Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Stonavský expres

Stonavský expres

  • Zpravodajství ze Stonavy od reportéra a kameramana Jiřího Brzósky
  • Ohlédnutí za školním rokem 2022/2023
  • Děti zahájily prázdniny pohádkovými písničkami
  • Pożegnanie ze szkołą

Ohlédnutí za školním rokem 2022/2023

Dětem začaly dlouho očekávané dvouměsíční prázdniny. Školáci byli za svou píli odměněni vysvědčením. Jaký byl uplynulý školní rok a co vše se ve škole událo?

A je to tady, 30. června, osm hodin ráno. Stonavské děti se naposledy scházejí ve třídách, aby dostaly své závěrečné vysvědčení za svou celoroční píli. Samozřejmě, že nejvíce se na něj těšili prvňáčci, kteří ještě v září neuměli číst ani psát. Po deseti měsících si už ale sami přečtou knížku, či napíšou dopis například z prázdninového tábora. Samotnému předání vysvědčení ovšem přecházelo společné zhodnocení školního roku. My jsme o zhodnocení požádali ředitelku Miladu Heimerovou.

Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Uplynulý školní rok byl především pracovní. Učili jsme se už v normálních podmínkách, na které jsme zvyklí. A co považuji úspěchy v tomto školním roce? Za mě největší úspěch: v lednu nás navštívila Česká školní inspekce a práci naší školy, učitelů, hodnotila velmi příznivě. Z toho mám velikou radost. Pak se uskutečnily všechny naplánované akce a dokonce přibyly i některé další. Velký úspěch měla slavnostní akademie k výročí školy na Hořanech a na Dolanech. Bylo to takové milé zavzpomínání na minulé časy a podle ohlasu se líbila i stonavské veřejnosti. Mám velkou radost, že se uskutečnil výjezd deváté třídy do Anglie. Mohli si ověřit angličtinu v praxi. Mám radost, že v letošním školním roce proběhly školy v přírodě a naši žáci se v průběhu roku účastnili sportovních akcí. Největším úspěchem bylo druhé místo Tobiáše Valoška, žáka páté třídy, na atletické soutěži v Třebíči. Velice mě těší, že se žáci devátého ročníku dostali na vybrané školy. Tato třída byla vzorem pro mladší spolužáky. Byli slušní, pracovití, záleželo jim na výsledcích jejich práce a při přípravě na přijímací zkoušky dokázali opravdu ctižádost a cílevědomost. To jsou ale vlastnosti, které si žáci přinášejí z domu, ze svých rodin. Jsem ráda, že jsem mohla osobně poděkovat za toto jejich rodičům na slavnostním rozloučení, které jsme s žáky deváté třídy měli. Myslím, že krásnou a zábavnou akcí pro děti byl den prevence, připravený naší metodičkou, paní učitelkou Huplíkovou. Bylo to takové zakončení celoroční práce na třídnických hodinách. Tou poslední akcí byly radovánky a ty si myslím, také byly oceněny veřejností. Jsou dokladem naší spolupráce se spolkem Rodiče a škola. Chtěla bych tímto spolku poděkovat, především pak paní Escherové, která ho vede za smysluplnou práci, díky které mohou takovou měrou finančně přispívat našim žákům na různé akce. Závěrem bych chtěla poděkovat svým kolegyním, kolegům a všem zaměstnancům školy za odvedenou práci v tomto školním roce a taky bych chtěla poděkovat žákům za jejich snahu. Všem přeji krásné a pohodové léto.“

---

Děti zahájily prázdniny pohádkovými písničkami

Do dvouměsíčních prázdnin vstoupily stonavské děti hodně zvesela. V parku u domu PZKO je čekala zábavná show s Yvettou Blanarovičovou.

Už v loňském roce vstoupily stonavské děti do dvouměsíčních prázdnin hodně zvesela. Místní skupina polského kulturně osvětového svazu  ve spolupráci s provozovatelem stonavského Domu PZKO a přilehlého parku tehdy připravila odpoledne plné zábavy v pirátském duchu. Letos akci organizátoři zopakovali, nazvali jej Vítání prázdnin.

David Totek, organizátor akce, PZKO Restaurant: „Chceme takto krásně zahájit prázdniny a hlavně dětem tady ve Stonavě udělat radost.“

Tentokrát si na pomoc přizvali známou herečku a zpěvačku Yvettu Blanarovičovou, která své vystoupení pojala pohádkově. Společně se zpívalo, tančilo a soutěžilo.

Yvetta Blanarovičová, herečka a zpěvačka: „Písničky z pohádek jsou nesmrtelné a naše české pohádky jsou jedny z nejkrásnějších.“

Vojtěch Feber, předseda Místní skupiny polského kulturně-osvětového svazu Stonava: „Letos jsme to pojali trošičku jinak. Provozovatel Domu PZKO zajistil, já si myslím, velmi bohatý program. Pochopitelně, když už to má mít nějakou úroveň, tak všechno něco stojí. My jako PZKO jsme se rozhodli k tomu připojit tak, že jsme všem dětem ve stonavských mateřských školách a v základní škole zasponzorovali vstupné.“

Yvetta Blanarovičová, herečka a zpěvačka: „Všem dětem přeji krásné prázdniny, abyste si je prožily tak, abyste byly šťastné, spokojené a abyste zase v tom září nastoupily do té školy a řekly si, jakéto byly krásné prázdniny.“

---

Pożegnanie ze szkołą

Również w polskiej szkole w Stonawie-Hołkowicach rozdawano całoroczne świadectwa. Zanim tak się stało, uczniowie, pedagodzy i goście, wśród nich pani dyrektor szkoły, odbyli podróż w czasie. Przypominali sobie najciekawsze wydarzenia minionego roku szkolnego. Ten w nim ostatni dzień był szczególnie wyjątkowy dla pierwszaków.

Dominika, pierwszoklasistka PSP Stonawa: „Było świadectwo. Jakie było? Jedynki.“

Tak samo Krzysio był zadowolony ze swojej pracy i ocen.

Krzysio, pierwszoklasista PSP Stonawa: „Mnie się najbardziej podobało, jakeśmy pisali a jakeśmy musieli liczyć matematykę.”

Dzięki indywidualnemu podejściu do uczniów na wielu świadectwach znalazły się - tak jak np. na świadectwie Wiki - tylko jedynki. Tak więc w dzień pożegnania w niejednym oko zaszkliła się łza.

Wiktoria, absolwentka PSP Stonawa: „Po paniach mi będzie smutno i po kolegach. Idę z Anią do szkoły w Suchej.”

Również Ani trudno było się żegnać. Nie tak dawno była tu pasowana na ucznia, a teraz otrzymała prócz świadectwa także ostatni dyplom za godne reprezentowanie szkoły.

Ania, absolwentka PSP Stonawa: „Ja reprezentowałam szkołę w ´Biegu przyjaźni´. Z jakim wynikiem? Z pierwszym miejscem.”

Wanda Grudzińska, wychowawczyni klasy V PSP Stonawa: ”Łezki są zawsze. Jest to dzień pełen emocji, kiedy człowiek mówi sobie: Mam rano zrobić makijaż? Nie mam robić makijażu, żebym się nie rozpłynęło. Zawsze ci uczniowie zostają w sercu.”

W sercach pozostanie też Marek, lubiany przede wszystkim za swoją szczerość i talent w rozbawianiu kolegów i wychowawców.

Marek, absolwent PSP Stonawa: „Troszkę mi smutno, że odchodzę z tej szkoły, wszystkich pięć lat tu przeżyłem. I rozweselałeś wszystkich tutaj. To oprawda. Byłem bardzo mały i teraz jestem duży, ten czas leci bardzo szybko.”

Uczniowie dziękowali kwiatami i bardzo pomysłowymi upominkami.

Wanda Grudzińska, wychowaczyni klasy V PSP Stonawa: „Podarunek od wszystkich dzieci, a upiekła to babcia Ani Szczepańskiej. Niesamowite, aż mi zaparło dech, tego się jeść na pewno nie będzie.”

Pożegnała się też świetliczanka pani Monika, artystka malarka, która wiele ze swych umiejętności przekazywała dzieciom podczas zajęć w świetlicy.

Monika Milerska, świetliczanka PSP Stonawa: „Mam satysfakcję, myślę, że niektórzy będą nawet rozwijać te zdolności.”

Noemi, klasa IV PSP Stonawa: „Różne kolory tam są i możesz rysować, co chcesz.”

Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Do naszego zawodu, niestety, należy też to, że trzeba ludzi witać, ale też się z nini żegnać. I to jest przykre, chociaż wiadomo, nie umieramy, możemy się spotykać dalej i przede wszystkim nosimy je w sercach cały czas. I każde kolejne spotkanie jest bardzo mile widziane. Drzwi zawsze stoją otworem.”

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Stonavský expres
05. července 2023, 16:13

Ohlédnutí za školním rokem 2022/2023

Dětem začaly dlouho očekávané dvouměsíční prázdniny. Školáci byli za svou píli odměněni vysvědčením. Jaký byl uplynulý školní rok a co vše se ve škole událo?

A je to tady, 30. června, osm hodin ráno. Stonavské děti se naposledy scházejí ve třídách, aby dostaly své závěrečné vysvědčení za svou celoroční píli. Samozřejmě, že nejvíce se na něj těšili prvňáčci, kteří ještě v září neuměli číst ani psát. Po deseti měsících si už ale sami přečtou knížku, či napíšou dopis například z prázdninového tábora. Samotnému předání vysvědčení ovšem přecházelo společné zhodnocení školního roku. My jsme o zhodnocení požádali ředitelku Miladu Heimerovou.

Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Uplynulý školní rok byl především pracovní. Učili jsme se už v normálních podmínkách, na které jsme zvyklí. A co považuji úspěchy v tomto školním roce? Za mě největší úspěch: v lednu nás navštívila Česká školní inspekce a práci naší školy, učitelů, hodnotila velmi příznivě. Z toho mám velikou radost. Pak se uskutečnily všechny naplánované akce a dokonce přibyly i některé další. Velký úspěch měla slavnostní akademie k výročí školy na Hořanech a na Dolanech. Bylo to takové milé zavzpomínání na minulé časy a podle ohlasu se líbila i stonavské veřejnosti. Mám velkou radost, že se uskutečnil výjezd deváté třídy do Anglie. Mohli si ověřit angličtinu v praxi. Mám radost, že v letošním školním roce proběhly školy v přírodě a naši žáci se v průběhu roku účastnili sportovních akcí. Největším úspěchem bylo druhé místo Tobiáše Valoška, žáka páté třídy, na atletické soutěži v Třebíči. Velice mě těší, že se žáci devátého ročníku dostali na vybrané školy. Tato třída byla vzorem pro mladší spolužáky. Byli slušní, pracovití, záleželo jim na výsledcích jejich práce a při přípravě na přijímací zkoušky dokázali opravdu ctižádost a cílevědomost. To jsou ale vlastnosti, které si žáci přinášejí z domu, ze svých rodin. Jsem ráda, že jsem mohla osobně poděkovat za toto jejich rodičům na slavnostním rozloučení, které jsme s žáky deváté třídy měli. Myslím, že krásnou a zábavnou akcí pro děti byl den prevence, připravený naší metodičkou, paní učitelkou Huplíkovou. Bylo to takové zakončení celoroční práce na třídnických hodinách. Tou poslední akcí byly radovánky a ty si myslím, také byly oceněny veřejností. Jsou dokladem naší spolupráce se spolkem Rodiče a škola. Chtěla bych tímto spolku poděkovat, především pak paní Escherové, která ho vede za smysluplnou práci, díky které mohou takovou měrou finančně přispívat našim žákům na různé akce. Závěrem bych chtěla poděkovat svým kolegyním, kolegům a všem zaměstnancům školy za odvedenou práci v tomto školním roce a taky bych chtěla poděkovat žákům za jejich snahu. Všem přeji krásné a pohodové léto.“

---

Děti zahájily prázdniny pohádkovými písničkami

Do dvouměsíčních prázdnin vstoupily stonavské děti hodně zvesela. V parku u domu PZKO je čekala zábavná show s Yvettou Blanarovičovou.

Už v loňském roce vstoupily stonavské děti do dvouměsíčních prázdnin hodně zvesela. Místní skupina polského kulturně osvětového svazu  ve spolupráci s provozovatelem stonavského Domu PZKO a přilehlého parku tehdy připravila odpoledne plné zábavy v pirátském duchu. Letos akci organizátoři zopakovali, nazvali jej Vítání prázdnin.

David Totek, organizátor akce, PZKO Restaurant: „Chceme takto krásně zahájit prázdniny a hlavně dětem tady ve Stonavě udělat radost.“

Tentokrát si na pomoc přizvali známou herečku a zpěvačku Yvettu Blanarovičovou, která své vystoupení pojala pohádkově. Společně se zpívalo, tančilo a soutěžilo.

Yvetta Blanarovičová, herečka a zpěvačka: „Písničky z pohádek jsou nesmrtelné a naše české pohádky jsou jedny z nejkrásnějších.“

Vojtěch Feber, předseda Místní skupiny polského kulturně-osvětového svazu Stonava: „Letos jsme to pojali trošičku jinak. Provozovatel Domu PZKO zajistil, já si myslím, velmi bohatý program. Pochopitelně, když už to má mít nějakou úroveň, tak všechno něco stojí. My jako PZKO jsme se rozhodli k tomu připojit tak, že jsme všem dětem ve stonavských mateřských školách a v základní škole zasponzorovali vstupné.“

Yvetta Blanarovičová, herečka a zpěvačka: „Všem dětem přeji krásné prázdniny, abyste si je prožily tak, abyste byly šťastné, spokojené a abyste zase v tom září nastoupily do té školy a řekly si, jakéto byly krásné prázdniny.“

---

Pożegnanie ze szkołą

Również w polskiej szkole w Stonawie-Hołkowicach rozdawano całoroczne świadectwa. Zanim tak się stało, uczniowie, pedagodzy i goście, wśród nich pani dyrektor szkoły, odbyli podróż w czasie. Przypominali sobie najciekawsze wydarzenia minionego roku szkolnego. Ten w nim ostatni dzień był szczególnie wyjątkowy dla pierwszaków.

Dominika, pierwszoklasistka PSP Stonawa: „Było świadectwo. Jakie było? Jedynki.“

Tak samo Krzysio był zadowolony ze swojej pracy i ocen.

Krzysio, pierwszoklasista PSP Stonawa: „Mnie się najbardziej podobało, jakeśmy pisali a jakeśmy musieli liczyć matematykę.”

Dzięki indywidualnemu podejściu do uczniów na wielu świadectwach znalazły się - tak jak np. na świadectwie Wiki - tylko jedynki. Tak więc w dzień pożegnania w niejednym oko zaszkliła się łza.

Wiktoria, absolwentka PSP Stonawa: „Po paniach mi będzie smutno i po kolegach. Idę z Anią do szkoły w Suchej.”

Również Ani trudno było się żegnać. Nie tak dawno była tu pasowana na ucznia, a teraz otrzymała prócz świadectwa także ostatni dyplom za godne reprezentowanie szkoły.

Ania, absolwentka PSP Stonawa: „Ja reprezentowałam szkołę w ´Biegu przyjaźni´. Z jakim wynikiem? Z pierwszym miejscem.”

Wanda Grudzińska, wychowawczyni klasy V PSP Stonawa: ”Łezki są zawsze. Jest to dzień pełen emocji, kiedy człowiek mówi sobie: Mam rano zrobić makijaż? Nie mam robić makijażu, żebym się nie rozpłynęło. Zawsze ci uczniowie zostają w sercu.”

W sercach pozostanie też Marek, lubiany przede wszystkim za swoją szczerość i talent w rozbawianiu kolegów i wychowawców.

Marek, absolwent PSP Stonawa: „Troszkę mi smutno, że odchodzę z tej szkoły, wszystkich pięć lat tu przeżyłem. I rozweselałeś wszystkich tutaj. To oprawda. Byłem bardzo mały i teraz jestem duży, ten czas leci bardzo szybko.”

Uczniowie dziękowali kwiatami i bardzo pomysłowymi upominkami.

Wanda Grudzińska, wychowaczyni klasy V PSP Stonawa: „Podarunek od wszystkich dzieci, a upiekła to babcia Ani Szczepańskiej. Niesamowite, aż mi zaparło dech, tego się jeść na pewno nie będzie.”

Pożegnała się też świetliczanka pani Monika, artystka malarka, która wiele ze swych umiejętności przekazywała dzieciom podczas zajęć w świetlicy.

Monika Milerska, świetliczanka PSP Stonawa: „Mam satysfakcję, myślę, że niektórzy będą nawet rozwijać te zdolności.”

Noemi, klasa IV PSP Stonawa: „Różne kolory tam są i możesz rysować, co chcesz.”

Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Do naszego zawodu, niestety, należy też to, że trzeba ludzi witać, ale też się z nini żegnać. I to jest przykre, chociaż wiadomo, nie umieramy, możemy się spotykać dalej i przede wszystkim nosimy je w sercach cały czas. I każde kolejne spotkanie jest bardzo mile widziane. Drzwi zawsze stoją otworem.”

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/stonavsky-expres/stonavsky-expres-05-07-2023-16-13