V loňském roce šetřili policisté v MS kraji nejvíce vražd za 10 let
Moravskoslezský kraj zůstává bohužel po Praze na špici v počtu trestných činů. Loni se jich stalo 21 500. Zhruba 54 procent jich bylo objasněno. Výrazný nárůst policisté zaznamenali v počtu vražd, kterých bylo nejvíce za 10 let - 22.
Kriminalita v roce 2023 zůstala velmi podobná předchozímu roku. Z celkem 21 564 trestných činů se podařilo policistům více než polovinu objasnit a s dodatečným objasněním v dalších letech je to 64 procent. Objasněnost se zvýšila o více než 2 procenta. Region je znovu v kriminalitě na druhém místě za Prahou.
Tomáš Kužel, ředitel PČR MS kraje: "Objasněnost hodnotím velmi dobře. V porovnání s kraji, se kterými se můžeme trošku porovnávat, což je Ústí nad Labem, Jižní Morava a možná střední Čechy, máme vyšší absolutní počet trestných činů a lepší objasněnost."
Stalo se 22 vražd a pokusů, oběti hned ve 14 případech přežily, a to díky včasné pomoci svědků či zdravotníků, aktivní obraně nebo jim pomohla nějaká náhoda.
Radim Wita, náměstek ředitele PČR MS kraje: "Většina vražd pramení ze špatných mezilidských vztahů. V loňském roce tento motiv převládal u 14 vražd."
V 9 případech použil vrah nůž, v 5 údery, kopy či nějaký předmět, 4 krát střílel a 4 krát použil nějaký jiný způsob, např. založil požár. Proti loňsku není mezi vrahy žádný škrtič. Ve dvou případech šlo teprve o přípravu vraždy.
Radim Wita, náměstek ředitele PČR MS kraje: "V loňském roce byly ve 4 případech použity ke spáchání vraždy střelné zbraně. Šlo vždy o krátkou střelnou zbraň a ve dvou případech byla držena nelegálně."
Všech 22 případů vražd je stejně jako v posledních 8 letech objasněno. Nejčastějším motivem jsou neshody, které přerostou v hádku a útok. Velmi často hraje u vražd významnou roli alkohol.
---
NJ chirurgové pomocí robota umožnili klidný spánek
V novojičínské nemocnici uskutečnili operaci spánkové apnoe a chrápání pomocí robotického systému DaVinci. Byl to první zákrok tohoto charakteru na Moravě. Pacient se po mnoha letech těší z kvalitního spánku.
Robotickým systémem Da Vinci je novojičínská nemocnice vybavena 16 let, od loňského roku má dokonce dva tyto roboty. Chirurgové tak mohou provádět více zákroků šetrněji a efektivněji. Pomáhají především onkologickým pacientům, nicméně i tam, kde jde o záchranu spokojeného života.
Martin Adamec, pacient po robotické operaci: “Chrápal jsem celý život, až poslední dva roky mě přítelkyně upozornila, že to není jen chrápání, ale že se při spánku dusím. A to byl ten impuls k tomu, abych navštívil doktora a zeptal se ho, jestli je to úplně v pořádku.”
Martin Adamec tak byl pak prvním pacientem na Moravě, u kterého chirurgové oddělení ORL v novojičínské nemocnici provedli právě robotickou operaci spánkové apnoe.
Jakub Syrovátka, primář Oddělení ORL Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Dříve tyto výkony byly prováděny jinou technikou, která nebyla tak dokonalá, a ten výkon mohl trvat déle. A navíc, efekt toho výkonu mohl být méně trvalý. Robotický systém nám umožní dostat se při operaci i na místa, kde to dříve nebylo možné. Například jakoby "za roh". To znamená, že operatér detailně vidí operovanou oblast. I přes nižší rizika tak vlastně během robotického výkonu dokážeme operovat přesněji a lépe.”
Martin Adamec, pacient po robotické operaci: “Opravdu teď vnímám ten spánek úplně jinak, opravdu spí se mi jinak, mám každou noc sny. Je to opravdu před a po velký rozdíl.”
Jakub Syrovátka, primář Oddělení ORL Nemocnice AGEL Nový Jičín: “V současné době tento zákrok v České republice provádíme robotickým systémem pouze zde v Novém Jičíně. Nejsme ale první, takovým průkopníkem byl pan primář Sláma v Ústí nad Labem. Ale v současné době je robotický systém pro spánkovou apnoe využívat pouze zde.”
Obecně spánkovou apnoí trpí většina mužů. Vhodnost využití této operace posuzuje individuálně lékař.
---
Třídění pomáhá k nenavyšování poplatků za odpad
Frýdek-Místek letos nezvýšil poplatek za odpad. Důvodem je snaha motivovat veřejnost ke třídění odpadů, což pomáhá zajistit nižší ceny. Nově byly k rodinným domům rozmístěny kontejnery na plast a změněn harmonogram svozu odpadu na jednou za 14 dní.
Na konci loňského roku rozvezla Frýdecká skládka k rodinným domům ve Frýdku-Místu na 4 500 žlutých nádob na plastové odpady.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Chceme v zásadě lidem sdělit, že je potřeba třídit odpad. Protože skládkování už bude omezeno a po určité době bude zakázáno úplně. To znamená, že teď to je problém celospolečenský, ale my se s tím musíme vypořádat. To znamená, že všichni musíme třídit odpad."
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Projekt má za účel to, abychom tu sběrnou síť ještě rozšířili ve Frýdku, protože ne všude se dají dát nádoby na ty zvonové nebo ty tisícovkové na klasický separovaný sběr, který je na těch ulicích. Takže tímto rozšíříme tu sběrnou síť. Chceme, aby se zvýšila ta produkce toho plastového odpadu a nápojových plechovek, které do toho lidé mohou dávat. A tím by mělo být méně odpadu, který potom přijde na skládku a bude ho více, který se vytřídí."
S tím souvisí také změna harmonogramu svozu odpadů od rodinných domů, který je nově jednou za 14 dní. V liché týdny plasty a v sudé komunální odpad.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Chceme i nějakým způsobem ušetřit i za svoz odpadů. To znamená, že pokud třídím plasty důkladně, tak se mi sníží objem směsného odpadu. Tím pádem nemusím mít svoz každý týden, ale třeba jednou za 14 dnů. Pokud se to osvědčí, tak ta úspora bude znamenat to, že nebudeme muset zvyšovat razantně poplatek za svoz, uložení a likvidaci komunálního odpadu."
Frýdek-Místek letos poplatek nezvýšil. Stejně jako Bruntál. Ostrava ale zvedla poplatky o 222 korun. A Nový Jičín s Opavou o 240 korun.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Náklady na likvidaci odpadů rostou, dramaticky. My už teď dotujeme, my jsme v podstatě na nějaké třetinové ceně, která neodráží ty skutečné náklady. A zbytek dotujeme z našeho rozpočtu. Takže děláme všechno proto, abychom nemuseli navyšovat tu cenu v příštím roce."
Vše ale závisí na tom, jak dobře budou lidé třídit odpad. Jsou totiž stále takoví, kteří to odmítají a další, kteří zakládají černé skládky nebo odpad odkládají v pytlech u popelnic. Ty se pak často trhají a opad se víří po okolí. Město pak stojí další úsilí a peníze zajištění úklidu.
---
Žáci základních škol se utkali o nejchutnější salát
Žáci z jedenácti základních škol se sjeli do Hrabůvky, aby připravili zdravé pokrmy odborné porotě. Soutěžili totiž v gastronomické soutěži O čokoládovou vařečku, která je jedinou svého druhu v Moravskoslezském kraji. Tématem letošního ročníku byl: Salát zdravě a chutně.
Saláty z černé čočky, s grilovaným oštěpkem nebo avokádem a krevetami, připravované za tepla i za studena. Na talířích porotců se během již čtyři-a-dvacátého ročníku soutěže O čokoládovou vařečku objevily nejrůznější druhy salátů. Připravovali je žáci základních škol.
Viktorie Laníková, soutěžící, ZŠ a MŠ Bělský les: „Tenhle salát děláme doma, tam ho dělá mamka a je v tom pórek, celer, ananas, kukuřice a to je všechno.“
Lucie Pavelková, soutěžící, ZŠ F. Formana: „Jako já jsem to moc nechtěla zkoušet, protože jsem nemocná, takže jenom doufám, že to bylo dobře ochucené a asi bych řekla, že jsem to stíhala a povedlo se mi to.“
Letošního ročníku soutěže se zúčastnilo celkem 17 žáků z 11 základních škol v regionu. Většina z nich je přímo z Jihu a převážně se jedná o děvčata.
Hana Schwarzová, mluvčí Střední školy společného stravování: „Letošní ročník je takový překvapivý, že se sjely a přihlásily do soutěže děvčata. Je tady mezi něma jen jeden mladý muž z osmé třídy.“
Do organizace soutěže se každoročně zapojí celá hostující škola. Cílem soutěže je mimo jiné nalákat budoucí studenty.
Hana Schwarzová, mluvčí Střední školy společného stravování: „Možná že nalákáme tady na naší školu budoucí kuchaře, cukráře nebo do služeb cestovního ruchu.“
Se salátem zvaným "netradiční Caesar" letos zvítězila Barbora Krabicová ze Základní školy Březinová. Netradiční salát byl, protože použila vepřovou panenku.
---
První etapa rekonstrukce stadionu v Porubě je dokončena
Skončila první etapa rekonstrukce zimního stadionu v Ostravě-Porubě. Hala má novou ledovou plochu, kterou chladí nejnovější technologie a většího komfortu se dočkají i diváci, pro které je připraveno nových 2600 míst k sezení.
Zimní stadion má Poruba už od roku 1977. Tehdy měl sice tribuny, ale ještě neměl střechu. V roce 98 pak byl zcela zrekonstruován. Vznikla hala pro 5 tisíc diváků za 160 milionů korun a na původní chladící desku byla položena nová. No a další velká rekonstrukce končí nyní. Právě dvě chladící desky na sobě byly největším oříškem.
Mojmír Homola, zástupce zhotovitele stavby: "Největší výzvou byla demolice. Při té jsme narazili na původní betonovou plochu, která byla zabetonovaná asi půl metrem betonu a pod ní byly zbytky cihelny, která tady byla v 60. letech."
Rekonstrukce začala v červnu a její první etapa zahrnula ledovou plochu včetně nové chladící technologie, ale i hlediště.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Rekonstrukce byla, s ohledem na alespoň částečného zajištění sezóny 2023/2024, rozdělena do dvou etap. „V první etapě proběhla kompletní rekonstrukce strojovny, včetně nasazení nové, na množství chladiva úspornější, technologie chlazení. Zde bylo upřednostněno, aby chladící technologie zabezpečovala co nejvyšší provozní chladící faktor a byla zpětně využita maximální část odpadní tepelné energie produkované chladicím zařízením na vytápění některých objektů multifunkčního areálu. Snížilo se také environmentální riziko, a to snížením množství čpavku na 4 500 kg."
Úpravy stadionu by měly umožnit domácímu hokejovému týmu RT Torax Poruba využívat tento stadion i po případném postupu do extraligy.
Jaroslav Kovář, jednatel společnosti SAREZA: „Součástí realizovaných prací byla tedy komplexní rekonstrukce strojovny chlazení, včetně technologického zařízení, elektroinstalací, systému měření a regulace a stavebních prací v rozsahu úprav podlahy a akustických úprav stropu. Dále pak bylo nově provedeno souvrství ledových ploch s doplněním podkladní temperovací desky podloží a kvalitní tepelné izolace a hydroizolace. Nové rozvody chladícího média, čpavku, byly instalovány nejen v chladících deskách, ale také v rozvodných technologických kanálech pro obě ledové plochy."
Druhá fáze rekonstrukce proběhne po ukončení hokejové sezóny. Provedena bude kompletní rekonstrukce druhé chladící betonové desky, včetně výměny mantinelů.
---
Ledové a sněhové sochy v Jeseníkách
Návštěvníci Jeseníků mohou i letos obdivovat obří sochy, rozmístěné na sjezdovce v Kopřivné. Jsou z ledu a na rozdíl od jiných areálů také ze sněhu, ty jsou zvláště monumentální. Tématem soch byla opět fauna, inspirovaná Ostravskou ZOO. Na její záchovné a reintrodukční programy půjdou také příspěvky z dobrovolného vstupného.
Na výstavbu bylo použito zhruba 18 tun ledu ve 396 ledových kostkách po 45 kilogramech. Týden na nich pracovali sochaři, autoři ledových soch na Pustevnách.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Já jsem velmi rád, že tuhle aktivitu MS kraj podporuje už také několik let, protože ty sochy lákají také turisty, aby se přijeli podívat . Já oblíbenou sochu vždycky vnímám tu, co je za mnou, ta sněhová, protože vždycky to je ta největší dominanta toho svahu, která je multifunkční, protože děti to využívají také jako klouzačku.“
Sochy jsou kombinované ze sněhu a z ledu a jsou rozmístěny pod sjezdovkou i u horní stanice lanovky.
Karel Ležatka, provozovatel areálu: „Z ledu, to je například tenhle nosorožec a nebo třeba úplně nádherné surikaty na horní stanici, tady dole u deštníku potom lidi třeba můžou vidět želvu nebo šimpanze. Nahoře u panorama baru je nádherně vysoký, obrovský lední medvěd a vedle se povalují dva tuleni. No a pak jsou tady ty obrovské sněhové sochy, u spodní stanice děti ocení toho obrovského lva, zhruba pětimetrového se skluzavkou a podobně a pod horní stanicí je prostě obrovská, ale obrovská hlava gorily."
Návštěvníci Jeseníků mohou k sochám vyjít po sjezdovce nebo se nahoru i dolů svézt šestisedačkovou lanovkou.
---