Za zdmi heřmanické věznice v Ostravě se nekontrolovaně šíří koronavirus. Na jednom z oddělení jsou až na tři vězně pozitivní všichni a teprve další výsledky testování ukáží, kolik je vlastně celkově nemocných. Naštěstí je velká většina případů bezpříznakových a nebo s lehkým průběhem.
Ve Věznici Heřmanice si v současné době odpykává trest 809 vězňů. V minulých dnech se do vězení dostal koronavirus a začal se bleskově šířit. O víkendu proto odběrové týmy armády a hasičů provedly testy na některých odděleních. V sobotu bylo otestováno 175 vězňů a v neděli dalších 125. V pondělí ráno byly k dispozici výsledky ze soboty. Téměř 80 procent vězňů je nakažených.
Aleš Kotrla, mluvčí Krajské hygienické stanice Ostrava: "V souvislosti s vězeňským zařízením Věznice Heřmanice bylo k 15. listopadu evidováno nebo nahlášeno 135 pozitivně testovaných osob na onemocnění covid19."
Mluvčí vězeňské služby pouze sdělila celkové údaje za Českou republiku. Z 20 tisíc vězňů je nakažených 336. Dá se tedy předpokládat, že na tomto čísle mají největší podíl právě Heřmanice.
Petra Kučerová, mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR: "S ohledem na situaci jsme ještě zvýšili už přijatá protiepidemická opatření. V našich nemocnicích vymísťujeme na covid odděleních lůžka na případné těžké průběhy onemocnění."
Vězňům se prý zdají opatření nedostatečná. Na pokojích jsou často po sedmi, k dispozici mají jednu roušku a stěžují si i na nedostatečnou lékařskou péči. Například Paralen si údajně shánějí načerno mezi sebou.
přítelkyně jednoho z odsouzených: "Mají strach o svůj život, protože nedostávají žádné léky, žádný Paralen. Mají obavu, co se bude dít."
Hygienici se snaží zjistit, jak se vůbec covid do věznice dostal. Návštěvy jsou zakázány a vězni jsou jen uvnitř areálu. Zřejmě je tedy nakazili dozorci a personál.
---
Zatímco mnohé služby v době nouzového stavu omezily svou činnost, např. u svozu odpadu to možné není. Harmonogram vyvážení kontejnerů platí ve stejném rozsahu, jak byl schválený v době před koronavirem. Navíc v této době jsou popelnice plnější, než jindy, protože kvůli vládním nařízením lidé tráví více času doma.
Popeláři vybaveni rouškami a desinfekcí každý den na stupátku sběrného vozu vyrážejí do ulic, aby odvezli odpad z popelnic. A to bez ohledu na to, v jaké fází se zrovna pandemie koronaviru nachází. Na důsledné dodržování hygienických opatření při práci s odpadem jsou zvyklí.
Popeláři pracují ve stále stejném režimu: podle harmonogramu vyvážejí kontejnery s komunálním i separovaným odpadem. Pokud by nádoby zůstaly naplněné delší čas, začaly by zapáchat a přitáhly by pozornost hlodavců. Posádky jednotlivých vozů pracují tak, aby se vzájemně nepotkávaly. A tím se případně snížila možnost přenosu koronaviru, aby nedošlo ke snižování počtu pracovníků.
Martin Girášek, náměstek ředitele Technických služeb Opava: „Hlavně jsme zaměstnancům upravili pracovní dobu tak, aby na začátku pracovní doby postupně přicházeli, a zároveň s ukončením pracovní doby postupně odcházeli.“
V době nouzového stavu, kdy lidé většinu času tráví doma, roste i množství odpadu.
pracovník TS Opava: „Je více odpadků. Jsou rozházené kolem kontejnerů.“
Svoz komunálního odpadu a nebo třeba zimní údržba chodníků a komunikací, která už se pomalu začíná hlásit s přicházející zimou o slovo, jsou činnosti, které není možné omezit. A to přesto, že na ně zůstane v městské pokladně kvůli koronavirové krizi méně peněz.
---
Ve všech krajských nemocnicích Moravskoslezského kraje nově pomáhá armáda, nakažen je totiž velký počet zdravotníků. Vojáci pomáhají se základní péčí o pacienty na COVID jednotkách a na odděleních ARO a JIP.
Šest vojáků Armády České republiky, konkrétně ze 102. průzkumného praporu generála Karla Palečka v Prostějově přijelo do karvinské rájecké nemocnice pomáhat se základní péčí o pacienty.
Jiří Hudec, velitel ze 102. průzkumného praporu generála Karla Palečka v Prostějově: "Všichni vojáci disponujeme kurzem Combat LiveSafer, což je poskytnutí pomoci v bojových podmínkách a zajištění předlékařské péče. Jedná se o vojenský kurz, Zde v nemocnici můžeme poskytovat pomoc pouze za dozoru zkušených zdravotníků."
Pomáhat mohou s úkony jako je např. s podáváním jídla, osobní hygienou, transportem lůžek, s doplňováním materiálu a dezinfekcí prostor.
Věra Murínová, mluvčí NsP Karviná-Ráj: "V nemocnici máme v současné době 85 nakažených zaměstnanců z toho 10 lékařů a 75 zdravotních sester, proto jsme o pomoc požádali Armádu ČR a jsme rádi, že můžeme využít jejich podpory."
Vojáci posílili personál i v dalších moravskoslezských nemocnicích. I tam zastupují nakažené zdravotníky. Celkem jich je čtyřicet.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK: “Určitě to bylo potřeba, to nasazení, protože velmi uleví /je to sice jen 40 lidí na MSK, ale opravdu uleví těm nemocnicím, kde ty nemocnice už jedou na dřeň bych řekl."
S pomocí Amády ČR se počítá prozatím do konce listopadu.
---
Městská hromadná doprava v Ostravě patří mezi nejmodernější v celé zemi a to nejen vozovým parkem, ale i tramvajovými tratěmi. Po vzoru velkých evropských měst dochází k jejich modernizaci a estetizaci. Tratě zrychlují a nyní byl dokončen další úsek, který je kompletně porostlý zelení. Koleje zakrývají předpěstované rozchodníkové koberce.
Ostrava se dlouhodobě snaží přilákat do městské hromadné dopravy co nejvíce pasažérů. Cestou k tomu je její zatraktivnění, aby lidé nechali své osobní vozy doma. Modernizace a estetizace, ale nejen zvyšuje komfort samotné dopravy, přispívá také ke zkrášlení okolního veřejného prostoru. Aktuálně bylo dokončeno asi 700 metrů dráhy tramvaje v ulici Dr. Martínka v Hrabůvce.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Projektový tým, který se zabývá modernizací sítě tramvajových těles, dlouho řešil otázku typologie modernizovaných tratí. Primárně jsme analyzovali varianty použití otevřeného a uzavřeného krytu tratí. V současnosti má většina tramvajových tratí otevřené svršky, které bychom rádi v zastavěném území postupně eliminovali.“
Tato trať je ve velmi dobrém technickém stavu, takže by měla vydržet minimálně 10 let bez většího zásahu. Kromě ozelenění tratě se testuje i zatravnění v prostoru zastávek. Celkově je tento způsob ošetření povrchu kolejové tratě přínosný z více důvodů.
Daniel Morys, ředitel Dopravního podniku Ostrava: „Větší pracnost při modernizaci tratí a vyšší finanční náklady plně vyváží jejich mnohonásobně delší životnost, prodlouží se i cyklus mezi opravami, globálně se zlepšují parametry tratí. Jejich celková modernizace umožňuje dosažení podstatně komfortnější jízdy, snížení hluku a vibrací. Na projektech, které spolu s městem realizujeme nebo chystáme k realizaci, prověřujeme funkčnost, přínosy pro zlepšení kvality životního prostředí i pro estetizaci veřejného prostoru. Porovnáním realizačních a provozních nákladů zjistíme ekonomickou výhodnost jednotlivých řešení. Výsledky pak budou použity při plánování dalšího rozvoje modernizace tramvajových tratí v Ostravě.“
Od poloviny září se také modernizují dva úseky tramvajové trati ve Výškovické ulici v celkové délce 983 metrů. Jde o komplexní projekt, při kterém se rekonstruuje delší úsek a zároveň se mění i zastávky. V roce 2021 se plánuje zahájení modernizace úseku v Porubě a připravovány jsou i úpravy dalších tratí v Zábřehu a v Přívoze.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Otevřené svršky by měly časem zůstat jen v nezastavěném území. Způsob modernizace tratí a zakrytí jízdní dráhy budeme volit podle charakteru území. Pro frekventované lokality s velkým množstvím propojení a pohybu pěších budeme navrhovat spíše pevný povrch. Pro delší neprostupné úseky chceme využívat zatravnění, které je vhodné v lokalitách s nižším množstvím zeleně.“
Letos už proběhla na Opavské ulici rekonstrukce trati v nezastavěném území, kde je prioritou rychlost. V tomto úseku mohu jet tramvaje až 80 kilometrovou rychlostí.
---
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava bude mít zbrusu nový superpočítač. Pyšnit se bude svým špičkovým výkonem. Pro Vaši představu. Bude tak velký jako 150 tisíc notebooků dohromady. Půjde tak o nejvýkonnější superpočítač v Česku a jeden z nejvýkonnějších v Evropě.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru VŠB-Technické univerzity Ostrava bude už brzy umístěn nový superpočítač. Doplní tak tři superpočítače, které v něm byly instalovány v minulých letech.
Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra: “Nový superpočítač bude mít nesrovnatelně větší výkon a hlavně bude mít zcela nové technologie, což vlastně umožní mnohem náročnější počty, řešit nové problémy a tím pádem přilákat mnohem více uživatelů.”
Zuzana Červenková, tisková mluvčí IT4Innovations národního superpočítačového centra: “Právě se nacházíme na místě, kde bude nový superpočítač stát a zprovozněn bude zhruba v první polovině roku 2021.”
Nejstarší superpočítač má 8 let a jmenuje se Anselm, nejmladší je loňská Barbora a pro zbrusu nový se jméno teprve hledá.
Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra: “Náš nejstarší počítač Anselm vlastně vychází z našeho regionu, byl to samozřejmě důl a kromě toho to byl samozřejmě syn Salomona Rothschilda, který je samozřejmě úzce spjat s naším regionem. Náš druhý superpočítač byl Salomon, což souvisí se Salomonem Rothschildem, ale taktéž to byl důl. No a Barbora rovněž důl.
Technická univerzita by v této tradici chtěla pokračovat, jméno nového superpočítače by tak mělo navazovat na ta předchozí. Není to ale podmínkou.
---
Na výzvu České biskupské konference zazněly po celé zemi zvony ve všech chrámech. Připomněly tím přesně v 17 hodin a 11 minut svátek 17. listopadu
Farní kostel Nenebevzetí Panny Marie v centru Bruntálu se přidal k celorepublikové akci a spustil svůj největší zvon. Ten běžně zvoní pouze o nedělích před mší nebo při pohřbech v kostele. Díky Oddělení kultury v Bruntále byla zahájena nová tradice.
Pavlína Konečná, organizátorka, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Dneska budeme poprvé zkoušet, jak se moderně říká, streamování. Chtěli jsme lidem ukázat, jak zvoní sváteční zvon tady v Nanebevzetí Panny Marie v Bruntále.“
Zvon není žádný drobeček a při vyzvánění není radno stát v jeho blízkosti.
Karel Peschke, pastorační asistent a správce kostela: „Tento zvon má tunu. Je o zvon z poloviny 17. století, je tam datace 1649, a tento zvon je zasvěcený svatému Jiřímu a svaté Alžbětě. To jsou patroni Německého řádu a dnes si připomínáme i svátek této velké patronky sv. Alžběty.“
Karel Peschke, pastorační asistent a správce kostela: “Ten zvuk se nese celým městem, bude slyšet až na okrajích, na periferiích Bruntálu, aby si lidé vzpomněli a připomněli tu krásnou událost před těmi 31 lety.“
Prostor kolem kostela, náměstí Jana Žižky, čeká již na jaře komplexní revitalizace. Farní kostel a vyhlídka z jeho věže jsou v posledních letech v centru zájmu místních i turistů. Právě nyní probíhá projektová příprava opravy celé věže a zejména výstupu na ni tak, aby mohla být bezpečně a pravidelně přístupná veřejnosti.
---
Za zdmi heřmanické věznice v Ostravě se nekontrolovaně šíří koronavirus. Na jednom z oddělení jsou až na tři vězně pozitivní všichni a teprve další výsledky testování ukáží, kolik je vlastně celkově nemocných. Naštěstí je velká většina případů bezpříznakových a nebo s lehkým průběhem.
Ve Věznici Heřmanice si v současné době odpykává trest 809 vězňů. V minulých dnech se do vězení dostal koronavirus a začal se bleskově šířit. O víkendu proto odběrové týmy armády a hasičů provedly testy na některých odděleních. V sobotu bylo otestováno 175 vězňů a v neděli dalších 125. V pondělí ráno byly k dispozici výsledky ze soboty. Téměř 80 procent vězňů je nakažených.
Aleš Kotrla, mluvčí Krajské hygienické stanice Ostrava: "V souvislosti s vězeňským zařízením Věznice Heřmanice bylo k 15. listopadu evidováno nebo nahlášeno 135 pozitivně testovaných osob na onemocnění covid19."
Mluvčí vězeňské služby pouze sdělila celkové údaje za Českou republiku. Z 20 tisíc vězňů je nakažených 336. Dá se tedy předpokládat, že na tomto čísle mají největší podíl právě Heřmanice.
Petra Kučerová, mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR: "S ohledem na situaci jsme ještě zvýšili už přijatá protiepidemická opatření. V našich nemocnicích vymísťujeme na covid odděleních lůžka na případné těžké průběhy onemocnění."
Vězňům se prý zdají opatření nedostatečná. Na pokojích jsou často po sedmi, k dispozici mají jednu roušku a stěžují si i na nedostatečnou lékařskou péči. Například Paralen si údajně shánějí načerno mezi sebou.
přítelkyně jednoho z odsouzených: "Mají strach o svůj život, protože nedostávají žádné léky, žádný Paralen. Mají obavu, co se bude dít."
Hygienici se snaží zjistit, jak se vůbec covid do věznice dostal. Návštěvy jsou zakázány a vězni jsou jen uvnitř areálu. Zřejmě je tedy nakazili dozorci a personál.
---
Zatímco mnohé služby v době nouzového stavu omezily svou činnost, např. u svozu odpadu to možné není. Harmonogram vyvážení kontejnerů platí ve stejném rozsahu, jak byl schválený v době před koronavirem. Navíc v této době jsou popelnice plnější, než jindy, protože kvůli vládním nařízením lidé tráví více času doma.
Popeláři vybaveni rouškami a desinfekcí každý den na stupátku sběrného vozu vyrážejí do ulic, aby odvezli odpad z popelnic. A to bez ohledu na to, v jaké fází se zrovna pandemie koronaviru nachází. Na důsledné dodržování hygienických opatření při práci s odpadem jsou zvyklí.
Popeláři pracují ve stále stejném režimu: podle harmonogramu vyvážejí kontejnery s komunálním i separovaným odpadem. Pokud by nádoby zůstaly naplněné delší čas, začaly by zapáchat a přitáhly by pozornost hlodavců. Posádky jednotlivých vozů pracují tak, aby se vzájemně nepotkávaly. A tím se případně snížila možnost přenosu koronaviru, aby nedošlo ke snižování počtu pracovníků.
Martin Girášek, náměstek ředitele Technických služeb Opava: „Hlavně jsme zaměstnancům upravili pracovní dobu tak, aby na začátku pracovní doby postupně přicházeli, a zároveň s ukončením pracovní doby postupně odcházeli.“
V době nouzového stavu, kdy lidé většinu času tráví doma, roste i množství odpadu.
pracovník TS Opava: „Je více odpadků. Jsou rozházené kolem kontejnerů.“
Svoz komunálního odpadu a nebo třeba zimní údržba chodníků a komunikací, která už se pomalu začíná hlásit s přicházející zimou o slovo, jsou činnosti, které není možné omezit. A to přesto, že na ně zůstane v městské pokladně kvůli koronavirové krizi méně peněz.
---
Ve všech krajských nemocnicích Moravskoslezského kraje nově pomáhá armáda, nakažen je totiž velký počet zdravotníků. Vojáci pomáhají se základní péčí o pacienty na COVID jednotkách a na odděleních ARO a JIP.
Šest vojáků Armády České republiky, konkrétně ze 102. průzkumného praporu generála Karla Palečka v Prostějově přijelo do karvinské rájecké nemocnice pomáhat se základní péčí o pacienty.
Jiří Hudec, velitel ze 102. průzkumného praporu generála Karla Palečka v Prostějově: "Všichni vojáci disponujeme kurzem Combat LiveSafer, což je poskytnutí pomoci v bojových podmínkách a zajištění předlékařské péče. Jedná se o vojenský kurz, Zde v nemocnici můžeme poskytovat pomoc pouze za dozoru zkušených zdravotníků."
Pomáhat mohou s úkony jako je např. s podáváním jídla, osobní hygienou, transportem lůžek, s doplňováním materiálu a dezinfekcí prostor.
Věra Murínová, mluvčí NsP Karviná-Ráj: "V nemocnici máme v současné době 85 nakažených zaměstnanců z toho 10 lékařů a 75 zdravotních sester, proto jsme o pomoc požádali Armádu ČR a jsme rádi, že můžeme využít jejich podpory."
Vojáci posílili personál i v dalších moravskoslezských nemocnicích. I tam zastupují nakažené zdravotníky. Celkem jich je čtyřicet.
Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK: “Určitě to bylo potřeba, to nasazení, protože velmi uleví /je to sice jen 40 lidí na MSK, ale opravdu uleví těm nemocnicím, kde ty nemocnice už jedou na dřeň bych řekl."
S pomocí Amády ČR se počítá prozatím do konce listopadu.
---
Městská hromadná doprava v Ostravě patří mezi nejmodernější v celé zemi a to nejen vozovým parkem, ale i tramvajovými tratěmi. Po vzoru velkých evropských měst dochází k jejich modernizaci a estetizaci. Tratě zrychlují a nyní byl dokončen další úsek, který je kompletně porostlý zelení. Koleje zakrývají předpěstované rozchodníkové koberce.
Ostrava se dlouhodobě snaží přilákat do městské hromadné dopravy co nejvíce pasažérů. Cestou k tomu je její zatraktivnění, aby lidé nechali své osobní vozy doma. Modernizace a estetizace, ale nejen zvyšuje komfort samotné dopravy, přispívá také ke zkrášlení okolního veřejného prostoru. Aktuálně bylo dokončeno asi 700 metrů dráhy tramvaje v ulici Dr. Martínka v Hrabůvce.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Projektový tým, který se zabývá modernizací sítě tramvajových těles, dlouho řešil otázku typologie modernizovaných tratí. Primárně jsme analyzovali varianty použití otevřeného a uzavřeného krytu tratí. V současnosti má většina tramvajových tratí otevřené svršky, které bychom rádi v zastavěném území postupně eliminovali.“
Tato trať je ve velmi dobrém technickém stavu, takže by měla vydržet minimálně 10 let bez většího zásahu. Kromě ozelenění tratě se testuje i zatravnění v prostoru zastávek. Celkově je tento způsob ošetření povrchu kolejové tratě přínosný z více důvodů.
Daniel Morys, ředitel Dopravního podniku Ostrava: „Větší pracnost při modernizaci tratí a vyšší finanční náklady plně vyváží jejich mnohonásobně delší životnost, prodlouží se i cyklus mezi opravami, globálně se zlepšují parametry tratí. Jejich celková modernizace umožňuje dosažení podstatně komfortnější jízdy, snížení hluku a vibrací. Na projektech, které spolu s městem realizujeme nebo chystáme k realizaci, prověřujeme funkčnost, přínosy pro zlepšení kvality životního prostředí i pro estetizaci veřejného prostoru. Porovnáním realizačních a provozních nákladů zjistíme ekonomickou výhodnost jednotlivých řešení. Výsledky pak budou použity při plánování dalšího rozvoje modernizace tramvajových tratí v Ostravě.“
Od poloviny září se také modernizují dva úseky tramvajové trati ve Výškovické ulici v celkové délce 983 metrů. Jde o komplexní projekt, při kterém se rekonstruuje delší úsek a zároveň se mění i zastávky. V roce 2021 se plánuje zahájení modernizace úseku v Porubě a připravovány jsou i úpravy dalších tratí v Zábřehu a v Přívoze.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Otevřené svršky by měly časem zůstat jen v nezastavěném území. Způsob modernizace tratí a zakrytí jízdní dráhy budeme volit podle charakteru území. Pro frekventované lokality s velkým množstvím propojení a pohybu pěších budeme navrhovat spíše pevný povrch. Pro delší neprostupné úseky chceme využívat zatravnění, které je vhodné v lokalitách s nižším množstvím zeleně.“
Letos už proběhla na Opavské ulici rekonstrukce trati v nezastavěném území, kde je prioritou rychlost. V tomto úseku mohu jet tramvaje až 80 kilometrovou rychlostí.
---
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava bude mít zbrusu nový superpočítač. Pyšnit se bude svým špičkovým výkonem. Pro Vaši představu. Bude tak velký jako 150 tisíc notebooků dohromady. Půjde tak o nejvýkonnější superpočítač v Česku a jeden z nejvýkonnějších v Evropě.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru VŠB-Technické univerzity Ostrava bude už brzy umístěn nový superpočítač. Doplní tak tři superpočítače, které v něm byly instalovány v minulých letech.
Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra: “Nový superpočítač bude mít nesrovnatelně větší výkon a hlavně bude mít zcela nové technologie, což vlastně umožní mnohem náročnější počty, řešit nové problémy a tím pádem přilákat mnohem více uživatelů.”
Zuzana Červenková, tisková mluvčí IT4Innovations národního superpočítačového centra: “Právě se nacházíme na místě, kde bude nový superpočítač stát a zprovozněn bude zhruba v první polovině roku 2021.”
Nejstarší superpočítač má 8 let a jmenuje se Anselm, nejmladší je loňská Barbora a pro zbrusu nový se jméno teprve hledá.
Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra: “Náš nejstarší počítač Anselm vlastně vychází z našeho regionu, byl to samozřejmě důl a kromě toho to byl samozřejmě syn Salomona Rothschilda, který je samozřejmě úzce spjat s naším regionem. Náš druhý superpočítač byl Salomon, což souvisí se Salomonem Rothschildem, ale taktéž to byl důl. No a Barbora rovněž důl.
Technická univerzita by v této tradici chtěla pokračovat, jméno nového superpočítače by tak mělo navazovat na ta předchozí. Není to ale podmínkou.
---
Na výzvu České biskupské konference zazněly po celé zemi zvony ve všech chrámech. Připomněly tím přesně v 17 hodin a 11 minut svátek 17. listopadu
Farní kostel Nenebevzetí Panny Marie v centru Bruntálu se přidal k celorepublikové akci a spustil svůj největší zvon. Ten běžně zvoní pouze o nedělích před mší nebo při pohřbech v kostele. Díky Oddělení kultury v Bruntále byla zahájena nová tradice.
Pavlína Konečná, organizátorka, Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Dneska budeme poprvé zkoušet, jak se moderně říká, streamování. Chtěli jsme lidem ukázat, jak zvoní sváteční zvon tady v Nanebevzetí Panny Marie v Bruntále.“
Zvon není žádný drobeček a při vyzvánění není radno stát v jeho blízkosti.
Karel Peschke, pastorační asistent a správce kostela: „Tento zvon má tunu. Je o zvon z poloviny 17. století, je tam datace 1649, a tento zvon je zasvěcený svatému Jiřímu a svaté Alžbětě. To jsou patroni Německého řádu a dnes si připomínáme i svátek této velké patronky sv. Alžběty.“
Karel Peschke, pastorační asistent a správce kostela: “Ten zvuk se nese celým městem, bude slyšet až na okrajích, na periferiích Bruntálu, aby si lidé vzpomněli a připomněli tu krásnou událost před těmi 31 lety.“
Prostor kolem kostela, náměstí Jana Žižky, čeká již na jaře komplexní revitalizace. Farní kostel a vyhlídka z jeho věže jsou v posledních letech v centru zájmu místních i turistů. Právě nyní probíhá projektová příprava opravy celé věže a zejména výstupu na ni tak, aby mohla být bezpečně a pravidelně přístupná veřejnosti.
---
