Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Regionální zprávy POLAR

Regionální zprávy VÍKEND

  • Výběr hlavních událostí týdne
  • Stát nabídl pozemky pro lidi, které postihla povodeň
  • Nadzemní koridory zvýšily komfort SNO
  • Nová technologie upřednostní MHD a IZS
  • Složky IZS cvičily zásah proti aktivnímu střelci
  • Archeologický výzkum přinesl vzácné objevy
  • O prohlídku patologie v Havířově byl velký zájem

Stát nabídl pozemky pro lidi, které postihla povodeň

Ostrava získá státní pozemky pro výstavbu domů po zářijových povodních. Pozemky by mohli využít lidé, kteří přišli o své domy, případně obyvatelé ze záplavových zón, kteří by je chtěli opustit.

Ostrava využije nabídku státu na bezúplatný převod pozemků, kde by mohla vzniknout nová zástavba. Pozemky budou nabídnuty lidem, jejichž domy musely být kvůli povodním zdemolovány, nebo těm, kteří chtějí opustit rizikové oblasti. 

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Vítáme iniciativu státu. Už jsme vytipovali 13 pozemků v různých částech města, například ve Lhotce nebo Petřkovicích. Zájem ze strany obyvatel zatím není masový, máme pouze jednotlivé žádosti.“

Podmínkou pro převod pozemků je, že výstavba musí být zahájena do dvou let a dům musí být dokončen do pěti let. Musí to tedy být pozemky, které jsou vhodné k rychlé výstavbě.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: „Vybrali jsme lokality, které už mají inženýrské sítě v blízkosti, takže je nebude potřeba nákladně připravovat. V některých oblastech třeba není plyn, ale dnes už to pro většinu lidí není zásadní problém. Důležité je, aby pozemky byly připravené k okamžitému využití.“

Město od státu získalo nabídku na 300 pozemků. Řada z nich ale nebyla pro rodinné domky příliš vhodná. Pozemky, které nebudou využity, budou státu vráceny. V současné době je zatím určeno k demolici 7 domků v Ostravě. jejich majitelé budou mít přednost. 

---

Nadzemní koridory zvýšily komfort SNO

Slezská nemocnice v Opavě slavnostně otevřela nadzemní tubusové koridory. Jejich stavba trvala déle než rok a přinesla zejména komfort jak zaměstnancům, tak pacientům a návštěvníkům tohoto zdravotnického zařízení.

V areálu Slezské nemocnice jsou samostatně stojící pavilony a pacienty tam dosud k jednotlivým vyšetřením převáželi venkem bez ohledu na počasí. To se změnilo díky zastřešeným spojovacím tubusům.

Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Ten koridor je moc fajn investice. Vyšla MS kraj na 150 milionů korun."

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: "Mám obrovskou radost, že se tento koridor v nemocnici postavil, který propojuje vzájemně pavilony mezi sebou."

Koridory měří bezmála 270 metrů a prozatím vedou do tří pavilonů. A to V, N a S.

Spojovacím krčkem jsou pak spojeny i s pavilonem L. Na střeše koridorů jsou umístěny fotovoltaické panely, které umožní úspory energií pro provoz příslušných pavilonů. Stavba koridorů probíhala za plného provozu nemocnice.

Juraj Anděl, vedoucí projektového týmu: “Musela probíhat správná koordinace s uživatelem, s nemocnicí tak, aby nedocházelo k omezování provozu jak personálu, tak i nás jako stavby. 

Karel Siebert, ředitel SNO: “Nyní uvažujeme o druhé variantě koridorů, kterou bychom potřebovali nutně propojit další dva pavilony, pavilon G, případně pavilon H. Budeme řešit infekční JIP, budeme řešit urgentní příjem v nemocnici a největší problém asi bude ten parkovací dům, o kterém sníme a o kterém uvažujeme."

Na parkovací dům se aktuálně připravuje projekt a jeho stavba by měla být hotova zhruba do tří let.

---

Nová technologie upřednostní MHD a IZS

Ostrava chce moderní a inteligentní křižovatky, které by přispěly k ještě plynulejší a bezpečnější dopravě po městě. Zároveň by také měly upřednostňovat hromadnou dopravu a integrovaný záchranný systém. Město nyní hledá dodavatele systému.

Ostrava chystá zdokonalení sytému řízení dopravy. Hledá proto dodavatele, který zmodernizuje a vybuduje systém, který zajistí řízení dopravy, lepší informování řidičů, zvýší dopravní komfort a atraktivitu MHD a také  navýší kapacitu dopravní sítě a zlepší plynulost na hlavních dopravních tazích. 

Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátor Ostravy: "Je to jeden ze způsobů, jak urychlit MHD, aby se dostala před individuální dopravu."

Vznikne nové Dopravní a řídící centrum, které bude umístěno v budově Ostravských komunikací. V něm se budou sbíhat veškeré informace a také v něm bude soustředěna veškerá správa systému.

Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátor Ostravy: "Dělá se to pro celou Ostravu. Ta zakázka je včetně dispečinku, který by mohl do systému sahat a měli bychom i výstup, jak to funguje." 

Plánována je rovněž výměna technologicky zastaralých řadičů křižovatek, které budou plně kompatibilní s novým Dopravním centrem a umožní dynamické řízení v reálném čase, včetně preference vozidel MHD a IZS.

Tereza Šnoblová, mluvčí DPO: "Díky tomuto projektu bude možné lépe koordinovat průjezd vozidel MHD křižovatkami a tím dále posílit plynulost městské dopravy." 

Projekt bude spolufinancován z 85 procent ze zdrojů Evropské unie. Termín pro podání nabídek je stanoven do 16. prosince 2024. Hotovo by mělo potom být za 15 měsíců. 

---

Složky IZS cvičily zásah proti aktivnímu střelci

Záchranné složky mají za sebou velké cvičení proti aktivnímu střelci. Hlavním cílem akce bylo ověření vzájemné spolupráce a postupů. Mimo jiné také procvičení poskytování přednemocniční neodkladné péče velkému množství zraněných.

Do nákupního centra vtrhl ozbrojený muž a začal bezhlavě střílet do lidí. Událost, kterou nechce nikdo zažít. Přesto se může stát. Do akce vyráží policisté, strážníci, záchranáři i hasiči.

Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MSK: "V proběhu minulých dnů proběhlo v policejním areálu ve Frýdku-Místku metodicko-taktické cvičení zaměřené na eliminaci aktivního útočníka."

V areálu byly přes 4 desítky figurantů, kteří simulovali těžká zranění, utrpěný šok i úmrtí.

Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MSK: "Hlavním cílem bylo ověřit si spolupráci a koordinaci činností všech složek IZS při vzniku mimořádné události a dále také postupy těchto složek při mimořádné události. Také jsme procvičovali například poskytování přednemocniční péče nebo třídění velkého počtu raněných."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že dobrá zpráva pro občany je, že máme u nás v blízkosti tak vynikající příslušníky. Je tady zásahová jednotka, která má velký rádius a prokázalo se, že jsou schopní spolupracovat a jsou připraveni na podobné události, jako byla třeba událost na fakultě filozofické v Praze. Myslím si, že tohle to jsou akce, které musí probíhat a my musíme být preventivně připraveni na podobné události, tak aby opravdu jsme je pak dokázali vyřešit, pokud možno, bez ztrát na životech."

Tomáš Kužel, ředitel PČR MSK: " Děkuji za provedení toho cvičení. Je to nutné, kdybychom to dělali každý měsíc, tak je to pořád málo. Kdybyste co nejvíc byli sebevědomí a co nejvíce toho měli nazkoušeno, kdybyste se ocitli v té skutečné akci. A to je strašně důležité."

Cvičení potvrdilo, že složky IZS fungují na vysoce profesionální úrovni, ale především, že jsou schopné spolu efektivně komunikovat a koordinovat svou činnost.

---

Archeologický výzkum přinesl vzácné objevy

Na budoucí stavbě jižního obchvatu Opavy od léta probíhal archeologický výzkum. A přinesl vzácné objevy. Vedle velmi dobře dochovaných pozůstatků germánského osídlení z mladší doby římské byl velkým překvapením objev středověkého sídliště.

Pozůstatky neznámé vsi jsou doloženy v podobě zahloubených chat, zásobních jam, pecí a studny. Jedná se o výjimečný nález. Jde totiž o archeologickou lokalitu s přímým vztahem k letos připomínaným 800 letům Opavy jako jednoho z nejstarších měst v českých zemích.

Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “K těm nejvýznamnějším nálezům bezesporu patří relikty středověkého osídlení, které spojujeme s některou z pěti vesnic, které jsou uvedeny v privilegiu českého krále Přemysla Otakara I.”

Naprostým unikátem je poutní láhev na vodu nebo cennější tekutinu, která se u nás v tak celistvém stavu našla vůbec poprvé.

Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “Tady tato poutnická láhev na nějakou tekutinu je nálezem zcela výjimečným.”

Archeologové objevili i zbraně, výstroje koní a jezdců, podkovy a také ozdoby právě z období 12,. 13. století.

Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “Záušnice z bronzových drátků splétaných do sebe, máme zde i kus nějakého skleněného předmětu.”

Martina Maršíčková, archeoložka, Archaia Brno: “V rámci archeologických prací jsme tu objevili středověkou studnu s kamenným obložením, a doufáme, že narazíme na nějaké archeologické nálezy, které jsou tam schované, ukryté pro nás.”

Našla se i středověká pec, ve které lidé v minulosti pravděpodobně pekli chleba.

---

O prohlídku patologie v Havířově byl velký zájem

Mnoho lidí může mít mylnou představu o tom, co ve skutečnosti dělá patolog. Nemocnice v Havířově se proto rozhodla pro osvětu. Zájem o komentovanou prohlídku byl velký.

Bez stanovení diagnóz patologů, by se v mnoha případech lidé nemohli léčit. Jsou to právě oni, kterým projde rukama každý odebraný vzorek tkáně na rozbor. Nemocnice v Havířově využila Mezinárodního dne patologie a otevřela své laboratoře veřejnosti.

Richard Doležílek, primář patologie Nemocnice Havířov: "Cílem naší exkurze je to, aby si účastníci odnesli, že patolog více méně nepitvá, že patolog sedí převážně u mikroskopu a stanovuje diagnózy pro pacienty živé." 

anketa: "V životě jsem ještě na patologii nebyla. Takže si rozšiřuji obzory". Čekala jste, že takto to na patologii vypadá? “Ne, spíše jsem čekala větší řezničinu.”

Stanovení diagnózy může trvat pár dnů, ale i několik měsíců.

Richard Doležílek, primář patologie Nemocnice Havířov: "V těch nejnáročnějších případech, kdy se dělá i genetické vyšetření to trvá i několik týdnů i měsíc. A v těch úplně nejnáročnějších případech, to může klidně trvat i dva měsíce. To je v případech, kdy ten vzorek koluje po ČR, nebo může zavítat i do San Franciska.”

anketa: “Zajímá mě to z pohledu, co se vlastně potom s námi všechno děje. I když tady ani neskončíme, jak jsme zjistili."

Lidé se také dozvěděli, že zdravotních pitev lékaři provádí v nemocnici ročně jen kolem 50.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Regionální zprávy VÍKEND
23. listopadu 2024, 14:00

Stát nabídl pozemky pro lidi, které postihla povodeň

Ostrava získá státní pozemky pro výstavbu domů po zářijových povodních. Pozemky by mohli využít lidé, kteří přišli o své domy, případně obyvatelé ze záplavových zón, kteří by je chtěli opustit.

Ostrava využije nabídku státu na bezúplatný převod pozemků, kde by mohla vzniknout nová zástavba. Pozemky budou nabídnuty lidem, jejichž domy musely být kvůli povodním zdemolovány, nebo těm, kteří chtějí opustit rizikové oblasti. 

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Vítáme iniciativu státu. Už jsme vytipovali 13 pozemků v různých částech města, například ve Lhotce nebo Petřkovicích. Zájem ze strany obyvatel zatím není masový, máme pouze jednotlivé žádosti.“

Podmínkou pro převod pozemků je, že výstavba musí být zahájena do dvou let a dům musí být dokončen do pěti let. Musí to tedy být pozemky, které jsou vhodné k rychlé výstavbě.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: „Vybrali jsme lokality, které už mají inženýrské sítě v blízkosti, takže je nebude potřeba nákladně připravovat. V některých oblastech třeba není plyn, ale dnes už to pro většinu lidí není zásadní problém. Důležité je, aby pozemky byly připravené k okamžitému využití.“

Město od státu získalo nabídku na 300 pozemků. Řada z nich ale nebyla pro rodinné domky příliš vhodná. Pozemky, které nebudou využity, budou státu vráceny. V současné době je zatím určeno k demolici 7 domků v Ostravě. jejich majitelé budou mít přednost. 

---

Nadzemní koridory zvýšily komfort SNO

Slezská nemocnice v Opavě slavnostně otevřela nadzemní tubusové koridory. Jejich stavba trvala déle než rok a přinesla zejména komfort jak zaměstnancům, tak pacientům a návštěvníkům tohoto zdravotnického zařízení.

V areálu Slezské nemocnice jsou samostatně stojící pavilony a pacienty tam dosud k jednotlivým vyšetřením převáželi venkem bez ohledu na počasí. To se změnilo díky zastřešeným spojovacím tubusům.

Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Ten koridor je moc fajn investice. Vyšla MS kraj na 150 milionů korun."

Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: "Mám obrovskou radost, že se tento koridor v nemocnici postavil, který propojuje vzájemně pavilony mezi sebou."

Koridory měří bezmála 270 metrů a prozatím vedou do tří pavilonů. A to V, N a S.

Spojovacím krčkem jsou pak spojeny i s pavilonem L. Na střeše koridorů jsou umístěny fotovoltaické panely, které umožní úspory energií pro provoz příslušných pavilonů. Stavba koridorů probíhala za plného provozu nemocnice.

Juraj Anděl, vedoucí projektového týmu: “Musela probíhat správná koordinace s uživatelem, s nemocnicí tak, aby nedocházelo k omezování provozu jak personálu, tak i nás jako stavby. 

Karel Siebert, ředitel SNO: “Nyní uvažujeme o druhé variantě koridorů, kterou bychom potřebovali nutně propojit další dva pavilony, pavilon G, případně pavilon H. Budeme řešit infekční JIP, budeme řešit urgentní příjem v nemocnici a největší problém asi bude ten parkovací dům, o kterém sníme a o kterém uvažujeme."

Na parkovací dům se aktuálně připravuje projekt a jeho stavba by měla být hotova zhruba do tří let.

---

Nová technologie upřednostní MHD a IZS

Ostrava chce moderní a inteligentní křižovatky, které by přispěly k ještě plynulejší a bezpečnější dopravě po městě. Zároveň by také měly upřednostňovat hromadnou dopravu a integrovaný záchranný systém. Město nyní hledá dodavatele systému.

Ostrava chystá zdokonalení sytému řízení dopravy. Hledá proto dodavatele, který zmodernizuje a vybuduje systém, který zajistí řízení dopravy, lepší informování řidičů, zvýší dopravní komfort a atraktivitu MHD a také  navýší kapacitu dopravní sítě a zlepší plynulost na hlavních dopravních tazích. 

Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátor Ostravy: "Je to jeden ze způsobů, jak urychlit MHD, aby se dostala před individuální dopravu."

Vznikne nové Dopravní a řídící centrum, které bude umístěno v budově Ostravských komunikací. V něm se budou sbíhat veškeré informace a také v něm bude soustředěna veškerá správa systému.

Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátor Ostravy: "Dělá se to pro celou Ostravu. Ta zakázka je včetně dispečinku, který by mohl do systému sahat a měli bychom i výstup, jak to funguje." 

Plánována je rovněž výměna technologicky zastaralých řadičů křižovatek, které budou plně kompatibilní s novým Dopravním centrem a umožní dynamické řízení v reálném čase, včetně preference vozidel MHD a IZS.

Tereza Šnoblová, mluvčí DPO: "Díky tomuto projektu bude možné lépe koordinovat průjezd vozidel MHD křižovatkami a tím dále posílit plynulost městské dopravy." 

Projekt bude spolufinancován z 85 procent ze zdrojů Evropské unie. Termín pro podání nabídek je stanoven do 16. prosince 2024. Hotovo by mělo potom být za 15 měsíců. 

---

Složky IZS cvičily zásah proti aktivnímu střelci

Záchranné složky mají za sebou velké cvičení proti aktivnímu střelci. Hlavním cílem akce bylo ověření vzájemné spolupráce a postupů. Mimo jiné také procvičení poskytování přednemocniční neodkladné péče velkému množství zraněných.

Do nákupního centra vtrhl ozbrojený muž a začal bezhlavě střílet do lidí. Událost, kterou nechce nikdo zažít. Přesto se může stát. Do akce vyráží policisté, strážníci, záchranáři i hasiči.

Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MSK: "V proběhu minulých dnů proběhlo v policejním areálu ve Frýdku-Místku metodicko-taktické cvičení zaměřené na eliminaci aktivního útočníka."

V areálu byly přes 4 desítky figurantů, kteří simulovali těžká zranění, utrpěný šok i úmrtí.

Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MSK: "Hlavním cílem bylo ověřit si spolupráci a koordinaci činností všech složek IZS při vzniku mimořádné události a dále také postupy těchto složek při mimořádné události. Také jsme procvičovali například poskytování přednemocniční péče nebo třídění velkého počtu raněných."

Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Myslím si, že dobrá zpráva pro občany je, že máme u nás v blízkosti tak vynikající příslušníky. Je tady zásahová jednotka, která má velký rádius a prokázalo se, že jsou schopní spolupracovat a jsou připraveni na podobné události, jako byla třeba událost na fakultě filozofické v Praze. Myslím si, že tohle to jsou akce, které musí probíhat a my musíme být preventivně připraveni na podobné události, tak aby opravdu jsme je pak dokázali vyřešit, pokud možno, bez ztrát na životech."

Tomáš Kužel, ředitel PČR MSK: " Děkuji za provedení toho cvičení. Je to nutné, kdybychom to dělali každý měsíc, tak je to pořád málo. Kdybyste co nejvíc byli sebevědomí a co nejvíce toho měli nazkoušeno, kdybyste se ocitli v té skutečné akci. A to je strašně důležité."

Cvičení potvrdilo, že složky IZS fungují na vysoce profesionální úrovni, ale především, že jsou schopné spolu efektivně komunikovat a koordinovat svou činnost.

---

Archeologický výzkum přinesl vzácné objevy

Na budoucí stavbě jižního obchvatu Opavy od léta probíhal archeologický výzkum. A přinesl vzácné objevy. Vedle velmi dobře dochovaných pozůstatků germánského osídlení z mladší doby římské byl velkým překvapením objev středověkého sídliště.

Pozůstatky neznámé vsi jsou doloženy v podobě zahloubených chat, zásobních jam, pecí a studny. Jedná se o výjimečný nález. Jde totiž o archeologickou lokalitu s přímým vztahem k letos připomínaným 800 letům Opavy jako jednoho z nejstarších měst v českých zemích.

Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “K těm nejvýznamnějším nálezům bezesporu patří relikty středověkého osídlení, které spojujeme s některou z pěti vesnic, které jsou uvedeny v privilegiu českého krále Přemysla Otakara I.”

Naprostým unikátem je poutní láhev na vodu nebo cennější tekutinu, která se u nás v tak celistvém stavu našla vůbec poprvé.

Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “Tady tato poutnická láhev na nějakou tekutinu je nálezem zcela výjimečným.”

Archeologové objevili i zbraně, výstroje koní a jezdců, podkovy a také ozdoby právě z období 12,. 13. století.

Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště NPÚ: “Záušnice z bronzových drátků splétaných do sebe, máme zde i kus nějakého skleněného předmětu.”

Martina Maršíčková, archeoložka, Archaia Brno: “V rámci archeologických prací jsme tu objevili středověkou studnu s kamenným obložením, a doufáme, že narazíme na nějaké archeologické nálezy, které jsou tam schované, ukryté pro nás.”

Našla se i středověká pec, ve které lidé v minulosti pravděpodobně pekli chleba.

---

O prohlídku patologie v Havířově byl velký zájem

Mnoho lidí může mít mylnou představu o tom, co ve skutečnosti dělá patolog. Nemocnice v Havířově se proto rozhodla pro osvětu. Zájem o komentovanou prohlídku byl velký.

Bez stanovení diagnóz patologů, by se v mnoha případech lidé nemohli léčit. Jsou to právě oni, kterým projde rukama každý odebraný vzorek tkáně na rozbor. Nemocnice v Havířově využila Mezinárodního dne patologie a otevřela své laboratoře veřejnosti.

Richard Doležílek, primář patologie Nemocnice Havířov: "Cílem naší exkurze je to, aby si účastníci odnesli, že patolog více méně nepitvá, že patolog sedí převážně u mikroskopu a stanovuje diagnózy pro pacienty živé." 

anketa: "V životě jsem ještě na patologii nebyla. Takže si rozšiřuji obzory". Čekala jste, že takto to na patologii vypadá? “Ne, spíše jsem čekala větší řezničinu.”

Stanovení diagnózy může trvat pár dnů, ale i několik měsíců.

Richard Doležílek, primář patologie Nemocnice Havířov: "V těch nejnáročnějších případech, kdy se dělá i genetické vyšetření to trvá i několik týdnů i měsíc. A v těch úplně nejnáročnějších případech, to může klidně trvat i dva měsíce. To je v případech, kdy ten vzorek koluje po ČR, nebo může zavítat i do San Franciska.”

anketa: “Zajímá mě to z pohledu, co se vlastně potom s námi všechno děje. I když tady ani neskončíme, jak jsme zjistili."

Lidé se také dozvěděli, že zdravotních pitev lékaři provádí v nemocnici ročně jen kolem 50.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/regionalni-zpravy/regionalni-zpravy-vikend-23-11-2024-14-00