Lidé mají jednu velkou zvláštnost, že rodí svá mláďata – děti, v průběhu celého roku. V přírodě je zrození nového tvora soustředěno především na jarní období. Své o tom vědí obyvatelé sídlištního bytu v Bruntále. Již pátým rokem u nich doma hnízdí poštolky.
Poštolka obecná, jeden z našich nejmenších dravců, je známá svým hnízděním na vysokých stanovištích, kostelních věžích a dokonce i parapetech oken.
Emílie Leipertová, obyvatelka bytu: „My to máme teď pátý rok a vzniklo to úplně náhodou, že jsem chtěla zužitkovat starý kastrol, tak jsem tam dala hlínu a nasadila semínka petržele. No a místo petržele tam přiletěla poštolka a nakladla vajíčka, tak už jsme to tak nechali, akorát, že jsem jim přidělala bednu z banánů, aby tak na ně nesvítilo slunce nebo proti dešti.“
Obyvatelé bytu poštolky jen odstínili, jinak se o ně nijak nestarají.
Emílie Leipertová, obyvatelka bytu: „Pořídili jsme si fólie na okna, aby oni neviděli nás a my jsme měli zážitek. Je to úžasné se na ně dívat a pozorovat jak se krmí a jak samec nosí samičce myši.“
V tomto ročním období jsou nálezy mláďat v lesích či parcích velmi časté.
Marcela Rozprýmová, vedoucí přírodovědného kroužku SVČ Bruntál: „Teď nosí mláďata docela často, bývají to většinou mláďata drozdů nebo kosů a tady tahle mláďata máme pár dnů a zase je pouštíme.“
Při každém nálezu mláděte je třeba být velmi opatrný, další postup závisí na stáří a dalších okolnostech.
Marcela Rozprýmová, vedoucí přírodovědného kroužku SVČ Bruntál: „Určitě kontaktovat záchrannou stanici a ta pak řekne, co s ní.“
Na Bruntálsku jde o telefon: 554 291 000
---
Hasiči už naplno využívají nové výjezdové centrum, jehož stavba byla po dvou a půl letech dokončena na okraji Nového Jičína. Nová stanice splňuje všechny současné standardy práce záchranářů.
Základní kámen nové hasičské stanice u ulice Propojovací v Novém Jičíně byl položen na podzim roku 2020, po dvou a půl letech se jednotka přestěhovala do nového objektu.
Petr Adamus, ředitel ÚO HZS Nový Jičín: “Nový areál poskytuje nesrovnatelně kvalitnější zázemí pro fungování jednotky a z hlediska odborné, fyzické přípravy a nejrůznějších výcviků, ale také z hlediska servisu pro techniku a technické prostředky.”
Dosavadní budova hasičů v centru města byla už zastaralá a záchranáři v ní doslova bojovali o každé volné místo.
Petr Adamus, ředitel ÚO HZS Nový Jičín: “Hasičská stanice poskytuje stále velmi kvalitní napojení a centrum města, co se určitě zlepšilo, tak je napojení na dálnici D48.”
Výstavba nového areálu za téměř 300 milionů korun byla financována z fondů Evropské unie a ze státního rozpočtu. Pozemky darovalo město Nový Jičín.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Je pravdou, že na základě požadavku hasičského záchranného sbor byly pozemky města v této lokalitě zhruba před deseti lety darovány právě hasičskému záchrannému sboru pro vybudování této nové centrální hasičské stanice. Jejich hodnota v tehdejší době byla zhruba dvacet milionů korun:”
Po přestěhování hasičů zůstala v centru prázdná budova. Město prověřuje, zda by ji využilo.
---
Kriminalisté z Ostravy vyšetřují další podvod, který se uskutečnil prostřednictvím internetu. Oběť uvěřila falešné reklamě, kde moderátor Leoš Mareš doporučoval snadné vydělání peněz. Muž o všechny investované peníze přišel.
Chcete rychle vydělat peníze? Podívejte se, jak to dělá Leoš Mareš. Tato reklama s fotografií známého moderátora stačila k tomu, aby 36letý muž přišel během pár dní o 200 tisíc korun. Podvodníci populární a úspěšné osobnosti k podobným podvodům často využívají.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Pachatelé využívají profily jak zpěváků, známých osobností, tak politiků, například Petra Fialy nebo zpěváka Leoše Mareše. Doprovázený text s reklamou je velmi podobný - rychlé vydělání peněz, investice či jak ušetřit."
Pavel Vítek, vedoucí oddělení kybekriminality PČR MS kraje: "Většinou je na té stránce nějaké políčko, kde je třeba zadat kontaktní údaje. Potom je ten sled vcelku rychlý, protože se vám ozve telefonicky nějaká osoba."
Muže kontaktovala makléřka Irena, která mu začala radit s investicemi. On pak jen spokojeně sledoval tabulky, které mu posílala. Peněz rychle přibývalo. Bohužel jen na papíře.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Irena přesvědčovala a naléhala, aby investice zvýšil, což se jí nakonec podařilo. Muž ze svého účtu poslal 60.000 korun. Na zaregistrované stránce po celou dobu sledoval zhodnocení svých peněz, kde viděl, že je v plusu a rostou mu zisky."
V těchto případech je velmi malá pravděpodobnost, že se peníze někdy podaří získat zpět. Nejlepší ochranou je prevence. Nikdy nic neposílat lidem, které neznáte. Ať už se představí jako bankéř či policista.
---
Zemědělci, myslivci a dobrovolníci se snaží už několik let najít způsob, jak zachránit zvěř schovanou v polích před ostrými břity žacích strojů. Jednou z vysoce účinných se ukazuje vyhledávání zvěře pomocí dronů s termokamerami. Minimálně jeden takový by chtěli pořídit ve Václavovicích.
Aby nedocházelo k masakrování zvěře při strojním kosení, procházejí pole a louky dobrovolníci. Ti se snaží ukrytou zvěř najít a před posekáním zachránit.
Dobrovolnice: “Já jsem tady, protože jsem se o tom dozvěděla přes skupinu a viděla jsem, jak stroje ta srnčata sekají. Tak jsem se rozhodla, že se připojím a pomůžu. Věřím, že zachráníme hodně srnčat.”
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Vyháníme mláďata srn srnčata, ale nejen je. Také jinou drobnou zvěř. Sháníme dobrovolníky, protože to pole musíme projít, musíme se dívat do těch trav, protože ta zvěř je ukrytá v trsech trávy. Jde to celkem špatně vidět.”
Procházení polí je náročné a dobrovolníkům proto už pomáhají drony s termovizí, které přesně odhalují skrytou zvěř.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Těch dobrovolníků je málo, proto kdybychom pořídili nějaký ten dron s termovizí, tak by to byla velká pomoc. Protože vyletíme tím dronem v ranních hodinách, kdy to pole ještě není nahřáté a ta srnčata v poli tou kamerou krásně vidíme. Srnčata a další drobnou zvěř můžeme vysbírat a po seči je zase vrátíme do přírody.”
Na pořízení dronu s termokamerou se lidé skládají ve veřejné sbírce.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Ministerstvo zemědělství na to dotace bohužel neposkytuje. Snad dává dotace jen na nějaké lišty, které upozorní kombajn, že se nějaká zvěř v poli nachází. Drony s termokamerou už používají někde v Čechách. Také založili sbírku na Doniu a vysbírali prostředky, mají snad 4 drony a mají stoprocentní účinnost. Vím, že nemají stočené žádné mláďata díky tomu dronu. Já bych chtěla trošku pomoct tady nám dobrovolníkům a okolním mysliveckým spolkům a proto jsem založila sbírku na Donio. Je to vlastně sbírka tady pro Moravskoslezský kraj. Ráda bych vybrala penízky na pořízení aspoň jednoho dronu. Proto běží momentálně sbírka na Donio pod názvem Zachraňme zvířata a drobnou zvěř v Moravskoslezském kraji.”
Použití dronu s termovizí by mělo výrazně snížit množství zvěře usmrcené sekačkami.
---
Studénka se v oblasti odpadového hospodářství chystá začít zavádět systém door to door. Ten by měl principem snadné dostupnosti nádob na separaci téměř u každého domu více motivovat obyvatele ke třídění.
Jak snížit množství komunálního odpadu, tím se i ve Studénce zabývají delší dobu. Radnice nechala zpracovat Studii optimalizace systému nakládání s komunálními odpady. Nyní zastupitelé schválili přistoupení k systému třídění door to door, jehož princip spočívá v tom, že by občané měli mít nádoby i na třídění přímo u každého domu.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “První pohled je z hlediska rodinných domů, tam je to asi jednodušší, zde by měli občané dostat popelnice na směsný komunální odpad, na papír, plast a na bioodpad. To by měl mít každý u svého rodinného domku. Další fáze je sídlištní zástavba, tam je to trošku problematické z hlediska prostoru.”
I mezi panelovými domy by mělo vzniknout více míst s menšími kontejnery na komunální i tříděný odpad a naopak z města zmizí velká popelnicová hnízda. Realizace systému door to door proběhne v příštím roce.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Za rok 2021 bylo množství vyprodukovaného komunálního odpadu na občana zhruba 162 kilogramů, v roce 2022 ta hodnota byla už na 178 kilogramech. V těch dalších letech je obrovský předpoklad, že pokud bychom nezavedli žádnou změnu, tak na tom skládkovném budeme doplácet ta penále, která legislativa ukládá.”
Aktuálně tu obyvatelé vytřídí 40 procent odpadu, dle zákona by to od roku 2025 mělo být 60 procent.
---
V Ostravě loni začala nová tradice udělování titulů Ředitel školy roku. Pro rok 2023 v této anketě zvítězili hned tři výjimeční pedagogové a na jejich nominacích se shodlo i zastupitelstvo města.
V loňském školním roce vznikla v Ostravě nová anketa s názvem Ředitel školy roku. Nominace k tomuto ocenění může podat kdokoliv. Mohou to být děti, kolegové nebo i rodiče dětí. Za rok 2023 město obdrželo celkem 16 nominací, ze kterých byly vybráni tři vítězové.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: „Za dobrou školou je třeba vždy hledat výjimečného ředitele a skvělé učitele. Je to ředitel, kdo vtiskne škole její dobré jméno, odpracuje stovky hodin, aby zajistil nejen materiální záležitosti, ale také zdravé klima školy a její příznivou atmosféru. Ocenění přichází s inovativními postupy, umí motivovat své okolí, jsou vzorem dětem, rodičům i pedagogům. Jsem velmi ráda, že město si zásadnost práce ředitelů uvědomuje a tyto klíčové manažery oceňuje."
Zastupitelstvo města tak titul Ředitel roku 2023 udělilo ředitelce Základní školy Dětská v Porubě, která preferuje moderní metody, kritické myšlení i projektové vyučování.
Zuzana Škapová, ředitelka, ZŠ Dětská: “My jsme v minulém roce navázali spolupráci s libereckou univerzitou. Studenti pro nás připravili tuto didaktickou hru. Připravili odemykací úlohy, které děti ve třídách řešily a aby mohly vůbec začít těžit písmenka, tak musely uhodnout větší úlohu, aby do třídy mohly jít.”
Dalším Ředitelem roku je Jan Veřmiřovský ze školy na Březinově ulici v Zábřehu, který se zasadil o vybavení školy moderními učebnami a technologiemi a třetí oceněnou je ředitelka Mateřské školy na Varenské ulici Stanislava Korcová, která se zaměřuje na práci s nadanými dětmi a rozvíjí jejich talenty.
---
Lidé mají jednu velkou zvláštnost, že rodí svá mláďata – děti, v průběhu celého roku. V přírodě je zrození nového tvora soustředěno především na jarní období. Své o tom vědí obyvatelé sídlištního bytu v Bruntále. Již pátým rokem u nich doma hnízdí poštolky.
Poštolka obecná, jeden z našich nejmenších dravců, je známá svým hnízděním na vysokých stanovištích, kostelních věžích a dokonce i parapetech oken.
Emílie Leipertová, obyvatelka bytu: „My to máme teď pátý rok a vzniklo to úplně náhodou, že jsem chtěla zužitkovat starý kastrol, tak jsem tam dala hlínu a nasadila semínka petržele. No a místo petržele tam přiletěla poštolka a nakladla vajíčka, tak už jsme to tak nechali, akorát, že jsem jim přidělala bednu z banánů, aby tak na ně nesvítilo slunce nebo proti dešti.“
Obyvatelé bytu poštolky jen odstínili, jinak se o ně nijak nestarají.
Emílie Leipertová, obyvatelka bytu: „Pořídili jsme si fólie na okna, aby oni neviděli nás a my jsme měli zážitek. Je to úžasné se na ně dívat a pozorovat jak se krmí a jak samec nosí samičce myši.“
V tomto ročním období jsou nálezy mláďat v lesích či parcích velmi časté.
Marcela Rozprýmová, vedoucí přírodovědného kroužku SVČ Bruntál: „Teď nosí mláďata docela často, bývají to většinou mláďata drozdů nebo kosů a tady tahle mláďata máme pár dnů a zase je pouštíme.“
Při každém nálezu mláděte je třeba být velmi opatrný, další postup závisí na stáří a dalších okolnostech.
Marcela Rozprýmová, vedoucí přírodovědného kroužku SVČ Bruntál: „Určitě kontaktovat záchrannou stanici a ta pak řekne, co s ní.“
Na Bruntálsku jde o telefon: 554 291 000
---
Hasiči už naplno využívají nové výjezdové centrum, jehož stavba byla po dvou a půl letech dokončena na okraji Nového Jičína. Nová stanice splňuje všechny současné standardy práce záchranářů.
Základní kámen nové hasičské stanice u ulice Propojovací v Novém Jičíně byl položen na podzim roku 2020, po dvou a půl letech se jednotka přestěhovala do nového objektu.
Petr Adamus, ředitel ÚO HZS Nový Jičín: “Nový areál poskytuje nesrovnatelně kvalitnější zázemí pro fungování jednotky a z hlediska odborné, fyzické přípravy a nejrůznějších výcviků, ale také z hlediska servisu pro techniku a technické prostředky.”
Dosavadní budova hasičů v centru města byla už zastaralá a záchranáři v ní doslova bojovali o každé volné místo.
Petr Adamus, ředitel ÚO HZS Nový Jičín: “Hasičská stanice poskytuje stále velmi kvalitní napojení a centrum města, co se určitě zlepšilo, tak je napojení na dálnici D48.”
Výstavba nového areálu za téměř 300 milionů korun byla financována z fondů Evropské unie a ze státního rozpočtu. Pozemky darovalo město Nový Jičín.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Je pravdou, že na základě požadavku hasičského záchranného sbor byly pozemky města v této lokalitě zhruba před deseti lety darovány právě hasičskému záchrannému sboru pro vybudování této nové centrální hasičské stanice. Jejich hodnota v tehdejší době byla zhruba dvacet milionů korun:”
Po přestěhování hasičů zůstala v centru prázdná budova. Město prověřuje, zda by ji využilo.
---
Kriminalisté z Ostravy vyšetřují další podvod, který se uskutečnil prostřednictvím internetu. Oběť uvěřila falešné reklamě, kde moderátor Leoš Mareš doporučoval snadné vydělání peněz. Muž o všechny investované peníze přišel.
Chcete rychle vydělat peníze? Podívejte se, jak to dělá Leoš Mareš. Tato reklama s fotografií známého moderátora stačila k tomu, aby 36letý muž přišel během pár dní o 200 tisíc korun. Podvodníci populární a úspěšné osobnosti k podobným podvodům často využívají.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Pachatelé využívají profily jak zpěváků, známých osobností, tak politiků, například Petra Fialy nebo zpěváka Leoše Mareše. Doprovázený text s reklamou je velmi podobný - rychlé vydělání peněz, investice či jak ušetřit."
Pavel Vítek, vedoucí oddělení kybekriminality PČR MS kraje: "Většinou je na té stránce nějaké políčko, kde je třeba zadat kontaktní údaje. Potom je ten sled vcelku rychlý, protože se vám ozve telefonicky nějaká osoba."
Muže kontaktovala makléřka Irena, která mu začala radit s investicemi. On pak jen spokojeně sledoval tabulky, které mu posílala. Peněz rychle přibývalo. Bohužel jen na papíře.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Irena přesvědčovala a naléhala, aby investice zvýšil, což se jí nakonec podařilo. Muž ze svého účtu poslal 60.000 korun. Na zaregistrované stránce po celou dobu sledoval zhodnocení svých peněz, kde viděl, že je v plusu a rostou mu zisky."
V těchto případech je velmi malá pravděpodobnost, že se peníze někdy podaří získat zpět. Nejlepší ochranou je prevence. Nikdy nic neposílat lidem, které neznáte. Ať už se představí jako bankéř či policista.
---
Zemědělci, myslivci a dobrovolníci se snaží už několik let najít způsob, jak zachránit zvěř schovanou v polích před ostrými břity žacích strojů. Jednou z vysoce účinných se ukazuje vyhledávání zvěře pomocí dronů s termokamerami. Minimálně jeden takový by chtěli pořídit ve Václavovicích.
Aby nedocházelo k masakrování zvěře při strojním kosení, procházejí pole a louky dobrovolníci. Ti se snaží ukrytou zvěř najít a před posekáním zachránit.
Dobrovolnice: “Já jsem tady, protože jsem se o tom dozvěděla přes skupinu a viděla jsem, jak stroje ta srnčata sekají. Tak jsem se rozhodla, že se připojím a pomůžu. Věřím, že zachráníme hodně srnčat.”
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Vyháníme mláďata srn srnčata, ale nejen je. Také jinou drobnou zvěř. Sháníme dobrovolníky, protože to pole musíme projít, musíme se dívat do těch trav, protože ta zvěř je ukrytá v trsech trávy. Jde to celkem špatně vidět.”
Procházení polí je náročné a dobrovolníkům proto už pomáhají drony s termovizí, které přesně odhalují skrytou zvěř.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Těch dobrovolníků je málo, proto kdybychom pořídili nějaký ten dron s termovizí, tak by to byla velká pomoc. Protože vyletíme tím dronem v ranních hodinách, kdy to pole ještě není nahřáté a ta srnčata v poli tou kamerou krásně vidíme. Srnčata a další drobnou zvěř můžeme vysbírat a po seči je zase vrátíme do přírody.”
Na pořízení dronu s termokamerou se lidé skládají ve veřejné sbírce.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Ministerstvo zemědělství na to dotace bohužel neposkytuje. Snad dává dotace jen na nějaké lišty, které upozorní kombajn, že se nějaká zvěř v poli nachází. Drony s termokamerou už používají někde v Čechách. Také založili sbírku na Doniu a vysbírali prostředky, mají snad 4 drony a mají stoprocentní účinnost. Vím, že nemají stočené žádné mláďata díky tomu dronu. Já bych chtěla trošku pomoct tady nám dobrovolníkům a okolním mysliveckým spolkům a proto jsem založila sbírku na Donio. Je to vlastně sbírka tady pro Moravskoslezský kraj. Ráda bych vybrala penízky na pořízení aspoň jednoho dronu. Proto běží momentálně sbírka na Donio pod názvem Zachraňme zvířata a drobnou zvěř v Moravskoslezském kraji.”
Použití dronu s termovizí by mělo výrazně snížit množství zvěře usmrcené sekačkami.
---
Studénka se v oblasti odpadového hospodářství chystá začít zavádět systém door to door. Ten by měl principem snadné dostupnosti nádob na separaci téměř u každého domu více motivovat obyvatele ke třídění.
Jak snížit množství komunálního odpadu, tím se i ve Studénce zabývají delší dobu. Radnice nechala zpracovat Studii optimalizace systému nakládání s komunálními odpady. Nyní zastupitelé schválili přistoupení k systému třídění door to door, jehož princip spočívá v tom, že by občané měli mít nádoby i na třídění přímo u každého domu.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “První pohled je z hlediska rodinných domů, tam je to asi jednodušší, zde by měli občané dostat popelnice na směsný komunální odpad, na papír, plast a na bioodpad. To by měl mít každý u svého rodinného domku. Další fáze je sídlištní zástavba, tam je to trošku problematické z hlediska prostoru.”
I mezi panelovými domy by mělo vzniknout více míst s menšími kontejnery na komunální i tříděný odpad a naopak z města zmizí velká popelnicová hnízda. Realizace systému door to door proběhne v příštím roce.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Za rok 2021 bylo množství vyprodukovaného komunálního odpadu na občana zhruba 162 kilogramů, v roce 2022 ta hodnota byla už na 178 kilogramech. V těch dalších letech je obrovský předpoklad, že pokud bychom nezavedli žádnou změnu, tak na tom skládkovném budeme doplácet ta penále, která legislativa ukládá.”
Aktuálně tu obyvatelé vytřídí 40 procent odpadu, dle zákona by to od roku 2025 mělo být 60 procent.
---
V Ostravě loni začala nová tradice udělování titulů Ředitel školy roku. Pro rok 2023 v této anketě zvítězili hned tři výjimeční pedagogové a na jejich nominacích se shodlo i zastupitelstvo města.
V loňském školním roce vznikla v Ostravě nová anketa s názvem Ředitel školy roku. Nominace k tomuto ocenění může podat kdokoliv. Mohou to být děti, kolegové nebo i rodiče dětí. Za rok 2023 město obdrželo celkem 16 nominací, ze kterých byly vybráni tři vítězové.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: „Za dobrou školou je třeba vždy hledat výjimečného ředitele a skvělé učitele. Je to ředitel, kdo vtiskne škole její dobré jméno, odpracuje stovky hodin, aby zajistil nejen materiální záležitosti, ale také zdravé klima školy a její příznivou atmosféru. Ocenění přichází s inovativními postupy, umí motivovat své okolí, jsou vzorem dětem, rodičům i pedagogům. Jsem velmi ráda, že město si zásadnost práce ředitelů uvědomuje a tyto klíčové manažery oceňuje."
Zastupitelstvo města tak titul Ředitel roku 2023 udělilo ředitelce Základní školy Dětská v Porubě, která preferuje moderní metody, kritické myšlení i projektové vyučování.
Zuzana Škapová, ředitelka, ZŠ Dětská: “My jsme v minulém roce navázali spolupráci s libereckou univerzitou. Studenti pro nás připravili tuto didaktickou hru. Připravili odemykací úlohy, které děti ve třídách řešily a aby mohly vůbec začít těžit písmenka, tak musely uhodnout větší úlohu, aby do třídy mohly jít.”
Dalším Ředitelem roku je Jan Veřmiřovský ze školy na Březinově ulici v Zábřehu, který se zasadil o vybavení školy moderními učebnami a technologiemi a třetí oceněnou je ředitelka Mateřské školy na Varenské ulici Stanislava Korcová, která se zaměřuje na práci s nadanými dětmi a rozvíjí jejich talenty.
---
