Od začátku roku využívá letecká záchranná služba v našem kraji novou metodu vyzvednutí pacienta z nepřístupného terénu. Vrtulník je vybaven navijákem, který záchranářům práci zjednodušuje. V minulém týdnu se záchranáři s horskou službou zdokonalovali ve speciálních činnostech v Beskydech.
Od roku 2017 provozovala leteckou záchranou službu v MS kraji rakouská společnost HAT a záchrana osob v náročném terénu se prováděla pomocí podvěsu. Od začátku roku přišla s novým provozovatelem, slovenskou ATE nová metoda, kdy je záchranář spouštěn z vrtulníku pomocí navijáku.
Martin Vaniš, pilot Letecké záchranné služby: “Značně zrychlí zásah v nepřístupném terénu. Výhoda jeřábu je ta, že není potřeba před tím zásahem přistát a z chodu lze vysadit doktora. Máme jeřáb vybaven 50ti metrovým lanem, takže je schopen zásahu více méně v jakýchkoliv podmínkách i v lesnatém terénu.”
Letečtí záchranáři samozřejmě musejí mít použití nové metody perfektně zvládnuto a proto se konal na Grúni v Beskydech další výcvik.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Letečtí záchranáři nenacvičují pouze tyto činnosti, nýbrž prochází také řadou dalších povinných školení a nácviků. Precizně připraveného a zorganizovaného výcviku se účastnili i členové Horské služby Beskydy, s nimiž moravskoslezští záchranáři často spolupracují. Jsou secvičeni a připraveni ke společným zásahům v horách."
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: "Každé školení, každé cvičení je vždycky přínos. Pokud je dobré počasí a viditelnost a my potřebujeme pacienta transportovat, tak je vrtulník s navijákem přínos. Přínosem je i pro pacienty, protože my hrajeme o čas."
Od začátku roku už využili zdravotníci k záchraně pacienta v nepřístupném terénu vrtulník s navijákem v sedmi případech, zatímco o rok dříve, kdy se ještě používala metoda s podvěsem, pouze jednou.
---
Slezské divadlo v Opavě připravilo videozáznam dvaceti minutové Kávové kantáty od Johana Sebastiana Bacha, které zpřístupní diváků, na svých webových stránkách a sociálních sítích. Pro letošní sezónu jde snad o poslední natáčení. Od června by se měl provoz divadla opět obnovit a diváci do hlediště vrátit.
Slezské divadlo se snaží udržovat pravidelný kontakt se svými diváky, kteří od loňského října usednout do plyšových sedadel v hledišti nemohou. Nadále tady umělci zkouší představení, která pak natáčí a přes webové stránky a sociální sítě posílají k divákům.
Vojtěch Spurný, šéf opery, Slezské divadlo: „Kovid nás odřízl od našeho většinového publika a donutil nás přesunout všechny aktivity na internet, na FB a YT, tak jsme museli hledat takové žánry a formáty, které ten internet snesou.“
Z divadelníků se tak v době pandemie stali spíš filmoví herci, kteří namísto před diváky, teď stojí před kamerou.
Jaromír Nosek, operní pěvec, Slezské divadlo: „Opravdu si musíme dávat pozor, aby ta mimika byla důvěryhodná, aby nebyla přehnaná. V divadle se dělají velká gesta, tak na kameru je potřeba hrát trochu civilněji.“
Nyní zpěváci a hudebníci připravili Bachovu Kávovou kantátu. Dvaceti minutové dílko pojednává o vášni, jakou v 18. století bylo pití kávy, kterou tenkrát lidé pokládali za omamnou pochutinu. Improvizovaná kavárna vznikla ve foyer divadla. A jako kulisa posloužil také park.
Jana Andělová Pletichová, režisérka, Slezské divadlo : „V tom kávovém opojení se hrdinové dostanou do jiného světa. Do Orientu, do světa kávy. A tak jedna třetina toho dílka je zasazená do Oritentu, který jsme inscenovali v parku.“
V červnu by se divadla měla po 7 měsíční pauze pro návštěvníky opět otevřít. Dovnitř budou moci lidé s tzv. covid pasem, negativním testem či dokladem o prodělání koronaviru.
---
Nový Jičín před několika dny řešil situaci, kdy skupina lidí obsadila prázdný dům u náměstí. V objektu několikrát zasahovali strážníci a policisté. Přístupu do domu teď brání nové mříže.
Tento dvojdům v novojičínské městské památkové rezervaci je ve vlastnictví města. Uvnitř je několik bytů, které jsou prázdné a v přízemí komerční prostory. Neobydlená patra před několika dny obsadili nežádoucí nájemníci.
Marek Pavelka, technik bytového odboru, MěÚ Nový Jičín: “Tím, že dům byl neobydlený, tak vylomili tyto dveře, zevnitř je zabarikádovali a usadili se v neobydlených bytech. Bylo tu zhruba čtyři až pět lidí.”
Nezvané obyvatele na balkonu domu zaznamenala kamera městského bezpečnostního systému.
Ilona Majorošová, tisková mluvčí MP Nový Jičín: “Městská policie měla několik výjezdů na ulici Jungmannova, přímo do objektu, který je v majetku města. Vniknuly tam osoby, které tam neměly co dělat, a řešilo se to následně i ve spolupráci s Policií České republiky.”
Údajně zde byly i některé věci, které pocházely z vloupání. Město nechalo domy zabezpečit mřížemi. Další osud objektů je na rozhodnutí rady města. Interiér je v dezolátním stavu.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Dlouhé roky jsme se potýkali s tím, že v minulosti byla jedna bytová jednotka prodána soukromému vlastníkovi a město zde mělo ztíženou situaci, co se týče oprav a údržby tohoto objektu. Nakonec jsme se s vlastníkem domluvili a v březnu zastupitelstvo schválilo odkup této bytové jednotky. Čili v tuto chvíli je jediným a výlučným vlastníkem město Nový Jičín.”
To bude rozhodovat, zda domy na své náklady rekonstruuje, nebo prodá soukromému vlastníkovi.
---
Betonové lavičky s reklamními tabulemi. Podle vedení Frýdku-Místku starý přežitek, který nedělá dobrý dojem zvláště v historických částech města. Proto bylo nedávno rozhodnuto, že tyto staré lavičky zmizí a budou nahrazeny klasickými, které se po městě už dlouhodobě instalují.
Často i desítky let staré betonové lavičky, na kterých jsou velké reklamní tabule. Stojí převážně na autobusových zastávkách ve Frýdku-Místku a v místech, kde je velký pohyb lidí. Důvod je prostý, aby jejich reklama oslovila co nejvíce lidí.
Anketa: 1.) "Mi to osobně nevadí." 2.) "To se mi nelíbí. Kdyby byly čisté nebo dřevěné, tak by to bylo pěknější."
Už v roce 2017 vznikla koncepce na rekultivaci veřejného prostoru jejíž součástí byla i obměna laviček, na které se dlouhodobě pracuje. Nyní přijdou na řadu právě i ty betonové.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V posledním období o tom vedení města jednalo a dospělo se k většinovému názoru, či závěru, že ty lavičky, které byly shledány nevyhovující, to znamená zejména ty betonové lavičky, budou postupně nahrazovány lavičkami, které vyrobí technické služby."
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nechceme tady prostě takový typ laviček, který nezapadá do naší koncepce. Není ani estetický a rada rozhodla o tom, že tady tento typ laviček už nebude. Což považuji za dobrý počin a určité odstraňování věcí a nějakého balastu v tom veřejném prostoru, který tam nemá co dělat a přispívá to k daleko vyšší estetizaci města."
Poslední roky už se ve městě instalují pouze dva typy laviček, historický typ Schönbrunn a střídmější typ s vlastním vzorem, na který mají zdejší technické služby dokonce patent. Lavičku totiž navrhl jeden ze zaměstnanců.
Jaromír Chovaneček, pracovník technických služeb: "Tenhle typ jsem viděl z litiny, tam to bude asi podstatně dražší než z těchto profilů, zkusili jsme to, konstrukčně to vychází nastejno, protože ta litina měla stejnou stavbu té lavičky, jak tvarem toho profilu, tak i výrobou."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Samozřejmě, že kromě těch betonových laviček a jejich nahrazování jsou i průběžně měněny a doplňovány ty stávající lavičky ve městě a jde o to, aby správa obecního majetku si dohodla časový harmonogram s technickými službami tak, aby došlo k průběžnému doplňování těch laviček, aby samozřejmě byly tam, kde jsou potřeba."
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ty historická jádra, v podstatě jsou to kostely, hřbitovy a všechny ty historické prvky tam mají jednotný mobiliář."
Na území města je přes 1 300 laviček, které se postupně obměňují. Ty nové dostávají navíc do dřeva vyryté citáty vztahující se k předmětné lokalitě.
---
Ostravský magistrát přispěje 300.000 korun do veřejné sbírky, která má pomoci zmírnit následky po únorové explozi varny drog v bytě pětipatrového domu v Hrabůvce. Činžák je stále neobyvatelný.
Letos v únoru explodoval na Provaznické ulici v Ostravě byt v pětipodlažním domě. Při výbuchu a následném požáru bylo zraněno 6 osob. Policisté zjistili, že v bytě explodovala varna pervitinu a zadrželi dva muže. Jeden byl majitel bytu a druhý chemik, který neodbornou manipulací explozi způsobil.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Obviněný muž měl pervitin vyrábět jak pro svou potřebu, tak ho měl distribuovat dalším uživatelům. Komisařem 11. oddělení obecné kriminality byl podán návrh na vzetí do vazby, který byl soudcem akceptován."
Škoda dosáhla půl druhého milionu korun. Lidé se museli vystěhovat a dům s 15byty je stále neobyvatelný. Byla totiž narušena statika a tak rekonstrukce bude trvat minimálně rok. Městský obvod poskytl zájemcům náhradní bydlení a také vznikla sbírka. Do té nyní přispěl i magistrát Ostravy.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Materiální škody jsou velké. Je dobrou tradicí v podobných případech, že město Ostrava poskytne na tuto veřejnou sbírku 300 tisíc korun. Za každého obyvatele je to přibližně symbolická tisícovka."
Ostrava podobným způsobem pomáhá častěji. Přispívalo lidem i obcím postiženým například povodněmi, ale peníze uvolnilo například i po střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava, po neštěstí v dole ČSM nebo loňském požáru panelového domu v Bohumíně.
---
Rozvolňování protikoronavirových opatření vrátilo po půl roce na závodní kolbiště také koně a jejich jezdce. V Opavě se jely první letošní skokové závody. Prozatím ale bez účasti diváků.
Jezdecký areál v Opavě - Kateřinkách letos poprvé ožil skokovými závody. Stále trvající hygienická opatření si vyžádala prázdné tribuny a od jezdců potvrzení o negativním testu na koronavirus či doklad o vakcinaci. Koně musely být povinně naočkovány proti hepesviru, který způsobuje respirační, reprodukční, ale i nervové onemocnění těchto zvířat.
Vladimír Hruška, ředitel závodu: „Všichni lidé, kteří přijdou do areálu, musí odevzdat potvrzení a čestné prohlášení.
Jezdci i koně nemohli závodit víc jak půl roku. Po celou dobu se ale museli udržovat v kondici. Závody v Opavě byly pro mnohé vůbec první příležitostí po dlouhých měsících porovnat své síly se soupeři.
Jakub Ludvík, jezdec, Jezdecký klub Velká Polom z.s.: „Opatření ztěžují život nám všem. Není to jednoduché, ale jsem rád, že můžeme aspoň nějak fungovat.“
V úvodu závodili mladší koně a jezdci na nízkých překážkách. Obtížnost se postupně zvyšovala. Nejvyšší soutěž parkur stupně ST s výškou překážek do 135 cm vyhrál Marek Hentšel z Baníku Ostrava s klisnou Deborah HF, druhý se umístil Jiří Hruška s Reiky z domácí jezdecké stáje. Tato dvojice vyhrála i předcházející parkur S s výškou překážek do 130 cm.
Jiří Hruška, účastník závodu, Jezdecký klub Opava - Kateřinky, z.s.: „Jsme rádi, že konečně zase můžeme vyjet. A zkontrolovat si formu naši i našich koní. Tak věřím, že všichni jsou nadšení a užívají si to velmi.“
Další závody jsou na opavském kolbišti naplánované na červen. Pořadatelé věří, že tentokrát budou moci do areálu vstoupit také diváci.
---
Od začátku roku využívá letecká záchranná služba v našem kraji novou metodu vyzvednutí pacienta z nepřístupného terénu. Vrtulník je vybaven navijákem, který záchranářům práci zjednodušuje. V minulém týdnu se záchranáři s horskou službou zdokonalovali ve speciálních činnostech v Beskydech.
Od roku 2017 provozovala leteckou záchranou službu v MS kraji rakouská společnost HAT a záchrana osob v náročném terénu se prováděla pomocí podvěsu. Od začátku roku přišla s novým provozovatelem, slovenskou ATE nová metoda, kdy je záchranář spouštěn z vrtulníku pomocí navijáku.
Martin Vaniš, pilot Letecké záchranné služby: “Značně zrychlí zásah v nepřístupném terénu. Výhoda jeřábu je ta, že není potřeba před tím zásahem přistát a z chodu lze vysadit doktora. Máme jeřáb vybaven 50ti metrovým lanem, takže je schopen zásahu více méně v jakýchkoliv podmínkách i v lesnatém terénu.”
Letečtí záchranáři samozřejmě musejí mít použití nové metody perfektně zvládnuto a proto se konal na Grúni v Beskydech další výcvik.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Letečtí záchranáři nenacvičují pouze tyto činnosti, nýbrž prochází také řadou dalších povinných školení a nácviků. Precizně připraveného a zorganizovaného výcviku se účastnili i členové Horské služby Beskydy, s nimiž moravskoslezští záchranáři často spolupracují. Jsou secvičeni a připraveni ke společným zásahům v horách."
Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: "Každé školení, každé cvičení je vždycky přínos. Pokud je dobré počasí a viditelnost a my potřebujeme pacienta transportovat, tak je vrtulník s navijákem přínos. Přínosem je i pro pacienty, protože my hrajeme o čas."
Od začátku roku už využili zdravotníci k záchraně pacienta v nepřístupném terénu vrtulník s navijákem v sedmi případech, zatímco o rok dříve, kdy se ještě používala metoda s podvěsem, pouze jednou.
---
Slezské divadlo v Opavě připravilo videozáznam dvaceti minutové Kávové kantáty od Johana Sebastiana Bacha, které zpřístupní diváků, na svých webových stránkách a sociálních sítích. Pro letošní sezónu jde snad o poslední natáčení. Od června by se měl provoz divadla opět obnovit a diváci do hlediště vrátit.
Slezské divadlo se snaží udržovat pravidelný kontakt se svými diváky, kteří od loňského října usednout do plyšových sedadel v hledišti nemohou. Nadále tady umělci zkouší představení, která pak natáčí a přes webové stránky a sociální sítě posílají k divákům.
Vojtěch Spurný, šéf opery, Slezské divadlo: „Kovid nás odřízl od našeho většinového publika a donutil nás přesunout všechny aktivity na internet, na FB a YT, tak jsme museli hledat takové žánry a formáty, které ten internet snesou.“
Z divadelníků se tak v době pandemie stali spíš filmoví herci, kteří namísto před diváky, teď stojí před kamerou.
Jaromír Nosek, operní pěvec, Slezské divadlo: „Opravdu si musíme dávat pozor, aby ta mimika byla důvěryhodná, aby nebyla přehnaná. V divadle se dělají velká gesta, tak na kameru je potřeba hrát trochu civilněji.“
Nyní zpěváci a hudebníci připravili Bachovu Kávovou kantátu. Dvaceti minutové dílko pojednává o vášni, jakou v 18. století bylo pití kávy, kterou tenkrát lidé pokládali za omamnou pochutinu. Improvizovaná kavárna vznikla ve foyer divadla. A jako kulisa posloužil také park.
Jana Andělová Pletichová, režisérka, Slezské divadlo : „V tom kávovém opojení se hrdinové dostanou do jiného světa. Do Orientu, do světa kávy. A tak jedna třetina toho dílka je zasazená do Oritentu, který jsme inscenovali v parku.“
V červnu by se divadla měla po 7 měsíční pauze pro návštěvníky opět otevřít. Dovnitř budou moci lidé s tzv. covid pasem, negativním testem či dokladem o prodělání koronaviru.
---
Nový Jičín před několika dny řešil situaci, kdy skupina lidí obsadila prázdný dům u náměstí. V objektu několikrát zasahovali strážníci a policisté. Přístupu do domu teď brání nové mříže.
Tento dvojdům v novojičínské městské památkové rezervaci je ve vlastnictví města. Uvnitř je několik bytů, které jsou prázdné a v přízemí komerční prostory. Neobydlená patra před několika dny obsadili nežádoucí nájemníci.
Marek Pavelka, technik bytového odboru, MěÚ Nový Jičín: “Tím, že dům byl neobydlený, tak vylomili tyto dveře, zevnitř je zabarikádovali a usadili se v neobydlených bytech. Bylo tu zhruba čtyři až pět lidí.”
Nezvané obyvatele na balkonu domu zaznamenala kamera městského bezpečnostního systému.
Ilona Majorošová, tisková mluvčí MP Nový Jičín: “Městská policie měla několik výjezdů na ulici Jungmannova, přímo do objektu, který je v majetku města. Vniknuly tam osoby, které tam neměly co dělat, a řešilo se to následně i ve spolupráci s Policií České republiky.”
Údajně zde byly i některé věci, které pocházely z vloupání. Město nechalo domy zabezpečit mřížemi. Další osud objektů je na rozhodnutí rady města. Interiér je v dezolátním stavu.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Dlouhé roky jsme se potýkali s tím, že v minulosti byla jedna bytová jednotka prodána soukromému vlastníkovi a město zde mělo ztíženou situaci, co se týče oprav a údržby tohoto objektu. Nakonec jsme se s vlastníkem domluvili a v březnu zastupitelstvo schválilo odkup této bytové jednotky. Čili v tuto chvíli je jediným a výlučným vlastníkem město Nový Jičín.”
To bude rozhodovat, zda domy na své náklady rekonstruuje, nebo prodá soukromému vlastníkovi.
---
Betonové lavičky s reklamními tabulemi. Podle vedení Frýdku-Místku starý přežitek, který nedělá dobrý dojem zvláště v historických částech města. Proto bylo nedávno rozhodnuto, že tyto staré lavičky zmizí a budou nahrazeny klasickými, které se po městě už dlouhodobě instalují.
Často i desítky let staré betonové lavičky, na kterých jsou velké reklamní tabule. Stojí převážně na autobusových zastávkách ve Frýdku-Místku a v místech, kde je velký pohyb lidí. Důvod je prostý, aby jejich reklama oslovila co nejvíce lidí.
Anketa: 1.) "Mi to osobně nevadí." 2.) "To se mi nelíbí. Kdyby byly čisté nebo dřevěné, tak by to bylo pěknější."
Už v roce 2017 vznikla koncepce na rekultivaci veřejného prostoru jejíž součástí byla i obměna laviček, na které se dlouhodobě pracuje. Nyní přijdou na řadu právě i ty betonové.
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "V posledním období o tom vedení města jednalo a dospělo se k většinovému názoru, či závěru, že ty lavičky, které byly shledány nevyhovující, to znamená zejména ty betonové lavičky, budou postupně nahrazovány lavičkami, které vyrobí technické služby."
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nechceme tady prostě takový typ laviček, který nezapadá do naší koncepce. Není ani estetický a rada rozhodla o tom, že tady tento typ laviček už nebude. Což považuji za dobrý počin a určité odstraňování věcí a nějakého balastu v tom veřejném prostoru, který tam nemá co dělat a přispívá to k daleko vyšší estetizaci města."
Poslední roky už se ve městě instalují pouze dva typy laviček, historický typ Schönbrunn a střídmější typ s vlastním vzorem, na který mají zdejší technické služby dokonce patent. Lavičku totiž navrhl jeden ze zaměstnanců.
Jaromír Chovaneček, pracovník technických služeb: "Tenhle typ jsem viděl z litiny, tam to bude asi podstatně dražší než z těchto profilů, zkusili jsme to, konstrukčně to vychází nastejno, protože ta litina měla stejnou stavbu té lavičky, jak tvarem toho profilu, tak i výrobou."
Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Samozřejmě, že kromě těch betonových laviček a jejich nahrazování jsou i průběžně měněny a doplňovány ty stávající lavičky ve městě a jde o to, aby správa obecního majetku si dohodla časový harmonogram s technickými službami tak, aby došlo k průběžnému doplňování těch laviček, aby samozřejmě byly tam, kde jsou potřeba."
Jiří Kajzar, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ty historická jádra, v podstatě jsou to kostely, hřbitovy a všechny ty historické prvky tam mají jednotný mobiliář."
Na území města je přes 1 300 laviček, které se postupně obměňují. Ty nové dostávají navíc do dřeva vyryté citáty vztahující se k předmětné lokalitě.
---
Ostravský magistrát přispěje 300.000 korun do veřejné sbírky, která má pomoci zmírnit následky po únorové explozi varny drog v bytě pětipatrového domu v Hrabůvce. Činžák je stále neobyvatelný.
Letos v únoru explodoval na Provaznické ulici v Ostravě byt v pětipodlažním domě. Při výbuchu a následném požáru bylo zraněno 6 osob. Policisté zjistili, že v bytě explodovala varna pervitinu a zadrželi dva muže. Jeden byl majitel bytu a druhý chemik, který neodbornou manipulací explozi způsobil.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Obviněný muž měl pervitin vyrábět jak pro svou potřebu, tak ho měl distribuovat dalším uživatelům. Komisařem 11. oddělení obecné kriminality byl podán návrh na vzetí do vazby, který byl soudcem akceptován."
Škoda dosáhla půl druhého milionu korun. Lidé se museli vystěhovat a dům s 15byty je stále neobyvatelný. Byla totiž narušena statika a tak rekonstrukce bude trvat minimálně rok. Městský obvod poskytl zájemcům náhradní bydlení a také vznikla sbírka. Do té nyní přispěl i magistrát Ostravy.
Tomáš Macura, primátor Ostravy: "Materiální škody jsou velké. Je dobrou tradicí v podobných případech, že město Ostrava poskytne na tuto veřejnou sbírku 300 tisíc korun. Za každého obyvatele je to přibližně symbolická tisícovka."
Ostrava podobným způsobem pomáhá častěji. Přispívalo lidem i obcím postiženým například povodněmi, ale peníze uvolnilo například i po střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava, po neštěstí v dole ČSM nebo loňském požáru panelového domu v Bohumíně.
---
Rozvolňování protikoronavirových opatření vrátilo po půl roce na závodní kolbiště také koně a jejich jezdce. V Opavě se jely první letošní skokové závody. Prozatím ale bez účasti diváků.
Jezdecký areál v Opavě - Kateřinkách letos poprvé ožil skokovými závody. Stále trvající hygienická opatření si vyžádala prázdné tribuny a od jezdců potvrzení o negativním testu na koronavirus či doklad o vakcinaci. Koně musely být povinně naočkovány proti hepesviru, který způsobuje respirační, reprodukční, ale i nervové onemocnění těchto zvířat.
Vladimír Hruška, ředitel závodu: „Všichni lidé, kteří přijdou do areálu, musí odevzdat potvrzení a čestné prohlášení.
Jezdci i koně nemohli závodit víc jak půl roku. Po celou dobu se ale museli udržovat v kondici. Závody v Opavě byly pro mnohé vůbec první příležitostí po dlouhých měsících porovnat své síly se soupeři.
Jakub Ludvík, jezdec, Jezdecký klub Velká Polom z.s.: „Opatření ztěžují život nám všem. Není to jednoduché, ale jsem rád, že můžeme aspoň nějak fungovat.“
V úvodu závodili mladší koně a jezdci na nízkých překážkách. Obtížnost se postupně zvyšovala. Nejvyšší soutěž parkur stupně ST s výškou překážek do 135 cm vyhrál Marek Hentšel z Baníku Ostrava s klisnou Deborah HF, druhý se umístil Jiří Hruška s Reiky z domácí jezdecké stáje. Tato dvojice vyhrála i předcházející parkur S s výškou překážek do 130 cm.
Jiří Hruška, účastník závodu, Jezdecký klub Opava - Kateřinky, z.s.: „Jsme rádi, že konečně zase můžeme vyjet. A zkontrolovat si formu naši i našich koní. Tak věřím, že všichni jsou nadšení a užívají si to velmi.“
Další závody jsou na opavském kolbišti naplánované na červen. Pořadatelé věří, že tentokrát budou moci do areálu vstoupit také diváci.
---
