Ve Studénce ve čtvrtek oficiálně začala dlouho odkládaná stavba podjezdu, ten nahradí dosavadní železniční přejezd P6501 na hlavním železničním koridoru. Jde o místo, kde se v roce 2015 stala tragická nehoda vlaku Pendolino a kamionu, při níž zahynuli tři lidé.
Frekventovaný a v posledních letech velmi problémový přejezd ve Studénce zmizí. Po téměř deseti letech od tragické nehody začala stavba, která zároveň změní i dopravu v okolí
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy ČR: "Tady byly velké problémy se získáváním pozemků pro tu samotnou stavbu, s tím jsme bojovali do poslední chvíle."
Kamery na přejezdu tady zaznamenaly jen za loňský rok více než 220 dopravních přestupků. Za letošek zatím 38 incidentů.
obyvatel Studénky: "Čekání je tady 15 až 20 minut, záleží, jak se trefí vlaky. Budu rád, protože ty kamiony, to je děs děs tady."
Libor Slavík (Studeňáci pro Studénku), starosta Studénky: "To, co je pro nás klíčové, tak ani ne podjezd, ale že se nám podaří kamionovou dopravu vymýtit z města úplně."
Pro nákladní dopravu vznikne samostatná cesta, která povede podél bývalé vagonky a odkloní kamiony mimo tuto oblast. Letošní rok bude především o těchto silničních úpravách.
Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic: "Ale rok 2026 bude zejména o železniční infrastruktuře, a za provozu, protože vzhledem k tomu, že to je koridorová trať, tak my nemůžeme přerušit provoz. To bude mít trochu větší vliv na tu silniční dopravu."
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy ČR: "600 milionů korun. I díky soutěži se podařilo snížit očekávanou cenu o 30 procent."
Hotovo by mělo být během příští stavební sezony.
---
V Havířově stále více domácností třídí bioodpad. Počet odvezených tun na kompostárnu se zvýšil i díky malým nádobám, které si mohou lidé vyzvednout na magistrátu.
Lidé v Havířově mohou už deset třídit bioodpad a počet hnědých popelnic se postupně navyšoval. Nyní jich je ve městě rozmístěno na 300. Aby to měly domácnosti s tříděním jednodušší, radnice už podruhé rozdává malé popelničky.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Jelikož biosložka tvoří až třetinu komunálního odpadu, tak se snažíme tuto biosložku využít a v rámci projektu s MSK jsme získali podporu na nákup nádob na biosložku a občané si je mohou přijít k nám vyzvednout."
Nádobu na bioodpad uvítali i manželé Vlčkovi.
Ivana Vlčková, obyvatelka Havířova: “Třídíme plasty, papír, směsný odpad, plus plech. Nově, když jsme dostali popelčničku, tak třídíme i bioodpad."
Dělá vám to problém, takto všechno třídit?
Ivana Vlčková, obyvatelka Havířova: “Nedělá, akorát ten bioodpad se vynáší častěji než všechen ostatní odpad.”
Rozhodně co do biopopelnic nepatří, jsou například kosti.
Denisa Nitschová, odbor komunálních služeb: “Patří zde veškerý bioodpad, který vyprodukujeme v kuchyni. To znamená slupky od brambor, od jablek, zbytky od zeleniny, zbytky od zavařenin, odpady z pokojových květin."
V roce 2015 město vyvezlo na kompostárnu na 12 tun tohoto rozložitelného odpadu, v roce 2024 to už bylo 177 tun.
---
Ostravská městská policie začala využívat mobilní služebnu. Jde vlastně o dodávkové vozidlo, které je zaparkováno na dopředu vytipovaném místě a lidé ho mohou v určitých hodinách využít k řešení problémů. V těchto dnech parkuje služebna u ubytovny Soiva v Zábřehu.
Ubytovna Soiva v Ostravě-Zábřehu je jedním z problematických míst na území města. Drtivou většinu nájemníků tvoří sociálně slabí občané, kteří mají ve zvyku zejména v teplém počasí vysedávat dlouho do noci před budovou a chovají se hlučně. Po četných stížnostech byl proto v této lokalitě v minulosti zvýšen výkon služby a nyní ještě přibyla mobilní služebna MP.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Městská policie chce vyzkoušet mobilní služebnu a když to řeknu zjednodušeně jedná se vlastně o dodávkové vozidlo osazené hlídkou městské policie. Mobilní služebna budou působit v místech, kde se lidé necítí úplně bezpečně."
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Je nutné říci, že zde nedochází k žádnému výraznému nápadu trestné činnosti nebo protiprávního jednání, ale jedná se nám o zvýšení pocitu bezpečí."
Hlídky strážníků jsou u ubytovny fyzicky přítomny denně. Mobilní kontaktní místo pak budou moci občané na místě využít vždy v úterý a čtvrtek.
Helena Baďurová, mluvčí MP Ostrava: "Mobilní služebna funguje tak, že strážníci jsou přítomni v úterý a ve čtvrtek dopoledne mezi 9 - 11 hodinou a odpoledne mezi 13 - 15 hodinou."
Kromě těchto opatření bude okolí ubytovny i nadále nepřetržitě monitorováno kamerami městského kamerového systému a rovněž se na něj zaměří hlídky v nepravidelných časových intervalech v rámci běžného výkonu služby
---
Obyvatelé Ostravy-Poruby mají opět šanci se zapojit do dění v obvodu. Spouští se totiž další ročník participativního rozpočtu Naše Poruba.
Částka na realizaci vítězného projektu participativního rozpočtu zůstává stejná, a to 5 milionů korun. Přece jenom má ale letošní ročník Naší Poruby jednu novinku.
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu, MOb Ostrava-Poruba: ,,To přihlášení těch návrhů bude od letošního roku každoročně, a to abychom také reagovali na potřeby občanů, aby ta realizace byla rychlejší.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Bylo by dobré, kdyby kdokoliv se chce zapojit do tohoto projektu, aby sledoval naše webové stránky, sociální sítě”
Co je pro návrh nejdůležitější, je nápad. Ten bude hodnotit odborná komise složená ze zástupců ÚMOb Poruba a architektů.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Pakliže v tomto roce svůj návrh přihlásí, budou vybráni mezi tři projekty. A následně díky hlasování, kde bude hlasovat veřejnost, se vybere jeden.”
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu, MOb Ostrava-Poruba: ,,Ten nápad nemusí být úplně komplexní, protože potom bude probíhat spolupráce s architektem, takže pro každý z těch tří návrhů bude zpracována architektonická studie.”
Pro přihlášení projektu je zapotřebí také 30 podpisů spoluobčanů, kteří s návrhem souhlasí. Projekty do participativního rozpočtu je možné hlásit od 1. do 30. dubna.
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu, MOb Ostrava-Poruba: ,,Na podzim tohoto roku proběhne hlasování o vítězi skrz aplikaci MUNIPOLIS. A realizace toho vítězného návrhu pak proběhne v roce 2026.”
V letošním roce se bude realizovat projekt, který vyhrál v předchozím participativním rozpočtu Naše Poruba, a to hřiště Šampion na 7. obvodě.
---
Neziskové organizace stále pomáhají lidem zasaženým loňskými zářijovými povodněmi. A to jak psychicky, tak fyzicky a také finančně. Mnohé z nich totiž stále ještě nemají vysušené své domovy ani základní úpravy jako jsou oklepané omítky.
Člověk v tísni působí na Opavsku, Krnovsku, Bruntálsku a Jesenicku, kde už více než 3 a půl tisícům domácnostem zasaženým zářijovými povodněmi zaslal na účty 180 milionů korun. Každé 50 tisíc. S těmi nejhůře postiženými je stále v kontaktu.
Miluše Keprdová: “Člověk v tísni, ti mi pomohli opravdu nejvíc ze všeho, protože mi pomohli i co se týče povodní, ale i mamince, pomohli mi s věcmi, které nám voda vzala. Měli jsme celý spodní byt zatopený, tam zůstaly jen holé stěny.”
Člověk v tísni zaplaveným lidem v zimě bezplatně dodával i topivo jako brikety, pelety a dřevo a v současnosti společně s Armádou spásy a Hnutím Duha pomáhají lidem opravovat domy, především odstraňují vlhké omítky v domácnostech.
Martin Šmoldas, koordinátor pomoci, Člověk v tísni: “Člověk v tísni se snaží v tuto chvíli vytipovávat nějaké nemovitosti, kde ještě nedošlo k nějakým základním úpravám, například, že není ani oklepaná omítka u lidí, kteří nemají dostatek finančních prostředků, nebo třeba jsou to senioři, mají nějaké zdravotní potíže.”
Ivo Dokoupil, Hnutí Duha Jeseníky: “To je vlastně taková první vlaštovka. Takže dneska uděláme ty omítky, necháme to vyschnout a za měsíc, za dva to nahodíme.”
Zdeňka Karlíková: “Metr 60 v místnostech jsme měli, takže nám nezůstalo nic. Oba dva jsme skončili v nemocnici, psychicky jsme to nějak nevydrželi.”
Nejen zatopeným domácnostem stále pomáhá také Český červený kříž.
---
Jurij Tarča ze Studénky je třicetinásobným Ironmanem. Patří mezi nejlepší vytrvalce světa. Motivovat mladé lidi k dosažení cílů se teď snaží formou besed ve školách. Zavítal i do novojičínské Educy.
Triatlonista Jurij Tarča absolvoval vrcholný závod své kariéry loni v září v Itálii. Stal se třicetinásobným Ironmanem. Momentálně je jeho největší výzvou motivovat lidi, že na splnění cílů není nikdy pozdě. O svých zkušenostech beseduje i ve školách. Teď v březnu v novojičínské Educe.
Jurij Tarča, třicetinásobný Ironman: “Je to další můj závazek, který jsem si dal v tomto roce, který mám takový regenerační, chystám se jen na kratší závody, a chtěl jsem se věnovat tomu, inspirovat mládež, že člověk neví nikdy, čeho může dosáhnout.”
Přednášku o extrémním sportovním výkonu si tu vyslechla plná aula studentů, včetně těch, kteří se věnují oboru sportovní management.
Michal Slobodník, SOŠ Educa: “Ukázalo mi to, že je to hlavně o hlavě, že musíte být psychicky silní, abyste to zvládli. Bylo to super, ten člověk dokázal, že z nuly se dá udělat maximum.”
Jan Bayer, SOŠ Educa: “Dělám thajský box, ta beseda mě namotivovala a teď přemýšlím, že bych si chtěl vyzkoušet nějaký maraton nebo něco podobného.”
Amálie Dvořáková, SOŠ Educa: “Beseda mi dala i motivaci ohledně plavání, jsem závodní plavkyně, takže něco ohledně toho vím. Přišlo mi to velice zajímavé a klobouk dolů před tímto pánem.”
Jurij Tarča, třicetinásobný Ironman: “V tom vytrvaleckém žebříčku triatlonu jsem vlastně dokázal maximum. Tím, že pokračuji dále v tréninku, tak se vracím zpátky, kde jsem začal, u nejmenšího ultratriatlonu u dvojnásobného Ironmana. Budu se zúčastňovat i těch kratších závodů. Zatím mi zdraví slouží, pořád mě to baví.”
Na další závod v rozsahu 26 hodin se chystá v červnu do Německa, kde opět změří síly se světovou konkurencí.
---
Ve Studénce ve čtvrtek oficiálně začala dlouho odkládaná stavba podjezdu, ten nahradí dosavadní železniční přejezd P6501 na hlavním železničním koridoru. Jde o místo, kde se v roce 2015 stala tragická nehoda vlaku Pendolino a kamionu, při níž zahynuli tři lidé.
Frekventovaný a v posledních letech velmi problémový přejezd ve Studénce zmizí. Po téměř deseti letech od tragické nehody začala stavba, která zároveň změní i dopravu v okolí
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy ČR: "Tady byly velké problémy se získáváním pozemků pro tu samotnou stavbu, s tím jsme bojovali do poslední chvíle."
Kamery na přejezdu tady zaznamenaly jen za loňský rok více než 220 dopravních přestupků. Za letošek zatím 38 incidentů.
obyvatel Studénky: "Čekání je tady 15 až 20 minut, záleží, jak se trefí vlaky. Budu rád, protože ty kamiony, to je děs děs tady."
Libor Slavík (Studeňáci pro Studénku), starosta Studénky: "To, co je pro nás klíčové, tak ani ne podjezd, ale že se nám podaří kamionovou dopravu vymýtit z města úplně."
Pro nákladní dopravu vznikne samostatná cesta, která povede podél bývalé vagonky a odkloní kamiony mimo tuto oblast. Letošní rok bude především o těchto silničních úpravách.
Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic: "Ale rok 2026 bude zejména o železniční infrastruktuře, a za provozu, protože vzhledem k tomu, že to je koridorová trať, tak my nemůžeme přerušit provoz. To bude mít trochu větší vliv na tu silniční dopravu."
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy ČR: "600 milionů korun. I díky soutěži se podařilo snížit očekávanou cenu o 30 procent."
Hotovo by mělo být během příští stavební sezony.
---
V Havířově stále více domácností třídí bioodpad. Počet odvezených tun na kompostárnu se zvýšil i díky malým nádobám, které si mohou lidé vyzvednout na magistrátu.
Lidé v Havířově mohou už deset třídit bioodpad a počet hnědých popelnic se postupně navyšoval. Nyní jich je ve městě rozmístěno na 300. Aby to měly domácnosti s tříděním jednodušší, radnice už podruhé rozdává malé popelničky.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Jelikož biosložka tvoří až třetinu komunálního odpadu, tak se snažíme tuto biosložku využít a v rámci projektu s MSK jsme získali podporu na nákup nádob na biosložku a občané si je mohou přijít k nám vyzvednout."
Nádobu na bioodpad uvítali i manželé Vlčkovi.
Ivana Vlčková, obyvatelka Havířova: “Třídíme plasty, papír, směsný odpad, plus plech. Nově, když jsme dostali popelčničku, tak třídíme i bioodpad."
Dělá vám to problém, takto všechno třídit?
Ivana Vlčková, obyvatelka Havířova: “Nedělá, akorát ten bioodpad se vynáší častěji než všechen ostatní odpad.”
Rozhodně co do biopopelnic nepatří, jsou například kosti.
Denisa Nitschová, odbor komunálních služeb: “Patří zde veškerý bioodpad, který vyprodukujeme v kuchyni. To znamená slupky od brambor, od jablek, zbytky od zeleniny, zbytky od zavařenin, odpady z pokojových květin."
V roce 2015 město vyvezlo na kompostárnu na 12 tun tohoto rozložitelného odpadu, v roce 2024 to už bylo 177 tun.
---
Ostravská městská policie začala využívat mobilní služebnu. Jde vlastně o dodávkové vozidlo, které je zaparkováno na dopředu vytipovaném místě a lidé ho mohou v určitých hodinách využít k řešení problémů. V těchto dnech parkuje služebna u ubytovny Soiva v Zábřehu.
Ubytovna Soiva v Ostravě-Zábřehu je jedním z problematických míst na území města. Drtivou většinu nájemníků tvoří sociálně slabí občané, kteří mají ve zvyku zejména v teplém počasí vysedávat dlouho do noci před budovou a chovají se hlučně. Po četných stížnostech byl proto v této lokalitě v minulosti zvýšen výkon služby a nyní ještě přibyla mobilní služebna MP.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Městská policie chce vyzkoušet mobilní služebnu a když to řeknu zjednodušeně jedná se vlastně o dodávkové vozidlo osazené hlídkou městské policie. Mobilní služebna budou působit v místech, kde se lidé necítí úplně bezpečně."
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Je nutné říci, že zde nedochází k žádnému výraznému nápadu trestné činnosti nebo protiprávního jednání, ale jedná se nám o zvýšení pocitu bezpečí."
Hlídky strážníků jsou u ubytovny fyzicky přítomny denně. Mobilní kontaktní místo pak budou moci občané na místě využít vždy v úterý a čtvrtek.
Helena Baďurová, mluvčí MP Ostrava: "Mobilní služebna funguje tak, že strážníci jsou přítomni v úterý a ve čtvrtek dopoledne mezi 9 - 11 hodinou a odpoledne mezi 13 - 15 hodinou."
Kromě těchto opatření bude okolí ubytovny i nadále nepřetržitě monitorováno kamerami městského kamerového systému a rovněž se na něj zaměří hlídky v nepravidelných časových intervalech v rámci běžného výkonu služby
---
Obyvatelé Ostravy-Poruby mají opět šanci se zapojit do dění v obvodu. Spouští se totiž další ročník participativního rozpočtu Naše Poruba.
Částka na realizaci vítězného projektu participativního rozpočtu zůstává stejná, a to 5 milionů korun. Přece jenom má ale letošní ročník Naší Poruby jednu novinku.
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu, MOb Ostrava-Poruba: ,,To přihlášení těch návrhů bude od letošního roku každoročně, a to abychom také reagovali na potřeby občanů, aby ta realizace byla rychlejší.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Bylo by dobré, kdyby kdokoliv se chce zapojit do tohoto projektu, aby sledoval naše webové stránky, sociální sítě”
Co je pro návrh nejdůležitější, je nápad. Ten bude hodnotit odborná komise složená ze zástupců ÚMOb Poruba a architektů.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Pakliže v tomto roce svůj návrh přihlásí, budou vybráni mezi tři projekty. A následně díky hlasování, kde bude hlasovat veřejnost, se vybere jeden.”
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu, MOb Ostrava-Poruba: ,,Ten nápad nemusí být úplně komplexní, protože potom bude probíhat spolupráce s architektem, takže pro každý z těch tří návrhů bude zpracována architektonická studie.”
Pro přihlášení projektu je zapotřebí také 30 podpisů spoluobčanů, kteří s návrhem souhlasí. Projekty do participativního rozpočtu je možné hlásit od 1. do 30. dubna.
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu, MOb Ostrava-Poruba: ,,Na podzim tohoto roku proběhne hlasování o vítězi skrz aplikaci MUNIPOLIS. A realizace toho vítězného návrhu pak proběhne v roce 2026.”
V letošním roce se bude realizovat projekt, který vyhrál v předchozím participativním rozpočtu Naše Poruba, a to hřiště Šampion na 7. obvodě.
---
Neziskové organizace stále pomáhají lidem zasaženým loňskými zářijovými povodněmi. A to jak psychicky, tak fyzicky a také finančně. Mnohé z nich totiž stále ještě nemají vysušené své domovy ani základní úpravy jako jsou oklepané omítky.
Člověk v tísni působí na Opavsku, Krnovsku, Bruntálsku a Jesenicku, kde už více než 3 a půl tisícům domácnostem zasaženým zářijovými povodněmi zaslal na účty 180 milionů korun. Každé 50 tisíc. S těmi nejhůře postiženými je stále v kontaktu.
Miluše Keprdová: “Člověk v tísni, ti mi pomohli opravdu nejvíc ze všeho, protože mi pomohli i co se týče povodní, ale i mamince, pomohli mi s věcmi, které nám voda vzala. Měli jsme celý spodní byt zatopený, tam zůstaly jen holé stěny.”
Člověk v tísni zaplaveným lidem v zimě bezplatně dodával i topivo jako brikety, pelety a dřevo a v současnosti společně s Armádou spásy a Hnutím Duha pomáhají lidem opravovat domy, především odstraňují vlhké omítky v domácnostech.
Martin Šmoldas, koordinátor pomoci, Člověk v tísni: “Člověk v tísni se snaží v tuto chvíli vytipovávat nějaké nemovitosti, kde ještě nedošlo k nějakým základním úpravám, například, že není ani oklepaná omítka u lidí, kteří nemají dostatek finančních prostředků, nebo třeba jsou to senioři, mají nějaké zdravotní potíže.”
Ivo Dokoupil, Hnutí Duha Jeseníky: “To je vlastně taková první vlaštovka. Takže dneska uděláme ty omítky, necháme to vyschnout a za měsíc, za dva to nahodíme.”
Zdeňka Karlíková: “Metr 60 v místnostech jsme měli, takže nám nezůstalo nic. Oba dva jsme skončili v nemocnici, psychicky jsme to nějak nevydrželi.”
Nejen zatopeným domácnostem stále pomáhá také Český červený kříž.
---
Jurij Tarča ze Studénky je třicetinásobným Ironmanem. Patří mezi nejlepší vytrvalce světa. Motivovat mladé lidi k dosažení cílů se teď snaží formou besed ve školách. Zavítal i do novojičínské Educy.
Triatlonista Jurij Tarča absolvoval vrcholný závod své kariéry loni v září v Itálii. Stal se třicetinásobným Ironmanem. Momentálně je jeho největší výzvou motivovat lidi, že na splnění cílů není nikdy pozdě. O svých zkušenostech beseduje i ve školách. Teď v březnu v novojičínské Educe.
Jurij Tarča, třicetinásobný Ironman: “Je to další můj závazek, který jsem si dal v tomto roce, který mám takový regenerační, chystám se jen na kratší závody, a chtěl jsem se věnovat tomu, inspirovat mládež, že člověk neví nikdy, čeho může dosáhnout.”
Přednášku o extrémním sportovním výkonu si tu vyslechla plná aula studentů, včetně těch, kteří se věnují oboru sportovní management.
Michal Slobodník, SOŠ Educa: “Ukázalo mi to, že je to hlavně o hlavě, že musíte být psychicky silní, abyste to zvládli. Bylo to super, ten člověk dokázal, že z nuly se dá udělat maximum.”
Jan Bayer, SOŠ Educa: “Dělám thajský box, ta beseda mě namotivovala a teď přemýšlím, že bych si chtěl vyzkoušet nějaký maraton nebo něco podobného.”
Amálie Dvořáková, SOŠ Educa: “Beseda mi dala i motivaci ohledně plavání, jsem závodní plavkyně, takže něco ohledně toho vím. Přišlo mi to velice zajímavé a klobouk dolů před tímto pánem.”
Jurij Tarča, třicetinásobný Ironman: “V tom vytrvaleckém žebříčku triatlonu jsem vlastně dokázal maximum. Tím, že pokračuji dále v tréninku, tak se vracím zpátky, kde jsem začal, u nejmenšího ultratriatlonu u dvojnásobného Ironmana. Budu se zúčastňovat i těch kratších závodů. Zatím mi zdraví slouží, pořád mě to baví.”
Na další závod v rozsahu 26 hodin se chystá v červnu do Německa, kde opět změří síly se světovou konkurencí.
---
