Regionální zprávy VÍKEND

  • Výběr hlavních událostí týdne
  • Lidé chtějí v Mariánských Horách omezit nonstopy
  • Obce Bruntálska pracují společně na strategii svého rozvoje
  • Ujíždějící svah ohrožoval areál Technických služeb
  • Střecha NJ kaple obsahovala trámy staré 300 let
  • Hřiště pro děti na vozíčku
  • Děti sportují na příměstském atletickém táboře v Palkovicích

Lidé chtějí v Mariánských Horách omezit nonstopy

Bezpečnostní situace v Ostravě - Mariánských Horách se prý neustále zhoršuje a proto se rozhodli zdejší občané sepsat petici. V ní požadují především to, aby různé obchůdky a bufety nemohly mít nonstop provoz. U nich se totiž často nejrůznější živly scházejí.

Necítíme se v našem městském obvodu v bezpečí...takto začíná petice obyvatel Mariánských Hor a Hulvák, kteří nejsou spokojeni s aktuální situací v ulicích této části města. Veřejný prostor se prý stal útočištěm narkomanů, zlodějů a pachatelů další trestné činnosti.

Kateřina Rosandićová, organizátorka petice: "Je to neúnosné. Každý den potkáváme drogové dealery, běžně na ulicích prodávají drogy, dokonce je nabízejí i nám, přímo na ulicích fetují. Nejhorší je, když se podíváte z okna, on si dá dávku a hned se vykálí. Denně jsou vykradená auta, vykradené provozovny. Prostě občané mají strach. Máme strach vycházet hlavně večer."  

V petici jsou přímo vypsány některé ulice. Například 1. máje, Bendlova, Rubová, Slévárenská a další, kde jsou nonstopy a v nich různé živly nakupují alkohol, opilí pak dělají nepořádek. Autoři petice chtějí nonstopy omezit v létě do 9 hodin a v zimě do 10 hodin večer. Musí to ale udělat magistrát prostřednictvím vyhlášky.

Tomáš Macura, primátor Ostravy: "My jsme se rozhodli, že zahájíme legislativní proces na nové vyhlášce, která by měla dát možnost omezení provozní doby provozoven, které ve svém okolí působí nějaké problémy." 

Petice má podporu také u vedení městského obvodu. Pomoci by měla i zesílená hlídková činnost strážníků.

Patrik Hujdus, starosta Mar. Hor a Hulvák: "Jsou to konkrétní místa, kde se shlukuje tahle skupina obyvatel a my je tady prostě nechceme. Myslíme si, že když se zavřou problémové provozovny, hostince, nonstopy a večerky, tak že by to mohlo významně pomoci."

Vyhláška, která omezuje provoz takzvaných nonstop hladových oken platí už i v Karviné nebo Havířově. V Ostravě o ní mají zájem i další městské obvody, například Ostrava - Jih.

---

Obce Bruntálska pracují společně na strategii svého rozvoje

Projekty zaměřené na podporu turistiky, ale také na zkvalitnění života obyvatel měst a obcí na Bruntálsku. O tom byl workshop ke strategickému plánování pro starosty a zástupce radnic regionu. Informace získali i k zadávání veřejných zakázek.

Zástupci obcí Dobrovolného svazku Bruntálsko se sešli v Jakartovicích, aby tam společně domlouvali konkrétní kroky k přípravě strategického plánu rozvoje jejich území.

Květa Kubíčková, projektová manažerka Bruntálsko: “Náš svazek obcí se dlouhodobě zabývá vlastně rozvojem celého území a protože naše území obrovské, máme 25 členských obcí, tak je to nejednoduchý úkol. Proto jsme se v letošním roce opravdu rozhodli zpracovat strategii rozvoje a věřím, že se bude týkat nejen cestovního ruchu, ale také rozvoje těch obcí.

Projekty by měly obyvatelům Bruntálska zlepšit dostupnost různých služeb, včetně dopravy.

Petr Rys (BRUNTÁL 2018), starosta Bruntálu: “Já předpokládám, že další další etapu, která následuje poté, co byla iniciace zpracování tohoto plánu zahájena, tak bude příprava té návrhové části a tedy jednotlivých opatření, která by měla být zapracována do strategie našeho území.”

Obce se ve svých plánech mohou spoléhat na pomoc Moravskoslezského kraje.

Jak Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Dneska jsem říkal starostům, že je třeba, aby se obce nezamýšlely samy nad sebou jednotlivě, ale aby se spojily a vymyslely projekty, které budou napříč několika obcemi, které nás pozvednou zase na úroveň trošku výše a budeme něčím zajímavější.

Kolik peněz starostové obcí na Bruntálsku nakonec získají, záleží na kvalitě předložených projektů.

---

Ujíždějící svah ohrožoval areál Technických služeb

Zřejmě kvůli neodhalenému pramenu vody začal masivně ujíždět svah pod Technickými službami v Havířově. Technologie sanačních prací byla náročná a vyžádala si třímilionovou investici.

Opravdu rychle museli reagovat v havířovských technických službách. Část lesoparku pod areálem začala ujíždět a hrozilo, že strhne i majetek společnosti.

Ludvík Martínek, ředitel Technických služeb Havířov: “Zjistilo se, že tato lokalita je postavena na hlušině, takže to není pevný svah. Vyvěrá tam nějaká voda, dodnes se nezjistilo, odkud ta voda vyvěrá a eroze způsobila, že nám praskal asfalt, ujížděl svah a hrozilo nebezpečí, že se tady proboříme někde do Austrálie a že ty naše stavby spadnou.”

Urychleně se musel na radnici vytvořit projekt a svah zpevnit.

Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: "Vycházel z hydrogeologického posudku a stavební práce, které vidíme za námi, spočívaly v tom, že v první fázi byly provedeny horizontální odvodňovací vrty, které stahují vodu z tohoto svahu, aby ho odvodnily. Tím se ten svah opětovně zpevnil a následovalo vybudování opěrné zdi s mikropiloty zapuštěnými do hloubky, které mají ten svah udržet na svém místě a zabránit jeho erozi a sesuvu."

Riziková by mohla být i další část lesa. Město ale věří, že právě díky horizontálním odvodňovacím vrtům dojde ke zpevnění celého svahu. Přesto budou technické služby nezpevněnou část bedlivě monitorovat.

---

Střecha NJ kaple obsahovala trámy staré 300 let

Výměnou dřevěných nosníků ve věži pokračuje rekonstrukce střechy Španělské kaple v Novém Jičíně, která byla v havarijním stavu. Z krovů v nejstarší části barokní stavby byly odstraněny trámy staré dokonce 300 let.

Rekonstrukce střechy novojičínské Španělské kaple začala loni na podzim a pokračuje i letos. Práce vyjdou na více než 3 miliony korun, téměř polovinu částky poskytlo město Nový Jičín, dále přispěl Moravskoslezský kraj, farnost a individuálními dary sami farníci.

Karel Bednář, správce budov, farnost Římskokatolické církve Nový Jičín: “V této fázi je už střecha dokončena. Lešení je postaveno i k věži. V samotné věži se musí také některé trámy vyměnit. A v letošním roce by se měla ještě uskutečnit fasáda věže nad střechou kostela.”

Při rekonstrukci byly z krovů z nejstarší části kaple odstarněny zbytky trámů staré dokonce 300 let, což potvrdil odborný dendrochronologický průzkum.

Kaple byla postavena na místě, kde se před 400 lety, 25. července 1621, odehrála nejkrvavější bitva v dějinách města a jsou zde pohřbeny stovky vojáků.

Karel Bednář, správce budov, farnost Římskokatolické církve Nový Jičín: “Tři roky poté tady byla postavena dřevěná kaple, která tady byla až do roku 1724, kdy místo dřevěné kaple byla postavena zděná.”

V 18. století byla Španělská kaple vyhlášeným poutním místem, tam, kde je obvodní zeď zahrady, byla křížová chodba. Dnes je v této barokní památce téměř každý večer, včetně neděle, sloužena mše.

---

Hřiště pro děti na vozíčku

V Opavě najdete ojedinělé hřiště, kde si mohou hrát spolu se zdravými dětmi také děti na vozíčku. Vyrostlo v parčíku nedaleko centra města díky nápadu manželů Carbolových, který byl financovaný z participativního rozpočtu.

Pavel Carbol je upoután na invalidní vozík. Sám nejlépe ví, co tento hendikep v každodenním životě obnáší. Nepřemýšlí však jen o sobě, ale snaží se zpříjemňovat život také ostatním s omezeným pohybem. S manželkou Lenkou chtěli dopřát hru dětem zdravým i hendikepovaným na společném hřišti. A tak je napadlo sem přidat zábavu také pro děti na vozíčku.

Pavel Carbol, předseda, Opavském bez bariér: „Proč oddělovat svět dětí, které jsou hendikepované a svět dětí, které jsou zdravé, které mohou normálně běhat a hrát.“

Usilovali o to, aby vedle tradičních herních prvků na hřišti byly i ty speciální pro vozíčkáře. Na tento kolotoč mohou bez problémů nastoupit i děti na kolečkovém křesle. Stejně tak mohou vyzkoušet houpačku.

Aleš Brückner, výrobce dětských prolézaček: „U našich herních prvků jsou ty dimenze i trojnásobné, než u klasických herních prvků. Taková houpačka pro vozíčkáře to je 200 kg na obou stranách.“

Tyto atrakce potřebují, aby vozíčkáře kvůli bezpečnosti někdo doprovázel.

Hřiště se stalo osvěžením také pro děti z přilehlé školy pro žáky s mentálním a fyzickým postižením.

Jiří Kupka, ředitel, ZŠ a PŠ Slezského odboje, Opava: „My bojujeme se stísněnými prostory. Takže každá aktivita, která je pro děti postižené mimo naše prostory je veliké plus.“

Speciálními prvky bylo hřiště doplněno díky finančním prostředkům z participativního rozpočtu města Opavy. Projekt za 290 000 korun si lidé vybrali hlasováním.

Petr Orieščík (ČSSD), náměstek primátora Opavy: „Tento úspěšný nápad pro Opavu je skutečně vlaštovkou ve městě. Já bych byl rád, kdyby to pokračovalo.

Manželé Carbolovi hledají další finanční možnosti, jak zpřístupnit i další hřiště dětem s hendikepem. Rádi by jim dopřáli třeba speciální prolézačky či pískoviště pro vozíčkáře. 

---

Děti sportují na příměstském atletickém táboře v Palkovicích

S velkým zájmem se setkal sportovní tábor v Palkovicích. Zaměřený je na atletickou přípravu dětí od 5 let. Děti ale vyrážejí i na výlety do blízkého okolí.

Příměstský tábor se koná v palkovickém sportovním areálu. Děti se tam věnují všestrannému pohybu, větší prostor však dostává atletická příprava. Díky podpoře obce mohou děti využívat velkou tělocvičnu, většinu času však tráví ve venkovním areálu.

Eliška Hájková, účastnice tábora: “Na tomto táboře jsme poprvé a líbí se mi tady, je to tady hezké. Baví mě to a líbí se mi tady. Sportujeme a hrajeme různé hry. Děláme gymnastiku, tanečky a často děláme překážkové dráhy.”

Denisa Cabáková, trenérka, vedoucí tábora: “Tábor je zaměřený vlastně na lehkou atletiku, ale samozřejmě děti se potýkají se všemi sporty. Nabízíme jim tanec, máme frisbee, golf, volejbal si můžou zahrát, basketbal, skáčou přes švihadlo, prostě je kladen důraz na to, aby si ty děti vytvořily kladný vztah k tomu sportu.”

Pokud by šlo o děti, trávily by na táboře celé léto.

Tobiáš Žídek, účastník tábora: “Hrajeme nějaké hry. Chodíme na procházky a líbí se mi tady.”

Nela Žídková, účastnice tábora: “Přes rok chodím do atletického kroužku. Děláme tady různé sporty, hrajeme různé hry, tančíme. Máme tady překážkové dráhy.”

Příměstský tábor vyvrcholí závody ve čtyřboji.

---



Mohlo by Vás také zajímat