Zásahová jednotka policie učinila přítrž řádění čtyř Poláků, kteří do našeho kraje jezdili krást železniční kabely. Neváhali nasadit vlastní životy, protože je stříhali i když v nich bylo 3 tisíce voltů. Dráty pak končily ve sběrně.
V březnu se na železnici mezi Suchdolem nad Odrou a Studénkou ztratilo přímo ze sloupů 1,5 kilometru trakčního vedení, kterým procházelo 3 tisíce voltů. Policisté zjistili, že stopy vedou do Polska a tak byla kontaktována i tamní policie.
Tomáš Kvíčala, ředitel PČR Nový Jičín: "Pomocí speciálně upravených nůžek pachatelé odstřihávali měděné lano nacházející se ve výšce takřka 7 metrů od země. To však bylo pod napětím 3.000 voltů, čímž se dobrovolně vystavovali nebezpečí zásahu elektrickým proudem."
Pátrání zlodějích vyvrcholilo na konci června, kdy byla u Klimkovického tunelu zastavena zásahovou jednotkou dvě vozidla se čtyřmi Poláky. V dodávce a osobním autě měli přes kilometr měděného lana a také speciální 7 metrů dlouhé nůžky, kterým kabely stříhali přímo na sloupech.
Jiří Gold, vyšetřovatel PČR Nový Jičín: "Měděná lana prodávali pravděpodobně do sběrny druhotných surovin v Polsku, kde není nutná evidence."
Po zadržení byli ještě prostřednictvím mezinárodní justiční agentury Eurojus provedeny domovní prohlídky v Polsku, kde byla nalezeny další důkazy, že jde o pachatele.
Lukáš Starý, zástupce České republiky v agentuře Eurojust: "Poláci velmi rychle zareagovali na naše požadavky a vyšli nám velice rychle a flexibilně vstříc."
Celkem byla mužům prokázána krádež 7 km kabelů za 2,5 milionu korun. Tři muži zůstali ve vazbě a hrozí jim až 8 let za mřížemi.
---
Početná parta s velkým srdcem se sešla pod Lysou horou, aby jako dobrovolníci na její vrchol vyvezli 16 vozíčkářů. Někteří z nich byli na nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd poprvé a jak sami řekli, vlastními silami by se tam nikdy nedostali.
Celou akci nazvanou Vozíčkem ke královně Beskyd zorganizovali rotariáni z Ostravy, Opavy, Frýdku-Místku a Kopřivnice. Když se jim před čtyřmi roky kvůli počasí a nemocem nepodařilo na Lysou horu vytlačit tři vozíčkáře, nevzdali to a každým rokem jich tam teď vytlačí více.
Martin Stiborský, účastník akce: “O závod nešlo, ale jsme první, takže jsem spokojený. Sám bych asi nedal, to rozhodně ne, ale byla to dobrá práce kluků.”
Rosťa Staněk, účastník akce: “Jako pomáhal jsem jim, ale makali kluci hlavně vzadu. Ti vepředu chodili jako na výletě… Ale bylo to super, zážitek perfektní. Jsem tu poprvé v životě, tak to stálo za to.”
Jiří Klein, Rotary club Frýdek-Místek a Kopřivnice: “Cílem této akce bylo to dostat na Lysou horu lidí, kteří by se tam za normálních okolností dostat nemohli. Nás napadlo, že bychom dali dohromady nějaké týmy a ty by měly nějakého vozíčkáře, kterého potom dopraví nahoru a dolů z Lysé hory. Úplně první myšlenka byla dostat 3 vozíčkáře nahoru na Lysou horu. Ale zrovna v tom ročníku, když jsme to měli v plánu, tak nevyšlo vůbec počasí a onemocněli i vozíčkáři, tak z toho sešlo. Tak jsme si řekli na ten další ročník, že nebudeme troškařit a že jich tam dostaneme rovnou 10. Spojily jsme se Rotary kluby, abychom to společně dokázali. Každý klub má v okolí někoho, kdo je na vozíčku, nebo spolupracujeme s různými organizacemi, které se zajímají o handicapované.”
Účastníky čekala bezmála 9 kilometrů dlouhá trasa. Aktivním tahounům samozřejmě nestačilo dojet k horské chatě, proto své vozíčkáře dostali až ke kameni na vrcholu.
Lubomír Teichmann, Rotary club Ostrava City: “Na samotném vrcholu Lysé hory máme zajištěno občerstvení v chatě Maraton a celá akce byla podpořena ještě pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje. Start jsme zvolili na parkovišti Papežov, protože zde začíná pěkná asfaltová cesta na samotný vrchol Lysé hory.”
Jiří Klein, Rotary club Frýdek-Místek a Kopřivnice: “Nahoře dostanou medaili, občerstvení a my jsme strašně rádi, že s námi začínají spolupracovat i firmy, které třeba tlačí svého spoluzaměstnance, kolegu a máme velkou radost z toho, že účastníků přibývá. Letos to bylo 16 vozíčkářů a 140 lidí, kteří tlačili nahoru.”
Dá se předpokládat, že v příštím roce se akce zřejmě zúčastní ještě více vozíčkářů i dobrovolníků.
---
Moravskoslezský kraj podporuje příliv evropských peněz do obcí v regionu. Už od roku 2009 proto obcím přispívá na přípravy projektových dokumentací rozvojových projektů. Letos bude takto podpořeno 58 obcí.
Zastupitelstvo MS kraje schválilo podporu 58 obcím z celého MS kraje, které mají v plánu rozvojové projekty. Peníze mohou využít na přípravu projektové dokumentace. Kraj tak zvyšuje šanci obcí získat evropské prostředky a zlepšit občanům životní úroveň.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: „Díky financím z krajského rozpočtu mohou obce připravovat projekty na rekonstrukce škol a školek, zdravotnických zařízení, na opravy chodníků a obecních silnic, na bytovou výstavbu nebo třeba vybudování památkové zóny. Bez kvalitní projektové přípravy by obce měly jen malou šanci získat dotaci z Evropské unie. Je skvělé, že jsou obce aktivní a o evropské prostředky usilují, přispívají tak ke spokojenosti svých obyvatel, rozvoji obce a ve výsledku i růstu místní ekonomiky."
V letošním roce budou podpořeny projekty za celkem 19 milionu korun. Například Brušperk využije peníze na urbanistickou studii širšího centra města, kde má v plánu památkovou zónu.
Tomáš Kocourek (Pro Brušperk), místostarosta Brušperka: "Zpracujeme rozsáhlou urbanistickou studii, které se zaměří nejen na rozvoj náměstí, ale celé památkové zóny, jako jednoho celku, aby všechna opatření, která v tom prostoru vzniknou, spolu souvisela."
Přípravu rozvojových projektů obcí by od příštího roku měly podpořit také peníze z operačního programu Spravedlivá transformace. V aktuálním programovém období, tedy až do roku 2027, by měly obce souhrnně získat až 200 milionů korun.
---
ZOO Ostrava připravuje unikátní seriál o ochraně přírody. V šesti dílech seznámí diváky se záchrannými programy, které realizuje zahrada nejen ve svém areálu, ale i v různých koutech světa. Dokument nese název Na chvíli na Zemi.
Ostravská zoologická zahrada se ochranářským aktivitám začala intenzivně věnovat už za předchozího ředitele Petra Čolase, který náhle zemřel v roce 2020 a nyní vzniká také seriál, které programy představí veřejnosti.
Jiří Novák, ředitel ZOO Ostrava: "Role zoologických zahrad už dávno není jen oddych a relax pro návštěvníky i když to samozřejmě děláme. Naše role je mnohem komplexnější. Renomované zoologické zahrady jsou nejvýznamnějšími ochranářskými institucemi."
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „Zoo Ostrava už dávno není jen místem, kam se chodí lidé dívat na exotická zvířata, je významným hráčem na poli ochrany přírody. A to nejen v rámci Ostravy a České republiky, ale podílí se na řadě záchranných projektů i v dalších zemích. Ochranářská práce však není běžným návštěvníkům tak zřejmá a pevně věřím, že nově chystaný seriál napomůže tuto mravenčí práci a novodobou úlohu zoologických zahrad zviditelnit."
Unikátnost seriálu spočívá mimo jiné v tom, že každý ze šesti dílů kombinuje ostravskou ZOO s dalším místem na světě, kde je záchranný program realizován.
František Příbrský, průvodce seriálem, koordinátor mezinárodních ochranářských programů: "Jeden díl je o vypouštění mláďat odchovaných v ZOO do přírody, další je o tom, že zaměstnáváme bývalé pytláky a chytáme pašeráky, v dalším díle se např. podílíme na ochraně celé národní rezervace."
Divák se tak podívá nejen do zákulisí ostravské zahrady, ale podívá se také do Indonésie, na Filipíny či do Vietnamu. Dokument představuje moderní zoologické zahrady jako novodobé archy ohrožených druhů.
---
V Opavě slavnostně otevřeli náhradní ledovou plochu. Ta vyrostla v městských sadech u fotbalového stadionu a po celou dobu rekonstrukce zimního stadionu bude sloužit hokejovému klubu HC Slezan Opava.
Z několika variant zůstala jediná možná. Tou je náhradní mobilní ledová plocha v městských sadech, která byla slavnostně otevřena po více než měsíčním zkušebním provozu.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “My jsme velice za tu náhradní ledovou plochu rádi, protože v opačném případě bysme díky rekonstrukci, kterou jsme právě zahájili, hlavního zimního stadionu, museli rozpustit hokejové třídy, což by byl velký problém pro Opavu, která je hokejové město od pradávna.”
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Ta hala je skutečně pěkná, můžou tady trénovat všichni od nejmladších brusliček až po žactva a muže. Samozřejmě děti tady hrají i zápasy. Muži, protože to nesplňuje podmínky zápasu profesionálního, tak ti jezdí hrát na jiné stadiony.”
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: "Co se týče možnosti trénovat v Kravařích, Benešově, Krnově, tato možnost pro nás nebyla dobrá, protože opravdu trénujeme od rána do večera a tyto prostory tréninkové nám nebyl nikdo schopen stoprocentně zajistit a bylo by to opravdu neštěstí pro rodiče, pro dětí a i pro systém, který jsme nastolili."
Pilně se pracuje i na rekonstrukci zimního stadionu.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Bylo zařízeno staveniště, byly připraveny staveništní přípojky, zlikvidována technologie čpavku. Aktuálně se dopracovává realizační dokumentace a v nejbližších dnech by měly začít bourací práce venkovních prostor.”
Jakmile rekonstrukce zimního stadionu skončí, což bude za více než dva roky, bude náhradní ledová plocha sloužit pro veřejnost, která neměla dostatečné kapacity na bruslení.
---
Děti s pohybovými a neurologickými problémy se mohou nově léčit v karvinských Lázních Darkov v Odborném léčebném ústavu pro děti. Nabízí nejmodernější metody včetně špičkové robotické rehabilitace.
Pětiletá Anastázie bude první dětskou klientkou nového Odborného léčebného ústavu.
Zuzana Vachlová, maminka Anastázie: "Stázince byla diagnostikována neurologická porucha, nemá propojené hemisféry. Pro ni je podstatné, aby procházela pohybem vícekrát a rehabilitovala a to lázně mohou zaručit."
Léčebný ústav pro děti se nachází v Rehabilitačním sanatoriu v Karviné Hranicích, v 5. patře budovy A. Je tady kompletně celé léčební vybavení.
Pavlína Filipi, generální ředitelka Lázní Darkov: "Máme připraveno 34 lůžek, z toho je šest jednolůžkových pokojů pro matku a dítě, zbytek jsou dvoulůžkové pokoje, kde jsou dvě maminky a dvě děti."
Na novém dětském oddělení je také herna pro děti, kuchyňka pro maminky a také speciální rehabilitační pracoviště Lokofit a robotická rehabilitace.
Jan Krkoška, hejtman MSK: "MSK má ucelenou řadu zdravotních zařízení, které poskytují nadstandardní péči a toto přesně zapadá do té mozaiky, kterou máme."
Léčit se tady mohou děti už od dvou let s pohybovými a neurologickými problémy, se stavy po úrazech, neurochirurgických či ortopedických výkonech, se stavy po dětské mozkové obrně a dalšími diagnózami.
---
Zásahová jednotka policie učinila přítrž řádění čtyř Poláků, kteří do našeho kraje jezdili krást železniční kabely. Neváhali nasadit vlastní životy, protože je stříhali i když v nich bylo 3 tisíce voltů. Dráty pak končily ve sběrně.
V březnu se na železnici mezi Suchdolem nad Odrou a Studénkou ztratilo přímo ze sloupů 1,5 kilometru trakčního vedení, kterým procházelo 3 tisíce voltů. Policisté zjistili, že stopy vedou do Polska a tak byla kontaktována i tamní policie.
Tomáš Kvíčala, ředitel PČR Nový Jičín: "Pomocí speciálně upravených nůžek pachatelé odstřihávali měděné lano nacházející se ve výšce takřka 7 metrů od země. To však bylo pod napětím 3.000 voltů, čímž se dobrovolně vystavovali nebezpečí zásahu elektrickým proudem."
Pátrání zlodějích vyvrcholilo na konci června, kdy byla u Klimkovického tunelu zastavena zásahovou jednotkou dvě vozidla se čtyřmi Poláky. V dodávce a osobním autě měli přes kilometr měděného lana a také speciální 7 metrů dlouhé nůžky, kterým kabely stříhali přímo na sloupech.
Jiří Gold, vyšetřovatel PČR Nový Jičín: "Měděná lana prodávali pravděpodobně do sběrny druhotných surovin v Polsku, kde není nutná evidence."
Po zadržení byli ještě prostřednictvím mezinárodní justiční agentury Eurojus provedeny domovní prohlídky v Polsku, kde byla nalezeny další důkazy, že jde o pachatele.
Lukáš Starý, zástupce České republiky v agentuře Eurojust: "Poláci velmi rychle zareagovali na naše požadavky a vyšli nám velice rychle a flexibilně vstříc."
Celkem byla mužům prokázána krádež 7 km kabelů za 2,5 milionu korun. Tři muži zůstali ve vazbě a hrozí jim až 8 let za mřížemi.
---
Početná parta s velkým srdcem se sešla pod Lysou horou, aby jako dobrovolníci na její vrchol vyvezli 16 vozíčkářů. Někteří z nich byli na nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd poprvé a jak sami řekli, vlastními silami by se tam nikdy nedostali.
Celou akci nazvanou Vozíčkem ke královně Beskyd zorganizovali rotariáni z Ostravy, Opavy, Frýdku-Místku a Kopřivnice. Když se jim před čtyřmi roky kvůli počasí a nemocem nepodařilo na Lysou horu vytlačit tři vozíčkáře, nevzdali to a každým rokem jich tam teď vytlačí více.
Martin Stiborský, účastník akce: “O závod nešlo, ale jsme první, takže jsem spokojený. Sám bych asi nedal, to rozhodně ne, ale byla to dobrá práce kluků.”
Rosťa Staněk, účastník akce: “Jako pomáhal jsem jim, ale makali kluci hlavně vzadu. Ti vepředu chodili jako na výletě… Ale bylo to super, zážitek perfektní. Jsem tu poprvé v životě, tak to stálo za to.”
Jiří Klein, Rotary club Frýdek-Místek a Kopřivnice: “Cílem této akce bylo to dostat na Lysou horu lidí, kteří by se tam za normálních okolností dostat nemohli. Nás napadlo, že bychom dali dohromady nějaké týmy a ty by měly nějakého vozíčkáře, kterého potom dopraví nahoru a dolů z Lysé hory. Úplně první myšlenka byla dostat 3 vozíčkáře nahoru na Lysou horu. Ale zrovna v tom ročníku, když jsme to měli v plánu, tak nevyšlo vůbec počasí a onemocněli i vozíčkáři, tak z toho sešlo. Tak jsme si řekli na ten další ročník, že nebudeme troškařit a že jich tam dostaneme rovnou 10. Spojily jsme se Rotary kluby, abychom to společně dokázali. Každý klub má v okolí někoho, kdo je na vozíčku, nebo spolupracujeme s různými organizacemi, které se zajímají o handicapované.”
Účastníky čekala bezmála 9 kilometrů dlouhá trasa. Aktivním tahounům samozřejmě nestačilo dojet k horské chatě, proto své vozíčkáře dostali až ke kameni na vrcholu.
Lubomír Teichmann, Rotary club Ostrava City: “Na samotném vrcholu Lysé hory máme zajištěno občerstvení v chatě Maraton a celá akce byla podpořena ještě pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje. Start jsme zvolili na parkovišti Papežov, protože zde začíná pěkná asfaltová cesta na samotný vrchol Lysé hory.”
Jiří Klein, Rotary club Frýdek-Místek a Kopřivnice: “Nahoře dostanou medaili, občerstvení a my jsme strašně rádi, že s námi začínají spolupracovat i firmy, které třeba tlačí svého spoluzaměstnance, kolegu a máme velkou radost z toho, že účastníků přibývá. Letos to bylo 16 vozíčkářů a 140 lidí, kteří tlačili nahoru.”
Dá se předpokládat, že v příštím roce se akce zřejmě zúčastní ještě více vozíčkářů i dobrovolníků.
---
Moravskoslezský kraj podporuje příliv evropských peněz do obcí v regionu. Už od roku 2009 proto obcím přispívá na přípravy projektových dokumentací rozvojových projektů. Letos bude takto podpořeno 58 obcí.
Zastupitelstvo MS kraje schválilo podporu 58 obcím z celého MS kraje, které mají v plánu rozvojové projekty. Peníze mohou využít na přípravu projektové dokumentace. Kraj tak zvyšuje šanci obcí získat evropské prostředky a zlepšit občanům životní úroveň.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: „Díky financím z krajského rozpočtu mohou obce připravovat projekty na rekonstrukce škol a školek, zdravotnických zařízení, na opravy chodníků a obecních silnic, na bytovou výstavbu nebo třeba vybudování památkové zóny. Bez kvalitní projektové přípravy by obce měly jen malou šanci získat dotaci z Evropské unie. Je skvělé, že jsou obce aktivní a o evropské prostředky usilují, přispívají tak ke spokojenosti svých obyvatel, rozvoji obce a ve výsledku i růstu místní ekonomiky."
V letošním roce budou podpořeny projekty za celkem 19 milionu korun. Například Brušperk využije peníze na urbanistickou studii širšího centra města, kde má v plánu památkovou zónu.
Tomáš Kocourek (Pro Brušperk), místostarosta Brušperka: "Zpracujeme rozsáhlou urbanistickou studii, které se zaměří nejen na rozvoj náměstí, ale celé památkové zóny, jako jednoho celku, aby všechna opatření, která v tom prostoru vzniknou, spolu souvisela."
Přípravu rozvojových projektů obcí by od příštího roku měly podpořit také peníze z operačního programu Spravedlivá transformace. V aktuálním programovém období, tedy až do roku 2027, by měly obce souhrnně získat až 200 milionů korun.
---
ZOO Ostrava připravuje unikátní seriál o ochraně přírody. V šesti dílech seznámí diváky se záchrannými programy, které realizuje zahrada nejen ve svém areálu, ale i v různých koutech světa. Dokument nese název Na chvíli na Zemi.
Ostravská zoologická zahrada se ochranářským aktivitám začala intenzivně věnovat už za předchozího ředitele Petra Čolase, který náhle zemřel v roce 2020 a nyní vzniká také seriál, které programy představí veřejnosti.
Jiří Novák, ředitel ZOO Ostrava: "Role zoologických zahrad už dávno není jen oddych a relax pro návštěvníky i když to samozřejmě děláme. Naše role je mnohem komplexnější. Renomované zoologické zahrady jsou nejvýznamnějšími ochranářskými institucemi."
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „Zoo Ostrava už dávno není jen místem, kam se chodí lidé dívat na exotická zvířata, je významným hráčem na poli ochrany přírody. A to nejen v rámci Ostravy a České republiky, ale podílí se na řadě záchranných projektů i v dalších zemích. Ochranářská práce však není běžným návštěvníkům tak zřejmá a pevně věřím, že nově chystaný seriál napomůže tuto mravenčí práci a novodobou úlohu zoologických zahrad zviditelnit."
Unikátnost seriálu spočívá mimo jiné v tom, že každý ze šesti dílů kombinuje ostravskou ZOO s dalším místem na světě, kde je záchranný program realizován.
František Příbrský, průvodce seriálem, koordinátor mezinárodních ochranářských programů: "Jeden díl je o vypouštění mláďat odchovaných v ZOO do přírody, další je o tom, že zaměstnáváme bývalé pytláky a chytáme pašeráky, v dalším díle se např. podílíme na ochraně celé národní rezervace."
Divák se tak podívá nejen do zákulisí ostravské zahrady, ale podívá se také do Indonésie, na Filipíny či do Vietnamu. Dokument představuje moderní zoologické zahrady jako novodobé archy ohrožených druhů.
---
V Opavě slavnostně otevřeli náhradní ledovou plochu. Ta vyrostla v městských sadech u fotbalového stadionu a po celou dobu rekonstrukce zimního stadionu bude sloužit hokejovému klubu HC Slezan Opava.
Z několika variant zůstala jediná možná. Tou je náhradní mobilní ledová plocha v městských sadech, která byla slavnostně otevřena po více než měsíčním zkušebním provozu.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “My jsme velice za tu náhradní ledovou plochu rádi, protože v opačném případě bysme díky rekonstrukci, kterou jsme právě zahájili, hlavního zimního stadionu, museli rozpustit hokejové třídy, což by byl velký problém pro Opavu, která je hokejové město od pradávna.”
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Ta hala je skutečně pěkná, můžou tady trénovat všichni od nejmladších brusliček až po žactva a muže. Samozřejmě děti tady hrají i zápasy. Muži, protože to nesplňuje podmínky zápasu profesionálního, tak ti jezdí hrát na jiné stadiony.”
Dalibor Bárta, jednatel HC Slezan Opava: "Co se týče možnosti trénovat v Kravařích, Benešově, Krnově, tato možnost pro nás nebyla dobrá, protože opravdu trénujeme od rána do večera a tyto prostory tréninkové nám nebyl nikdo schopen stoprocentně zajistit a bylo by to opravdu neštěstí pro rodiče, pro dětí a i pro systém, který jsme nastolili."
Pilně se pracuje i na rekonstrukci zimního stadionu.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Bylo zařízeno staveniště, byly připraveny staveništní přípojky, zlikvidována technologie čpavku. Aktuálně se dopracovává realizační dokumentace a v nejbližších dnech by měly začít bourací práce venkovních prostor.”
Jakmile rekonstrukce zimního stadionu skončí, což bude za více než dva roky, bude náhradní ledová plocha sloužit pro veřejnost, která neměla dostatečné kapacity na bruslení.
---
Děti s pohybovými a neurologickými problémy se mohou nově léčit v karvinských Lázních Darkov v Odborném léčebném ústavu pro děti. Nabízí nejmodernější metody včetně špičkové robotické rehabilitace.
Pětiletá Anastázie bude první dětskou klientkou nového Odborného léčebného ústavu.
Zuzana Vachlová, maminka Anastázie: "Stázince byla diagnostikována neurologická porucha, nemá propojené hemisféry. Pro ni je podstatné, aby procházela pohybem vícekrát a rehabilitovala a to lázně mohou zaručit."
Léčebný ústav pro děti se nachází v Rehabilitačním sanatoriu v Karviné Hranicích, v 5. patře budovy A. Je tady kompletně celé léčební vybavení.
Pavlína Filipi, generální ředitelka Lázní Darkov: "Máme připraveno 34 lůžek, z toho je šest jednolůžkových pokojů pro matku a dítě, zbytek jsou dvoulůžkové pokoje, kde jsou dvě maminky a dvě děti."
Na novém dětském oddělení je také herna pro děti, kuchyňka pro maminky a také speciální rehabilitační pracoviště Lokofit a robotická rehabilitace.
Jan Krkoška, hejtman MSK: "MSK má ucelenou řadu zdravotních zařízení, které poskytují nadstandardní péči a toto přesně zapadá do té mozaiky, kterou máme."
Léčit se tady mohou děti už od dvou let s pohybovými a neurologickými problémy, se stavy po úrazech, neurochirurgických či ortopedických výkonech, se stavy po dětské mozkové obrně a dalšími diagnózami.
---
