloužit k zasypání dvou důlních jam. Počet nákladních vozidel, která zásypový materiál přivážejí, je omezen, aby obce na trase byly co nejméně zatíženy. Samotná šachta, která uhlí nikdy netěžila, bude zasypána až v polovině příštího roku.
Důl Frenštát se začal hloubit v 80. letech minulého století. Osud dolu poznamenala nejen ekonomická náročnost těžby, ale také protesty veřejnosti proti devastaci Beskyd. Vytěženy tak byly jen zkušební vzorky uhlí a dlouhé roky je šachta jen udržována v zakonzervovaném stavu.
Ubald Rutar, vedoucí lokality Dolu Frenštát, Diamo: “Byl tady ten projekt udělat průzkumný překop směrem na Radhošť, tady 700 metrů, k ověření mocností slojí. Protože tady jsou karvinské a pod nimi jsou nasunuté ostravské sloje. Ale to se už bohužel nerealizovalo.
Většina lidí z okolí Dolu Frenštát považuje zasypávání šachty za velké vítězství. Radnice Frenštátu a Trojanovic mají s lokalitou mají do budoucna velké plány.
Jiří Novotný (Naše Beskydy), starosta Trojanovic: “Pro nás to bylo něco, jako kdyby neodešla okupační vojska Sovětského svazu z České republiky. Prostě toto byla myšlenka Ruska na to, aby se tady těžilo a ta myšlenka pořád byla v hlavách lidí.”
Lidé teď budou muset několik měsíců strpět vyšší provoz nákladních vozidel, která budou navážet zásypový materiál.
Ivan Šimek, závodní dolu, Diamo: “1. července byl zahájen návoz hmot pro zasypání obou jam Dolu Frenštát. Celkem se jedná o 210 tisíc tun. Hmoty se naváží z odvalu bývalého Dolu Paskov. Průběh návozu je přísně limitován posouzením vlivu na životní prostředí, jsou přesně stanoveny časy a počty aut, aby negativní vlivy na obce, kterými se jezdí, byly co nejmenší.”
K definitivnímu zasypání šachty by mělo dojít v polovině příštího roku.
---
V květnu jsme vás informovali o srážce dvou vozidel, za jejichž volanty seděli policisté. Jedno z aut spěchalo k případu a jeli v něm kynologové se psem, který při srážce zahynul. Inspekce bezpečnostních sborů nyní zveřejnila videozáznam a hledá svědky nehody.
Ve čtvrtek 5. května se na ulici 1. máje v Ostravě srazila dvě osobní vozidla. Za volanty obou vozů seděli policisté. Kriminalista, který nebyl ve službě vyjížděl z vedlejší ulice a hlídka kynologů, která jela po hlavní ulici v červené Škodě Yetti a vzadu ve voze měla služebního psa. Náraz byl velmi silný,
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "56letý muž byl po střetu v bezvědomí a byl zaklíněn v jednom z vozidel. Na úrazovou ambulanci FNO byli po ošetření transportováni také dva muži středního věku s poraněním v oblasti ruky a krční páteře."
Vážně zraněn byl i služební pes a musel být utracen. Kvůli účasti policistů vyšetřuje okolnosti nehody Generální inspekce bezpečnostních sborů. Navíc byl podle našich informací kynolog, který řídil červené auto, pod vlivem alkoholu. Vyšetřovatel nyní hledá svědky a pro byl zveřejněn i videozáznam celé události.
Ivana Nguyenová, mluvčí GIBS: "Tímto žádáme všechny svědky této dopravní nehody, aby nás kontaktovali. Zvláště pak dvě ženy a jednoho muže, jenž se společně pokusili přejít komunikaci a z důvodu projíždějícího služebního vozidla policie, opatřeného světelným a zvukovým výstražným znamením, tak neučinili a vrátili se zpět na chodník."
Pokud bude podle názoru advokáta jako viník nehody určen kriminalista s tím, že opilý kynolog nemohl nehodě zabránit, bude menší množství alkoholu v krvi bráno pouze jako přestupek. Pokud by měl policista v krvi přes 1 promile alkoholu, šlo by o trestný čin a i kdyby nehodu nezavinil, zřejmě by to znamenalo jeho konec u policie. V úvahu přichází také trestný čin ublížení na zdraví.
---
Chladnější počasí a dostatek srážek pomáhá lesům v boji s kůrovcem. Během posledních let se kvůli tomuto dřevokaznému broukovi kácí v Městských lesích Opava mnohem méně. Pomáhá také fakt, že se do zdejší lesích vysazují odolnější listnaté stromy.
Lýkožrout smrkový je nejčastějším druhem kůrovce v českých lesích. Každé jaro se rojí. Larvy klade pod kůru stromů, kde se živí lýkem. To způsobuje usychání. Letošní chladné jaro a dostatek srážek zbrzdily vývoj tohoto dřevokazného brouka. Podobné to bylo i v minulých letech. Díky tomu kůrovcová kalamita v lesích zpomalila.
Radomír Drašák, ředitel, Městské lesy Opava: „Lesu to výrazně pomohlo. Nemáme deficit srážek, přírůstky na dřevinách jsou až okolo metru. Kůrovec je momentálně v latentním stavu, nevytváří nám škody na porostech.“
K tomu přispěl také fakt, že se struktura lesů proměňuje: zatímco dříve kvůli průmyslovému využití převládaly lesy smrkové, které jsou k napadení kůrovcem náchylnější, nyní je to jinak. Například tady, v Městských lesích Opava, převládají stromy listnaté, jako buk, dub nebo olše. A to ze 70%.
A tak zde, stejně, jako na jiných místech v Moravskoslezském kraji, objem vytěženého dřeva, které je napadeno kůrovcem, klesá.
Jan Lubojacký, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: „Dochází k setrvalému poklesu objemu vytěženého kůrovcového dříví. S tím, že v uplynulém roce už bylo těženo těžena pouze 1/10 objemu z roku 2018.“
Důležité je, aby strom napadený kůrovcem byl odstraněný z lesa co nejdříve. Jednak se tím zabrání množení hmyzu a zachová se také lepší kvalita dřeva.
Jan Lubojacký, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: Pokud je to dřevy vytěženo včas, krátce po napadení, řekněme do dvou měsíců, tak v tom případě vlastnosti toho dřeva jsou změněny minimálně.“
Neplatí ovšem, že každý napadený strom uschne. Pokud má dostatek vody a pryskyřice, umí se aktivně proti kůrovci bránit.
---
Skupina lidí, kterým není lhostejný stav novojičínských Hückelových vil, zakládá spolek pro jejich záchranu. Pro tuto myšlenku se spojili představitelé různých paměťových institucí a třeba i města.
Myšlenka na vznik Spolku pro záchranu Hückelových vil je v Novém Jičíně stará zhruba rok, kdy se v areálu konala první kulturní akce Kouzelný den. Na konci letošního června se skupina lidí, kterým není osud chátrajících památek lhostejný, rozhodla spolek oficiálně založit.
Radek Polách, předseda vznikajícího spolku: “Byla podána žádost o registraci Spolku pro záchranu Hückelových vil na Ministerstvo vnitra České republiky. Čekáme na odezvu a pevně doufáme, že tento spolek plně podpoří i aktivity města Nového Jičína jako vlastníka těchto nádherných skvostů architektury v Novém Jičíně.”
Mezi zakládající členy patří osoby spojené s Muzeem Novojičínska, se zdejším Státním okresním archivem, Klubem rodáků a přátel města a s novojičínskou radnicí.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Je v tom snaha sdružit lidi, kteří mají zájem o záchranu těchto objektů do nějakého spolku, který by následně sloužil k propagaci, k informování veřejnosti, případně i k podpoře města, které bude o záchranu těchto památek usilovat.”
První akcí spolku by už na podzim mohlo být zpřístupnění areálu, tedy jeho komentovaná prohlídka pro veřejnost, aby si lidé zvykli, že tento komplex je součástí města.
---
Velké nadšení vyvolala květinová louka, kterou nechala v areálu vysadit havířovská nemocnice. A proto, že si ji lidé hojně fotí, nemocnice se rozhodla vyhlásit i fotosoutěž. Veřejnost prosí, aby květiny netrhala.
Takto krásně barevně vypadá květinová louka, kterou nechala vysadit havířovská nemocnice před hlavním vstupem. Lidé, kteří si rovněž mohou posedět či odpočinout na nových lavičkách, se nemohou vynadívat.
anketa: “Je to nádhera, proto jsme si tady sedli s manželem a kocháme se. Už jsem si to i vyfotila a i to sezení, nádhera.”
anketa: “Je to docela dobrý, škoda, že se nedají trhat. A to posezení je také dobrý."
Nemocnice apeluje, aby lidé květiny netrhali.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Má to obrovský úspěch, lidé se s tím hodně fotí, sedají si na vybudovaná posezení a někteří mají tendenci si natrhat. Například včera jsme museli vykázat paní, která měla velkou náruč natrhanou a stála uprostřed pozemku. Takže jsme ji po dobrém poprosili, ať už takové věci nedělá.”
Jelikož se stala květinová louka velkou atrakcí, nemocnice se rozhodla vyhlásit fotosoutěž.
Irma Kaňová, PR manažer Nemocnice Havířov: "Bude to jak pro amatérské fotografy, tak pro profesionální fotografy. Máme tři kategorie a to je rodina, láska, příroda. Konec bude na konci října, kdy chceme vyhodnotit ty nejlepší fotky."
Nemocnice v příštím roce chystá velkou revitalizaci další části zahrady, kde vzniknou altánky a nové posezení.
---
Na letiště do Mošnova se po třiceti letech vrátí armáda. Vznikne tam moderní logistické centrum, které bude především zajišťovat přepravu materiálu a techniky českých vojáků i přesuny spojenců. Díky podpory ministerstva financí bude zrekonstruována i přistávací dráha.
Hejtman Ivo Vondrák podepsal v Praze memorandum s ministryní obrany Janou Černochovou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Podpisy stvrdili memorandum o spolupráci při budování armádního logistického centra na mošnovském letišti.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Vybudování armádního logistického centra bude dalším velmi důležitým krokem, který významně posílí rozvoj takzvaného Velkého Mošnova. To je projekt, na kterém intenzivně pracujeme již několik let, a který z mošnovské zóny, jejíž součástí je i naše letiště, vytvoří celoevropsky, ne-li celosvětově důležité a strategické centrum.
Centrum nebude sloužit bojovým účelům, ale zejména logistickým potřebám, tedy především pro přepravu materiálu a techniky českých vojáků i pro přesuny spojenců. V areálu letiště vyrostou objekty pro zaměstnance a pro skladování. Díky podpoře Ministerstva financí se zrekonstruuje letištní dráha.
Jana Černochová, ministryně obrany: "„Projekt logistického centra v Mošnově bude výhodný pro všechny: Pomůže armádě, posílí ekonomiku a bude velkým přínosem pro celý Moravskoslezský kraj. Byl to i pan hejtman Vondrák, kdo na nás apeloval, abychom posílili přítomnost armády v regionu, a právě mošnovské letiště se pro tyto účely přímo nabízí."
Kraj musí nyní vykoupit zbylé pozemky a pak je bezplatně převést na armádu.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: "Vzniknou zde nová pracovní místa, naváže se spolupráce s místními firmami a především bude možné rychle využít těchto nových vojenských kapacit v případě mimořádných událostí."
Armáda chce vybudovat středisko, jež bude sloužit potřebám praporu podpory nasaditelných sil, který v současnosti sídlí v Rakovníku. Půjde o jednotku v síle roty, tedy zhruba o tři stovky vojáků.
---
Státní společnost DIAMO začala do areálu černouhelného dolu Frenštát navážet tuny materiálu, který bude sloužit k zasypání dvou důlních jam. Počet nákladních vozidel, která zásypový materiál přivážejí, je omezen, aby obce na trase byly co nejméně zatíženy. Samotná šachta, která uhlí nikdy netěžila, bude zasypána až v polovině příštího roku.
Důl Frenštát se začal hloubit v 80. letech minulého století. Osud dolu poznamenala nejen ekonomická náročnost těžby, ale také protesty veřejnosti proti devastaci Beskyd. Vytěženy tak byly jen zkušební vzorky uhlí a dlouhé roky je šachta jen udržována v zakonzervovaném stavu.
Ubald Rutar, vedoucí lokality Dolu Frenštát, Diamo: “Byl tady ten projekt udělat průzkumný překop směrem na Radhošť, tady 700 metrů, k ověření mocností slojí. Protože tady jsou karvinské a pod nimi jsou nasunuté ostravské sloje. Ale to se už bohužel nerealizovalo.
Většina lidí z okolí Dolu Frenštát považuje zasypávání šachty za velké vítězství. Radnice Frenštátu a Trojanovic mají s lokalitou mají do budoucna velké plány.
Jiří Novotný (Naše Beskydy), starosta Trojanovic: “Pro nás to bylo něco, jako kdyby neodešla okupační vojska Sovětského svazu z České republiky. Prostě toto byla myšlenka Ruska na to, aby se tady těžilo a ta myšlenka pořád byla v hlavách lidí.”
Lidé teď budou muset několik měsíců strpět vyšší provoz nákladních vozidel, která budou navážet zásypový materiál.
Ivan Šimek, závodní dolu, Diamo: “1. července byl zahájen návoz hmot pro zasypání obou jam Dolu Frenštát. Celkem se jedná o 210 tisíc tun. Hmoty se naváží z odvalu bývalého Dolu Paskov. Průběh návozu je přísně limitován posouzením vlivu na životní prostředí, jsou přesně stanoveny časy a počty aut, aby negativní vlivy na obce, kterými se jezdí, byly co nejmenší.”
K definitivnímu zasypání šachty by mělo dojít v polovině příštího roku.
---
V květnu jsme vás informovali o srážce dvou vozidel, za jejichž volanty seděli policisté. Jedno z aut spěchalo k případu a jeli v něm kynologové se psem, který při srážce zahynul. Inspekce bezpečnostních sborů nyní zveřejnila videozáznam a hledá svědky nehody.
Ve čtvrtek 5. května se na ulici 1. máje v Ostravě srazila dvě osobní vozidla. Za volanty obou vozů seděli policisté. Kriminalista, který nebyl ve službě vyjížděl z vedlejší ulice a hlídka kynologů, která jela po hlavní ulici v červené Škodě Yetti a vzadu ve voze měla služebního psa. Náraz byl velmi silný,
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "56letý muž byl po střetu v bezvědomí a byl zaklíněn v jednom z vozidel. Na úrazovou ambulanci FNO byli po ošetření transportováni také dva muži středního věku s poraněním v oblasti ruky a krční páteře."
Vážně zraněn byl i služební pes a musel být utracen. Kvůli účasti policistů vyšetřuje okolnosti nehody Generální inspekce bezpečnostních sborů. Navíc byl podle našich informací kynolog, který řídil červené auto, pod vlivem alkoholu. Vyšetřovatel nyní hledá svědky a pro byl zveřejněn i videozáznam celé události.
Ivana Nguyenová, mluvčí GIBS: "Tímto žádáme všechny svědky této dopravní nehody, aby nás kontaktovali. Zvláště pak dvě ženy a jednoho muže, jenž se společně pokusili přejít komunikaci a z důvodu projíždějícího služebního vozidla policie, opatřeného světelným a zvukovým výstražným znamením, tak neučinili a vrátili se zpět na chodník."
Pokud bude podle názoru advokáta jako viník nehody určen kriminalista s tím, že opilý kynolog nemohl nehodě zabránit, bude menší množství alkoholu v krvi bráno pouze jako přestupek. Pokud by měl policista v krvi přes 1 promile alkoholu, šlo by o trestný čin a i kdyby nehodu nezavinil, zřejmě by to znamenalo jeho konec u policie. V úvahu přichází také trestný čin ublížení na zdraví.
---
Chladnější počasí a dostatek srážek pomáhá lesům v boji s kůrovcem. Během posledních let se kvůli tomuto dřevokaznému broukovi kácí v Městských lesích Opava mnohem méně. Pomáhá také fakt, že se do zdejší lesích vysazují odolnější listnaté stromy.
Lýkožrout smrkový je nejčastějším druhem kůrovce v českých lesích. Každé jaro se rojí. Larvy klade pod kůru stromů, kde se živí lýkem. To způsobuje usychání. Letošní chladné jaro a dostatek srážek zbrzdily vývoj tohoto dřevokazného brouka. Podobné to bylo i v minulých letech. Díky tomu kůrovcová kalamita v lesích zpomalila.
Radomír Drašák, ředitel, Městské lesy Opava: „Lesu to výrazně pomohlo. Nemáme deficit srážek, přírůstky na dřevinách jsou až okolo metru. Kůrovec je momentálně v latentním stavu, nevytváří nám škody na porostech.“
K tomu přispěl také fakt, že se struktura lesů proměňuje: zatímco dříve kvůli průmyslovému využití převládaly lesy smrkové, které jsou k napadení kůrovcem náchylnější, nyní je to jinak. Například tady, v Městských lesích Opava, převládají stromy listnaté, jako buk, dub nebo olše. A to ze 70%.
A tak zde, stejně, jako na jiných místech v Moravskoslezském kraji, objem vytěženého dřeva, které je napadeno kůrovcem, klesá.
Jan Lubojacký, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: „Dochází k setrvalému poklesu objemu vytěženého kůrovcového dříví. S tím, že v uplynulém roce už bylo těženo těžena pouze 1/10 objemu z roku 2018.“
Důležité je, aby strom napadený kůrovcem byl odstraněný z lesa co nejdříve. Jednak se tím zabrání množení hmyzu a zachová se také lepší kvalita dřeva.
Jan Lubojacký, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: Pokud je to dřevy vytěženo včas, krátce po napadení, řekněme do dvou měsíců, tak v tom případě vlastnosti toho dřeva jsou změněny minimálně.“
Neplatí ovšem, že každý napadený strom uschne. Pokud má dostatek vody a pryskyřice, umí se aktivně proti kůrovci bránit.
---
Skupina lidí, kterým není lhostejný stav novojičínských Hückelových vil, zakládá spolek pro jejich záchranu. Pro tuto myšlenku se spojili představitelé různých paměťových institucí a třeba i města.
Myšlenka na vznik Spolku pro záchranu Hückelových vil je v Novém Jičíně stará zhruba rok, kdy se v areálu konala první kulturní akce Kouzelný den. Na konci letošního června se skupina lidí, kterým není osud chátrajících památek lhostejný, rozhodla spolek oficiálně založit.
Radek Polách, předseda vznikajícího spolku: “Byla podána žádost o registraci Spolku pro záchranu Hückelových vil na Ministerstvo vnitra České republiky. Čekáme na odezvu a pevně doufáme, že tento spolek plně podpoří i aktivity města Nového Jičína jako vlastníka těchto nádherných skvostů architektury v Novém Jičíně.”
Mezi zakládající členy patří osoby spojené s Muzeem Novojičínska, se zdejším Státním okresním archivem, Klubem rodáků a přátel města a s novojičínskou radnicí.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Je v tom snaha sdružit lidi, kteří mají zájem o záchranu těchto objektů do nějakého spolku, který by následně sloužil k propagaci, k informování veřejnosti, případně i k podpoře města, které bude o záchranu těchto památek usilovat.”
První akcí spolku by už na podzim mohlo být zpřístupnění areálu, tedy jeho komentovaná prohlídka pro veřejnost, aby si lidé zvykli, že tento komplex je součástí města.
---
Velké nadšení vyvolala květinová louka, kterou nechala v areálu vysadit havířovská nemocnice. A proto, že si ji lidé hojně fotí, nemocnice se rozhodla vyhlásit i fotosoutěž. Veřejnost prosí, aby květiny netrhala.
Takto krásně barevně vypadá květinová louka, kterou nechala vysadit havířovská nemocnice před hlavním vstupem. Lidé, kteří si rovněž mohou posedět či odpočinout na nových lavičkách, se nemohou vynadívat.
anketa: “Je to nádhera, proto jsme si tady sedli s manželem a kocháme se. Už jsem si to i vyfotila a i to sezení, nádhera.”
anketa: “Je to docela dobrý, škoda, že se nedají trhat. A to posezení je také dobrý."
Nemocnice apeluje, aby lidé květiny netrhali.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Má to obrovský úspěch, lidé se s tím hodně fotí, sedají si na vybudovaná posezení a někteří mají tendenci si natrhat. Například včera jsme museli vykázat paní, která měla velkou náruč natrhanou a stála uprostřed pozemku. Takže jsme ji po dobrém poprosili, ať už takové věci nedělá.”
Jelikož se stala květinová louka velkou atrakcí, nemocnice se rozhodla vyhlásit fotosoutěž.
Irma Kaňová, PR manažer Nemocnice Havířov: "Bude to jak pro amatérské fotografy, tak pro profesionální fotografy. Máme tři kategorie a to je rodina, láska, příroda. Konec bude na konci října, kdy chceme vyhodnotit ty nejlepší fotky."
Nemocnice v příštím roce chystá velkou revitalizaci další části zahrady, kde vzniknou altánky a nové posezení.
---
