Obchvat Frýdku-Místku opět získal i poslední chybějící stavební povolení. Jakmile nabude právní moci, může Ředitelství silnic a dálnic zahájit finální napojení první části obchvatu na dálnici D48. Práce by se měly rozjet v srpnu a s oficiálním otevřením celé první etapy se počítá na začátku září.
Na konci června se otevřela část první etapy obchvatu Frýdku-Místku. Chybělo totiž stavební povolení pro krátký úsek napojení na dálnici D48, které bylo zrušeno soudem po napadení spolkem Děti Země. Podobně jako u druhé etapy obchvatu. Ministr dopravy už ale formou opravného prostředku určil, kdy se má provádět vytýkané měření hlučnosti a stavební povolení je opět kompletní.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Čekáme teda ještě na nabytí právní moci, opětovné nabytí právní moci stavebního povolení, které bylo zrušeno soudem na začátku dálnice D48, na začátku tohoto obchvatu, kde zhruba nějakých 50 metrů nám chybí k tomu, abychom dokázali tu část zprovoznit."
Nabytí právní moci se očekává do konce července.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Pak je dohoda se zhotovitelem, že do čtyř týdnů je schopen tu stavbu dokončit a zprovoznit. To znamená, předpokládáme, že by teda toho 3. 9. by se mohla tato první etapa spustit plnohodnotně, včetně dálnice D56, bez jakéhokoliv dopravního omezení."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zatím se ta doprava z toho města postupně přesouvá právě na ten obchvat. Takže alespoň té jedné ulici nebo dvěma ulicím ve městě se postupně ulevuje. Nicméně řidiči si postupně zvykají na tuto novou úpravu, takže očekáváme, že ten transit se přesune na tu část obchvatu někdy v průběhu několika měsíců. Tak, jak to většinou bývá u takových opatření."
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "A co se týče druhé etapy, to znamená toho dokončení právě až nakonec Frýdku-Místku. A toho plnohodnotného zprovoznění západ – východ, tak v současné době ta stavba je bez omezení."
Na druhé etapě se dál pracuje na sanaci svahu po nečekaném sesuvu půdy.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Ty práce v současné době probíhají tak, abychom alespoň v polovičním profilu v tomto místě byli schopni jezdit ještě v letošním roce. Věřím, že ty harmonogramy a práce jsou nastaveny tak, že se to povede. To znamená, v prosinci letošního roku zprovozníme obchvat Frýdku-Místku jako celek, i když v té části toho sesuvu a následného mostu, pouze v polovičním profilu, ale myslím si, že i tak to pro občany Frýdku-Místku bude skutečně obrovská úleva."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Co se týče měření intenzity dopravy ve městě, to plánujeme až po zprovoznění celého obchvatu, protože teď by to byly ne moc dobře vynaložené náklady, takže spíš se snažíme tu dopravu monitorovat ohledně ohlasů občanů i našich pozorování. Takže měření jako takové proběhne později. Proběhlo měření před spuštěním té části obchvatu, takže budeme mít s čím porovnávat. Modely, které díky tomuto měření vzniknou, budou i dále použitelné. S tím, že se pouze aktualizují o ty vstupy do toho města, které jsou tou změnou dopravy postiženy."
Doprava v Moravskoslezském kraji narostla podle sčítání za posledních pět let o 10 procent. Přes Hlavní třídu ve Frýdku-Místku projede denně na 8 671 nákladních aut. Z celkového počtu jde o pětinu všech aut, která projedou městem.
---
Havířov se snaží zachovat alej metasekvojí čínských v centru města, a to i přesto, že kořeny nadzvedávají chodník. Než ale radnice začne zpracovávat projekt na celou revitalizaci prostranství, nechala si udělat zkoušky, v jaké kondici se stromy nacházejí.
Dva dny prováděla odborná firma měření, v jaké kondici se nacházejí metasekvoje čínské, které rostou od šedesátých let v centru Havířova. Stromy jsou vysoké a metoda tahových zkoušek má zjistit odolnost stromů vůči vývratu a zlomu.
Jan Kadlec, arborista: “Buď ten strom vyjde jako stabilní a tudíž je vše v pořádku, kdy se mohou provést maximálně nějaké bezpečnostní ořezy, suché větve, které by mohly spadnout. Druhou možností je, že ten strom nevyjde, tudíž je nestabilní a rizikový, tam by muselo dojít k jeho odstranění.”
Třetí variantou je opatření ve snížení koruny stromu.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Tato část města je centrum a velmi frekventované místo a nemůžeme si dovolit, aby nějaký strom na někoho spadl. Teď se aktuálně řeší stav těch stromů, problematické jsou rozdvojené, nebo roztrojené, které se budou možná nějakým způsobem stahovat, ale jinak stromy vypadají, že jsou v dobré kondici.”
Obyvatelům Havířova na aleji hodně záleží.
anketa: “Každopádně jsou to stromy, které by měly být zachovány, protože tohle je opravdu unikát. Ten výzkum, ať se určitě provádí, protože je nutné vědět, zda jsou zdravé, nebo mohou ohrozit někoho.”
Město už dělá prvotní opatření a rozšiřuje prostor pro kořenový systém tak, aby se zamezilo nadzvedávání chodníku. Celkové výsledky z měření by radnice měla mít do 14 dnů. Analýza bude sloužit jako podklad pro přípravu celkové revitalizace celého prostranství.
---
Vodohospodáři se potýkají s lidmi, kteří narušují ochranná pásma přehrad, které slouží jako zdroje pitné vody. Do jejich okolí je přitom zakázán vstup. Turisté toho ale nedbají, v nádržích se klidně vykoupou nebo se u nich utáboří. Hrozí jim za to vysoká pokuta.
Obyvatele Moravskoslezského kraje zásobují pitnou vodou tři přehrady - Šance a Morávka v Beskydech a Kružberk na Opavsku. Kolem všech jsou ochranná pásma I. a II. stupně, aby mohli vodohospodáři co nejlépe pečovat o kvalitu vody.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Apelujeme na dodržování pravidel v ochranných pásmech v okolí zdrojů pitné vody, Šance, Morávka a Kružberk, kde není povolen vstup pro veřejnost mimo oprávněné osoby, rekreace včetně koupání a rybaření."
Jenomže turisté právě naopak často vyhledávají okolí těchto přehrad kvůli tomu, že je tam klid a například pytláci mohou v klidu chytat ryby. Někdy přímo na hráz dorazí parta mladých lidí, kteří popíjejí alkohol a dokonce se i koupou v křišťálově čisté vodě.
Petr Konečný, hrázný, vodní nádrž Šance: "Nejčastěji tam lidé vstupují za účelem koupání, sběr hub, nedávno jsme tam dokonce našli stan a nejhorší jsou pytláci, kteří tady chodí na ryby."
Pokud se pracovníci povodí s lidmi, kteří porušují ochranná pásma nedomluví, musejí volat policii. Za jejich porušení zákon hrozí pokuta až 20 tisíc korun.
---
Útulku Max v Havířově se daří umísťovat psy zpět do rodin. Problém nastává u velkých a starých zvířat, které nikdo nechce. Mazlíkem pro ošetřovatele byl i Argo. A právě tohoto 15letého seniora si nyní vzala rodina z Prahy.
Tohle je staford Artur, který je hodně starý a má nemocné klouby. V havířovském útulku ho ale díky péči postavili na nohy. Nyní by si přáli, aby zbytek života mohl prožít ve vhodné rodině. Tak jako se to podařilo s patnáctiletým Argem.
Radim Goryl, ošetřovatel: "On byl hlavně starý a velký. To jsou dvě kombinace, které stěžují adopci psů. Máme z toho radost, protože teď doopravdy vidíme, jaký je, protože v prostorách útulku ne všechno je možné. Argo odjel až do Prahy, je z něho Pražák a má se tam dobře. Chodí nám pravidelně hodně fotek, videí. Má skvělou rodinu, která navíc ještě propaguje, lidé nebojte se starých psů, ti staří vám mají určitě co dát do života.”
Paní Monika Hájková pomáhá zvířatům z útulku už deset let. Argo byl pro ni jasná volba a pejsek ji to svou láskou od prvního dne vrací.
Monika Hájková, nová majitelka Arga: "Zdravotně je na tom úplně perfektně. Samozřejmě, že jsme navštívili veterináře. My lidi se na tu smrt můžeme nějakým způsobem připravit a k životu to patří. Ale co oni mají? Oni mají jen nás. Maximálně umřít za zdmi útulku, což si žádné zvíře nikdy nezaslouží, nikdo si to nezaslouží. Doporučuji, ten pes vám to vrátí a když odejde, stejně on ve vašem srdci zůstane.”
Útulek věří, že takových lidí jako je paní Hájková se najde více a třeba i Artur najde nový domov.
---
Jednotlivé pavilony Slezské nemocnice spojí zastřešené nadzemní koridory a tak zjednoduší pohyb po areálu. Pacienti jsou totiž např. na vyšetření převáženi přes venkovní vstupy. Což není příliš pohodlné, zvlášť při chladném a deštivém počasí. Stavba by měla začít na podzim a hotová by měla být za rok.
Opavská nemocnice byla postavena před víc jak jedním stoletím. Tvořilo ji 12 pavilonů se zdravotnickou péčí + 3 provozní. Dnes stojí na desetihektarovém areálu budov 25. Jejich propojení je možné jen venkovními vstupy. To je pro pacienty i personál velmi nepohodlné. Nyní se to změní: připravený je projekt, který spojí jednotlivé budovy.
Karel Sieber, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „Budou to nadzemní monobloky, které budou spojovat tři základní pavilony – S, V a L. Umožní pohyb pacientů i personálu mezi těmito třemi největšími pavilony v nemocnici.“
V těchto pavilonech se nacházejí nejnavštěvovanější ambulance a oddělení, jako infekční, interní, chirurgické, ortopedické či plicní.
Spojovací chodby vyřeší problémy při převozu pacientů z lůžkových oddělení na nejrůznější vyšetření. Bude to komfortnější. Na místo se dostanou, jak se říká „suchou nohou“, i když venku nebude zrovna příznivé počasí.
Jan Vaněk, provozně-technický náměstek, Slezská nemocnice v Opavě: „Primárním záměrem bylo udělat nejdříve etapu 1, která spojí stěžejní oddělení. A v etapě 2 by se následně spojila další. Dál bychom potřebovali propojit pavilon H a G , kde je centralizovaná radiologická péče.“
Problém propojení jednotlivých budov řeší vedení nemocnice už od roku 2016. Projekt brzdily finance. Nyní se podařilo 180 milionů na výstavbu získat od zřizovatele, tedy Moravskoslezského kraje.
Stavba by měla začít na podzim a hotová by měla být za rok. Do provozu nemocnice práce nezasáhnou.
---
Morový sloup a kašnu na novojičínském náměstí zhruba na dva měsíce obehnalo oplocení. Památka je v péči restaurátorů, kteří po několika letech provádí její údržbu a čištění.
Pozornost restaurátorů si morový sloup s kašnou, který na Masarykově náměstí v Novém Jičíně stojí od roku 1710, zasloužil po sedmi letech. Ti nejprve odstranili z jeho povrchu holubí trus a další nečistoty. Pak začali s retušemi narušených míst.
Jakub Gajda, akademický sochař a restaurátor: “Hlavně na tom spodním soklu a schodu, došlo k uvolnění spárování a určitých druhotných doplňků, které se jednak uvolní časem, prší na to, zamrzají na tom srážky, drží se na tom sníh a samozřejmě lidé neodolají šlapou na to, takže i ty vysprávky časem vezmou za své.”
Tmely po nanesení potřebují dobu zrání minimálně tři týdny. Pak ještě restaurátor ošetří kámen nátěrem, který jej ochrání před vodou.
Jakub Gajda, akademický sochař a restaurátor: “Ta památka byla zevrubně restaurována v roce 2006, tohle je její druhá údržba a pokud se provedou tyto zásadní práce, jako je očištění povrchu a nějaké revize, tak je to násobně levnější, než když se počká dalších třicet let a potom se bude už hasit ten požár, který bude větší v tom smyslu znečištění a nějaké degradace toho kamene.”
Oldřiška Navrátilová, ved. Odb. školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Jsem ráda, že finanční prostředky zbyly i na opravu památek. Jsou to všechno plánované opravy tak, aby nedošlo k další destrukci těch památek."
Záchovné práce skončí, a s nimi zmizí centra i oplocení, počátkem srpna.
---
Obchvat Frýdku-Místku opět získal i poslední chybějící stavební povolení. Jakmile nabude právní moci, může Ředitelství silnic a dálnic zahájit finální napojení první části obchvatu na dálnici D48. Práce by se měly rozjet v srpnu a s oficiálním otevřením celé první etapy se počítá na začátku září.
Na konci června se otevřela část první etapy obchvatu Frýdku-Místku. Chybělo totiž stavební povolení pro krátký úsek napojení na dálnici D48, které bylo zrušeno soudem po napadení spolkem Děti Země. Podobně jako u druhé etapy obchvatu. Ministr dopravy už ale formou opravného prostředku určil, kdy se má provádět vytýkané měření hlučnosti a stavební povolení je opět kompletní.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Čekáme teda ještě na nabytí právní moci, opětovné nabytí právní moci stavebního povolení, které bylo zrušeno soudem na začátku dálnice D48, na začátku tohoto obchvatu, kde zhruba nějakých 50 metrů nám chybí k tomu, abychom dokázali tu část zprovoznit."
Nabytí právní moci se očekává do konce července.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Pak je dohoda se zhotovitelem, že do čtyř týdnů je schopen tu stavbu dokončit a zprovoznit. To znamená, předpokládáme, že by teda toho 3. 9. by se mohla tato první etapa spustit plnohodnotně, včetně dálnice D56, bez jakéhokoliv dopravního omezení."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zatím se ta doprava z toho města postupně přesouvá právě na ten obchvat. Takže alespoň té jedné ulici nebo dvěma ulicím ve městě se postupně ulevuje. Nicméně řidiči si postupně zvykají na tuto novou úpravu, takže očekáváme, že ten transit se přesune na tu část obchvatu někdy v průběhu několika měsíců. Tak, jak to většinou bývá u takových opatření."
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "A co se týče druhé etapy, to znamená toho dokončení právě až nakonec Frýdku-Místku. A toho plnohodnotného zprovoznění západ – východ, tak v současné době ta stavba je bez omezení."
Na druhé etapě se dál pracuje na sanaci svahu po nečekaném sesuvu půdy.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Ty práce v současné době probíhají tak, abychom alespoň v polovičním profilu v tomto místě byli schopni jezdit ještě v letošním roce. Věřím, že ty harmonogramy a práce jsou nastaveny tak, že se to povede. To znamená, v prosinci letošního roku zprovozníme obchvat Frýdku-Místku jako celek, i když v té části toho sesuvu a následného mostu, pouze v polovičním profilu, ale myslím si, že i tak to pro občany Frýdku-Místku bude skutečně obrovská úleva."
Jakub Míček (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Co se týče měření intenzity dopravy ve městě, to plánujeme až po zprovoznění celého obchvatu, protože teď by to byly ne moc dobře vynaložené náklady, takže spíš se snažíme tu dopravu monitorovat ohledně ohlasů občanů i našich pozorování. Takže měření jako takové proběhne později. Proběhlo měření před spuštěním té části obchvatu, takže budeme mít s čím porovnávat. Modely, které díky tomuto měření vzniknou, budou i dále použitelné. S tím, že se pouze aktualizují o ty vstupy do toho města, které jsou tou změnou dopravy postiženy."
Doprava v Moravskoslezském kraji narostla podle sčítání za posledních pět let o 10 procent. Přes Hlavní třídu ve Frýdku-Místku projede denně na 8 671 nákladních aut. Z celkového počtu jde o pětinu všech aut, která projedou městem.
---
Havířov se snaží zachovat alej metasekvojí čínských v centru města, a to i přesto, že kořeny nadzvedávají chodník. Než ale radnice začne zpracovávat projekt na celou revitalizaci prostranství, nechala si udělat zkoušky, v jaké kondici se stromy nacházejí.
Dva dny prováděla odborná firma měření, v jaké kondici se nacházejí metasekvoje čínské, které rostou od šedesátých let v centru Havířova. Stromy jsou vysoké a metoda tahových zkoušek má zjistit odolnost stromů vůči vývratu a zlomu.
Jan Kadlec, arborista: “Buď ten strom vyjde jako stabilní a tudíž je vše v pořádku, kdy se mohou provést maximálně nějaké bezpečnostní ořezy, suché větve, které by mohly spadnout. Druhou možností je, že ten strom nevyjde, tudíž je nestabilní a rizikový, tam by muselo dojít k jeho odstranění.”
Třetí variantou je opatření ve snížení koruny stromu.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: “Tato část města je centrum a velmi frekventované místo a nemůžeme si dovolit, aby nějaký strom na někoho spadl. Teď se aktuálně řeší stav těch stromů, problematické jsou rozdvojené, nebo roztrojené, které se budou možná nějakým způsobem stahovat, ale jinak stromy vypadají, že jsou v dobré kondici.”
Obyvatelům Havířova na aleji hodně záleží.
anketa: “Každopádně jsou to stromy, které by měly být zachovány, protože tohle je opravdu unikát. Ten výzkum, ať se určitě provádí, protože je nutné vědět, zda jsou zdravé, nebo mohou ohrozit někoho.”
Město už dělá prvotní opatření a rozšiřuje prostor pro kořenový systém tak, aby se zamezilo nadzvedávání chodníku. Celkové výsledky z měření by radnice měla mít do 14 dnů. Analýza bude sloužit jako podklad pro přípravu celkové revitalizace celého prostranství.
---
Vodohospodáři se potýkají s lidmi, kteří narušují ochranná pásma přehrad, které slouží jako zdroje pitné vody. Do jejich okolí je přitom zakázán vstup. Turisté toho ale nedbají, v nádržích se klidně vykoupou nebo se u nich utáboří. Hrozí jim za to vysoká pokuta.
Obyvatele Moravskoslezského kraje zásobují pitnou vodou tři přehrady - Šance a Morávka v Beskydech a Kružberk na Opavsku. Kolem všech jsou ochranná pásma I. a II. stupně, aby mohli vodohospodáři co nejlépe pečovat o kvalitu vody.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: „Apelujeme na dodržování pravidel v ochranných pásmech v okolí zdrojů pitné vody, Šance, Morávka a Kružberk, kde není povolen vstup pro veřejnost mimo oprávněné osoby, rekreace včetně koupání a rybaření."
Jenomže turisté právě naopak často vyhledávají okolí těchto přehrad kvůli tomu, že je tam klid a například pytláci mohou v klidu chytat ryby. Někdy přímo na hráz dorazí parta mladých lidí, kteří popíjejí alkohol a dokonce se i koupou v křišťálově čisté vodě.
Petr Konečný, hrázný, vodní nádrž Šance: "Nejčastěji tam lidé vstupují za účelem koupání, sběr hub, nedávno jsme tam dokonce našli stan a nejhorší jsou pytláci, kteří tady chodí na ryby."
Pokud se pracovníci povodí s lidmi, kteří porušují ochranná pásma nedomluví, musejí volat policii. Za jejich porušení zákon hrozí pokuta až 20 tisíc korun.
---
Útulku Max v Havířově se daří umísťovat psy zpět do rodin. Problém nastává u velkých a starých zvířat, které nikdo nechce. Mazlíkem pro ošetřovatele byl i Argo. A právě tohoto 15letého seniora si nyní vzala rodina z Prahy.
Tohle je staford Artur, který je hodně starý a má nemocné klouby. V havířovském útulku ho ale díky péči postavili na nohy. Nyní by si přáli, aby zbytek života mohl prožít ve vhodné rodině. Tak jako se to podařilo s patnáctiletým Argem.
Radim Goryl, ošetřovatel: "On byl hlavně starý a velký. To jsou dvě kombinace, které stěžují adopci psů. Máme z toho radost, protože teď doopravdy vidíme, jaký je, protože v prostorách útulku ne všechno je možné. Argo odjel až do Prahy, je z něho Pražák a má se tam dobře. Chodí nám pravidelně hodně fotek, videí. Má skvělou rodinu, která navíc ještě propaguje, lidé nebojte se starých psů, ti staří vám mají určitě co dát do života.”
Paní Monika Hájková pomáhá zvířatům z útulku už deset let. Argo byl pro ni jasná volba a pejsek ji to svou láskou od prvního dne vrací.
Monika Hájková, nová majitelka Arga: "Zdravotně je na tom úplně perfektně. Samozřejmě, že jsme navštívili veterináře. My lidi se na tu smrt můžeme nějakým způsobem připravit a k životu to patří. Ale co oni mají? Oni mají jen nás. Maximálně umřít za zdmi útulku, což si žádné zvíře nikdy nezaslouží, nikdo si to nezaslouží. Doporučuji, ten pes vám to vrátí a když odejde, stejně on ve vašem srdci zůstane.”
Útulek věří, že takových lidí jako je paní Hájková se najde více a třeba i Artur najde nový domov.
---
Jednotlivé pavilony Slezské nemocnice spojí zastřešené nadzemní koridory a tak zjednoduší pohyb po areálu. Pacienti jsou totiž např. na vyšetření převáženi přes venkovní vstupy. Což není příliš pohodlné, zvlášť při chladném a deštivém počasí. Stavba by měla začít na podzim a hotová by měla být za rok.
Opavská nemocnice byla postavena před víc jak jedním stoletím. Tvořilo ji 12 pavilonů se zdravotnickou péčí + 3 provozní. Dnes stojí na desetihektarovém areálu budov 25. Jejich propojení je možné jen venkovními vstupy. To je pro pacienty i personál velmi nepohodlné. Nyní se to změní: připravený je projekt, který spojí jednotlivé budovy.
Karel Sieber, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „Budou to nadzemní monobloky, které budou spojovat tři základní pavilony – S, V a L. Umožní pohyb pacientů i personálu mezi těmito třemi největšími pavilony v nemocnici.“
V těchto pavilonech se nacházejí nejnavštěvovanější ambulance a oddělení, jako infekční, interní, chirurgické, ortopedické či plicní.
Spojovací chodby vyřeší problémy při převozu pacientů z lůžkových oddělení na nejrůznější vyšetření. Bude to komfortnější. Na místo se dostanou, jak se říká „suchou nohou“, i když venku nebude zrovna příznivé počasí.
Jan Vaněk, provozně-technický náměstek, Slezská nemocnice v Opavě: „Primárním záměrem bylo udělat nejdříve etapu 1, která spojí stěžejní oddělení. A v etapě 2 by se následně spojila další. Dál bychom potřebovali propojit pavilon H a G , kde je centralizovaná radiologická péče.“
Problém propojení jednotlivých budov řeší vedení nemocnice už od roku 2016. Projekt brzdily finance. Nyní se podařilo 180 milionů na výstavbu získat od zřizovatele, tedy Moravskoslezského kraje.
Stavba by měla začít na podzim a hotová by měla být za rok. Do provozu nemocnice práce nezasáhnou.
---
Morový sloup a kašnu na novojičínském náměstí zhruba na dva měsíce obehnalo oplocení. Památka je v péči restaurátorů, kteří po několika letech provádí její údržbu a čištění.
Pozornost restaurátorů si morový sloup s kašnou, který na Masarykově náměstí v Novém Jičíně stojí od roku 1710, zasloužil po sedmi letech. Ti nejprve odstranili z jeho povrchu holubí trus a další nečistoty. Pak začali s retušemi narušených míst.
Jakub Gajda, akademický sochař a restaurátor: “Hlavně na tom spodním soklu a schodu, došlo k uvolnění spárování a určitých druhotných doplňků, které se jednak uvolní časem, prší na to, zamrzají na tom srážky, drží se na tom sníh a samozřejmě lidé neodolají šlapou na to, takže i ty vysprávky časem vezmou za své.”
Tmely po nanesení potřebují dobu zrání minimálně tři týdny. Pak ještě restaurátor ošetří kámen nátěrem, který jej ochrání před vodou.
Jakub Gajda, akademický sochař a restaurátor: “Ta památka byla zevrubně restaurována v roce 2006, tohle je její druhá údržba a pokud se provedou tyto zásadní práce, jako je očištění povrchu a nějaké revize, tak je to násobně levnější, než když se počká dalších třicet let a potom se bude už hasit ten požár, který bude větší v tom smyslu znečištění a nějaké degradace toho kamene.”
Oldřiška Navrátilová, ved. Odb. školství, kultury a sportu, MěÚ Nový Jičín: “Jsem ráda, že finanční prostředky zbyly i na opravu památek. Jsou to všechno plánované opravy tak, aby nedošlo k další destrukci těch památek."
Záchovné práce skončí, a s nimi zmizí centra i oplocení, počátkem srpna.
---
