Ve stonavské sportovní hale se uskutečnila humanitární sbírka na podporu Dobrovolnického centra ADRA Havířov. Stejně jako podzimní sbírka se i ta jarní setkala s mimořádným zájmem veřejnosti.
Po několikaleté pauze se do Stonavy loni na podzim vrátila tradice humanitární sbírky. Obyvatelé tehdy mohli znovu přinášet oblečení a další věci pro organizaci ADRA Havířov – a zájem byl velký. Na úspěch podzimní sbírky navázala obec prostřednictvím Sociální a zdravotní komise i letos. Jarní sbírka se uskutečnila v pátek 17. dubna ve sportovní hale.
Během celého dne sem lidé přinášeli oblečení, domácí potřeby i další věci, které pomohou potřebným a zároveň dostanou druhou šanci na využití.
Jaroslava Žemličková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: "Dělali jsme loni na podzim sbírku a byla úspěšná. Tak jsme udělali teď na jaře a jak vidíte, je úspěšná zase."
Do sbírky se zapojila více jak šest desítek dárců a sortiment byl opravdu pestrý.
Jaroslava Žemličková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: "Hrníčky, sklenky, prádlo, ložní prádlo, všechno."
Tento krok oceňuje i organizace, která vybrané věci dále distribuuje potřebným.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: "Stonava je úžasná, sbírka ze Stonavy je na vysoké úrovni a vždycky se na to těšíme. A když je to dvakrát do roka, tak je to úplně super. Takže opět velké množství, opět spoustu krásných věcí a opět se moc a moc pomůže potřebným."
Vybrané věci putují k dalšímu zpracování, kde se rozhoduje o jejich dalším využití.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: "Všechny tyto věci svezeme na jednu hromadu, kde budou veřejné služby a dobrovolnice. Holky to všechno vytřídí, podívají se, o co jde, a zařadí, zařadí do obchůdku anebo do šatníku. A v obchůdku se to prodává za nějaký ten penízek. Peníze pak jdou na projekty v daném městě. A když to jde do šatníku, tak to rozdáváme sociálně potřebným a samozřejmě zdarma. Pět kusů na osobu a měsíc."
Stejně jako na podzim i letos na jaře se potvrdilo, že solidarita a ochota pomáhat druhým je Stonavákům vlastní.
Jaroslava Žemličková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: "Další bude na podzim a už se ptali lidé, takže se už těšíme, že zas bude tak dobrá sbírka, jak je teď."
---
Němí svědci hornické činnosti na Karvinsku. To je výstava, která zavítala z Karvinska rovnou do Senátu Parlamentu České republiky. Jeden ze senátorů chtěl totiž přiblížit proměnu regionu nejen vrcholným politikům.
V prostorách Senátu České republiky se uskutečnila vernisáž výstavy s názvem Němí svědci hornické činnosti na Karvinsku. Expozice představuje snímky krajiny, kterou v minulosti výrazně ovlivnila těžba a dnes ji postupně proměňuje sama příroda.
Roman Dzik, autor výstavy: "O tom našem regionu se moc neví a kdo tam jede, tak říká: 'Jé, vy tu máte krásné kopečky a louky, jak všecko.' Ale to je všecko pozůstatek, pod tím je všecko utopené, i dědiny. Tam jsou prostě celé dědiny. Jako města, části města Karviná. Říkám, že to dvacetitisícové město se ztratilo z povrchu."
Vernisáž se uskutečnila ve Valdštejnském paláci z iniciativy senátora Ondřeje Febera, který chtěl proměnu regionu přiblížit i veřejnosti mimo Moravskoslezský kraj.
Ondřej Feber (ANO), senátor: "My jsme se setkali na jedné výstavě jiných věcí ve Stonavě a byl jsem osloven panem autorem, Dzikem, autorem těch fotografií. A když už, tak mě napadlo, že když jsem senátorem, tak že by to nebylo špatné udělat tady. Aby také celá republika, respektive hlavně Praha, věděla, v jakých podmínkách se žilo na Karvinsku. Jak se Karvinsko změnilo."
Návštěvníci si mohou prohlédnout celkem pětatřicet fotografií, které budou v prostorách Senátu vystaveny do 24. dubna.
---
Stonavská sportovní hala se stala dějištěm třetího ročníku nohejbalového turnaje trojic, jehož popularita každoročně roste. Turnaj nabídl kvalitní výkony i vyrovnané souboje v duchu fair play.
Do letošního třetího ročníku Nohejbalové turnaje se zapojil maximální možný počet účastníků – osm tříčlenných týmů.
Martin Buchta, organizátor turnaje: "Máme tady sportovní halu a chceme, aby to bylo využité. A nejen pro lidi, kteří tady trénují florbal."
Kapacita turnaje se naplnila prakticky okamžitě po zveřejnění přihlášek. Organizátoři tak potvrzují rostoucí zájem o tuto sportovní akci.
Martin Buchta, organizátor turnaje: "Osm týmů je rozděleno do dvou skupin. V té skupině hraje každý s každým. Potom se hrají vlastně ti, co skončí na druhém místě - o třetí místo a první, kteří vyhrají tabulku, tak hrají o první místo."
Turnaj, který připravila obec Stonava ve spolupráci se Stonavou pro venkov se odehrál na novém povrchu sportovní haly, který obec nechala vyměnit v loňském roce. Podle vedení obce se investice do sportovního zázemí vyplácí a zájem o sportovní aktivity roste.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: "My jsme samozřejmě za to rádi, protože investice, které do toho obec dala, se vyplácí a zájem o halu je, ať už v míčových sportech nebo v badmintonu. Takže jsme rádi, že lidé chodí."
Zápasy se hrály podle oficiálních pravidel Českého nohejbalového svazu a na jejich dodržování dohlíželi zkušení rozhodčí.
Rostislav Potysz, rozhodčí: "Hráli jsme normálně podle pravidel Českého nohejbalového svazu na tři dopady. Podání musí být za čárou, nesmí se hrát rukou, ruka se bere od ramene dolů. Jeden hráč nesmí mít dva doteky."
Rozhodčí zároveň ocenili rostoucí úroveň jednotlivých týmů.
Martin Buchtík, rozhodčí: "Dneska jsme viděli poprvé za celou dobu dva náznaky bloku."
Rostislav Potysz, rozhodčí: "Je to pořád vesnická úroveň, opravdu vesnická. Ale jsou tady týmy, které udělaly nějaký pokrok. Takže je vidět, že kluci o to mají zájem."
Martin Buchtík, rozhodčí: "Je fajn, že ti chlapi se zvednou ze všedního života a jdou si tady zablbnout, makají, zpotí se. Je to super akce. Za mě."
Host 4: "Úplně skvělé. Poprvé na turnaji ve Stonavě. Úplně perfektní."
Host 5: "Jsem spokojený, jsme spokojeni všichni."
Host 2: "Hlavně, že není žádné zranění a že jsme si to všichni užili."
Host 4: "Úžasný, úžasný turnaj. Jsem rád a příště se těšíme."
Třetí ročník nohejbalového turnaje tak potvrdil rostoucí zájem o tento sport i pevné místo akce v kalendáři stonavských sportovních událostí.
---
Gospodarzem uroczystości wspomnieniowych przy tablicach z nazwiskami zaolziańskich ofiar Katynia jest stowarzyszenie Rodzina Katyńska w Republice Czeskiej. W tym roku Rodzina obchodzi swoje trzydziestopięciolecie.
Jan Ryłko, prezes Rodziny Katyńskiej w RC: „Staramy się te informacje na temat tej Zbrodni Katyńskiej przechowywać dalej. Mówić o tym światu, mówić o tym w wojewodztwie morawsko-śląskim, w Republice Czeskiej.”
W kwietniu i maju 1940 roku, na rozkaz najwyższych władz sowieckich, NKWD zamordowało blisko 22 tysiące polskich oficerów, policjantów oraz innych pracowników służb państwowych.
Stanisław Bogowski, konsul RP w Ostrawie: „Zginęli bez procesu, zamordowani z zimną krwią w lasach Katynia, Charkowa, Miednoje i wielu innych nieujawnionych dotąd miejscach.”
W celu upowszechnienia wiedzy na temat tej zbrodni prezes Rodziny Katyńskiej wyjeżdża do szkół z prelekcjami dla młodzieży.
Jan Ryłko, prezes Rodziny Katyńskiej w RC: „Kiedy pytam, bo zawsze pytam, kto słyszał coś na temat Katynia, to w niektórych klasach podnoszą się cztery, pięć rąk, w niektórych prawieże cała klasa. Generalnie cieszę się z tego, że publikacja, którą wydajemy w związku ze Zbrodnią Katyńską, że publikacja w tych szkołach się rozchodzi błyskawicznie. To jest publikacja napisane w języku polskim i czeskim, bo mamy dzisiaj mieszane małżeństwa, więc żeby mogli sobie rodzice przeczytać.”
Pomimo upływu lat liczba członków Rodziny nie maleje. Zapisują się do niej również wnukowie, prawnukowie oraz inni krewni sowieckich ofiar, a także osoby wspierające organizację. Stowarzyszenie nie jest bowiem Rodziną tylko z nazwy.
Halina Pijarska, wiceprezes Rodziny Katyńskiej w RC: „Traktujemy się naprawdę jak rodzina, wspieramy się nawzajemy, jeżeli ktoś jest teraz na rehabilitacji, to jest kontakt z tą osobą, staramy się o tych ludzi dbać i jestem dumna z jednej rzeczy, że nie ubywa nas. Jest zainteresowanie i wstępują ludzie do Rodziny. W tym roku przyjęliśmy kilka osób, w zeszłym roku i to jest budujące, to znaczy, myślę, że to, co robimy, jest dobre.”
Rodzina Katyńska planuje wyjazd do Muzeum Katyńskiego w Warszawie. Chce tam przekazać trzymane w domach pamiątki po krewnych zamordowanych w Związku Sowieckim.
Halina Pijarska, wiceprezes Rodziny Katyńskiej w RC: „Tam będą odpowiednio prezentowane, tam będzie odpowiednio o nie zadbane, czego nie jesteśmy w stanie w domu im zapewnić, nie mówiąc już o tym, że nie wiem, jak następne pokolenie przechowywałoby czy ustosunkowało się do tych pamiątek, dlatego uważam, póki żyjemy, trzeba ciepłymi rękami przekazać je w odpowiednie miejsce.”
---
Ve stonavské sportovní hale se uskutečnila humanitární sbírka na podporu Dobrovolnického centra ADRA Havířov. Stejně jako podzimní sbírka se i ta jarní setkala s mimořádným zájmem veřejnosti.
Po několikaleté pauze se do Stonavy loni na podzim vrátila tradice humanitární sbírky. Obyvatelé tehdy mohli znovu přinášet oblečení a další věci pro organizaci ADRA Havířov – a zájem byl velký. Na úspěch podzimní sbírky navázala obec prostřednictvím Sociální a zdravotní komise i letos. Jarní sbírka se uskutečnila v pátek 17. dubna ve sportovní hale.
Během celého dne sem lidé přinášeli oblečení, domácí potřeby i další věci, které pomohou potřebným a zároveň dostanou druhou šanci na využití.
Jaroslava Žemličková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: "Dělali jsme loni na podzim sbírku a byla úspěšná. Tak jsme udělali teď na jaře a jak vidíte, je úspěšná zase."
Do sbírky se zapojila více jak šest desítek dárců a sortiment byl opravdu pestrý.
Jaroslava Žemličková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: "Hrníčky, sklenky, prádlo, ložní prádlo, všechno."
Tento krok oceňuje i organizace, která vybrané věci dále distribuuje potřebným.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: "Stonava je úžasná, sbírka ze Stonavy je na vysoké úrovni a vždycky se na to těšíme. A když je to dvakrát do roka, tak je to úplně super. Takže opět velké množství, opět spoustu krásných věcí a opět se moc a moc pomůže potřebným."
Vybrané věci putují k dalšímu zpracování, kde se rozhoduje o jejich dalším využití.
Marcela Holková, vedoucí charitativních obchodů ADRA: "Všechny tyto věci svezeme na jednu hromadu, kde budou veřejné služby a dobrovolnice. Holky to všechno vytřídí, podívají se, o co jde, a zařadí, zařadí do obchůdku anebo do šatníku. A v obchůdku se to prodává za nějaký ten penízek. Peníze pak jdou na projekty v daném městě. A když to jde do šatníku, tak to rozdáváme sociálně potřebným a samozřejmě zdarma. Pět kusů na osobu a měsíc."
Stejně jako na podzim i letos na jaře se potvrdilo, že solidarita a ochota pomáhat druhým je Stonavákům vlastní.
Jaroslava Žemličková, členka Sociální a zdravotní komise obce Stonava: "Další bude na podzim a už se ptali lidé, takže se už těšíme, že zas bude tak dobrá sbírka, jak je teď."
---
Němí svědci hornické činnosti na Karvinsku. To je výstava, která zavítala z Karvinska rovnou do Senátu Parlamentu České republiky. Jeden ze senátorů chtěl totiž přiblížit proměnu regionu nejen vrcholným politikům.
V prostorách Senátu České republiky se uskutečnila vernisáž výstavy s názvem Němí svědci hornické činnosti na Karvinsku. Expozice představuje snímky krajiny, kterou v minulosti výrazně ovlivnila těžba a dnes ji postupně proměňuje sama příroda.
Roman Dzik, autor výstavy: "O tom našem regionu se moc neví a kdo tam jede, tak říká: 'Jé, vy tu máte krásné kopečky a louky, jak všecko.' Ale to je všecko pozůstatek, pod tím je všecko utopené, i dědiny. Tam jsou prostě celé dědiny. Jako města, části města Karviná. Říkám, že to dvacetitisícové město se ztratilo z povrchu."
Vernisáž se uskutečnila ve Valdštejnském paláci z iniciativy senátora Ondřeje Febera, který chtěl proměnu regionu přiblížit i veřejnosti mimo Moravskoslezský kraj.
Ondřej Feber (ANO), senátor: "My jsme se setkali na jedné výstavě jiných věcí ve Stonavě a byl jsem osloven panem autorem, Dzikem, autorem těch fotografií. A když už, tak mě napadlo, že když jsem senátorem, tak že by to nebylo špatné udělat tady. Aby také celá republika, respektive hlavně Praha, věděla, v jakých podmínkách se žilo na Karvinsku. Jak se Karvinsko změnilo."
Návštěvníci si mohou prohlédnout celkem pětatřicet fotografií, které budou v prostorách Senátu vystaveny do 24. dubna.
---
Stonavská sportovní hala se stala dějištěm třetího ročníku nohejbalového turnaje trojic, jehož popularita každoročně roste. Turnaj nabídl kvalitní výkony i vyrovnané souboje v duchu fair play.
Do letošního třetího ročníku Nohejbalové turnaje se zapojil maximální možný počet účastníků – osm tříčlenných týmů.
Martin Buchta, organizátor turnaje: "Máme tady sportovní halu a chceme, aby to bylo využité. A nejen pro lidi, kteří tady trénují florbal."
Kapacita turnaje se naplnila prakticky okamžitě po zveřejnění přihlášek. Organizátoři tak potvrzují rostoucí zájem o tuto sportovní akci.
Martin Buchta, organizátor turnaje: "Osm týmů je rozděleno do dvou skupin. V té skupině hraje každý s každým. Potom se hrají vlastně ti, co skončí na druhém místě - o třetí místo a první, kteří vyhrají tabulku, tak hrají o první místo."
Turnaj, který připravila obec Stonava ve spolupráci se Stonavou pro venkov se odehrál na novém povrchu sportovní haly, který obec nechala vyměnit v loňském roce. Podle vedení obce se investice do sportovního zázemí vyplácí a zájem o sportovní aktivity roste.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: "My jsme samozřejmě za to rádi, protože investice, které do toho obec dala, se vyplácí a zájem o halu je, ať už v míčových sportech nebo v badmintonu. Takže jsme rádi, že lidé chodí."
Zápasy se hrály podle oficiálních pravidel Českého nohejbalového svazu a na jejich dodržování dohlíželi zkušení rozhodčí.
Rostislav Potysz, rozhodčí: "Hráli jsme normálně podle pravidel Českého nohejbalového svazu na tři dopady. Podání musí být za čárou, nesmí se hrát rukou, ruka se bere od ramene dolů. Jeden hráč nesmí mít dva doteky."
Rozhodčí zároveň ocenili rostoucí úroveň jednotlivých týmů.
Martin Buchtík, rozhodčí: "Dneska jsme viděli poprvé za celou dobu dva náznaky bloku."
Rostislav Potysz, rozhodčí: "Je to pořád vesnická úroveň, opravdu vesnická. Ale jsou tady týmy, které udělaly nějaký pokrok. Takže je vidět, že kluci o to mají zájem."
Martin Buchtík, rozhodčí: "Je fajn, že ti chlapi se zvednou ze všedního života a jdou si tady zablbnout, makají, zpotí se. Je to super akce. Za mě."
Host 4: "Úplně skvělé. Poprvé na turnaji ve Stonavě. Úplně perfektní."
Host 5: "Jsem spokojený, jsme spokojeni všichni."
Host 2: "Hlavně, že není žádné zranění a že jsme si to všichni užili."
Host 4: "Úžasný, úžasný turnaj. Jsem rád a příště se těšíme."
Třetí ročník nohejbalového turnaje tak potvrdil rostoucí zájem o tento sport i pevné místo akce v kalendáři stonavských sportovních událostí.
---
Gospodarzem uroczystości wspomnieniowych przy tablicach z nazwiskami zaolziańskich ofiar Katynia jest stowarzyszenie Rodzina Katyńska w Republice Czeskiej. W tym roku Rodzina obchodzi swoje trzydziestopięciolecie.
Jan Ryłko, prezes Rodziny Katyńskiej w RC: „Staramy się te informacje na temat tej Zbrodni Katyńskiej przechowywać dalej. Mówić o tym światu, mówić o tym w wojewodztwie morawsko-śląskim, w Republice Czeskiej.”
W kwietniu i maju 1940 roku, na rozkaz najwyższych władz sowieckich, NKWD zamordowało blisko 22 tysiące polskich oficerów, policjantów oraz innych pracowników służb państwowych.
Stanisław Bogowski, konsul RP w Ostrawie: „Zginęli bez procesu, zamordowani z zimną krwią w lasach Katynia, Charkowa, Miednoje i wielu innych nieujawnionych dotąd miejscach.”
W celu upowszechnienia wiedzy na temat tej zbrodni prezes Rodziny Katyńskiej wyjeżdża do szkół z prelekcjami dla młodzieży.
Jan Ryłko, prezes Rodziny Katyńskiej w RC: „Kiedy pytam, bo zawsze pytam, kto słyszał coś na temat Katynia, to w niektórych klasach podnoszą się cztery, pięć rąk, w niektórych prawieże cała klasa. Generalnie cieszę się z tego, że publikacja, którą wydajemy w związku ze Zbrodnią Katyńską, że publikacja w tych szkołach się rozchodzi błyskawicznie. To jest publikacja napisane w języku polskim i czeskim, bo mamy dzisiaj mieszane małżeństwa, więc żeby mogli sobie rodzice przeczytać.”
Pomimo upływu lat liczba członków Rodziny nie maleje. Zapisują się do niej również wnukowie, prawnukowie oraz inni krewni sowieckich ofiar, a także osoby wspierające organizację. Stowarzyszenie nie jest bowiem Rodziną tylko z nazwy.
Halina Pijarska, wiceprezes Rodziny Katyńskiej w RC: „Traktujemy się naprawdę jak rodzina, wspieramy się nawzajemy, jeżeli ktoś jest teraz na rehabilitacji, to jest kontakt z tą osobą, staramy się o tych ludzi dbać i jestem dumna z jednej rzeczy, że nie ubywa nas. Jest zainteresowanie i wstępują ludzie do Rodziny. W tym roku przyjęliśmy kilka osób, w zeszłym roku i to jest budujące, to znaczy, myślę, że to, co robimy, jest dobre.”
Rodzina Katyńska planuje wyjazd do Muzeum Katyńskiego w Warszawie. Chce tam przekazać trzymane w domach pamiątki po krewnych zamordowanych w Związku Sowieckim.
Halina Pijarska, wiceprezes Rodziny Katyńskiej w RC: „Tam będą odpowiednio prezentowane, tam będzie odpowiednio o nie zadbane, czego nie jesteśmy w stanie w domu im zapewnić, nie mówiąc już o tym, że nie wiem, jak następne pokolenie przechowywałoby czy ustosunkowało się do tych pamiątek, dlatego uważam, póki żyjemy, trzeba ciepłymi rękami przekazać je w odpowiednie miejsce.”
---
