I letos přispěje Moravskoslezský kraj na nejrůznější akce, které obohatí kulturní dění v celém regionu. Na 84 vybraných projektů půjde z krajského rozpočtu 54 milionů korun. Kraj také podpoří obnovu kulturních památek.
Podpora kulturních akcí Moravskoslezského kraje je velmi široká. Podporu získaly menší místní festivaly a přehlídky, ale také velké akce nadregionálního významu. Další 2 miliony krajští zastupitelé dali na pohádku Zlatovláska, která se bude natáčet na hradě Sovinec.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: „Podporou kulturních akcí chceme lidem z našeho kraje i zbytku republiky nebo dokonce zahraničí nabídnout bohaté a rozmanité kulturní vyžití. Navíc tak na náš region upozorňujeme jako na místo, kde uchováváme i rozvíjíme kulturní dědictví a tradice, a kde se umělci mohou spolehnout na náš zájem a podporu. Z podpořených akcí mohu jmenovat například 20. ročník festivalu Třebovický koláč, krajskou divadelní přehlídku Ostravské buchary, folklórní festival Lašské městečko, Japonské dny v Ostravě nebo třeba festival dokumentárních filmů Jeden svět 2024."
Podpora půjde také na obnovu kulturních památek. Celkem bude rozděleno 12 milionů korun. Jde o památky, které jsou zpřístupněny veřejnosti a mají tak nejen historický, ale i vzdělávací, duchovní nebo společenský význam.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: „Kulturní památky a památkově chráněné objekty pro naši společnost uchovávají historickou a kulturní identitu, jsou nositeli našich tradic a napomáhají posilovat pocit soudržnosti a naši sounáležitost s regionem. Proto je nutné o tato místa pečovat. Jsou odkazem pro budoucí generace, ale také pomáhají zvyšovat atraktivitu regionu například v oblasti cestovního ruchu, což má ve výsledku pozitivní vliv i na místní ekonomiku."
Krajští zastupitelé také odsouhlasili příspěvek ve výši 1,3 milionu korun na vytvoření stálé expozice v krovu kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně.
---
Všechna vozidla, která mají v technickém průkazu označení N 1, tedy nákladní a jsou těžší než 2,2 tuny, budou muset v Havířově od 18 do 6 hodin ráno parkovat pouze na vyhrazených parkovištích.
Havířov stále bojuje s nedostatkem parkovacích míst. Zejména ve večerních hodinách je v některých lokalitách problém zaparkovat. A to také proto, že i dvě místa najednou zabírají dodávky, přesto, že v současné době už platí ve městě zákaz parkování nákladních vozidel nad 3,5 tuny.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Dodávky parkují v průjezdních profilech komunikací, brání v průjezdu IZS, takže z tohoto důvodu přistupuje město ke změně, kdy nově budou instalovány značky na všech příjezdových komunikacích do města, kdy ta tonáž bude změněna a bude tam 2,2 tuny. Zákaz parkování dodávek bude od 18 hodiny večerní do 6 hodiny ranní.”
Současně radnice vyhradila parkovací místa pro dodávky. A to v městské části Šumbark, Podlesí a Město.
Jedna z parkovacích zón je pro nákladní vozidla je tady na ulici Na Nábřeží. Což znamená, že už by zde neměla parkovat osobní vozidla.
anketa: "Takhle zabírají více místa a není přes ně vidět. Děti vybíhají, nevidí. Za mě jedině dobře.”
anketa: “Já bydlím na Šumbarku a tam večer, když přijdete kolem té páté hodiny, tak už absolutně nezaparkujete. Je jich dost, protože ti, co ji mají jako pracovní dodávku, tak většinou parkuji u domu.”
Změny ve způsobu parkování dodávek začnou platit nejpozději v dubnu.
---
Boj se jmelím pokračuje v řadě měst MS kraje. Parazit napadá velké množství stromů a způsobuje jejich usychání. Arboristé zasahovali například v Ostravě, Opavě nebo Karviné. V kraji se jmelí v posledních letech rozšířilo natolik, že odborníci mluví o kalamitě.
Usychání větví, kmenů a nakonec totální likvidace dříve zdravého stromu. To může způsobit parazit jménem jmelí. V rámci MS kraje je výskyt jmelí nejvyšší v zemi. Napadá dřeviny až na 70 % území.
Věra Polochová, dendroložka: „Problémem je to, že stromy jsou v dnešní době natolik vystresované, že ten nárůst jmelí je enormní. Řada těch dřevin vlastně vyrůstá ve městech, když máme stromy ve volné krajině a zlomí se nám větev, tolik nás to netrápí, jako když ho máme nad autobusovou zastávkou.“
Například v Karviné arboristé zbavovali jmelí zhruba tisícovku stromů.
Lukáš Křižánek, vedoucí arboristického týmu: "Problém je, že strom se neumí se jmelím vypořádat. Je to, jako když má člověk rakovinu, je to v podstatě stejný případ. Jmelí v podstatě stromu v zimním období tahá vodu a strom nemá sílu s ním bojovat a usychá."
Věra Polochová, dendroložka: „Tady máte původní větev, jak procházela předtím a jak potom. Tady je místo, kde vrůstá jmelí. Takže vlastně z té původní centimetr a půl široké větve je asi osmicentimetrový takový skoro nádor. A to je to riziko, kde se potom ta větev zlomí a celá spadne.“
K financování plošné likvidace jmelí lze čerpat podporu – státní i evropskou. Pro obce nebo parky je vhodný Operační program životní prostředí.
---
Lidé z Doubravy na Karvinsku by si rádi odkoupili staré hornické domky. Jejich majitel je všechny za 113 milionů korun nabídl obci, která však na ně nemá dostatek peněz.
Obec Doubrava byla kdysi silně poznamenána těžbou uhlí, kvůli které padlo mnoho původních domů. Přežila však velká kolonie takzvaných finských domků, které však už také dosluhují a jejich obyvatelé by si je rádi odkoupili. Soukromý vlastník je nabídl obci jako celý balík.
Kateřina Piechowicz, mluvčí společnosti Heimstaden: “Naše společnost nabídla obci Doubrava k odkupu kolonii tamních finských domků, včetně přilehlých pozemků, a to za velmi výhodnou cenu. Nyní čekáme na vyjádření vedení obce.”
Zastupitelstvo obce s nabídkou nesouhlasilo a zkusí ještě vyjednávat lepší podmínky.
Jiřina Ferenčíková (BEZPP), starostka Doubravy: "Samozřejmě nám na sousedech, našich občanech záleží. Aby měli klid, pohodu, své sousedy, svá zvířata, ale to je to maximum. My to musíme balancovat s tím, jaké máme finanční možnosti."
Kolonie finských domků obývá podstatná část obyvatel Doubravy. Pokud by se několik desítek z nich odstěhovalo, hrozil by obci zánik.
Jiřina Ferenčíková (BEZPP), starostka Doubravy: "Je nám nepříjemné, že je tak zanedbaná ta lokalita, protože nějaký úbytek obyvatel je. od května 2022, kdy tady vedení jednalo s nájemníky, tak až do konce února letošního roku,, jsme přišli o 73 občanů. což tedy citelně poznamenalo obec na stránce příjmů.”
Lidé z Doubravy věří, že si finské domky nakonec odkoupí a zvelebí.
---
Rekonstrukce a přístavba domova pro seniory na Máchově ulici v Novém Jičíně měla původně trvat 15 měsíců. Nicméně dodatečné zjištěný špatný technický stav budovy práce prodlužuje, a to zhruba o rok.
Domov Duha pro seniory na Máchově ulici v Novém Jičíně, jehož zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, už byl v nevyhovujícím technickém stavu. V prosinci 2022 začala jeho rekonstrukce, která zvýší kapacitu o 32 lůžek. Trvat měla 15 měsíců. Pohled na staveniště ovšem nenasvědčuje tomu, že by se měla chýlit ke konci.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “My jsme při odkrytí podlah a stropů zjistili, že vazníky, které jsou napříč celou budovou, jsou prohnuté a statik rozhodl, že musí být změněna celá výstavba této přístavby, respektive oprava. Je pravda, ta že stavba se posouvá přibližně o jeden rok.”
Změní se i výše investice, ta měla být 211 milionů korun. Její kalkulace je předmětem jednání se zhotovitelem stavby.
Původních asi 40 obyvatel z doma Máchova už více než rok žije v náhradních prostorách ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Dana Jančálková, ředitelka Domova Duha Nový Jičín: “Tak, co si budeme říkat, je to náročné. A pokud teda vše vyjde tak, jak má, a budu se taky snažit to různě ovlivnit tím, aby žádné průtahy nebyly, i co se týká veřejných zakázek na interiéry, abychom se opravdu mohli vrátit na ty Vánoce.”
Nutno upřesnit, že ředitelka domova hovoří o Vánocích roku 2025.
---
Druholigový Slezský fotbalový klub už patří novému majiteli. Dosud ho vlastnilo ze 100 % město Opava a to také neslo veškeré náklady spojené s činností klubu i provozem stadionu a zázemí.
Podmínky stanovené všemi smlouvami byly ze strany slovenského obchodního partnera, společnosti A.I.K. spol. s.r.o. se sídlem v Žilině, naplněny. Zaplatil 15 mil. na provoz klubu do konce letošního roku a uhradil půjčky ve výši 10 milionů korun, které klubu poskytlo město. Převodu akcií tak nic nestálo v cestě.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Vše se podařilo, podepsali jsme řádné smlouvy, předali jsme 266 akcií, kdy má každá akcie jmenovitou hodnotu 100 tisíc korun a dnes je majitelem SFC slovenský podnikatel, který má společnost A.I.K. a přejeme samozřejmě hodně zdaru, aby se dařilo, aby to zpátky dotáhli do první ligy.”
Ochranná známka klubu je stále majetkem města Opavy. Slovenská strana ji může v souvislosti s fotbalem plně obchodně i sportovně využívat. SFC Opava je v tabulce aktuálně na 11. místě. Cílem je úspěšně dohrát ligu a zabojovat v poháru.
Andrej Krajíček, majitel SFC Opava: “Zrovna na tom nejsme nejlíp, protože jsme prohráli. Těšíme se na Spartu, na pohár a na další domácí zápas.”
Na základě výpůjčky bude SFC Opava využívat městský stadion a přilehlé tréninkovéhřiště pro činnost svého A týmu. Ostatní majetek, tedy druhé tréninkové hřiště, hřiště s umělou plochou v Kylešovicích a objekt šaten v Kylešovicích, zůstane městu.
---
I letos přispěje Moravskoslezský kraj na nejrůznější akce, které obohatí kulturní dění v celém regionu. Na 84 vybraných projektů půjde z krajského rozpočtu 54 milionů korun. Kraj také podpoří obnovu kulturních památek.
Podpora kulturních akcí Moravskoslezského kraje je velmi široká. Podporu získaly menší místní festivaly a přehlídky, ale také velké akce nadregionálního významu. Další 2 miliony krajští zastupitelé dali na pohádku Zlatovláska, která se bude natáčet na hradě Sovinec.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: „Podporou kulturních akcí chceme lidem z našeho kraje i zbytku republiky nebo dokonce zahraničí nabídnout bohaté a rozmanité kulturní vyžití. Navíc tak na náš region upozorňujeme jako na místo, kde uchováváme i rozvíjíme kulturní dědictví a tradice, a kde se umělci mohou spolehnout na náš zájem a podporu. Z podpořených akcí mohu jmenovat například 20. ročník festivalu Třebovický koláč, krajskou divadelní přehlídku Ostravské buchary, folklórní festival Lašské městečko, Japonské dny v Ostravě nebo třeba festival dokumentárních filmů Jeden svět 2024."
Podpora půjde také na obnovu kulturních památek. Celkem bude rozděleno 12 milionů korun. Jde o památky, které jsou zpřístupněny veřejnosti a mají tak nejen historický, ale i vzdělávací, duchovní nebo společenský význam.
Lukáš Curylo, náměstek hejtmana MS kraje: „Kulturní památky a památkově chráněné objekty pro naši společnost uchovávají historickou a kulturní identitu, jsou nositeli našich tradic a napomáhají posilovat pocit soudržnosti a naši sounáležitost s regionem. Proto je nutné o tato místa pečovat. Jsou odkazem pro budoucí generace, ale také pomáhají zvyšovat atraktivitu regionu například v oblasti cestovního ruchu, což má ve výsledku pozitivní vliv i na místní ekonomiku."
Krajští zastupitelé také odsouhlasili příspěvek ve výši 1,3 milionu korun na vytvoření stálé expozice v krovu kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně.
---
Všechna vozidla, která mají v technickém průkazu označení N 1, tedy nákladní a jsou těžší než 2,2 tuny, budou muset v Havířově od 18 do 6 hodin ráno parkovat pouze na vyhrazených parkovištích.
Havířov stále bojuje s nedostatkem parkovacích míst. Zejména ve večerních hodinách je v některých lokalitách problém zaparkovat. A to také proto, že i dvě místa najednou zabírají dodávky, přesto, že v současné době už platí ve městě zákaz parkování nákladních vozidel nad 3,5 tuny.
Iveta Grzonková, vedoucí odboru komunálních služeb: "Dodávky parkují v průjezdních profilech komunikací, brání v průjezdu IZS, takže z tohoto důvodu přistupuje město ke změně, kdy nově budou instalovány značky na všech příjezdových komunikacích do města, kdy ta tonáž bude změněna a bude tam 2,2 tuny. Zákaz parkování dodávek bude od 18 hodiny večerní do 6 hodiny ranní.”
Současně radnice vyhradila parkovací místa pro dodávky. A to v městské části Šumbark, Podlesí a Město.
Jedna z parkovacích zón je pro nákladní vozidla je tady na ulici Na Nábřeží. Což znamená, že už by zde neměla parkovat osobní vozidla.
anketa: "Takhle zabírají více místa a není přes ně vidět. Děti vybíhají, nevidí. Za mě jedině dobře.”
anketa: “Já bydlím na Šumbarku a tam večer, když přijdete kolem té páté hodiny, tak už absolutně nezaparkujete. Je jich dost, protože ti, co ji mají jako pracovní dodávku, tak většinou parkuji u domu.”
Změny ve způsobu parkování dodávek začnou platit nejpozději v dubnu.
---
Boj se jmelím pokračuje v řadě měst MS kraje. Parazit napadá velké množství stromů a způsobuje jejich usychání. Arboristé zasahovali například v Ostravě, Opavě nebo Karviné. V kraji se jmelí v posledních letech rozšířilo natolik, že odborníci mluví o kalamitě.
Usychání větví, kmenů a nakonec totální likvidace dříve zdravého stromu. To může způsobit parazit jménem jmelí. V rámci MS kraje je výskyt jmelí nejvyšší v zemi. Napadá dřeviny až na 70 % území.
Věra Polochová, dendroložka: „Problémem je to, že stromy jsou v dnešní době natolik vystresované, že ten nárůst jmelí je enormní. Řada těch dřevin vlastně vyrůstá ve městech, když máme stromy ve volné krajině a zlomí se nám větev, tolik nás to netrápí, jako když ho máme nad autobusovou zastávkou.“
Například v Karviné arboristé zbavovali jmelí zhruba tisícovku stromů.
Lukáš Křižánek, vedoucí arboristického týmu: "Problém je, že strom se neumí se jmelím vypořádat. Je to, jako když má člověk rakovinu, je to v podstatě stejný případ. Jmelí v podstatě stromu v zimním období tahá vodu a strom nemá sílu s ním bojovat a usychá."
Věra Polochová, dendroložka: „Tady máte původní větev, jak procházela předtím a jak potom. Tady je místo, kde vrůstá jmelí. Takže vlastně z té původní centimetr a půl široké větve je asi osmicentimetrový takový skoro nádor. A to je to riziko, kde se potom ta větev zlomí a celá spadne.“
K financování plošné likvidace jmelí lze čerpat podporu – státní i evropskou. Pro obce nebo parky je vhodný Operační program životní prostředí.
---
Lidé z Doubravy na Karvinsku by si rádi odkoupili staré hornické domky. Jejich majitel je všechny za 113 milionů korun nabídl obci, která však na ně nemá dostatek peněz.
Obec Doubrava byla kdysi silně poznamenána těžbou uhlí, kvůli které padlo mnoho původních domů. Přežila však velká kolonie takzvaných finských domků, které však už také dosluhují a jejich obyvatelé by si je rádi odkoupili. Soukromý vlastník je nabídl obci jako celý balík.
Kateřina Piechowicz, mluvčí společnosti Heimstaden: “Naše společnost nabídla obci Doubrava k odkupu kolonii tamních finských domků, včetně přilehlých pozemků, a to za velmi výhodnou cenu. Nyní čekáme na vyjádření vedení obce.”
Zastupitelstvo obce s nabídkou nesouhlasilo a zkusí ještě vyjednávat lepší podmínky.
Jiřina Ferenčíková (BEZPP), starostka Doubravy: "Samozřejmě nám na sousedech, našich občanech záleží. Aby měli klid, pohodu, své sousedy, svá zvířata, ale to je to maximum. My to musíme balancovat s tím, jaké máme finanční možnosti."
Kolonie finských domků obývá podstatná část obyvatel Doubravy. Pokud by se několik desítek z nich odstěhovalo, hrozil by obci zánik.
Jiřina Ferenčíková (BEZPP), starostka Doubravy: "Je nám nepříjemné, že je tak zanedbaná ta lokalita, protože nějaký úbytek obyvatel je. od května 2022, kdy tady vedení jednalo s nájemníky, tak až do konce února letošního roku,, jsme přišli o 73 občanů. což tedy citelně poznamenalo obec na stránce příjmů.”
Lidé z Doubravy věří, že si finské domky nakonec odkoupí a zvelebí.
---
Rekonstrukce a přístavba domova pro seniory na Máchově ulici v Novém Jičíně měla původně trvat 15 měsíců. Nicméně dodatečné zjištěný špatný technický stav budovy práce prodlužuje, a to zhruba o rok.
Domov Duha pro seniory na Máchově ulici v Novém Jičíně, jehož zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, už byl v nevyhovujícím technickém stavu. V prosinci 2022 začala jeho rekonstrukce, která zvýší kapacitu o 32 lůžek. Trvat měla 15 měsíců. Pohled na staveniště ovšem nenasvědčuje tomu, že by se měla chýlit ke konci.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “My jsme při odkrytí podlah a stropů zjistili, že vazníky, které jsou napříč celou budovou, jsou prohnuté a statik rozhodl, že musí být změněna celá výstavba této přístavby, respektive oprava. Je pravda, ta že stavba se posouvá přibližně o jeden rok.”
Změní se i výše investice, ta měla být 211 milionů korun. Její kalkulace je předmětem jednání se zhotovitelem stavby.
Původních asi 40 obyvatel z doma Máchova už více než rok žije v náhradních prostorách ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Dana Jančálková, ředitelka Domova Duha Nový Jičín: “Tak, co si budeme říkat, je to náročné. A pokud teda vše vyjde tak, jak má, a budu se taky snažit to různě ovlivnit tím, aby žádné průtahy nebyly, i co se týká veřejných zakázek na interiéry, abychom se opravdu mohli vrátit na ty Vánoce.”
Nutno upřesnit, že ředitelka domova hovoří o Vánocích roku 2025.
---
Druholigový Slezský fotbalový klub už patří novému majiteli. Dosud ho vlastnilo ze 100 % město Opava a to také neslo veškeré náklady spojené s činností klubu i provozem stadionu a zázemí.
Podmínky stanovené všemi smlouvami byly ze strany slovenského obchodního partnera, společnosti A.I.K. spol. s.r.o. se sídlem v Žilině, naplněny. Zaplatil 15 mil. na provoz klubu do konce letošního roku a uhradil půjčky ve výši 10 milionů korun, které klubu poskytlo město. Převodu akcií tak nic nestálo v cestě.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Vše se podařilo, podepsali jsme řádné smlouvy, předali jsme 266 akcií, kdy má každá akcie jmenovitou hodnotu 100 tisíc korun a dnes je majitelem SFC slovenský podnikatel, který má společnost A.I.K. a přejeme samozřejmě hodně zdaru, aby se dařilo, aby to zpátky dotáhli do první ligy.”
Ochranná známka klubu je stále majetkem města Opavy. Slovenská strana ji může v souvislosti s fotbalem plně obchodně i sportovně využívat. SFC Opava je v tabulce aktuálně na 11. místě. Cílem je úspěšně dohrát ligu a zabojovat v poháru.
Andrej Krajíček, majitel SFC Opava: “Zrovna na tom nejsme nejlíp, protože jsme prohráli. Těšíme se na Spartu, na pohár a na další domácí zápas.”
Na základě výpůjčky bude SFC Opava využívat městský stadion a přilehlé tréninkovéhřiště pro činnost svého A týmu. Ostatní majetek, tedy druhé tréninkové hřiště, hřiště s umělou plochou v Kylešovicích a objekt šaten v Kylešovicích, zůstane městu.
---
