S ukončením těžby černého uhlí v Česku končí svou činnost také navazující provozy. Patří mezi ně i úpravna uhlí. Na konci února tam skončí zhruba 150 zaměstnanců.
Všechno vytěžené uhlí muselo na povrchu projít úpravou a tříděním, aby mohlo pokračovat k zákazníkům v požadované kvalitě. Mimo jiné k tomu sloužily čtyři hyperbarické komory.
Zdeněk Piech, vedoucí úpravny uhlí Dolu ČSM: „Surové uhlí je tvořeno několika druhy. Je to samostatné uhlí, pak je to prorostlé uhlí a pak jsou to takzvané hlušiny. Pro nás je to pískovec, prachovec nebo přechodné typy, jako je písčitý prachovec, jílovec a jiné. A samozřejmě je to třeba z toho uhlí dostat ven.“
Protože se další uhlí už netěží, úpravna se zastaví a ze dvou stovek pracovníků bude v práci pro OKD pokračovat jen 50.
Jaromír Lapiš, bezpečnostní technik úpravny Dolu ČSM: „Je to moje srdeční záležitost, protože jsem v roce 1985 nastoupil na Důl Doubrava, který jsem v roce 2003 začal bourat a zlikvidoval ho. Pak jsem přešel na Armádu, ta už je taky zbouraná. Potom jsme v rámci závodu úpraven měli úpravny čtyři – Lazy, ČSM, Darkov, Paskov. A z toho zůstal poslední tady ten ČSM, který jsem bohužel teď také zavřel, a tím pádem jsme skončili s úpravou černého uhlí v Česku.“
Odcházejícím zaměstnancům bude vyplaceno odstupné v celkové výši 75 milionů korun. Zbylí pracovníci budou likvidovat šachtu nebo najdou práci v jiných provozech.
V úpravně uhlí Dolu ČSM se zpracovává a upravuje veškerá vytěžená uhelná hmota v surovém stavu, tedy včetně hlušin. Technologicky je úpravna rozčleněna na třídírnu, hrubou úpravnu, jemnou úpravnu, expedici a sedimentační nádrže s kalovým hospodářstvím. Její součástí je i nový technologický celek, výrobní linka topných směsí, kde společnost OKD vyrábí energetické sortimenty o požadované výhřevnosti dle požadavků zákazníků.
Na dvou totožných linkách s výkonem 800 tun/hodina rozdružuje úpravna Dolu ČSM uhlí na dva produkty: prané uhlí a hlušinu. Po drcení a roztřídění na frakce 15 - 100 mm a 0 - 15 mm směřují produkty do hrubé a jemné úpravny, kde se surové uhlí zpracovává v magnetitové suspenzi. Dvoulinkový provoz umožňuje souběžnou výrobu uhlí vhodného pro koksování a energetického uhlí.
Moderní historie úpravy uhlí na Dole ČSM se začala psát v roce 1968. Tehdy byla dokončena drtírna, byly vybudovány velkokapacitní zásobníky a zprovozněna kolejová váha. Investiční výstavba dále pokračovala montáží technologického strojního zařízení úpravny, která byla úspěšně dokončena v roce 1970. Důležitým mezníkem se stal prosinec 1971, kdy byl po úspěšných garančních zkouškách zahájen provoz I. etapy hrubé úpravny pro zrno 10–200 mm. V této fázi byla úpravna schopna kapacitně zpracovat přibližně 30 % celkové vsázky. Zbývajících 70 % materiálu bylo nadále expedováno k finální úpravě na okolní závody. Plné technologické soběstačnosti dosáhla úpravna v červnu 1975, kdy byl uveden do provozu komplex jemné úpravny uhlí.
Úpravna ČSM se dlouhodobě zaměřuje na dosažení vysoké kvality produkce, zejména uhlí vhodného pro koksárenské zpracování. Významným krokem v tomto ohledu bylo zprovoznění hyperbarických filtrů, které od září 1993 zásadně zvýšily účinnost odvodnění uhelných kalů.
Další výrazný technologický posun nastal v roce 2010, kdy byly původní sazečky nahrazeny vysoce účinnými těžkokapalinovými hydrocyklony. Tato rozsáhlá modernizace probíhala za plného provozu dolu. Aby nedošlo k přerušení těžby ani expedice uhlí, byla realizace rozdělena do etap: zatímco jedna linka byla provozována na maximální výkon, na druhé probíhala instalace nové technologie. Po jejím zprovoznění se zátěž plynule přenesla na novou technologii, což umožnilo modernizovat druhou výrobní linku. Tím byla zajištěna kontinuita výroby i během modernizace.
---
Ozbrojený konflikt ve večerce, barikáda v bytě, evakuace, postřelený policista a nakonec mrtvý útočník. Takový byl sled dramatických událostí, které v úterý odpoledne zasáhly centrum Havířova. Obyvatelé okolních domů budou mít tyto chvíle plné napětí ještě dlouho v paměti.
Moravskoslezští policisté vyšetřují dramatický zásah v centru Havířova, který se odehrál v úterý odpoledne. Do tohoto obchodu vešel před 13. hodinou šestapadesátiletý muž, který začal střelnou zbraní ohrožovat jiného zákazníka, s nímž měl konflikt. Situaci popsal bratr prodavače.
Bratr prodavače: „Chodil tam často nakupovat a byl takový divný. Brácha je z toho v šoku. Ještě ráno tam nakupoval a teď je mrtvý.“
Následně muž z obchodu utekl a nezastavil ho ani varovný výstřel přivolané hlídky. Zabarikádoval se nedaleko ve svém bytě, kde měl žít s manželkou a synem. Na místo se okamžitě sjely všechny složky integrovaného záchranného systému. Než mohli policisté zasáhnout, museli evakuovat desítky lidí, a to i z okolních domů.
Svědkyně události: „Byl to šok. Nejprve nám hasiči bouchali na dveře a říkali, ať nechodíme k oknům. Že je to nebezpečné a nevědí, co může udělat. Obsadili celý dvůr zepředu i zezadu, ulici Jana Wericha. Mířili na ta okna. Jeden stál u auta a druhý klečel za stromem a měl zbraň namířenou přímo do okna, kde se měl pachatel ukrývat. Zásahová jednotka byla profesionální, opravdu klobouk dolů před všemi záchrannými složkami. Byli to odvážní kluci, říkala jsem si, že jsou to mladí kluci.“
Když se zásahová jednotka pokusila pachatele zpacifikovat, muž pootevřel dveře a jednoho z policistů postřelil do nohy. Policisté palbu opětovali, což je patrné i na poškozených dveřích bytu. Při dalším pokusu o vstup do bytu se muž již neozýval a nereagoval ani na vyjednavače. V bytě byl následně nalezen mrtvý. Krajský policejní ředitel ve středu upřesnil, že muž během zásahu vystřelil na policisty čtyřikrát. Policisté dvakrát, ale pachatele nezranili. Muž si dvě kulky střelil sám do hlavy. Druhá byla smrtelná. Motiv celého incidentu je stále neznámý a v šetření.
---
Moravskoslezská nemocnice Opava zavádí do praxe další moderní technologii, takzvaný histologický skener. Přístroj umožňuje lékařům zjistit v reálném čase, zda byl nádor odstraněn celý. Nejčastěji se využívá u pacientek s karcinomem prsu a výrazně zvyšuje přesnost i bezpečnost chirurgické léčby.
Moravskoslezská nemocnice Opava zavádí do praxe další moderní technologii, takzvaný histologický skener. Přístroj umožňuje lékařům zjistit v reálném čase, zda byl nádor odstraněn celý. Nejčastěji se využívá u pacientek s karcinomem prsu a výrazně zvyšuje přesnost i bezpečnost chirurgické léčby.
Operace nádoru prsu a okamžitá odpověď na klíčovou otázku, zda zasahuje nádor až k okrajům odebrané tkáně. Právě to nyní umožňuje nový histologický skener, který má Moravskoslezská nemocnice v Opavě jako jediná v Česku přímo na operačním sále.
Jan Žatecký, onkochirurg, MSNO: “Dneska jsme vlastně operovali pacientku s takzvaným pegetovým karcinomem, což byl nádor, který vlastně invaduje do kůže v oblasti dvorce. A díky vlastně spolupráci s patologií a díky tomuto novému přístroji jsme schopni během operace zjistit, jestli nádorové ložisko pokračuje někde dál a musíme tím pádem rozšířit operaci."
Zatímco běžné histologické vyšetření trvá i dva týdny, skener poskytne výsledek během několika minut.
Jan Žatecký, onkochirurg, MSNO: “Paní primářka až dohodnotí jako patolog, tak přímo chirurgovi na sále řekne rezime, jestli ten nádor nedosahuje nebo dosahuje. Pokud dosahuje, tak já můžu ten operační výkon rozšířit. V dnešním případě teda nedosahoval, takže jsme výkon ukončili.”
Nemocnice zároveň zahájila prospektivní studii, která má přesnost přístroje ověřit.
Jan Žatecký, onkochirurg, MSNO: “Máme výsledky zatím z pěti operací, ty výsledky jsou zatím opravdu všechny, které favorizují výsledek, v podstatě to, že je to v pořádku, že ten přístroj funguje tak, jak má. Máme v plánu do studie zapojit 20 pacientek.”
Histologický skener je aktuálně v Opavě zapůjčený. Po vyhodnocení studie se vedení nemocnice rozhodne, zda jej pořídí natrvalo. Samotné vyšetření probíhá přímo v předsálí operačního sálu.
Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie MSNO: “Do předsálí operačního sálu se dostaví patolog a laborantka, připraví si přístroj uvede ho do provozu a pak tkáň, kterou operatér vyoperuje, skenujeme. Skenujeme tímto konfokálním mikroskopem na šesti plochách. Chirurga nejvíc se zajímá plocha, kde by tumor mohl dosahovat okraje toho preparátu. Tu my mu hlásíme ten výsledek potom jako první.”
Jedna plocha je naskenována přibližně do pěti minut. Celé vyšetření tak výrazně zkracuje čekání na zásadní informaci. Následně vzorek prochází i klasickým histologickým zpracováním, aby byla diagnóza stoprocentně potvrzena.
Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie MSNO: “Obraz na této obrazovce z tohoto skenování je úplně jiný než ten, který známe z mikroskopu. A po tom školení už jsme si mohli dovolit s větší jistotou tyhle obrázky hodnotit. Samozřejmě čím více pacientek budeme mít takhle naskenovaných, čím více těch obrázků zhodnotíme, tak tím si budeme v hodnocení jistější.”
Opavská nemocnice tak potvrzuje, že i regionální zdravotnické zařízení může stát na špici moderní medicíny a nabídnout pacientkám bezpečnější a přesnější léčbu.
---
Ostrava přesně na Den obětí trestných činů odstartovala rozsáhlou informační kampaň zaměřenou na seniory, kteří jsou v dnešní době častým cílem nejrůznějších podvodníků. Prevence je totiž v těchto případech tou nejlepší ochranou.
Už od roku 1990 si celá Evropa připomíná 22. února Den obětí trestných činů. Je velmi důležité si uvědomit, že za každým trestným činem je nejen pachatel, ale také oběť, která se mnohdy těžce s následky vyrovnává. U této příležitosti startuje Městská policie Ostrava informační kampaň zaměřenou na ochranu seniorů před podvodníky.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Jednak musíme podporovat prevenci, je to to nejdůležitější, ale samozřejmě, když už se trestný čin stane, tak nesmíme nad obětí zapomínat a musíme jim v těch složitých situacích pomáhat."
V následujících dnech se budou strážníci ještě více zaměřovat na seniory, kteří jsou spolu s dětmi nejzranitelnější. My terči podvodů při kontrolách tlačítka Senior linky jim budou připomínat zásady bezpečného chování a i na ulicích s nimi budou ještě více hovořit o nástrahách. Ostravští strážníci se na prevenci velmi zaměřují. Loni byl pro oběti trestných činů vydán i manuál.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Když už ten trestný čin nastane, tak vlastně často potom lidé neví, jak se mají v té situaci chovat, co mají dělat. Tak jsme tu brožuru spolu vydali."
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Máme i celou řadu preventivních projektů, které v rámci města provádíme, jako například Nestaň se obětí trestného činu, kdy ty nejrizikovější skupiny, jako jsou děti a senioři, upozorňujeme na to, co dělat pro to, aby se tou obětí nestali."
Bezpečnost seniorů v jejich domovech je klíčová a tady se velmi osvědčilo propojení osvěty s technickým zabezpečením, jako je řetízek, kukátko a Senior Linka.
---
Kulturní srdce Karviné čeká zásadní vizuální i funkční proměna. Od května začne modernizace vestibulu Městského domu kultury. Rekonstrukce za 8 milionů má za cíl vytvořit moderní prostředí.
Městský dům kultury Karviná patří mezi klíčové instituce. Jeho vstupní brána musí být přehledná jak pro každodenní provoz, tak pro špičkové kulturní akce. Stávající podoba vestibulu už neodpovídá potřebám moderního kulturního centra.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora Karviné: "Letos jsme se rozhodli pro modernizaci vstupních prostor a samozřejmě celého foyer, které bude poskytovat návštěvníkům a klientům krok do budoucna. Máme 21. století, takže chceme jít dál."
Cílem není jen oprava zastaralého interiéru, ale vytvoření reprezentativního prostoru. Návštěvníky má naladit na kulturu ještě před začátkem představení.
Olga Hrubec, ředitelka MěDK: "Hlavní změnou je přemístění pokladny. Ta v současné době neumožňuje přehled po celém prostoru, takže bude umístěna do centrální části zadní stěny vestibulu. Další výraznou úpravou bude úprava stěn, kdy dojde k demontáži stávajících obkladů. Stěny budou opatřeny světlou otěruvzdornou stěrkou. Hodně výrazným prvkem změny bude nové osvětlení. To současné snižuje světlou výšku prostoru a neodpovídá nárokům na hospodárný provoz. No a velkou změnou bude výměna vstupních dveří. Ty budou nahrazeny sestavou dveří s hliníkovými rámy a ve stejném stylu budou také vnitřní interiérové dveře."
Práce jsou naplánovány tak, aby co nejméně zasáhly do hlavní divadelní sezony. Milovníci kultury si i nadále užijí řadu letních akcí pod širým nebem.
Olga Hrubec, ředitelka MěDK: "My počítáme s tím, že modernizace začne v polovině května a skončí na konci prázdnin. Takže první akce tady v Domě kultury, velká akce bude koncert v sále 12. září."
Městský dům kultury Karviná loni navštívilo přes 127 tisíc diváků. Proměna vstupní haly vyjde na přibližně 8 milionů korun.
---
Pohádky před spaním nechybí v žádné mateřské škole a obvykle je čtou paní učitelky. Ovšem za dětmi do novojičínské mateřinky Montessori přicházejí předčítat i babičky, respektive členky seniorského spolku Být spolu aktivní.
Marie Rusinská a Jarmila Šimurdová jsou dvě ze šesti žen z novojičínského spolku Být spolu aktivní, které od listopadu do března dochází každé pondělí kolem poledne do mateřské školy Montessori. Dětem tu čtou pohádky před spaním.
Eva Sedláčková, vedoucí učitelka Mateřské školy Montessori: “Spolupráce s babičkami z tohoto spolku vznikla v roce 2024, kdy nás babičky pozvaly na pohádku o Červené Karkulce a my jsme je pozvali k nám do Mateřské školy Marie Montessori na pohádku Mikulášskou a Čertovskou. A tehdy vznikl nápad, že by babičky mohly číst pohádky dětem před spaním.”
Konkrétní pohádky si vybírají z knihovny mateřské školy. Obohacení je tak vzájemné.
Marie Rusinská, spolek Být spolu aktivní: “Abych řekla pravdu, jsou to pro mě takové neobvyklé pohádky, takové jako o přírodě, jak vzniká svět, jak vzniká život. Když jsem četla první pohádku, tak tím, že jsem se potřebovala soustředit na tu četbu, tak jsem si ani tu pohádku neužila, ať nekoktám, ať vyslovuji správně, ať mi děti rozumí, tak jsem si to ani neužila. Ale teď už si ty pohádky užívám a jsou to pohádky úplně jiné, než byly za doby, kdy byly mé děti a mé vnoučata malé.”
Marie Rusinská, spolek Být spolu aktivní: “Jsme babičky, nejen tady pro děti, my jsme babičky, takže nás to určitě neuráží, a naopak jsme na to hrdé, že jsme babičky.”
V rámci další mezigenerační spolupráce, i s ostatními mateřskými školami ve městě, teď spolek Být spolu aktivní nacvičuje provedení nové divadelní pohádky. V březnu a v dubnu ji bude hrát v Beskydském divadle.
---
S ukončením těžby černého uhlí v Česku končí svou činnost také navazující provozy. Patří mezi ně i úpravna uhlí. Na konci února tam skončí zhruba 150 zaměstnanců.
Všechno vytěžené uhlí muselo na povrchu projít úpravou a tříděním, aby mohlo pokračovat k zákazníkům v požadované kvalitě. Mimo jiné k tomu sloužily čtyři hyperbarické komory.
Zdeněk Piech, vedoucí úpravny uhlí Dolu ČSM: „Surové uhlí je tvořeno několika druhy. Je to samostatné uhlí, pak je to prorostlé uhlí a pak jsou to takzvané hlušiny. Pro nás je to pískovec, prachovec nebo přechodné typy, jako je písčitý prachovec, jílovec a jiné. A samozřejmě je to třeba z toho uhlí dostat ven.“
Protože se další uhlí už netěží, úpravna se zastaví a ze dvou stovek pracovníků bude v práci pro OKD pokračovat jen 50.
Jaromír Lapiš, bezpečnostní technik úpravny Dolu ČSM: „Je to moje srdeční záležitost, protože jsem v roce 1985 nastoupil na Důl Doubrava, který jsem v roce 2003 začal bourat a zlikvidoval ho. Pak jsem přešel na Armádu, ta už je taky zbouraná. Potom jsme v rámci závodu úpraven měli úpravny čtyři – Lazy, ČSM, Darkov, Paskov. A z toho zůstal poslední tady ten ČSM, který jsem bohužel teď také zavřel, a tím pádem jsme skončili s úpravou černého uhlí v Česku.“
Odcházejícím zaměstnancům bude vyplaceno odstupné v celkové výši 75 milionů korun. Zbylí pracovníci budou likvidovat šachtu nebo najdou práci v jiných provozech.
V úpravně uhlí Dolu ČSM se zpracovává a upravuje veškerá vytěžená uhelná hmota v surovém stavu, tedy včetně hlušin. Technologicky je úpravna rozčleněna na třídírnu, hrubou úpravnu, jemnou úpravnu, expedici a sedimentační nádrže s kalovým hospodářstvím. Její součástí je i nový technologický celek, výrobní linka topných směsí, kde společnost OKD vyrábí energetické sortimenty o požadované výhřevnosti dle požadavků zákazníků.
Na dvou totožných linkách s výkonem 800 tun/hodina rozdružuje úpravna Dolu ČSM uhlí na dva produkty: prané uhlí a hlušinu. Po drcení a roztřídění na frakce 15 - 100 mm a 0 - 15 mm směřují produkty do hrubé a jemné úpravny, kde se surové uhlí zpracovává v magnetitové suspenzi. Dvoulinkový provoz umožňuje souběžnou výrobu uhlí vhodného pro koksování a energetického uhlí.
Moderní historie úpravy uhlí na Dole ČSM se začala psát v roce 1968. Tehdy byla dokončena drtírna, byly vybudovány velkokapacitní zásobníky a zprovozněna kolejová váha. Investiční výstavba dále pokračovala montáží technologického strojního zařízení úpravny, která byla úspěšně dokončena v roce 1970. Důležitým mezníkem se stal prosinec 1971, kdy byl po úspěšných garančních zkouškách zahájen provoz I. etapy hrubé úpravny pro zrno 10–200 mm. V této fázi byla úpravna schopna kapacitně zpracovat přibližně 30 % celkové vsázky. Zbývajících 70 % materiálu bylo nadále expedováno k finální úpravě na okolní závody. Plné technologické soběstačnosti dosáhla úpravna v červnu 1975, kdy byl uveden do provozu komplex jemné úpravny uhlí.
Úpravna ČSM se dlouhodobě zaměřuje na dosažení vysoké kvality produkce, zejména uhlí vhodného pro koksárenské zpracování. Významným krokem v tomto ohledu bylo zprovoznění hyperbarických filtrů, které od září 1993 zásadně zvýšily účinnost odvodnění uhelných kalů.
Další výrazný technologický posun nastal v roce 2010, kdy byly původní sazečky nahrazeny vysoce účinnými těžkokapalinovými hydrocyklony. Tato rozsáhlá modernizace probíhala za plného provozu dolu. Aby nedošlo k přerušení těžby ani expedice uhlí, byla realizace rozdělena do etap: zatímco jedna linka byla provozována na maximální výkon, na druhé probíhala instalace nové technologie. Po jejím zprovoznění se zátěž plynule přenesla na novou technologii, což umožnilo modernizovat druhou výrobní linku. Tím byla zajištěna kontinuita výroby i během modernizace.
---
Ozbrojený konflikt ve večerce, barikáda v bytě, evakuace, postřelený policista a nakonec mrtvý útočník. Takový byl sled dramatických událostí, které v úterý odpoledne zasáhly centrum Havířova. Obyvatelé okolních domů budou mít tyto chvíle plné napětí ještě dlouho v paměti.
Moravskoslezští policisté vyšetřují dramatický zásah v centru Havířova, který se odehrál v úterý odpoledne. Do tohoto obchodu vešel před 13. hodinou šestapadesátiletý muž, který začal střelnou zbraní ohrožovat jiného zákazníka, s nímž měl konflikt. Situaci popsal bratr prodavače.
Bratr prodavače: „Chodil tam často nakupovat a byl takový divný. Brácha je z toho v šoku. Ještě ráno tam nakupoval a teď je mrtvý.“
Následně muž z obchodu utekl a nezastavil ho ani varovný výstřel přivolané hlídky. Zabarikádoval se nedaleko ve svém bytě, kde měl žít s manželkou a synem. Na místo se okamžitě sjely všechny složky integrovaného záchranného systému. Než mohli policisté zasáhnout, museli evakuovat desítky lidí, a to i z okolních domů.
Svědkyně události: „Byl to šok. Nejprve nám hasiči bouchali na dveře a říkali, ať nechodíme k oknům. Že je to nebezpečné a nevědí, co může udělat. Obsadili celý dvůr zepředu i zezadu, ulici Jana Wericha. Mířili na ta okna. Jeden stál u auta a druhý klečel za stromem a měl zbraň namířenou přímo do okna, kde se měl pachatel ukrývat. Zásahová jednotka byla profesionální, opravdu klobouk dolů před všemi záchrannými složkami. Byli to odvážní kluci, říkala jsem si, že jsou to mladí kluci.“
Když se zásahová jednotka pokusila pachatele zpacifikovat, muž pootevřel dveře a jednoho z policistů postřelil do nohy. Policisté palbu opětovali, což je patrné i na poškozených dveřích bytu. Při dalším pokusu o vstup do bytu se muž již neozýval a nereagoval ani na vyjednavače. V bytě byl následně nalezen mrtvý. Krajský policejní ředitel ve středu upřesnil, že muž během zásahu vystřelil na policisty čtyřikrát. Policisté dvakrát, ale pachatele nezranili. Muž si dvě kulky střelil sám do hlavy. Druhá byla smrtelná. Motiv celého incidentu je stále neznámý a v šetření.
---
Moravskoslezská nemocnice Opava zavádí do praxe další moderní technologii, takzvaný histologický skener. Přístroj umožňuje lékařům zjistit v reálném čase, zda byl nádor odstraněn celý. Nejčastěji se využívá u pacientek s karcinomem prsu a výrazně zvyšuje přesnost i bezpečnost chirurgické léčby.
Moravskoslezská nemocnice Opava zavádí do praxe další moderní technologii, takzvaný histologický skener. Přístroj umožňuje lékařům zjistit v reálném čase, zda byl nádor odstraněn celý. Nejčastěji se využívá u pacientek s karcinomem prsu a výrazně zvyšuje přesnost i bezpečnost chirurgické léčby.
Operace nádoru prsu a okamžitá odpověď na klíčovou otázku, zda zasahuje nádor až k okrajům odebrané tkáně. Právě to nyní umožňuje nový histologický skener, který má Moravskoslezská nemocnice v Opavě jako jediná v Česku přímo na operačním sále.
Jan Žatecký, onkochirurg, MSNO: “Dneska jsme vlastně operovali pacientku s takzvaným pegetovým karcinomem, což byl nádor, který vlastně invaduje do kůže v oblasti dvorce. A díky vlastně spolupráci s patologií a díky tomuto novému přístroji jsme schopni během operace zjistit, jestli nádorové ložisko pokračuje někde dál a musíme tím pádem rozšířit operaci."
Zatímco běžné histologické vyšetření trvá i dva týdny, skener poskytne výsledek během několika minut.
Jan Žatecký, onkochirurg, MSNO: “Paní primářka až dohodnotí jako patolog, tak přímo chirurgovi na sále řekne rezime, jestli ten nádor nedosahuje nebo dosahuje. Pokud dosahuje, tak já můžu ten operační výkon rozšířit. V dnešním případě teda nedosahoval, takže jsme výkon ukončili.”
Nemocnice zároveň zahájila prospektivní studii, která má přesnost přístroje ověřit.
Jan Žatecký, onkochirurg, MSNO: “Máme výsledky zatím z pěti operací, ty výsledky jsou zatím opravdu všechny, které favorizují výsledek, v podstatě to, že je to v pořádku, že ten přístroj funguje tak, jak má. Máme v plánu do studie zapojit 20 pacientek.”
Histologický skener je aktuálně v Opavě zapůjčený. Po vyhodnocení studie se vedení nemocnice rozhodne, zda jej pořídí natrvalo. Samotné vyšetření probíhá přímo v předsálí operačního sálu.
Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie MSNO: “Do předsálí operačního sálu se dostaví patolog a laborantka, připraví si přístroj uvede ho do provozu a pak tkáň, kterou operatér vyoperuje, skenujeme. Skenujeme tímto konfokálním mikroskopem na šesti plochách. Chirurga nejvíc se zajímá plocha, kde by tumor mohl dosahovat okraje toho preparátu. Tu my mu hlásíme ten výsledek potom jako první.”
Jedna plocha je naskenována přibližně do pěti minut. Celé vyšetření tak výrazně zkracuje čekání na zásadní informaci. Následně vzorek prochází i klasickým histologickým zpracováním, aby byla diagnóza stoprocentně potvrzena.
Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie MSNO: “Obraz na této obrazovce z tohoto skenování je úplně jiný než ten, který známe z mikroskopu. A po tom školení už jsme si mohli dovolit s větší jistotou tyhle obrázky hodnotit. Samozřejmě čím více pacientek budeme mít takhle naskenovaných, čím více těch obrázků zhodnotíme, tak tím si budeme v hodnocení jistější.”
Opavská nemocnice tak potvrzuje, že i regionální zdravotnické zařízení může stát na špici moderní medicíny a nabídnout pacientkám bezpečnější a přesnější léčbu.
---
Ostrava přesně na Den obětí trestných činů odstartovala rozsáhlou informační kampaň zaměřenou na seniory, kteří jsou v dnešní době častým cílem nejrůznějších podvodníků. Prevence je totiž v těchto případech tou nejlepší ochranou.
Už od roku 1990 si celá Evropa připomíná 22. února Den obětí trestných činů. Je velmi důležité si uvědomit, že za každým trestným činem je nejen pachatel, ale také oběť, která se mnohdy těžce s následky vyrovnává. U této příležitosti startuje Městská policie Ostrava informační kampaň zaměřenou na ochranu seniorů před podvodníky.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Jednak musíme podporovat prevenci, je to to nejdůležitější, ale samozřejmě, když už se trestný čin stane, tak nesmíme nad obětí zapomínat a musíme jim v těch složitých situacích pomáhat."
V následujících dnech se budou strážníci ještě více zaměřovat na seniory, kteří jsou spolu s dětmi nejzranitelnější. My terči podvodů při kontrolách tlačítka Senior linky jim budou připomínat zásady bezpečného chování a i na ulicích s nimi budou ještě více hovořit o nástrahách. Ostravští strážníci se na prevenci velmi zaměřují. Loni byl pro oběti trestných činů vydán i manuál.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Když už ten trestný čin nastane, tak vlastně často potom lidé neví, jak se mají v té situaci chovat, co mají dělat. Tak jsme tu brožuru spolu vydali."
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Máme i celou řadu preventivních projektů, které v rámci města provádíme, jako například Nestaň se obětí trestného činu, kdy ty nejrizikovější skupiny, jako jsou děti a senioři, upozorňujeme na to, co dělat pro to, aby se tou obětí nestali."
Bezpečnost seniorů v jejich domovech je klíčová a tady se velmi osvědčilo propojení osvěty s technickým zabezpečením, jako je řetízek, kukátko a Senior Linka.
---
Kulturní srdce Karviné čeká zásadní vizuální i funkční proměna. Od května začne modernizace vestibulu Městského domu kultury. Rekonstrukce za 8 milionů má za cíl vytvořit moderní prostředí.
Městský dům kultury Karviná patří mezi klíčové instituce. Jeho vstupní brána musí být přehledná jak pro každodenní provoz, tak pro špičkové kulturní akce. Stávající podoba vestibulu už neodpovídá potřebám moderního kulturního centra.
Andrzej Bizoń, náměstek primátora Karviné: "Letos jsme se rozhodli pro modernizaci vstupních prostor a samozřejmě celého foyer, které bude poskytovat návštěvníkům a klientům krok do budoucna. Máme 21. století, takže chceme jít dál."
Cílem není jen oprava zastaralého interiéru, ale vytvoření reprezentativního prostoru. Návštěvníky má naladit na kulturu ještě před začátkem představení.
Olga Hrubec, ředitelka MěDK: "Hlavní změnou je přemístění pokladny. Ta v současné době neumožňuje přehled po celém prostoru, takže bude umístěna do centrální části zadní stěny vestibulu. Další výraznou úpravou bude úprava stěn, kdy dojde k demontáži stávajících obkladů. Stěny budou opatřeny světlou otěruvzdornou stěrkou. Hodně výrazným prvkem změny bude nové osvětlení. To současné snižuje světlou výšku prostoru a neodpovídá nárokům na hospodárný provoz. No a velkou změnou bude výměna vstupních dveří. Ty budou nahrazeny sestavou dveří s hliníkovými rámy a ve stejném stylu budou také vnitřní interiérové dveře."
Práce jsou naplánovány tak, aby co nejméně zasáhly do hlavní divadelní sezony. Milovníci kultury si i nadále užijí řadu letních akcí pod širým nebem.
Olga Hrubec, ředitelka MěDK: "My počítáme s tím, že modernizace začne v polovině května a skončí na konci prázdnin. Takže první akce tady v Domě kultury, velká akce bude koncert v sále 12. září."
Městský dům kultury Karviná loni navštívilo přes 127 tisíc diváků. Proměna vstupní haly vyjde na přibližně 8 milionů korun.
---
Pohádky před spaním nechybí v žádné mateřské škole a obvykle je čtou paní učitelky. Ovšem za dětmi do novojičínské mateřinky Montessori přicházejí předčítat i babičky, respektive členky seniorského spolku Být spolu aktivní.
Marie Rusinská a Jarmila Šimurdová jsou dvě ze šesti žen z novojičínského spolku Být spolu aktivní, které od listopadu do března dochází každé pondělí kolem poledne do mateřské školy Montessori. Dětem tu čtou pohádky před spaním.
Eva Sedláčková, vedoucí učitelka Mateřské školy Montessori: “Spolupráce s babičkami z tohoto spolku vznikla v roce 2024, kdy nás babičky pozvaly na pohádku o Červené Karkulce a my jsme je pozvali k nám do Mateřské školy Marie Montessori na pohádku Mikulášskou a Čertovskou. A tehdy vznikl nápad, že by babičky mohly číst pohádky dětem před spaním.”
Konkrétní pohádky si vybírají z knihovny mateřské školy. Obohacení je tak vzájemné.
Marie Rusinská, spolek Být spolu aktivní: “Abych řekla pravdu, jsou to pro mě takové neobvyklé pohádky, takové jako o přírodě, jak vzniká svět, jak vzniká život. Když jsem četla první pohádku, tak tím, že jsem se potřebovala soustředit na tu četbu, tak jsem si ani tu pohádku neužila, ať nekoktám, ať vyslovuji správně, ať mi děti rozumí, tak jsem si to ani neužila. Ale teď už si ty pohádky užívám a jsou to pohádky úplně jiné, než byly za doby, kdy byly mé děti a mé vnoučata malé.”
Marie Rusinská, spolek Být spolu aktivní: “Jsme babičky, nejen tady pro děti, my jsme babičky, takže nás to určitě neuráží, a naopak jsme na to hrdé, že jsme babičky.”
V rámci další mezigenerační spolupráce, i s ostatními mateřskými školami ve městě, teď spolek Být spolu aktivní nacvičuje provedení nové divadelní pohádky. V březnu a v dubnu ji bude hrát v Beskydském divadle.
---
