Moravskoslezský kraj bude v následujícím roce hospodařit s téměř 12 miliardami korun a v plánu má rekordní investice. Rozpočet je schodkový a jeho rozdíl bude hrazen z úvěrů a úspor. Nejvíce investic půjde do zdravotnictví.
11 miliard 993 milionů korun - to je rozpočet pro příští rok, který schválili zastupitelé Moravskoslezského kraje. Příjmy budou o 2 miliardy 700 milionů nižší a na schodek využije kraj úvěry a úspory.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Rozpočet je zpracován s využitím aktuálních odborných predikcí očekávaného růstu ekonomiky v České republice - predikce Ministerstva financí předpokládá růst HDP o 2 procenta. Vychází ze strategických dokumentů schválených krajským zastupitelstvem, zejména ze Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2019 - 2027, a bude naplňovat programové prohlášení rady kraje Vize 2030."
Kraj očekává po covidové recesi růst výkonnosti české ekonomiky a tím také vyšší příjmy ze sdílených daní. Proti loňsku by to mohlo být o asi 9 procent. V plánu jsou proto rekordní investice.
Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: „Kapitálové výdaje by měly přesáhnout 4,146 miliardy korun. Část tvoří výdaje na projekty spolufinancované z Evropské unie, ale díky investičnímu úvěru můžeme pokračovat i s investicemi z vlastních zdrojů. Nejvíce investic přes 0,629 miliardy korun půjde do zdravotnictví."
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Do sociální oblasti půjde v příštím roce více než 1 miliarda korun a co je nejdůležitější a je to velkým úspěchem této koalice, že se po 21 letech podařilo zahájit stavbu prvního domova pro seniory v rámci MS kraje."
Největší část rozpočtu jde na provoz příspěvkových organizací 2, 8 miliard a na dopravu 2, 3 miliardy korun. Pro příští rok kraj také počítá s vyšším využitím úvěrů. Převážně budou tyto peníze sloužit na předfinancování evropských projektů.
---
Stromy na ploše novojičínského náměstí nebudou. S myšlenkou, která vzešla z adaptační strategie na změny klimatu a požadavků občanů, se neztotožnil Národní památkový ústav.
Podnět k zasazení stromů na novojičínské Masarykovo náměstí vzešel ze dvou zdrojů. Jedním byl názor občanů vyslovený na Veřejném fóru, druhým zpracovaná adaptační strategie na změnu klimatu pro město. Na základě toho radnice vytvořila návrh zasadit čtyři stromy okolo kašny. A protože je centrum Nového Jičína městskou památkovou rezervaci, začala jednat s Národním památkovým ústavem. Jeho reakce byla zamítavá.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “My jsme tu žádost zdůvodňovali několika důvody, jedním z nich bylo samozřejmě vytvoření lepšího mikroklimatu na náměstí tak, aby se tady dalo lépe odpočinout ve stínu, stromy také napomáhají k zachycení prachových částic. Dalším důvodem byl i fakt, že v minulosti už stromy na náměstí byly, ale je třeba přiznat, že to bylo jen krátce za první republiky.”
Andrea Stanieková, Národní památkový ústav: “My vycházíme z architektonických okolností. V Novém Jičíně je náměstí staršího založení, je renesanční s podloubími, takže my se snažíme zachovat ten původní charakter náměstí, aby zůstal v té čisté nedotčené podobě, bez vzrostlé zeleně, která by zabraňovala pohledům na fasády.”
Město tedy hledá další možnosti, jak centrum ozelenit, třeba umístit stromy do mobiliáře, tedy do větších truhlíků, o což se už i dříve pokoušelo, a bylo by to akceptovatelné i pro památkáře.
---
Jak již z našeho zpravodajství víte, Ostrava rozhodla, že nechá opravit zchátralý mrakodrap na Ostrčilově ulici nedaleko nové radnice. Novinkou je, že pro tento záměr chce najít investora, se kterým se podělí o náklady. Investor zaplatí rekonstrukci a město pak část bytů a parkovacích míst odkoupí.
Už podruhé přistupuje Ostrava k jedinečnému konceptu spolupráce veřejného a soukromého sektoru při výstavbě bytů. Po Nových Laubech je to výšková budova na Ostrčilově ulici v centru. Město připravilo investiční záměr, dává na trh nemovitosti pro výstavbu domu, včetně parkování a investor má zrealizovat projekt. Ostrava pak část domu koupí.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Partnerství veřejného a soukromého sektoru považujeme za vhodnou cestu k podpoře a urychlení potřebné bytové výstavby ve městě. Developerům nabízíme lukrativní investiční příležitosti v centru města, v bezprostřední blízkosti Nové radnice a nábřeží Ostravice a zároveň velmi dobrou startovací pozici, neboť mají od samotného počátku garantován odkup významné části nemovitosti, po jejím dokončení, ze strany města. Mohou tak naplno využít svůj potenciál postavit danou stavbu efektivně a rychle."
Závazné pro investora budou části hlavních architektonických prvků návrhu budovy a parkovacího domu. Projekt připravila renomovaná architektka Eva Jiřičná a Petr Vágner a díky překvapivě dobré statice chtějí dům ještě zvýšit o vyhlídkové patro s restaurací.
Eva Jiřičná, architektka: "Snažili jsme se tuto budovu udělat zelenou. Zabývali jsme se tím, jak můžeme ozelenit nejen balkóny. Problémy jsme ale měli s požárními otázkami."
Petr Vágner, architekt: "V přízemí budovy budou komerční prostory, tedy obchody a v dalších patrech pak byty různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a v horních čtyřech patrech budou dva luxusní mezonetové byty."
Po Bolt Toweru a Nové radnici jde o třetí nejvyšší budovu v Ostravě. Po dokončení by se z ní měla stát opět chlouba města. Náklady jsou odhadovány na 390 milionů korun.
---
V práci kriminalistů často hraje roli náhoda i té se ale musí jít naproti. V případě ukradené video aparatury na Černé louce v Ostravě tomu tak bylo do písmene a tak má okradený elektroniku zpátky a čtyři zloděje čeká trest.
V polovině září se na Černé louce v Ostravě konal festival jídla. Šlo o dvoudenní akci a na pódiu, kde vystupovali nejrůznější kuchaři, si pořadatelé nechali přes noc audio a video techniku. Bohužel do rána byla pryč. Kriminalisté rozjeli pátrání, ale zásadní byla až chvíle, kdy střižnu nabídl neznámý muž v obchodě s hudebninami. Pohotový prodavač ho zdržel a přivolal policii.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Pohotová reakce prodejce, byla prvním krůčkem k objasnění krádeže. Kriminalisté se na základě operativního šetření, poznatků a následných výslechů dopracovali k pachatelům. Krádež střižny měla mít na svědomí skupinka čtyř mužů."
Dobrý konec samozřejmě udělal radost i majiteli kradené techniky. Jak ale přiznal, od počátku kriminalistům věřil a doufal, že se lup najde. Něco podobného se mu už totiž stalo.
majitel kradené techniky: "Říkal jsem si, že by se mohl udát zázrak podruhé, no a on se udál. Říkal jsem si nechám to měsíc, dva běžet, nebudu si z toho lámat hlavu a dopadlo to dobře."
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař 1. oddělení obecné kriminality v Ostravě zahájil trestní stíhání a obvinil muže ze spáchání přečinů krádeže. V případě prokázání viny hrozí obviněným až dvouleté vězení."
Při výslechu pachatelé krádeže uvedli, že měli v plánu aparaturu prodat a peníze si rozdělit.
---
Ve věku nedožitých 90 let zemřel uznávaný odborník v oblasti folkloru na Těšínsku Boleslav Slováček. Spoluzakládal známý folklorní soubor Slezan, se kterým procestoval Evropu i část Asie.
Bolek Slováček se nesmazatelně zapsal do historie jako velký srdcař a člověk, který se po většinu života staral o chod folklorního souboru Slezan. Jeho snaha udržet v paměti tradiční kulturu Těšínského Slezska byla předána stejně zapáleným členům souboru. Vzpomíná Dagmar Kapustková, která do souboru přišla v roce 1971.
Dagmar Kapustková, bývalá členka souboru Slezan: "Zažila jsem dobu útlumu, kdy počet tanečníků v našem souboru se dal spočítat na prstech jedné ruky a Slávek přes tohle všechno, přes ta úskalí a těžkosti ten soubor dovedl převést."
Na Slávka Slováčka vzpomíná i současná vedoucí souboru Lenka Foltýnová Glacová, která se slovem folklor spojuje i slovo odkaz, odkaz na lidovou tvorbu, na odkaz předků.
Lenka Foltýnová Glacová, umělecká vedoucí souboru Slezan: "Když tvořím choreografie, tak moje z prvních myšlenek vedla vždycky ke Slávkovi, co by na to řekl on."
Členové souboru rádi vzpomínají na laskavost a pevnou vůli pana Slováčka i na to, jak dokázal soubor prosadit třeba v Indii, Mongolsku, Turecku, Norsku či Belgii, kde vystupovali. A to i přesto, že nerad cestoval autem a autobusem.
Dagmar Kapustková, bývalá členka souboru Slezan: "Prostě Slávek byl zůstane součástí našeho života, my si ho budem pořád vážit a proto Čest jeho památce."
---
Každá obec vydává na další rok kalendář, na kterém se většinou podílejí profesionálové. Radnice v Horní Suché se ale rozhodla, že uspořádá soutěž, do které se zapojily děti.
Kalendář pro rok 2022 dostane v Horní Suché každá domácnost. V letošním roce se do jeho tvorby zapojili žáci z obou základních škol. A je škoda, že rok má jen dvanáct měsíců.
Josef Žerdík, místostarosta Horní Suché: "Kalendář vydáváme už od roku 2006 a v podstatě každý rok hledáme neustále témata. Že ty děti namalují tak krásné obrázky, tak si myslím, že to by se mělo v nějakých cyklech opakovat pořád.”
Obec odměnila všechny děti. Za titulní stranu byla hlavní cena, a to v hodnotě pěti tisíc korun.
Romana Zahradníková, ředitelka ZŠ a MŠ Horní Suchá: “Nápad je to krásný, myšlenka kalendáře s obrázky dětí z obou základních škol. Jsme to velice přivítali. Bylo velice složité vybírat, a proto jsme se rozhodli, vybírat obrázky anonymně a potom až bylo překvapení, kdo vyhrál.”
Izabela, oceněná školačka: "Napadlo mne to tak, že jsem přemýšlela o této zemi. Nakreslila jsem to podle toho, jak to tady vypadá."
Monika Dorota Plášková, ředitelka ZŠ a MŠ s polským vyučovacím jazykem: "Je to krásná iniciativa a navíc, protože jsme měli epidemickou situaci, tak všechny větší soutěže byly zrušeny a já si myslím, že děti přišly o skoro všechno. Takže ne jen jsme měli soutěž, krásné ceny a ještě spoustu radosti.”
Obec zvažuje, že po otevření nové radnice by z obrázků uspořádala výstavu.
---
Moravskoslezský kraj bude v následujícím roce hospodařit s téměř 12 miliardami korun a v plánu má rekordní investice. Rozpočet je schodkový a jeho rozdíl bude hrazen z úvěrů a úspor. Nejvíce investic půjde do zdravotnictví.
11 miliard 993 milionů korun - to je rozpočet pro příští rok, který schválili zastupitelé Moravskoslezského kraje. Příjmy budou o 2 miliardy 700 milionů nižší a na schodek využije kraj úvěry a úspory.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: „Rozpočet je zpracován s využitím aktuálních odborných predikcí očekávaného růstu ekonomiky v České republice - predikce Ministerstva financí předpokládá růst HDP o 2 procenta. Vychází ze strategických dokumentů schválených krajským zastupitelstvem, zejména ze Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2019 - 2027, a bude naplňovat programové prohlášení rady kraje Vize 2030."
Kraj očekává po covidové recesi růst výkonnosti české ekonomiky a tím také vyšší příjmy ze sdílených daní. Proti loňsku by to mohlo být o asi 9 procent. V plánu jsou proto rekordní investice.
Jaroslav Kania, náměstek hejtmana MS kraje: „Kapitálové výdaje by měly přesáhnout 4,146 miliardy korun. Část tvoří výdaje na projekty spolufinancované z Evropské unie, ale díky investičnímu úvěru můžeme pokračovat i s investicemi z vlastních zdrojů. Nejvíce investic přes 0,629 miliardy korun půjde do zdravotnictví."
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: "Do sociální oblasti půjde v příštím roce více než 1 miliarda korun a co je nejdůležitější a je to velkým úspěchem této koalice, že se po 21 letech podařilo zahájit stavbu prvního domova pro seniory v rámci MS kraje."
Největší část rozpočtu jde na provoz příspěvkových organizací 2, 8 miliard a na dopravu 2, 3 miliardy korun. Pro příští rok kraj také počítá s vyšším využitím úvěrů. Převážně budou tyto peníze sloužit na předfinancování evropských projektů.
---
Stromy na ploše novojičínského náměstí nebudou. S myšlenkou, která vzešla z adaptační strategie na změny klimatu a požadavků občanů, se neztotožnil Národní památkový ústav.
Podnět k zasazení stromů na novojičínské Masarykovo náměstí vzešel ze dvou zdrojů. Jedním byl názor občanů vyslovený na Veřejném fóru, druhým zpracovaná adaptační strategie na změnu klimatu pro město. Na základě toho radnice vytvořila návrh zasadit čtyři stromy okolo kašny. A protože je centrum Nového Jičína městskou památkovou rezervaci, začala jednat s Národním památkovým ústavem. Jeho reakce byla zamítavá.
Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “My jsme tu žádost zdůvodňovali několika důvody, jedním z nich bylo samozřejmě vytvoření lepšího mikroklimatu na náměstí tak, aby se tady dalo lépe odpočinout ve stínu, stromy také napomáhají k zachycení prachových částic. Dalším důvodem byl i fakt, že v minulosti už stromy na náměstí byly, ale je třeba přiznat, že to bylo jen krátce za první republiky.”
Andrea Stanieková, Národní památkový ústav: “My vycházíme z architektonických okolností. V Novém Jičíně je náměstí staršího založení, je renesanční s podloubími, takže my se snažíme zachovat ten původní charakter náměstí, aby zůstal v té čisté nedotčené podobě, bez vzrostlé zeleně, která by zabraňovala pohledům na fasády.”
Město tedy hledá další možnosti, jak centrum ozelenit, třeba umístit stromy do mobiliáře, tedy do větších truhlíků, o což se už i dříve pokoušelo, a bylo by to akceptovatelné i pro památkáře.
---
Jak již z našeho zpravodajství víte, Ostrava rozhodla, že nechá opravit zchátralý mrakodrap na Ostrčilově ulici nedaleko nové radnice. Novinkou je, že pro tento záměr chce najít investora, se kterým se podělí o náklady. Investor zaplatí rekonstrukci a město pak část bytů a parkovacích míst odkoupí.
Už podruhé přistupuje Ostrava k jedinečnému konceptu spolupráce veřejného a soukromého sektoru při výstavbě bytů. Po Nových Laubech je to výšková budova na Ostrčilově ulici v centru. Město připravilo investiční záměr, dává na trh nemovitosti pro výstavbu domu, včetně parkování a investor má zrealizovat projekt. Ostrava pak část domu koupí.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: „Partnerství veřejného a soukromého sektoru považujeme za vhodnou cestu k podpoře a urychlení potřebné bytové výstavby ve městě. Developerům nabízíme lukrativní investiční příležitosti v centru města, v bezprostřední blízkosti Nové radnice a nábřeží Ostravice a zároveň velmi dobrou startovací pozici, neboť mají od samotného počátku garantován odkup významné části nemovitosti, po jejím dokončení, ze strany města. Mohou tak naplno využít svůj potenciál postavit danou stavbu efektivně a rychle."
Závazné pro investora budou části hlavních architektonických prvků návrhu budovy a parkovacího domu. Projekt připravila renomovaná architektka Eva Jiřičná a Petr Vágner a díky překvapivě dobré statice chtějí dům ještě zvýšit o vyhlídkové patro s restaurací.
Eva Jiřičná, architektka: "Snažili jsme se tuto budovu udělat zelenou. Zabývali jsme se tím, jak můžeme ozelenit nejen balkóny. Problémy jsme ale měli s požárními otázkami."
Petr Vágner, architekt: "V přízemí budovy budou komerční prostory, tedy obchody a v dalších patrech pak byty různých velikostí od 1+kk až po 4+kk a v horních čtyřech patrech budou dva luxusní mezonetové byty."
Po Bolt Toweru a Nové radnici jde o třetí nejvyšší budovu v Ostravě. Po dokončení by se z ní měla stát opět chlouba města. Náklady jsou odhadovány na 390 milionů korun.
---
V práci kriminalistů často hraje roli náhoda i té se ale musí jít naproti. V případě ukradené video aparatury na Černé louce v Ostravě tomu tak bylo do písmene a tak má okradený elektroniku zpátky a čtyři zloděje čeká trest.
V polovině září se na Černé louce v Ostravě konal festival jídla. Šlo o dvoudenní akci a na pódiu, kde vystupovali nejrůznější kuchaři, si pořadatelé nechali přes noc audio a video techniku. Bohužel do rána byla pryč. Kriminalisté rozjeli pátrání, ale zásadní byla až chvíle, kdy střižnu nabídl neznámý muž v obchodě s hudebninami. Pohotový prodavač ho zdržel a přivolal policii.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Pohotová reakce prodejce, byla prvním krůčkem k objasnění krádeže. Kriminalisté se na základě operativního šetření, poznatků a následných výslechů dopracovali k pachatelům. Krádež střižny měla mít na svědomí skupinka čtyř mužů."
Dobrý konec samozřejmě udělal radost i majiteli kradené techniky. Jak ale přiznal, od počátku kriminalistům věřil a doufal, že se lup najde. Něco podobného se mu už totiž stalo.
majitel kradené techniky: "Říkal jsem si, že by se mohl udát zázrak podruhé, no a on se udál. Říkal jsem si nechám to měsíc, dva běžet, nebudu si z toho lámat hlavu a dopadlo to dobře."
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Komisař 1. oddělení obecné kriminality v Ostravě zahájil trestní stíhání a obvinil muže ze spáchání přečinů krádeže. V případě prokázání viny hrozí obviněným až dvouleté vězení."
Při výslechu pachatelé krádeže uvedli, že měli v plánu aparaturu prodat a peníze si rozdělit.
---
Ve věku nedožitých 90 let zemřel uznávaný odborník v oblasti folkloru na Těšínsku Boleslav Slováček. Spoluzakládal známý folklorní soubor Slezan, se kterým procestoval Evropu i část Asie.
Bolek Slováček se nesmazatelně zapsal do historie jako velký srdcař a člověk, který se po většinu života staral o chod folklorního souboru Slezan. Jeho snaha udržet v paměti tradiční kulturu Těšínského Slezska byla předána stejně zapáleným členům souboru. Vzpomíná Dagmar Kapustková, která do souboru přišla v roce 1971.
Dagmar Kapustková, bývalá členka souboru Slezan: "Zažila jsem dobu útlumu, kdy počet tanečníků v našem souboru se dal spočítat na prstech jedné ruky a Slávek přes tohle všechno, přes ta úskalí a těžkosti ten soubor dovedl převést."
Na Slávka Slováčka vzpomíná i současná vedoucí souboru Lenka Foltýnová Glacová, která se slovem folklor spojuje i slovo odkaz, odkaz na lidovou tvorbu, na odkaz předků.
Lenka Foltýnová Glacová, umělecká vedoucí souboru Slezan: "Když tvořím choreografie, tak moje z prvních myšlenek vedla vždycky ke Slávkovi, co by na to řekl on."
Členové souboru rádi vzpomínají na laskavost a pevnou vůli pana Slováčka i na to, jak dokázal soubor prosadit třeba v Indii, Mongolsku, Turecku, Norsku či Belgii, kde vystupovali. A to i přesto, že nerad cestoval autem a autobusem.
Dagmar Kapustková, bývalá členka souboru Slezan: "Prostě Slávek byl zůstane součástí našeho života, my si ho budem pořád vážit a proto Čest jeho památce."
---
Každá obec vydává na další rok kalendář, na kterém se většinou podílejí profesionálové. Radnice v Horní Suché se ale rozhodla, že uspořádá soutěž, do které se zapojily děti.
Kalendář pro rok 2022 dostane v Horní Suché každá domácnost. V letošním roce se do jeho tvorby zapojili žáci z obou základních škol. A je škoda, že rok má jen dvanáct měsíců.
Josef Žerdík, místostarosta Horní Suché: "Kalendář vydáváme už od roku 2006 a v podstatě každý rok hledáme neustále témata. Že ty děti namalují tak krásné obrázky, tak si myslím, že to by se mělo v nějakých cyklech opakovat pořád.”
Obec odměnila všechny děti. Za titulní stranu byla hlavní cena, a to v hodnotě pěti tisíc korun.
Romana Zahradníková, ředitelka ZŠ a MŠ Horní Suchá: “Nápad je to krásný, myšlenka kalendáře s obrázky dětí z obou základních škol. Jsme to velice přivítali. Bylo velice složité vybírat, a proto jsme se rozhodli, vybírat obrázky anonymně a potom až bylo překvapení, kdo vyhrál.”
Izabela, oceněná školačka: "Napadlo mne to tak, že jsem přemýšlela o této zemi. Nakreslila jsem to podle toho, jak to tady vypadá."
Monika Dorota Plášková, ředitelka ZŠ a MŠ s polským vyučovacím jazykem: "Je to krásná iniciativa a navíc, protože jsme měli epidemickou situaci, tak všechny větší soutěže byly zrušeny a já si myslím, že děti přišly o skoro všechno. Takže ne jen jsme měli soutěž, krásné ceny a ještě spoustu radosti.”
Obec zvažuje, že po otevření nové radnice by z obrázků uspořádala výstavu.
---
