Včely začaly vylétat z úlu, včelaři moc nadšeni nejsou

Teplé únorové počasí vylákalo z úlů první včely. Co na to včelaří? A jak jsou na tom se včelstvy po zimě? To jsou otázky, na které jsme hledali odpoveď.

I když je teprve začátek února, včelaři ze Stonavy zaznamenali neobvyklý fenomén - včely již začaly vylétávat ze svých úlů.

Josef Gabzdyl, jednatel ZO ČSV Stonava: „Tak bohužel úplně běžně by to nemělo být a nijak dobře jim to včelám nedělá, poněvadž v tom únoru a hlavně ještě počátkem února by ty včely ještě měly být v chumáči a zimovat v klidu.“

Výrazné ohlazení by totiž mohlo negativně ovlivnit včelí kolonie. Za posledních 10 let stonavští včelaři přišli už dvakrát o značnou část svých včelstev, s nákupem nových jim vždy pomohla obec. Letos situace úplně tragická není, přesto stonavští včelaři hlásí zhruba 40% úhyn.

Boleslav Siuda, předseda ZO ČSV Stonava: „Nejsme na tom v okrese nejhůř, jsou organizace, kde ty úhyny jsou větší. Je to dáno nemocemi. V tomto případě se jedná především o virózy, kdy ty včely jsou napadené různými víry, je to podobné jak u lidí. Tam, kde je to napadení velké, tak to včelstvo uhyne.“

V České republice je zakázano léčit včelstva antibiotiky, včelaři se proto zaměřují na odstranění základní příčiny, kterou je napadení roztočem.

Boleslav Siuda, předseda ZO ČSV Stonava: „Když je to včelstvo hodně napadené roztočí, tak je oslabené a je méně odolné vůči virózám.“

Ve Stonavě o včelstva pečuje 8 včelařů. Ti uhynulá včelstva na jaře obnoví, a to i díky dotacím z obce. Včelaři jsou jako spolek finančně podporování v rámci dvou stonavských dotačních programů.

Boleslav Siuda, předseda ZO ČSV Stonava: „Tyto dotace, které obec poskytuje, využíváme v několika oblastech. První taková oblast, je zkvalitnění včelích chovů ve Stonavě. Každoročně nakupujeme pro včelaře včelí královny a tím dochází k obměně genetického fondu.“

Poskytnutou dotaci využívají stonavští včelaři rovněž ke zvýšení biodiverzity.

Josef Gabzdyl, jednatel ZO ČSV Stonava: „Vysadili jsme pár desítek líp a pečujeme o určité pozemky, kde vysazujeme nějaké pylonosné rostliny, aby ta snůška byla trošku pestřejší.“

Stonavští včelaři se ale věnují také edukaci. Například během výstavy ovoce a zeleniny nabízejí veřejnosti zajímavé informace o včelách a ochutnávku různých medů, s varováním před těmi, jejichž pravost není zaručena.

Boleslav Siuda, předseda ZO ČSV Stonava: „Je třeba pozorovat ty etikety. Pokud tam je napsáno, že ten med je z EU a mimo EU, tak mnohdy jsou to medy dovezené úplně z jiných oblastí, např. z Číny, z Jižní Ameriky a u těchto medů není ani garance, že tam je 100% ten produkt ze včelstev. Mnohdy to je určitým způsobem přepracovaný řepný cukr. Z toho titulu EU chystá v letošním roce opatření novou vyhláškou, ve které bude jednoznačně stanoveno, co je med. Budou i zpřísněné laboratorní podmínky pro stanovení, co má med obsahovat.“

Ale zpátky do Stonavy. S ohledem na ekologickou výchovu zvažují stonavští včelaři pořádání vzdělávacích besed pro školáky, aby tak rozšířili povědomí o významu včel v přírodě.

---

Ve sportovní hale pravidelně cvičí senioři

Ve sportovní hale už několik měsíců pravidelně cvičí stonavští senioři. Zájem o tuto sportovní aktivitu aktivitu je velký.

Motto: „Ve zdravém těle , zdravý duch“ není ve Stonavě pouhou frází. Sportovní hala je nyní využívána i stonavskými seniory. Obec jim totiž ve spolupráci se zaměstnanci sportovní haly zajistila pravidelné cvičení.

Martin Buchta, správce sportovní haly: „V dopoledních hodinách tady ta hala vlastně v pátek není obsazená, takže jsme to využili k tomu, aby tady cvičili ti senioři. Jde o to, že jsme měli i cvičitelku Aničku Žebrákovou, která kdysi tady dlouho vedla aerobik při SK Stonava. Všechno tak nějak sedlo a jsme rádi, že lidi chodí.“

Všechny cviky jsou speciálně navrženy pro seniory s cílem posílit a protáhnout tělo, zlepšit pružnost páteře, uvolnit boky, posílit hýždě a celkově přispět k zvýšení fyzické kondice.

anketa, cvičenci: „Je to výborné, protože jsme tady neměli nic takového. Chodili jsme jen do zahrádkářů, ale to je jiná kultura a toto je sportovní. Potřebujeme udělat něco pro své zdraví.“ „No super, jsem šťastná z toho, opravdu, mám radost.“ „Opravdu to není náročné, cvičíme každý podle sebe, podle svých sil, co kdo může to dělá, ten, kdo to nezvládá, může si udělat cvik po svém.“

Cvičení pro seniory, do kterého se ovšem může zapojit i mladší generace, probíhá ve sportovní hale vždy v pátek od 10 do 11 hodin. Dveře novým zájemcům o tuto sportovní aktivitu jsou neustále otevřené. Stačí mít s sebou cvičební úbor a tenisky s bílou podrážkou. V případě potřeby jsou na místě karimatky k zapůjčení.

---

Stonawskie Ostatki 2024

Krótki w tym roku sezon karnawałowy zakończył się w Stonawie tradycyjnym balem ostatkowym Miejscowego Koła PZKO.

Pełnienie obowiązków wodzireja zarząd powierzył Eli Gałuszce i Bohdanowi Prymusowi.

Bohdan Prymus, wodzirej: „Będzie polonez, nawet dostałem zadanie, żebym go poprowadził, razem oczywiście z moją żoną.”

Elżbieta Gałuszka, wodzirej: „Tym razem będzie polonez z Pana Tadeusza.”

Bohdan Prymus, wodzirej: „Zobaczymy jak to będzie, wierzę, że na koniec się gdzieś tam nie zapętlimy.”

Chociażby nawet i tak się stało, nikt nie uznałby tego za skazę na honorze wodzireja, ponieważ rok temu bal reprezentacyjny przekształcono w zabawę bardziej kameralną.

Wojciech Feber, prezes PZKO Stonawa: „Stonawskie ostatki mają długą tradycję. Jednak z powodu tego, że również w innych kołach rozpoczęto w tym samym terminie organizować bale ostatkowe i myślę, żea ta klientala czy ci ludzie zainteresowani ostatkami są ciagle ci sami, to żeby nie przeciągać ich sobie spróbowaliśmy w zeszłym roku zrobić trochę inaczej. Wszystkim się podobało, a więc będziemy kontynuować w taki sposób.”

ankieta, goście balowi: „Ostatkowy bal jest zawsze najlepszy.“ „Jak w każdym roku będzie na pewno wspaniała zabawa.”

Również tym razem przygotowaniem programu zajęła się pani Ela:

Elżbieta Gałuszka, wodzirej i organizator: „Były śląskie tańce, była podróż po świecie, a tym razem będzie podróż po Europie. Rozpoczynamy w Stonawie, potem pojedziemy do Pragi, będzie czeska polka, potem pojedziemy (dokładnie nie pamietam) chyba do Wiednia, tam walc wiedeński, na pewno będzie Grecja, na pewno będzie Hiszpania, na pewno będzie Francja, a więc kankan, no i wracamy przez Warszawę do nas na Śląsk przez Kraków oczywiście, no i do Stonawy.”

A to jeszcze nie koniec ostatkowych atrakcji.

Bohdan Prymus, wodzirej: „Walczyk serduszkowy, będą kwiaty, będzie wspaniała loteria z bardzo cennymi nagrodami, włącznie z prosiakiem.”

W kuchni po staremu, w kuchni tradycyjny stonawski bigos, ktorego autorką jest Katka Feber. W ubiegłym roku bigos miał ogromne powodzenie, dlatego i w tym roku postanowiliśmy tę nową pezetkaowską tradycje kontynuwać.

Katka Feber, mistrzyni kuchni balowej: „Takže tři druhy masa, klobáska, zelíčko ve vařeným uzeným vývaru, švestičky a všechno to, co máme rádi a co do bigosu vlastně patří.“

Po posileniu się bigosem balowi goście z ciekawością oczekiwali nadchodzącą północ a wraz z nią ceremonię pochowania basy.

Andrzej Bystroń, mistrz ceremonii: „Jo myślym, że w Stonowie to jest wszystko tak fajnie zorganizowane, że płaczki się pojawią w trakcie zabawy.”

Basa została wprawdzie pogrzebana, lecz didżej Imrich dalej zagrzewał do tańca balowych gości.

---