Projekt „Historie všemi smysly“ propojí na jaře Slezskou Ostravu se slovenskými Kysucami. Společné aktivity podpoří vzájemné poznání historie, kultury a tradic mezi přeshraničními partnery. Vyvrcholením pak bude slavnostní otevření muzea v bývalé heřmanické márnici.
Rozsáhlá rekonstrukce bývalé márnice u kostela svatého Marka v Heřmanicích je už téměř dokončena a stavba už má nové omítky, střechu, okna i dveře. V dubnu by měla být márnice slavnostně otevřena jako součást přeshraniční spolupráce.
Tereza Watzlík, referent agendy udržitelného rozvoje: „Ve spolupráci se slovenským Kysuckým muzeem v Čadci jsme se zapojili do dotačního projektu Interreg Slovensko – Česko do podprogramu Fond malých projektů. Náš projekt jmenuje Historie všemi smysly, má několik aktivit a hlavním cílem projektu je propojení slovenské a české komunity. Slovenští občané k nám do regionu v historii jezdili převážně za prací, takže spojíme historii, poznáme naše kultury, vyměníme si zkušenosti a podíváme se na jejich běžné tradice.“
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Po první světové válce byl příliv lidí, kteří šli za prací, takže Heřmanice pojaly velké množství lidí, kteří tady pracovali, nebo kteří pracovali na dolech, ale tady bydleli.“
Slovenští přistěhovalci měli v minulosti vliv na heřmanickou komunitu i zvyky a jejich potomci v Heřmanicích stále žijí. Důvodů pro účast v projektu je ale více.
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Proběhne zájezd s přednáškou, kde poznáme ty jejich tradice, no a oni potom přijdou tady k nám, když bude pouť svatého Marka.“
Tereza Watzlík, referent agendy udržitelného rozvoje: „Vystoupí folklorní sbor, občané budou moci vyzkoušet tradiční jídlo, pan farář odslouží slavnostní mši a takovým završením nebo zakončením celé spolupráce bude společné vysazení Stromu pokoja neboli stromu přátelství.“
Podobný strom byl v Česku vysazen jen na jednom dalším místě a v Moravskoslezském kraji bude ten heřmanický úplně první. Součástí projektu ale budou i další aktivity včetně fotografické soutěže, nebo slavnostního otevření expozice v bývalé heřmanické márnici.
Tereza Watzlík, referent agendy udržitelného rozvoje: „Tím už se vlastně dostáváme i k tomu názvu Historie všemi smysly. Chtěli jsme, aby návštěvník expozici vnímal všemi lidskými smysly. To znamená primárně zrakem, ale expozice bude obohacena taky o příjemnou vůni, bude tam i pohodlná hudba a v neposlední řadě si návštěvník může osahat kamennou sochu nebo další historické předměty.“
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Abychom dostali co nejvíc zajímavých předmětů, protože ta kaple bude také jakýmsi muzeem, které ukazuje, jak se kdysi žilo a jak lidé krásně žili, jsme momentálně ve fázi, kdy prosíme lidi, pokud mají něco zajímavého, aby to nabídli právě do těchto prostor.“
Potřebné kontakty najdou zájemci na webu a sociálních sítích městského obvodu, nebo ve Slezskoostravských novinách.
---
Bývalá márnice v Heřmanicích není jedinou stavbou, která na jaře nabídne ve Slezské Ostravě novou historickou expozici. Speciální výstavu chystá i Slezskoostravský hrad a taky jeho zaměstnanci se pro pomoc obracejí na veřejnost.
Už dvacátým prvním rokem se brány Slezskoostravského hradu otevírají veřejnosti. Historická stavba se za tu dobu stala jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Ostravě a svým návštěvníkům nabízí množství různorodého vyžití.
Miriam Čechová, kastelánka Slezskoostravského hradu: „Hrad máme v podstatě jako takové kulturně společenské centrum. Máme tady spoustu akcí od divadel, festivalů a koncertů přes společenské akce, soukromé oslavy a svatby. Děláme ale také edukační programy pro školy, máme tady přednášky například historického rázu, v sezóně klasické prohlídky s průvodcem a taky zajímavé výstavy.“
Hrad měl přitom ještě před několika desetiletími namále. Poškodila jej těžba uhlí, požár, povodeň, bombardování i nezájem a v roce 1954 byl na něj dokonce vypsán demoliční výměr. Právě novodobé historii hradu se bude věnovat plánovaná výstava. Pomoct by s ní měla i veřejnost.
Lukáš Czopik, specialista výstav a edukace Slezskoostravského hradu: „Na jaro letošního roku připravujeme výstavu a chtěli jsme do této výstavy zapojit ostravskou veřejnost, protože plánujeme ty vzpomínky, ale i jejich fotografie, zapracovat do té výstavy. Na výstavě tedy nebudou jen fotografie z archivů nebo muzeí, ale i přímo od Ostravanů. V rámci této výstavy plánujeme taky velmi bohaté přednášky, které postihnou různá témata, týkající se Slezskoostravského hradu, a veřejnost se může taky těšit na speciální komentované procházky, které se budou týkat hradu ale i Slezské Ostravy.“
Přípravě výstavy předcházelo roční bádání v historii hradu, díky kterému se návštěvníci dozví nejnovější poznatky a nedávná zjištění.
Lukáš Czopik, specialista výstav a edukace Slezskoostravského hradu: „Co jsem objevil, je jeden takový novinový výstřižek, který popisuje, že roku 1934 se propadla pár metrů od zámku země a objevila neznámé sklepy. Z této doby máme z tohoto novinového článku i velmi detailní popis těchto sklepů a byly to obrovské rozsáhlé prostory, kde by se mohlo vlézt až několik stovek lidí. Do dnešní doby se mi ale ještě nepodařilo najít dokument, který by toto svědectví potvrzoval. Takže Slezskoostravský hrad má další záhadu.“
Další informace, materiály i příhody z hradu shání jeho zaměstnanci mezi obyvateli Ostravy.
Lukáš Czopik, specialista výstav a edukace Slezskoostravského hradu: „Sháníme různé materiály. Sháníme fotografie, dokumenty, ale i vzpomínky Ostravanů na dobu, kdy ještě prolézali ruiny Slezskoostravského hradu.“
Materiály může kdokoli zaslat poštou nebo pohodlně na e-mail vyzva@slezskoostravskyhrad.cz.
---
Vedení Slezské Ostravy každoročně blahopřeje seniorům, kteří se v obvodu dožijí sta a více let. V letošním roce se k jubilantům opět přidala i paní Ida Říhošková, která v polovině ledna oslavila krásné 102. narozeniny.
Ida Říhošková, klientka slezskoostravského domova pro seniory Kamenec, se narodila 15. ledna právě před sto dvěma lety. I v pokročilém věku si uchovává optimismus, elán a radost ze života. Nejvíc ji ale těší její rodina.
Ida Říhošková, oslavenkyně: „Vždycky je největší radost z těch dětí. Já mám dva syny a taky strašně hodnou snachu, to se taky málo kdy najde, protože to v rodinách nebývá. A když oni za mnou přijedou, tak jedou, jako by jeli domů.“
Oslavit s maminkou významné jubileum přijel její syn až z Německa. Se svým bratrem, rodiči a prarodiči žili kdysi pohromadě v jednom bytě. Paní Ida prý ale vždy a ve všem stranila právě dětem.
Vladimír Říhošek, syn oslavenkyně: „Když jsme potom ukončili školu a rozešli jsme se každý někam jinam do jiného koutu, tak ta rodina byla pořád menší a menší. Na Vánoce vždycky máma říkala ‚to je nejhorší na ty Vánoce, když je ten stůl tak obrovský a my už tu s tátou a babičkou sedíme třeba jen tři‘. Celý život jsme se ale navštěvovali a vždycky jsme žili pohromadě, nebo jsme se snažili žít pohromadě. A tak se snažíme pomáhat i dodnes.“
Ida Říhošková, oslavenkyně: „Vždycky mi oba dva se vším pomáhali. Vždycky.“
Gratulovat oslavenkyni k významnému životnímu výročí přišli s kyticemi a dárkovým košem i zástupci vedení městského obvodu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Městský obvod Slezská Ostrava blahopřeje všem občanům, kteří se dožili sta a více let. Tyto jubilanty navštěvujeme každoročně a aktuálně se jedná o čtyři občanky, které už se sta let dožily. To hlavní, co přejeme, je zdraví, ale i štěstíčko a to, aby byli u nás v obvodě spokojení. Většinou se jedná i o uživatele městských zařízení sociálních služeb, takže samozřejmě zjišťujeme, jak jsou v těchto zařízeních spokojení, a jsem rád, že u nás ve Slezské Ostravě máme tolik sto a víceletých a že se jim u nás takto daří.“
Ida Říhošková, oslavenkyně: „Nejde mi to do hlavy, že jsem se dožila takového věku, to je bez debaty.“
---
Projekt „Historie všemi smysly“ propojí na jaře Slezskou Ostravu se slovenskými Kysucami. Společné aktivity podpoří vzájemné poznání historie, kultury a tradic mezi přeshraničními partnery. Vyvrcholením pak bude slavnostní otevření muzea v bývalé heřmanické márnici.
Rozsáhlá rekonstrukce bývalé márnice u kostela svatého Marka v Heřmanicích je už téměř dokončena a stavba už má nové omítky, střechu, okna i dveře. V dubnu by měla být márnice slavnostně otevřena jako součást přeshraniční spolupráce.
Tereza Watzlík, referent agendy udržitelného rozvoje: „Ve spolupráci se slovenským Kysuckým muzeem v Čadci jsme se zapojili do dotačního projektu Interreg Slovensko – Česko do podprogramu Fond malých projektů. Náš projekt jmenuje Historie všemi smysly, má několik aktivit a hlavním cílem projektu je propojení slovenské a české komunity. Slovenští občané k nám do regionu v historii jezdili převážně za prací, takže spojíme historii, poznáme naše kultury, vyměníme si zkušenosti a podíváme se na jejich běžné tradice.“
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Po první světové válce byl příliv lidí, kteří šli za prací, takže Heřmanice pojaly velké množství lidí, kteří tady pracovali, nebo kteří pracovali na dolech, ale tady bydleli.“
Slovenští přistěhovalci měli v minulosti vliv na heřmanickou komunitu i zvyky a jejich potomci v Heřmanicích stále žijí. Důvodů pro účast v projektu je ale více.
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Proběhne zájezd s přednáškou, kde poznáme ty jejich tradice, no a oni potom přijdou tady k nám, když bude pouť svatého Marka.“
Tereza Watzlík, referent agendy udržitelného rozvoje: „Vystoupí folklorní sbor, občané budou moci vyzkoušet tradiční jídlo, pan farář odslouží slavnostní mši a takovým završením nebo zakončením celé spolupráce bude společné vysazení Stromu pokoja neboli stromu přátelství.“
Podobný strom byl v Česku vysazen jen na jednom dalším místě a v Moravskoslezském kraji bude ten heřmanický úplně první. Součástí projektu ale budou i další aktivity včetně fotografické soutěže, nebo slavnostního otevření expozice v bývalé heřmanické márnici.
Tereza Watzlík, referent agendy udržitelného rozvoje: „Tím už se vlastně dostáváme i k tomu názvu Historie všemi smysly. Chtěli jsme, aby návštěvník expozici vnímal všemi lidskými smysly. To znamená primárně zrakem, ale expozice bude obohacena taky o příjemnou vůni, bude tam i pohodlná hudba a v neposlední řadě si návštěvník může osahat kamennou sochu nebo další historické předměty.“
Leoš Ryška, farář Farnosti Heřmanice: „Abychom dostali co nejvíc zajímavých předmětů, protože ta kaple bude také jakýmsi muzeem, které ukazuje, jak se kdysi žilo a jak lidé krásně žili, jsme momentálně ve fázi, kdy prosíme lidi, pokud mají něco zajímavého, aby to nabídli právě do těchto prostor.“
Potřebné kontakty najdou zájemci na webu a sociálních sítích městského obvodu, nebo ve Slezskoostravských novinách.
---
Bývalá márnice v Heřmanicích není jedinou stavbou, která na jaře nabídne ve Slezské Ostravě novou historickou expozici. Speciální výstavu chystá i Slezskoostravský hrad a taky jeho zaměstnanci se pro pomoc obracejí na veřejnost.
Už dvacátým prvním rokem se brány Slezskoostravského hradu otevírají veřejnosti. Historická stavba se za tu dobu stala jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Ostravě a svým návštěvníkům nabízí množství různorodého vyžití.
Miriam Čechová, kastelánka Slezskoostravského hradu: „Hrad máme v podstatě jako takové kulturně společenské centrum. Máme tady spoustu akcí od divadel, festivalů a koncertů přes společenské akce, soukromé oslavy a svatby. Děláme ale také edukační programy pro školy, máme tady přednášky například historického rázu, v sezóně klasické prohlídky s průvodcem a taky zajímavé výstavy.“
Hrad měl přitom ještě před několika desetiletími namále. Poškodila jej těžba uhlí, požár, povodeň, bombardování i nezájem a v roce 1954 byl na něj dokonce vypsán demoliční výměr. Právě novodobé historii hradu se bude věnovat plánovaná výstava. Pomoct by s ní měla i veřejnost.
Lukáš Czopik, specialista výstav a edukace Slezskoostravského hradu: „Na jaro letošního roku připravujeme výstavu a chtěli jsme do této výstavy zapojit ostravskou veřejnost, protože plánujeme ty vzpomínky, ale i jejich fotografie, zapracovat do té výstavy. Na výstavě tedy nebudou jen fotografie z archivů nebo muzeí, ale i přímo od Ostravanů. V rámci této výstavy plánujeme taky velmi bohaté přednášky, které postihnou různá témata, týkající se Slezskoostravského hradu, a veřejnost se může taky těšit na speciální komentované procházky, které se budou týkat hradu ale i Slezské Ostravy.“
Přípravě výstavy předcházelo roční bádání v historii hradu, díky kterému se návštěvníci dozví nejnovější poznatky a nedávná zjištění.
Lukáš Czopik, specialista výstav a edukace Slezskoostravského hradu: „Co jsem objevil, je jeden takový novinový výstřižek, který popisuje, že roku 1934 se propadla pár metrů od zámku země a objevila neznámé sklepy. Z této doby máme z tohoto novinového článku i velmi detailní popis těchto sklepů a byly to obrovské rozsáhlé prostory, kde by se mohlo vlézt až několik stovek lidí. Do dnešní doby se mi ale ještě nepodařilo najít dokument, který by toto svědectví potvrzoval. Takže Slezskoostravský hrad má další záhadu.“
Další informace, materiály i příhody z hradu shání jeho zaměstnanci mezi obyvateli Ostravy.
Lukáš Czopik, specialista výstav a edukace Slezskoostravského hradu: „Sháníme různé materiály. Sháníme fotografie, dokumenty, ale i vzpomínky Ostravanů na dobu, kdy ještě prolézali ruiny Slezskoostravského hradu.“
Materiály může kdokoli zaslat poštou nebo pohodlně na e-mail vyzva@slezskoostravskyhrad.cz.
---
Vedení Slezské Ostravy každoročně blahopřeje seniorům, kteří se v obvodu dožijí sta a více let. V letošním roce se k jubilantům opět přidala i paní Ida Říhošková, která v polovině ledna oslavila krásné 102. narozeniny.
Ida Říhošková, klientka slezskoostravského domova pro seniory Kamenec, se narodila 15. ledna právě před sto dvěma lety. I v pokročilém věku si uchovává optimismus, elán a radost ze života. Nejvíc ji ale těší její rodina.
Ida Říhošková, oslavenkyně: „Vždycky je největší radost z těch dětí. Já mám dva syny a taky strašně hodnou snachu, to se taky málo kdy najde, protože to v rodinách nebývá. A když oni za mnou přijedou, tak jedou, jako by jeli domů.“
Oslavit s maminkou významné jubileum přijel její syn až z Německa. Se svým bratrem, rodiči a prarodiči žili kdysi pohromadě v jednom bytě. Paní Ida prý ale vždy a ve všem stranila právě dětem.
Vladimír Říhošek, syn oslavenkyně: „Když jsme potom ukončili školu a rozešli jsme se každý někam jinam do jiného koutu, tak ta rodina byla pořád menší a menší. Na Vánoce vždycky máma říkala ‚to je nejhorší na ty Vánoce, když je ten stůl tak obrovský a my už tu s tátou a babičkou sedíme třeba jen tři‘. Celý život jsme se ale navštěvovali a vždycky jsme žili pohromadě, nebo jsme se snažili žít pohromadě. A tak se snažíme pomáhat i dodnes.“
Ida Říhošková, oslavenkyně: „Vždycky mi oba dva se vším pomáhali. Vždycky.“
Gratulovat oslavenkyni k významnému životnímu výročí přišli s kyticemi a dárkovým košem i zástupci vedení městského obvodu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Městský obvod Slezská Ostrava blahopřeje všem občanům, kteří se dožili sta a více let. Tyto jubilanty navštěvujeme každoročně a aktuálně se jedná o čtyři občanky, které už se sta let dožily. To hlavní, co přejeme, je zdraví, ale i štěstíčko a to, aby byli u nás v obvodě spokojení. Většinou se jedná i o uživatele městských zařízení sociálních služeb, takže samozřejmě zjišťujeme, jak jsou v těchto zařízeních spokojení, a jsem rád, že u nás ve Slezské Ostravě máme tolik sto a víceletých a že se jim u nás takto daří.“
Ida Říhošková, oslavenkyně: „Nejde mi to do hlavy, že jsem se dožila takového věku, to je bez debaty.“
---
