Přichází zimní období a tak už v chatových oblastech mnohem častěji narazíte na strážníky, než na zahrádkáře. Městská policie Ostrava se totiž už tradičně v tomto období vydává do zahrádkářských kolonií a chatovišť, aby odradila zloděje, ale i poradila majitelům, jak svůj majetek zabezpečit.
Ostravští strážníci začali s častějšími kontrolami zahrádkářských kolonií. Prázdné chaty totiž lákají zloděje. Zahrádkáři, kterým skončila sezona, je uzamkli, zavřeli okenice a mnozí z nich se do nich opět vrací až na jaře.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "V souvislosti s počasím už řadu chatových oblastí majitelé opustili. Proto my je kontrolujeme v nepravidelných intervalech a kontrolujeme je, jak v rámci běžného výkonu služby, tak při speciálních akcích."
Nezastupitelnou roli má při obchůzkách chatovišť a zahrádkářských kolonií jízdní oddíl policie. Zahrada je často obrostlá živým plotem, za který není vidět.
Daniel Orság, strážník hipolog, MP Ostrava: "Do dvou oblastí se dostáváme tzv. po kopytě, což znamená, že nasedláme koně ve stáji a dojedeme po vlastní ose. Pokud jsou to vzdálenější oblasti, naložíme koně do kamionu a v té dané oblasti, která je pro ten den určená, se pohybujeme."
Neméně důležité jsou ale hlídky kynologického oddílu městské policie. Obzvlášť když je horší viditelnost anebo tma.
Karel Mellar, strážník kynolog, MP Ostrava: "Pokud by byla tma, tak ten pes je u nás. Tady je světlo, tak ho pustíme navolno. Kdyby náhodou někoho našel, tak nám dá vědět štěkáním."
V plánu mají strážníci postupně zkontrolovat více než 7 vytipovaných zahrádkářských a chatových oblastí v územním obvodu Ostrava-Jih.
---
U památníku vyhořelé opavské synagogy se uskutečnil pietní akt k výročí tzv. Říšského pogromu, při kterém byla zničena i opavská synagoga. Zároveň šlo také o výraz podpory boje Státu Izrael s nelítostnými vrahy palestinské teroristické organizace Hamás.
Desítky lidí si v Opavě připomněly vypálení synagogy v roce 1938 při tzv. Křišťálové noci. Stavbu dnes připomíná už jen památník. Pietní akce zároveň vyjádřila podporu Izraeli.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Synagoga byla významným místem, byla to krásná specifická budova a kupodivu ani nebyla zničena ve 2. SV, ale právě nacisty Němci, kteří tady byli v Opavě a byla to taková předzvěst, co se tady v Opavě bude dít, co se bude dít se Židy. Židi vlastně skončili v koncentračních táborech a nakonec se jich sem vrátilo vlastně jenom 50. Právě Izrael dnes připomíná tu problematiku Židů."
Zdeněk Jeník, člen Židovské obce v Ostravě: “Jde o vlnu antisemitismu, která teď se vzedmula v celé Evropě, ale v podstatě v celém světě.”
Křišťálová noc dostala název podle milionů střepů, které v ulicích zbyly z rozbitých výloh židovských obchodů.
Petr Aharon Tesař, člen představenstva Židovské obce v Ostravě: “Ten termín křišťálová noc je slovo, které vymysleli nacisté, takové poměrně posměšné, aby bagatelizovali následky, které se udály. Ve skutečnosti šlo o výbuch násilí, který byl částečně řízen nacisty, děly se tam vraždy, ponižování lidí, bití.”
Netrefné je i slovo noc, protože násilí trvalo několik dní. V některých městech i týden. Na následky tohoto násilí zemřelo několik stovek lidí a vypáleno bylo přes 1400 synagog.
---
MS kraj se snaží podporovat odlehlý region Osoblažska a sází při tom na úzkokolejnou trať. Podle návštěvnosti v letošní sezoně se zdá, že je tato volba správná, zejména když je vypraven parní vlak – jako při Svatomartinských slavnostech.
Tak to je on, parní vlak, který přitahuje turisty jako magnet.
David Chovančík, projektový manažer, Slezské zemské dráhy: „Máme tady dvě parní lokomotivy. Jedna je z Rumunska, druhá je vyrobena v Československu, ale jezdila na jugoslávských železnicích a pak byla zachráněna nadšenci. Máme široké spektrum vozů na této úzkokolejce, máme pivní vagon, cyklovagon, máme i vagon pro přepravu imobilních cestujících.“
V parních lokomotivách se střídají čtyři strojvedoucí.
Jakub Sýkora, strojvedoucí: „Když to člověka baví, tak to zase až tak náročné není, ale ty znalosti musíte nějakou dobu nabírat. Vždy se začíná vlevo jako topič, až člověk pochopí celou lokomotivu, může jít doprava.“
anketa: cestující
„Bylo to úžasné, vůbec nefoukalo, takže jsme si to moc užili.“
„Letos jsem to absolvoval poprvé, takže jsem rád, že jsem to mohl zkusit.“
Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Úzkokolejka je pro Osoblažsko velmi významná, protože jezdí jak klasickým, tak parním vlakem a vozí turisty do všech odlehlých míst na Osoblažsku – Bohušov, Koberno, Dívčí Hrad a podobně.“
Obě parní lokomotivy ze 40. a 50. let minulého století jsou dnes už technickými unikáty. A slibují pro Osoblažsko rozvoj turismu i v příštích letech.
---
Jednou z největších investičních akcí Nového Jičína je letos zvelebení střediska zeleně technických služeb města. Revitalizaci areálu si vyžádal havarijní stav původních skladovacích hal.
Středisko technických služeb, které pečuje o městskou zeleň, upravuje Nový Jičín postupnými investicemi od roku 2020. Nejprve tu na Palackého ulici vzniklo z unimobuněk zázemí pro zaměstnance, letos byl revitalizován vnitřní areál. Zbourány byly původní haly v havarijním stavu, nahradily je nové montované stavby.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Technické služby zajišťují pro město rozsáhlé spektrum činností a hospodaří s majetkem v hodnotě několika desítek milionů. Aby mohly tuto činnost adekvátním způsobem realizovat, potřebují k tomu kvalitní zázemí, proto se město rozhodlo realizovat jednu z největších investičních akcí v letošním roce, tedy revitalizaci střediska zeleně.”
Proměna areálu stála zhruba 21 milionů korun bez DPH.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jsou postaveny tři nové haly, jedna bude sloužit na opravu techniky, druhá pro parkování techniky a další jako sklad provozních materiálů.”
To, co vidět není, je podzemní retenční nádrž, jejíž vybudování bylo součástí tohoto projektu.
Pavel Tichý, ředitel TSM Nový Jičín: “Veškeré okolní střechy, jak ze sběrného dvora, tak z nově vybudovaných objektů hal, jsou napojeny na dešťovou kanalizaci, která je zaústěna do akumulační nádrže a v té je držena retence 70 kubíků dešťové vody.”
Tu budou městští zahradníci využívat pro zálivku veřejné zeleně.
---
Lidé v těchto dnech ve velkém plní kontejnery na textil. ADRA, která se o kontejnery stará ve Frýdku-Místku, proto prosí, aby dárci balili věci do sáčků nebo pytlů. Zároveň mají lidé také dávat vědět, že jsou kontejnery plné. Často je totiž vybírají nenechavci, kteří kolem dělají nepořádek a textil tak znehodnocují.
Kontejner na textil u Ještěra ve Frýdku-Místku patří k těm nejvytíženějším ve městě. Jezdí ho sem vybírat třikrát týdně.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Těch kontejnerů máme asi 40, které nějakým způsobem obhospodařujeme. Jsme schopni kolem čtyř až pěti tun vybrat z těch kontejnerů. Takže to je obrovské množství oblečení. Jsme rádi, že obyvatelé třídí věci, že je dávají do těch našich kontejnerů, že je můžeme také ekologicky ty oděvy likvidovat."
Ne vždy ale lidé dodržují pravidla pro správné umístění textilu do kontejneru. Často si dělají z kontejneru také odpadkový koš. Dalším problémem jsou lidé, kteří kontejnery doslova rabují.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Sami možná v některých záběrech uvidíte, že ne všichni dbají pokynů, které jsou na kontejneru vylepeny, je strašně důležité, když se to dá do nějakého pytle nebo sáčku, který se sváže. A by to oblečení nevypadávalo z těch pytlíků, aby se nám dobře sbíralo. A aby také, když ten kontejner je přeplněný, tak vždycky je tam telefonní číslo. A byli bychom rádi, kdyby nám lidé zavolali, abychom mohli zjednat nápravu."
Miroslav Boháč, technický pracovník Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Většinou bývají plné, hlavně po víkendu bývají plné. A vždycky se to stíhá přes den všechno vybrat. A v pohodě." – Něco zajímavého jste tam třeba už našel? – "Jo, pleny, a tak různě, odpadky, všechno. Sklo, všechno." – Takže i věci, které tam nemají být. – "Ano."
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Pravdou je, že někdy, když ten kontejner je plný, tak někteří spoluobčané přichází, vytahují z toho věci, roztrhají pytel, vybírají si, co potřebují. A pak vzniká nepořádek, který se nelíbí nikomu. A rádi bychom tomu zamezili. Tak se snažíme vybírat ty kontejnery včas."
Vybraný textil se následně třídí k dalšímu využití.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Naším cílem je přetřídit všechno to oblečení. Použít ho v sociálním šatníku, nabídnout ho v ADRA obchodech lidem k dalšímu užití. Takže jim dáváme druhou šanci těm věcem a snažíme se nějakým způsobem dbát na tu ekologickou likvidaci. Z toho zbytku, co nám zůstane a odveze se, tak se vyrábí mobiliář, vyrábí se různé latě, desky a také to, co už potom nejde zpracovat, tak se likviduje ekologicky ve spalovně."
Seznam všech kontejnerů na textil najdete na webu Adry Frýdek-Místek v sekci .
---
Výstava obrazů světově známého umělce Jakuba Špaňhela dostala v Karviné ještě jeden rozměr. Sám autor se osobně ujal komentované prohlídky a návštěvníkům vysvětlil, jak takové obrazy vznikaly a jaké pomůcky k jejich tvorbě použil.
Jakub Špaňhel, který v Galerii města Karviné i na zámku Fryštát vystavoval své obrazy k výstavě nazvané Šikmý kostel pod skalou, se osobně ujal komentované prohlídky a zájemce na obou místech seznámil se všemi obrazy a také tím, jak vznikaly a co světově známého umělce inspirovalo k jejich tvorbě.
Jakub Špaňhel, malíř: "Myslím, že spousta lidí se rádo dozví, jak to vzniká, jak se maluje a co na těch obrazech vlastně je. Já nemaluji klasicky jako každý malíř na stojanu s malými štětečky, ale ty větší věci mám opřené o zeď, někdy jsou položené, někdy lítá ten obraz vzduchem, ateliérem, někdy po něm taky šlapu, někdy používám hodně vody, někdy žádnou vodu tak je to taková suchá malba, je to takový tělocvik, taková akční malba. Ono potom když to uschne a pověsí se to na tu bílou zeď do té galerie, tak se to stává takovým oficiálním, já je mám nejŕadši když jsou mokré, v ateliéru a když jsou rozdělané."
anketa: návštěvníci výstavy: "Jsme staří kamarádi s Kubou, takže proto jsme se tu šel podívat, krása je to.” "Je zajímavé si poslechnout způsob malby tohoto slavného malíře našeho karvinského, že maluje koštětem, různými dvoumetrovými štětci, hadrem a tak dál.”
Prohlédnout si a dozvědět se podrobnosti mohli lidé o obrazech, které vznikaly v průběhu posledních 18 let.
Jakub Špaňhel, malíř: "Já dělám v různých sériích, je tady ukázka od malování kostelů, architektury přes motýly, květiny, jsou tady nějací svatí, Nepomucký, jsou tady kůrovci taky atd.”
Galerie města Karviné bude už brzy hostit dalšího výtvarníka, od úterý 21. listopadu tady najdete výstavu plakátů Pavla Nogy.
---
Přichází zimní období a tak už v chatových oblastech mnohem častěji narazíte na strážníky, než na zahrádkáře. Městská policie Ostrava se totiž už tradičně v tomto období vydává do zahrádkářských kolonií a chatovišť, aby odradila zloděje, ale i poradila majitelům, jak svůj majetek zabezpečit.
Ostravští strážníci začali s častějšími kontrolami zahrádkářských kolonií. Prázdné chaty totiž lákají zloděje. Zahrádkáři, kterým skončila sezona, je uzamkli, zavřeli okenice a mnozí z nich se do nich opět vrací až na jaře.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "V souvislosti s počasím už řadu chatových oblastí majitelé opustili. Proto my je kontrolujeme v nepravidelných intervalech a kontrolujeme je, jak v rámci běžného výkonu služby, tak při speciálních akcích."
Nezastupitelnou roli má při obchůzkách chatovišť a zahrádkářských kolonií jízdní oddíl policie. Zahrada je často obrostlá živým plotem, za který není vidět.
Daniel Orság, strážník hipolog, MP Ostrava: "Do dvou oblastí se dostáváme tzv. po kopytě, což znamená, že nasedláme koně ve stáji a dojedeme po vlastní ose. Pokud jsou to vzdálenější oblasti, naložíme koně do kamionu a v té dané oblasti, která je pro ten den určená, se pohybujeme."
Neméně důležité jsou ale hlídky kynologického oddílu městské policie. Obzvlášť když je horší viditelnost anebo tma.
Karel Mellar, strážník kynolog, MP Ostrava: "Pokud by byla tma, tak ten pes je u nás. Tady je světlo, tak ho pustíme navolno. Kdyby náhodou někoho našel, tak nám dá vědět štěkáním."
V plánu mají strážníci postupně zkontrolovat více než 7 vytipovaných zahrádkářských a chatových oblastí v územním obvodu Ostrava-Jih.
---
U památníku vyhořelé opavské synagogy se uskutečnil pietní akt k výročí tzv. Říšského pogromu, při kterém byla zničena i opavská synagoga. Zároveň šlo také o výraz podpory boje Státu Izrael s nelítostnými vrahy palestinské teroristické organizace Hamás.
Desítky lidí si v Opavě připomněly vypálení synagogy v roce 1938 při tzv. Křišťálové noci. Stavbu dnes připomíná už jen památník. Pietní akce zároveň vyjádřila podporu Izraeli.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Synagoga byla významným místem, byla to krásná specifická budova a kupodivu ani nebyla zničena ve 2. SV, ale právě nacisty Němci, kteří tady byli v Opavě a byla to taková předzvěst, co se tady v Opavě bude dít, co se bude dít se Židy. Židi vlastně skončili v koncentračních táborech a nakonec se jich sem vrátilo vlastně jenom 50. Právě Izrael dnes připomíná tu problematiku Židů."
Zdeněk Jeník, člen Židovské obce v Ostravě: “Jde o vlnu antisemitismu, která teď se vzedmula v celé Evropě, ale v podstatě v celém světě.”
Křišťálová noc dostala název podle milionů střepů, které v ulicích zbyly z rozbitých výloh židovských obchodů.
Petr Aharon Tesař, člen představenstva Židovské obce v Ostravě: “Ten termín křišťálová noc je slovo, které vymysleli nacisté, takové poměrně posměšné, aby bagatelizovali následky, které se udály. Ve skutečnosti šlo o výbuch násilí, který byl částečně řízen nacisty, děly se tam vraždy, ponižování lidí, bití.”
Netrefné je i slovo noc, protože násilí trvalo několik dní. V některých městech i týden. Na následky tohoto násilí zemřelo několik stovek lidí a vypáleno bylo přes 1400 synagog.
---
MS kraj se snaží podporovat odlehlý region Osoblažska a sází při tom na úzkokolejnou trať. Podle návštěvnosti v letošní sezoně se zdá, že je tato volba správná, zejména když je vypraven parní vlak – jako při Svatomartinských slavnostech.
Tak to je on, parní vlak, který přitahuje turisty jako magnet.
David Chovančík, projektový manažer, Slezské zemské dráhy: „Máme tady dvě parní lokomotivy. Jedna je z Rumunska, druhá je vyrobena v Československu, ale jezdila na jugoslávských železnicích a pak byla zachráněna nadšenci. Máme široké spektrum vozů na této úzkokolejce, máme pivní vagon, cyklovagon, máme i vagon pro přepravu imobilních cestujících.“
V parních lokomotivách se střídají čtyři strojvedoucí.
Jakub Sýkora, strojvedoucí: „Když to člověka baví, tak to zase až tak náročné není, ale ty znalosti musíte nějakou dobu nabírat. Vždy se začíná vlevo jako topič, až člověk pochopí celou lokomotivu, může jít doprava.“
anketa: cestující
„Bylo to úžasné, vůbec nefoukalo, takže jsme si to moc užili.“
„Letos jsem to absolvoval poprvé, takže jsem rád, že jsem to mohl zkusit.“
Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Úzkokolejka je pro Osoblažsko velmi významná, protože jezdí jak klasickým, tak parním vlakem a vozí turisty do všech odlehlých míst na Osoblažsku – Bohušov, Koberno, Dívčí Hrad a podobně.“
Obě parní lokomotivy ze 40. a 50. let minulého století jsou dnes už technickými unikáty. A slibují pro Osoblažsko rozvoj turismu i v příštích letech.
---
Jednou z největších investičních akcí Nového Jičína je letos zvelebení střediska zeleně technických služeb města. Revitalizaci areálu si vyžádal havarijní stav původních skladovacích hal.
Středisko technických služeb, které pečuje o městskou zeleň, upravuje Nový Jičín postupnými investicemi od roku 2020. Nejprve tu na Palackého ulici vzniklo z unimobuněk zázemí pro zaměstnance, letos byl revitalizován vnitřní areál. Zbourány byly původní haly v havarijním stavu, nahradily je nové montované stavby.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Technické služby zajišťují pro město rozsáhlé spektrum činností a hospodaří s majetkem v hodnotě několika desítek milionů. Aby mohly tuto činnost adekvátním způsobem realizovat, potřebují k tomu kvalitní zázemí, proto se město rozhodlo realizovat jednu z největších investičních akcí v letošním roce, tedy revitalizaci střediska zeleně.”
Proměna areálu stála zhruba 21 milionů korun bez DPH.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jsou postaveny tři nové haly, jedna bude sloužit na opravu techniky, druhá pro parkování techniky a další jako sklad provozních materiálů.”
To, co vidět není, je podzemní retenční nádrž, jejíž vybudování bylo součástí tohoto projektu.
Pavel Tichý, ředitel TSM Nový Jičín: “Veškeré okolní střechy, jak ze sběrného dvora, tak z nově vybudovaných objektů hal, jsou napojeny na dešťovou kanalizaci, která je zaústěna do akumulační nádrže a v té je držena retence 70 kubíků dešťové vody.”
Tu budou městští zahradníci využívat pro zálivku veřejné zeleně.
---
Lidé v těchto dnech ve velkém plní kontejnery na textil. ADRA, která se o kontejnery stará ve Frýdku-Místku, proto prosí, aby dárci balili věci do sáčků nebo pytlů. Zároveň mají lidé také dávat vědět, že jsou kontejnery plné. Často je totiž vybírají nenechavci, kteří kolem dělají nepořádek a textil tak znehodnocují.
Kontejner na textil u Ještěra ve Frýdku-Místku patří k těm nejvytíženějším ve městě. Jezdí ho sem vybírat třikrát týdně.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Těch kontejnerů máme asi 40, které nějakým způsobem obhospodařujeme. Jsme schopni kolem čtyř až pěti tun vybrat z těch kontejnerů. Takže to je obrovské množství oblečení. Jsme rádi, že obyvatelé třídí věci, že je dávají do těch našich kontejnerů, že je můžeme také ekologicky ty oděvy likvidovat."
Ne vždy ale lidé dodržují pravidla pro správné umístění textilu do kontejneru. Často si dělají z kontejneru také odpadkový koš. Dalším problémem jsou lidé, kteří kontejnery doslova rabují.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Sami možná v některých záběrech uvidíte, že ne všichni dbají pokynů, které jsou na kontejneru vylepeny, je strašně důležité, když se to dá do nějakého pytle nebo sáčku, který se sváže. A by to oblečení nevypadávalo z těch pytlíků, aby se nám dobře sbíralo. A aby také, když ten kontejner je přeplněný, tak vždycky je tam telefonní číslo. A byli bychom rádi, kdyby nám lidé zavolali, abychom mohli zjednat nápravu."
Miroslav Boháč, technický pracovník Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Většinou bývají plné, hlavně po víkendu bývají plné. A vždycky se to stíhá přes den všechno vybrat. A v pohodě." – Něco zajímavého jste tam třeba už našel? – "Jo, pleny, a tak různě, odpadky, všechno. Sklo, všechno." – Takže i věci, které tam nemají být. – "Ano."
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Pravdou je, že někdy, když ten kontejner je plný, tak někteří spoluobčané přichází, vytahují z toho věci, roztrhají pytel, vybírají si, co potřebují. A pak vzniká nepořádek, který se nelíbí nikomu. A rádi bychom tomu zamezili. Tak se snažíme vybírat ty kontejnery včas."
Vybraný textil se následně třídí k dalšímu využití.
Stanislav Staněk, vedoucí Dobrovolnického centra ADRA Frýdek-Místek: "Naším cílem je přetřídit všechno to oblečení. Použít ho v sociálním šatníku, nabídnout ho v ADRA obchodech lidem k dalšímu užití. Takže jim dáváme druhou šanci těm věcem a snažíme se nějakým způsobem dbát na tu ekologickou likvidaci. Z toho zbytku, co nám zůstane a odveze se, tak se vyrábí mobiliář, vyrábí se různé latě, desky a také to, co už potom nejde zpracovat, tak se likviduje ekologicky ve spalovně."
Seznam všech kontejnerů na textil najdete na webu Adry Frýdek-Místek v sekci .
---
Výstava obrazů světově známého umělce Jakuba Špaňhela dostala v Karviné ještě jeden rozměr. Sám autor se osobně ujal komentované prohlídky a návštěvníkům vysvětlil, jak takové obrazy vznikaly a jaké pomůcky k jejich tvorbě použil.
Jakub Špaňhel, který v Galerii města Karviné i na zámku Fryštát vystavoval své obrazy k výstavě nazvané Šikmý kostel pod skalou, se osobně ujal komentované prohlídky a zájemce na obou místech seznámil se všemi obrazy a také tím, jak vznikaly a co světově známého umělce inspirovalo k jejich tvorbě.
Jakub Špaňhel, malíř: "Myslím, že spousta lidí se rádo dozví, jak to vzniká, jak se maluje a co na těch obrazech vlastně je. Já nemaluji klasicky jako každý malíř na stojanu s malými štětečky, ale ty větší věci mám opřené o zeď, někdy jsou položené, někdy lítá ten obraz vzduchem, ateliérem, někdy po něm taky šlapu, někdy používám hodně vody, někdy žádnou vodu tak je to taková suchá malba, je to takový tělocvik, taková akční malba. Ono potom když to uschne a pověsí se to na tu bílou zeď do té galerie, tak se to stává takovým oficiálním, já je mám nejŕadši když jsou mokré, v ateliéru a když jsou rozdělané."
anketa: návštěvníci výstavy: "Jsme staří kamarádi s Kubou, takže proto jsme se tu šel podívat, krása je to.” "Je zajímavé si poslechnout způsob malby tohoto slavného malíře našeho karvinského, že maluje koštětem, různými dvoumetrovými štětci, hadrem a tak dál.”
Prohlédnout si a dozvědět se podrobnosti mohli lidé o obrazech, které vznikaly v průběhu posledních 18 let.
Jakub Špaňhel, malíř: "Já dělám v různých sériích, je tady ukázka od malování kostelů, architektury přes motýly, květiny, jsou tady nějací svatí, Nepomucký, jsou tady kůrovci taky atd.”
Galerie města Karviné bude už brzy hostit dalšího výtvarníka, od úterý 21. listopadu tady najdete výstavu plakátů Pavla Nogy.
---
