Koblov a Antošovice mají být lépe chráněny před povodněmi. Před dvěma lety tam voda zaplavila domy a lidé museli opustit své domovy. Povodí Odry proto připravuje zvýšení hráze a změny v čerpání vody z místních potoků. Pomoci mají také další úpravy.
Zaplavené domy, zahrady a ulice. Tak vypadal Koblov při ničivých povodních v září 2024. Voda se sem dostávala nejen přes hráz Odry, ale také z místních potoků, které kvůli vysoké hladině řeky nemohly volně odtékat. Situace se rychle zhoršovala a část obyvatel musela být evakuována.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy, září 2024: „Došlo k poměrně výraznému a rychlému nárůstu hladiny řeky Odry, a to dokonce tak, že překročila hráz, která se nachází mezi Koblovem a Antošovicemi. Hasiči museli také opustit vysokokapacitní čerpadlo, které v tomto místě mají, a v 8 hodin v sobotu ráno jsem tak nařídil evakuaci lokality Koblova v ulicích Na Tabulkách, Lucinková a části ulice Antošovická.“
Právě odvezení čerpadla bylo jedním z problémů. Voda z Koblovského a Antošovického potoka se totiž musela přečerpávat přes hráz do Odry. Jenže hladina stále stoupala a hasiči se obávali, že drahé zařízení voda zničí. Když ho odvezli, už se na místo nedokázali vrátit.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „A tam byl problém v tom, že oni ty čerpadla museli prostě sedm hodin před tím zbalit, protože měly strach poškození, museli je odvezt a pak se na tu hráz nedokázali dostat.“
To se má nyní změnit. Povodí Odry upraví místo pro instalaci čerpadla tak, aby mohlo fungovat i při výrazně zvýšené hladině. Hasiči ho sem budou dál přivážet při hrozící povodni, nově už ho ale nebudou muset kvůli nebezpečí poškození odvážet.
Miroslav Janoviak, generální ředitel Povodí Odry: „V tuto chvíli my z dalších těch opatření řešíme to, jak tam to čerpadlo zanechat i při těch zvýšených průtocích, aby ti hasiči pro něho nemuseli prostě jít, aby bylo lépe chráněno, lépe fungovalo a samozřejmě v nejhorším případě prostě tam zůstalo.“
Dalším opatřením bude zvýšení protipovodňové hráze mezi Koblovem a Vrbinou. Ta patří mezi čtyři úseky v Ostravě, které Povodí Odry vytipovalo po zkušenostech s extrémní povodní. Stavba už má vydané povolení a vybraného zhotovitele.
Miroslav Janoviak, generální ředitel Povodí Odry: „Z toho důvodu tam teď proběhnou klasické zemní práce, které budou spočívat zejména v navýšení té ochranné, sypané hráze, která tam je.“
Práce za přibližně šest a půl milionu korun mají začít ve druhé polovině října. Pokud to dovolí počasí, většinu chce Povodí Odry dokončit ještě letos. Podobné úpravy se připravují také ve dvou úsecích Nové Vsi a v Přívoze u Ústřední čistírny odpadních vod.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Posílení hráze, změna chování z hlediska čerpání, to znamená toho krizového stavu, když to nastane a zkusit zkapacitnit Koblovský potok.“
Právě Koblovský potok by měl být v budoucnu také upraven, aby dokázal odvést více vody a odlehčil Antošovickému potoku. Zvýšení hráze, spolehlivější čerpání a úprava koryta tak mají společně snížit riziko, že se katastrofální povodeň v Koblově a Antošovicích zopakuje.
---
Slezská Ostrava má novou památku na světově uznávaného vědce. Prostor před Přírodovědeckou fakultou Ostravské univerzity na Hladnově zdobí nová pamětní plastika. Připomíná osobnost lékaře a vědce Karla Šulce, který před více než sto lety působil v Michálkovicích. Za své objevy v oblasti hmyzu a buněk byl dokonce dvakrát nominovaný na Nobelovu cenu.
Slezská Ostrava má bohatou historii, na kterou může být hrdá. Málokdo ale ví, že v Michálkovicích žil a pracoval vědec světového významu. Lékař Karel Šulc se vedle své praxe věnoval zkoumání hmyzu a jeho objevy posunuly celou světovou vědu. Po letech zapomnění se jeho jméno vrací do povědomí veřejnosti díky nové pamětní plastice. Vznik plastiky finančně podpořil městský obvod.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Já jsem velmi rád, že se za podpory městského obvodu podařilo zrealizovat plastiku, která připomíná profesora Šulce, ale zároveň i zrealizovat velkou mezinárodní konferenci, která se vlastně v Ostravě a na Přírodovědecké fakultě konala. Přitáhla zde opravdu špičkové vědce z celého světa, přední světové vědce, kteří se také seznamovali s osobností profesora Šulce, s tím, jak působil ve Slezské Ostravě. Myslím si, že byli překvapeni nejen jeho osobností a prací, ale také Ostravou, za což jsem určitě velmi rád."
V roce 1900 začal Karel Šulc působit jako lékař v Michálkovicích.
Marek Eliáš, iniciátor, profesor Katedry biologie a ekologie PřF OU: "Karel Šulc byl v první řadě lékař. Působil jako obecní a báňský lékař v Michálkovicích, ale měl zálibu ve hmyzu, který zkoumal mimo jiné i pomocí mikroskopu, a díky tomu v některých skupinách hmyzu objevil struktury, které do té doby byly neznámé a které, jak dnes víme, představují endosymbiotické bakterie ve specializovaném orgánu, který Karel Šulc dokonce pojmenoval. Označil ho jako mycetom, protože si tehdy myslel, že tyto struktury jsou představovány houbami a kvasinkami. Je potřeba si uvědomit, že v době, o které mluvíme, tedy na počátku dvacátého století, vlastně koncept bakterie jako takové ještě ani neexistoval."
Nová plastika stojí před fakultou, na chodníku, měří metr a půl a je vyrobena z nerezové oceli.
Marek Eliáš, iniciátor, profesor Katedry biologie a ekologie PřF OU: "Jelikož Karel Šulc odešel po vzniku Československa do Brna, tak se na něj bohužel v Ostravě prakticky úplně zapomnělo a nevěděli o něm dokonce ani odborníci, biologové. Ani já sám jsem je neznal, přestože bakterii, která je po něm pojmenovaná, jsem dokonce učil studenty. Ale vůbec mě nenapadlo, že je to pojmenováno po někom, kdo žil a pracoval v Ostravě. Musel přijet kolega z Čech, který tady měl seminář a který nás na Karla Šulce upozornil. To mě samozřejmě velmi zaujalo, tak jsem se o to začal více zajímat a rozhodl jsem se, a je to už opravdu mnoho let, že ho jednou ucítíme, a ve výsledku tedy vznikla plastika, jejíž autory jsou kolegové z Fakulty umění Jaroslav Koléšek a Martin Mydlarčík."
Díky své vědecké práci byl Karel Šulc dvakrát nominován na Nobelovu cenu. Nové dílo nyní bude všem studentům i veřejnosti připomínat, že velká věda se dá dělat i v našem regionu.
---
Méně sezení v lavicích a více samostatného objevování. Základní škola Chrustova ve Slezské Ostravě zavedla do výuky novou vzdělávací metodiku Začít spolu. Program klade důraz na individuální přístup k dětem, rozvoj tvořivosti i vzájemnou spolupráci. Školáci pracují v takzvaných centrech aktivit a učí se řešit úkoly vlastním tempem.
Školní lavice, tabule a zvonění na hodinu. Tak si klasickou výuku pamatuje většina z nás. Moderní školství ale stále častěji hledá cesty, jak děti pro učení více nadchnout. Základní škola Chrustova proto udělala významný krok dopředu. Od nového školního roku spustila pro své nejmladší žáky mezinárodně uznávaný program Začít spolu.
Roman Goryczka (Ostravak), místostarosta Slezské Ostravy: "Každý zřizovatel, který je rozumný a pracovitý a chce, aby se školy posouvaly dál, hledá nové způsoby. Paní ředitelka tady ze Základní školy Chrustova přišla s tím, že by chtěla zavést program Začít spolu, což je skvělá alternativa pro klasické školství. Nenahrazuje to. Je to alternativa a hledá, jak navázat děti na tu výuku individuálně. Takže je tam individuální přístup pedagoga a individuální přístup dítěte a vždycky se hledá ne to, co neumí dítě, ale to, co umí."
Tradiční předměty se v tomto programu propojují do společných témat. Třídy jsou rozdělené do takzvaných center aktivit. Děti pracují v malých skupinkách a věnují se například matematice, čtení nebo pokusům skrze praktické úkoly.
Hana Pomezná, ředitelka ZŠ Chrustova: "První důvod byl odložení nebo zrušení odkladů. Tušili jsme, že přijdou do školy různě vyzrálé děti a hledali jsme takový způsob výuky, který by se zamlouval všem. A druhým důvodem bylo, že jsem zjistila, že ve Slezské Ostravě jsou dvě mateřské školy, které už dlouhá léta v tomto programu pracují. Rodiče jsou spokojeni, tak jsme rodičům chtěli nabídnout vlastně pokračování v tomto vzdělávacím programu i na základní škole."
Změna prostředí i způsobu výuky vytváří ve třídách přátelskou atmosféru, kde se děti nebojí dělat chyby, protože chyba je vnímána jako příležitost k ponaučení.
Eva Vaňková, učitelka ZŠ Chrustova: "Děti jsou samostatnější, navzájem si pomáhají, začínají diskutovat a začínají i argumentovat. Vlastně proč to tak je a proč to tak nemá být. Jednou za měsíc máme týden, kdy máme centra aktivit. Děti rotují každý den, takže to pro ně není jednosměrné každý den. Vlastně si zažijí něco jiného a na konci týdne si to zhodnotíme, reflektujeme a řekneme si, co se dařilo a co ne.
Co jste třeba už vyráběli?
Anketa, žák: "S takovými barvami. A teď jsme dávali ovoce a tam jsme barvili ovoce."
Škola se snaží nejrůznějšími způsoby vytvořit prostředí bez stresu. Od loňského roku například zrušila známkování a přešla na bodový systém.
Program Začít spolu dává dětem skvělý základ nejen pro další studium, ale i pro běžný život.
---
Koblov a Antošovice mají být lépe chráněny před povodněmi. Před dvěma lety tam voda zaplavila domy a lidé museli opustit své domovy. Povodí Odry proto připravuje zvýšení hráze a změny v čerpání vody z místních potoků. Pomoci mají také další úpravy.
Zaplavené domy, zahrady a ulice. Tak vypadal Koblov při ničivých povodních v září 2024. Voda se sem dostávala nejen přes hráz Odry, ale také z místních potoků, které kvůli vysoké hladině řeky nemohly volně odtékat. Situace se rychle zhoršovala a část obyvatel musela být evakuována.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy, září 2024: „Došlo k poměrně výraznému a rychlému nárůstu hladiny řeky Odry, a to dokonce tak, že překročila hráz, která se nachází mezi Koblovem a Antošovicemi. Hasiči museli také opustit vysokokapacitní čerpadlo, které v tomto místě mají, a v 8 hodin v sobotu ráno jsem tak nařídil evakuaci lokality Koblova v ulicích Na Tabulkách, Lucinková a části ulice Antošovická.“
Právě odvezení čerpadla bylo jedním z problémů. Voda z Koblovského a Antošovického potoka se totiž musela přečerpávat přes hráz do Odry. Jenže hladina stále stoupala a hasiči se obávali, že drahé zařízení voda zničí. Když ho odvezli, už se na místo nedokázali vrátit.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „A tam byl problém v tom, že oni ty čerpadla museli prostě sedm hodin před tím zbalit, protože měly strach poškození, museli je odvezt a pak se na tu hráz nedokázali dostat.“
To se má nyní změnit. Povodí Odry upraví místo pro instalaci čerpadla tak, aby mohlo fungovat i při výrazně zvýšené hladině. Hasiči ho sem budou dál přivážet při hrozící povodni, nově už ho ale nebudou muset kvůli nebezpečí poškození odvážet.
Miroslav Janoviak, generální ředitel Povodí Odry: „V tuto chvíli my z dalších těch opatření řešíme to, jak tam to čerpadlo zanechat i při těch zvýšených průtocích, aby ti hasiči pro něho nemuseli prostě jít, aby bylo lépe chráněno, lépe fungovalo a samozřejmě v nejhorším případě prostě tam zůstalo.“
Dalším opatřením bude zvýšení protipovodňové hráze mezi Koblovem a Vrbinou. Ta patří mezi čtyři úseky v Ostravě, které Povodí Odry vytipovalo po zkušenostech s extrémní povodní. Stavba už má vydané povolení a vybraného zhotovitele.
Miroslav Janoviak, generální ředitel Povodí Odry: „Z toho důvodu tam teď proběhnou klasické zemní práce, které budou spočívat zejména v navýšení té ochranné, sypané hráze, která tam je.“
Práce za přibližně šest a půl milionu korun mají začít ve druhé polovině října. Pokud to dovolí počasí, většinu chce Povodí Odry dokončit ještě letos. Podobné úpravy se připravují také ve dvou úsecích Nové Vsi a v Přívoze u Ústřední čistírny odpadních vod.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Posílení hráze, změna chování z hlediska čerpání, to znamená toho krizového stavu, když to nastane a zkusit zkapacitnit Koblovský potok.“
Právě Koblovský potok by měl být v budoucnu také upraven, aby dokázal odvést více vody a odlehčil Antošovickému potoku. Zvýšení hráze, spolehlivější čerpání a úprava koryta tak mají společně snížit riziko, že se katastrofální povodeň v Koblově a Antošovicích zopakuje.
---
Slezská Ostrava má novou památku na světově uznávaného vědce. Prostor před Přírodovědeckou fakultou Ostravské univerzity na Hladnově zdobí nová pamětní plastika. Připomíná osobnost lékaře a vědce Karla Šulce, který před více než sto lety působil v Michálkovicích. Za své objevy v oblasti hmyzu a buněk byl dokonce dvakrát nominovaný na Nobelovu cenu.
Slezská Ostrava má bohatou historii, na kterou může být hrdá. Málokdo ale ví, že v Michálkovicích žil a pracoval vědec světového významu. Lékař Karel Šulc se vedle své praxe věnoval zkoumání hmyzu a jeho objevy posunuly celou světovou vědu. Po letech zapomnění se jeho jméno vrací do povědomí veřejnosti díky nové pamětní plastice. Vznik plastiky finančně podpořil městský obvod.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Já jsem velmi rád, že se za podpory městského obvodu podařilo zrealizovat plastiku, která připomíná profesora Šulce, ale zároveň i zrealizovat velkou mezinárodní konferenci, která se vlastně v Ostravě a na Přírodovědecké fakultě konala. Přitáhla zde opravdu špičkové vědce z celého světa, přední světové vědce, kteří se také seznamovali s osobností profesora Šulce, s tím, jak působil ve Slezské Ostravě. Myslím si, že byli překvapeni nejen jeho osobností a prací, ale také Ostravou, za což jsem určitě velmi rád."
V roce 1900 začal Karel Šulc působit jako lékař v Michálkovicích.
Marek Eliáš, iniciátor, profesor Katedry biologie a ekologie PřF OU: "Karel Šulc byl v první řadě lékař. Působil jako obecní a báňský lékař v Michálkovicích, ale měl zálibu ve hmyzu, který zkoumal mimo jiné i pomocí mikroskopu, a díky tomu v některých skupinách hmyzu objevil struktury, které do té doby byly neznámé a které, jak dnes víme, představují endosymbiotické bakterie ve specializovaném orgánu, který Karel Šulc dokonce pojmenoval. Označil ho jako mycetom, protože si tehdy myslel, že tyto struktury jsou představovány houbami a kvasinkami. Je potřeba si uvědomit, že v době, o které mluvíme, tedy na počátku dvacátého století, vlastně koncept bakterie jako takové ještě ani neexistoval."
Nová plastika stojí před fakultou, na chodníku, měří metr a půl a je vyrobena z nerezové oceli.
Marek Eliáš, iniciátor, profesor Katedry biologie a ekologie PřF OU: "Jelikož Karel Šulc odešel po vzniku Československa do Brna, tak se na něj bohužel v Ostravě prakticky úplně zapomnělo a nevěděli o něm dokonce ani odborníci, biologové. Ani já sám jsem je neznal, přestože bakterii, která je po něm pojmenovaná, jsem dokonce učil studenty. Ale vůbec mě nenapadlo, že je to pojmenováno po někom, kdo žil a pracoval v Ostravě. Musel přijet kolega z Čech, který tady měl seminář a který nás na Karla Šulce upozornil. To mě samozřejmě velmi zaujalo, tak jsem se o to začal více zajímat a rozhodl jsem se, a je to už opravdu mnoho let, že ho jednou ucítíme, a ve výsledku tedy vznikla plastika, jejíž autory jsou kolegové z Fakulty umění Jaroslav Koléšek a Martin Mydlarčík."
Díky své vědecké práci byl Karel Šulc dvakrát nominován na Nobelovu cenu. Nové dílo nyní bude všem studentům i veřejnosti připomínat, že velká věda se dá dělat i v našem regionu.
---
Méně sezení v lavicích a více samostatného objevování. Základní škola Chrustova ve Slezské Ostravě zavedla do výuky novou vzdělávací metodiku Začít spolu. Program klade důraz na individuální přístup k dětem, rozvoj tvořivosti i vzájemnou spolupráci. Školáci pracují v takzvaných centrech aktivit a učí se řešit úkoly vlastním tempem.
Školní lavice, tabule a zvonění na hodinu. Tak si klasickou výuku pamatuje většina z nás. Moderní školství ale stále častěji hledá cesty, jak děti pro učení více nadchnout. Základní škola Chrustova proto udělala významný krok dopředu. Od nového školního roku spustila pro své nejmladší žáky mezinárodně uznávaný program Začít spolu.
Roman Goryczka (Ostravak), místostarosta Slezské Ostravy: "Každý zřizovatel, který je rozumný a pracovitý a chce, aby se školy posouvaly dál, hledá nové způsoby. Paní ředitelka tady ze Základní školy Chrustova přišla s tím, že by chtěla zavést program Začít spolu, což je skvělá alternativa pro klasické školství. Nenahrazuje to. Je to alternativa a hledá, jak navázat děti na tu výuku individuálně. Takže je tam individuální přístup pedagoga a individuální přístup dítěte a vždycky se hledá ne to, co neumí dítě, ale to, co umí."
Tradiční předměty se v tomto programu propojují do společných témat. Třídy jsou rozdělené do takzvaných center aktivit. Děti pracují v malých skupinkách a věnují se například matematice, čtení nebo pokusům skrze praktické úkoly.
Hana Pomezná, ředitelka ZŠ Chrustova: "První důvod byl odložení nebo zrušení odkladů. Tušili jsme, že přijdou do školy různě vyzrálé děti a hledali jsme takový způsob výuky, který by se zamlouval všem. A druhým důvodem bylo, že jsem zjistila, že ve Slezské Ostravě jsou dvě mateřské školy, které už dlouhá léta v tomto programu pracují. Rodiče jsou spokojeni, tak jsme rodičům chtěli nabídnout vlastně pokračování v tomto vzdělávacím programu i na základní škole."
Změna prostředí i způsobu výuky vytváří ve třídách přátelskou atmosféru, kde se děti nebojí dělat chyby, protože chyba je vnímána jako příležitost k ponaučení.
Eva Vaňková, učitelka ZŠ Chrustova: "Děti jsou samostatnější, navzájem si pomáhají, začínají diskutovat a začínají i argumentovat. Vlastně proč to tak je a proč to tak nemá být. Jednou za měsíc máme týden, kdy máme centra aktivit. Děti rotují každý den, takže to pro ně není jednosměrné každý den. Vlastně si zažijí něco jiného a na konci týdne si to zhodnotíme, reflektujeme a řekneme si, co se dařilo a co ne.
Co jste třeba už vyráběli?
Anketa, žák: "S takovými barvami. A teď jsme dávali ovoce a tam jsme barvili ovoce."
Škola se snaží nejrůznějšími způsoby vytvořit prostředí bez stresu. Od loňského roku například zrušila známkování a přešla na bodový systém.
Program Začít spolu dává dětem skvělý základ nejen pro další studium, ale i pro běžný život.
---
