55 metrů vysoká těžní věž bývalého černouhelného Dolu Staříč v Chlebovicích na Frýdecko-Místecku je minulostí. V úterý byla demontována a putuje do šrotu. V areálu šachty bude likvidace trvat ještě několik týdnů s tím, že několik dalších let se tam bude z podzemí těžit důlní plyn metan.
Jedna těžní věž Dolu Staříč byla zlikvidována už dříve, to poslední šla k zemi v úterý. Místo odstřelu ji dělníci postupně rozebírají.
Milan Paľo, vedoucí realizace útlumu, závod Darkov, DIAMO: “Dneska se od rána likvidovala demontováním část mostu pro nástup mužstva. Kolem oběda vršek těžní věže a do fajrontu ještě bude probíhat sundávání lanovnic. Teď dochází k odlehčování vrchní části věže, sundají se lanovnice, což je největší část hmoty. Následně budeme do konce týdne provádět likvidaci obvodového pláště šachetní budovy za pomoci demoličních bagrů. Pak dojde ke složení zbytku části věže a rozpálení na menší kusovitost a odvoz do šrotu.”
Z Dolu Staříč bylo dříve těženo vysoce kvalitní koksovatelné uhlí. Z podzemí teď vede už jen potrubí, kterým je z hlubiny odčerpáván metan. Ten slouží k výrobě tepla a elektrické energie.
Ivan Šimek, závodní Dolu Staříč: “Ta jáma, kde je těžní věž, tak ta se vlastně likvidovala zpevněným zásypem. V ní jsou už připravené plynovody a několik desítek let se počítá, že se bude odsávat důlní plyn, protože tady v tom důlním poli je ho poměrně dost. Zlikvidovala se lokalita Sviadnov, teď to byla v pořadí lokalita Chlebovice. Takže je to nostalgie pro většinu zaměstnanců, kteří tady většinou strávili desítky let svého života.”
Další šachtou, kterou čekají demolice, je bývalý důl Lazy v Orlové.
---
V roce 2018 havířovský dětský domov začal využívat tréninkový byt pro děti, které dovrší plnoletosti a chtějí se postupně postavit na vlastní nohy. Což znamená, že sice bydlí samy, ale domov je jim stále oporou. Do projektu se zapojili už tři mladí dospělí.
Dětské domovy se snaží, aby děti v ústavní péči nestrádaly, naučily se pravidlům a postupně je připravují na dospělý život. Doba přechodu je však tou nejtěžší zkouškou. Mladý Michal z Havířova, který ještě studuje, má to štěstí, že mohl využít možnosti tréninkového bytu.
Michal Liberda, Dětský domov Havířov: "Ono to je spíše o té samostatnosti. Naučit se bydlet ve svém, zařizovat si věci sám od sebe. Už nejsou žádní vychovatelé, kteří by za námi stáli. Určitě jsem rád a má to i nějaké klady. Samozřejmě, když si už člověk zvykne i na ten režim z dětského domova, že tam měl všechno, co potřeboval. Snídani ráno, oběd po škole. Teď si po škole musím udělat oběd sám. Je to změna, ale příjemná.”
Michal už je třetím mladým dospělým, který se připravuje na samostatný život právě v tréninkovém bytě.
Ladislava Hilbertová, ředitelka Dětského domova Havířov: "Budeme ho určitě znovu obsazovat, už máme vytipovaného chlapce, který nám zletí o prázdninách a je to vlastně ideální, protože současný Michal, který obývá teď byt, tak bude odcházet a konci prázdnin, to znamená od toho 1. září bychom obsadili byt novým klientem."
Tréninkové byty se v Moravskoslezském kraji ujaly a k dispozici pro mladé dospělé je mají i v jiných městech, kde se dětské domovy nacházejí.
---
Do podzimu by mohla být ve Frýdku-Místku zubní pohotovost. Shodli se na tom zástupci vedení magistrátu, kraje, nemocnice i stomatologů. Kraj s nemocnicí vyčlení prostory a stomatologové zajistí lékaře. Město plánuje vznik ordinace podpořit i finančně.
Frýdek-Místek usiluje o zřízení zubní pohotovosti. Ta by měla fungovat v prostorách nemocnice, která se pro tyto služby jeví jako nejvhodnější. Navíc tam v minulosti už zubní pohotovost fungovala.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK/ANO/: "Já jsem samozřejmě rád, že tato schůzka byla iniciována a byla svolána. Myslím, že jsme se všichni shodli na tom, že zubní pohotovost ve Frýdku-Místku chceme. Každý má svůj díl, který musí splnit. My zajistíme tu organizační papírovou záležitost. Ve spolupráci s nemocnicí vyčleníme prostory, které se zadaptují a byly by vhodné pro provoz té stomatologické ambulance nebo pohotovosti."
Lékaře by měla zajistit stomatologická komora.
Pavel Brückner, člen České stomatologické komory: "Lékaři zubní, kteří mají registraci u krajského úřadu. To znamená, že mohou vykonávat své povolání. Tak jedna z těch podmínek té registrace je, že pokud je krajský úřad vyzve, jsou povinni se účastnit pohotovostních služeb."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "V tento okamžik už všechny kroky směřujeme k těm administrativním činnostem. Teď už se potkají všechny čtyři strany společně v nemocnici. Na místě, kde by opravdu ta pohotovost měla vzniknout a věřím, že horizont podzimu, po prázdninách, by mohl být tím reálným datem, kdy by opravdu vzniklo místo, kde bude o víkendech, o svátcích, možná i v nějakém širším rozsahu pohotovost, která byla zrušena v minulosti. Kdy bude opět ve Frýdku-Místku fungovat, protože si myslím, že město velikosti Frýdku-Místku, statutární, takovou službu nutně potřebuje. A je to v podstatě moje povinnost, abych se zasadil o to, aby ty strany došly k finální dohodě a vše dopadlo ve prospěch občanů."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Zdá se, že to společné úsilí vede k tomu, že cíle bude dosaženo, že tou spoluúčastí kraje, města, stomatologů i nemocnice, skutečně dojde ke znovuzavedení té zubní pohotovosti. A chtěl bych také poděkovat náměstkovi hejtmana kraje pro zdravotnictví panu Gebauerovi, že k tomu svým výrazným dílem přispěl."
V celém Moravskoslezském kraji je aktuálně jediná zubní pohotovost v Ostravě, kterou ze zákona zřizuje prostřednictvím výběrového řízení právě kraj.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK/ANO/: "Momentálně tam je výběrové řízení se smlouvou do konce letošního roku. To znamená, že ve druhé polovině letošního roku se bude vypisovat druhé výběrové řízení na další dva, tři roky. To znamená, že my jsme tu povinnost splnili. Ale to je taková velká pohotovost, která běží každý všední den přes noc. A všechny soboty, neděle, svátky, 24 hodin."
Nedostatek zubařů je všeobecně velký problém nejen v celém Moravskoslezském kraji. Lékařská fakulta Ostravské univerzity chce proto otevřít do roku obor stomatologie.
---
Ostrava je zeleným městem, což dokazuje v mnoha oblastech. Je také mezi městy celosvětové iniciativy pro snižování produkce oxidu uhličitého a své závazky velmi rychle naplňuje. Zastupitelé proto dokonce nyní rozhodli, že původní cíle ještě značně navýší.
Už od roku 2011 je Ostrava členem Paktu starostů a primátorů. Jde o mezinárodního sdružení samospráv, které se zavázaly ke snižování negativního vlivu fungování měst na klima planety. Hlavně jde o snížení produkce oxidu uhličitého do ovzduší. Ostrava se původně zavázala, že do roku 2030 sníží produkci CO2 o 20 procent. Už nyní je ale tento závazek značně překonán a proto jde Ostrava ještě dále.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Původní závazek již byl téměř dvojnásobně překonán, když mezi léty 2000 a 2020 v Ostravě došlo ke snížení produkce oxidu uhličitého o téměř 37,9 %. Považujeme za ambiciózní, současně ale za správné a přitom realistické, se přihlásit k navýšení závazku na redukci emisí CO2 dle doporučení Paktu, tedy o 55 %."
Město už mnoho let realizuje opatření, která ke snižování emisí vedou. Ostrava je například prvním městem v zemi, kde už nejezdí dieselové vozy MHD, město přispívá na výměnu kotlů, modernizuje tramvajové tratě, podporuje cyklo dopravu a na mnoha místech jsou revitalizovány parky. Poslední byl například Smetanův sad v Mariánských Horách.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „K rekonstrukci pěších tras jsme přistoupili víc než citlivě. Cílem bylo nepoškodit kořenový systém vzrostlých stromů, abychom je nemuseli kácet, proto jsme nechali starý asfaltový povrch chodníků odebrat ručně. Původní aleje jsme doplnili novými druhy stromů a keřů a na vybraných místech vysadili trvalky, traviny a cibuloviny."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nejde rozhodně o pouhou deklaraci. Již léta realizujeme spolu s dalšími aktéry v území celou řadu opatření vedoucích ke zvyšování energetické účinnosti ve městě, snažíme se využívat obnovitelné zdroje energie, preferujeme čistou mobilitu a realizujeme mnohé tzv. zelené projekty."
Město má k dispozici i další opatření, která pomohou k dalšímu snižování CO2. Například zateplení budov, výměna osvětlení, moderní vytápění ve svých objektech. V plánu jsou také autobusy na vodík nebo fotovoltaické panely na střechách městských budov.
---
V areálu Dolu Frenštát v Trojanovicích na Novojičínsku se uskutečnilo setkání expertní skupiny, která hledá nové využití bývalé šachty, jejíž likvidace se nyní připravuje. Projekt, který má z prostoru vytvořit místo pro podnikání, bydlení i zábavu, dostal název CÉRKA.
V Dole Frenštát se uhlí nikdy netěžilo, o jeho zrušení usilovalo řadu let sdružení obcí v Beskydech. V roce 2020 společnost OKD oznámila, že důl zlikviduje a převedla jej na státní podnik DIAMO. Pravděpodobně ve druhém čtvrtletí letošního roku začne návoz 240 tisíc tun zásypového materiálu do areálu.
Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV, společnost DIAMO: ”Což bude podle EIA trvat osm až deset měsíců, spíše těch deset, protože povolení nám dává maximálně tisíc tun denně v 66 autech v obou směrech. Ukončení návozu materiálu by bylo zhruba na přelomu prvního a druhého kvartálu roku 2023 a pak můžeme přistoupit k zásypu obou dvou jam.”
Nové využití pro důlní pozemky a objekty už nyní hledá rozsáhlá skupina odborníků, projet nazvala CÉRKA.
Jiří Novotný (Naše Beskydy bez PP), starosta Trojanovic: “Měla by to být kombinace všech funkcí, mělo by to ukázat, jak by se měla kultivovat vesnice a jak by měla vypadat vesnice budoucnosti. Tak, aby lidé měli na jednom místě práci, bydlení a mohli si užívat volný čas.”
Vize CÉRKA by měla získat první obrysy zhruba za půl roku. Celý projekt by se pak po etapách měl začít realizovat díky prostředkům z Fondu spravedlivé transformace.
---
Hasiči cvičili ve Slezské nemocnici. Zasahovali u simulovaného požáru v jednom z pavilonů. Cvičení bylo sice dopředu plánované, nicméně personál o něm nevěděl, takže první reakce na situaci byly autentické. Hasiči vysvětlovali zdravotníkům, jak se během požáru zachovat, co udělat nejdříve.
Prohlídku nově zrekonstruovaného pavilonu rehabilitačního oddělení připravila Slezská nemocnice pro své zaměstnance. Náhle se ale rozezní požární hlásič, který detekuje kouř v jedné z místností. Během okamžiku je ho plná hlavní chodba. Cvičení začíná.
Petr Serafin, velitel stanice, HZS Moravskoslezského kraje ÚO Opava: „Toto je divadelní dým, který nesnižuje procento kyslíku v prostředí, které zakouříme. Lidé se v tom mohou běžně pohybovat a nemá to vliv na jejich zdraví."
Lidé spěšně opouštějí budovu. Rekonstruované oddělení prozatím nebylo uvedeno do provozu, takže tady žádní pacienti nejsou. Teprve až všichni bezpečně z objektu odejdou dozví se, že jde o cvičení.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „Je tady několik vrchních sester asi 25 zdravotníků, zástupců ze všech oborů napříč celou nemocnicí.“
Přijíždí dvě hasičské cisterny. Důležité je rychle zmapovat situaci. Nejdříve je nutné zjistit, zda jsou v hořícím objektu ještě lidé. Většina jej stihla opustit. Uvnitř ale zůstalo několik figurantů. Ty musí hasiči v zakouřeném prostoru najít a z budovy evakuovat.
Jitka Navratová, fyzioterapeutka, Slezská nemocnice v Opavě: „Ještěže mne hasiči vedli, jinak bych netrefila vůbec ven.“
Protože šlo o instruktážní cvičení, popisovali hasiči přímo na místě zdravotníkům veškeré úkony, které prováděli.
---
55 metrů vysoká těžní věž bývalého černouhelného Dolu Staříč v Chlebovicích na Frýdecko-Místecku je minulostí. V úterý byla demontována a putuje do šrotu. V areálu šachty bude likvidace trvat ještě několik týdnů s tím, že několik dalších let se tam bude z podzemí těžit důlní plyn metan.
Jedna těžní věž Dolu Staříč byla zlikvidována už dříve, to poslední šla k zemi v úterý. Místo odstřelu ji dělníci postupně rozebírají.
Milan Paľo, vedoucí realizace útlumu, závod Darkov, DIAMO: “Dneska se od rána likvidovala demontováním část mostu pro nástup mužstva. Kolem oběda vršek těžní věže a do fajrontu ještě bude probíhat sundávání lanovnic. Teď dochází k odlehčování vrchní části věže, sundají se lanovnice, což je největší část hmoty. Následně budeme do konce týdne provádět likvidaci obvodového pláště šachetní budovy za pomoci demoličních bagrů. Pak dojde ke složení zbytku části věže a rozpálení na menší kusovitost a odvoz do šrotu.”
Z Dolu Staříč bylo dříve těženo vysoce kvalitní koksovatelné uhlí. Z podzemí teď vede už jen potrubí, kterým je z hlubiny odčerpáván metan. Ten slouží k výrobě tepla a elektrické energie.
Ivan Šimek, závodní Dolu Staříč: “Ta jáma, kde je těžní věž, tak ta se vlastně likvidovala zpevněným zásypem. V ní jsou už připravené plynovody a několik desítek let se počítá, že se bude odsávat důlní plyn, protože tady v tom důlním poli je ho poměrně dost. Zlikvidovala se lokalita Sviadnov, teď to byla v pořadí lokalita Chlebovice. Takže je to nostalgie pro většinu zaměstnanců, kteří tady většinou strávili desítky let svého života.”
Další šachtou, kterou čekají demolice, je bývalý důl Lazy v Orlové.
---
V roce 2018 havířovský dětský domov začal využívat tréninkový byt pro děti, které dovrší plnoletosti a chtějí se postupně postavit na vlastní nohy. Což znamená, že sice bydlí samy, ale domov je jim stále oporou. Do projektu se zapojili už tři mladí dospělí.
Dětské domovy se snaží, aby děti v ústavní péči nestrádaly, naučily se pravidlům a postupně je připravují na dospělý život. Doba přechodu je však tou nejtěžší zkouškou. Mladý Michal z Havířova, který ještě studuje, má to štěstí, že mohl využít možnosti tréninkového bytu.
Michal Liberda, Dětský domov Havířov: "Ono to je spíše o té samostatnosti. Naučit se bydlet ve svém, zařizovat si věci sám od sebe. Už nejsou žádní vychovatelé, kteří by za námi stáli. Určitě jsem rád a má to i nějaké klady. Samozřejmě, když si už člověk zvykne i na ten režim z dětského domova, že tam měl všechno, co potřeboval. Snídani ráno, oběd po škole. Teď si po škole musím udělat oběd sám. Je to změna, ale příjemná.”
Michal už je třetím mladým dospělým, který se připravuje na samostatný život právě v tréninkovém bytě.
Ladislava Hilbertová, ředitelka Dětského domova Havířov: "Budeme ho určitě znovu obsazovat, už máme vytipovaného chlapce, který nám zletí o prázdninách a je to vlastně ideální, protože současný Michal, který obývá teď byt, tak bude odcházet a konci prázdnin, to znamená od toho 1. září bychom obsadili byt novým klientem."
Tréninkové byty se v Moravskoslezském kraji ujaly a k dispozici pro mladé dospělé je mají i v jiných městech, kde se dětské domovy nacházejí.
---
Do podzimu by mohla být ve Frýdku-Místku zubní pohotovost. Shodli se na tom zástupci vedení magistrátu, kraje, nemocnice i stomatologů. Kraj s nemocnicí vyčlení prostory a stomatologové zajistí lékaře. Město plánuje vznik ordinace podpořit i finančně.
Frýdek-Místek usiluje o zřízení zubní pohotovosti. Ta by měla fungovat v prostorách nemocnice, která se pro tyto služby jeví jako nejvhodnější. Navíc tam v minulosti už zubní pohotovost fungovala.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK/ANO/: "Já jsem samozřejmě rád, že tato schůzka byla iniciována a byla svolána. Myslím, že jsme se všichni shodli na tom, že zubní pohotovost ve Frýdku-Místku chceme. Každý má svůj díl, který musí splnit. My zajistíme tu organizační papírovou záležitost. Ve spolupráci s nemocnicí vyčleníme prostory, které se zadaptují a byly by vhodné pro provoz té stomatologické ambulance nebo pohotovosti."
Lékaře by měla zajistit stomatologická komora.
Pavel Brückner, člen České stomatologické komory: "Lékaři zubní, kteří mají registraci u krajského úřadu. To znamená, že mohou vykonávat své povolání. Tak jedna z těch podmínek té registrace je, že pokud je krajský úřad vyzve, jsou povinni se účastnit pohotovostních služeb."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "V tento okamžik už všechny kroky směřujeme k těm administrativním činnostem. Teď už se potkají všechny čtyři strany společně v nemocnici. Na místě, kde by opravdu ta pohotovost měla vzniknout a věřím, že horizont podzimu, po prázdninách, by mohl být tím reálným datem, kdy by opravdu vzniklo místo, kde bude o víkendech, o svátcích, možná i v nějakém širším rozsahu pohotovost, která byla zrušena v minulosti. Kdy bude opět ve Frýdku-Místku fungovat, protože si myslím, že město velikosti Frýdku-Místku, statutární, takovou službu nutně potřebuje. A je to v podstatě moje povinnost, abych se zasadil o to, aby ty strany došly k finální dohodě a vše dopadlo ve prospěch občanů."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Zdá se, že to společné úsilí vede k tomu, že cíle bude dosaženo, že tou spoluúčastí kraje, města, stomatologů i nemocnice, skutečně dojde ke znovuzavedení té zubní pohotovosti. A chtěl bych také poděkovat náměstkovi hejtmana kraje pro zdravotnictví panu Gebauerovi, že k tomu svým výrazným dílem přispěl."
V celém Moravskoslezském kraji je aktuálně jediná zubní pohotovost v Ostravě, kterou ze zákona zřizuje prostřednictvím výběrového řízení právě kraj.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK/ANO/: "Momentálně tam je výběrové řízení se smlouvou do konce letošního roku. To znamená, že ve druhé polovině letošního roku se bude vypisovat druhé výběrové řízení na další dva, tři roky. To znamená, že my jsme tu povinnost splnili. Ale to je taková velká pohotovost, která běží každý všední den přes noc. A všechny soboty, neděle, svátky, 24 hodin."
Nedostatek zubařů je všeobecně velký problém nejen v celém Moravskoslezském kraji. Lékařská fakulta Ostravské univerzity chce proto otevřít do roku obor stomatologie.
---
Ostrava je zeleným městem, což dokazuje v mnoha oblastech. Je také mezi městy celosvětové iniciativy pro snižování produkce oxidu uhličitého a své závazky velmi rychle naplňuje. Zastupitelé proto dokonce nyní rozhodli, že původní cíle ještě značně navýší.
Už od roku 2011 je Ostrava členem Paktu starostů a primátorů. Jde o mezinárodního sdružení samospráv, které se zavázaly ke snižování negativního vlivu fungování měst na klima planety. Hlavně jde o snížení produkce oxidu uhličitého do ovzduší. Ostrava se původně zavázala, že do roku 2030 sníží produkci CO2 o 20 procent. Už nyní je ale tento závazek značně překonán a proto jde Ostrava ještě dále.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Původní závazek již byl téměř dvojnásobně překonán, když mezi léty 2000 a 2020 v Ostravě došlo ke snížení produkce oxidu uhličitého o téměř 37,9 %. Považujeme za ambiciózní, současně ale za správné a přitom realistické, se přihlásit k navýšení závazku na redukci emisí CO2 dle doporučení Paktu, tedy o 55 %."
Město už mnoho let realizuje opatření, která ke snižování emisí vedou. Ostrava je například prvním městem v zemi, kde už nejezdí dieselové vozy MHD, město přispívá na výměnu kotlů, modernizuje tramvajové tratě, podporuje cyklo dopravu a na mnoha místech jsou revitalizovány parky. Poslední byl například Smetanův sad v Mariánských Horách.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: „K rekonstrukci pěších tras jsme přistoupili víc než citlivě. Cílem bylo nepoškodit kořenový systém vzrostlých stromů, abychom je nemuseli kácet, proto jsme nechali starý asfaltový povrch chodníků odebrat ručně. Původní aleje jsme doplnili novými druhy stromů a keřů a na vybraných místech vysadili trvalky, traviny a cibuloviny."
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Nejde rozhodně o pouhou deklaraci. Již léta realizujeme spolu s dalšími aktéry v území celou řadu opatření vedoucích ke zvyšování energetické účinnosti ve městě, snažíme se využívat obnovitelné zdroje energie, preferujeme čistou mobilitu a realizujeme mnohé tzv. zelené projekty."
Město má k dispozici i další opatření, která pomohou k dalšímu snižování CO2. Například zateplení budov, výměna osvětlení, moderní vytápění ve svých objektech. V plánu jsou také autobusy na vodík nebo fotovoltaické panely na střechách městských budov.
---
V areálu Dolu Frenštát v Trojanovicích na Novojičínsku se uskutečnilo setkání expertní skupiny, která hledá nové využití bývalé šachty, jejíž likvidace se nyní připravuje. Projekt, který má z prostoru vytvořit místo pro podnikání, bydlení i zábavu, dostal název CÉRKA.
V Dole Frenštát se uhlí nikdy netěžilo, o jeho zrušení usilovalo řadu let sdružení obcí v Beskydech. V roce 2020 společnost OKD oznámila, že důl zlikviduje a převedla jej na státní podnik DIAMO. Pravděpodobně ve druhém čtvrtletí letošního roku začne návoz 240 tisíc tun zásypového materiálu do areálu.
Josef Lazárek, ředitel závodu DARKOV, společnost DIAMO: ”Což bude podle EIA trvat osm až deset měsíců, spíše těch deset, protože povolení nám dává maximálně tisíc tun denně v 66 autech v obou směrech. Ukončení návozu materiálu by bylo zhruba na přelomu prvního a druhého kvartálu roku 2023 a pak můžeme přistoupit k zásypu obou dvou jam.”
Nové využití pro důlní pozemky a objekty už nyní hledá rozsáhlá skupina odborníků, projet nazvala CÉRKA.
Jiří Novotný (Naše Beskydy bez PP), starosta Trojanovic: “Měla by to být kombinace všech funkcí, mělo by to ukázat, jak by se měla kultivovat vesnice a jak by měla vypadat vesnice budoucnosti. Tak, aby lidé měli na jednom místě práci, bydlení a mohli si užívat volný čas.”
Vize CÉRKA by měla získat první obrysy zhruba za půl roku. Celý projekt by se pak po etapách měl začít realizovat díky prostředkům z Fondu spravedlivé transformace.
---
Hasiči cvičili ve Slezské nemocnici. Zasahovali u simulovaného požáru v jednom z pavilonů. Cvičení bylo sice dopředu plánované, nicméně personál o něm nevěděl, takže první reakce na situaci byly autentické. Hasiči vysvětlovali zdravotníkům, jak se během požáru zachovat, co udělat nejdříve.
Prohlídku nově zrekonstruovaného pavilonu rehabilitačního oddělení připravila Slezská nemocnice pro své zaměstnance. Náhle se ale rozezní požární hlásič, který detekuje kouř v jedné z místností. Během okamžiku je ho plná hlavní chodba. Cvičení začíná.
Petr Serafin, velitel stanice, HZS Moravskoslezského kraje ÚO Opava: „Toto je divadelní dým, který nesnižuje procento kyslíku v prostředí, které zakouříme. Lidé se v tom mohou běžně pohybovat a nemá to vliv na jejich zdraví."
Lidé spěšně opouštějí budovu. Rekonstruované oddělení prozatím nebylo uvedeno do provozu, takže tady žádní pacienti nejsou. Teprve až všichni bezpečně z objektu odejdou dozví se, že jde o cvičení.
Karel Siebert, ředitel Slezské nemocnice v Opavě: „Je tady několik vrchních sester asi 25 zdravotníků, zástupců ze všech oborů napříč celou nemocnicí.“
Přijíždí dvě hasičské cisterny. Důležité je rychle zmapovat situaci. Nejdříve je nutné zjistit, zda jsou v hořícím objektu ještě lidé. Většina jej stihla opustit. Uvnitř ale zůstalo několik figurantů. Ty musí hasiči v zakouřeném prostoru najít a z budovy evakuovat.
Jitka Navratová, fyzioterapeutka, Slezská nemocnice v Opavě: „Ještěže mne hasiči vedli, jinak bych netrefila vůbec ven.“
Protože šlo o instruktážní cvičení, popisovali hasiči přímo na místě zdravotníkům veškeré úkony, které prováděli.
---
