Při své návštěvě Moravskoslezského kraje nevynechal prezident Petr Pavel ani Slezskou Ostravu. Druhý den cesty navštívili s manželkou koblovský azylový dům Nová šance, který se stará o propuštěné vězně. Čas si udělali i na debatu s klienty.
Prohlídka střediska zaměřeného na muže po výkonu trestu byla prvním bodem programu druhého dne prezidentské návštěvy Moravskoslezského kraje. Prezidentský pár se dlouhodobě zajímá o efektivní trestní politiku a chtěl tak vidět, jak zařízení funguje, a jakým způsobem pomáhá se začleněním nejen propuštěných vězňů zpět do běžného života.
Mirek, klient azylového domu Nová šance: „Vidíte sami, je to krásné prostředí, je to tu opravdu pěkně udělané. Pokud možno si to opravdu všechno děláme sami, nás ta práce vlastně tady zachraňuje. Tou prací se vlastně snaží přivést nás zpátky na nohy.“
Petr Novák, ředitel azylového domu Nová šance: „Klienti, když přijdou z výkonu trestu, tak mají velmi těžké podmínky pro přechod do civilu. Je to úplně jiné prostředí, a zatímco tam takzvaně přežívají, v tom výkonu trestu je samozřejmě hlavní cíl přežít, tak my je tady učíme, ať se rozdělí s druhými, ať nejsou sobečtí, egoističtí. A toto zařízení jim pomáhá při tom přechodu do toho civilního procesu, do toho civilního zaměstnání. Protože ty stopy po několikaletém vězení jsou u některých klientů opravdu velké, hlavně v oblasti psychické, ale taky třeba i v oblasti pracovní.“
Azylový dům Nová šance je v rámci České republiky jedinečným zařízením, které funguje už 25 let.
Gabriela Slováková, ředitelka Probační a mediační služby: „Nová šance, která vyloženě pečuje o klienty po výkonu trestu, což je malinko rozdíl od jiných azylových zařízení, kde je mix různých lidí a nemuseli být ve výkonu trestu, tak tím svým programem a péčí byla původní inspirací pro vznik Probačního domu, který se budoval vlastně úplně poprvé v České republice. Přišli jsme se učit, jaké tady mají zkušenosti s prací, co je důležité, na co se zaměřit. A můžeme, a myslím si, že by mělo být smyslem, propojovat se v těchto službách.“
Během své návštěvy si prezident postupně prohlédl dílny, sportovní místnost, a nakonec se sešel i s klienty. Ty návštěva prezidentského páru potěšila, byli z ní ale i nervózní.
Mirek, klient azylového domu Nová šance: „My na to opravdu nejsme zvyklí, my jsme spadli do úplně jiného světa, my jsme obyčejní lidi. My v životě s tímhle neměli nic společného, prostě s tím nepřišli do kontaktu. Neumíme se podle toho chovat, nevíme, jak reagovat. Bylo to krásné, příjemné, fajn, ale byl jsem nervózní, s prominutím, opravdu jako prase.“
Po návštěvě azylového domu se prezidentský konvoj přesunul do Hlučína a dále na Opavsko. Cestu ukončil debatou s občany v Bruntále.
---
Třináct odsouzených z heřmanické věznice utíkalo do Komenského sadů. Byli ale pod dozorem a měli na sobě triko se žlutou stužkou – symbolem druhé šance a návratu do společnosti. Běh se žlutou stužkou se v Ostravě uskutečnil úplně poprvé.
Vrátit se po výkonu trestu do běžného života není žádný med. Cílem už desátého ročníku Běhu se žlutou stužkou je proto opět bořit předsudky vůči těm, kteří si vězením prošli. Kromě třinácti odsouzených se v Ostravě na startovní čáru postavilo i několik desítek dalších lidí.
Gabriela Slováková, ředitelka Probační a mediační služby: „Poběží odsouzení, poběží pan soudce krajského soudu, já jsem tady za Probační a mediační službu, věznice, přijdou rodiny odsouzených. Chceme tím dát najevo, že člověk by se měl posuzovat podle toho, jak se chová venku, jak chce začít znovu. Měl by dostat šanci na práci, na bydlení.“
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: „Je snahou poskytnout právě těm odsouzeným druhou šanci, protože život je taky nějakým během a často člověk zaběhne do slepé uličky a je třeba se umět vrátit a říct si ‚tady už nikdy ne‘.“
Petr Čtvrtníček, herec, ambasador projektu Yellow Ribbon Run: „Ti odsouzení, kteří jednou vyjdou ven – a vyjdou, nebudou tu všichni na doživotí – tak oni potřebují dostat druhou šanci, protože budou mezi námi žít, budou sedět vedle vás v tramvaji, nebo v šalině, jak kdo chce. No a když nedostanou druhou šanci, nedostanou práci, nebudou mít bydlení, tak se chtě nechtě budou zase věnovat tomu svému řemeslu a budou páchat.“
Z Heřmanické věznice vyběhlo v pondělí kolem druhé hodiny třináct odsouzených. Jejich cílem byly Komenského sady, kde se většina z nich setkala taky se svými rodinami. Na běh se pečlivě připravovali.
Ladislav, odsouzený z Věznice Heřmanice: „Příprava trvala měsíc, co jsme na to takhle měli, co nám věznice umožnila. Byli jsme si i jednou zaběhat venku. Okruh byl delší než tady ten, takže jsme na to připravení dost. Myslím si, že to zvládneme.“
Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: „Ti vězni byli vybráni pečlivě. Jsou to vězni, kteří mají nižší rizika, jsou to majetkové trestné činy, jsou to vězni, kteří chodí na nestřežená pracoviště, takže pohybují se i v určitý čas mimo věznici. Takže to nebyli žádní vězni s vysokým rizikem.“
Třináct vězňů i ostatní zúčastnění doběhli po čtyřech kilometrech úspěšně do cíle.
Marie Čopáková, matka odsouzeného: „Přišla jsem za svým synem, mám tady syna. Chci, aby se vrátil domů, dělal všechno pro rodinu, aby se nám vrátil a už nedělal nic. Fandila jsem mu od Heřmanic až sem.“
Vladimír, odsouzený z Věznice Heřmanice: „Jo, dobrý, venku na svobodě konečně. Trénovali jsme na to, připravovali se a dá se to.“
Ladislav, odsouzený z Věznice Heřmanice: „Myslím, že to bylo dobré. Snažili jsme se, jak jsme mohli. Počasí bylo, jaké bylo. Lepší to být nemohlo. Snažil jsem se, co jsem mohl.“
Hlavní Yellow Ribbon Run neboli Běh se žlutou stužkou se uskuteční 10. června v pražské oboře Hvězda.
---
S koncem máje skončily na zemi taky májky slezskoostravských sborů dobrovolných hasičů. Slavnostní kácení si návštěvníci nenechali poslední květnovou sobotu, a zároveň poslední den měsíce, ujít v Koblově ani Muglinově. Zastavit se nedali ani deštěm.
Staletá tradice stavění a kácení máje se dnes stále udržuje hlavně na vesnicích. Oblíbili si ji ale i ve městech. O uspořádání slavností se pak většinou v obcích starají hlavně místní dobrovolní hasiči a nejinak je tomu ve Slezské Ostravě.
Petr Gvuzď, člen výboru SDH Muglinov: „Co já vím, tak už od mého mládí byla na staré hasičárně tato akce každoročně pořádána. Samozřejmě pokud vyšlo počasí, nebo nebyl covid. My to máme trošku upgradeované, není to klasická májka, máme tam i stuhy se jmény, kdy ženy potom s tím mužem, který tu stuhu sundá, můžou sem přijít pro takovou odměnu. Je to takové sblížení těch dvou neznámých lidí.“
Inovaci si hasiči i návštěvníci oblíbili a v některých případech si ji dokonce ještě sami upravili k dokonalosti.
anketa, účastníci kácení máje: „Mám najít jméno svojí babičky.“
anketa, účastníci kácení máje: „Poslali mě rodiče, aby mohli mít půlku.“
anketa, účastníci kácení máje: „My tady hledáme, prosím vás, svoji vlastní stuhu, protože jsme si ji při stavění podepsali, a tím pádem jsme potvrdili, že přijdeme i na kácení, protože když je naše, tak si ji musíme vyzvednout.“
V Koblově museli hasiči kácení májky kvůli nepřízni počasí posunout na večer. Návštěvníků se ale i tak sešlo dost.
anketa, účastníci kácení máje: „Aby mladí lidé měli vzor a věděli, že se něco dodržovalo, a je to strašně hezké, když se to dodržuje a ty děti to vidí, aby to předávaly dál.“
anketa, účastníci kácení máje: „Chodíme pokaždé, každý rok. Co mají za akce, tak ty navštěvujeme. A těšíme se, až to bude padat.“
Pavel Kopiš, velitel jednotky SDH Koblov: „Díky dobrým kontaktům s místními správci lesů můžeme opět letos pořádat kácení májky. Májku jste asi viděli, máme ji, řekl bych, dostatečně vysokou a i přes nepřízeň počasí to vypadá, že lidi si našli k nám cestu a počítáme z účastí zhruba 300 až 400 lidí.“
Nejen pro dětské návštěvníky byl u hasičárny připraven i doprovodný program.
Pavel Kopiš, velitel jednotky SDH Koblov: „Pro děti jsou samozřejmě udělané atrakce, půjčujeme tady dětem elektrická autíčka, skákací hrady, máme tu ukázku techniky a dále je tady k dispozici samozřejmě jídlo a pití.“
Koblovský sbor se do kácení májky nakonec pustil až po deváté hodině. Odhadovaný počet návštěvníků ale určitě na místo dorazil. Oblíbenou a tradiční slavnost tak zopakují hasiči i v příštím roce.
---
Při své návštěvě Moravskoslezského kraje nevynechal prezident Petr Pavel ani Slezskou Ostravu. Druhý den cesty navštívili s manželkou koblovský azylový dům Nová šance, který se stará o propuštěné vězně. Čas si udělali i na debatu s klienty.
Prohlídka střediska zaměřeného na muže po výkonu trestu byla prvním bodem programu druhého dne prezidentské návštěvy Moravskoslezského kraje. Prezidentský pár se dlouhodobě zajímá o efektivní trestní politiku a chtěl tak vidět, jak zařízení funguje, a jakým způsobem pomáhá se začleněním nejen propuštěných vězňů zpět do běžného života.
Mirek, klient azylového domu Nová šance: „Vidíte sami, je to krásné prostředí, je to tu opravdu pěkně udělané. Pokud možno si to opravdu všechno děláme sami, nás ta práce vlastně tady zachraňuje. Tou prací se vlastně snaží přivést nás zpátky na nohy.“
Petr Novák, ředitel azylového domu Nová šance: „Klienti, když přijdou z výkonu trestu, tak mají velmi těžké podmínky pro přechod do civilu. Je to úplně jiné prostředí, a zatímco tam takzvaně přežívají, v tom výkonu trestu je samozřejmě hlavní cíl přežít, tak my je tady učíme, ať se rozdělí s druhými, ať nejsou sobečtí, egoističtí. A toto zařízení jim pomáhá při tom přechodu do toho civilního procesu, do toho civilního zaměstnání. Protože ty stopy po několikaletém vězení jsou u některých klientů opravdu velké, hlavně v oblasti psychické, ale taky třeba i v oblasti pracovní.“
Azylový dům Nová šance je v rámci České republiky jedinečným zařízením, které funguje už 25 let.
Gabriela Slováková, ředitelka Probační a mediační služby: „Nová šance, která vyloženě pečuje o klienty po výkonu trestu, což je malinko rozdíl od jiných azylových zařízení, kde je mix různých lidí a nemuseli být ve výkonu trestu, tak tím svým programem a péčí byla původní inspirací pro vznik Probačního domu, který se budoval vlastně úplně poprvé v České republice. Přišli jsme se učit, jaké tady mají zkušenosti s prací, co je důležité, na co se zaměřit. A můžeme, a myslím si, že by mělo být smyslem, propojovat se v těchto službách.“
Během své návštěvy si prezident postupně prohlédl dílny, sportovní místnost, a nakonec se sešel i s klienty. Ty návštěva prezidentského páru potěšila, byli z ní ale i nervózní.
Mirek, klient azylového domu Nová šance: „My na to opravdu nejsme zvyklí, my jsme spadli do úplně jiného světa, my jsme obyčejní lidi. My v životě s tímhle neměli nic společného, prostě s tím nepřišli do kontaktu. Neumíme se podle toho chovat, nevíme, jak reagovat. Bylo to krásné, příjemné, fajn, ale byl jsem nervózní, s prominutím, opravdu jako prase.“
Po návštěvě azylového domu se prezidentský konvoj přesunul do Hlučína a dále na Opavsko. Cestu ukončil debatou s občany v Bruntále.
---
Třináct odsouzených z heřmanické věznice utíkalo do Komenského sadů. Byli ale pod dozorem a měli na sobě triko se žlutou stužkou – symbolem druhé šance a návratu do společnosti. Běh se žlutou stužkou se v Ostravě uskutečnil úplně poprvé.
Vrátit se po výkonu trestu do běžného života není žádný med. Cílem už desátého ročníku Běhu se žlutou stužkou je proto opět bořit předsudky vůči těm, kteří si vězením prošli. Kromě třinácti odsouzených se v Ostravě na startovní čáru postavilo i několik desítek dalších lidí.
Gabriela Slováková, ředitelka Probační a mediační služby: „Poběží odsouzení, poběží pan soudce krajského soudu, já jsem tady za Probační a mediační službu, věznice, přijdou rodiny odsouzených. Chceme tím dát najevo, že člověk by se měl posuzovat podle toho, jak se chová venku, jak chce začít znovu. Měl by dostat šanci na práci, na bydlení.“
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: „Je snahou poskytnout právě těm odsouzeným druhou šanci, protože život je taky nějakým během a často člověk zaběhne do slepé uličky a je třeba se umět vrátit a říct si ‚tady už nikdy ne‘.“
Petr Čtvrtníček, herec, ambasador projektu Yellow Ribbon Run: „Ti odsouzení, kteří jednou vyjdou ven – a vyjdou, nebudou tu všichni na doživotí – tak oni potřebují dostat druhou šanci, protože budou mezi námi žít, budou sedět vedle vás v tramvaji, nebo v šalině, jak kdo chce. No a když nedostanou druhou šanci, nedostanou práci, nebudou mít bydlení, tak se chtě nechtě budou zase věnovat tomu svému řemeslu a budou páchat.“
Z Heřmanické věznice vyběhlo v pondělí kolem druhé hodiny třináct odsouzených. Jejich cílem byly Komenského sady, kde se většina z nich setkala taky se svými rodinami. Na běh se pečlivě připravovali.
Ladislav, odsouzený z Věznice Heřmanice: „Příprava trvala měsíc, co jsme na to takhle měli, co nám věznice umožnila. Byli jsme si i jednou zaběhat venku. Okruh byl delší než tady ten, takže jsme na to připravení dost. Myslím si, že to zvládneme.“
Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: „Ti vězni byli vybráni pečlivě. Jsou to vězni, kteří mají nižší rizika, jsou to majetkové trestné činy, jsou to vězni, kteří chodí na nestřežená pracoviště, takže pohybují se i v určitý čas mimo věznici. Takže to nebyli žádní vězni s vysokým rizikem.“
Třináct vězňů i ostatní zúčastnění doběhli po čtyřech kilometrech úspěšně do cíle.
Marie Čopáková, matka odsouzeného: „Přišla jsem za svým synem, mám tady syna. Chci, aby se vrátil domů, dělal všechno pro rodinu, aby se nám vrátil a už nedělal nic. Fandila jsem mu od Heřmanic až sem.“
Vladimír, odsouzený z Věznice Heřmanice: „Jo, dobrý, venku na svobodě konečně. Trénovali jsme na to, připravovali se a dá se to.“
Ladislav, odsouzený z Věznice Heřmanice: „Myslím, že to bylo dobré. Snažili jsme se, jak jsme mohli. Počasí bylo, jaké bylo. Lepší to být nemohlo. Snažil jsem se, co jsem mohl.“
Hlavní Yellow Ribbon Run neboli Běh se žlutou stužkou se uskuteční 10. června v pražské oboře Hvězda.
---
S koncem máje skončily na zemi taky májky slezskoostravských sborů dobrovolných hasičů. Slavnostní kácení si návštěvníci nenechali poslední květnovou sobotu, a zároveň poslední den měsíce, ujít v Koblově ani Muglinově. Zastavit se nedali ani deštěm.
Staletá tradice stavění a kácení máje se dnes stále udržuje hlavně na vesnicích. Oblíbili si ji ale i ve městech. O uspořádání slavností se pak většinou v obcích starají hlavně místní dobrovolní hasiči a nejinak je tomu ve Slezské Ostravě.
Petr Gvuzď, člen výboru SDH Muglinov: „Co já vím, tak už od mého mládí byla na staré hasičárně tato akce každoročně pořádána. Samozřejmě pokud vyšlo počasí, nebo nebyl covid. My to máme trošku upgradeované, není to klasická májka, máme tam i stuhy se jmény, kdy ženy potom s tím mužem, který tu stuhu sundá, můžou sem přijít pro takovou odměnu. Je to takové sblížení těch dvou neznámých lidí.“
Inovaci si hasiči i návštěvníci oblíbili a v některých případech si ji dokonce ještě sami upravili k dokonalosti.
anketa, účastníci kácení máje: „Mám najít jméno svojí babičky.“
anketa, účastníci kácení máje: „Poslali mě rodiče, aby mohli mít půlku.“
anketa, účastníci kácení máje: „My tady hledáme, prosím vás, svoji vlastní stuhu, protože jsme si ji při stavění podepsali, a tím pádem jsme potvrdili, že přijdeme i na kácení, protože když je naše, tak si ji musíme vyzvednout.“
V Koblově museli hasiči kácení májky kvůli nepřízni počasí posunout na večer. Návštěvníků se ale i tak sešlo dost.
anketa, účastníci kácení máje: „Aby mladí lidé měli vzor a věděli, že se něco dodržovalo, a je to strašně hezké, když se to dodržuje a ty děti to vidí, aby to předávaly dál.“
anketa, účastníci kácení máje: „Chodíme pokaždé, každý rok. Co mají za akce, tak ty navštěvujeme. A těšíme se, až to bude padat.“
Pavel Kopiš, velitel jednotky SDH Koblov: „Díky dobrým kontaktům s místními správci lesů můžeme opět letos pořádat kácení májky. Májku jste asi viděli, máme ji, řekl bych, dostatečně vysokou a i přes nepřízeň počasí to vypadá, že lidi si našli k nám cestu a počítáme z účastí zhruba 300 až 400 lidí.“
Nejen pro dětské návštěvníky byl u hasičárny připraven i doprovodný program.
Pavel Kopiš, velitel jednotky SDH Koblov: „Pro děti jsou samozřejmě udělané atrakce, půjčujeme tady dětem elektrická autíčka, skákací hrady, máme tu ukázku techniky a dále je tady k dispozici samozřejmě jídlo a pití.“
Koblovský sbor se do kácení májky nakonec pustil až po deváté hodině. Odhadovaný počet návštěvníků ale určitě na místo dorazil. Oblíbenou a tradiční slavnost tak zopakují hasiči i v příštím roce.
---
