Stonavští školáci vyměnili školní lavice za horské stezky. Společně s pedagogy vyrazili na tradiční Den zdraví.
Základní škola ve Stonavě každoročně organizuje Den zdraví, během něhož se stonavští školáci vydávají za čerstvým vzduchem. Letos děti společně s pedagogy vyrazlily do Mostů u Jablunkova, kde kromě jízdy na bobové dráze absolvovali několikakilometrovou trasu od hotelu Grůň až na Studeničný.
Marie Huplíková, výchovná poradkyně, ZŠ Stonava: „My na naší škole máme takovou tradici, že uprostřed zimy vozíme větrat děti na čerstvý vzduch, protože ta naše kotlina, kde celý rok žijeme, není příliš prospěšná našemu zdraví. Nejblíže máme tady Beskydy. Cílem bylo, aby se děti nadýchaly čerstvého vzduchu a také aby se trošku hýbaly, aby měly něco v nohách. To je důvod, proč to děláme.“
Den zdraví je jen jednou z mnoha aktivit, kterými škola podporuje zdravý životní styl svých žáků. Během tematických dnů se děti učí o správné výživě, pohybu i duševní pohodě. Nezapomíná se ani na společenskou odpovědnost – například při dnech proti vandalismu se žáci učí, jak si vážit svého okolí a chovat se ohleduplně.
---
Pozvánka na úklidovou akci a nohejbalový turnaj.
V sobotu 5. dubna se Stonava opět připojí k celostátní akci „Ukliďme svět, ukliďme Česko“, která si klade za cíl zbavit veřejná prostranství a přírodu odpadků a černých skládek. Pod záštitou obce ji organizuje spolek Adesse Ecology.
Jiří Litomyský, organizátor akce, Adesse ecology: "„Budou to stejná místa jako v minulých letech, kde se tvoří černé skládky. Tzn. podél cesty od základní školy k Dolu Darkov a pak místní část Amerika.“
Sraz dobrovolníků je naplánován na 9:00 před budovou obecního úřadu. Organizátoři zajistí potřebné pomůcky, jako jsou rukavice a pytle na odpad.
Vedle úklidové akce se v sobotu 5. dubna ve sportovní hale uskuteční také druhý ročník nohejbalového turnaje, který je určen výhradně pro obyvatele Stonavy. Do turnaje se může přihlásit maximálně osm tříčlenných týmů.
Turnaj odstartuje již v 8:00 ráno a zájemci se mohou hlásit osobně nebo telefonicky u Martina Buchty ve sportovní hale.
---
V rámci března, měsíce čtenářů se ve stonavské knihovně uskutečnila další z řady pravidelných besed. Tentokrát pozvání přijala spisovatelka a redaktorka Otýlie Tobolová. Tématem její besedy bylo Lutyňské tango, kniha plná zajímavých lidských příběhů.
Stonavská knihovna pravidelně několikrát ročně organizuje v prostorách knihovny v základní škole na Dolanech různé besedy se spisovateli a zajímavými osobnostmi. Letošní březnová beseda patřila redaktorce polské části Stonavského expresu Otylii Tobolové. Ta je totiž autorkou knihy Lutyňské tango, původně vydané v polštině a později přeložené do češtiny. V knize jsou popsány skutečné lidské příběhy, zasazené do kontextu historických událostí 20. století, které autorka a bývalá redaktorka Českého rozhlasu v Ostravě sbírala mnoho let.
Otylie Tobolová, redaktorka a spisovatelka: „Beseda bude vlastně trošku i o mých reportážích, které byly kdysi natočené pro Český rozhlas v Ostravě. No a pak byly v písemné podobě také tištěné. A tištěné v různých časopisech, až teprve můj velmi dobrý známý historik Mečislav Borák mě vybídl k tomu, abych toto vydala knižně. Vzpomenu také, že být redaktorem je někdy být jak detektivem. Je třeba ten příběh nějak mapovat ne během jednoho večera nebo několik dnů, ale třeba to Lutyňské tango mi trvalo 20 let, než jsem dokončila nebo všechny ty střípky složila do jednoho příběhu.“
Kniha se zaměřuje na příběhy obyvatel těšínského Slezska.
Otylie Tobolová, redaktorka a spisovatelka: „Většina těch příběhů se týká druhé světové války, avšak je tam i poslední kapitola, která se jmenuje Složité sousedství. A to vychází před to období, do doby před rozdělením Těšínska, po rozdělení Těšínska a také potom po ukončení druhé světové války. To jsou ty tři období, kde opravdu ty vztahy mezi Poláky a Čechy byly naprosto vyhrocené.“
První vydání Lutyňského tanga vyšlo v roce 2003, druhé o rok později. Po dvaceti letech byla kniha přeložena do češtiny.
Česká verze knihy byla nominována na cenu Jantar, ocenění Moravskoslezského kraje za literaturu.
Otylie Tobolová, redaktorka a spisovatelka: „To bylo pro mě velké překvapení, protože to byla jediná cena za prózu. Další dva kandidáti byli básníci. Bylo to pro mě velmi významné, protože komise, která vybírala nominované osoby, byli kritici, teoretici české literatury.“
Autorka Lutyňského tanga byla ovšem také oceněna Kongresem Poláků i polským konzulátem.
Otylie Tobolová, redaktorka a spisovatelka: „To je ta stříbrná brož. Bylo vyznamenání polské strany, polského konzulátu a pro mě to bylo velmi významné, že také z polské strany o tu knihu byl zájem.“
Beseda s Otylií Tobolovou není jedinou akcí, kterou v rámci března – měsíce čtenářů stonavská knihovna připravila. V závěru měsíce uspořádá pro žáky základní školy tradiční Noc s Andersenem, akci zaměřenou na podporu dětského čtenářství.
---
Dnia 16 marca 1895 roku w Kopalni Hohenegger doszło do wybuchu metanu, w wyniku czego zginęło 52 górników. Wśród ofiar był również dwudziestoletni Johan Filipczyk ze Stonawy.
W sto trzydziestą rocznicę tragedii na cmentarzu w Karwinie odbyły się uroczystości upamiętniające ofiary. Dzięki staraniom stowarzyszenia Olza Pro odsłonięto odrestaurowany pomnik.
Marek Konieczny, prezes stowarzyszenia Olza Pro: „Była tutaj ekipa ludzi z Warszawy z Instytutu Polonika, którzy corocznie do nas przyjeżdżają. Mówiliśmy sobie, że będzie w przyszłym roku rocznica, możemy spróbować odezwać się do pracowni konserwatorskiej, no i udało się.”
Uroczystości rozpoczęła msza zaduszna w kościele Piotra z Alkantary, skąd przy dźwiękach orkiestry górniczej pochód wyruszył na cmentarz. W kościele krótki zarys historyczny przedstawił historyk Józef Szymeczek.
Józef Szymeczek, historyk: „Ciekawe jest to, że prasa cieszynska bardzo rzeczowo informowała o katasttrofie, bez wielkich dramatycznych szczegółów i emocji. Być może było to już następstwo tej wielkiej katastrofy z roku minionego, kiedy się chyba tym nieszczęściem nawet i dziennikarze nasycili tak, że bardzo współczuli z tymi ofiarami. Owszem, powiedzmy, prasa światowa, czeska czy warszawska podawała różne i szczegóły i dlatego też możemy różne smutne sceny w tych pismach przeczytać.”
Renowacja pomnika została sfinansowana ze środków Ministra Kultury i Dziedzictwa Narodowego Rzeczypospolitej Polski. Partnerem projektu jest Kongres Polaków w Republice Czeskiej i Fundacja Volens z Cieszyna. W uroczystościach wzięli udział przedstawiciele polskiej ambasady i konsulatu, był hetman morawsko-śląski oraz wiceprezydent Karwiny. List senatora Andrzeja Febra odczytał jego syn Wojciech.
Renowacja metalowego pomnika i jego podstawy to pierwszy etap projektu. Teraz nastąpi jeszcze renowacja samego grobu.
Stanisław Kołek, wiceprezes Stowarzyszenia Olza Pro: „Utrzymywanie pamiątek górniczych jest dla nas bardzo ważne, to jest nasza historia, wiadomo, kto nie pamięta o historii, nie zasługuje na przyszłość . Z historii musimy czerpać doświadczenia, musimy czcić tych przodków, musimy szanować ich pracę i trud, ponieważ dzięki im staraniom i ich pracy my mogliśmy się mieć tak dobrze, jak się mamy.”
Stowarzyszenie OLZA PRO od ośmiu lat odnawia zniszczony cmentarz ewangelicki w dawnej dzielnicy Meksyk. Obecnie powstał nowy projekt dotyczący dokumentacji sztandarów górniczych z polskimi inskrypcjami.
---
Stonavští školáci vyměnili školní lavice za horské stezky. Společně s pedagogy vyrazili na tradiční Den zdraví.
Základní škola ve Stonavě každoročně organizuje Den zdraví, během něhož se stonavští školáci vydávají za čerstvým vzduchem. Letos děti společně s pedagogy vyrazlily do Mostů u Jablunkova, kde kromě jízdy na bobové dráze absolvovali několikakilometrovou trasu od hotelu Grůň až na Studeničný.
Marie Huplíková, výchovná poradkyně, ZŠ Stonava: „My na naší škole máme takovou tradici, že uprostřed zimy vozíme větrat děti na čerstvý vzduch, protože ta naše kotlina, kde celý rok žijeme, není příliš prospěšná našemu zdraví. Nejblíže máme tady Beskydy. Cílem bylo, aby se děti nadýchaly čerstvého vzduchu a také aby se trošku hýbaly, aby měly něco v nohách. To je důvod, proč to děláme.“
Den zdraví je jen jednou z mnoha aktivit, kterými škola podporuje zdravý životní styl svých žáků. Během tematických dnů se děti učí o správné výživě, pohybu i duševní pohodě. Nezapomíná se ani na společenskou odpovědnost – například při dnech proti vandalismu se žáci učí, jak si vážit svého okolí a chovat se ohleduplně.
---
Pozvánka na úklidovou akci a nohejbalový turnaj.
V sobotu 5. dubna se Stonava opět připojí k celostátní akci „Ukliďme svět, ukliďme Česko“, která si klade za cíl zbavit veřejná prostranství a přírodu odpadků a černých skládek. Pod záštitou obce ji organizuje spolek Adesse Ecology.
Jiří Litomyský, organizátor akce, Adesse ecology: "„Budou to stejná místa jako v minulých letech, kde se tvoří černé skládky. Tzn. podél cesty od základní školy k Dolu Darkov a pak místní část Amerika.“
Sraz dobrovolníků je naplánován na 9:00 před budovou obecního úřadu. Organizátoři zajistí potřebné pomůcky, jako jsou rukavice a pytle na odpad.
Vedle úklidové akce se v sobotu 5. dubna ve sportovní hale uskuteční také druhý ročník nohejbalového turnaje, který je určen výhradně pro obyvatele Stonavy. Do turnaje se může přihlásit maximálně osm tříčlenných týmů.
Turnaj odstartuje již v 8:00 ráno a zájemci se mohou hlásit osobně nebo telefonicky u Martina Buchty ve sportovní hale.
---
V rámci března, měsíce čtenářů se ve stonavské knihovně uskutečnila další z řady pravidelných besed. Tentokrát pozvání přijala spisovatelka a redaktorka Otýlie Tobolová. Tématem její besedy bylo Lutyňské tango, kniha plná zajímavých lidských příběhů.
Stonavská knihovna pravidelně několikrát ročně organizuje v prostorách knihovny v základní škole na Dolanech různé besedy se spisovateli a zajímavými osobnostmi. Letošní březnová beseda patřila redaktorce polské části Stonavského expresu Otylii Tobolové. Ta je totiž autorkou knihy Lutyňské tango, původně vydané v polštině a později přeložené do češtiny. V knize jsou popsány skutečné lidské příběhy, zasazené do kontextu historických událostí 20. století, které autorka a bývalá redaktorka Českého rozhlasu v Ostravě sbírala mnoho let.
Otylie Tobolová, redaktorka a spisovatelka: „Beseda bude vlastně trošku i o mých reportážích, které byly kdysi natočené pro Český rozhlas v Ostravě. No a pak byly v písemné podobě také tištěné. A tištěné v různých časopisech, až teprve můj velmi dobrý známý historik Mečislav Borák mě vybídl k tomu, abych toto vydala knižně. Vzpomenu také, že být redaktorem je někdy být jak detektivem. Je třeba ten příběh nějak mapovat ne během jednoho večera nebo několik dnů, ale třeba to Lutyňské tango mi trvalo 20 let, než jsem dokončila nebo všechny ty střípky složila do jednoho příběhu.“
Kniha se zaměřuje na příběhy obyvatel těšínského Slezska.
Otylie Tobolová, redaktorka a spisovatelka: „Většina těch příběhů se týká druhé světové války, avšak je tam i poslední kapitola, která se jmenuje Složité sousedství. A to vychází před to období, do doby před rozdělením Těšínska, po rozdělení Těšínska a také potom po ukončení druhé světové války. To jsou ty tři období, kde opravdu ty vztahy mezi Poláky a Čechy byly naprosto vyhrocené.“
První vydání Lutyňského tanga vyšlo v roce 2003, druhé o rok později. Po dvaceti letech byla kniha přeložena do češtiny.
Česká verze knihy byla nominována na cenu Jantar, ocenění Moravskoslezského kraje za literaturu.
Otylie Tobolová, redaktorka a spisovatelka: „To bylo pro mě velké překvapení, protože to byla jediná cena za prózu. Další dva kandidáti byli básníci. Bylo to pro mě velmi významné, protože komise, která vybírala nominované osoby, byli kritici, teoretici české literatury.“
Autorka Lutyňského tanga byla ovšem také oceněna Kongresem Poláků i polským konzulátem.
Otylie Tobolová, redaktorka a spisovatelka: „To je ta stříbrná brož. Bylo vyznamenání polské strany, polského konzulátu a pro mě to bylo velmi významné, že také z polské strany o tu knihu byl zájem.“
Beseda s Otylií Tobolovou není jedinou akcí, kterou v rámci března – měsíce čtenářů stonavská knihovna připravila. V závěru měsíce uspořádá pro žáky základní školy tradiční Noc s Andersenem, akci zaměřenou na podporu dětského čtenářství.
---
Dnia 16 marca 1895 roku w Kopalni Hohenegger doszło do wybuchu metanu, w wyniku czego zginęło 52 górników. Wśród ofiar był również dwudziestoletni Johan Filipczyk ze Stonawy.
W sto trzydziestą rocznicę tragedii na cmentarzu w Karwinie odbyły się uroczystości upamiętniające ofiary. Dzięki staraniom stowarzyszenia Olza Pro odsłonięto odrestaurowany pomnik.
Marek Konieczny, prezes stowarzyszenia Olza Pro: „Była tutaj ekipa ludzi z Warszawy z Instytutu Polonika, którzy corocznie do nas przyjeżdżają. Mówiliśmy sobie, że będzie w przyszłym roku rocznica, możemy spróbować odezwać się do pracowni konserwatorskiej, no i udało się.”
Uroczystości rozpoczęła msza zaduszna w kościele Piotra z Alkantary, skąd przy dźwiękach orkiestry górniczej pochód wyruszył na cmentarz. W kościele krótki zarys historyczny przedstawił historyk Józef Szymeczek.
Józef Szymeczek, historyk: „Ciekawe jest to, że prasa cieszynska bardzo rzeczowo informowała o katasttrofie, bez wielkich dramatycznych szczegółów i emocji. Być może było to już następstwo tej wielkiej katastrofy z roku minionego, kiedy się chyba tym nieszczęściem nawet i dziennikarze nasycili tak, że bardzo współczuli z tymi ofiarami. Owszem, powiedzmy, prasa światowa, czeska czy warszawska podawała różne i szczegóły i dlatego też możemy różne smutne sceny w tych pismach przeczytać.”
Renowacja pomnika została sfinansowana ze środków Ministra Kultury i Dziedzictwa Narodowego Rzeczypospolitej Polski. Partnerem projektu jest Kongres Polaków w Republice Czeskiej i Fundacja Volens z Cieszyna. W uroczystościach wzięli udział przedstawiciele polskiej ambasady i konsulatu, był hetman morawsko-śląski oraz wiceprezydent Karwiny. List senatora Andrzeja Febra odczytał jego syn Wojciech.
Renowacja metalowego pomnika i jego podstawy to pierwszy etap projektu. Teraz nastąpi jeszcze renowacja samego grobu.
Stanisław Kołek, wiceprezes Stowarzyszenia Olza Pro: „Utrzymywanie pamiątek górniczych jest dla nas bardzo ważne, to jest nasza historia, wiadomo, kto nie pamięta o historii, nie zasługuje na przyszłość . Z historii musimy czerpać doświadczenia, musimy czcić tych przodków, musimy szanować ich pracę i trud, ponieważ dzięki im staraniom i ich pracy my mogliśmy się mieć tak dobrze, jak się mamy.”
Stowarzyszenie OLZA PRO od ośmiu lat odnawia zniszczony cmentarz ewangelicki w dawnej dzielnicy Meksyk. Obecnie powstał nowy projekt dotyczący dokumentacji sztandarów górniczych z polskimi inskrypcjami.
---
