Město Frýdek-Místek obdrželo darem od MS kraje vybavení pro své dobrovolné hasiče. Jde o vybavení jednotky při zásahu u lesních požárů.
Město Frýdek-Místek dlouhodobě s Moravskoslezským krajem v oblasti požární ochrany spolupracuje.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Moravskoslezský kraj v průběhu roku poskytne občas nějakou dotaci s tím, že nakoupí těm jednotkám, které jsou na něco předurčené. Ať už to jsou dopravní nehody, nebo jsou to jednotky pro záchranu na vodě, tak nakoupí některé technické prostředky tak, aby se sladily v rámci toho kraje."
Jak to obecně vypadá s vybavením dobrovolných hasičů tady ve Frýdku-Místku?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Nejenom tady ve Frýdku-Místku, ale myslím si, že celý Moravskoslezský kraj je na výborné technické úrovni a je potřeba tuto úroveň hasičů udržovat a ty finanční příspěvky držet takovým způsobem, abychom šli s dobou."
Dobrovolní hasiči z Frýdku-Místku si tak doplnili své vybavení o prostředky pro zásah u lesního požáru i u dopravních nehod.
Michal Pírek, velitel družstva, SDH Frýdek-Místek: "Dostali jsme tady filtry na lesní požáry, kde není zapotřebí používat dýchací přístroje, tak se používají tady tyto krční límce s filtry, takže toto je dostačující krytí. Dále jsme tady dostali hasicí vak na záda, čili na různé hašení požárů malého rozsahu v lese a tak dále. Používá se hasicí vak a nemusí se tahat takové množství hadic. Když se podívám tady dozadu, tak jsou tady světelné výstražné puky, které používáme při dopravních nehodách. Tady máme Safety first, která slouží k deaktivaci elektroaut v případě toho, že zasahujeme u dopravní nehody, kde se vyskytuje elektroauto, tak tady tato Safety first funguje. K tomu, že to auto se deaktivuje a už nejde dále rozjet. A dále lehké přilby, že nemusíme při požárech v lesích nebo technických zásazích používat těžké zásahové přilby, které vlastníme, a máme tím pádem lehčí přilby."
A jak vlastně funguje spolupráce při zásahu mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "K událostem v rámci města Frýdek-Místek by měli vyjíždět jak profesionální, tak dobrovolní hasiči. Samozřejmě jsou události typu požár odpadkového koše, tam asi není potřeba, abychom tam jezdili oba, ale potom jsou větší požáry nebo záchrana na vodě, kde ty jednotky jsou sladěné přesně podle požárního poplachového plánu a vyjíždíme tam. Nejenom profesionální hasiči, ale i dobrovolní hasiči. Společně fungujeme na jednom kanálu a máme společné výcviky."
---
Výročí upálení Jana Palacha a jeho odkaz si v těchto dnech připomněli lidé napříč republikou a také v Novém Jičíně. Na událost vzpomínal na Masarykově náměstí i účastník jeho pohřbu.
Karel Žižka, účastník pohřbu Jana Palacha: “Je to vzpomínka na celý život. Tolik lidí, brečících, plačících, smutných jsem v životě už neviděl. Byl to pohřeb, který skutečně sjednocoval ten národ a myslel jsem, že ten národ něco pro co udělá. Ale přišla ta nechvalně známá normalizace. Lidi v podstatě se odmlčeli, neměli tu možnost, režim jim to nedovolil, ale neměli ani tu odvahu nějakým způsobem proti tomu stávajícímu režimu nějak protestovat.”
Jan Palach se na protest proti okupaci Československa upálil na Václavském náměstí 16. ledna 1969 a zemřel o tři dny později. 25. února následovala pochodeň číslo dvě, Jan Zajíc. Novojičínští si jejich odkaz připomněli setkáním na Masarykově náměstí.
František Knop, Novojičínská otevřená společnost: “Komunisté se následně snažili tento čin zašlapat do prachu a umlčet všechny, kteří by o něm chtěli mluvit.”
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), místostarosta Nového Jičína: “Ten jeho čin byl vlastně výzvou českému národu, aby nerezignoval na to a bojoval za svobodu, za mír naší země. A tím, že my se tady scházíme, tak za prvé uctíváme jeho památku, ale dáváme tím i najevo, že jsme na to všechno nerezignovali a že nám není jedno, co se v naší zemí děje a že prostě mír a svobodu nedáme.”
Lubomír Sazovský, Novojičínská otevřená společnost: “Neměli bychom hlavně zapomínat, protože já třeba konkrétně jsem měl takové ty roky, 13 let, takže to bylo takové nejcitlivější období a ve mě to teda zanechalo neskutečné stopy. Takže já na to zapomenout nemůžu, protože potom jsem vnímal i všechno, co se dělo po tomhle tom, bohužel, hrůzném činu. Normalizace, vyhazování z práce a na to bychom neměli nikdy zapomenout, protože nejsme imunní a stát se to může kdykoliv.”
Tiché vzpomínky se zúčastnily asi čtyři desítky lidí, přijeli i z Kopřivnice nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
---
Česká pošta před časem oznámila, že zruší 300 svých poboček. Byla mezi nimi i ta v Čeladné. Obec se ale rozhodla tyto služby zachovat a od ledna provozuje Poštu Partner.
Čeladná má téměř tři tisíce obyvatel. I tady se Česká pošta, v rámci optimalizace své sítě, rozhodla pracoviště zrušit.
Pavol Lukša ( DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Už více než rok jsme jednali s Českou poštou, protože opravdu hrozilo, že z naší pošty, na kterou byli desítky let naši lidé zvyklí, tak by musela jít pryč a byla by tady z toho jen výdejna. Tak jsme se rozhodli, že přistoupíme do toho projektu Pošta partner.”
obyvatel Čeladné: “Já myslím, že to je velmi dobře.”
Pavol Lukša ( DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Vzali jsme do stavu dvě zaměstnankyně, které tam byly, ať se zbytečně nezapracovávají noví lidé.”
Pracovnice poštovní přepážky spolu s obcí po několika týdnech současný provoz vyhodnotí a stanoví novou optimální otevírací dobu.
Budovu, ve které se poštovní služby nadále nachází, musela obec od České pošty koupit.
Pavol Lukša ( DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Cena zhruba šest milionů korun se nám nepozdávala z jednoho prostého důvodu, protože to stavěli kdysi naši dědové a otcové v akci Z. No nicméně prostě takovou cenu nasadila Česká pošta, nechtěla o ní dále diskutovat, takže jsme nakonec na ní přistoupili a koupili jsme ji před koncem roku, zastupitelstvo schválil, že ji koupí za 6 milionů korun.”
Nicméně cenné jsou pro Čeladnou pozemky, na kterých objekt pošty stojí. Sousedí totiž s vedlejším hotelem Jura, který obec před čtyřmi lety koupila.
---
Řady městské policie posílilo 13 nových strážníků a strážnic. Slavnostní slib složili přímo před primátorem Ostravy Janem Dohnalem, který připomněl význam této práce, která je vlastě i posláním.
Městská policie Ostrava se stará o bezpečnost ve městě už třiatřicet let. Počet strážníků a strážnic se postupně zvyšoval až na dnešních 649. Městskou policii ale bohužel trápí fluktuace, takže pořádá pravidelné rekvalifikační kurzy na doplnění počtu. Tentokrát skládalo slavnostní slib třináct mužů a žen.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Slibujeme slavnostně. Slib dnes složilo třináct nových strážníků, kteří se už zařadili začátkem prosince loňského roku do výkonu služby. My v tuto chvíli jsme otevřeli nový kurz, kde máme dalších patnáct strážníků."
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Jsem rád, že je zájem o práci u městské policie. Tady bych chtěl ještě vyzvat, protože máme stále drobné podstav."
Nově řady strážníků doplnilo pět žen a osm mužů, kteří úspěšně absolvovali již 107. rekvalifikační kurz strážníka ve Středisku vzdělávání a volnočasových aktivit Městské policie Ostrava.
Filip Čupka, strážník MP Ostrava: "Jsem rodák z Ostravy a dělal jsem sportovní střelbu, a chtěl jsem proto tady pro město něco dělat.
Michal Novák, strážník MP Ostrava: "Věřím, že svět mění malé skutky dobra a takové skutky věřím, že u policie vykonávám a vykonávat mohu."
Středisko poskytuje výcvik nejen pro Městskou policii Ostrava, ale také pro řadu dalších městských a obecních policií v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Městská policie Ostrava nabízí uchazečům o pozici strážníka náborový příspěvek 60 000 Kč.
---
Prostorné garáže, víceúčelový sál a komfortnější zázemí získal sbor dobrovolných hasičů z Heřmanic díky rekonstrukci a přístavbě místní zbrojnice. Velkolepá stavba za více než 50 milionů korun od ledna konečně slouží svému účelu.
Slezská Ostrava dlouhodobě dbá na dobrý technický stav hasičských zbrojnic dobrovolných sborů. V minulosti již postupně rekonstruovala téměř všechny. Jako poslední se teď dočkal sbor z Heřmanic.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Hasičská zbrojnice tady v Heřmanicích je trochu odlišná, je samozřejmě velkorysejší. Je tady velký sál, který může sloužit ke kulturním a společenským akcím, ale zároveň i jako tělocvična. Zázemí tady nenajdou jenom členové jednotky sboru dobrovolných hasičů, ale i členové toho sboru. Najde je tady hasičská mládež."
Původně se mělo jednat pouze o rekonstrukci a dostavbu. Kvůli špatnému stavu původní budovy a dalším problémům ale obvod musel větší část zbrojnice vystavět znovu.
Michal Gavlas, velitel jednotky SDH Heřmanice: "Nechali jsme přistavět nové garáže se třemi stáními a větším standardizovaným prostorem, školící místnost jsme vystavěli zvlášť. Máme oddělenou šatnu jak pro zásahové obleky, tak i pro čisté obleky."
Radovan Šugar, starosta SDH Heřmanice: "Já si myslím, že to jednotce hlavně usnadní rychlý výjezd a vlastně i to vracení vozidla. To vracení bylo nejnutnější, protože oni vlastně couvali na 10centimetrové mezery a museli sklopit zrcátka. Teď vlastně najedou úplně v pohodě."
Cena přestavby zbrojnice se vyšplhala až na necelých 51 milionů korun. O největší část nákladů se podělil městský obvod s ostravským magistrátem.
---
Gymnázium Josefa Božka Český Těšín rozvíjí u svých studentů nejen znalosti a dovednosti, ale také společenskou odpovědnost. Důkazem je charitativní akce s názvem Blešák.
Už patnáct let pořádají učitelé a studenti Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně charitativní prodejní akci Blešák, o kterou je každým rokem větší a větší zájem.
Tomáš Hudec, ředitel Gymnázia Č. Těšín: "Prodáváme věci, které nosí studenti, a výtěžek ze sbírky jde na sdružení Haima, které pomáhá onkologicky nemocným dětem v ostravské Fakultní nemocnici."
Jaká je ochota dětí něco přinést a účastnit se této akce?
Tomáš Hudec, ředitel Gymnázia Č. Těšín: "Postupem let je to opravdu mimořádná akce, kde v podstatě celý den, jako dnes, vidíte probíhat tuto aktivitu a postupně se tady budou stavovat zástupci města a podobně, kteří si něco nakoupí. Děti to vzaly jako svoji akci. Je to jedna z vlajkových lodí naší školy, protože to, že naši studenti jsou chytří a studují na vysokých školách, je skvělé. Ale my se snažíme, aby byli také společensky odpovědní a byli schopni komunikovat a žít ve společnosti, která se stará i o lidi, kteří takové štěstí neměli jako oni."
Blešák se připravuje několik měsíců.
Kateřina Bernatíková, organizátorka Blešáku: "Přinese jim to strašně moc. Naučí se samostatně jednat, naučí se uvědomovat si, co všechno člověk musí pro něco udělat. Když něco chce, obětují tomu strašně moc času, energie, koneckonců i peněz. A jsem ráda, že to dělají, protože to opravdu nedělají s nárokem na cokoliv, ale dělají to prostě proto, že si uvědomují, že pomůžou dětem, které prostě nemají v životě tolik štěstí jako oni."
Michaela Češková, Haima Ostrava: "My máme takové různé pilíře podpory a to je nejvíc, že chodíme na oddělení za dětmi a pořádáme různé tábory, pobyty a také diskusní odpoledne. Ti rodiče nejvíc potřebují sdílet ty informace a mezi sebou si je vyměňovat. Takže se staráme o zábavu, staráme se o ty prostory, kde děti většinou čekají na lékaře nebo se jim odebírá kostní dřeň. O chodbu oddělení. Takže jsou to takové směry, kterým se Haima věnuje, a nám přistane skoro každý rok přes 100 000 na účet. Tak je to pěkný start do nového roku."
Studenti vzali Blešák za svůj a snažili se, aby na charitu vydělali co nejvíce.
anketa: žáci Gymnázia Č. Těšín: "Funguje to tak, že každá třída napeče nějaké věci. Potom to tady prodáváme. Různí lidé dělají jídlo, jako třeba kebab, palačinky. Je to Blešák, takže je to bleší trh, takže se sbírají věci, které studenti už nepotřebují doma, a pak se to tady prodává."
Jak se daří prodávat?
anketa: žáci Gymnázia Č. Těšín: "No, dneska jsem vydělal asi už dva tisíce, bych řekl. Daří se a to se cení."
---
Město Frýdek-Místek obdrželo darem od MS kraje vybavení pro své dobrovolné hasiče. Jde o vybavení jednotky při zásahu u lesních požárů.
Město Frýdek-Místek dlouhodobě s Moravskoslezským krajem v oblasti požární ochrany spolupracuje.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Moravskoslezský kraj v průběhu roku poskytne občas nějakou dotaci s tím, že nakoupí těm jednotkám, které jsou na něco předurčené. Ať už to jsou dopravní nehody, nebo jsou to jednotky pro záchranu na vodě, tak nakoupí některé technické prostředky tak, aby se sladily v rámci toho kraje."
Jak to obecně vypadá s vybavením dobrovolných hasičů tady ve Frýdku-Místku?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Nejenom tady ve Frýdku-Místku, ale myslím si, že celý Moravskoslezský kraj je na výborné technické úrovni a je potřeba tuto úroveň hasičů udržovat a ty finanční příspěvky držet takovým způsobem, abychom šli s dobou."
Dobrovolní hasiči z Frýdku-Místku si tak doplnili své vybavení o prostředky pro zásah u lesního požáru i u dopravních nehod.
Michal Pírek, velitel družstva, SDH Frýdek-Místek: "Dostali jsme tady filtry na lesní požáry, kde není zapotřebí používat dýchací přístroje, tak se používají tady tyto krční límce s filtry, takže toto je dostačující krytí. Dále jsme tady dostali hasicí vak na záda, čili na různé hašení požárů malého rozsahu v lese a tak dále. Používá se hasicí vak a nemusí se tahat takové množství hadic. Když se podívám tady dozadu, tak jsou tady světelné výstražné puky, které používáme při dopravních nehodách. Tady máme Safety first, která slouží k deaktivaci elektroaut v případě toho, že zasahujeme u dopravní nehody, kde se vyskytuje elektroauto, tak tady tato Safety first funguje. K tomu, že to auto se deaktivuje a už nejde dále rozjet. A dále lehké přilby, že nemusíme při požárech v lesích nebo technických zásazích používat těžké zásahové přilby, které vlastníme, a máme tím pádem lehčí přilby."
A jak vlastně funguje spolupráce při zásahu mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "K událostem v rámci města Frýdek-Místek by měli vyjíždět jak profesionální, tak dobrovolní hasiči. Samozřejmě jsou události typu požár odpadkového koše, tam asi není potřeba, abychom tam jezdili oba, ale potom jsou větší požáry nebo záchrana na vodě, kde ty jednotky jsou sladěné přesně podle požárního poplachového plánu a vyjíždíme tam. Nejenom profesionální hasiči, ale i dobrovolní hasiči. Společně fungujeme na jednom kanálu a máme společné výcviky."
---
Výročí upálení Jana Palacha a jeho odkaz si v těchto dnech připomněli lidé napříč republikou a také v Novém Jičíně. Na událost vzpomínal na Masarykově náměstí i účastník jeho pohřbu.
Karel Žižka, účastník pohřbu Jana Palacha: “Je to vzpomínka na celý život. Tolik lidí, brečících, plačících, smutných jsem v životě už neviděl. Byl to pohřeb, který skutečně sjednocoval ten národ a myslel jsem, že ten národ něco pro co udělá. Ale přišla ta nechvalně známá normalizace. Lidi v podstatě se odmlčeli, neměli tu možnost, režim jim to nedovolil, ale neměli ani tu odvahu nějakým způsobem proti tomu stávajícímu režimu nějak protestovat.”
Jan Palach se na protest proti okupaci Československa upálil na Václavském náměstí 16. ledna 1969 a zemřel o tři dny později. 25. února následovala pochodeň číslo dvě, Jan Zajíc. Novojičínští si jejich odkaz připomněli setkáním na Masarykově náměstí.
František Knop, Novojičínská otevřená společnost: “Komunisté se následně snažili tento čin zašlapat do prachu a umlčet všechny, kteří by o něm chtěli mluvit.”
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), místostarosta Nového Jičína: “Ten jeho čin byl vlastně výzvou českému národu, aby nerezignoval na to a bojoval za svobodu, za mír naší země. A tím, že my se tady scházíme, tak za prvé uctíváme jeho památku, ale dáváme tím i najevo, že jsme na to všechno nerezignovali a že nám není jedno, co se v naší zemí děje a že prostě mír a svobodu nedáme.”
Lubomír Sazovský, Novojičínská otevřená společnost: “Neměli bychom hlavně zapomínat, protože já třeba konkrétně jsem měl takové ty roky, 13 let, takže to bylo takové nejcitlivější období a ve mě to teda zanechalo neskutečné stopy. Takže já na to zapomenout nemůžu, protože potom jsem vnímal i všechno, co se dělo po tomhle tom, bohužel, hrůzném činu. Normalizace, vyhazování z práce a na to bychom neměli nikdy zapomenout, protože nejsme imunní a stát se to může kdykoliv.”
Tiché vzpomínky se zúčastnily asi čtyři desítky lidí, přijeli i z Kopřivnice nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
---
Česká pošta před časem oznámila, že zruší 300 svých poboček. Byla mezi nimi i ta v Čeladné. Obec se ale rozhodla tyto služby zachovat a od ledna provozuje Poštu Partner.
Čeladná má téměř tři tisíce obyvatel. I tady se Česká pošta, v rámci optimalizace své sítě, rozhodla pracoviště zrušit.
Pavol Lukša ( DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Už více než rok jsme jednali s Českou poštou, protože opravdu hrozilo, že z naší pošty, na kterou byli desítky let naši lidé zvyklí, tak by musela jít pryč a byla by tady z toho jen výdejna. Tak jsme se rozhodli, že přistoupíme do toho projektu Pošta partner.”
obyvatel Čeladné: “Já myslím, že to je velmi dobře.”
Pavol Lukša ( DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Vzali jsme do stavu dvě zaměstnankyně, které tam byly, ať se zbytečně nezapracovávají noví lidé.”
Pracovnice poštovní přepážky spolu s obcí po několika týdnech současný provoz vyhodnotí a stanoví novou optimální otevírací dobu.
Budovu, ve které se poštovní služby nadále nachází, musela obec od České pošty koupit.
Pavol Lukša ( DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Cena zhruba šest milionů korun se nám nepozdávala z jednoho prostého důvodu, protože to stavěli kdysi naši dědové a otcové v akci Z. No nicméně prostě takovou cenu nasadila Česká pošta, nechtěla o ní dále diskutovat, takže jsme nakonec na ní přistoupili a koupili jsme ji před koncem roku, zastupitelstvo schválil, že ji koupí za 6 milionů korun.”
Nicméně cenné jsou pro Čeladnou pozemky, na kterých objekt pošty stojí. Sousedí totiž s vedlejším hotelem Jura, který obec před čtyřmi lety koupila.
---
Řady městské policie posílilo 13 nových strážníků a strážnic. Slavnostní slib složili přímo před primátorem Ostravy Janem Dohnalem, který připomněl význam této práce, která je vlastě i posláním.
Městská policie Ostrava se stará o bezpečnost ve městě už třiatřicet let. Počet strážníků a strážnic se postupně zvyšoval až na dnešních 649. Městskou policii ale bohužel trápí fluktuace, takže pořádá pravidelné rekvalifikační kurzy na doplnění počtu. Tentokrát skládalo slavnostní slib třináct mužů a žen.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Slibujeme slavnostně. Slib dnes složilo třináct nových strážníků, kteří se už zařadili začátkem prosince loňského roku do výkonu služby. My v tuto chvíli jsme otevřeli nový kurz, kde máme dalších patnáct strážníků."
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Jsem rád, že je zájem o práci u městské policie. Tady bych chtěl ještě vyzvat, protože máme stále drobné podstav."
Nově řady strážníků doplnilo pět žen a osm mužů, kteří úspěšně absolvovali již 107. rekvalifikační kurz strážníka ve Středisku vzdělávání a volnočasových aktivit Městské policie Ostrava.
Filip Čupka, strážník MP Ostrava: "Jsem rodák z Ostravy a dělal jsem sportovní střelbu, a chtěl jsem proto tady pro město něco dělat.
Michal Novák, strážník MP Ostrava: "Věřím, že svět mění malé skutky dobra a takové skutky věřím, že u policie vykonávám a vykonávat mohu."
Středisko poskytuje výcvik nejen pro Městskou policii Ostrava, ale také pro řadu dalších městských a obecních policií v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Městská policie Ostrava nabízí uchazečům o pozici strážníka náborový příspěvek 60 000 Kč.
---
Prostorné garáže, víceúčelový sál a komfortnější zázemí získal sbor dobrovolných hasičů z Heřmanic díky rekonstrukci a přístavbě místní zbrojnice. Velkolepá stavba za více než 50 milionů korun od ledna konečně slouží svému účelu.
Slezská Ostrava dlouhodobě dbá na dobrý technický stav hasičských zbrojnic dobrovolných sborů. V minulosti již postupně rekonstruovala téměř všechny. Jako poslední se teď dočkal sbor z Heřmanic.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Hasičská zbrojnice tady v Heřmanicích je trochu odlišná, je samozřejmě velkorysejší. Je tady velký sál, který může sloužit ke kulturním a společenským akcím, ale zároveň i jako tělocvična. Zázemí tady nenajdou jenom členové jednotky sboru dobrovolných hasičů, ale i členové toho sboru. Najde je tady hasičská mládež."
Původně se mělo jednat pouze o rekonstrukci a dostavbu. Kvůli špatnému stavu původní budovy a dalším problémům ale obvod musel větší část zbrojnice vystavět znovu.
Michal Gavlas, velitel jednotky SDH Heřmanice: "Nechali jsme přistavět nové garáže se třemi stáními a větším standardizovaným prostorem, školící místnost jsme vystavěli zvlášť. Máme oddělenou šatnu jak pro zásahové obleky, tak i pro čisté obleky."
Radovan Šugar, starosta SDH Heřmanice: "Já si myslím, že to jednotce hlavně usnadní rychlý výjezd a vlastně i to vracení vozidla. To vracení bylo nejnutnější, protože oni vlastně couvali na 10centimetrové mezery a museli sklopit zrcátka. Teď vlastně najedou úplně v pohodě."
Cena přestavby zbrojnice se vyšplhala až na necelých 51 milionů korun. O největší část nákladů se podělil městský obvod s ostravským magistrátem.
---
Gymnázium Josefa Božka Český Těšín rozvíjí u svých studentů nejen znalosti a dovednosti, ale také společenskou odpovědnost. Důkazem je charitativní akce s názvem Blešák.
Už patnáct let pořádají učitelé a studenti Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně charitativní prodejní akci Blešák, o kterou je každým rokem větší a větší zájem.
Tomáš Hudec, ředitel Gymnázia Č. Těšín: "Prodáváme věci, které nosí studenti, a výtěžek ze sbírky jde na sdružení Haima, které pomáhá onkologicky nemocným dětem v ostravské Fakultní nemocnici."
Jaká je ochota dětí něco přinést a účastnit se této akce?
Tomáš Hudec, ředitel Gymnázia Č. Těšín: "Postupem let je to opravdu mimořádná akce, kde v podstatě celý den, jako dnes, vidíte probíhat tuto aktivitu a postupně se tady budou stavovat zástupci města a podobně, kteří si něco nakoupí. Děti to vzaly jako svoji akci. Je to jedna z vlajkových lodí naší školy, protože to, že naši studenti jsou chytří a studují na vysokých školách, je skvělé. Ale my se snažíme, aby byli také společensky odpovědní a byli schopni komunikovat a žít ve společnosti, která se stará i o lidi, kteří takové štěstí neměli jako oni."
Blešák se připravuje několik měsíců.
Kateřina Bernatíková, organizátorka Blešáku: "Přinese jim to strašně moc. Naučí se samostatně jednat, naučí se uvědomovat si, co všechno člověk musí pro něco udělat. Když něco chce, obětují tomu strašně moc času, energie, koneckonců i peněz. A jsem ráda, že to dělají, protože to opravdu nedělají s nárokem na cokoliv, ale dělají to prostě proto, že si uvědomují, že pomůžou dětem, které prostě nemají v životě tolik štěstí jako oni."
Michaela Češková, Haima Ostrava: "My máme takové různé pilíře podpory a to je nejvíc, že chodíme na oddělení za dětmi a pořádáme různé tábory, pobyty a také diskusní odpoledne. Ti rodiče nejvíc potřebují sdílet ty informace a mezi sebou si je vyměňovat. Takže se staráme o zábavu, staráme se o ty prostory, kde děti většinou čekají na lékaře nebo se jim odebírá kostní dřeň. O chodbu oddělení. Takže jsou to takové směry, kterým se Haima věnuje, a nám přistane skoro každý rok přes 100 000 na účet. Tak je to pěkný start do nového roku."
Studenti vzali Blešák za svůj a snažili se, aby na charitu vydělali co nejvíce.
anketa: žáci Gymnázia Č. Těšín: "Funguje to tak, že každá třída napeče nějaké věci. Potom to tady prodáváme. Různí lidé dělají jídlo, jako třeba kebab, palačinky. Je to Blešák, takže je to bleší trh, takže se sbírají věci, které studenti už nepotřebují doma, a pak se to tady prodává."
Jak se daří prodávat?
anketa: žáci Gymnázia Č. Těšín: "No, dneska jsem vydělal asi už dva tisíce, bych řekl. Daří se a to se cení."
---
