Fifejdská nemocnice řeší dlouhodobý nedostatek lékařů a zdravotnického personálu pracovníky. Dvě lékařky už mohou pracovat pod dohledem a intenzivně se připravují na zkoušky, které jim umožní léčit i samostatně. Vyřídit potřebná povolení je prý stále velmi zdlouhavé.
Lékařka Tetjana Javnyková pracovala v nemocnici v ukrajinském Kremenčuku na kardiologii. Když její zemi napadlo Rusko, utekla s dítětem do České republiky a využila nabídku pracovat ve fifejdské nemocnici. Začala intenzivně studovat češtinu a zároveň vyřizovala doklady, aby mohla pracovat jako lékařka. Ty už dostala, ale až do aprobační zkoušky, musí pracovat pod dohledem, jako například čerství absolventi medicíny.
Tetjana Javnyková, ukrajinská lékařka: "Už jsem poslala žádost na aprobační zkoušky, ale nevím, jak to dopadne. Slyšela jsem, že to není lehké. Snažím se více naučit medicínu i češtinu."
Fifejdská nemocnice se už od počátku válečného konfliktu snaží nabízet práci uprchlíkům z Ukrajiny a už pro ně vytvořila 33 pracovních pozic. Většinou pro lékaře a sestry, ale i dělnické profese.
Kateřina Kyselá, náměstkyně ředitele MNO: "U lékařů se nám podařilo obsadit čtyři pozice. To znamená, že jsme přijali čtyři Ukrajince, kteří ve své vlasti pracovali jako lékaři. Nicméně z pohledu české legislativy je nezbytné, aby měli nostrifikaci diplomu, tedy uznání vysokoškolského vzdělání, a měli splněnu odbornou způsobilost pro výkon zdravotnického povolání."
Tetjana Javnyková, ukrajinská lékařka: "Děkuji všem českým lidem, vládě a svým kolegům, se kterými pracují v nemocnici, za pomoc, pochopení a podporu."
Každý lékař si musí nejprve vyřídit uznání lékařského diplomu, čímž získá odbornou způsobilost a muže pod dohledem pracovat. Následuje příprava na aprobační zkoušku v češtině a pak už může pracovat zcela samostatně. Doktorka Javnyková už čeká na termín této zkoušky.
---
Stavba deváté okružní křižovatky u centra Nového Jičína začala a potrvá do listopadu. Po celou dobu musí řidiči tuto část města objíždět. Součástí projektu je i celková úprava veřejného prostoru.
Obrysy kruhové křižovatky, deváté na území Nového Jičína, už se rýsují v místě protnutí ulic K nemocnici, Generála Hlaďo a výjezd z Masarykova náměstí. Společným investorem stavby je Moravskoslezského kraje, který je vlastníkem hlavní komunikace, a město.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Jedná se o investiční akci zhruba v rozsahu 19 milionů korun, z čehož 7 milionů korun hradí správa silnic Moravskoslezského kraje a 12 milionů korun město Nový Jičín. Máme požádáno o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury, kde bychom v srpnu měli vědět, zda jsme byli úspěšní.”
Stavba začala v červnu a potrvá do listopadu. Křižovatka bude mít vnější průměr 23 metrů.
Milan Novák, náměstek ředitele Správy silnic MSK: “Ta stávající situace, která tam byla, byla už velmi nepřehledná, nebezpečná, docházelo tam k častým dopravním nehodám. Ty šířkové poměry, které tam byly, nezaručovaly úplně bezpečný průjezd tou křižovatkou.”
Cílem stavby není jen samotný kruhový objezd, ale celková revitalizace pracemi zasaženého prostoru v městské památkové rezervaci.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Vznikne zde nový dopravní, ale i veřejný prostor, včetně osazení zeleně a umístění městského mobiliáře. Veškeré práce, které jsou prováděny, jsou také koordinovány se stavebními pracemi budoucího Obchodního domu Javor.”
Řidiči tady musí až do ukončení projektu počítat s nemožností průjezdu. Kolem centra města jsou vedeny objízdné trasy včetně trasy autobusových linek.
---
V noci museli hasiči do centra Ostravy, kde začal nad ránem hořet neobývaný zchátralý dům. Brzy po příjezdu ale zjistili, že v domě bivakují bezdomovci a jednoho museli vyvést ven. Příčina požáru zatím nebyla potvrzena, ale je možné, že za oheň mohou právě bezdomovci.
Divoké probuzení zažili kolem půl čtvrté ráno nájemníci, kteří žijí v domech okolo křižovatky Českobratrské a Nádražní ulice v centru Ostravy. Začal totiž hořet prázdný dům, který příležitostně využívali k přespávání bezdomovci. Od ohně začala jiskřit a hlasitě bouchat elektroinstalace.
David Witosz, svědek události: "Znělo to jako ohňostroj, ale nešlo o ohňostroj, šlo o proud, když se propalovaly kabely. Hasiči tady byli do 4,5 minut. Bylo to velice rychle. Ze zadního traktu vyvlekli pána v trenkách, který byl zřejmě velice překvapený."
Hasiči vyslali na místo tři profesionální a jednu jednotku dobrovolných hasičů.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Operační středisko hasičů bylo o požáru v přízemí nevyužívaného objektu, který se rozšířil na půdu a střešní konstrukci, informováno v úterý před půl čtvrtou ranní. Hasiči zachránili jednoho muže, patrně osobu bez trvalého přístřeší. Požár dostali pod kontrolu - i s využitím automobilové plošiny zhruba za hodinu, dohašování s rozebíráním střešní konstrukce jim zabralo další necelou hodinu."
Eva Michalíková, mluvčí PČR MS kraje: "Policisté společně s hasiči provádějí ohledání místa požáru, aby určili jeho příčinu."
Dům, který hořel, je určen k demolici a zřejmě už v průběhu příštího roku by na jeho místě a okolních pozemcích měl vyrůst polyfunkční objekt s byty, kancelářemi i obchodními prostory.
---
Ostrava je znovu první. V areálu centra bezpečné jízdy LIBROS byla otevřena speciální motoplocha, která slouží pro výcvik a zkoušky motocyklistů. Moravskoslezská metropole je tak první v České republice, kde podobná dráha funguje.
Ostrava se jako první město v České republice může chlubit motoplochou, která je speciálně připravená a vybavená pro řidičský výcvik a závěrečné zkoušky motocyklistů. Do dráhy Ostrava investovala zhruba 35 milionů korun.
Dalibor Mozdřeň, vedoucí odboru dopravně správních činností MMO: "Základní rozměry, které doporučuje ministerstvo byly 95 - 125 a 9 - 10 metrů šířky. Tato plocha nabízí více než 300 metrů délky a 10 - 20 metrů šířky."
Zpevněná asfaltová plocha má asi 300 metrů a je oficiálně akreditovaná. Řidiči se na ní mohou naučit všechno, co pak využijí jednak u zkoušek ale hlavně v provozu.
Tomáš Otisk, instruktor autoškoly: "Je to určitě bonus a pokud tuto plochu budeme mít k dispozici i pro výcvik, tak je to super."
Antonín Měsíc, vedoucí provozu autoškol MMO: "Mají nyní připravenou plochu, která je úplně luxusní na to, aby zkoušku zdárně udělali, pokud jsou připraveni z autoškoly."
Samotní řidiči si tuto možnost pochvalují a mnozí ji chtějí využívat i pro další zdokonalování. Nejprve je ale čekaly závěrečné zkoušky.
úspěšná absolventka závěrečné jízdy: "Asi je to lepší, jenom jsme měla problém s tou závěrečnou disciplínou, protože to bylo lehce v zatáčce. Stres je tady v tom strašně zásadní."
Plocha ale nebude sloužit pouze motorkám. Centrum bezpečné jízdy ji chce využívat i k celoživotnímu vzdělávání řidičů a na kurzy prevence dopravních nehod.
---
Fotbalový areál v Lískovci postupně prochází nutnými opravami. Magistrát vyčlenil zhruba 3 miliony korun na opravy hlavní budovy, nové lavičky a zavlažování. Některé práce už probíhají a další se teprve budou zadávat. Město tím jednoznačně potvrzuje, že areál dál zůstane v jeho majetku.
Fotbalový areál stojí v Lískovci už od počátku 60. let minulého století. Téměř vše tam bylo ještě původní. Nyní se Frýdek-Místek rozhodl, že zázemí klubu postupně opraví.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to na základě požadavků osadního výboru v Lískovci. Tam jde o to, že došlo k opravě střechy, dále se instalovaly i nové dveře při vstupu z tribuny. Teď probíhají práce na dřevěných prvcích na tribuně a dojde k osazení laviček kolem hřiště. Taktéž novými dřevěnými prvky. A pak budou následovat ještě dvě větší akce, a to výměna oken, oprava sprch a oprava omítek s určitou fází hydroizolace té budovy. S tím, že řešeno bude i zavlažování té travní plochy."
Radomír Myška, předseda klubu FK Real Lískovec: "Určitě, bylo to potřeba, protože stadion byl v nevyhovujících podmínkách. Jsme rádi za každou pomoc, která je. To jsou takové první kroky, které budou určitě přínosem pro mládež. Jak v Lískovci, tak pro mládež hlavně frýdeckou, která to hřiště využívá."
Město tím chce zcela jistě vyvrátit nedávné spekulace o možném prodeji areálu.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "To samozřejmě nepřichází v úvahu. Je to místními využíváno a jak vidíte, nebo jak je možné se přesvědčit na místě samém, tak probíhají opravy toho areálu. Bylo na to vyčleněno potřebné množství finančních prostředků a já nakonec, protože je pravdou, že osadní výbor na to čekal delší dobu, než patrně předpokládal. Tak já jsem se rozhodl, že ty finanční zdroje po dohodě s kolegy v rámci koalice použijeme z vlastních zdrojů správy obecního majetku a nebudeme tak využívat ty zdroje osadního výboru, které na to měl alokovány. Čili, ten osadní výbor pak má i trošku volnější ruce v dalších potřebách, které se v tom Lískovci realizují nebo budou realizovat."
Kromě jednoho mužstva mužů, kteří hrají I.B třídu, využívá hřiště hlavně mládež.
Radomír Myška, předseda klubu FK Real Lískovec: "Máme dvě mládežnická mužstva, starší přípravku a starší žáky. Zhruba kolem čtyřiceti dětí. Ale hřiště hlavně využívá z devadesáti procent mládež z Frýdku-Místku, která tam trénuje téměř denně. Od pondělí do pátku a o víkendech tam odehrávají mistrovská utkání žáci z Frýdku-Místku."
Na opravu areálu byly prozatím vyčleněny zhruba 3 miliony korun. Přesné náklady budou ale známy až po vysoutěžení dodavatele oken, sprch a zavlažování.
---
V úvodním příspěvku vás vezmeme do Konkatedrály Nanebevzetí panny Marie. Poté, co prošla kompletní rekonstrukcí, přišel nyní na řadu také vnitřní mobiliář. Restaurátoři pracují na obnovení bočních oltářů i výmalby kaplí. Vstup dovnitř není omezený, bohoslužby tady probíhají i nadále. Hotovo bude za rok.
Rozsáhlé opravy gotické kulturní památky Konkatedrály Nanebevzetí panny Marie skončily před dvěma roky. Během nich dělníci vyčistili fasádu, vyměnili okna i nevyhovující elektroinstalaci a objekt zaizolovali. Nyní přišlo na řadu vnitřní, barokní, vybavení kostela. Nejprve restaurátoři museli zbavit vlhkosti boční oltáře zdobené umělým mramorem.
Jan Šneberger, restaurátor: „Způsobuje degradaci materiálu. Pojivo štukolustra je sádra, která neodolává vlhkosti a zároveň ten porvch uzavírá.“
Jakub Gajda, restaurátor: „Takže se dělaly kompletní injektáže spodní podlahové spáry do hloubky 1,20 m pod oltáře. Provedla se chemická izolace a provedly se závozy výkopů před oltáři.“
Celková obnova čeká všech 6 bočních, asi deset metrů vysokých oltářů. Restaurátoři dotvoří chybějící části soch a obnoví také zlatý povrch plastik.
Přestože byl kostel postavený v gotickém stylu, veškerá vnitřní výzdoba je barokní. Během 10 let ji vytvořil ve 2. pol. 18. století prostějovský sochař Jan Schubert.
Restaurátoři pracují také na odkrývání původní malby v kaplích. Tady, v kapli Panny Marie Lourdské se z pod barokní výmalby vyloupla renesanční obloha s hvězdami.
Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav: „Ta malba pochází z konce 19 stol. Ale pod touto malbou se nachází ještě alby starší, pravděpodobně renesančního stáří, 16. - 17. století.“
Novotou zazáří také kazatelna a mramorová křtitelnice s plastikou s názvem Křest Páně. Práce budou v příštím roce pokračovat také na epitafu knížete Karla z Lichtenšteina v presbytáři. Hlavní, baldachýnový oltář zůstane zatím tak, jak je.
Opravy za víc jak deset milionů korun, jejichž investorem je ostravsko-opavské biskupství, budou dokončeny za rok. Během nich bude konkatedrála otevřená pro věřící bez omezení.
---
Fifejdská nemocnice řeší dlouhodobý nedostatek lékařů a zdravotnického personálu pracovníky. Dvě lékařky už mohou pracovat pod dohledem a intenzivně se připravují na zkoušky, které jim umožní léčit i samostatně. Vyřídit potřebná povolení je prý stále velmi zdlouhavé.
Lékařka Tetjana Javnyková pracovala v nemocnici v ukrajinském Kremenčuku na kardiologii. Když její zemi napadlo Rusko, utekla s dítětem do České republiky a využila nabídku pracovat ve fifejdské nemocnici. Začala intenzivně studovat češtinu a zároveň vyřizovala doklady, aby mohla pracovat jako lékařka. Ty už dostala, ale až do aprobační zkoušky, musí pracovat pod dohledem, jako například čerství absolventi medicíny.
Tetjana Javnyková, ukrajinská lékařka: "Už jsem poslala žádost na aprobační zkoušky, ale nevím, jak to dopadne. Slyšela jsem, že to není lehké. Snažím se více naučit medicínu i češtinu."
Fifejdská nemocnice se už od počátku válečného konfliktu snaží nabízet práci uprchlíkům z Ukrajiny a už pro ně vytvořila 33 pracovních pozic. Většinou pro lékaře a sestry, ale i dělnické profese.
Kateřina Kyselá, náměstkyně ředitele MNO: "U lékařů se nám podařilo obsadit čtyři pozice. To znamená, že jsme přijali čtyři Ukrajince, kteří ve své vlasti pracovali jako lékaři. Nicméně z pohledu české legislativy je nezbytné, aby měli nostrifikaci diplomu, tedy uznání vysokoškolského vzdělání, a měli splněnu odbornou způsobilost pro výkon zdravotnického povolání."
Tetjana Javnyková, ukrajinská lékařka: "Děkuji všem českým lidem, vládě a svým kolegům, se kterými pracují v nemocnici, za pomoc, pochopení a podporu."
Každý lékař si musí nejprve vyřídit uznání lékařského diplomu, čímž získá odbornou způsobilost a muže pod dohledem pracovat. Následuje příprava na aprobační zkoušku v češtině a pak už může pracovat zcela samostatně. Doktorka Javnyková už čeká na termín této zkoušky.
---
Stavba deváté okružní křižovatky u centra Nového Jičína začala a potrvá do listopadu. Po celou dobu musí řidiči tuto část města objíždět. Součástí projektu je i celková úprava veřejného prostoru.
Obrysy kruhové křižovatky, deváté na území Nového Jičína, už se rýsují v místě protnutí ulic K nemocnici, Generála Hlaďo a výjezd z Masarykova náměstí. Společným investorem stavby je Moravskoslezského kraje, který je vlastníkem hlavní komunikace, a město.
Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Jedná se o investiční akci zhruba v rozsahu 19 milionů korun, z čehož 7 milionů korun hradí správa silnic Moravskoslezského kraje a 12 milionů korun město Nový Jičín. Máme požádáno o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury, kde bychom v srpnu měli vědět, zda jsme byli úspěšní.”
Stavba začala v červnu a potrvá do listopadu. Křižovatka bude mít vnější průměr 23 metrů.
Milan Novák, náměstek ředitele Správy silnic MSK: “Ta stávající situace, která tam byla, byla už velmi nepřehledná, nebezpečná, docházelo tam k častým dopravním nehodám. Ty šířkové poměry, které tam byly, nezaručovaly úplně bezpečný průjezd tou křižovatkou.”
Cílem stavby není jen samotný kruhový objezd, ale celková revitalizace pracemi zasaženého prostoru v městské památkové rezervaci.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Vznikne zde nový dopravní, ale i veřejný prostor, včetně osazení zeleně a umístění městského mobiliáře. Veškeré práce, které jsou prováděny, jsou také koordinovány se stavebními pracemi budoucího Obchodního domu Javor.”
Řidiči tady musí až do ukončení projektu počítat s nemožností průjezdu. Kolem centra města jsou vedeny objízdné trasy včetně trasy autobusových linek.
---
V noci museli hasiči do centra Ostravy, kde začal nad ránem hořet neobývaný zchátralý dům. Brzy po příjezdu ale zjistili, že v domě bivakují bezdomovci a jednoho museli vyvést ven. Příčina požáru zatím nebyla potvrzena, ale je možné, že za oheň mohou právě bezdomovci.
Divoké probuzení zažili kolem půl čtvrté ráno nájemníci, kteří žijí v domech okolo křižovatky Českobratrské a Nádražní ulice v centru Ostravy. Začal totiž hořet prázdný dům, který příležitostně využívali k přespávání bezdomovci. Od ohně začala jiskřit a hlasitě bouchat elektroinstalace.
David Witosz, svědek události: "Znělo to jako ohňostroj, ale nešlo o ohňostroj, šlo o proud, když se propalovaly kabely. Hasiči tady byli do 4,5 minut. Bylo to velice rychle. Ze zadního traktu vyvlekli pána v trenkách, který byl zřejmě velice překvapený."
Hasiči vyslali na místo tři profesionální a jednu jednotku dobrovolných hasičů.
Petr Kůdela, mluvčí HZS MS kraje: "Operační středisko hasičů bylo o požáru v přízemí nevyužívaného objektu, který se rozšířil na půdu a střešní konstrukci, informováno v úterý před půl čtvrtou ranní. Hasiči zachránili jednoho muže, patrně osobu bez trvalého přístřeší. Požár dostali pod kontrolu - i s využitím automobilové plošiny zhruba za hodinu, dohašování s rozebíráním střešní konstrukce jim zabralo další necelou hodinu."
Eva Michalíková, mluvčí PČR MS kraje: "Policisté společně s hasiči provádějí ohledání místa požáru, aby určili jeho příčinu."
Dům, který hořel, je určen k demolici a zřejmě už v průběhu příštího roku by na jeho místě a okolních pozemcích měl vyrůst polyfunkční objekt s byty, kancelářemi i obchodními prostory.
---
Ostrava je znovu první. V areálu centra bezpečné jízdy LIBROS byla otevřena speciální motoplocha, která slouží pro výcvik a zkoušky motocyklistů. Moravskoslezská metropole je tak první v České republice, kde podobná dráha funguje.
Ostrava se jako první město v České republice může chlubit motoplochou, která je speciálně připravená a vybavená pro řidičský výcvik a závěrečné zkoušky motocyklistů. Do dráhy Ostrava investovala zhruba 35 milionů korun.
Dalibor Mozdřeň, vedoucí odboru dopravně správních činností MMO: "Základní rozměry, které doporučuje ministerstvo byly 95 - 125 a 9 - 10 metrů šířky. Tato plocha nabízí více než 300 metrů délky a 10 - 20 metrů šířky."
Zpevněná asfaltová plocha má asi 300 metrů a je oficiálně akreditovaná. Řidiči se na ní mohou naučit všechno, co pak využijí jednak u zkoušek ale hlavně v provozu.
Tomáš Otisk, instruktor autoškoly: "Je to určitě bonus a pokud tuto plochu budeme mít k dispozici i pro výcvik, tak je to super."
Antonín Měsíc, vedoucí provozu autoškol MMO: "Mají nyní připravenou plochu, která je úplně luxusní na to, aby zkoušku zdárně udělali, pokud jsou připraveni z autoškoly."
Samotní řidiči si tuto možnost pochvalují a mnozí ji chtějí využívat i pro další zdokonalování. Nejprve je ale čekaly závěrečné zkoušky.
úspěšná absolventka závěrečné jízdy: "Asi je to lepší, jenom jsme měla problém s tou závěrečnou disciplínou, protože to bylo lehce v zatáčce. Stres je tady v tom strašně zásadní."
Plocha ale nebude sloužit pouze motorkám. Centrum bezpečné jízdy ji chce využívat i k celoživotnímu vzdělávání řidičů a na kurzy prevence dopravních nehod.
---
Fotbalový areál v Lískovci postupně prochází nutnými opravami. Magistrát vyčlenil zhruba 3 miliony korun na opravy hlavní budovy, nové lavičky a zavlažování. Některé práce už probíhají a další se teprve budou zadávat. Město tím jednoznačně potvrzuje, že areál dál zůstane v jeho majetku.
Fotbalový areál stojí v Lískovci už od počátku 60. let minulého století. Téměř vše tam bylo ještě původní. Nyní se Frýdek-Místek rozhodl, že zázemí klubu postupně opraví.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to na základě požadavků osadního výboru v Lískovci. Tam jde o to, že došlo k opravě střechy, dále se instalovaly i nové dveře při vstupu z tribuny. Teď probíhají práce na dřevěných prvcích na tribuně a dojde k osazení laviček kolem hřiště. Taktéž novými dřevěnými prvky. A pak budou následovat ještě dvě větší akce, a to výměna oken, oprava sprch a oprava omítek s určitou fází hydroizolace té budovy. S tím, že řešeno bude i zavlažování té travní plochy."
Radomír Myška, předseda klubu FK Real Lískovec: "Určitě, bylo to potřeba, protože stadion byl v nevyhovujících podmínkách. Jsme rádi za každou pomoc, která je. To jsou takové první kroky, které budou určitě přínosem pro mládež. Jak v Lískovci, tak pro mládež hlavně frýdeckou, která to hřiště využívá."
Město tím chce zcela jistě vyvrátit nedávné spekulace o možném prodeji areálu.
Radovan Hořínek (ANO), náměstek primátora Frýdku-Místku: "To samozřejmě nepřichází v úvahu. Je to místními využíváno a jak vidíte, nebo jak je možné se přesvědčit na místě samém, tak probíhají opravy toho areálu. Bylo na to vyčleněno potřebné množství finančních prostředků a já nakonec, protože je pravdou, že osadní výbor na to čekal delší dobu, než patrně předpokládal. Tak já jsem se rozhodl, že ty finanční zdroje po dohodě s kolegy v rámci koalice použijeme z vlastních zdrojů správy obecního majetku a nebudeme tak využívat ty zdroje osadního výboru, které na to měl alokovány. Čili, ten osadní výbor pak má i trošku volnější ruce v dalších potřebách, které se v tom Lískovci realizují nebo budou realizovat."
Kromě jednoho mužstva mužů, kteří hrají I.B třídu, využívá hřiště hlavně mládež.
Radomír Myška, předseda klubu FK Real Lískovec: "Máme dvě mládežnická mužstva, starší přípravku a starší žáky. Zhruba kolem čtyřiceti dětí. Ale hřiště hlavně využívá z devadesáti procent mládež z Frýdku-Místku, která tam trénuje téměř denně. Od pondělí do pátku a o víkendech tam odehrávají mistrovská utkání žáci z Frýdku-Místku."
Na opravu areálu byly prozatím vyčleněny zhruba 3 miliony korun. Přesné náklady budou ale známy až po vysoutěžení dodavatele oken, sprch a zavlažování.
---
V úvodním příspěvku vás vezmeme do Konkatedrály Nanebevzetí panny Marie. Poté, co prošla kompletní rekonstrukcí, přišel nyní na řadu také vnitřní mobiliář. Restaurátoři pracují na obnovení bočních oltářů i výmalby kaplí. Vstup dovnitř není omezený, bohoslužby tady probíhají i nadále. Hotovo bude za rok.
Rozsáhlé opravy gotické kulturní památky Konkatedrály Nanebevzetí panny Marie skončily před dvěma roky. Během nich dělníci vyčistili fasádu, vyměnili okna i nevyhovující elektroinstalaci a objekt zaizolovali. Nyní přišlo na řadu vnitřní, barokní, vybavení kostela. Nejprve restaurátoři museli zbavit vlhkosti boční oltáře zdobené umělým mramorem.
Jan Šneberger, restaurátor: „Způsobuje degradaci materiálu. Pojivo štukolustra je sádra, která neodolává vlhkosti a zároveň ten porvch uzavírá.“
Jakub Gajda, restaurátor: „Takže se dělaly kompletní injektáže spodní podlahové spáry do hloubky 1,20 m pod oltáře. Provedla se chemická izolace a provedly se závozy výkopů před oltáři.“
Celková obnova čeká všech 6 bočních, asi deset metrů vysokých oltářů. Restaurátoři dotvoří chybějící části soch a obnoví také zlatý povrch plastik.
Přestože byl kostel postavený v gotickém stylu, veškerá vnitřní výzdoba je barokní. Během 10 let ji vytvořil ve 2. pol. 18. století prostějovský sochař Jan Schubert.
Restaurátoři pracují také na odkrývání původní malby v kaplích. Tady, v kapli Panny Marie Lourdské se z pod barokní výmalby vyloupla renesanční obloha s hvězdami.
Dalibor Halátek, památkář, Národní památkový ústav: „Ta malba pochází z konce 19 stol. Ale pod touto malbou se nachází ještě alby starší, pravděpodobně renesančního stáří, 16. - 17. století.“
Novotou zazáří také kazatelna a mramorová křtitelnice s plastikou s názvem Křest Páně. Práce budou v příštím roce pokračovat také na epitafu knížete Karla z Lichtenšteina v presbytáři. Hlavní, baldachýnový oltář zůstane zatím tak, jak je.
Opravy za víc jak deset milionů korun, jejichž investorem je ostravsko-opavské biskupství, budou dokončeny za rok. Během nich bude konkatedrála otevřená pro věřící bez omezení.
---
