Teď potěšíme jistě všechny obyvatele Ostravy a okolí. V loňském roce bylo totiž na Ostravsku nejlepší ovzduší v historii měření. Na rozdíl od předchozích let navíc nebyla v oblasti Ostravy, Karviné, ani Frýdku - Místku vyhlášena žádná smogová situace.
Ovzduší v Ostravě se opět zlepšilo. Z měření vyplývá, že v roce 2020 byly historicky nejnižší průměrné koncentrace polétavého prachu. Ke zlepšení navíc došlo na všech měřících stanicích a na žádné nebyl překročen roční emisní limit.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Ovzduší v Ostravě se dlouhodobě významně zlepšuje. Výsledky, které hodnotí jeho kvalitu za rok 2020, jsou nejlepší v historii měření. Minulý rok navíc nebyla vyhlášena ani jednou smogová situace. Vděčíme za to nejen příznivému počasí a v loňském roce paradoxně dopadům pandemie covid-19, která znamenala mírný pokles hospodářských aktivit i menší objem dopravy. Projevil se ale samozřejmě také celkový pokles emisí, ke kterému kontinuálně dochází díky prováděným opatřením na všech hlavních typech zdrojů znečišťování.“
V Ostravě došlo loni k překročení denních koncentrací pro polétavý prach pouze na jediné stanici v Radvanicích v ulici Nad obcí, kde jde o průmyslové znečištění. Zákon toleruje překročení koncentrací prachu 35 dnů v roce. Loni zde byl limit překročen 41 dnů. Je to ale stále o asi třetinu méně, než o rok dříve.
Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: "„Příčiny zlepšení kvality ovzduší jsou komplexní. K pozitivnímu výsledku přispěly na jedné straně mimořádně dobré rozptylové podmínky, hlavně v prvních dvou měsících roku, loňský rok byl také celkově vlhčí. V případě poklesu koncentrací oxidů dusíku hrálo roli i omezování dopravního provozu v souvislosti s epidemiologickými opatřeními."
Ostrava se na zlepšování ovzduší dlouhodobě zaměřuje. Proto také financuje provoz pěti měřicích stanic a měřícího vozu. Byl zaveden systém sdílených kol, který využívá téměř 56 tisíc lidí. Na výměny starých kotlů město vyčlenilo téměř 13 milionů korun. Na čištění komunikací města, ale i státních a krajských cest Ostrava vynakládá každý rok cca 30 miliónů korun.
---
Pacienti, kteří prodělali covid-19 s těžším průběhem a přetrvávají u nich zdravotní potíže, mohou nově využít služby nově vzniklého post covidového centra v Nemocnici s poliklinikou v Karviné-Ráji. Nabízí například léčebně-rehabilitační pobyty v Sanatoriích Klimkovice, se kterým nemocnice spolupracuje.
Karvinský region si prošel třemi vlnami pandemie způsobené COVID-19 od jejího počátku. Mnozí pacienti si stěžují na přetrvávající potíže zejména bolesti páteře, hlavy, únavu, nebo přetrvávající potíže s dýcháním či viděním.
Ivo Žolnerčík, ředitel NsP Karviná-Ráj: “Na základě toho, že k nám chodí pacienti, u kterých vidíme, že prošli covidem a mají následky, tak po dohodě s MSK jsme se rozhodli udělat centrum post covidové péče. My, jako vedení nemocnice, cítíme potřebu těmto občanům pomoct."
Postcovidové centrum je zřízeno ve dvou úrovních, ta první je v úrovni lůžkové péče.
Věra Murínová, mluvčí Nsp Karviná-Ráj: “Pacienti mohou být doléčeni v rámci rekonvalescenční péče v Sanatoriích Klimkovice a druhá část post covidové péče je vedena ambulantní sférou, tzn., že pro všechny pacienty, kteří prodělali covid a stále se necítí fit, cítí bolesti, únavu, bolesti hlavy, dýchací potíže, tak jsme připraveni s nimi hledat řešení."
Ambulantní část centra post covidové péče bude spuštěna v průběhu příštího týdne. Veřejnost bude informována prostřednictvím webu a facebooku nemocnice.
---
Hlubinné dobývání černého uhlí na Ostravsku definitivně skončí po 200 letech. První havíři fárali na ostravském Landeku, zatímco těmi posledními budou horníci z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Těžba by měla skončit v roce 2038, ale dá se předpokládat, že to bude o několik let dříve.
Moravskoslezský kraj se na život bez uhlí připravuje už teď. Krajští radní projednali Dopadovou studii odchodu od energetického spalování uhlí. Podle tohoto materiálu je kraj připraven žít bez uhlí dokonce už v roce 2030. Těžební společnost OKD postupně snižuje svou produkci uhlí, na což musí reagovat velcí odběratelé. Ti přecházejí na jiné typy paliva.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí Liberty Ostrava: “Připravujeme transformaci huti, abychom omezili závislost na dovážených surovinách. Předpokládali jsme, že OKD bude fungovat alespoň do doby, než bude v kraji jiný zdroj energie. Připravujeme výstavbu připojení síti velmi vysokého napětí, které, pokud půjde vše podle plánu, by mělo být k dispozici v roce 2025.”
Už před půlrokem podepsalo sedm klíčových podniků z regionu Memorandum o směřování bezuhlíkového průmyslu. Největší odběratelé uhlí potvrdili, že zahájili kroky potřebné k tomu, aby i oni mohli přestat využívat uhlí co nejdříve. Dopadová studie odchodu od energetického spalování uhlí v Moravskoslezském kraji řeší, jak budou nahrazeny uhelné zdroje pro výrobu tepla obyvatelstvu, nebytový sektor a průmysl.
Jakub Unucka (ODS a TOP 09), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region): „Uhlí se stále ještě využívá pro vytápění individuálních domácností. Věřím však, že pomocí kotlíkových dotací vyřadíme uhlí i tady. Rok 2030 tak může být pro náš kraj zlomový. Odchodem od využívání uhlí v energetice začne nová éra, která bude ve znamení nejmodernějších technologií, rozvoje a věřím, že i čistějšího vzduchu.”
Více o Dopadové studii čtěte
Místo uhlí se Moravskoslezský kraj zaměří na vytápění spalováním odpadů, biomasy a důlního metanu. Podstatnou surovinou však bude zemní plyn.
---
Opava se pustila do boje s jmelím. Víc jak stovka stromů zasažená tímto zeleným parazitem půjde k zemi, další čtyři stovky se arboristé pokusí zachránit ořezáním napadených větví.
Opavské Městské sady – centrum odpočinku, sportu i zelená oáza města. Teď tady ale výsadba dřevin, které pamatují minulé století, pořádně prořídne. Kvůli masivnímu rozšíření jmelí se musí pokácet 83 stromů. Další dvě stovky přijdou o větve. Jedná se především o lípy.
Kristýna Štanglerová, vedoucí realizace, Arbotyl: „Ty dřeviny nejsou úplně zdravé, jak vidíte sami. Kromě masivního výskytu jmelí mají mnohé z nich dutiny. Jsou prohnilé a nebezpečné.
Stromy, které potřebují pomoci, vytipovali pracovníci odboru životního prostředí opavského magistrátu. V různých částech města jich napočítali přes 500, z toho jedna pětina se bude muset pokácet. Jmelí parazituje na svém hostileli a bere mu živity. V důsledku toho stromy usychají.
Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát Opava: „Kácí se vysoce zajmelené stromy, které mají víc jak 50% jmelí v koruně stromu. A pak dřeviny, které mají staticky významné defekty.
Stromy, které je možné zachránit, arboristé ořežou. Odstraní části větví s trsy zelených rostlin, aby se jmelí už dále nemnožilo.
Miroslav Sameš, arborista, Arbotyl: „Máme dva způsoby: děláme to z plošiny, nebo nahazujeme speciální váčky a vyšplháme do koruny stromu.“
Kácení a ořezávání stromů napadených jmelím bude trvat rok. Pokud jmelí z dřevin zmizí, nebude lákat ptáky, kteří jej šíří. A jeho výskyt se ve městě omezí. Na místě, kde musely být stromy odstraněny, budou vysazeny nové.
---
Muzeum, coworkingové centrum, restaurace i loftové byty. Takové jsou možnosti, jak přebudovat areál bývalé textilky Slezan 08 ve Frýdku-Místku. Architekti už vytvořili studii proveditelnosti, díky které chtěli zahájit věcnou diskuzi ohledně dalšího využití areálu.
Historická budova bývalé přádelny bratří Neumannů ve Frýdku-Místku už má první návrhy budoucího možného využití. Studii proveditelnosti vytvořil ateliér KLAR.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Měla za cíl ověřit prostorové nároky na další provozy a vlastně i pokusit se jako definovat, které by tam mohly patřit, jestli má smysl tam třeba dávat coworkingové centrum, jestli má smysl tam dávat loftové byty, jestli má smysl tam třeba mít restauraci, případně vyhlídku. Takže on to měl za cíl jakoby ověřit a aj navrhnout, jak by to mělo vypadat, abychom se mohli dívat na nějaké fajne obrázky."
Architekti se museli vypořádat s halovým prostorem, který se dá komplikovaně využít k jiným účelům, než byla původní výroba a skladování. Navrhli tedy omezit hloubku vnitřních prostor vybouráním středového atria, které zároveň celý objekt prosvětlí. Bude také sloužit jako komunikační jádro.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Slezská si zajisté nějaké takové místo zaslouží, kde by se mohli ti lidé, kteří tam žijí setkávat a zároveň by sloužila ta budova něčemu jinému než doteď. Jedna z částí, která tam je, tak je muzeum, coworkingové centrum, možná nějaké dílny pro dospělé a já bych to osobně chtěl spojit i s bydlením, které by mohlo dotovat ty všechny ostatní části. To znamená, že by jednoho dne mohla být ta budova soběstačná a zároveň plnila tu funkci společenskou, kulturní a zároveň bydlení."
Studie je výsledkem pokračující spolupráce města se společností Slezan Holding, která areál vlastní. Už v roce 2016 uzavřely obě strany Memorandum o ochraně historických fasád a oživení nefunkčních areálů.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Teďka musí začít spolupráce, zejména našich dvou subjektů, to znamená Slezanu a města a taky spolupráce s krajem, protože ten projekt se musí financovat, a to poměrně výrazně a ani jeden z nás nemá finanční sílu na to to zvládnout sám."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Plány se připravují, jak by to jednoho dne mohlo vypadat, se kterými budeme chodit za orgány, které by nám mohly na tuto akci poskytnout dotace a díky tomu bychom mohli nejen z vlastních prostředků revitalizovat tuto budovu a ve spolupráci se Slezanem, akciovou společností Holding, která tady s námi na tomto projektu chce spolupracovat, vytvořit místo, které by bylo pro občany přínosné v tom území, kde se vyskytuje."
Vše bude záležet hlavně na tom, zda se na revitalizaci v budoucnu najdou peníze. Rozplánovaná by poté byla do víceletého období.
---
Ptáčci teď potřebují naši pomoc. V zimě si totiž potravu hledají jen velmi těžce. Nesvědčí jim zejména hodně sněhu a tuhé mrazy.
Sýkorky, vrabci, kosi, nebo brhlíci. Tak s těmito ptáčky se u nás setkáváme vůbec nejčastěji. Po většinu roku jsou soběstační, v zimě je pak nutné je přikrmovat, aby ji přečkali. Ne každé jídlo je ale pro ně vhodné.
Otakar Závalský, ornitolog: "Nedávat jim tam zbytky od oběda a to, co jí člověk. Třeba solené věci, to je může i zabít. Takže slunečnice, oříšky, syrový lůj, to jsou ty lojové koule, nebo smíchané se semínky. To je ideální krmení. Pro kosy nějaká jablka."
Zatímco kosi jí nejraději ze země, ostatní ptáčci upřednostňují krmítka. Optimálně byste je měli umístit na keř, kde se cítí bezpečně.
Otakar Závalský, ornitolog: “Když to krmítko dáme na volný prostor, jako třeba máme kousek dál, tak tam létají taky, ale daleko méně často, protože, když ten keř je daleko 10, 15 metrů, tak to už krahujcovi stačí, aby od toho krmítka než tam přiletí a schovají se, aby je ulovil."
Jedna z obyvatelek Ostravy: “Já jim dávám lojové kuličky. Ty věším tady na ten keř."
Letošní zima přinesla i překvapení. V Ostravě se objevili ptáci, které tady nikdo neviděl už desítky let.
Otakar Závalský, ornitolog: “Před chvilkou jsme viděli holuba hřivnáče, což je teda úplná rarita, protože holub hřivnáč je přísně tažný. Všichni jeho kolegové jsou už dávno na zimovišti od konce října."
Dříve než obvykle jsou v Ostravě k vidění i čížci lesní. Ti většinou přilétají na přelomu února a března. Letos výjimečně ve velkých počtech oživují krmítka u nás už od začátku ledna.
---
Teď potěšíme jistě všechny obyvatele Ostravy a okolí. V loňském roce bylo totiž na Ostravsku nejlepší ovzduší v historii měření. Na rozdíl od předchozích let navíc nebyla v oblasti Ostravy, Karviné, ani Frýdku - Místku vyhlášena žádná smogová situace.
Ovzduší v Ostravě se opět zlepšilo. Z měření vyplývá, že v roce 2020 byly historicky nejnižší průměrné koncentrace polétavého prachu. Ke zlepšení navíc došlo na všech měřících stanicích a na žádné nebyl překročen roční emisní limit.
Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: "Ovzduší v Ostravě se dlouhodobě významně zlepšuje. Výsledky, které hodnotí jeho kvalitu za rok 2020, jsou nejlepší v historii měření. Minulý rok navíc nebyla vyhlášena ani jednou smogová situace. Vděčíme za to nejen příznivému počasí a v loňském roce paradoxně dopadům pandemie covid-19, která znamenala mírný pokles hospodářských aktivit i menší objem dopravy. Projevil se ale samozřejmě také celkový pokles emisí, ke kterému kontinuálně dochází díky prováděným opatřením na všech hlavních typech zdrojů znečišťování.“
V Ostravě došlo loni k překročení denních koncentrací pro polétavý prach pouze na jediné stanici v Radvanicích v ulici Nad obcí, kde jde o průmyslové znečištění. Zákon toleruje překročení koncentrací prachu 35 dnů v roce. Loni zde byl limit překročen 41 dnů. Je to ale stále o asi třetinu méně, než o rok dříve.
Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: "„Příčiny zlepšení kvality ovzduší jsou komplexní. K pozitivnímu výsledku přispěly na jedné straně mimořádně dobré rozptylové podmínky, hlavně v prvních dvou měsících roku, loňský rok byl také celkově vlhčí. V případě poklesu koncentrací oxidů dusíku hrálo roli i omezování dopravního provozu v souvislosti s epidemiologickými opatřeními."
Ostrava se na zlepšování ovzduší dlouhodobě zaměřuje. Proto také financuje provoz pěti měřicích stanic a měřícího vozu. Byl zaveden systém sdílených kol, který využívá téměř 56 tisíc lidí. Na výměny starých kotlů město vyčlenilo téměř 13 milionů korun. Na čištění komunikací města, ale i státních a krajských cest Ostrava vynakládá každý rok cca 30 miliónů korun.
---
Pacienti, kteří prodělali covid-19 s těžším průběhem a přetrvávají u nich zdravotní potíže, mohou nově využít služby nově vzniklého post covidového centra v Nemocnici s poliklinikou v Karviné-Ráji. Nabízí například léčebně-rehabilitační pobyty v Sanatoriích Klimkovice, se kterým nemocnice spolupracuje.
Karvinský region si prošel třemi vlnami pandemie způsobené COVID-19 od jejího počátku. Mnozí pacienti si stěžují na přetrvávající potíže zejména bolesti páteře, hlavy, únavu, nebo přetrvávající potíže s dýcháním či viděním.
Ivo Žolnerčík, ředitel NsP Karviná-Ráj: “Na základě toho, že k nám chodí pacienti, u kterých vidíme, že prošli covidem a mají následky, tak po dohodě s MSK jsme se rozhodli udělat centrum post covidové péče. My, jako vedení nemocnice, cítíme potřebu těmto občanům pomoct."
Postcovidové centrum je zřízeno ve dvou úrovních, ta první je v úrovni lůžkové péče.
Věra Murínová, mluvčí Nsp Karviná-Ráj: “Pacienti mohou být doléčeni v rámci rekonvalescenční péče v Sanatoriích Klimkovice a druhá část post covidové péče je vedena ambulantní sférou, tzn., že pro všechny pacienty, kteří prodělali covid a stále se necítí fit, cítí bolesti, únavu, bolesti hlavy, dýchací potíže, tak jsme připraveni s nimi hledat řešení."
Ambulantní část centra post covidové péče bude spuštěna v průběhu příštího týdne. Veřejnost bude informována prostřednictvím webu a facebooku nemocnice.
---
Hlubinné dobývání černého uhlí na Ostravsku definitivně skončí po 200 letech. První havíři fárali na ostravském Landeku, zatímco těmi posledními budou horníci z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Těžba by měla skončit v roce 2038, ale dá se předpokládat, že to bude o několik let dříve.
Moravskoslezský kraj se na život bez uhlí připravuje už teď. Krajští radní projednali Dopadovou studii odchodu od energetického spalování uhlí. Podle tohoto materiálu je kraj připraven žít bez uhlí dokonce už v roce 2030. Těžební společnost OKD postupně snižuje svou produkci uhlí, na což musí reagovat velcí odběratelé. Ti přecházejí na jiné typy paliva.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí Liberty Ostrava: “Připravujeme transformaci huti, abychom omezili závislost na dovážených surovinách. Předpokládali jsme, že OKD bude fungovat alespoň do doby, než bude v kraji jiný zdroj energie. Připravujeme výstavbu připojení síti velmi vysokého napětí, které, pokud půjde vše podle plánu, by mělo být k dispozici v roce 2025.”
Už před půlrokem podepsalo sedm klíčových podniků z regionu Memorandum o směřování bezuhlíkového průmyslu. Největší odběratelé uhlí potvrdili, že zahájili kroky potřebné k tomu, aby i oni mohli přestat využívat uhlí co nejdříve. Dopadová studie odchodu od energetického spalování uhlí v Moravskoslezském kraji řeší, jak budou nahrazeny uhelné zdroje pro výrobu tepla obyvatelstvu, nebytový sektor a průmysl.
Jakub Unucka (ODS a TOP 09), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region): „Uhlí se stále ještě využívá pro vytápění individuálních domácností. Věřím však, že pomocí kotlíkových dotací vyřadíme uhlí i tady. Rok 2030 tak může být pro náš kraj zlomový. Odchodem od využívání uhlí v energetice začne nová éra, která bude ve znamení nejmodernějších technologií, rozvoje a věřím, že i čistějšího vzduchu.”
Více o Dopadové studii čtěte
Místo uhlí se Moravskoslezský kraj zaměří na vytápění spalováním odpadů, biomasy a důlního metanu. Podstatnou surovinou však bude zemní plyn.
---
Opava se pustila do boje s jmelím. Víc jak stovka stromů zasažená tímto zeleným parazitem půjde k zemi, další čtyři stovky se arboristé pokusí zachránit ořezáním napadených větví.
Opavské Městské sady – centrum odpočinku, sportu i zelená oáza města. Teď tady ale výsadba dřevin, které pamatují minulé století, pořádně prořídne. Kvůli masivnímu rozšíření jmelí se musí pokácet 83 stromů. Další dvě stovky přijdou o větve. Jedná se především o lípy.
Kristýna Štanglerová, vedoucí realizace, Arbotyl: „Ty dřeviny nejsou úplně zdravé, jak vidíte sami. Kromě masivního výskytu jmelí mají mnohé z nich dutiny. Jsou prohnilé a nebezpečné.
Stromy, které potřebují pomoci, vytipovali pracovníci odboru životního prostředí opavského magistrátu. V různých částech města jich napočítali přes 500, z toho jedna pětina se bude muset pokácet. Jmelí parazituje na svém hostileli a bere mu živity. V důsledku toho stromy usychají.
Zuzana Dočkalová, odb. životního prostředí, Magistrát Opava: „Kácí se vysoce zajmelené stromy, které mají víc jak 50% jmelí v koruně stromu. A pak dřeviny, které mají staticky významné defekty.
Stromy, které je možné zachránit, arboristé ořežou. Odstraní části větví s trsy zelených rostlin, aby se jmelí už dále nemnožilo.
Miroslav Sameš, arborista, Arbotyl: „Máme dva způsoby: děláme to z plošiny, nebo nahazujeme speciální váčky a vyšplháme do koruny stromu.“
Kácení a ořezávání stromů napadených jmelím bude trvat rok. Pokud jmelí z dřevin zmizí, nebude lákat ptáky, kteří jej šíří. A jeho výskyt se ve městě omezí. Na místě, kde musely být stromy odstraněny, budou vysazeny nové.
---
Muzeum, coworkingové centrum, restaurace i loftové byty. Takové jsou možnosti, jak přebudovat areál bývalé textilky Slezan 08 ve Frýdku-Místku. Architekti už vytvořili studii proveditelnosti, díky které chtěli zahájit věcnou diskuzi ohledně dalšího využití areálu.
Historická budova bývalé přádelny bratří Neumannů ve Frýdku-Místku už má první návrhy budoucího možného využití. Studii proveditelnosti vytvořil ateliér KLAR.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Měla za cíl ověřit prostorové nároky na další provozy a vlastně i pokusit se jako definovat, které by tam mohly patřit, jestli má smysl tam třeba dávat coworkingové centrum, jestli má smysl tam dávat loftové byty, jestli má smysl tam třeba mít restauraci, případně vyhlídku. Takže on to měl za cíl jakoby ověřit a aj navrhnout, jak by to mělo vypadat, abychom se mohli dívat na nějaké fajne obrázky."
Architekti se museli vypořádat s halovým prostorem, který se dá komplikovaně využít k jiným účelům, než byla původní výroba a skladování. Navrhli tedy omezit hloubku vnitřních prostor vybouráním středového atria, které zároveň celý objekt prosvětlí. Bude také sloužit jako komunikační jádro.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Slezská si zajisté nějaké takové místo zaslouží, kde by se mohli ti lidé, kteří tam žijí setkávat a zároveň by sloužila ta budova něčemu jinému než doteď. Jedna z částí, která tam je, tak je muzeum, coworkingové centrum, možná nějaké dílny pro dospělé a já bych to osobně chtěl spojit i s bydlením, které by mohlo dotovat ty všechny ostatní části. To znamená, že by jednoho dne mohla být ta budova soběstačná a zároveň plnila tu funkci společenskou, kulturní a zároveň bydlení."
Studie je výsledkem pokračující spolupráce města se společností Slezan Holding, která areál vlastní. Už v roce 2016 uzavřely obě strany Memorandum o ochraně historických fasád a oživení nefunkčních areálů.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Teďka musí začít spolupráce, zejména našich dvou subjektů, to znamená Slezanu a města a taky spolupráce s krajem, protože ten projekt se musí financovat, a to poměrně výrazně a ani jeden z nás nemá finanční sílu na to to zvládnout sám."
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Plány se připravují, jak by to jednoho dne mohlo vypadat, se kterými budeme chodit za orgány, které by nám mohly na tuto akci poskytnout dotace a díky tomu bychom mohli nejen z vlastních prostředků revitalizovat tuto budovu a ve spolupráci se Slezanem, akciovou společností Holding, která tady s námi na tomto projektu chce spolupracovat, vytvořit místo, které by bylo pro občany přínosné v tom území, kde se vyskytuje."
Vše bude záležet hlavně na tom, zda se na revitalizaci v budoucnu najdou peníze. Rozplánovaná by poté byla do víceletého období.
---
Ptáčci teď potřebují naši pomoc. V zimě si totiž potravu hledají jen velmi těžce. Nesvědčí jim zejména hodně sněhu a tuhé mrazy.
Sýkorky, vrabci, kosi, nebo brhlíci. Tak s těmito ptáčky se u nás setkáváme vůbec nejčastěji. Po většinu roku jsou soběstační, v zimě je pak nutné je přikrmovat, aby ji přečkali. Ne každé jídlo je ale pro ně vhodné.
Otakar Závalský, ornitolog: "Nedávat jim tam zbytky od oběda a to, co jí člověk. Třeba solené věci, to je může i zabít. Takže slunečnice, oříšky, syrový lůj, to jsou ty lojové koule, nebo smíchané se semínky. To je ideální krmení. Pro kosy nějaká jablka."
Zatímco kosi jí nejraději ze země, ostatní ptáčci upřednostňují krmítka. Optimálně byste je měli umístit na keř, kde se cítí bezpečně.
Otakar Závalský, ornitolog: “Když to krmítko dáme na volný prostor, jako třeba máme kousek dál, tak tam létají taky, ale daleko méně často, protože, když ten keř je daleko 10, 15 metrů, tak to už krahujcovi stačí, aby od toho krmítka než tam přiletí a schovají se, aby je ulovil."
Jedna z obyvatelek Ostravy: “Já jim dávám lojové kuličky. Ty věším tady na ten keř."
Letošní zima přinesla i překvapení. V Ostravě se objevili ptáci, které tady nikdo neviděl už desítky let.
Otakar Závalský, ornitolog: “Před chvilkou jsme viděli holuba hřivnáče, což je teda úplná rarita, protože holub hřivnáč je přísně tažný. Všichni jeho kolegové jsou už dávno na zimovišti od konce října."
Dříve než obvykle jsou v Ostravě k vidění i čížci lesní. Ti většinou přilétají na přelomu února a března. Letos výjimečně ve velkých počtech oživují krmítka u nás už od začátku ledna.
---
