Slezská Ostrava bude mít vlastní velkokapacitní kulturní dům a ani větší akce už se tak nebudou muset konat mimo obvod. Stavba Multifunkčního domu v Muglinově sice momentálně stojí kvůli neshodám se zhotovitelem, už na jaře by se ale mělo znovu pokračovat v práci.
Přestože městský obvod spravuje hned dva kulturní domy, veškeré větší společenské akce se musely konat jinde. Sály totiž nemají dostatečnou kapacitu. Vedení obvodu proto přistoupilo ke stavbě nového Multifunkčního domu, který navíc nebude sloužit jen kultuře.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Bude se tam samozřejmě nacházet velký multifunkční sál pro zhruba 300 lidí a součástí bude také restaurace a zázemí. Důležitým aspektem tohoto multifunkčního domu je samostatná knihovna, která bude jak pro dospělé, tak i pro děti a bude mít i přednáškový sál.“
Kromě služeb bude Multifunkční dům v Muglinově nabízet dokonce i bydlení.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Součástí multifunkčního domu budou takové čtyři věže, ve třech pak budou bytové jednotky. Celkem bude těch bytových jednotek deset a všechny budou o velikosti 3+kk. V té čtvrté věži bude zázemí pro knihovnu a také by tam měla být ordinace.“
K podpisu smlouvy se zhotovitelem došlo už letos v únoru a mělo se tak začít stavět. Kvůli sporům se stavební společností ale práce zatím stojí.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Ještě před samotným kopnutím do země po nás zhotovitel požadoval přes 18,4 milionů korun bez DPH ve vícepracích. My jsme to shodně se stavebním dozorem i projekční kanceláří odmítali a neviděli jsme k těmto vícepracím důvod. Ani po čtyřech měsících intenzivních jednání, kdy mimo jiné probíhaly dodatečné inženýrsko-geologické průzkumy, se nám nepodařilo se zhotovitelem najít shodu.“
Rada městského obvodu se proto v posledním srpnovém týdnu rozhodla od smlouvy odstoupit a zaplatit pouze odvedenou práci.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Tímto řešením jsme předešli zejména tomu, aby se opakoval příběh porubského DK Poklad, kde se rekonstrukce nakonec protáhla na 9 let a stála násobně více. Zároveň jsme si tím pohlídali, že nepřijdeme o evropskou dotaci ve výši 68 milionů korun, kterou máme na projekt přidělenou.“
V září vypsal obvod novou veřejnou zakázku a nový zhotovitel by měl být vybrán ještě letos.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Předpokládaná částka této zakázky je ve výši 256 milionů korun bez DPH s tím, že pokud by šlo všechno bez problémů, byla by vyvěšena do 15. 10.“
Stavět by se tak mělo začít nejpozději na jaře, a to na ulici Hladnovská nedaleko muglinovského sídliště.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Určitě to není mimo centrum, a hlavně je tam ten prostor, který se smysluplně využije. Za ním nám zbyde kus pozemku, který do budoucna určitě taky chceme určitým způsobem využít, ať už na sportovní, nebo jiné zařízení, možná i na výstavbu bytového domu.“
---
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity se připojila k vědeckým pracovištím dvou desítek českých vysokých škol a dalších institucí a přivítala stovky návštěvníků na letošní Noci vědců. Oproti loňskému roku se zájemcům představila ve vlastních prostorách na slezskoostravském Hladnově.
Představit vědu nezasvěceným a ukázat, co všechno skýtá práce vědce, si už několik let klade za cíl Noc vědců. Ani letos se tato oblíbená akce nevyhnula Ostravě, a to ani té Slezské. Přírodovědecká fakulta tu návštěvníkům ukázala zajímavosti hned z několika vědních oborů.
Stanislav Ožana, PR specialista komunikace vědy Přírodovědecké fakulty OSU: „Kolegové, které tady můžete najít, ukazují to, co normálně běžný člověk nevidí, když k nám zavítá. Jsou tady pokusy z chemie a fyziky, které se třeba zabývají rostlinnými barvivy. Jsou tady ukázky z biologie, zajímavosti proměn některých živočichů, stejně jako třeba geografické proměny.“
Právě laboratoř Katedry fyzické geografie a geoekologie byla jednou z oblíbených zastávek návštěvníků. Na speciálním interaktivním zařízení si tady mohli vymodelovat funkční sopku a mnoho dalšího.
doktorant: „Konkrétně na tomto modelu ‚sandy station‘ můžeme vidět, jak proudí vzduch v krajině. Můžeme si namodelovat překážky, které větru kladou odpor, a můžeme vidět, že ten vítr se potom chová trošku jinak, proudí jiným směrem. Tahle stanice má různé moduly, není to jen vítr, ale třeba i voda. Když takhle zamáváme, aby pršelo, tak vidíme, kudy voda v krajině teče podle toho, jestli tam jsou kopce, nebo nížiny.“
Největší zájem upoutalo přízemí budovy, kde jediná místnost nabízela přehlídku všech možných oborů. Celkem se pak mohli návštěvníci zúčastnit dvou desítek aktivit.
anketa: „Přivedlo mě sem hlavně to, že mám děti.“
anketa: „Nejvíc se mi tu asi líbí tenhle stánek.“
anketa: „Ono se mi to zdá všechno super.“
Své stanoviště měla v hlavním prostoru matematika, fyzika, informatika, chemie i biologie.
anketa: „Odnesla jsem si takové kolečko s pokusem, jestli tam uvidím nějaké bakterie.“
doktorandka: „Máme Petriho misku, v ní je arganový gel. Návštěvníci si tam otisknou palec, za tři dny se tam rozmnoží bakterie, a oni pak můžou porovnat, jestli ta dezinfekce něco dělá, nebo ne.“
Lákadlem byly i komentované prohlídky laboratoří, které návštěvníkům i zaměstnancům fakulty v minulém roce chyběly.
Stanislav Ožana, PR specialista komunikace vědy Přírodovědecké fakulty OSU: „Na kampusu to bylo sice fajn, bylo to centralizované, ale pro nás je důležité ukázat i to zázemí. Laboratoře bohužel nepřesunete někam na kampus, a jak se ukazuje podle počtu návštěvníků, bylo to asi velmi dobré rozhodnutí.“
Zájem o Noc vědců na přírodovědecké fakultě se ale zvedl i celkově. Hranici návštěvnosti, kterou měla fakulta před dvěma lety, se letos podařilo pokořit už po první hodině.
---
Přestože se povodně dotkly většiny obyvatel Koblova a spoustu z nich připravily o vybavení domovů, o oblíbený Gulášfest se Koblované připravit nenechali. Místní tak dali jasně najevo, že se s nepříjemnými okolnostmi umí vypořádat. Pro některé z nich pak byla akce symbolem návratu k normálnímu životu.
Po úspěšném prvním roce se u koblovské hasičárny konal druhý ročník soutěže ve vaření guláše. Ten letošní ale provázely hned dvě změny termínu, a to kvůli počasí i povodním. Nakonec se ale i přes všechny překážky akce uskutečnila a zúčastnění ji s povděkem brali jako odreagování od nepříjemné reality.
Vlasta Tvrdá, zástupce týmu Tvrďáci: „My jsme byli v té rizikové oblasti na Žabníku a přišli jsme se sem hlavně odreagovat, vypustit všechen ten stres a potkat tady lidi, kteří sem chodí. Byli jsme tu i loni na prvním ročníku, takže jsme přišli obhájit, ale hlavně vypustit ten stres, který v nás byl.“
Soutěže se letos zúčastnilo sedm týmů a některé z nich se rozhodly udělat guláše rovnou dva. Na to, jak má pořádný guláš vypadat, a co by nemělo chybět v tom vítězném, měl každý soutěžní tým trochu jiný názor.
Martin Ondris, zástupce týmu Festovní Guláš: „Tohle je guláš vepřový, dělaný z krkovice. Je to dělané na maďarský způsob, jsou tam maďarské ingredience. Myslím si, že základ je dobrý špek, hodně cibule, určitě dobré maso naložené minimálně jeden den, a potom se o něj dobře starat.“
Lukáš Hudeček, zástupce týmu Hudepaci: „My děláme dva guláše, dančí a vepřový. Vepřový je ve stylu perkeltu se zeleninou. No a co by nemělo chybět v guláši je, myslím si, srdce vaření, to by tam nemělo chybět. Musí to být dělané se srdcem.“
Dubinský tým s přezdívkou Hudepaci byl prý jediným přespolním týmem. Z Dubiny přitom dorazil i tým Švagrovců. Jeho zástupce ale nedal dopustit na své koblovské kořeny.
Libor Cyrus, zástupce týmu Švagrovci: „Rivalita mezi Koblovem a Dubinou je samozřejmě veliká. Jelikož ale já pocházím z Koblova, tak kopu za Koblov a Dubina mě teď nezajímá. Já jsem rozený Koblovák.“
Soutěžící, kteří se koblovského gulášfestu účastnili už v loňském roce, dobře věděli, co je čeká a na jakou výhru se mohou těšit. Oblíbenou cenou byl i letos sud piva.
Eržin Tvrdý, zástupce týmu Tvrďáci: „Nebyli jsme první, ale s prvními, co to vyhráli, jsme vypili bečku.“
Vlasta Tvrdá, zástupce týmu Tvrďáci: „Loni jsme byli na šestém místě. Nepřišli jsme sem vyhrát, ale zúčastnit se a pro srandu, která tady je. O tom to je.“
Přestože nepřišli vyhrát, probojovali se Tvrďáci z loňského šestého místa až na první příčku. O sud se tak letos podělili oni.
---
Slezská Ostrava bude mít vlastní velkokapacitní kulturní dům a ani větší akce už se tak nebudou muset konat mimo obvod. Stavba Multifunkčního domu v Muglinově sice momentálně stojí kvůli neshodám se zhotovitelem, už na jaře by se ale mělo znovu pokračovat v práci.
Přestože městský obvod spravuje hned dva kulturní domy, veškeré větší společenské akce se musely konat jinde. Sály totiž nemají dostatečnou kapacitu. Vedení obvodu proto přistoupilo ke stavbě nového Multifunkčního domu, který navíc nebude sloužit jen kultuře.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Bude se tam samozřejmě nacházet velký multifunkční sál pro zhruba 300 lidí a součástí bude také restaurace a zázemí. Důležitým aspektem tohoto multifunkčního domu je samostatná knihovna, která bude jak pro dospělé, tak i pro děti a bude mít i přednáškový sál.“
Kromě služeb bude Multifunkční dům v Muglinově nabízet dokonce i bydlení.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Součástí multifunkčního domu budou takové čtyři věže, ve třech pak budou bytové jednotky. Celkem bude těch bytových jednotek deset a všechny budou o velikosti 3+kk. V té čtvrté věži bude zázemí pro knihovnu a také by tam měla být ordinace.“
K podpisu smlouvy se zhotovitelem došlo už letos v únoru a mělo se tak začít stavět. Kvůli sporům se stavební společností ale práce zatím stojí.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Ještě před samotným kopnutím do země po nás zhotovitel požadoval přes 18,4 milionů korun bez DPH ve vícepracích. My jsme to shodně se stavebním dozorem i projekční kanceláří odmítali a neviděli jsme k těmto vícepracím důvod. Ani po čtyřech měsících intenzivních jednání, kdy mimo jiné probíhaly dodatečné inženýrsko-geologické průzkumy, se nám nepodařilo se zhotovitelem najít shodu.“
Rada městského obvodu se proto v posledním srpnovém týdnu rozhodla od smlouvy odstoupit a zaplatit pouze odvedenou práci.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Tímto řešením jsme předešli zejména tomu, aby se opakoval příběh porubského DK Poklad, kde se rekonstrukce nakonec protáhla na 9 let a stála násobně více. Zároveň jsme si tím pohlídali, že nepřijdeme o evropskou dotaci ve výši 68 milionů korun, kterou máme na projekt přidělenou.“
V září vypsal obvod novou veřejnou zakázku a nový zhotovitel by měl být vybrán ještě letos.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Předpokládaná částka této zakázky je ve výši 256 milionů korun bez DPH s tím, že pokud by šlo všechno bez problémů, byla by vyvěšena do 15. 10.“
Stavět by se tak mělo začít nejpozději na jaře, a to na ulici Hladnovská nedaleko muglinovského sídliště.
Vladimír Lyčka (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: „Určitě to není mimo centrum, a hlavně je tam ten prostor, který se smysluplně využije. Za ním nám zbyde kus pozemku, který do budoucna určitě taky chceme určitým způsobem využít, ať už na sportovní, nebo jiné zařízení, možná i na výstavbu bytového domu.“
---
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity se připojila k vědeckým pracovištím dvou desítek českých vysokých škol a dalších institucí a přivítala stovky návštěvníků na letošní Noci vědců. Oproti loňskému roku se zájemcům představila ve vlastních prostorách na slezskoostravském Hladnově.
Představit vědu nezasvěceným a ukázat, co všechno skýtá práce vědce, si už několik let klade za cíl Noc vědců. Ani letos se tato oblíbená akce nevyhnula Ostravě, a to ani té Slezské. Přírodovědecká fakulta tu návštěvníkům ukázala zajímavosti hned z několika vědních oborů.
Stanislav Ožana, PR specialista komunikace vědy Přírodovědecké fakulty OSU: „Kolegové, které tady můžete najít, ukazují to, co normálně běžný člověk nevidí, když k nám zavítá. Jsou tady pokusy z chemie a fyziky, které se třeba zabývají rostlinnými barvivy. Jsou tady ukázky z biologie, zajímavosti proměn některých živočichů, stejně jako třeba geografické proměny.“
Právě laboratoř Katedry fyzické geografie a geoekologie byla jednou z oblíbených zastávek návštěvníků. Na speciálním interaktivním zařízení si tady mohli vymodelovat funkční sopku a mnoho dalšího.
doktorant: „Konkrétně na tomto modelu ‚sandy station‘ můžeme vidět, jak proudí vzduch v krajině. Můžeme si namodelovat překážky, které větru kladou odpor, a můžeme vidět, že ten vítr se potom chová trošku jinak, proudí jiným směrem. Tahle stanice má různé moduly, není to jen vítr, ale třeba i voda. Když takhle zamáváme, aby pršelo, tak vidíme, kudy voda v krajině teče podle toho, jestli tam jsou kopce, nebo nížiny.“
Největší zájem upoutalo přízemí budovy, kde jediná místnost nabízela přehlídku všech možných oborů. Celkem se pak mohli návštěvníci zúčastnit dvou desítek aktivit.
anketa: „Přivedlo mě sem hlavně to, že mám děti.“
anketa: „Nejvíc se mi tu asi líbí tenhle stánek.“
anketa: „Ono se mi to zdá všechno super.“
Své stanoviště měla v hlavním prostoru matematika, fyzika, informatika, chemie i biologie.
anketa: „Odnesla jsem si takové kolečko s pokusem, jestli tam uvidím nějaké bakterie.“
doktorandka: „Máme Petriho misku, v ní je arganový gel. Návštěvníci si tam otisknou palec, za tři dny se tam rozmnoží bakterie, a oni pak můžou porovnat, jestli ta dezinfekce něco dělá, nebo ne.“
Lákadlem byly i komentované prohlídky laboratoří, které návštěvníkům i zaměstnancům fakulty v minulém roce chyběly.
Stanislav Ožana, PR specialista komunikace vědy Přírodovědecké fakulty OSU: „Na kampusu to bylo sice fajn, bylo to centralizované, ale pro nás je důležité ukázat i to zázemí. Laboratoře bohužel nepřesunete někam na kampus, a jak se ukazuje podle počtu návštěvníků, bylo to asi velmi dobré rozhodnutí.“
Zájem o Noc vědců na přírodovědecké fakultě se ale zvedl i celkově. Hranici návštěvnosti, kterou měla fakulta před dvěma lety, se letos podařilo pokořit už po první hodině.
---
Přestože se povodně dotkly většiny obyvatel Koblova a spoustu z nich připravily o vybavení domovů, o oblíbený Gulášfest se Koblované připravit nenechali. Místní tak dali jasně najevo, že se s nepříjemnými okolnostmi umí vypořádat. Pro některé z nich pak byla akce symbolem návratu k normálnímu životu.
Po úspěšném prvním roce se u koblovské hasičárny konal druhý ročník soutěže ve vaření guláše. Ten letošní ale provázely hned dvě změny termínu, a to kvůli počasí i povodním. Nakonec se ale i přes všechny překážky akce uskutečnila a zúčastnění ji s povděkem brali jako odreagování od nepříjemné reality.
Vlasta Tvrdá, zástupce týmu Tvrďáci: „My jsme byli v té rizikové oblasti na Žabníku a přišli jsme se sem hlavně odreagovat, vypustit všechen ten stres a potkat tady lidi, kteří sem chodí. Byli jsme tu i loni na prvním ročníku, takže jsme přišli obhájit, ale hlavně vypustit ten stres, který v nás byl.“
Soutěže se letos zúčastnilo sedm týmů a některé z nich se rozhodly udělat guláše rovnou dva. Na to, jak má pořádný guláš vypadat, a co by nemělo chybět v tom vítězném, měl každý soutěžní tým trochu jiný názor.
Martin Ondris, zástupce týmu Festovní Guláš: „Tohle je guláš vepřový, dělaný z krkovice. Je to dělané na maďarský způsob, jsou tam maďarské ingredience. Myslím si, že základ je dobrý špek, hodně cibule, určitě dobré maso naložené minimálně jeden den, a potom se o něj dobře starat.“
Lukáš Hudeček, zástupce týmu Hudepaci: „My děláme dva guláše, dančí a vepřový. Vepřový je ve stylu perkeltu se zeleninou. No a co by nemělo chybět v guláši je, myslím si, srdce vaření, to by tam nemělo chybět. Musí to být dělané se srdcem.“
Dubinský tým s přezdívkou Hudepaci byl prý jediným přespolním týmem. Z Dubiny přitom dorazil i tým Švagrovců. Jeho zástupce ale nedal dopustit na své koblovské kořeny.
Libor Cyrus, zástupce týmu Švagrovci: „Rivalita mezi Koblovem a Dubinou je samozřejmě veliká. Jelikož ale já pocházím z Koblova, tak kopu za Koblov a Dubina mě teď nezajímá. Já jsem rozený Koblovák.“
Soutěžící, kteří se koblovského gulášfestu účastnili už v loňském roce, dobře věděli, co je čeká a na jakou výhru se mohou těšit. Oblíbenou cenou byl i letos sud piva.
Eržin Tvrdý, zástupce týmu Tvrďáci: „Nebyli jsme první, ale s prvními, co to vyhráli, jsme vypili bečku.“
Vlasta Tvrdá, zástupce týmu Tvrďáci: „Loni jsme byli na šestém místě. Nepřišli jsme sem vyhrát, ale zúčastnit se a pro srandu, která tady je. O tom to je.“
Přestože nepřišli vyhrát, probojovali se Tvrďáci z loňského šestého místa až na první příčku. O sud se tak letos podělili oni.
---
