Ostravský obvod Pustkovec má znovu sportovní halu. Skončila totiž rozsáhlá rekonstrukce bývalé sokolovny, která tak znovu může začít sloužit nejen sportovním spolkům, ale také dětem s přilehlé základní školy.
Původní hala Sokola Pustkovec byla vybudována v roce 1979 a pak už do ní nikdo příliš neinvestoval. Došlo to až tak daleko, že ji přestala využívat přilehlá škola, protože nesplňovala hygienické normy. To už je ale vše zapomenuto, hala je po rekonstrukci a zase začíná plně sloužit svému účelu. Stavba měla mírné zpoždění kvůli vadné kanalizaci.
Rudolf Kondula (PPŽ), starosta Ostravy-Pustkovce: "300 dnů na realizaci jsem chtěl dodržet. Bohužel těch 40 dnů zpoždění vzniklo kvůli kanalizaci, ale opravdu jsem nedovolil pustit všechny svody ze střechy do staré kanalizace."
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "My jsme na to přispěli částku 15 milionů korun, která z těch celkových 49 byla podmínka proto, aby si mohl Pustkovec požádat o dotaci z Národní sportovní agentury. Jsem rád, že jsme tomu šli naproti a že se podařilo získat tu dotaci. Jen bych připomněl, že v loňském roce Ostrava získala tři dotace z Národní sportovní agentury."
Rekonstrukce vyšla na 50 milionů korun a klíčová byla rychlost, protože o peníze z Národní sportovní agentury se ucházelo mnoho žadatelů z celé země. Kromě spolků a klubů budou halu znovu využívat i školáci.
Miroslav Bučánek, ředitel ZŠ Josefa Valčíka: "Stoprocentní časová úspora, navíc ta hala je krásná, děti tady budou moct využívat úplně všechno, takže se těšíme."
Jan Dekický (ODS), místostarosta Ostravy-Poruby: "Zázemí, nejen pro tréninky, ale i pro zápasy, které tady přes zimu hrajeme, je krásné, nové, voňavé. Proti tomu, co to bylo, je to nebe a dudy."
Pustkovec chce příští rok ještě vybudovat u haly nářaďovnu. Pozemky pro její stavbu věnoval obvodu Sokol.
---
Obyvatelé Frýdku-Místku se mohou na Vánoce těšit nejen na vánoční strom na Zámeckém náměstí ve Frýdku, ale také na zbrusu novou pokladničku pro charitativní sbírku. Zajímavé na ni je, že ji vyrobili žáci místní Střední odborné školy.
Před dvěma lety vznikla vánoční pokladnička, která byla umístěna na náměstí Svobody v Místku. Nabízela se proto myšlenka, aby podobná pokladnička vznikla i pro Zámecké náměstí ve Frýdku.
Petr Korč (Naše město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Pokladnička, která bývala na místeckém náměstí, téměř pravidelně musela odolávat nájezdům nenechavců a několikrát v historii se stalo, že tam byl pokus nebo dokonce dokonaný pokus o to, odcizit nějakou část sbírky, což je, myslím, velmi nepřístojné a nevhodné. A samozřejmě jenom policie a kamerový systém tomu nezabrání, takže jsme spojili dvě věci. Přišli jsme s tím, že bychom chtěli pokladničky nové, které zároveň budou vznikat organicky na území města, takže ten první návrh vzešel z rukou studentů Základní umělecké školy. A tady studenti pod dozorem pedagogů dotáhli tu první pokladničku. A jelikož jsme rozšířili rozsvěcování vánočního stromu i na frýdeckém náměstí, tak samozřejmě jsme chtěli, aby pod oběma vánočními stromy byla pokladnička, kde se budou sbírat finance vždy na ten účel v tom konkrétním roce. Tak proto vzniká pokladnička druhá, která bude na frýdeckém náměstí.“
Výroby se ujali žáci SOŠ Frýdek-Místek.
Radek Sklář, mistr odborného výcviku, SOŠ F-M: „Náročné to bylo docela dost, protože tady nebyl žádný projekt. Udělali jsme to víceméně z hlavy, takže kluci dostávali nějaké zadání vždycky chvilku před tím, než se začalo něco budovat. Udělali na tom docela dost hodin, asi tak v součtu týden, ale tím, že oni mají výuku, tak se to muselo trošičku rozkouskovat. Chtěli udělat jednu a tu samou pokladničku. Já jsem prohlásil, že nebudu dělat jednu a tu samou věc, tak jsme zvolili druhý nápad, který vyhrál, a pustili jsme se do toho.“
Pro vybrané žáky to byla vynikající příležitost získat potřebné zkušenosti a zároveň předvést veřejnosti své umění.
anketa: žáci SOŠ
„Ze začátku jsme dělali podstavec, ať to má na čem držet. Takový projekt je tady udělaný, aby se to neodcizilo, takže to bude přivázané. Ale nejtěžší na tom bylo asi udělat ty vločky. Vločky byly zavařené z plechu a je to precizní práce. Cením moc nápad pana mistra s mašličkou.“
„Bylo to i v rámci vyučování, bavilo nás to, byla to zábava. Všechno sedí, na milimetr přesně.“
Petr Korč (Naše město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Já jsem velmi mile překvapen. Nejenom množství materiálu, ale i množství invence je mnohem větší. A jsou tam ty spojovací prvky v těch vločkách. Ale myslím si, že ten motiv je vánoční a bude se líbit. A je to o tom, aby se ta akce byla příjemná, a vždycky je dobré v tom předvánočním čase spojit příjemné s užitečným. Když se líbí strom, bude se líbit i pokladnička, tak i to přispěje k tomu, že třeba ta částka, kterou se podaří vybrat, bude reprezentativní a bude použita zase tím správným směrem.“
---
Začleňování lidí s autismem a mentálním postižením do běžného života - to je poslání organizace Mikasa, která už řadu let pomáhá rodinám po celém Moravskoslezském kraji. Jednou ze služeb, které nabízí, je Homesharing.
Organizace Mikasa funguje už 16 let. Za tu dobu pomohla řadě rodin dětí s autismem a intelektovým znevýhodněním. A právě díky Homesharingu, neboli sdílené péči, jim dopřeje čas jen pro sebe.
Michal Panáček, ředitel Mikasy: ,,V rámci rodin, které by byly rády za Homesharing, čili za hostitele, který jim pomůže, tak máme kolem 100 rodin. Jde o to, že vyškolený hostitel, což je laik, který projde vzděláváním, si na určitou dobu bere dítě s autismem, intelektovým znevýhodněním do své péče.”
Martina Mašková, účastnice Homesharingu, maminka Markétky: ,,Homesharing jsme začali využívat v tomto roce. Zhruba asi ve 3 letech přišly febrilní křeče a byli jsme odkázáni na neurology. Ona opravdu potřebuje 24 hodinovou péči.”
Nikola Holuschová, hostitelka Homesharingu: ,,Já se i profesně setkávám s lidmi s poruchou autistického spektra. I díky tomu jsem se dozvěděla o Homesharingu. Je to moje první zkušenost mimo práci. My to teď máme s Markétkou tak, že se většinou vídáme tak co 14 dní a je to takový parťák.”
Hostitelem se může stát kdokoliv, kdo má 18 let a více, je trestně bezúhonný a má především motivaci pomáhat druhým.
Michal Panáček, ředitel Mikasy: ,,Tady není předpokladem jakékoliv vzdělání, my nehledáme profesionály, pak by to byla sociální služba. My jsme jen provázející organizace, která je podporou pro obě strany.”
Ivana Juroková, průvodce Homesharingu: ,,Kdo by měl zájem stát se hostitelem, tak najde na našich stránkách formuláře, osobně se sejdeme a domluvíme se na dalším postupu.”
Veškeré informace jsou k dispozici na webových stránkách mikasazs.cz.
---
Studenti novojičínské Mendelovy střední školy prezentovali zahraniční stáže, financované z programu Erasmus plus. Ve firmách a různých společnostech v šesti zemích Evropy pracovali tři týdny.
Zahraniční stáže, financované z programu Erasmus plus, absolvovali studenti napříč všemi obory Mendelovy střední školy, zdravotnického, ekonomického a IT. V šesti zemích Evropy strávili v tři týdny, z toho čtrnáct dní bez pedagogického dozoru.
Kateřina Klevarová, koordinátorka Erasmus+, Mendelova střední škola: “V loňském školním roce jsme poslali studenty do šesti zemí, do Irska, Estonska, na Maltu, do Německa, Španělska a Finska. A naši studenti pracovali v různých firmách, malých a středních podnicích, domovech pro seniory, různých sociálních zařízení. Pracovali také v cestovních kancelářích, záleželo na oboru jejich studia.”
Teď, už jako čtvrťáci, prezentovali tito studenti své zkušenosti o rok mladším spolužákům, které možnost takto vycestovat čeká.
Adéla Žingorová, studentka Mendelovy střední školy: “Já jsem byla na Maltě a pracovala jsem jako ošetřovatelka v domově důchodců. Určitě jsem se posunula hodně v té angličtině, protože na Maltě je úřední jazyk angličtina.”
Samuel Mráz, student Mendelovy střední školy: “Já jsem byl tři týdny na Maltě, věnoval jsem se administrativě v domově důchodců a mou náplní byla práce v Excelu, ve Wordu, kde jsme se snažili digitalizovat ten jejich evidenční systém.”
Adam Vjaclovský, student Mendelovy střední školy: “Ve Finsku a byli jsme teda přímo v městě Turku. Byli jsme ve firmě Shift a byla to vlastně firma zaměřená na propagaci různých akcí a vlastně zvou si tam přímo slavné osobnosti z celého Finska.”
Lucie Haitlová, ředitelka Mendelovy střední školy: “My se dlouhodobě zapojujeme do programů Erasmus plus. Dává nám to smysl, protože žáci mají možnost vycestovat do zahraničí a odzkoušet si své odborné znalosti. Osamostatní se ve svém životě, zdokonalí své jazykové dovednosti.”
Pro nadcházející období chce škola umožnit zahraniční praxe téměř čtyřiceti studentům, a zapojit chce i další zemi - Rakousko.
---
Aliance pro bezemisní budoucnost zorganizovala v Třinci Roadshow Zero to hero. Jednalo se o setkání místní podnikatelské sféry se zástupci samosprávy MS kraje. Hlavním tématem byla dekarbonizace v našem regionu.
MS kraj musí ve své transformaci řešit dekarbonizaci podle požadavků Evropské unie.
Jana Morávková, ředitelka, Aliance pro bezemisní budoucnost: „Dokážeme tu dekarbonizaci pojmout ze všech možných úhlů a ze všech možných sektorů, protože ke každému sektoru máme odborného garanta. Nejvíce samozřejmě soustředíme na ty energeticky nejnáročnější odvětví, což je právě ten těžký průmysl.“
MS kraj chce být obcím příkladem, ale má v plánu pomoci i velkým podnikům.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Ta oblast, kde můžeme pomoct, je naše vlastní budovy, naše vlastní doprava. Tam lze opravdu snížit tu uhlíkovou stopu a být příkladem pro naše obce. A co se týče velkých podniků, tak právě například úpravou územního plánu, kde bychom mohli instalovat malé jaderné elektrárny, které jsou naprosto bezemisní."
Například Třinecké železárny mají připravenu celou dekarbonizační strategii.
Jiří Mravec, vedoucí dekarbonizace, Třinecké železárny: „Hlavní dekarbonizační projekty se týkají naší energetiky. Tam se jedná o odchod od uhlí, a co se týče Třinecké železárny, tak tam se jedná o přechod na elektrickou obloukovou pec.“
Do snahy o dekarbonizaci regionu zapadá i projekt třinecké CirkAreny.
Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), primátorka Třince: „Maximálně se snažíme být nápomocní, jak při samotné přípravě, tak v případě CirkAreny i při realizaci."
Panelové diskuse se zúčastnili také zástupci ČEZu, Českých drah nebo Svazu měst a obcí České republiky.
---
Letošní už desátý ročník běžeckého závodu Havířovská desítka přinesl rekordní účast i skvělou atmosféru. Akce si udržuje nejen sportovní, ale i charitativní rozměr, díky kterému se daří pomáhat handicapovaným sportovcům.
„Rozběháme Havířov“ – to je hlavní motto oblíbené podzimní akce Havířovská desítka. Jejím kouzlem je, že na start se mohou postavit všichni. Od těch nejmenších dětí přes dospělé až po seniory.
Zoe, vítězka dětské kategorie: “Ze začátku jsem byla jako docela vzadu, ale potom, jak jsme byli jako docela v té zatáčce na konci, tak jsem je všechny předběhla.”
V hlavním závodě na deset kilometrů jako první doběhl do cíle 33letý běžec z Keni.
Lobom Cheriuyot, vítěz Havířovské desítky: “Trať byla fajn, vedla po rovině. Česko je pěkné místo, proto jsem se přihlásil na Havířovskou desítku.”
Havířovskou desítku dlouhodobě podporuje také radnice.
Daniel Vachtarčík (HPH), náměstek primátora: “Desátý ročník, sedmdesát let Havířova, rekordní účast. Přesně tak jsme věřili, že to bude i s podporou města, kdy jsme navýšili dotaci organizátorům, aby mohli poskytnout slevu místním běžcům.”
Od samého začátku má závod i charitativní rozměr. Během uplynulých let se pro Handicap sport club podařilo vybrat už tři čtvrtě milionu korun.
---
Ostravský obvod Pustkovec má znovu sportovní halu. Skončila totiž rozsáhlá rekonstrukce bývalé sokolovny, která tak znovu může začít sloužit nejen sportovním spolkům, ale také dětem s přilehlé základní školy.
Původní hala Sokola Pustkovec byla vybudována v roce 1979 a pak už do ní nikdo příliš neinvestoval. Došlo to až tak daleko, že ji přestala využívat přilehlá škola, protože nesplňovala hygienické normy. To už je ale vše zapomenuto, hala je po rekonstrukci a zase začíná plně sloužit svému účelu. Stavba měla mírné zpoždění kvůli vadné kanalizaci.
Rudolf Kondula (PPŽ), starosta Ostravy-Pustkovce: "300 dnů na realizaci jsem chtěl dodržet. Bohužel těch 40 dnů zpoždění vzniklo kvůli kanalizaci, ale opravdu jsem nedovolil pustit všechny svody ze střechy do staré kanalizace."
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "My jsme na to přispěli částku 15 milionů korun, která z těch celkových 49 byla podmínka proto, aby si mohl Pustkovec požádat o dotaci z Národní sportovní agentury. Jsem rád, že jsme tomu šli naproti a že se podařilo získat tu dotaci. Jen bych připomněl, že v loňském roce Ostrava získala tři dotace z Národní sportovní agentury."
Rekonstrukce vyšla na 50 milionů korun a klíčová byla rychlost, protože o peníze z Národní sportovní agentury se ucházelo mnoho žadatelů z celé země. Kromě spolků a klubů budou halu znovu využívat i školáci.
Miroslav Bučánek, ředitel ZŠ Josefa Valčíka: "Stoprocentní časová úspora, navíc ta hala je krásná, děti tady budou moct využívat úplně všechno, takže se těšíme."
Jan Dekický (ODS), místostarosta Ostravy-Poruby: "Zázemí, nejen pro tréninky, ale i pro zápasy, které tady přes zimu hrajeme, je krásné, nové, voňavé. Proti tomu, co to bylo, je to nebe a dudy."
Pustkovec chce příští rok ještě vybudovat u haly nářaďovnu. Pozemky pro její stavbu věnoval obvodu Sokol.
---
Obyvatelé Frýdku-Místku se mohou na Vánoce těšit nejen na vánoční strom na Zámeckém náměstí ve Frýdku, ale také na zbrusu novou pokladničku pro charitativní sbírku. Zajímavé na ni je, že ji vyrobili žáci místní Střední odborné školy.
Před dvěma lety vznikla vánoční pokladnička, která byla umístěna na náměstí Svobody v Místku. Nabízela se proto myšlenka, aby podobná pokladnička vznikla i pro Zámecké náměstí ve Frýdku.
Petr Korč (Naše město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Pokladnička, která bývala na místeckém náměstí, téměř pravidelně musela odolávat nájezdům nenechavců a několikrát v historii se stalo, že tam byl pokus nebo dokonce dokonaný pokus o to, odcizit nějakou část sbírky, což je, myslím, velmi nepřístojné a nevhodné. A samozřejmě jenom policie a kamerový systém tomu nezabrání, takže jsme spojili dvě věci. Přišli jsme s tím, že bychom chtěli pokladničky nové, které zároveň budou vznikat organicky na území města, takže ten první návrh vzešel z rukou studentů Základní umělecké školy. A tady studenti pod dozorem pedagogů dotáhli tu první pokladničku. A jelikož jsme rozšířili rozsvěcování vánočního stromu i na frýdeckém náměstí, tak samozřejmě jsme chtěli, aby pod oběma vánočními stromy byla pokladnička, kde se budou sbírat finance vždy na ten účel v tom konkrétním roce. Tak proto vzniká pokladnička druhá, která bude na frýdeckém náměstí.“
Výroby se ujali žáci SOŠ Frýdek-Místek.
Radek Sklář, mistr odborného výcviku, SOŠ F-M: „Náročné to bylo docela dost, protože tady nebyl žádný projekt. Udělali jsme to víceméně z hlavy, takže kluci dostávali nějaké zadání vždycky chvilku před tím, než se začalo něco budovat. Udělali na tom docela dost hodin, asi tak v součtu týden, ale tím, že oni mají výuku, tak se to muselo trošičku rozkouskovat. Chtěli udělat jednu a tu samou pokladničku. Já jsem prohlásil, že nebudu dělat jednu a tu samou věc, tak jsme zvolili druhý nápad, který vyhrál, a pustili jsme se do toho.“
Pro vybrané žáky to byla vynikající příležitost získat potřebné zkušenosti a zároveň předvést veřejnosti své umění.
anketa: žáci SOŠ
„Ze začátku jsme dělali podstavec, ať to má na čem držet. Takový projekt je tady udělaný, aby se to neodcizilo, takže to bude přivázané. Ale nejtěžší na tom bylo asi udělat ty vločky. Vločky byly zavařené z plechu a je to precizní práce. Cením moc nápad pana mistra s mašličkou.“
„Bylo to i v rámci vyučování, bavilo nás to, byla to zábava. Všechno sedí, na milimetr přesně.“
Petr Korč (Naše město F-M), primátor Frýdku-Místku: „Já jsem velmi mile překvapen. Nejenom množství materiálu, ale i množství invence je mnohem větší. A jsou tam ty spojovací prvky v těch vločkách. Ale myslím si, že ten motiv je vánoční a bude se líbit. A je to o tom, aby se ta akce byla příjemná, a vždycky je dobré v tom předvánočním čase spojit příjemné s užitečným. Když se líbí strom, bude se líbit i pokladnička, tak i to přispěje k tomu, že třeba ta částka, kterou se podaří vybrat, bude reprezentativní a bude použita zase tím správným směrem.“
---
Začleňování lidí s autismem a mentálním postižením do běžného života - to je poslání organizace Mikasa, která už řadu let pomáhá rodinám po celém Moravskoslezském kraji. Jednou ze služeb, které nabízí, je Homesharing.
Organizace Mikasa funguje už 16 let. Za tu dobu pomohla řadě rodin dětí s autismem a intelektovým znevýhodněním. A právě díky Homesharingu, neboli sdílené péči, jim dopřeje čas jen pro sebe.
Michal Panáček, ředitel Mikasy: ,,V rámci rodin, které by byly rády za Homesharing, čili za hostitele, který jim pomůže, tak máme kolem 100 rodin. Jde o to, že vyškolený hostitel, což je laik, který projde vzděláváním, si na určitou dobu bere dítě s autismem, intelektovým znevýhodněním do své péče.”
Martina Mašková, účastnice Homesharingu, maminka Markétky: ,,Homesharing jsme začali využívat v tomto roce. Zhruba asi ve 3 letech přišly febrilní křeče a byli jsme odkázáni na neurology. Ona opravdu potřebuje 24 hodinovou péči.”
Nikola Holuschová, hostitelka Homesharingu: ,,Já se i profesně setkávám s lidmi s poruchou autistického spektra. I díky tomu jsem se dozvěděla o Homesharingu. Je to moje první zkušenost mimo práci. My to teď máme s Markétkou tak, že se většinou vídáme tak co 14 dní a je to takový parťák.”
Hostitelem se může stát kdokoliv, kdo má 18 let a více, je trestně bezúhonný a má především motivaci pomáhat druhým.
Michal Panáček, ředitel Mikasy: ,,Tady není předpokladem jakékoliv vzdělání, my nehledáme profesionály, pak by to byla sociální služba. My jsme jen provázející organizace, která je podporou pro obě strany.”
Ivana Juroková, průvodce Homesharingu: ,,Kdo by měl zájem stát se hostitelem, tak najde na našich stránkách formuláře, osobně se sejdeme a domluvíme se na dalším postupu.”
Veškeré informace jsou k dispozici na webových stránkách mikasazs.cz.
---
Studenti novojičínské Mendelovy střední školy prezentovali zahraniční stáže, financované z programu Erasmus plus. Ve firmách a různých společnostech v šesti zemích Evropy pracovali tři týdny.
Zahraniční stáže, financované z programu Erasmus plus, absolvovali studenti napříč všemi obory Mendelovy střední školy, zdravotnického, ekonomického a IT. V šesti zemích Evropy strávili v tři týdny, z toho čtrnáct dní bez pedagogického dozoru.
Kateřina Klevarová, koordinátorka Erasmus+, Mendelova střední škola: “V loňském školním roce jsme poslali studenty do šesti zemí, do Irska, Estonska, na Maltu, do Německa, Španělska a Finska. A naši studenti pracovali v různých firmách, malých a středních podnicích, domovech pro seniory, různých sociálních zařízení. Pracovali také v cestovních kancelářích, záleželo na oboru jejich studia.”
Teď, už jako čtvrťáci, prezentovali tito studenti své zkušenosti o rok mladším spolužákům, které možnost takto vycestovat čeká.
Adéla Žingorová, studentka Mendelovy střední školy: “Já jsem byla na Maltě a pracovala jsem jako ošetřovatelka v domově důchodců. Určitě jsem se posunula hodně v té angličtině, protože na Maltě je úřední jazyk angličtina.”
Samuel Mráz, student Mendelovy střední školy: “Já jsem byl tři týdny na Maltě, věnoval jsem se administrativě v domově důchodců a mou náplní byla práce v Excelu, ve Wordu, kde jsme se snažili digitalizovat ten jejich evidenční systém.”
Adam Vjaclovský, student Mendelovy střední školy: “Ve Finsku a byli jsme teda přímo v městě Turku. Byli jsme ve firmě Shift a byla to vlastně firma zaměřená na propagaci různých akcí a vlastně zvou si tam přímo slavné osobnosti z celého Finska.”
Lucie Haitlová, ředitelka Mendelovy střední školy: “My se dlouhodobě zapojujeme do programů Erasmus plus. Dává nám to smysl, protože žáci mají možnost vycestovat do zahraničí a odzkoušet si své odborné znalosti. Osamostatní se ve svém životě, zdokonalí své jazykové dovednosti.”
Pro nadcházející období chce škola umožnit zahraniční praxe téměř čtyřiceti studentům, a zapojit chce i další zemi - Rakousko.
---
Aliance pro bezemisní budoucnost zorganizovala v Třinci Roadshow Zero to hero. Jednalo se o setkání místní podnikatelské sféry se zástupci samosprávy MS kraje. Hlavním tématem byla dekarbonizace v našem regionu.
MS kraj musí ve své transformaci řešit dekarbonizaci podle požadavků Evropské unie.
Jana Morávková, ředitelka, Aliance pro bezemisní budoucnost: „Dokážeme tu dekarbonizaci pojmout ze všech možných úhlů a ze všech možných sektorů, protože ke každému sektoru máme odborného garanta. Nejvíce samozřejmě soustředíme na ty energeticky nejnáročnější odvětví, což je právě ten těžký průmysl.“
MS kraj chce být obcím příkladem, ale má v plánu pomoci i velkým podnikům.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Ta oblast, kde můžeme pomoct, je naše vlastní budovy, naše vlastní doprava. Tam lze opravdu snížit tu uhlíkovou stopu a být příkladem pro naše obce. A co se týče velkých podniků, tak právě například úpravou územního plánu, kde bychom mohli instalovat malé jaderné elektrárny, které jsou naprosto bezemisní."
Například Třinecké železárny mají připravenu celou dekarbonizační strategii.
Jiří Mravec, vedoucí dekarbonizace, Třinecké železárny: „Hlavní dekarbonizační projekty se týkají naší energetiky. Tam se jedná o odchod od uhlí, a co se týče Třinecké železárny, tak tam se jedná o přechod na elektrickou obloukovou pec.“
Do snahy o dekarbonizaci regionu zapadá i projekt třinecké CirkAreny.
Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), primátorka Třince: „Maximálně se snažíme být nápomocní, jak při samotné přípravě, tak v případě CirkAreny i při realizaci."
Panelové diskuse se zúčastnili také zástupci ČEZu, Českých drah nebo Svazu měst a obcí České republiky.
---
Letošní už desátý ročník běžeckého závodu Havířovská desítka přinesl rekordní účast i skvělou atmosféru. Akce si udržuje nejen sportovní, ale i charitativní rozměr, díky kterému se daří pomáhat handicapovaným sportovcům.
„Rozběháme Havířov“ – to je hlavní motto oblíbené podzimní akce Havířovská desítka. Jejím kouzlem je, že na start se mohou postavit všichni. Od těch nejmenších dětí přes dospělé až po seniory.
Zoe, vítězka dětské kategorie: “Ze začátku jsem byla jako docela vzadu, ale potom, jak jsme byli jako docela v té zatáčce na konci, tak jsem je všechny předběhla.”
V hlavním závodě na deset kilometrů jako první doběhl do cíle 33letý běžec z Keni.
Lobom Cheriuyot, vítěz Havířovské desítky: “Trať byla fajn, vedla po rovině. Česko je pěkné místo, proto jsem se přihlásil na Havířovskou desítku.”
Havířovskou desítku dlouhodobě podporuje také radnice.
Daniel Vachtarčík (HPH), náměstek primátora: “Desátý ročník, sedmdesát let Havířova, rekordní účast. Přesně tak jsme věřili, že to bude i s podporou města, kdy jsme navýšili dotaci organizátorům, aby mohli poskytnout slevu místním běžcům.”
Od samého začátku má závod i charitativní rozměr. Během uplynulých let se pro Handicap sport club podařilo vybrat už tři čtvrtě milionu korun.
---
