Vodík je obecně považován za energetický zdroj budoucnosti. Při odklonu od uhlí by se měl stát jedním z významných zdrojů energie. Problém je ale v jeho ceně. Pokud bude jeho výroba drahá, nikdy se nestane všeobecně rozšířeným palivem.
MS kraj je lídrem v rozvoji vodíkových technologií ve střední Evropě. Finalizuje vodíkovou strategii a plánuje vodíkovou autobusovou a vlakovou dopravu. Vedení kraje ale momentálně trápí nařízení Evropské unie, které dovoluje výrobu pouze zeleného vodíku, tedy vyrobeného jen z ekologických zdrojů energie. To se našemu kraji nelíbí a naší vládě vzkazuje.
Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Páni ministři, sedněte na vlak, jeďte do Bruselu a vyjednejte nám výjimku, aby vodík nemusel být úplně zelený, ale mohl být libovolné barvy. Máme tady v kraji nekonečný potenciál odpadů – důlní plyny, uhelné kaly, kaly z čistíren. Z toho všeho se dá vodík vyrábět velmi levně, ale bohužel takový vodík Evropská unie v autobusech a vlacích zakazuje používat.“
Větší šance na úspěch by mohlo mít spojení s ostatními zeměmi.
Ján Weiterschütz, předseda Národní vodíkové asociace Slovenska: „Na to, abychom prosadili takovou výjimku, potřebujeme sjednotit více zemí. Podobný problém mají i v Polsku a Maďarsku, takže centrální Evropa by potřebovala ten nízkouhlíkový vodík uznat. Budeme se snažit vyvíjet aktivity, aby taková výjimka byla možná.“
Výjimka vyrábět vodík z jiných než pouze alternativních zdrojů by významně pomohla také s likvidací komunálního odpadu v daných zemích.
---
Ostrava se může stát vzorem pro celou naši zemi v nakládání s odpady. V areálu společnosti OZO v Kunčicích byla spuštěna třídící linka na směsný komunální odpad. Nová technologie dokáže i ze směsného odpadu získat další materiál vhodný k energetickému i materiálovému využití.
Ostrava neustává v práci na zlepšování životního prostředí. Ovzduší už se velice zlepšilo, máme ekologickou hromadnou dopravu a dalším prvenství nyní Ostrava získala v nakládání s odpady. Odpadová společnost OZO spouští automatickou třídicí linku na směsný komunální odpad za 280 milionů korun.
Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: „Oproti energetickému využití směsného odpadu v klasické spalovně, která energii vyrábí spalováním neroztříděného směsného odpadu, má naše linka tu výhodu, že kromě energeticky využitelných složek dokáže ze směsného odpadu vyseparovat i určité množství materiálově využitelných surovin, jako jsou například PET lahve, hliníkové plechovky, polyetylén nebo papír. Naše nová linka je navíc unikátní v tom, že má více funkcí – kromě třídění SKO dokáže dotřiďovat i separované složky odpadu, které sbíráme do žlutých nádob, nebo například i směs plast-papír.“
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „O energetické využívání směsného komunálního odpadu usilovalo město Ostrava spolu se svou odpadovou společností již dávno předtím, než vstoupil v platnost současný zákon o odpadech. Ostatně s ohledem na současné navyšování nákladů na energie jsou alternativní způsoby vytápění víc než aktuální."
Teplárenská společnost Veolia už zahájila budování multipalivových kotlů schopných vytříděné odpady přeměnit v teplo a elektřinu.
Kamil Vrbka, ředitel Regionu Morava , Veolia: "Půl výroby tepla na tom novém fluidním kotli vyrobíme z tady vytříděného komunálního odpadu."
Linka pracuje ve dvousměnném provozu – v ranní směně třídí směsný komunální odpad z ostravských sídlišť, v odpolední pak dotřiďuje plasty, nápojové kartony a kovové obaly.
---
Umělé jezírko v novojičínských Smetanových sadech muselo být vypuštěno, a to kvůli dlouhodobě špatné kvalitě vody. Do okrasného prvku totiž někdo nelegálně vypustil ryby, jejich krmení znečišťuje vodní filtry.
Tento vodní prvek vznikl v Novém Jičíně v roce 2018. Z okrasného jezírka s čirou vodou se časem stal zakalený rybník. Někdo tu vypustil ryby, kapry a dokonce i štiku, a lidé je chodí krmit. Filtrace vody ovšem nápor krmiva, většinou jde o pečivo, nestíhá.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Odborná firma která se stará o čistotu tohoto vodního prvku, musí odstraňovat pomocí technických služeb nánosy krmiva a bahna několikrát za týden.”
Město tedy muselo nechat vodu vypustit, ryby přestěhovat a nádrž vyčistit.
Petr Jorpalidis, hospodář MO Českého rybářského svazu Nový Jičín: “My ten problém s městem řešíme už asi druhý rok. Tenhle prvek byl vybudovaný jako rekreační nikoliv jako rybářský. My jsme se dohodli, že městu pomůžeme, provedeme výlov těchto ryb a převezme je na vodní nádrž Čerťák, která je tady nejblíž.”
Opětovné napouštění nádrže potrvá asi týden, 1 031 kubíků vody bude čerpáno z vodovodního řadu.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: ”Z mé strany musí zaznít apel, že tento vodní prvek není určen proto, aby zde žily a chovali se jakékoliv ryby, a aby se přilétající ptactvo, kačeny, krmily chlebem, rohlíky, knedlíky, které nám tu filtrační jednotku neustále ucpávají.”
Roční provoz jezírka stojí město půl milionu korun, tato nestandardní údržba si vyžádá dalších asi sto tisíc.
---
Kvítkomat v blízkosti opavského magistrátu se osvědčil. Lidé si k němu našli cestu i díky tomu, že květiny jsou jiné než ty v květinářstvích, jsou regionální, vždy čerstvě natrhané a ve váze tak dělají radost delší dobu.
Od poloviny srpna si mohou Opavané nakupovat květiny v kvítkomatu u budovy magistrátu na Krnovské ulici. Vyrobený je ze zrenovované staré dřevěné skříně a zaujme každého, kdo jde zrovna kolem.
anketa: kolemjdoucí: “Je to takové zajímavé, má to takovou přitažlivost, že mám chvilku čas a dívám se, že to je dobrý nápad, dobrá inspirace."
Kvítkomat je zatím v provozu dva dny v týdnu, a to vždy ve středu a v pátek. Plní se hned ráno většinou 10 až 12 kytičkami, které se vyprodají ještě v ten den.
Lenka Pietraszková, spoluzakladatelka spolku Kapradí: “Jsou to květiny, které jsme si opravdu od semínka vypěstovali sami, ručíme za to. Vypěstovali jsme je tady na opavských zahradách nebo v lučním sadu za Opavou, známe jejich původ, vážeme je s láskou, s nějakým osobitým stylem a lidem se to líbí.”
S pěstováním květin spolku Kapradí pomáhají znevýhodněné maminky na trhu práce.
Lenka Zemanová, předsedkyně spolku Kapradí: “Ony mají vlastně postižené děti a mají problém získat klasické zaměstnání, protože se starají o své děti, které bývají často nemocné a zkušená floristka nám dělá ty vazby.”
Prodej květin je založen čistě na důvěře. V samoobslužném stánku se platí pomocí QR kódu a že jsou lidé poctiví svědčí fakt, že za celou dobu se ztratila pouze jediná kytička.
---
Druhým měsícem se ve Studénce schází skupina žen, které svůj volný čas věnují umělecké tvorbě. Vytváří sochy z ytongu, které by mohly brzy ozdobit veřejný prostor ve městě.
Ytong je stavební materiál, ovšem dostatečně tvárný na to, aby se z něj stal i materiál vhodný pro uměleckou tvorbu. Třicet těchto tvárnic se nyní pod rukama několika žen ze Studénky mění v sochy. Jejich tvůrčí setkání se odehrávají v zázemí Základní školy Františka Kardinála Tomáška.
Marcela Kudlová Hoňková, výtvarnice, učitelka ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Ta skupina je tvořena z lidí, kteří tady kdysi dávno měli kroužek keramiky rodičů s dětmi, a ty děti už jsou v deváté třídě, takže už nemají zájem, ale s rodiči jsme se tak semkli, že na ten popud vzniklo toto ytongové schování.”
Volná tvůrčí skupina se začala scházet v září. Na konci října se tu začínají rýsovat první díla - hlavy propletené s živly
Marcela Kudlová Hoňková, výtvarnice, učitelka ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Každá z nás si vybrala, co ta hlava bude znázorňovat, jestli to bude bohyně vod, stromů, země nebo nevím čeho.”
Kateřina Škrabáková, členka tvůrčí skupiny: “Teď prostě přišel popud od Marcely, je o relax, je to při pátku, vypnete, je to fajn.”
Renáta Mojžíšová, členka tvůrčí skupiny: “A je to ohromně osvobozující. Krásná práce. Když máte nějaký problém, tak to ze sebe vyškrábat a jdete domů čistí.”
Výsledkem pátečních setkání má být deset soch, které by měl ozdobit veřejný prostor ve městě.
---
V Havířově se mohli opět setkat lidé s mentálním hendikepem různých organizací a stacionářů z regionu. A to na halovém fotbalovém turnaji, který každoročně pořádá Santé. Pohár si nakonec odnesli Medvědi z Čtyřlístku Ostrava.
Celkem sedm týmů se zapojilo do již 16.ročíku O pohár Santé v halovém fotbale. Do Havířova přijeli hendikepovaní nadšení sportovci z Kopřivnice, Karviné, či Ostravy a nechyběly ani domácí týmy.
Barbora Lužná, organizátorka, vedoucí sociálního útvaru Santé Havířov: "I když se jedná o zápas, turnaj, kdy soutěží týmy mezi sebou a kde se ti účastníci dobře znají a i když tady je lehká rivalita, tak přesto si všichni velmi fandí a vždy je to tady velmi přátelské a milé. Naši klienti jsou velmi akční. My je nemusíme přemlouvat. Naopak musíme vybírat, kdo se bude který ročník účastnit a vždy, když dojde k výběru daného klienta, tak je velmi šťastný, že zrovna tento ročník bude hrát."
Michaela, účastnice turnaje: "Zatím je to pěkné. Zatím to bylo 1:0 a tam je právě Margita, co to organizuje a já jsem za to ráda, že mě vybrali, protože tady, jak vidíte, je náš stacionář Havířov a jsem ráda, že jsem mohla hrát.”
Igor, účastník turnaje: “My jsme vyhráli nějaké zápasy, některé jsme prohráli a jsou dobří soupeři. Mě na tom baví, že se mohu setkat se svými kamarády z jiných stacionářů a organizací.”
Nejlepší výkon nakonec předvedli Medvědi a pohár tak putoval do Čtyřlístku Ostrava.
---
Vodík je obecně považován za energetický zdroj budoucnosti. Při odklonu od uhlí by se měl stát jedním z významných zdrojů energie. Problém je ale v jeho ceně. Pokud bude jeho výroba drahá, nikdy se nestane všeobecně rozšířeným palivem.
MS kraj je lídrem v rozvoji vodíkových technologií ve střední Evropě. Finalizuje vodíkovou strategii a plánuje vodíkovou autobusovou a vlakovou dopravu. Vedení kraje ale momentálně trápí nařízení Evropské unie, které dovoluje výrobu pouze zeleného vodíku, tedy vyrobeného jen z ekologických zdrojů energie. To se našemu kraji nelíbí a naší vládě vzkazuje.
Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „Páni ministři, sedněte na vlak, jeďte do Bruselu a vyjednejte nám výjimku, aby vodík nemusel být úplně zelený, ale mohl být libovolné barvy. Máme tady v kraji nekonečný potenciál odpadů – důlní plyny, uhelné kaly, kaly z čistíren. Z toho všeho se dá vodík vyrábět velmi levně, ale bohužel takový vodík Evropská unie v autobusech a vlacích zakazuje používat.“
Větší šance na úspěch by mohlo mít spojení s ostatními zeměmi.
Ján Weiterschütz, předseda Národní vodíkové asociace Slovenska: „Na to, abychom prosadili takovou výjimku, potřebujeme sjednotit více zemí. Podobný problém mají i v Polsku a Maďarsku, takže centrální Evropa by potřebovala ten nízkouhlíkový vodík uznat. Budeme se snažit vyvíjet aktivity, aby taková výjimka byla možná.“
Výjimka vyrábět vodík z jiných než pouze alternativních zdrojů by významně pomohla také s likvidací komunálního odpadu v daných zemích.
---
Ostrava se může stát vzorem pro celou naši zemi v nakládání s odpady. V areálu společnosti OZO v Kunčicích byla spuštěna třídící linka na směsný komunální odpad. Nová technologie dokáže i ze směsného odpadu získat další materiál vhodný k energetickému i materiálovému využití.
Ostrava neustává v práci na zlepšování životního prostředí. Ovzduší už se velice zlepšilo, máme ekologickou hromadnou dopravu a dalším prvenství nyní Ostrava získala v nakládání s odpady. Odpadová společnost OZO spouští automatickou třídicí linku na směsný komunální odpad za 280 milionů korun.
Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: „Oproti energetickému využití směsného odpadu v klasické spalovně, která energii vyrábí spalováním neroztříděného směsného odpadu, má naše linka tu výhodu, že kromě energeticky využitelných složek dokáže ze směsného odpadu vyseparovat i určité množství materiálově využitelných surovin, jako jsou například PET lahve, hliníkové plechovky, polyetylén nebo papír. Naše nová linka je navíc unikátní v tom, že má více funkcí – kromě třídění SKO dokáže dotřiďovat i separované složky odpadu, které sbíráme do žlutých nádob, nebo například i směs plast-papír.“
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „O energetické využívání směsného komunálního odpadu usilovalo město Ostrava spolu se svou odpadovou společností již dávno předtím, než vstoupil v platnost současný zákon o odpadech. Ostatně s ohledem na současné navyšování nákladů na energie jsou alternativní způsoby vytápění víc než aktuální."
Teplárenská společnost Veolia už zahájila budování multipalivových kotlů schopných vytříděné odpady přeměnit v teplo a elektřinu.
Kamil Vrbka, ředitel Regionu Morava , Veolia: "Půl výroby tepla na tom novém fluidním kotli vyrobíme z tady vytříděného komunálního odpadu."
Linka pracuje ve dvousměnném provozu – v ranní směně třídí směsný komunální odpad z ostravských sídlišť, v odpolední pak dotřiďuje plasty, nápojové kartony a kovové obaly.
---
Umělé jezírko v novojičínských Smetanových sadech muselo být vypuštěno, a to kvůli dlouhodobě špatné kvalitě vody. Do okrasného prvku totiž někdo nelegálně vypustil ryby, jejich krmení znečišťuje vodní filtry.
Tento vodní prvek vznikl v Novém Jičíně v roce 2018. Z okrasného jezírka s čirou vodou se časem stal zakalený rybník. Někdo tu vypustil ryby, kapry a dokonce i štiku, a lidé je chodí krmit. Filtrace vody ovšem nápor krmiva, většinou jde o pečivo, nestíhá.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Odborná firma která se stará o čistotu tohoto vodního prvku, musí odstraňovat pomocí technických služeb nánosy krmiva a bahna několikrát za týden.”
Město tedy muselo nechat vodu vypustit, ryby přestěhovat a nádrž vyčistit.
Petr Jorpalidis, hospodář MO Českého rybářského svazu Nový Jičín: “My ten problém s městem řešíme už asi druhý rok. Tenhle prvek byl vybudovaný jako rekreační nikoliv jako rybářský. My jsme se dohodli, že městu pomůžeme, provedeme výlov těchto ryb a převezme je na vodní nádrž Čerťák, která je tady nejblíž.”
Opětovné napouštění nádrže potrvá asi týden, 1 031 kubíků vody bude čerpáno z vodovodního řadu.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: ”Z mé strany musí zaznít apel, že tento vodní prvek není určen proto, aby zde žily a chovali se jakékoliv ryby, a aby se přilétající ptactvo, kačeny, krmily chlebem, rohlíky, knedlíky, které nám tu filtrační jednotku neustále ucpávají.”
Roční provoz jezírka stojí město půl milionu korun, tato nestandardní údržba si vyžádá dalších asi sto tisíc.
---
Kvítkomat v blízkosti opavského magistrátu se osvědčil. Lidé si k němu našli cestu i díky tomu, že květiny jsou jiné než ty v květinářstvích, jsou regionální, vždy čerstvě natrhané a ve váze tak dělají radost delší dobu.
Od poloviny srpna si mohou Opavané nakupovat květiny v kvítkomatu u budovy magistrátu na Krnovské ulici. Vyrobený je ze zrenovované staré dřevěné skříně a zaujme každého, kdo jde zrovna kolem.
anketa: kolemjdoucí: “Je to takové zajímavé, má to takovou přitažlivost, že mám chvilku čas a dívám se, že to je dobrý nápad, dobrá inspirace."
Kvítkomat je zatím v provozu dva dny v týdnu, a to vždy ve středu a v pátek. Plní se hned ráno většinou 10 až 12 kytičkami, které se vyprodají ještě v ten den.
Lenka Pietraszková, spoluzakladatelka spolku Kapradí: “Jsou to květiny, které jsme si opravdu od semínka vypěstovali sami, ručíme za to. Vypěstovali jsme je tady na opavských zahradách nebo v lučním sadu za Opavou, známe jejich původ, vážeme je s láskou, s nějakým osobitým stylem a lidem se to líbí.”
S pěstováním květin spolku Kapradí pomáhají znevýhodněné maminky na trhu práce.
Lenka Zemanová, předsedkyně spolku Kapradí: “Ony mají vlastně postižené děti a mají problém získat klasické zaměstnání, protože se starají o své děti, které bývají často nemocné a zkušená floristka nám dělá ty vazby.”
Prodej květin je založen čistě na důvěře. V samoobslužném stánku se platí pomocí QR kódu a že jsou lidé poctiví svědčí fakt, že za celou dobu se ztratila pouze jediná kytička.
---
Druhým měsícem se ve Studénce schází skupina žen, které svůj volný čas věnují umělecké tvorbě. Vytváří sochy z ytongu, které by mohly brzy ozdobit veřejný prostor ve městě.
Ytong je stavební materiál, ovšem dostatečně tvárný na to, aby se z něj stal i materiál vhodný pro uměleckou tvorbu. Třicet těchto tvárnic se nyní pod rukama několika žen ze Studénky mění v sochy. Jejich tvůrčí setkání se odehrávají v zázemí Základní školy Františka Kardinála Tomáška.
Marcela Kudlová Hoňková, výtvarnice, učitelka ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Ta skupina je tvořena z lidí, kteří tady kdysi dávno měli kroužek keramiky rodičů s dětmi, a ty děti už jsou v deváté třídě, takže už nemají zájem, ale s rodiči jsme se tak semkli, že na ten popud vzniklo toto ytongové schování.”
Volná tvůrčí skupina se začala scházet v září. Na konci října se tu začínají rýsovat první díla - hlavy propletené s živly
Marcela Kudlová Hoňková, výtvarnice, učitelka ZŠ Františka kardinála Tomáška: “Každá z nás si vybrala, co ta hlava bude znázorňovat, jestli to bude bohyně vod, stromů, země nebo nevím čeho.”
Kateřina Škrabáková, členka tvůrčí skupiny: “Teď prostě přišel popud od Marcely, je o relax, je to při pátku, vypnete, je to fajn.”
Renáta Mojžíšová, členka tvůrčí skupiny: “A je to ohromně osvobozující. Krásná práce. Když máte nějaký problém, tak to ze sebe vyškrábat a jdete domů čistí.”
Výsledkem pátečních setkání má být deset soch, které by měl ozdobit veřejný prostor ve městě.
---
V Havířově se mohli opět setkat lidé s mentálním hendikepem různých organizací a stacionářů z regionu. A to na halovém fotbalovém turnaji, který každoročně pořádá Santé. Pohár si nakonec odnesli Medvědi z Čtyřlístku Ostrava.
Celkem sedm týmů se zapojilo do již 16.ročíku O pohár Santé v halovém fotbale. Do Havířova přijeli hendikepovaní nadšení sportovci z Kopřivnice, Karviné, či Ostravy a nechyběly ani domácí týmy.
Barbora Lužná, organizátorka, vedoucí sociálního útvaru Santé Havířov: "I když se jedná o zápas, turnaj, kdy soutěží týmy mezi sebou a kde se ti účastníci dobře znají a i když tady je lehká rivalita, tak přesto si všichni velmi fandí a vždy je to tady velmi přátelské a milé. Naši klienti jsou velmi akční. My je nemusíme přemlouvat. Naopak musíme vybírat, kdo se bude který ročník účastnit a vždy, když dojde k výběru daného klienta, tak je velmi šťastný, že zrovna tento ročník bude hrát."
Michaela, účastnice turnaje: "Zatím je to pěkné. Zatím to bylo 1:0 a tam je právě Margita, co to organizuje a já jsem za to ráda, že mě vybrali, protože tady, jak vidíte, je náš stacionář Havířov a jsem ráda, že jsem mohla hrát.”
Igor, účastník turnaje: “My jsme vyhráli nějaké zápasy, některé jsme prohráli a jsou dobří soupeři. Mě na tom baví, že se mohu setkat se svými kamarády z jiných stacionářů a organizací.”
Nejlepší výkon nakonec předvedli Medvědi a pohár tak putoval do Čtyřlístku Ostrava.
---
