Stonavský expres
- Zpravodajství ze Stonavy od reportéra/kameramana Jiřího Brzósky a reportérky Otýlie Tobolové
- Adaptace na život: Příběh inspirovaný životem na Mexiku
- Školní karneval 2026
- Eliminacje FPD z udziałem Dominiki i Krzysia
V dubnu se ve Stonavě uskuteční beseda se spisovatelkou Nikol Kulovou, během které bude slavnostně pokřtěna její kniha Adaptace na život. Jedná se o příběh inspirovaný životem na Mexiku.
V části obce Stonava, zvané Mexiko, to kdysi žilo. Stály tady rodinné domy, zahrady plné života a sousedé, kteří k sobě měli blízko. Vyhlášené zde byly například Mexické dožínky. Dnes je ale všechno jinak. Oblast sevřená mezi šachtami Dolu ČSM Sever a ČSM Jih musela ustoupit těžbě uhlí a z původní zástavby nezůstalo skoro nic.
Lucinko, tady stával náš dům a za domem jsme měli obrovskou zahradu, kde jsme v létě měli třeba i bazén napuštěný. Tady vedle byla garáž. Tam můj děda spravoval auta a vedle toho jsme měli takovou stodolu, kde jsme měli slepice.
Nikol Kulová prožila své dětství na stonavském Mexiku. Navštěvovala místní základní školu a dodnes na toto období vzpomíná s úsměvem, například při vzpomínce na školní divadlo, ve kterém ztvárnila roli Sněhurky.
Nikol Kulová, autorka knihy Adaptace na život: „Za svobodna jsem se jmenovala Hanzlová a bydlela jsem tady celé dětství. A vlastně asi to bylo do zhruba nějakých 23 let, než jsem potom musela se odstěhovat do Karviné.“
Návraty na místo, kde kdysi stával její domov, v ní dodnes vyvolávají silné emoce.
Nikol Kulová, autorka knihy Adaptace na život: „Přijde mi líto, že dneska třeba tady nemůže Lucinka chodit do toho domku, kde jsem vyrůstala, a prožívat tady třeba nějaké okamžiky ona sama, a všechno už to zůstalo jenom ve vzpomínkách.“
Právě tyto její vzpomínky na život v hornickém regionu se staly inspirací pro její knižní debut s názvem Adaptace na život.
Nikol Kulová, autorka knihy Adaptace na život: „Když jsem uvažovala nad tím, jakou knížku napíšu, tak jsem si říkala, že nemůžu přece psát o věcech, kterým nerozumím. A tak jsem se rozhodla, že ji zasadím do prostředí, které moc dobře znám, kde jsem vyrostla, kde jsem prožila dlouhá léta, a je to v podstatě fiktivní román. Je to příběh matky a dcery a inspirovala jsem se hornickým regionem. Pořád si na něco zvykáme v životě, pořád se něco mění, a je na nás, jak se s těmi změnami vyrovnáme. A já si myslím, že kdo má rád beletrii, kdo se rád zasměje, a kdo občas ve svém životě taky něco řeší, tak je to knížka úplně pro něho.“
S Nikol Kulovou se mohou lidé setkat osobně už 7. dubna v 17 hodin v Domě PZKO ve Stonavě, kde usedne do křesla pro hosta. Součástí besedy bude také slavnostní křest její knihy a následná autogramiáda.
---
Spolek Rodiče a škola Stonava má za sebou další úspěšnou akci. Pro děti připravil karneval. O program se tentokrát postaraly budoucí paní učitelky.
Spolek Rodiče a škola Stonava připravil pro děti tradiční školní karneval, který opět nabídl odpoledne plné smíchu, her a zábavy. Sál stonavského domu PZKO zaplnily pestré a často velmi originální kostýmy, na kterých si děti společně se svými rodiči dali opravdu záležet.
anketa, děti: „My jsme vymysleli medúzu.“ „To vymyslel můj taťka a unesla mě Momo.“ „Já mám masku posledního havíře.“ „Já jsem automechanik, protože od dětství jsem se chtěl stát automechanikem.“ „Já jsem pirát a vymyslela to mamka.“ „Já jsem vlkodlak.“
O letošní program se postaraly studentky maturitního ročníku Střední školy DAKOL, které dostaly příležitost připravit a zorganizovat celé odpoledne.
Markéta Daňková, předsedkyně spolku Rodiče a škola Stonava: „Jelikož letošní školní rok je ve znamení změn, tak ani karneval nezůstal stranou. Namísto klasického programu jsme dali šanci studentkám maturitního ročníku ze Střední školy DAKOL, aby si vyzkoušely jeho přípravu.“
Jednalo se o studentky oboru předškolní a mimoškolní pedagogika, pro které byla tato akce cennou praktickou zkušeností.
Martina Foltýnová, pedagog, Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o. p. s.: „V rámci praxe vlastně pracují s dětmi.“
Petra Luzarová, studentka: „Odpoledne začalo tím, že jsme se právě roztancovali. Uvítali jsme samozřejmě všechny rodiče, děti a potom jsme si pro ně připravili aktivity, aby to nebylo jen takové normální odpoledne.“
Na děti čekal řada stanovišť, kde plnily nejrůznější úkoly.
Tereza Kubečková, studentka: „Na tomto stanovišti děti chodí s míčkem na lžičce a procházejí slalom.“
Tereza Cieslarová, studentka: „Tady musí správně poskládat obrázek. Procvičí si jemnou motoriku i posloupnost jednotlivých částí.“
anketa, děti: „Nejvíc se mi líbilo, že jsme měli lžičku s míčkem a museli jsme obejít překážky.“ „Mně se nejvíc líbilo luštění křížovek.“ „Mně se líbilo plnění různých úkolů.“ „Mně se líbily všechny soutěže.“ „Mně se líbilo to tancování.“
Pro návštěvníky bylo připraveno také bohaté občerstvení, o které se postarali rodiče stonavských žáků.
Markéta Daňková, předsedkyně spolku Rodiče a škola Stonava: „Jsme moc vděční všem rodičům, kteří nám občerstvení přichystali a přispěli tímto vlastně do fondu spolku.“
Vyvrcholením celého karnevalu byla bohatá tombola s více než stovkou cen. Domů neodcházel nikdo s prázdnou, protože každý zakoupený los vyhrával, i když jen cenu útěchy.
---
W dwudniowych eliminacjach Festiwalu Piosenki Dziecięcej, które odbyły się w Czeskim Cieszynie, wzięli udział najpiękniej śpiewający uczniowie polskich szkół podstawowych na Zaolziu.
Eliminacje organizuje co dwa lata Polskie Towarzystwo Artystyczne „Ars Musica” i cieszą się one niesłabnącym zainteresowaniem młodych wykonawców oraz ich nauczycieli.
Leszek Kalina, prezes Ars Musica: „Jest to mniej więcej tak jak cztery lata temu, bo dwa lata temu był taki boom jakoś, że zgłosiło się bardzo dużo, było ponad 140 osób, tym razem jest 109. czyli mniej więcej tak jak bywało w normalnych latach.“
Organizatorem finałowego koncertu jest Macierz Szkolna w Hawierzowie-Błędowicach. Jej prezes przyjechał do Cieszyna w charakterze obserwatora.
Władysław Jasiok, prezes Macierzy Szkolnej Hawierzów-Błędowice: „Jestem tu w roli obserwatora, może tam kelnera do kawy i tak dalej. Trochę się zaprzyjaźnić, to pierwszy kontakt z tymi dzieciami, które w Hawierzowie czeka właściwie potem cały dzień, dlatego że od godziny dziewiątej rozpoczynamy próbę generalną, potem idziemy na obiad, po obiedzie jeszcze szybka, druga próba i potem o szesnastej rozpoczyna się koncert.“
W tym roku wprowadzono istotne zmiany w doborze repertuaru konkursowego.
Leszek Kalina, prezes Ars Musica: „Nasze wychowawczynie, nauczycielki, już mówiły: Kurcze, ten repertuar zaczyna się powtarzać. Dlatego zdecydowaliśmy w końcu, że nie musi to być piosenka wybitnie autora polskiego, byle by była prezentowana w języku polskim.“
Skorzystał z tego również nasz stonawski solista, wybierając sobie piosenkę.
Krzysztof Bystroń, kategoria II: „Wybrałem piosenkę zespołu Ampli Fire, nazywa się Hapy Song. Dlaczego akurat tego zespołu? Jest ze Stonawy.“
Wanda Grudzińska, nauczycielka PSP Stonawa: „Ja myślę, że nasza szkoła jest rozśpiewana i że dzieci lubią śpiewać, tak to odczuwam.“
Dominika Feber, kategoria II: „Ja sobie wybrałam piosenkę ´A ja mam psa´. A dlaczego? Bo mi się podoba. A masz psa? Tak.“
Wanda Grudzińska, nauczycielka PSP Stonawa: „Tutaj występują również dzieci, które chodzą śpiewać, wprost szkolą się w tym kierunku. Także zobaczymy, zobaczymy. A nasze dzieci na razie są takie nietrenowane przez specjalistów, tylko przez nas, amatorów.“
Festiwal Piosenki Dziecięcej, niestety już bez udziału naszych małych piosenkarzy, odbędzie się 16 maja w Domu Kultury w Hawierzowie.
---
V dubnu se ve Stonavě uskuteční beseda se spisovatelkou Nikol Kulovou, během které bude slavnostně pokřtěna její kniha Adaptace na život. Jedná se o příběh inspirovaný životem na Mexiku.
V části obce Stonava, zvané Mexiko, to kdysi žilo. Stály tady rodinné domy, zahrady plné života a sousedé, kteří k sobě měli blízko. Vyhlášené zde byly například Mexické dožínky. Dnes je ale všechno jinak. Oblast sevřená mezi šachtami Dolu ČSM Sever a ČSM Jih musela ustoupit těžbě uhlí a z původní zástavby nezůstalo skoro nic.
Lucinko, tady stával náš dům a za domem jsme měli obrovskou zahradu, kde jsme v létě měli třeba i bazén napuštěný. Tady vedle byla garáž. Tam můj děda spravoval auta a vedle toho jsme měli takovou stodolu, kde jsme měli slepice.
Nikol Kulová prožila své dětství na stonavském Mexiku. Navštěvovala místní základní školu a dodnes na toto období vzpomíná s úsměvem, například při vzpomínce na školní divadlo, ve kterém ztvárnila roli Sněhurky.
Nikol Kulová, autorka knihy Adaptace na život: „Za svobodna jsem se jmenovala Hanzlová a bydlela jsem tady celé dětství. A vlastně asi to bylo do zhruba nějakých 23 let, než jsem potom musela se odstěhovat do Karviné.“
Návraty na místo, kde kdysi stával její domov, v ní dodnes vyvolávají silné emoce.
Nikol Kulová, autorka knihy Adaptace na život: „Přijde mi líto, že dneska třeba tady nemůže Lucinka chodit do toho domku, kde jsem vyrůstala, a prožívat tady třeba nějaké okamžiky ona sama, a všechno už to zůstalo jenom ve vzpomínkách.“
Právě tyto její vzpomínky na život v hornickém regionu se staly inspirací pro její knižní debut s názvem Adaptace na život.
Nikol Kulová, autorka knihy Adaptace na život: „Když jsem uvažovala nad tím, jakou knížku napíšu, tak jsem si říkala, že nemůžu přece psát o věcech, kterým nerozumím. A tak jsem se rozhodla, že ji zasadím do prostředí, které moc dobře znám, kde jsem vyrostla, kde jsem prožila dlouhá léta, a je to v podstatě fiktivní román. Je to příběh matky a dcery a inspirovala jsem se hornickým regionem. Pořád si na něco zvykáme v životě, pořád se něco mění, a je na nás, jak se s těmi změnami vyrovnáme. A já si myslím, že kdo má rád beletrii, kdo se rád zasměje, a kdo občas ve svém životě taky něco řeší, tak je to knížka úplně pro něho.“
S Nikol Kulovou se mohou lidé setkat osobně už 7. dubna v 17 hodin v Domě PZKO ve Stonavě, kde usedne do křesla pro hosta. Součástí besedy bude také slavnostní křest její knihy a následná autogramiáda.
---
Spolek Rodiče a škola Stonava má za sebou další úspěšnou akci. Pro děti připravil karneval. O program se tentokrát postaraly budoucí paní učitelky.
Spolek Rodiče a škola Stonava připravil pro děti tradiční školní karneval, který opět nabídl odpoledne plné smíchu, her a zábavy. Sál stonavského domu PZKO zaplnily pestré a často velmi originální kostýmy, na kterých si děti společně se svými rodiči dali opravdu záležet.
anketa, děti: „My jsme vymysleli medúzu.“ „To vymyslel můj taťka a unesla mě Momo.“ „Já mám masku posledního havíře.“ „Já jsem automechanik, protože od dětství jsem se chtěl stát automechanikem.“ „Já jsem pirát a vymyslela to mamka.“ „Já jsem vlkodlak.“
O letošní program se postaraly studentky maturitního ročníku Střední školy DAKOL, které dostaly příležitost připravit a zorganizovat celé odpoledne.
Markéta Daňková, předsedkyně spolku Rodiče a škola Stonava: „Jelikož letošní školní rok je ve znamení změn, tak ani karneval nezůstal stranou. Namísto klasického programu jsme dali šanci studentkám maturitního ročníku ze Střední školy DAKOL, aby si vyzkoušely jeho přípravu.“
Jednalo se o studentky oboru předškolní a mimoškolní pedagogika, pro které byla tato akce cennou praktickou zkušeností.
Martina Foltýnová, pedagog, Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o. p. s.: „V rámci praxe vlastně pracují s dětmi.“
Petra Luzarová, studentka: „Odpoledne začalo tím, že jsme se právě roztancovali. Uvítali jsme samozřejmě všechny rodiče, děti a potom jsme si pro ně připravili aktivity, aby to nebylo jen takové normální odpoledne.“
Na děti čekal řada stanovišť, kde plnily nejrůznější úkoly.
Tereza Kubečková, studentka: „Na tomto stanovišti děti chodí s míčkem na lžičce a procházejí slalom.“
Tereza Cieslarová, studentka: „Tady musí správně poskládat obrázek. Procvičí si jemnou motoriku i posloupnost jednotlivých částí.“
anketa, děti: „Nejvíc se mi líbilo, že jsme měli lžičku s míčkem a museli jsme obejít překážky.“ „Mně se nejvíc líbilo luštění křížovek.“ „Mně se líbilo plnění různých úkolů.“ „Mně se líbily všechny soutěže.“ „Mně se líbilo to tancování.“
Pro návštěvníky bylo připraveno také bohaté občerstvení, o které se postarali rodiče stonavských žáků.
Markéta Daňková, předsedkyně spolku Rodiče a škola Stonava: „Jsme moc vděční všem rodičům, kteří nám občerstvení přichystali a přispěli tímto vlastně do fondu spolku.“
Vyvrcholením celého karnevalu byla bohatá tombola s více než stovkou cen. Domů neodcházel nikdo s prázdnou, protože každý zakoupený los vyhrával, i když jen cenu útěchy.
---
W dwudniowych eliminacjach Festiwalu Piosenki Dziecięcej, które odbyły się w Czeskim Cieszynie, wzięli udział najpiękniej śpiewający uczniowie polskich szkół podstawowych na Zaolziu.
Eliminacje organizuje co dwa lata Polskie Towarzystwo Artystyczne „Ars Musica” i cieszą się one niesłabnącym zainteresowaniem młodych wykonawców oraz ich nauczycieli.
Leszek Kalina, prezes Ars Musica: „Jest to mniej więcej tak jak cztery lata temu, bo dwa lata temu był taki boom jakoś, że zgłosiło się bardzo dużo, było ponad 140 osób, tym razem jest 109. czyli mniej więcej tak jak bywało w normalnych latach.“
Organizatorem finałowego koncertu jest Macierz Szkolna w Hawierzowie-Błędowicach. Jej prezes przyjechał do Cieszyna w charakterze obserwatora.
Władysław Jasiok, prezes Macierzy Szkolnej Hawierzów-Błędowice: „Jestem tu w roli obserwatora, może tam kelnera do kawy i tak dalej. Trochę się zaprzyjaźnić, to pierwszy kontakt z tymi dzieciami, które w Hawierzowie czeka właściwie potem cały dzień, dlatego że od godziny dziewiątej rozpoczynamy próbę generalną, potem idziemy na obiad, po obiedzie jeszcze szybka, druga próba i potem o szesnastej rozpoczyna się koncert.“
W tym roku wprowadzono istotne zmiany w doborze repertuaru konkursowego.
Leszek Kalina, prezes Ars Musica: „Nasze wychowawczynie, nauczycielki, już mówiły: Kurcze, ten repertuar zaczyna się powtarzać. Dlatego zdecydowaliśmy w końcu, że nie musi to być piosenka wybitnie autora polskiego, byle by była prezentowana w języku polskim.“
Skorzystał z tego również nasz stonawski solista, wybierając sobie piosenkę.
Krzysztof Bystroń, kategoria II: „Wybrałem piosenkę zespołu Ampli Fire, nazywa się Hapy Song. Dlaczego akurat tego zespołu? Jest ze Stonawy.“
Wanda Grudzińska, nauczycielka PSP Stonawa: „Ja myślę, że nasza szkoła jest rozśpiewana i że dzieci lubią śpiewać, tak to odczuwam.“
Dominika Feber, kategoria II: „Ja sobie wybrałam piosenkę ´A ja mam psa´. A dlaczego? Bo mi się podoba. A masz psa? Tak.“
Wanda Grudzińska, nauczycielka PSP Stonawa: „Tutaj występują również dzieci, które chodzą śpiewać, wprost szkolą się w tym kierunku. Także zobaczymy, zobaczymy. A nasze dzieci na razie są takie nietrenowane przez specjalistów, tylko przez nas, amatorów.“
Festiwal Piosenki Dziecięcej, niestety już bez udziału naszych małych piosenkarzy, odbędzie się 16 maja w Domu Kultury w Hawierzowie.
---