Ostravský magistrát je k občanům opět nejpřívětivějším úřadem v rámci Moravskoslezského kraje. Tato anketa je pořádaná Ministerstvem vnitra a účastní se jí města z celé země a také městské části Prahy.
Jubilejního 10. ročníku soutěže Přívětivý úřad vyhlašované Ministerstvem vnitra České republiky se zúčastnilo celkem 101 obcí s rozšířenou působností a městských částí Prahy. Oceněné úřady převzaly trofeje v jedinečném prostředí Zrcadlové kaple Klementina v Praze. V Moravskoslezském kraji si nejlépe vedl Magistrát města Ostravy, který tuto anketu ovládl už posedmé v řadě.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Já jsem strašně rád, že jsme získali cenu Nejpřívětivější úřad, kterou vyhlašuje ministerstvo vnitra. Hodnotí se proklientský přístup radnice vůči veřejnosti."
Přívětivý úřad hodnotí kvalitu poskytovaných služeb vůči klientům příslušných úřadů. Důraz je přitom kladen na poskytování nadstandardních služeb nebo běžných služeb v nadstandardní kvalitě. Hodnotících kritérií je mnoho. Patří mezi ně například komunikace s klienty, míra digitalizace, zvyšování udržitelnosti nebo zapojení veřejnosti do věcí veřejných.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Chtěl bych jen připomenout, že v rámci MS kraje jsme toto ocenění získali už po sedmé z deseti ročníků. Svědčí to o skvělé práci našich zaměstnanců a chtěl bych jím tímto poděkovat a věřím, že kvalita služeb pro lidi bude stejně proklientská i nadále."
Na druhém místě skončila v Moravskoslezském kraji Kopřivnice, pomyslnou bronzovou medaili bral Frýdek-Místek. Celostátním vítězem jsou Říčany.
---
Velmi detailní model v měřítku 1 : 400 bude připomínat, jak vypadal Důl ČSM ve Stonavě před jeho demolicí, která ho čeká po ukončení těžby uhlí v příštím roce. K dispozici bude také vystřihovánka, aby si nadšenci mohli sestavit vlastní model.
Model šachty je nyní umístěn ve vstupním vestibulu Dolu ČSM. Později bude přestěhován do nového sídla společnosti OKD.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „My jsme chtěli zachytit podobu posledního černouhelného Dolu ČSM ještě v době, kdy v něm probíhají veškeré činnosti, protože jakmile začneme s technickou likvidací dolu a úpravami povrchu kvůli následnému podnikání, tak už se to všechno bude měnit. Pro milovníky hornictví ještě právě z těchto částí uděláme vystřihovánky, aby si mohli některé části Dolu ČSM postavit.”
Autorem modelu je modelář Pavel Maška, pro kterého bylo vytvoření mnoha objektu šachty velkou výzvou.
Pavel Maška, modelář: „Já se papírovému modelářství věnuji zhruba 40 let a tvořím různé auta, domečky a podobně. Kontaktovalo mě vlastně OKD letos na jaře, že by měli zájem o papírový model Dolu ČSM ve Stonavě. Dostal jsem vlastně podklady, fotky, infografiku, mapy, plány, jak vlastně celý areál vypadá s výškou a rozměry, které jsem si musel dopočítat. To bylo nejnáročnější, protože všecko nenamalujete nebo nenapíšete za jeden večer. Je to dlouhodobá práce. Na modelu jsem strávil nějakých 220 hodin. A mohu říct, že jsem se hodně těšil především na spousty detailů, které areál má, a tím pádem i model – což jsou právě dopravníky uhlí, třídírna, plničky, vagónky s uhlím, bez uhlí, různé trubky a různá technika, která je samozřejmě jako pro modeláře výzvou. A důležité bylo udržet rozměr. To znamená, že jsem volil měřítko 1:400, což je asi na tyhle velké industriální stavby ideální rozměr, aby se to vešlo aspoň na stůl, což v tomhle případě do velké prosklené vitríny."
Pavel Maška, modelář: „Co bylo na modelu nejzajímavější pro mě, tak byla různorodost těch staveb. Až když jsem začal navrhovat jednotlivé domečky, tak jsem koukal, že je to panel nebo velký panelový dům, do kterého člověk žije, tak to asi vnímá jinak, ale pro mě to bylo velké objevování. Těšil jsem se i na rozvod potrubí a různých součástek a malých detailů, jako jsou právě kontejnery na odpad, kam jsem dal, co se dalo uložit. On ten rozměr 1:400 vás vlastně zas moc nepouští do malých detailů, by se dalo říct. Takže hodně věcí namalujete, na některé třeba zapomenete, až když pak koukáte znovu na tu fotku, tak si řeknete: je, to jsem tam ještě mohl dát – tak to tam třeba přilepíte. Nebo držáky právě na potrubí, kterých je kolem areálu celá řada, tak někde jsem si s tím vyhrál, něco jsem musel předělat, takže některé prvky jsem třeba dělal dvakrát i třikrát."
Pavel Maška, modelář: „Jediné, co je, že to můžete namalovat v 3D programu, ale já maluji v 2D. Už 25 let pracuji v Illustratoru, ve kterém to maluji. A je to tak trošku lepší než malovat čistě na čtvrtku, protože spoustu dílů pak nemusíte předělávat. Namalujete, vytisknete, vystřihnete, sedí to, pokračujete dál, můžete si vlastně zkopírovat některé prvky na jiné stavbě, jako jsou třeba okýnka, různé typy okýnek, nebo právě i ty různé dopravníky. Ne všechno je ale dopravník, jsou to nejspíš i nějaké přechodové otvory, které vedou z budovy dovnitř do šachty. To jsou věci, které namalujete a pak je můžete jednoduše použít i jinde. Tady to bylo mnohem zajímavější, protože jsem to stavěl jako čistou stavbu, jednu stavbu. Takže jsem si ji namaloval, slepil. Když navrhuji modely, tak je obvykle slepím třikrát i čtyřikrát, aby byly opravdu lepší a dokonalejší. A pak teprve řeším grafiku. Tady jsem si to vlastně namaloval hned napoprvé. A s každým slepeným kouskem jsem se blížil k cíli. Naopak jsem se pak těšil na ty drobné detaily, které v modelu jsou. Je to třeba elektrické vedení nebo cívky, dráty, které model jemně doplňují.”
Model zachycuje pouze Důl ČSM-Sever, kterou by však mohl doplnit model sousední jižní části.
---
Až tři a půl tisíce pacientů se může těšit na nového zubaře. Svět stomatologie za podpory MS kraje totiž otevřel tři zbrusu nové ambulance v Ostravě. Nové zubní středisko bude využívat převážně zahraniční zubaře.
V MS kraji v současné době nemá zubaře 150 tisíc obyvatel. Proto je vznik každé nové ambulance mimořádně důležitý.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „My to podporujeme tím, že přispíváme na křesla, jsme schopni těm lékařům zajistit kvalitní bydlení v Moravskoslezském kraji, jsme schopni jim dát nadstandardní podmínky v tomto směru, ale pokud ti lékaři nebudou, tak to vlastně tato opatření nezmění.“
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Hlavně jsem rád, že zákon o zaměstnávání cizích státních příslušníků jako lékařů vznikl opravdu z naší dílny, respektive s dílny pana senátora Václavce z Krnova.“
Díky novému zákonu mohou v České republice pod dozorem českého lékaře pracovat zubaři ze zahraničí.
Tomáš Dohnal, jednatel, Svět stomatologie: „Primárně zubaři z Ukrajiny, kteří jsou tady hodně a mají zájem pracovat.“
Kraj spolupracuje i s Ostravskou univerzitou, která ale produkuje 20 absolventů – zubařů ročně.
Ladislav Václavec (ANO), senátor ČR: „Je jich dost jenom ve velkých městech. Oni jsou ve velkých městech, protože tam mohou vybírat od pacientů peníze na dřevo a mají často neúměrné ceny, ale není jich dost v těch chudších okresech, kde pacienti chtějí hlavně ošetření na pojišťovny. Tam jich je málo a pro nás je ten cíl, abychom zabezpečili tuto službu a abychom měli dostatek stomatologů v okresech, kde budou pracovat na pojišťovnu.“
Registrovat se budete moci telefonicky přímo na recepci nové kliniky.
---
V roce 1939 se v Karviné za Dolem Barbora stala fašistická poprava, při které tehdy zemřelo dvanáct Poláků, žijících na území Česka a Karvinska. Na tomto místě si v Karviné opět připomněli, že historie s sebou nese kruté chvíle a my bychom na ně neměli zapomínat.
U příležitosti 86. výročí tragédie, která se stala v roce 1939 za Dolem Barbora, se opět uskutečnil pietní akt, připomínající, že historie by se neměla opakovat.
Stanisław Kołek, místopředseda sdružení Olza Pro: “V prvních dnech 2. světové války, 18. září 1939, tady bylo přivezeno dvanáct Poláků a byli tady esemany zastřeleni.”
Jeden z vězňů, kteří tehdy byli donuceni vykopat hromadný hrob, si zapamatoval jeho místo a po skončení 2. světové války jej připomněl. 2. září 1945 bylo dvanáct tragicky usmrcených mužů exhumováno a převezeno na hřbitov v Suché.
Paní Eugenia Kaňová se narodila až po válce, ale v její rodině je odkaz této tragédie stále živý.
Eugenia Kaňová, pamětnice: “Je tu můj dědeček, jeden z těch, který zahynul v tomto lese, a teprve po válce se tatínek můj, to byl syn, dozvěděl, že tu byli zastřeleni.”
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: “Je velmi důležité si připomínat tyto události, aby příští generace se nemusely potýkat s takovými zvěrstvy, které člověk sám sobě dělá.”
Pietní akt uspořádalo město Karviná, sdružení Olza Pro a sdružení Koexistence.
---
Povodňová miminka si dala v Krnově dostaveníčko v místě svého narození. 8 ročních holčiček se v průběhu loňských povodní narodilo v krnovské porodnici. Situace byla velmi kritická, nemocnici chyběla voda, elektřina, selhal i mobilní signál. Díky spolupráci vedení s MS krajem se podařilo získat velké elektrocentrály, aby bylo možné zajistit pacienty, závislé na dodávce elektřiny.
Velkou sílu i odvahu potřebovali lékaři i vedení porodnice. Akutně bylo i nutné několik pacientů letecky evakuovat do sousedních nemocnic.
Renata Kupková, lékařka porodnice: „Nebylo to veselé, nebylo to úsměvné. Dokud nebyla elektrocentrála, tak to bylo v podstatě beznadějné. Upřímně – jsem byla ráda, že nebyl žádný porod v běhu. Jste bez vody, jste bez elektřiny, jste bez kontaktu, jste odřezaní od světa. Bylo jediné štěstí, že v tu krizovou chvíli, v tu nejtěžší chvíli nebyl žádný porod v běhu. Jakmile neskočila elektrocentrála, tak prostě svitlo.“
Budoucí rodičky potřebovaly především psychologickou podporu v krizové situaci.
Lenka Petřeková, vrchní sestra porodnice: „Já jsem vnímala spíše ženy, které byly těhotné, tak ta měly velký strach protože byly odříznuté od rodin, nevěděly co je a těm jsme umožňovaly z jednoho bodu v koridoru jsem jim půjčovala mobilní telefon, aby měly spojení vlastně se svojí rodinou.“
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Pro mě nejhorší zjištění v tom daném okamžiku bylo, že s některými obcemi jsme ztratili úplně spojení, třeba s Krnovem a to byla velmi složitá situace, protože nějakou dobu trvalo, než se spojení podařilo obnovit a to byly těžké chvíle. Tady je vidět, jak to ta příroda umí zařídit, že všechno zlé je k něčemu dobré, ale tady ty povodně prostě nezabránily tomu, aby se narodily zdravé a krásné děti. Já bych jim chtě všem poděkovat, protože samozřejmě ten zdravotnický personál a vůbec ta komunita lidí kolem krnovské nemocnice byla v rámci povodní úplně úžasná.“
Vedení nemocnice řešilo také několik kritických momentů, aby zajistilo potřebnou péči.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Kritické momenty. První byl, když nám začal vynechávat ten generátor proudu, který byl a my jsme věděli, že jestli vypne, tak máme několik desítek minut na to, abychom, než se zastaví úplně proud z baterií. Další moment byl, když vypadlo úplně spojení, nebyla voda, nebylo nic a docházelo k zaplavování budovy rehabilitace, kde v přízemí byli pacienti. Třetí moment byl, když ten proud úplně vypadl večer. Objevil se pan hejtman a podařilo se zajistit dvě veliké elektrocentrály.“
Gabriela Závodská, maminka: „20. září minulý rok. Tady v Krnovské nemocnici. Tady z Krnova. Bylo, jelikož jsem měla termín porodu 14. září, tak jsem právě čekala, kdy to přijde, nepřijde, takže náročné to bylo.“
Markéta Jelínková, maminka: „16. září tady v Krnově. My jsme z Třemešné. Byly velké obavy, vlastně tím, že jsem přenášela Stelinku, tak jsme se v pátek 13. září s paní doktorkou domluvili, že už tady zůstanu.“
Anketa, maminky: „Narodila se 14. 9. a jmenuje se Leontýnka Dil. Z Třemešné. Tak kdyby vlastně nebyla průjezdná cesta nebo něco, tak jsme to tady vlastně proleželi celý víkend.“
Kristýna Perďochová, maminka: „Bylo to pro nás těžké, protože nemohla ani rodina ke mně přijet, vůbec nic Stresy šly i na malou, taky chudák úplně plakala.“
Celá povodňová situace přinesla kromě zkušeností lékařů také mnoho poučení pro budoucnost.
Jana Murová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: „Že je za každých okolností nutné se obklopit týmem lidí, kteří jsou schopni a ochotni pracovat, týmem profesionálů a možná, že je třeba být víc hlasitý a víc si o tu pomoc ze strany tátu křičet, volat a dožadovat.“
---
Ostravský magistrát je k občanům opět nejpřívětivějším úřadem v rámci Moravskoslezského kraje. Tato anketa je pořádaná Ministerstvem vnitra a účastní se jí města z celé země a také městské části Prahy.
Jubilejního 10. ročníku soutěže Přívětivý úřad vyhlašované Ministerstvem vnitra České republiky se zúčastnilo celkem 101 obcí s rozšířenou působností a městských částí Prahy. Oceněné úřady převzaly trofeje v jedinečném prostředí Zrcadlové kaple Klementina v Praze. V Moravskoslezském kraji si nejlépe vedl Magistrát města Ostravy, který tuto anketu ovládl už posedmé v řadě.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Já jsem strašně rád, že jsme získali cenu Nejpřívětivější úřad, kterou vyhlašuje ministerstvo vnitra. Hodnotí se proklientský přístup radnice vůči veřejnosti."
Přívětivý úřad hodnotí kvalitu poskytovaných služeb vůči klientům příslušných úřadů. Důraz je přitom kladen na poskytování nadstandardních služeb nebo běžných služeb v nadstandardní kvalitě. Hodnotících kritérií je mnoho. Patří mezi ně například komunikace s klienty, míra digitalizace, zvyšování udržitelnosti nebo zapojení veřejnosti do věcí veřejných.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Chtěl bych jen připomenout, že v rámci MS kraje jsme toto ocenění získali už po sedmé z deseti ročníků. Svědčí to o skvělé práci našich zaměstnanců a chtěl bych jím tímto poděkovat a věřím, že kvalita služeb pro lidi bude stejně proklientská i nadále."
Na druhém místě skončila v Moravskoslezském kraji Kopřivnice, pomyslnou bronzovou medaili bral Frýdek-Místek. Celostátním vítězem jsou Říčany.
---
Velmi detailní model v měřítku 1 : 400 bude připomínat, jak vypadal Důl ČSM ve Stonavě před jeho demolicí, která ho čeká po ukončení těžby uhlí v příštím roce. K dispozici bude také vystřihovánka, aby si nadšenci mohli sestavit vlastní model.
Model šachty je nyní umístěn ve vstupním vestibulu Dolu ČSM. Později bude přestěhován do nového sídla společnosti OKD.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: „My jsme chtěli zachytit podobu posledního černouhelného Dolu ČSM ještě v době, kdy v něm probíhají veškeré činnosti, protože jakmile začneme s technickou likvidací dolu a úpravami povrchu kvůli následnému podnikání, tak už se to všechno bude měnit. Pro milovníky hornictví ještě právě z těchto částí uděláme vystřihovánky, aby si mohli některé části Dolu ČSM postavit.”
Autorem modelu je modelář Pavel Maška, pro kterého bylo vytvoření mnoha objektu šachty velkou výzvou.
Pavel Maška, modelář: „Já se papírovému modelářství věnuji zhruba 40 let a tvořím různé auta, domečky a podobně. Kontaktovalo mě vlastně OKD letos na jaře, že by měli zájem o papírový model Dolu ČSM ve Stonavě. Dostal jsem vlastně podklady, fotky, infografiku, mapy, plány, jak vlastně celý areál vypadá s výškou a rozměry, které jsem si musel dopočítat. To bylo nejnáročnější, protože všecko nenamalujete nebo nenapíšete za jeden večer. Je to dlouhodobá práce. Na modelu jsem strávil nějakých 220 hodin. A mohu říct, že jsem se hodně těšil především na spousty detailů, které areál má, a tím pádem i model – což jsou právě dopravníky uhlí, třídírna, plničky, vagónky s uhlím, bez uhlí, různé trubky a různá technika, která je samozřejmě jako pro modeláře výzvou. A důležité bylo udržet rozměr. To znamená, že jsem volil měřítko 1:400, což je asi na tyhle velké industriální stavby ideální rozměr, aby se to vešlo aspoň na stůl, což v tomhle případě do velké prosklené vitríny."
Pavel Maška, modelář: „Co bylo na modelu nejzajímavější pro mě, tak byla různorodost těch staveb. Až když jsem začal navrhovat jednotlivé domečky, tak jsem koukal, že je to panel nebo velký panelový dům, do kterého člověk žije, tak to asi vnímá jinak, ale pro mě to bylo velké objevování. Těšil jsem se i na rozvod potrubí a různých součástek a malých detailů, jako jsou právě kontejnery na odpad, kam jsem dal, co se dalo uložit. On ten rozměr 1:400 vás vlastně zas moc nepouští do malých detailů, by se dalo říct. Takže hodně věcí namalujete, na některé třeba zapomenete, až když pak koukáte znovu na tu fotku, tak si řeknete: je, to jsem tam ještě mohl dát – tak to tam třeba přilepíte. Nebo držáky právě na potrubí, kterých je kolem areálu celá řada, tak někde jsem si s tím vyhrál, něco jsem musel předělat, takže některé prvky jsem třeba dělal dvakrát i třikrát."
Pavel Maška, modelář: „Jediné, co je, že to můžete namalovat v 3D programu, ale já maluji v 2D. Už 25 let pracuji v Illustratoru, ve kterém to maluji. A je to tak trošku lepší než malovat čistě na čtvrtku, protože spoustu dílů pak nemusíte předělávat. Namalujete, vytisknete, vystřihnete, sedí to, pokračujete dál, můžete si vlastně zkopírovat některé prvky na jiné stavbě, jako jsou třeba okýnka, různé typy okýnek, nebo právě i ty různé dopravníky. Ne všechno je ale dopravník, jsou to nejspíš i nějaké přechodové otvory, které vedou z budovy dovnitř do šachty. To jsou věci, které namalujete a pak je můžete jednoduše použít i jinde. Tady to bylo mnohem zajímavější, protože jsem to stavěl jako čistou stavbu, jednu stavbu. Takže jsem si ji namaloval, slepil. Když navrhuji modely, tak je obvykle slepím třikrát i čtyřikrát, aby byly opravdu lepší a dokonalejší. A pak teprve řeším grafiku. Tady jsem si to vlastně namaloval hned napoprvé. A s každým slepeným kouskem jsem se blížil k cíli. Naopak jsem se pak těšil na ty drobné detaily, které v modelu jsou. Je to třeba elektrické vedení nebo cívky, dráty, které model jemně doplňují.”
Model zachycuje pouze Důl ČSM-Sever, kterou by však mohl doplnit model sousední jižní části.
---
Až tři a půl tisíce pacientů se může těšit na nového zubaře. Svět stomatologie za podpory MS kraje totiž otevřel tři zbrusu nové ambulance v Ostravě. Nové zubní středisko bude využívat převážně zahraniční zubaře.
V MS kraji v současné době nemá zubaře 150 tisíc obyvatel. Proto je vznik každé nové ambulance mimořádně důležitý.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „My to podporujeme tím, že přispíváme na křesla, jsme schopni těm lékařům zajistit kvalitní bydlení v Moravskoslezském kraji, jsme schopni jim dát nadstandardní podmínky v tomto směru, ale pokud ti lékaři nebudou, tak to vlastně tato opatření nezmění.“
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Hlavně jsem rád, že zákon o zaměstnávání cizích státních příslušníků jako lékařů vznikl opravdu z naší dílny, respektive s dílny pana senátora Václavce z Krnova.“
Díky novému zákonu mohou v České republice pod dozorem českého lékaře pracovat zubaři ze zahraničí.
Tomáš Dohnal, jednatel, Svět stomatologie: „Primárně zubaři z Ukrajiny, kteří jsou tady hodně a mají zájem pracovat.“
Kraj spolupracuje i s Ostravskou univerzitou, která ale produkuje 20 absolventů – zubařů ročně.
Ladislav Václavec (ANO), senátor ČR: „Je jich dost jenom ve velkých městech. Oni jsou ve velkých městech, protože tam mohou vybírat od pacientů peníze na dřevo a mají často neúměrné ceny, ale není jich dost v těch chudších okresech, kde pacienti chtějí hlavně ošetření na pojišťovny. Tam jich je málo a pro nás je ten cíl, abychom zabezpečili tuto službu a abychom měli dostatek stomatologů v okresech, kde budou pracovat na pojišťovnu.“
Registrovat se budete moci telefonicky přímo na recepci nové kliniky.
---
V roce 1939 se v Karviné za Dolem Barbora stala fašistická poprava, při které tehdy zemřelo dvanáct Poláků, žijících na území Česka a Karvinska. Na tomto místě si v Karviné opět připomněli, že historie s sebou nese kruté chvíle a my bychom na ně neměli zapomínat.
U příležitosti 86. výročí tragédie, která se stala v roce 1939 za Dolem Barbora, se opět uskutečnil pietní akt, připomínající, že historie by se neměla opakovat.
Stanisław Kołek, místopředseda sdružení Olza Pro: “V prvních dnech 2. světové války, 18. září 1939, tady bylo přivezeno dvanáct Poláků a byli tady esemany zastřeleni.”
Jeden z vězňů, kteří tehdy byli donuceni vykopat hromadný hrob, si zapamatoval jeho místo a po skončení 2. světové války jej připomněl. 2. září 1945 bylo dvanáct tragicky usmrcených mužů exhumováno a převezeno na hřbitov v Suché.
Paní Eugenia Kaňová se narodila až po válce, ale v její rodině je odkaz této tragédie stále živý.
Eugenia Kaňová, pamětnice: “Je tu můj dědeček, jeden z těch, který zahynul v tomto lese, a teprve po válce se tatínek můj, to byl syn, dozvěděl, že tu byli zastřeleni.”
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: “Je velmi důležité si připomínat tyto události, aby příští generace se nemusely potýkat s takovými zvěrstvy, které člověk sám sobě dělá.”
Pietní akt uspořádalo město Karviná, sdružení Olza Pro a sdružení Koexistence.
---
Povodňová miminka si dala v Krnově dostaveníčko v místě svého narození. 8 ročních holčiček se v průběhu loňských povodní narodilo v krnovské porodnici. Situace byla velmi kritická, nemocnici chyběla voda, elektřina, selhal i mobilní signál. Díky spolupráci vedení s MS krajem se podařilo získat velké elektrocentrály, aby bylo možné zajistit pacienty, závislé na dodávce elektřiny.
Velkou sílu i odvahu potřebovali lékaři i vedení porodnice. Akutně bylo i nutné několik pacientů letecky evakuovat do sousedních nemocnic.
Renata Kupková, lékařka porodnice: „Nebylo to veselé, nebylo to úsměvné. Dokud nebyla elektrocentrála, tak to bylo v podstatě beznadějné. Upřímně – jsem byla ráda, že nebyl žádný porod v běhu. Jste bez vody, jste bez elektřiny, jste bez kontaktu, jste odřezaní od světa. Bylo jediné štěstí, že v tu krizovou chvíli, v tu nejtěžší chvíli nebyl žádný porod v běhu. Jakmile neskočila elektrocentrála, tak prostě svitlo.“
Budoucí rodičky potřebovaly především psychologickou podporu v krizové situaci.
Lenka Petřeková, vrchní sestra porodnice: „Já jsem vnímala spíše ženy, které byly těhotné, tak ta měly velký strach protože byly odříznuté od rodin, nevěděly co je a těm jsme umožňovaly z jednoho bodu v koridoru jsem jim půjčovala mobilní telefon, aby měly spojení vlastně se svojí rodinou.“
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Pro mě nejhorší zjištění v tom daném okamžiku bylo, že s některými obcemi jsme ztratili úplně spojení, třeba s Krnovem a to byla velmi složitá situace, protože nějakou dobu trvalo, než se spojení podařilo obnovit a to byly těžké chvíle. Tady je vidět, jak to ta příroda umí zařídit, že všechno zlé je k něčemu dobré, ale tady ty povodně prostě nezabránily tomu, aby se narodily zdravé a krásné děti. Já bych jim chtě všem poděkovat, protože samozřejmě ten zdravotnický personál a vůbec ta komunita lidí kolem krnovské nemocnice byla v rámci povodní úplně úžasná.“
Vedení nemocnice řešilo také několik kritických momentů, aby zajistilo potřebnou péči.
Ladislav Václavec, ředitel SZZ Krnov: „Kritické momenty. První byl, když nám začal vynechávat ten generátor proudu, který byl a my jsme věděli, že jestli vypne, tak máme několik desítek minut na to, abychom, než se zastaví úplně proud z baterií. Další moment byl, když vypadlo úplně spojení, nebyla voda, nebylo nic a docházelo k zaplavování budovy rehabilitace, kde v přízemí byli pacienti. Třetí moment byl, když ten proud úplně vypadl večer. Objevil se pan hejtman a podařilo se zajistit dvě veliké elektrocentrály.“
Gabriela Závodská, maminka: „20. září minulý rok. Tady v Krnovské nemocnici. Tady z Krnova. Bylo, jelikož jsem měla termín porodu 14. září, tak jsem právě čekala, kdy to přijde, nepřijde, takže náročné to bylo.“
Markéta Jelínková, maminka: „16. září tady v Krnově. My jsme z Třemešné. Byly velké obavy, vlastně tím, že jsem přenášela Stelinku, tak jsme se v pátek 13. září s paní doktorkou domluvili, že už tady zůstanu.“
Anketa, maminky: „Narodila se 14. 9. a jmenuje se Leontýnka Dil. Z Třemešné. Tak kdyby vlastně nebyla průjezdná cesta nebo něco, tak jsme to tady vlastně proleželi celý víkend.“
Kristýna Perďochová, maminka: „Bylo to pro nás těžké, protože nemohla ani rodina ke mně přijet, vůbec nic Stresy šly i na malou, taky chudák úplně plakala.“
Celá povodňová situace přinesla kromě zkušeností lékařů také mnoho poučení pro budoucnost.
Jana Murová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: „Že je za každých okolností nutné se obklopit týmem lidí, kteří jsou schopni a ochotni pracovat, týmem profesionálů a možná, že je třeba být víc hlasitý a víc si o tu pomoc ze strany tátu křičet, volat a dožadovat.“
---
