Ostravská městská policie se znovu vyznamenala. Na pole ve Slezské Ostravě vysypal neznámý řidič korbu stavební sutí a ujel. Strážníci si ale dali práci a pomocí kamerového systému zjistili majitele vozidla. Hrozí mu vysoká pokuta.
Operační středisko strážníků v Ostravě přijalo na lince 156 volání od obyvatele Ostravy-Michálkovic, který byl svědkem vzniku černé skládky. Na pole u křižovatky Josefovy ulice a Michalské vysypalo nákladní auto stavební suť a odjelo pryč. Strážníci vyrazili na místo, aby informaci ověřili.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Díky svědectví strážníci vytipovali možné příjezdové i odjezdové trasy, kterými se řidič nákladního vozidla mohl na místo skládky dostat a z tohoto místa odjíždět. Následně pak bylo provedeno precizní vytěžení kamer v širším okolí, včetně možných příjezdových a odjezdových tras. Výsledkem šetření pak bylo zjištění majitele nákladního automobilu."
Díky kamerového systému byl nakonec zjištěn majitel vozidla a celá věc byla předána magistrátu města, aby rozhodl o případné pokutě. Podobný úspěch už strážníci měli i loni v květnu, kdy náklaďáky vysypal směsný odpad v Kunčičkách.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: V Ostravě máme více než 700 kamer, které monitorují důležité dopravní uzly a také místa, kde docházelo a dochází k protiprávnímu jednání."
Nyní nezbývá než doufat, že černá skládka bude brzy odstraněna. Ta v Kunčičkách bohužel nebyla ani po 10 měsících stále zlikvidována přesto, že byl vypátrán majitel vozu i jeho řidič a firma, pro kterou jezdil.
---
Hlubina Žermanické přehrady po roce opět patřila báňským záchranářům. Ti tam trénovali postupy při práci pod hladinou, jaké jim mohou za určitých okolností připravit i prostory v hlubinných dolech.
Potápěči báňské záchranné služby trénují na Žermanické přehradě pravidelně. Pod hladinou simulují podmínky, za kterých se nemohou vynořit. Letos jim počasí nedopřálo, aby mohli trénovat pod ledem.
Jaroslav Provázek, náměstek ředitele, hlavní mechanik HBZS, Diamo: “Tento výcvik je součástí pravidelného výcviku báňských záchranářů potápěčů. Ta potápěčská skupina u nás na Hlavní báňské záchranné stanici je založena zejména proto, že všechny doly v Ostravsko-karvinském revíru jsou doly s nebezpečím průvalu vod, proto tu skupinu udržujeme. Pořádáme dva výcviky podle předpisů. Jeden se koná v létě v takzvaných dekompresních hloubkách, to znamená na hlubším lomu a v zimě simulujeme tu možnost potápěče bez možnosti přímého vynoření. Podobnost mezi tímto zimním potápěním je zejména v tom, že nacvičujeme tu odolnost potápěčů pro potápění v polních podmínkách, kdy se potápíme v zatopené důlní chodbě. Nacvičujeme dokonce průnik zatopenou důlní chodbou a následně přezbrojení potápěče do klasického dýchacího přístroje a zásah v nedýchatelném prostředí, což může kdykoliv v dole nastat.”
V chladné vodě záchranáři pracují v potápěčských oblecích a nově mají k dispozici moderní komunikační zařízení.
Milan Sabo, báňský záchranář: “Je to vlastně komunikace pod vodou, kdy my se dorozumívá jak s hladinou, tak můžeme mluvit mezi sebou. Takže, když máme nějakou práci, tak si můžeme pomáhat tím, že pod vodou takhle spolu komunikujeme. Dříve jsme to tak měli, mohli jsme se dorozumívat jenom se základnou na hladině, ale teď když spolu mluvíme pod vodou, tak si můžeme navzájem pomáhat. I v nějakých krizových situacích třeba.”
Pro všechny případy mají záchranáři připravenou dekompresní komoru a výcviku je přítomen také lékař.
Martin Heligman, báňský záchranář: “Ponor proběhl hladce bez komplikací. Měli jsme tam takovou pracovní činnost, že jsme vrtali vzduchovou příklepovou vrtačkou díru do betonové kostky. Takže to byl takový pracovní ponor. Viditelnost je tam zhruba jeden metr, teplota vody dva stupně, hloubku jsme měli tři metry.”
Podle plánu cvičení chtěli potápěči zvládnout 25 pracovních ponorů.
---
Operační středisko hasičů v Ostravě vyslalo v loňském roce jednotky k téměř 25 tisícům událostí v Moravskoslezském kraji. Což je nejvíce z celé země. Celkem ale hasiči odbavili na tísňové lince 150 a 112 událostí téměř 12 krát více, skoro 290 tisíc.
Integrované bezpečnostní centrum v Ostravě přijímá tísňová volání z celého Moravskoslezského kraje a to na všech linkách. 150 mají hasiči, 155 záchranná služba, 156 strážníci a 158 policie. Pak ale funguje ještě číslo 112, které je univerzální a obsluhují ho hasiči.
Radek Zeman, vedoucí IBC MS kraje: "Každý krajský hasičský záchranný sbor má tzv. call centrum, kde jsou operační technici, kteří přijímají tísňová volání na 112.
Michal Richter, operační důstojník HZS MS kraje: "Přijde hovor, otevře se mi tady okno, zároveň vyskočí lokalizace toho volání. Já se doptám co se stalo, kde se to stalo a potom to předávám na ostatní složky IZS, kterým je to určeno."
Hasiči loni vyrazili celkem k necelým 25 tisícům událostí z nichž asi jen třetina nebyla emergentní. Bezmála polovina případů jsou technické havárie, například spadlé a nebezpečné stromy. Požárů bylo loni 1753 a podobný byl i počet dopravních nehod s asistencí hasičů.
Radek Zeman, vedoucí IBC MS kraje: "Výhoda volání na linku 112 je v okamžiku, kdy ta událost svým charakterem vyžaduje zapojení sil a prostředků všech složek IZS."
Z 8 a půl tisíce neemergentních výjezdů jich bylo nejvíce kvůli otevírání uzavřených prostorů, tedy zabouchnuté dveře či ztracené klíče a časté jsou i výjezdy kvůli likvidaci bodavého hmyzu.
---
Obec Čeladná na Frýdeckomístecku se v loňském roce stala majitelem hotelu Prosper, který stojí v jejím centru. Záměrem je vybudovat z něj byty pro mladé a seniory. Než se projekt podaří připravit, obec hotel pronajala a nyní byl po více než roce znovu otevřen.
Hotel Prosper v centru Čeladné původní majitel uzavřel před více než rokem. Obec se jej loni rozhodla koupit, a to za 68 milionů korun, které získala z úvěru.
Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Hotel Prosper jsem koupili ze dvou důvodů. Ten první byl, že to byla poslední parcela v centru obce, která dle uvážení v zastupitelstvu, by měla být obecní. Druhá věc je, že jsme chtěli rozhodovat, co tady na tomto místě bude. A řekli jsme, že bychom z toho chtěli do budoucna vybudovat startovací byty i dům pro seniory.”
Nyní obec svůj rekreační objekt na tři roky pronajala a 15. února byl znovu otevřen pod novým názvem Hotel Yura Čeladná.
Věra Golová (BEZ POL. PŘÍSLUŠNOSTI ZA KDU-ČSL), místostarostka Čeladné: “Po dobu, než se připraví nějaké smysluplné ufinancovatelné projekty na jeho rekonstrukci, tak aby byl zajištěn provoz a samozřejmě, aby to obci přinášelo i nějaký zisk.”
David Koschaný, zástupce managementu hotelu: “Objekt jsem dostali k pronájmu na tři roky, postupně se chystáme otevřít více provozu, začínáme dneska Jura pubem.”
Zastupitelé Čeladné o koupi hotelu a lukrativního pozemku v centru hlasovali loni 1. dubna, pro rozhodli v poměru hlasů 12:3.
---
Ve Slezské nemocnici byla před necelými dvěma roky zřízena služebna městské policie, a to v souvislosti se zvyšující se agresí vůči zdravotníkům. Zatímco dříve zde strážníci konali pochůzky jen příležitostně, nyní je tady trvalá služba. Přítomnost muže v uniformě působí také preventivně.
Chirurgická ambulance Slezské nemocnice v Opavě. Zkušenost tady s agresivními pacienty mají bohatou. Od slovních potyček až k fyzickému napadání. Často je za vyhrocenou situací alkohol či drogy. Podobné je to i na dalších odděleních.
Dana Ellerová, vrchní sestra, chirurgické odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Jednak je to slovní napadání, jsou vulgární, někdy jsou agresivní. Takže se nám na úrazové chirurgii stalo, že vytrhl sestřičce vlasy.“
Zdravotníci v nesnázích si mohou přivolat pomoc díky tísňovému tlačítku. Jeho stisknutím vyšlou informaci na operační středisko městské policie. A z nedaleké služebny přímo v areálu nemocnice vyrazí na místo také strážník.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: „V letošním roce jsme přijali dva nové strážníky, takže nám to umožnilo plně nasadit ty strážníky do nemocnice.“
Policejní hlídky vyrážejí na zavolání do Slezské nemocnice nejen aby zakročily proti agresivnímu pacientovi, ale také aby asistovaly při převozu dotyčného na záchytku nebo do psychiatrické léčebny. Za poslední 3 roky mluví statistiky o stovce takových výjezdů.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Vzrůstá i agresivita vůči zdravotníkům. Vyhodnotili jsme, že pro jejich bezpečí, i bezpečí ostatních, by bylo vhodné, aby tady byl strážník trvale.“
Přítomnost muže v uniformě má nejen zklidnit napjaté situace, ale má působit také preventivně.
František Mikulinec, strážník, Městská policie Opava: „Sleduji kamerový systém, kde je asi 16 kamer namířených na různé vstupy a výstupy z objektů. Nebo se pohybují fyzicky po různých pavilonech.“
---
Ostrava bude mít další sportovní halu určenou především pro míčové sporty. Vyrůstá v Třebovicích u zámeckého parku a kromě místních sportovních organizací se stane domovem i pro volejbalisty.
Ostrava pokračuje v budování nové a moderní sportovní infrastruktury. Po halách v Krásném Poli a Nové Bělé, které už jsou dokončeny, začala stavba v Třebovicích. Po odkladech způsobených komplikacemi se zhotoviteli, kteří doplatili na zdražování, se zakázky chopila společnost HSF Systém SK a už se kope.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: „S ohledem na situaci na stavebním trhu, zapříčiněnou pandemií koronaviru, se zahájení prací posunulo, neboť zhotovitelem stavby je dodavatel, který se umístil při hodnocení nabídek původně jako šestý v pořadí. Prvních pět zájemců na nabídku posléze nereflektovalo. Proto byla stavba předána zhotoviteli v lednu letošního roku. I přes prvotní obtíže však věřím, že smysluplný projekt záhy získá konkrétních obrysů a brzy bude sloužit veřejnosti i profesionálním sportovcům."
František Šichnárek (SNK ED), starosta Třebovic: „Stavbou této haly se uskutečňuje myšlenka třebovických zastupitelů z roku 2016. Důvodem tohoto záměru byla snaha nahradit současnou tělocvičnu Jednoty Orel Ostrava-Třebovice, která vzhledem ke svému stáří již neodpovídá potřebám sportovců, jak svými parametry, tak zázemím."
Hala bude využívána pro soutěže ve volejbalu, házené, florbalu a badmintonu a dále pro tréninky Sokolů, Orlů, SK Slavie a třebovických hasičů. Zasportovat si může ale i veřejnost. Provoz haly bude zastřešovat klub Blue Volley Ostrava.
Michal Provazník, předseda klubu Blue Volley Ostrava: "Dohoda s panem starostou Třebovic je taková, že prostor v hale budou mít všechny jejich spolky a protože v ní budou tři volejbalové kurty na šířku, tak ten zbytek jsme schopni velmi vysoce vytížit my."
Náklady na stavbu jsou přes 81 milionů korun a rozdělí se mezi Třebovice, Národní sportovní agenturu a magistrát. Hala bude mít rozměry 27 x 45 metrů a výšce 13 metrů. Dokončení je plánováno na červen 2023.
---
Ostravská městská policie se znovu vyznamenala. Na pole ve Slezské Ostravě vysypal neznámý řidič korbu stavební sutí a ujel. Strážníci si ale dali práci a pomocí kamerového systému zjistili majitele vozidla. Hrozí mu vysoká pokuta.
Operační středisko strážníků v Ostravě přijalo na lince 156 volání od obyvatele Ostravy-Michálkovic, který byl svědkem vzniku černé skládky. Na pole u křižovatky Josefovy ulice a Michalské vysypalo nákladní auto stavební suť a odjelo pryč. Strážníci vyrazili na místo, aby informaci ověřili.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Díky svědectví strážníci vytipovali možné příjezdové i odjezdové trasy, kterými se řidič nákladního vozidla mohl na místo skládky dostat a z tohoto místa odjíždět. Následně pak bylo provedeno precizní vytěžení kamer v širším okolí, včetně možných příjezdových a odjezdových tras. Výsledkem šetření pak bylo zjištění majitele nákladního automobilu."
Díky kamerového systému byl nakonec zjištěn majitel vozidla a celá věc byla předána magistrátu města, aby rozhodl o případné pokutě. Podobný úspěch už strážníci měli i loni v květnu, kdy náklaďáky vysypal směsný odpad v Kunčičkách.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: V Ostravě máme více než 700 kamer, které monitorují důležité dopravní uzly a také místa, kde docházelo a dochází k protiprávnímu jednání."
Nyní nezbývá než doufat, že černá skládka bude brzy odstraněna. Ta v Kunčičkách bohužel nebyla ani po 10 měsících stále zlikvidována přesto, že byl vypátrán majitel vozu i jeho řidič a firma, pro kterou jezdil.
---
Hlubina Žermanické přehrady po roce opět patřila báňským záchranářům. Ti tam trénovali postupy při práci pod hladinou, jaké jim mohou za určitých okolností připravit i prostory v hlubinných dolech.
Potápěči báňské záchranné služby trénují na Žermanické přehradě pravidelně. Pod hladinou simulují podmínky, za kterých se nemohou vynořit. Letos jim počasí nedopřálo, aby mohli trénovat pod ledem.
Jaroslav Provázek, náměstek ředitele, hlavní mechanik HBZS, Diamo: “Tento výcvik je součástí pravidelného výcviku báňských záchranářů potápěčů. Ta potápěčská skupina u nás na Hlavní báňské záchranné stanici je založena zejména proto, že všechny doly v Ostravsko-karvinském revíru jsou doly s nebezpečím průvalu vod, proto tu skupinu udržujeme. Pořádáme dva výcviky podle předpisů. Jeden se koná v létě v takzvaných dekompresních hloubkách, to znamená na hlubším lomu a v zimě simulujeme tu možnost potápěče bez možnosti přímého vynoření. Podobnost mezi tímto zimním potápěním je zejména v tom, že nacvičujeme tu odolnost potápěčů pro potápění v polních podmínkách, kdy se potápíme v zatopené důlní chodbě. Nacvičujeme dokonce průnik zatopenou důlní chodbou a následně přezbrojení potápěče do klasického dýchacího přístroje a zásah v nedýchatelném prostředí, což může kdykoliv v dole nastat.”
V chladné vodě záchranáři pracují v potápěčských oblecích a nově mají k dispozici moderní komunikační zařízení.
Milan Sabo, báňský záchranář: “Je to vlastně komunikace pod vodou, kdy my se dorozumívá jak s hladinou, tak můžeme mluvit mezi sebou. Takže, když máme nějakou práci, tak si můžeme pomáhat tím, že pod vodou takhle spolu komunikujeme. Dříve jsme to tak měli, mohli jsme se dorozumívat jenom se základnou na hladině, ale teď když spolu mluvíme pod vodou, tak si můžeme navzájem pomáhat. I v nějakých krizových situacích třeba.”
Pro všechny případy mají záchranáři připravenou dekompresní komoru a výcviku je přítomen také lékař.
Martin Heligman, báňský záchranář: “Ponor proběhl hladce bez komplikací. Měli jsme tam takovou pracovní činnost, že jsme vrtali vzduchovou příklepovou vrtačkou díru do betonové kostky. Takže to byl takový pracovní ponor. Viditelnost je tam zhruba jeden metr, teplota vody dva stupně, hloubku jsme měli tři metry.”
Podle plánu cvičení chtěli potápěči zvládnout 25 pracovních ponorů.
---
Operační středisko hasičů v Ostravě vyslalo v loňském roce jednotky k téměř 25 tisícům událostí v Moravskoslezském kraji. Což je nejvíce z celé země. Celkem ale hasiči odbavili na tísňové lince 150 a 112 událostí téměř 12 krát více, skoro 290 tisíc.
Integrované bezpečnostní centrum v Ostravě přijímá tísňová volání z celého Moravskoslezského kraje a to na všech linkách. 150 mají hasiči, 155 záchranná služba, 156 strážníci a 158 policie. Pak ale funguje ještě číslo 112, které je univerzální a obsluhují ho hasiči.
Radek Zeman, vedoucí IBC MS kraje: "Každý krajský hasičský záchranný sbor má tzv. call centrum, kde jsou operační technici, kteří přijímají tísňová volání na 112.
Michal Richter, operační důstojník HZS MS kraje: "Přijde hovor, otevře se mi tady okno, zároveň vyskočí lokalizace toho volání. Já se doptám co se stalo, kde se to stalo a potom to předávám na ostatní složky IZS, kterým je to určeno."
Hasiči loni vyrazili celkem k necelým 25 tisícům událostí z nichž asi jen třetina nebyla emergentní. Bezmála polovina případů jsou technické havárie, například spadlé a nebezpečné stromy. Požárů bylo loni 1753 a podobný byl i počet dopravních nehod s asistencí hasičů.
Radek Zeman, vedoucí IBC MS kraje: "Výhoda volání na linku 112 je v okamžiku, kdy ta událost svým charakterem vyžaduje zapojení sil a prostředků všech složek IZS."
Z 8 a půl tisíce neemergentních výjezdů jich bylo nejvíce kvůli otevírání uzavřených prostorů, tedy zabouchnuté dveře či ztracené klíče a časté jsou i výjezdy kvůli likvidaci bodavého hmyzu.
---
Obec Čeladná na Frýdeckomístecku se v loňském roce stala majitelem hotelu Prosper, který stojí v jejím centru. Záměrem je vybudovat z něj byty pro mladé a seniory. Než se projekt podaří připravit, obec hotel pronajala a nyní byl po více než roce znovu otevřen.
Hotel Prosper v centru Čeladné původní majitel uzavřel před více než rokem. Obec se jej loni rozhodla koupit, a to za 68 milionů korun, které získala z úvěru.
Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Hotel Prosper jsem koupili ze dvou důvodů. Ten první byl, že to byla poslední parcela v centru obce, která dle uvážení v zastupitelstvu, by měla být obecní. Druhá věc je, že jsme chtěli rozhodovat, co tady na tomto místě bude. A řekli jsme, že bychom z toho chtěli do budoucna vybudovat startovací byty i dům pro seniory.”
Nyní obec svůj rekreační objekt na tři roky pronajala a 15. února byl znovu otevřen pod novým názvem Hotel Yura Čeladná.
Věra Golová (BEZ POL. PŘÍSLUŠNOSTI ZA KDU-ČSL), místostarostka Čeladné: “Po dobu, než se připraví nějaké smysluplné ufinancovatelné projekty na jeho rekonstrukci, tak aby byl zajištěn provoz a samozřejmě, aby to obci přinášelo i nějaký zisk.”
David Koschaný, zástupce managementu hotelu: “Objekt jsem dostali k pronájmu na tři roky, postupně se chystáme otevřít více provozu, začínáme dneska Jura pubem.”
Zastupitelé Čeladné o koupi hotelu a lukrativního pozemku v centru hlasovali loni 1. dubna, pro rozhodli v poměru hlasů 12:3.
---
Ve Slezské nemocnici byla před necelými dvěma roky zřízena služebna městské policie, a to v souvislosti se zvyšující se agresí vůči zdravotníkům. Zatímco dříve zde strážníci konali pochůzky jen příležitostně, nyní je tady trvalá služba. Přítomnost muže v uniformě působí také preventivně.
Chirurgická ambulance Slezské nemocnice v Opavě. Zkušenost tady s agresivními pacienty mají bohatou. Od slovních potyček až k fyzickému napadání. Často je za vyhrocenou situací alkohol či drogy. Podobné je to i na dalších odděleních.
Dana Ellerová, vrchní sestra, chirurgické odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Jednak je to slovní napadání, jsou vulgární, někdy jsou agresivní. Takže se nám na úrazové chirurgii stalo, že vytrhl sestřičce vlasy.“
Zdravotníci v nesnázích si mohou přivolat pomoc díky tísňovému tlačítku. Jeho stisknutím vyšlou informaci na operační středisko městské policie. A z nedaleké služebny přímo v areálu nemocnice vyrazí na místo také strážník.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: „V letošním roce jsme přijali dva nové strážníky, takže nám to umožnilo plně nasadit ty strážníky do nemocnice.“
Policejní hlídky vyrážejí na zavolání do Slezské nemocnice nejen aby zakročily proti agresivnímu pacientovi, ale také aby asistovaly při převozu dotyčného na záchytku nebo do psychiatrické léčebny. Za poslední 3 roky mluví statistiky o stovce takových výjezdů.
Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava: „Vzrůstá i agresivita vůči zdravotníkům. Vyhodnotili jsme, že pro jejich bezpečí, i bezpečí ostatních, by bylo vhodné, aby tady byl strážník trvale.“
Přítomnost muže v uniformě má nejen zklidnit napjaté situace, ale má působit také preventivně.
František Mikulinec, strážník, Městská policie Opava: „Sleduji kamerový systém, kde je asi 16 kamer namířených na různé vstupy a výstupy z objektů. Nebo se pohybují fyzicky po různých pavilonech.“
---
Ostrava bude mít další sportovní halu určenou především pro míčové sporty. Vyrůstá v Třebovicích u zámeckého parku a kromě místních sportovních organizací se stane domovem i pro volejbalisty.
Ostrava pokračuje v budování nové a moderní sportovní infrastruktury. Po halách v Krásném Poli a Nové Bělé, které už jsou dokončeny, začala stavba v Třebovicích. Po odkladech způsobených komplikacemi se zhotoviteli, kteří doplatili na zdražování, se zakázky chopila společnost HSF Systém SK a už se kope.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: „S ohledem na situaci na stavebním trhu, zapříčiněnou pandemií koronaviru, se zahájení prací posunulo, neboť zhotovitelem stavby je dodavatel, který se umístil při hodnocení nabídek původně jako šestý v pořadí. Prvních pět zájemců na nabídku posléze nereflektovalo. Proto byla stavba předána zhotoviteli v lednu letošního roku. I přes prvotní obtíže však věřím, že smysluplný projekt záhy získá konkrétních obrysů a brzy bude sloužit veřejnosti i profesionálním sportovcům."
František Šichnárek (SNK ED), starosta Třebovic: „Stavbou této haly se uskutečňuje myšlenka třebovických zastupitelů z roku 2016. Důvodem tohoto záměru byla snaha nahradit současnou tělocvičnu Jednoty Orel Ostrava-Třebovice, která vzhledem ke svému stáří již neodpovídá potřebám sportovců, jak svými parametry, tak zázemím."
Hala bude využívána pro soutěže ve volejbalu, házené, florbalu a badmintonu a dále pro tréninky Sokolů, Orlů, SK Slavie a třebovických hasičů. Zasportovat si může ale i veřejnost. Provoz haly bude zastřešovat klub Blue Volley Ostrava.
Michal Provazník, předseda klubu Blue Volley Ostrava: "Dohoda s panem starostou Třebovic je taková, že prostor v hale budou mít všechny jejich spolky a protože v ní budou tři volejbalové kurty na šířku, tak ten zbytek jsme schopni velmi vysoce vytížit my."
Náklady na stavbu jsou přes 81 milionů korun a rozdělí se mezi Třebovice, Národní sportovní agenturu a magistrát. Hala bude mít rozměry 27 x 45 metrů a výšce 13 metrů. Dokončení je plánováno na červen 2023.
---
