Opavu rozdělují názory na umění. Může za to železná socha Michala Hurdy s názvem Ego. Instalována tady byla v rámci výstavy Sochařské city, ještě spolu s dalšími pracemi současných autorů. Kvůli negativním ohlasům byla přestěhována a nakonec zahalena. Co s ní bude dál? Napoví následující reportáž.
Ego Libora Hurdy stálo před nákupním centrem. Před Vánocemi rozdělilo Opavany. Na radnici se hromadily stížnosti a převážně negativní komentáře na sociálních sítích odsuzovaly postavu muže na kolenou probodnutou jeho vlastním údem v místě srdce.
Libor Hurda, autor sochy Ego: „Vnímání čehokoliv je strašně subjektivní věc. U umění to platí dvojnásob. Já nevím, proč to zrovna v Opavě vadí a jinde to nevadilo.“
Opavská kulturní organizace, která výstavu ve veřejném prostoru realizovala, chtěla rozjitřené emoce uklidnit. A tak sochu přestěhovala na zahradu Domu umění. Ale ani tady nenašla svůj klid a musela být zahalena Umístění sochy totiž kritizovali rodiče, kteří vodí své děti do sousední církevní mateřské školy.
Roman Konečný, mluvčí Magistrátu města Opavy: „Můžu potvrdit, že se na magistrát obrátila ředitelka této školky s tím, že si několik rodičů stěžovalo na umístění sochy před touto školkou."
Vedení Opavské kulturní organizace nyní hledá způsob, jak toto dílo zájemcům ukázat a zároveň nedráždit ty, které pohled na něj pobuřuje.
Marcela Mrózková Heříková, ředitelka Opavské kulturní organizace: zvolili jsme varianty, ze kterých si teď vybíráme. Ta jedna je, zakrytí plotu. Ta druhá je, že se vyrobí zástěna, která ze tří stran sochu obklopí.“
Další možnost nabízí ještě vedení města, které by rádo Hurdovo dílo přestěhovalo do Dvořákových sadů.
Jan Kudrna, historik umění a kurátor: Umění mělo vždy společenskou roli na bázi debaty, diskuse a také víření emocí.“
Kontroverzní socha i všechny ostatní by měly zůstat v Opavě do září tohoto roku.
---
Už mnoho let se v Ostravě hovoří o Hlavním nádraží, které rozhodně nepatří mezi chlouby města. Prozatím se prováděly pouze opravy a drobnější vylepšení. Nyní chce ale město ve spolupráci se Správou železnic provést komplexní přestavbu nádraží i jeho okolí. Nejprve musí najít odborníky, kteří urbanistický návrh vytvoří.
Ostrava chce najít ten nejlepší tým složený z architektů, urbanistů, dopravních specialistů a dalších odborníků, který se postará o modernizaci okolí hlavního nádraží. Doba se mění a jedna z vstupních bran do města už neodpovídá potřebám ani očekávání cestujících.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Znalí historie budou vědět, že řešení Hlavního nádraží je tak trochu evergreen, nicméně to, na co jednotlivé návrhy a jejich zpracovatelé vždy narazili, bylo řešení tramvajové dopravy v území, bezbariérovost a smysluplné přestupní vazby."
Město v minulosti pracovalo s několika variantami. Naposledy bylo v plánu posunutí tramvajové smyčky a před nádraží vybudovat muzeum dopravy. Toto řešení by ale bylo drahé a složité. Nový projekt by měl navázat i na připravovanou rekonstrukci železničního uzlu, který připravuje Správa železnic.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Pro současné zadání jsme využili veškeré získané zkušenosti a informace s cílem zajistit jeho realizovatelnost. Zaměřujeme se však také na vazbu s projekty SŽ a zakázku jsme dle návrhu Městského ateliéru prostorového plánování a architektury koncipovali tak, aby hlavním kritériem pro výběr zhotovitele byl profesní přístup uchazečů a cílíme tak na vysokou kvalitu řešení.“
Nabídky svých řešení mohou zájemci podat do 31. ledna 2022. Návrhy bude hodnotit komise a část kvality navrženého postupu pak odborná pracovní skupina. Velký důraz je kladen i na kvalifikaci členů týmu, kteří budou řešení připravovat.
---
Domovy seniorů se i na doporučení hejtmana opět zavírají pro návštěvy. Ředitelé doufají, že opatření bude trvat jen pár týdnů. Uvědomují si, že kontakt seniorů s rodinnými příslušníky je velice důležitý.
Počet pozitivních případů variantou omikron stále stoupá. Přesto, že tento typ viru zřejmě není tak nebezpečný, seniorům může ale ublížit i lehčí forma chřipky. Proto domovy opět vyhlašují zákazy návštěv. Stejně tak i v Havířově.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Předpokládám, že tento zákaz bude trvat dva až tři týdny. Záleží, jak se bude ta vlna omikronu chovat. Je to nepříjemné i z obou stran i pro nás."
Maminku paní Vlčkové zrovna budou stěhovat a pro rodinu to bude náročné.
Ivana Vlčková, dcera klientky domova: "Chápu, že senioři musí být chráněni v epidemii. Takže v tu dobu, kdy ji nebudu moct navštívit po přestěhování, to pro ni bude ještě větší stres."
Veškeré sociální služby mohou sice v případě nedostatku zaměstnanců nařídit pracovní karanténu, ředitel domova věří, že k tomu nedojde.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Ta pracovní karanténa je trochu sporná, co se týká těchto odvětví hlavně organizačně. Pokud se nedostaneme do kritické situace, která by vyžadovala takové mezní řešení, tak tuto karanténu využívat nebudeme.”
Vláda ještě nerozhodla, jak to bude s povinným očkováním u vybraných skupin a lidí nad 60 let. Přitom termín, od kdy má toto nařízení platit, se blíží. Do prvního března musí mít zaměstnanci aplikovány obě dávky.
---
Ostrava je zase o něco bezpečnější. Za mřížemi skončil 20letý mladík, který se pokusil přepadnout benzínovou pumpu se zapalovačem ve tvaru pistole v ruce. Prodavačka mu duchapřítomně zabouchla před nosem okno.
Benzínové pumpy se kvůli lupičům často na noc zamykají a obsluha prodává benzín pouze přes výdejní okno. To ale neodradilo lupiče, který si vybral čerpací stanici u Hranečníku v Ostravě. Před pátou hodinou ráno zabušil na okno, že chce cigarety.
Radim Bena, šéf oddělení násilné trestné činnosti Ostrava: "Pachatel nejprve požadoval cigarety, pak následovala pohrůžka násilím a hlavně ji řekl naval prachy."
Prodavačka ale místo aby dala lupiči peníze, nezaváhala a přibouchla výdejní okno. Pachatele to natolik překvapilo, že se otočil na patě a utekl pryč.
kolegyně přepadené prodavačky: "Spíš to byla stresová reakce, nebylo to přirozené. Asi nikdo neví, jak by reagoval v takové chvíli."
Okamžitě začalo pátrání po lupiči. Technici sebrali stopy z místa a kynolog se služebním psem se snažil muže najít po okolí. Nakonec se jako klíčové ukázaly záznamy z kamer.
Radim Bena, šéf oddělení násilné trestné činnosti: "Kriminalisté se neustále pohybují mezi tzv. kriminálně závadovými osobami a ty jejich obličeje už znají. Stačilo málo a měli jsme ho prostě hned."
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "20letý muž je ve vazbě a hrozí mu 2-8 let vězení."
Podobných loupeží v poslední době v Ostravě značně ubylo. V loňském roce byla přepadena pouze jedna benzínová pumpa.
---
Před 10 lety vzniklo v opavské Slezské nemocnici Muzeum ošetřovatelství. Tato expozice dokumentuje vývoj lékařské péče. Tisíce exponátů připomínají, jak se zdravotnictví proměnilo během jednoho století. Vzácné předměty teď přebírá do svých sbírek Slezské zemské muzeum, které tak získá největší ucelenou sbírku zdravotnických exponátů v republice. V únoru nejzajímavější z nich vystaví v svých výstavních prostorách.
Muzeum ošetřovatelství se nachází v areálu Slezské nemocnice. Připomíná práci zdravotních sester v historickém průřezu. K vidění je tady třeba kompletní zubní ordinace nebo zařízení nemocničního pokoje z minulého století. Dále zdravotnické nástroje a pomůcky nebo první učebnice, které popisují, jak se starat o pacienty.
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Jeden z nejstarších předmětů je tato váha vyrobená v New Yorku vyrobená v roce 1937. Vážily se na ní ingredience na přípravu léčiv v naší nemocniční lékárně.“
Zakladatelka muzea, Lenka Hanková, se ujala předmětů, které byly na odpis. Exponáty sem věnovali soukromí dárci, zdravotnická zařízení nebo třeba lékaři, kteří modernizovali své ordinace. O výjimečně obsáhlou sbírku projevilo zájem opavské Slezské zemské muzeum.
David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Je to absolutně unikátní soubor. Po zpracování budeme mít největší nemocniční fond mezi muzei v ČR.“
Pracovníci muzea teď předměty připravují k převozu. Nejdříve je zdokumentují, potom pečlivě zabalí a uloží do krabic.
Kamil Valušek, fotograf, Slezské zemské muzeum: „Dokumentace probíhá tak, že se fotí dispozice, jak to bylo v tom původním stavu.“
Na většině exponátů není vůbec znát zub času. Mnohé předměty jsou třeba ještě v původních obalech. Slezské zemské muzeum hodlá představit nové přírůstky do svých sbírek na výstavě, kterou plánuje na únor.
---
Letos uplyne deset let, co byly při generální opravě kostela Povýšení svatého kříže v Karviné pořízeny čtyři nové zvony. I když jsou poháněny elektrickým motorem, občas je ručně rozeznívají karvinští zvoníci.
V roce 2012 byly při generální opravě farního kostela Povýšení svatého kříže pořízeny čtyři nové zvony. Odlévaly se za přítomnosti karvinských farníků v německém Pasově.
I když jsou zvony poháněny elektrickým motorem, čas od času je ručně rozeznívají karvinští zvoníci, kterých je 12, stejně jako apoštolů.
Adam Bogocz, hlavní zvoník: “My zvoníme ručně každou neděli před bohoslužbami v poledne, pak v pátek ve tři, na památku ukřižování a potom při velkých jak kostelních tak světských svátcích. Pro nás osobně to je krásný pocit, najednou je člověk ve spojení se zvonem.”
Skupinu zvoníků vede diecézní kampanolog Tomáš Hejda. Na starosti má nejen zvony v Karviné, ale v celém Moravskoslezském kraji.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: “Jsem na toto území sám, jediný. Celkem nás je šest v republice, podle krajů je to rozděleno. Kampanologem jsme od roku 2018, za tu dobu jsem objel 120 kostelů, celkem mám zmapovaných přes dvě stě zvonů. Hlavním úkolem je udělat databázi zvonů, kolik jich máme."
Zvoníci se pravidelně schází každý třetí pátek v měsíci, kde se vzdělávají, probírají technické záležitosti, ale i historii zvonů.
Adam Bogocz, hlavní zvoník: "Zaměřujeme si i na údržbu, dotahování šroubů, kontrola srdcí, aby nám tady všechno fungovalo."
Letos se podařilo instalovat ráhna na kostele svatého Petra z Alkantary, i tam budou zvoníci zvonit ručně.
---
Opavu rozdělují názory na umění. Může za to železná socha Michala Hurdy s názvem Ego. Instalována tady byla v rámci výstavy Sochařské city, ještě spolu s dalšími pracemi současných autorů. Kvůli negativním ohlasům byla přestěhována a nakonec zahalena. Co s ní bude dál? Napoví následující reportáž.
Ego Libora Hurdy stálo před nákupním centrem. Před Vánocemi rozdělilo Opavany. Na radnici se hromadily stížnosti a převážně negativní komentáře na sociálních sítích odsuzovaly postavu muže na kolenou probodnutou jeho vlastním údem v místě srdce.
Libor Hurda, autor sochy Ego: „Vnímání čehokoliv je strašně subjektivní věc. U umění to platí dvojnásob. Já nevím, proč to zrovna v Opavě vadí a jinde to nevadilo.“
Opavská kulturní organizace, která výstavu ve veřejném prostoru realizovala, chtěla rozjitřené emoce uklidnit. A tak sochu přestěhovala na zahradu Domu umění. Ale ani tady nenašla svůj klid a musela být zahalena Umístění sochy totiž kritizovali rodiče, kteří vodí své děti do sousední církevní mateřské školy.
Roman Konečný, mluvčí Magistrátu města Opavy: „Můžu potvrdit, že se na magistrát obrátila ředitelka této školky s tím, že si několik rodičů stěžovalo na umístění sochy před touto školkou."
Vedení Opavské kulturní organizace nyní hledá způsob, jak toto dílo zájemcům ukázat a zároveň nedráždit ty, které pohled na něj pobuřuje.
Marcela Mrózková Heříková, ředitelka Opavské kulturní organizace: zvolili jsme varianty, ze kterých si teď vybíráme. Ta jedna je, zakrytí plotu. Ta druhá je, že se vyrobí zástěna, která ze tří stran sochu obklopí.“
Další možnost nabízí ještě vedení města, které by rádo Hurdovo dílo přestěhovalo do Dvořákových sadů.
Jan Kudrna, historik umění a kurátor: Umění mělo vždy společenskou roli na bázi debaty, diskuse a také víření emocí.“
Kontroverzní socha i všechny ostatní by měly zůstat v Opavě do září tohoto roku.
---
Už mnoho let se v Ostravě hovoří o Hlavním nádraží, které rozhodně nepatří mezi chlouby města. Prozatím se prováděly pouze opravy a drobnější vylepšení. Nyní chce ale město ve spolupráci se Správou železnic provést komplexní přestavbu nádraží i jeho okolí. Nejprve musí najít odborníky, kteří urbanistický návrh vytvoří.
Ostrava chce najít ten nejlepší tým složený z architektů, urbanistů, dopravních specialistů a dalších odborníků, který se postará o modernizaci okolí hlavního nádraží. Doba se mění a jedna z vstupních bran do města už neodpovídá potřebám ani očekávání cestujících.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: „Znalí historie budou vědět, že řešení Hlavního nádraží je tak trochu evergreen, nicméně to, na co jednotlivé návrhy a jejich zpracovatelé vždy narazili, bylo řešení tramvajové dopravy v území, bezbariérovost a smysluplné přestupní vazby."
Město v minulosti pracovalo s několika variantami. Naposledy bylo v plánu posunutí tramvajové smyčky a před nádraží vybudovat muzeum dopravy. Toto řešení by ale bylo drahé a složité. Nový projekt by měl navázat i na připravovanou rekonstrukci železničního uzlu, který připravuje Správa železnic.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Pro současné zadání jsme využili veškeré získané zkušenosti a informace s cílem zajistit jeho realizovatelnost. Zaměřujeme se však také na vazbu s projekty SŽ a zakázku jsme dle návrhu Městského ateliéru prostorového plánování a architektury koncipovali tak, aby hlavním kritériem pro výběr zhotovitele byl profesní přístup uchazečů a cílíme tak na vysokou kvalitu řešení.“
Nabídky svých řešení mohou zájemci podat do 31. ledna 2022. Návrhy bude hodnotit komise a část kvality navrženého postupu pak odborná pracovní skupina. Velký důraz je kladen i na kvalifikaci členů týmu, kteří budou řešení připravovat.
---
Domovy seniorů se i na doporučení hejtmana opět zavírají pro návštěvy. Ředitelé doufají, že opatření bude trvat jen pár týdnů. Uvědomují si, že kontakt seniorů s rodinnými příslušníky je velice důležitý.
Počet pozitivních případů variantou omikron stále stoupá. Přesto, že tento typ viru zřejmě není tak nebezpečný, seniorům může ale ublížit i lehčí forma chřipky. Proto domovy opět vyhlašují zákazy návštěv. Stejně tak i v Havířově.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Předpokládám, že tento zákaz bude trvat dva až tři týdny. Záleží, jak se bude ta vlna omikronu chovat. Je to nepříjemné i z obou stran i pro nás."
Maminku paní Vlčkové zrovna budou stěhovat a pro rodinu to bude náročné.
Ivana Vlčková, dcera klientky domova: "Chápu, že senioři musí být chráněni v epidemii. Takže v tu dobu, kdy ji nebudu moct navštívit po přestěhování, to pro ni bude ještě větší stres."
Veškeré sociální služby mohou sice v případě nedostatku zaměstnanců nařídit pracovní karanténu, ředitel domova věří, že k tomu nedojde.
Milan Dlábek, ředitel Domova seniorů Havířov: "Ta pracovní karanténa je trochu sporná, co se týká těchto odvětví hlavně organizačně. Pokud se nedostaneme do kritické situace, která by vyžadovala takové mezní řešení, tak tuto karanténu využívat nebudeme.”
Vláda ještě nerozhodla, jak to bude s povinným očkováním u vybraných skupin a lidí nad 60 let. Přitom termín, od kdy má toto nařízení platit, se blíží. Do prvního března musí mít zaměstnanci aplikovány obě dávky.
---
Ostrava je zase o něco bezpečnější. Za mřížemi skončil 20letý mladík, který se pokusil přepadnout benzínovou pumpu se zapalovačem ve tvaru pistole v ruce. Prodavačka mu duchapřítomně zabouchla před nosem okno.
Benzínové pumpy se kvůli lupičům často na noc zamykají a obsluha prodává benzín pouze přes výdejní okno. To ale neodradilo lupiče, který si vybral čerpací stanici u Hranečníku v Ostravě. Před pátou hodinou ráno zabušil na okno, že chce cigarety.
Radim Bena, šéf oddělení násilné trestné činnosti Ostrava: "Pachatel nejprve požadoval cigarety, pak následovala pohrůžka násilím a hlavně ji řekl naval prachy."
Prodavačka ale místo aby dala lupiči peníze, nezaváhala a přibouchla výdejní okno. Pachatele to natolik překvapilo, že se otočil na patě a utekl pryč.
kolegyně přepadené prodavačky: "Spíš to byla stresová reakce, nebylo to přirozené. Asi nikdo neví, jak by reagoval v takové chvíli."
Okamžitě začalo pátrání po lupiči. Technici sebrali stopy z místa a kynolog se služebním psem se snažil muže najít po okolí. Nakonec se jako klíčové ukázaly záznamy z kamer.
Radim Bena, šéf oddělení násilné trestné činnosti: "Kriminalisté se neustále pohybují mezi tzv. kriminálně závadovými osobami a ty jejich obličeje už znají. Stačilo málo a měli jsme ho prostě hned."
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "20letý muž je ve vazbě a hrozí mu 2-8 let vězení."
Podobných loupeží v poslední době v Ostravě značně ubylo. V loňském roce byla přepadena pouze jedna benzínová pumpa.
---
Před 10 lety vzniklo v opavské Slezské nemocnici Muzeum ošetřovatelství. Tato expozice dokumentuje vývoj lékařské péče. Tisíce exponátů připomínají, jak se zdravotnictví proměnilo během jednoho století. Vzácné předměty teď přebírá do svých sbírek Slezské zemské muzeum, které tak získá největší ucelenou sbírku zdravotnických exponátů v republice. V únoru nejzajímavější z nich vystaví v svých výstavních prostorách.
Muzeum ošetřovatelství se nachází v areálu Slezské nemocnice. Připomíná práci zdravotních sester v historickém průřezu. K vidění je tady třeba kompletní zubní ordinace nebo zařízení nemocničního pokoje z minulého století. Dále zdravotnické nástroje a pomůcky nebo první učebnice, které popisují, jak se starat o pacienty.
Lenka Hanková, zakladatelka Muzea ošetřovatelství: „Jeden z nejstarších předmětů je tato váha vyrobená v New Yorku vyrobená v roce 1937. Vážily se na ní ingredience na přípravu léčiv v naší nemocniční lékárně.“
Zakladatelka muzea, Lenka Hanková, se ujala předmětů, které byly na odpis. Exponáty sem věnovali soukromí dárci, zdravotnická zařízení nebo třeba lékaři, kteří modernizovali své ordinace. O výjimečně obsáhlou sbírku projevilo zájem opavské Slezské zemské muzeum.
David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: „Je to absolutně unikátní soubor. Po zpracování budeme mít největší nemocniční fond mezi muzei v ČR.“
Pracovníci muzea teď předměty připravují k převozu. Nejdříve je zdokumentují, potom pečlivě zabalí a uloží do krabic.
Kamil Valušek, fotograf, Slezské zemské muzeum: „Dokumentace probíhá tak, že se fotí dispozice, jak to bylo v tom původním stavu.“
Na většině exponátů není vůbec znát zub času. Mnohé předměty jsou třeba ještě v původních obalech. Slezské zemské muzeum hodlá představit nové přírůstky do svých sbírek na výstavě, kterou plánuje na únor.
---
Letos uplyne deset let, co byly při generální opravě kostela Povýšení svatého kříže v Karviné pořízeny čtyři nové zvony. I když jsou poháněny elektrickým motorem, občas je ručně rozeznívají karvinští zvoníci.
V roce 2012 byly při generální opravě farního kostela Povýšení svatého kříže pořízeny čtyři nové zvony. Odlévaly se za přítomnosti karvinských farníků v německém Pasově.
I když jsou zvony poháněny elektrickým motorem, čas od času je ručně rozeznívají karvinští zvoníci, kterých je 12, stejně jako apoštolů.
Adam Bogocz, hlavní zvoník: “My zvoníme ručně každou neděli před bohoslužbami v poledne, pak v pátek ve tři, na památku ukřižování a potom při velkých jak kostelních tak světských svátcích. Pro nás osobně to je krásný pocit, najednou je člověk ve spojení se zvonem.”
Skupinu zvoníků vede diecézní kampanolog Tomáš Hejda. Na starosti má nejen zvony v Karviné, ale v celém Moravskoslezském kraji.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: “Jsem na toto území sám, jediný. Celkem nás je šest v republice, podle krajů je to rozděleno. Kampanologem jsme od roku 2018, za tu dobu jsem objel 120 kostelů, celkem mám zmapovaných přes dvě stě zvonů. Hlavním úkolem je udělat databázi zvonů, kolik jich máme."
Zvoníci se pravidelně schází každý třetí pátek v měsíci, kde se vzdělávají, probírají technické záležitosti, ale i historii zvonů.
Adam Bogocz, hlavní zvoník: "Zaměřujeme si i na údržbu, dotahování šroubů, kontrola srdcí, aby nám tady všechno fungovalo."
Letos se podařilo instalovat ráhna na kostele svatého Petra z Alkantary, i tam budou zvoníci zvonit ručně.
---
