Stát urychlí přípravu protipovodňových opatření v Krnově. Dohodu, týkající se protipovodňových opatření na řece Opavě i Opavici podepsali ministr zemědělství, ředitel Povodí Odry a starosta Krnova.
Memorandum, které obsahuje harmonogram kroků a zároveň řeší financování, urychlí výstavbu protipovodňových opatření v Krnově až o čtyři roky.
Marek Výborný (KDU-ČSL), ministr zemědělství: “Je tam jasně stanoveno, že bude nyní probíhat zpracování projektové dokumentace. V horizontu 24 měsíců následně potom realizace samotného díla, vysoutěžení dodavatele a vzájemná koordinace, protože město Krnov má zájem na tom, aby se nejednalo o pouhá protipovodňová opatření, aby součástí toho byly zóny odpočinku, zóny klidu pro občany.”
Tomáš Hradil (Nez.), starosta Krnova: “Je to dobrý krok, ale dokud tady nebudeme mít všechno vybudováno, tak skákat do stropu nemůžeme, protože nás čekají další roky, kdy budeme trnout, jestli povodeň přijde nebo nepřijde.”
Součástí memoranda je také modernizace mostů přes řeku Opavu v ulici U Jatek a v ulici Sokolovská.
Jiří Tkáč, generální ředitel, Povodí Odry: “Ty se zvednou, protože ty historicky tvoří překážku v tom říčním profilu a s těmi mosty, je třeba se nad tím zamyslet a zvednout je nad stoletou vodu, protože mosty jako takové jsou, obecně příčné překážky jsou problém, zachycují se za to kmeny, pařezy, ta voda se vylije, strhne se to, udělá to přívalovou vlnu a tak dále.”
Přípravné i realizační práce budou v maximální možné výši hrazeny ze státního rozpočtu prostřednictvím příslušných dotačních programů.
---
Lidé ve Frýdku-Místku se mohou nově zbavovat drobného kovového odpadu ve speciálních kontejnerech. Radnice prostřednictvím Frýdecké skládky rozmístila po městě 50 šedých nádob. Díky třídění drobných kovů se tak ulehčí komunálnímu odpadu.
V ulicích Frýdku-Místku se objevily nové šedé kontejnery. Vypadají podobně jako ty na sklo, ale tyto jsou na drobný kovový odpad.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Město Frýdek-Místek společně s námi se rozhodlo, že zavedeme další oddělený sběr. Aby občané měli možnost třídit i kovy všeho druhu. To znamená veškeré plechovky, nejenom od nápojů, tak jak to mají dodneška, kdy už pět let sbíráme plechovky od nápojů, od různých energy drinků, Coca-Col a podobně, společně s plasty, ta možnost tady je i nadále. Takže do žlutých nádob pořád ty nápojové plechovky můžou dávat. Ale rozšířilo se to o oddělený sběr veškerých kovů."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Radnice prostřednictvím Frýdecké skládky nechala v novém roce rozmístit celkem 50 šedých nádob na drobné kovy. Do těchto kontejnerů nebo nádob mohou občané vhazovat drobné kovy, jako jsou kancelářské sponky, šroubky, hřebíky, konzervy a jiný drobný kovový odpad."
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Ten požadavek od lidí tady byl, takže se vytipovalo dalších 50 stanovišť ve Frýdku-Místku a začaly se v průběhu ledna rozvážet šedé nádoby typu zvon, které vidíte na snímcích a které se do města umísťují. Svážené budou pravidelně jedenkrát za měsíc a pak uvidíme podle potřeby, jestli ta potřeba bude častější, tak se budou vozit i častěji tyto nádoby."
Tomáš Kocich, pracovník Frýdecké skládky: "Rozvoz je prostě, oni přijedou, přistaví se kontejner, který má vlastní čip, který se musí načipovat a uvést do systému." - Co tam vidíte v tom systému? - "No, tak tady si najdu mapku. Jo. A zjistím si, kde mám nějaké body, kde prostě by se ty kontejnery měly nacházet. A vidím, že tu mám různé. Jo třeba hospodu tady. A já musím uvést ten čip. Přiřadit na tu adresu a takové." - K čemu to slouží potom, to čipování? - "No, čipování slouží k tomu, aby se vědělo, jestli byl svoz provedený nebo ne."
Nádoby se podařilo získat z projektu EKO-KOM, což je autorizovaná obalová společnost. Město je tedy dostalo do výpůjčky a nemuselo je nakupovat. Větší i menší kovy dál odebírají také tři městské sběrné dvory.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Z nich se to potom sváží na zařízení, na využití a do kovošrotu a podobně. Jo, akorát ty plechovky od nápojů, ty přebíráme na třídící lince v Lískovci. Ty se z plastu vytřídí a jdou vlastní cestou na využití také."
Od nového roku rozmístilo město na několik míst také 10 kontejnerů na textilní odpad. Ty ale fungují oproti kontejnerům Dobrovolnické organizace ADRA jinak.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Rozdíl je v tom, že organizace ADRA používá ještě textil, který tam občané vhodí, na další charitativní účely. Kdežto těch 10 nových kontejnerů na textilní odpad slouží opravdu na poničený a zničený textil. Rozhodli jsme se především k tomu, abychom splnili zákonnou povinnost, která od 1. 1. 2025 nastala, co se týče textilního odpadu. A zároveň samozřejmě ty šedé nádoby poslouží k tomu, aby došlo zase k lepšímu třídění a tím pádem úbytku směsného komunálního odpadu."
Třídění pomáhá udržet cenu za svoz a likvidaci odpadů na únosné výši. Loni lidé ve Frýdku-Místku vyhodili 9,5 tisíce tun komunálního odpadu. Dále 7,4 tisíce tun stavebního odpadu a přes 5 tisíc tun kompostovatelného odpadu.
---
Řidiči kamionů už si v zimě cestu na Slovensko přes Ostravici nezkrátí. Zákaz vjezdu vozidlům nad 12 tun bude policie hlídat z nového stanoviště přímo na trase. Otevřeno bylo letos v lednu.
Rizikový úsek silnice I/56 z Ostravice na Slovensko je v zimním období pravidelně uzavírán pro kamiony, které dříve často blokovaly dopravu v prudkých zatáčkách a stoupáních.
Tomáš Kužel, ředitel PČR Moravskoslezského kraje: „Pokud tady ty kamiony vjedou, téměř vždycky uvíznou. My jsme si dělali screening a jenom za minulou sezónu, za kterou považujeme období od listopadu do půlky dubna, tady porušilo zákaz vjezdu 800 kamionů.“
Řidiči kamionů často riskují postih dobrovolně kvůli úspory času i mýtného. Případná pokuta se jim prý stále vyplatí.
Helena Pešatová (PRO FRÝDLANT), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: „Výše pokut by měla být srovnatelná jak na České straně, tak na Slovenské i Polské. Tady na České straně máme za tento dopravní přestupek pokutu 1500 korun, za který se za slovenskou hranicí účtuje částka 800 až 1000 euro.“
Průjezd kamionů hlídají v Ostravici už druhou sezónu v náročných podmínkách hlídky státní i městské policie. Od ledna jim v tom pomůže nové zázemí.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK pro dopravu: „Vidí tam na kamery, které jsou v Ostravici a ve Frýdlantě, takže už dopředu vidí, že sem jede kamion. Pokud chceme, aby se tyto věci dodržovaly, tak musí mít i nějaký komfort. Proto přispěl Moravskoslezský kraj na toto zázemí částkou 900 000 korun a já doufám, že bude sloužit policii dobře.“
---
Z Jiříkova na Bruntálsku po dvou týdnech odjely kamiony s nelegálním odpadem. Mířily zpět do Německa, odkud pochází. Celní správa je doprovodila až na hraniční přechod v Rozvadově.
Pět kamionů se zbytky vyřazených letadel a větrných elektráren přijelo do Jiříkova 8. ledna. Celníci je krátce po oznámení zajistili botičkami.
Barbora Šišková (Jiná volba), starostka Jiříkova: “Těch 5 kamionů se vrátilo zpátky do Německa, protože se podařilo vyřešit všechnu byrokracii, to znamená, mezi českým a bavorským ministerstvem životního prostředí.”
Případem se zabývá i policie a Česká inspekce životního prostředí.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MSK: “Bruntálští kriminalisté z oddělení hospodářské kriminality zahájili úkony trestního řízení pro podezření z přečinu neoprávněného nakládání s odpady.”
První kamiony s nebezpečným odpadem do přírodního parku Sovinecko přijely už loni před Vánoci. Ty se nepodařilo zastavit a odpad je tak stále na místě.
Barbora Šišková (Jiná volba), starostka Jiříkova: “My přesně nevíme, kolik toho odpadu je, ale odhadem to bude možná kolem 10 kamionů. Je tady spousta sklolaminátů ať už v podobě těch dílů z letadel a vrtulí, tak zároveň je tady i drcený sklolaminát.”
MŽP a také ČIŽP teď usilovně pracují na tom, aby se nebezpečný odpad vrátil zpátky do Německa.
Pokud se tedy potvrdí jeho původ.
anketa: obyvatelé Jiříkova: “Měli dovážet plast na zpracování a ne sklolaminát.”
“Stroje nedovezli žádné, no a pak tady navozili tento bordel.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Je to obrovský problém, jedná se v podstatě za mě o nelegální činnost, je to miliardový byznys v rámci celé EU a bohužel se na něm podílejí i české firmy a čeští občané.”
Podle starostky Jiříkova odpad od německé firmy Roth International převzala ostravská firma Piroplastik.
---
Bezpečnost našich dětí v houstnoucí dopravě je bezesporu jednou z nejdůležitějších věcí a proto se i ostravští strážníci na jejich vzdělávání zaměřují. Dopravní výchova je i běžnou součástí výuky, ale přítomnost městských policistů ve školách účinek informací ještě znásobuje.
Mnozí školáci chodí už na prvním stupni do školy sami a proto je naprosto nezbytné, aby znali zásady bezpečnosti silničního provozu. Dbají na to už učitelky ve školkách a později samozřejmě i ve školách. Důležité jsou ale také preventivní programy městské policie, která se na dopravní výchovu zaměřuje už od nejmenších dětí a pokračuje i na základních školách.
Eva Dupáková, preventistka MP Ostrava: "Městská policie realizuje ve 42 ostravských základních školách dopravní výuku a máme ji rozdělenu na 3. a 4. třídu. Dnes se se třeťáky zaměřujeme na chodce."
Ve 3. třídě už mají žáci velmi dobré znalosti, které si později se strážníky zdokonalují přímo na dopravním hřišti, kde jezdí na kolech.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Pevence silničního provozu je nezbytná. My tomu jdeme naproti. Všichni, kdo jezdí v autech vnímají, že strážníci stojí v ranních hodinách na přechodech před jednotlivými školami, ale samozřejmě strážníci docházejí i do škol."
anketa, žáci 3. třídy ZŠ Gajdošova: "Baví mě to a jsem ráda, že tady přišli, aby nás něco naučili."
"Hodně se mi libí ta dopravní výchova."
Školky, školy a strážníci, ale samozřejmě nemohou nahradit rodinu a je naprosto nezbytné, aby i rodiče pravidla v dopravě dětem neustále vštěpovali a opakovali.
---
Děti z mateřských škol v Ostravě-Porubě se učí bruslit na zimním stadionu pod vedením profesionálních trenérů. Tuto sportovní aktivitu finančně podporuje radnice a mezi školkami je o ni velký zájem.
Do projektu jsou již zapojeny všechny školky z obvodu. Radnice bruslení zajišťuje ve spolupráci s porubským hokejovým klubem už 9. rokem.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: ,,Bruslení je dostupné pro všechny naše mateřské školy. Tím, že my jako zřizovatel jim navíc dáme finanční příspěvek, aby si to bruslení mohli dovolit i bez finanční spoluúčasti rodičů.”
Bruslit se děti učí na porubském zimním stadionu pod vedením zkušených trenérů a k dispozici mají také veškeré vybavení a pomůcky.
Petr Rambousek, hokejový trenér: ,,Tyto děti chodí jednou za měsíc. Ale ten posun v tom březnu už je znát, že už většinou odkládají ty hrazdičky a bruslí sami.”
Bruslení pro mateřské školy probíhá od listopadu do dubna a jednotlivé školky se střídají po dnech. Tentokrát byly na řadě děti z MŠ Dětská.
Martina Walková, učitelka v MŠ Dětská: ,,Chodíme na hodinku a půl. S tím, že vlastně děti si vyzkouší oblékání, sednou si do šaten hokejistů, což je pro ně taky takový obrovský zážitek.”
děti z MŠ Dětská: ,,Všichni bruslíme a musíme se to učit. A když třeba někdo spadne, tak potom se zvedne.”
,,Já se moc těším na bruslení. Umím bruslit, ale chci se ještě zlepšit.”
Některé děti se na lední brusle díky projektu postaví vůbec poprvé. Radnice chce proto v podpoře nejen bruslení, ale i dalších sportovních aktivit dětí z mateřských škol pokračovat i v dalších letech.
---
Stát urychlí přípravu protipovodňových opatření v Krnově. Dohodu, týkající se protipovodňových opatření na řece Opavě i Opavici podepsali ministr zemědělství, ředitel Povodí Odry a starosta Krnova.
Memorandum, které obsahuje harmonogram kroků a zároveň řeší financování, urychlí výstavbu protipovodňových opatření v Krnově až o čtyři roky.
Marek Výborný (KDU-ČSL), ministr zemědělství: “Je tam jasně stanoveno, že bude nyní probíhat zpracování projektové dokumentace. V horizontu 24 měsíců následně potom realizace samotného díla, vysoutěžení dodavatele a vzájemná koordinace, protože město Krnov má zájem na tom, aby se nejednalo o pouhá protipovodňová opatření, aby součástí toho byly zóny odpočinku, zóny klidu pro občany.”
Tomáš Hradil (Nez.), starosta Krnova: “Je to dobrý krok, ale dokud tady nebudeme mít všechno vybudováno, tak skákat do stropu nemůžeme, protože nás čekají další roky, kdy budeme trnout, jestli povodeň přijde nebo nepřijde.”
Součástí memoranda je také modernizace mostů přes řeku Opavu v ulici U Jatek a v ulici Sokolovská.
Jiří Tkáč, generální ředitel, Povodí Odry: “Ty se zvednou, protože ty historicky tvoří překážku v tom říčním profilu a s těmi mosty, je třeba se nad tím zamyslet a zvednout je nad stoletou vodu, protože mosty jako takové jsou, obecně příčné překážky jsou problém, zachycují se za to kmeny, pařezy, ta voda se vylije, strhne se to, udělá to přívalovou vlnu a tak dále.”
Přípravné i realizační práce budou v maximální možné výši hrazeny ze státního rozpočtu prostřednictvím příslušných dotačních programů.
---
Lidé ve Frýdku-Místku se mohou nově zbavovat drobného kovového odpadu ve speciálních kontejnerech. Radnice prostřednictvím Frýdecké skládky rozmístila po městě 50 šedých nádob. Díky třídění drobných kovů se tak ulehčí komunálnímu odpadu.
V ulicích Frýdku-Místku se objevily nové šedé kontejnery. Vypadají podobně jako ty na sklo, ale tyto jsou na drobný kovový odpad.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Město Frýdek-Místek společně s námi se rozhodlo, že zavedeme další oddělený sběr. Aby občané měli možnost třídit i kovy všeho druhu. To znamená veškeré plechovky, nejenom od nápojů, tak jak to mají dodneška, kdy už pět let sbíráme plechovky od nápojů, od různých energy drinků, Coca-Col a podobně, společně s plasty, ta možnost tady je i nadále. Takže do žlutých nádob pořád ty nápojové plechovky můžou dávat. Ale rozšířilo se to o oddělený sběr veškerých kovů."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Radnice prostřednictvím Frýdecké skládky nechala v novém roce rozmístit celkem 50 šedých nádob na drobné kovy. Do těchto kontejnerů nebo nádob mohou občané vhazovat drobné kovy, jako jsou kancelářské sponky, šroubky, hřebíky, konzervy a jiný drobný kovový odpad."
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Ten požadavek od lidí tady byl, takže se vytipovalo dalších 50 stanovišť ve Frýdku-Místku a začaly se v průběhu ledna rozvážet šedé nádoby typu zvon, které vidíte na snímcích a které se do města umísťují. Svážené budou pravidelně jedenkrát za měsíc a pak uvidíme podle potřeby, jestli ta potřeba bude častější, tak se budou vozit i častěji tyto nádoby."
Tomáš Kocich, pracovník Frýdecké skládky: "Rozvoz je prostě, oni přijedou, přistaví se kontejner, který má vlastní čip, který se musí načipovat a uvést do systému." - Co tam vidíte v tom systému? - "No, tak tady si najdu mapku. Jo. A zjistím si, kde mám nějaké body, kde prostě by se ty kontejnery měly nacházet. A vidím, že tu mám různé. Jo třeba hospodu tady. A já musím uvést ten čip. Přiřadit na tu adresu a takové." - K čemu to slouží potom, to čipování? - "No, čipování slouží k tomu, aby se vědělo, jestli byl svoz provedený nebo ne."
Nádoby se podařilo získat z projektu EKO-KOM, což je autorizovaná obalová společnost. Město je tedy dostalo do výpůjčky a nemuselo je nakupovat. Větší i menší kovy dál odebírají také tři městské sběrné dvory.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Z nich se to potom sváží na zařízení, na využití a do kovošrotu a podobně. Jo, akorát ty plechovky od nápojů, ty přebíráme na třídící lince v Lískovci. Ty se z plastu vytřídí a jdou vlastní cestou na využití také."
Od nového roku rozmístilo město na několik míst také 10 kontejnerů na textilní odpad. Ty ale fungují oproti kontejnerům Dobrovolnické organizace ADRA jinak.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Rozdíl je v tom, že organizace ADRA používá ještě textil, který tam občané vhodí, na další charitativní účely. Kdežto těch 10 nových kontejnerů na textilní odpad slouží opravdu na poničený a zničený textil. Rozhodli jsme se především k tomu, abychom splnili zákonnou povinnost, která od 1. 1. 2025 nastala, co se týče textilního odpadu. A zároveň samozřejmě ty šedé nádoby poslouží k tomu, aby došlo zase k lepšímu třídění a tím pádem úbytku směsného komunálního odpadu."
Třídění pomáhá udržet cenu za svoz a likvidaci odpadů na únosné výši. Loni lidé ve Frýdku-Místku vyhodili 9,5 tisíce tun komunálního odpadu. Dále 7,4 tisíce tun stavebního odpadu a přes 5 tisíc tun kompostovatelného odpadu.
---
Řidiči kamionů už si v zimě cestu na Slovensko přes Ostravici nezkrátí. Zákaz vjezdu vozidlům nad 12 tun bude policie hlídat z nového stanoviště přímo na trase. Otevřeno bylo letos v lednu.
Rizikový úsek silnice I/56 z Ostravice na Slovensko je v zimním období pravidelně uzavírán pro kamiony, které dříve často blokovaly dopravu v prudkých zatáčkách a stoupáních.
Tomáš Kužel, ředitel PČR Moravskoslezského kraje: „Pokud tady ty kamiony vjedou, téměř vždycky uvíznou. My jsme si dělali screening a jenom za minulou sezónu, za kterou považujeme období od listopadu do půlky dubna, tady porušilo zákaz vjezdu 800 kamionů.“
Řidiči kamionů často riskují postih dobrovolně kvůli úspory času i mýtného. Případná pokuta se jim prý stále vyplatí.
Helena Pešatová (PRO FRÝDLANT), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: „Výše pokut by měla být srovnatelná jak na České straně, tak na Slovenské i Polské. Tady na České straně máme za tento dopravní přestupek pokutu 1500 korun, za který se za slovenskou hranicí účtuje částka 800 až 1000 euro.“
Průjezd kamionů hlídají v Ostravici už druhou sezónu v náročných podmínkách hlídky státní i městské policie. Od ledna jim v tom pomůže nové zázemí.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MSK pro dopravu: „Vidí tam na kamery, které jsou v Ostravici a ve Frýdlantě, takže už dopředu vidí, že sem jede kamion. Pokud chceme, aby se tyto věci dodržovaly, tak musí mít i nějaký komfort. Proto přispěl Moravskoslezský kraj na toto zázemí částkou 900 000 korun a já doufám, že bude sloužit policii dobře.“
---
Z Jiříkova na Bruntálsku po dvou týdnech odjely kamiony s nelegálním odpadem. Mířily zpět do Německa, odkud pochází. Celní správa je doprovodila až na hraniční přechod v Rozvadově.
Pět kamionů se zbytky vyřazených letadel a větrných elektráren přijelo do Jiříkova 8. ledna. Celníci je krátce po oznámení zajistili botičkami.
Barbora Šišková (Jiná volba), starostka Jiříkova: “Těch 5 kamionů se vrátilo zpátky do Německa, protože se podařilo vyřešit všechnu byrokracii, to znamená, mezi českým a bavorským ministerstvem životního prostředí.”
Případem se zabývá i policie a Česká inspekce životního prostředí.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MSK: “Bruntálští kriminalisté z oddělení hospodářské kriminality zahájili úkony trestního řízení pro podezření z přečinu neoprávněného nakládání s odpady.”
První kamiony s nebezpečným odpadem do přírodního parku Sovinecko přijely už loni před Vánoci. Ty se nepodařilo zastavit a odpad je tak stále na místě.
Barbora Šišková (Jiná volba), starostka Jiříkova: “My přesně nevíme, kolik toho odpadu je, ale odhadem to bude možná kolem 10 kamionů. Je tady spousta sklolaminátů ať už v podobě těch dílů z letadel a vrtulí, tak zároveň je tady i drcený sklolaminát.”
MŽP a také ČIŽP teď usilovně pracují na tom, aby se nebezpečný odpad vrátil zpátky do Německa.
Pokud se tedy potvrdí jeho původ.
anketa: obyvatelé Jiříkova: “Měli dovážet plast na zpracování a ne sklolaminát.”
“Stroje nedovezli žádné, no a pak tady navozili tento bordel.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Je to obrovský problém, jedná se v podstatě za mě o nelegální činnost, je to miliardový byznys v rámci celé EU a bohužel se na něm podílejí i české firmy a čeští občané.”
Podle starostky Jiříkova odpad od německé firmy Roth International převzala ostravská firma Piroplastik.
---
Bezpečnost našich dětí v houstnoucí dopravě je bezesporu jednou z nejdůležitějších věcí a proto se i ostravští strážníci na jejich vzdělávání zaměřují. Dopravní výchova je i běžnou součástí výuky, ale přítomnost městských policistů ve školách účinek informací ještě znásobuje.
Mnozí školáci chodí už na prvním stupni do školy sami a proto je naprosto nezbytné, aby znali zásady bezpečnosti silničního provozu. Dbají na to už učitelky ve školkách a později samozřejmě i ve školách. Důležité jsou ale také preventivní programy městské policie, která se na dopravní výchovu zaměřuje už od nejmenších dětí a pokračuje i na základních školách.
Eva Dupáková, preventistka MP Ostrava: "Městská policie realizuje ve 42 ostravských základních školách dopravní výuku a máme ji rozdělenu na 3. a 4. třídu. Dnes se se třeťáky zaměřujeme na chodce."
Ve 3. třídě už mají žáci velmi dobré znalosti, které si později se strážníky zdokonalují přímo na dopravním hřišti, kde jezdí na kolech.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Pevence silničního provozu je nezbytná. My tomu jdeme naproti. Všichni, kdo jezdí v autech vnímají, že strážníci stojí v ranních hodinách na přechodech před jednotlivými školami, ale samozřejmě strážníci docházejí i do škol."
anketa, žáci 3. třídy ZŠ Gajdošova: "Baví mě to a jsem ráda, že tady přišli, aby nás něco naučili."
"Hodně se mi libí ta dopravní výchova."
Školky, školy a strážníci, ale samozřejmě nemohou nahradit rodinu a je naprosto nezbytné, aby i rodiče pravidla v dopravě dětem neustále vštěpovali a opakovali.
---
Děti z mateřských škol v Ostravě-Porubě se učí bruslit na zimním stadionu pod vedením profesionálních trenérů. Tuto sportovní aktivitu finančně podporuje radnice a mezi školkami je o ni velký zájem.
Do projektu jsou již zapojeny všechny školky z obvodu. Radnice bruslení zajišťuje ve spolupráci s porubským hokejovým klubem už 9. rokem.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: ,,Bruslení je dostupné pro všechny naše mateřské školy. Tím, že my jako zřizovatel jim navíc dáme finanční příspěvek, aby si to bruslení mohli dovolit i bez finanční spoluúčasti rodičů.”
Bruslit se děti učí na porubském zimním stadionu pod vedením zkušených trenérů a k dispozici mají také veškeré vybavení a pomůcky.
Petr Rambousek, hokejový trenér: ,,Tyto děti chodí jednou za měsíc. Ale ten posun v tom březnu už je znát, že už většinou odkládají ty hrazdičky a bruslí sami.”
Bruslení pro mateřské školy probíhá od listopadu do dubna a jednotlivé školky se střídají po dnech. Tentokrát byly na řadě děti z MŠ Dětská.
Martina Walková, učitelka v MŠ Dětská: ,,Chodíme na hodinku a půl. S tím, že vlastně děti si vyzkouší oblékání, sednou si do šaten hokejistů, což je pro ně taky takový obrovský zážitek.”
děti z MŠ Dětská: ,,Všichni bruslíme a musíme se to učit. A když třeba někdo spadne, tak potom se zvedne.”
,,Já se moc těším na bruslení. Umím bruslit, ale chci se ještě zlepšit.”
Některé děti se na lední brusle díky projektu postaví vůbec poprvé. Radnice chce proto v podpoře nejen bruslení, ale i dalších sportovních aktivit dětí z mateřských škol pokračovat i v dalších letech.
---
