Hubertovu slavnost myslivci spojili s výročím hájenky

Stonavští myslivci si letos během Hubertské slavnosti připomněli 70 let od otevření původní hájenky ve Stonavě. Lovecká chata Lověna však musela být kvůli poddolování zbourána. Na jejím místě proto před třinácti lety vyrostla nová chata, která dodnes plně slouží Mysliveckému sdružení Stonávka a zůstává důležitým zázemím pro jejich činnost.

Ve Stonavě se po roce znovu sešli místní i přespolní myslivci, aby společně vzdali hold svému patronovi – svatému Hubertovi – a zároveň důstojně oslavili významné jubileum: sedmdesát let od postavení své první lovecké chaty.

Vojtěch Feber, předseda MS Stonávka: „První hájenka ve Stonavě byla postavena v roce 1955, kdy se tehdejší myslivci poskládali a postavili chatu Lověnu.“

Lovecká chata místního mysliveckého spolku přitom rozhodně neměla jednoduchý osud. Původní stavba, na kterou byli tehdejší myslivci velmi pyšní, musela po desetiletích provozu ustoupit důsledkům těžby černého uhlí. Poklesy půdy způsobené poddolováním poškodily objekt natolik, že jej už nebylo možné bezpečně využívat.

Ondřej Feber (ANO), senátor a místostarosta Stonavy: „Bohužel, hornická obec, velká těžba uhlí, způsobila, že jsme tu chatu museli opustit, tedy zdemolovat a postavit novou.“

Tato stavba sloužila dlouhá léta jako centrum setkávání, plánování společných akcí i jako symbol soudržnosti lovců v obci. Nakonec však musela být stržena. Myslivci se však nevzdali – rozhodli se postavit nový objekt, který by dokázal odolat i náročným geologickým podmínkám regionu. moderní hájenka tak stojí na několika speciálních nosných nohách, které umožňují konstrukci pružně reagovat na případné pohyby země.

Vojtěch Feber, předseda MS Stonávka: „V roce 2012 byla postavena úplně nová hájenka, která je postavena na patkách a umožňuje rektifikaci. Takže případné další důlní vlivy bychom byli schopni nějak méně nákladně odstranit.“

Součástí slavností byla také tradiční zastávka u kapličky svatého Huberta, kde myslivci společně uctili jeho památku a připomenuli si jeho odkaz.

Od kapličky se následně vydali v průvodu do místního Domu PZKO, kde pro všechny přítomné bylo připraveno myslivecké pohoštění.

Vojtěch Feber, předseda MS Stonávka: „Jsme si dovolili pozvat jak všechny sousední předsedy mysliveckých sdružení, tak všechny předsedy spolků tady působících ve Stonavě, zastupitele a jsem rád, že to můžeme takhle všichni společně oslavit.“

Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Myslivecké sdružení Stonávka patří k těm nejvýznamnějším spolkům ve Stonavě. V rámci našeho programu podpory spolkům čerpají dotaci. Dnešní slavnost sv. Huberta je taková nejvýznamnější jejich akce.“

O slavnostech svatého Huberta se ve Stonavě už léta ví v širokém okolí a sjíždějí se na ně nejen myslivci, ale i další příznivci této tradice. Nechyběli ani členové Řádu černých myslivců, kteří se těchto akcí pravidelně účastní.

Jaroslav Jurek, člen Řádu Černých myslivců Pobeskydských: „Do Stonavy jezdíme velice rádi. Byli jsme tady na všech svatohubertských slavnostech.“

Celé setkání tak nebylo jen připomenutím historických milníků, ale i potvrzením toho, že myslivecká tradice ve Stonavě má stále pevné kořeny. Sdružuje generace lidí, pro které je příroda nejen prostředím, ale především posláním a celoživotní vášní.

---

Nevzhledná bouda u hájenky byla zkrášlena graffiti

Nejen účastníci hubertské slavnosti, ale i všichni, kteří v posledních pěti měsících zavítali ke stonavské hájence, mohli obdivovat nový umělecký výtvor. Ten před prázdninami vytvořil umělec Mirek Špálek, autor, který už před šesti lety pomocí různobarevných sprejů proměnil nevzhlednou vodní nádrž v areálu Sportovního klubu Stonava.

Letos na jaře jej oslovil Daniel Ciompa, člen Mysliveckého sdružení Stonávka. Ten také zafinancoval novou malbu, díky níž se z obyčejné plechové garáže v blízkosti místní hájenky stala poutavá součást okolní krajiny.

Mirek Špalek, autor graffity: „No tak vzhledem k tomu, že se nacházíme v přírodě u hájenky, tak výběr motivů byl vlastně jasný. Tady kolega si přál, ať vlastně ten návrh je situovaný do tohoto místa a v tom návrhu mají být ideálně stromy a vzhledem k tomu, že v ERBU té místní skupiny je jelen tak prostě výběr motivů byl jasný, jak stromy, tak les a vlastně jelen, který je dominantou celého toho návrhu.“

Při tvorbě graffiti o rozloze zhruba 30 metrů čtverečních použil umělec desítky různých odstínů barev.

Mirek Špalek, autor graffity: „Ono to je 30 metrů čtverečních, takže když budu počítat, kdyby se to počítalo do plochy, tak třeba 60 až 100 barev, ale těch odstínů je daleko víc, protože někdy používáte jeden odstín na pár teček a stejně ho musíte mít. Kolem stovky barev určitě padne.“

Této malbě se Mirek Špalek na místě věnoval dva dny, během nichž vzniklo dílo, které si kolemjdoucí i návštěvníci hájenky velmi pochvalují.

---

Zjazd PZKO 2025

Zjazd Delegatów PZKO podsumował czteroletnią działalność organizacji. W sprawozdaniu wspomniano m.in. o centralnych imprezach, takich jak Festiwal PZKO, koncert Solidarni z Ukrainą czy Trojok Śląski zorganizowany w Stonawie. Wybrano nowe władze i przyjęto nowy statut, zgodnie z którym to nie Zjazd, jak dotychczas, lecz Zarząd Główny wybiera prezesa.

Wojciech Feber, prezes PZKO Stonawa: „Jeśli chodzi o statut, to przebiegała ankieta. Mogę powiedzieć, że my na zebraniu w Stonawie głosowaliśmy prawie indentycznie, jak dzisiaj na Zjeździe, kiedy te zmiany zostały przyjęte.”

Podkreślono korzyści płynące ze współpracy z lokalnymi samorządami oraz organami państwowymi. Obradom przysłuchiwał się parlamentarzysta Bogusław Niemiec.

Bogusław Niemiec, parlamentarzysta (SPOLU): „Jestem wdzięczny za wsparcie, bo naprawdę, bez tego wsparcie nie byłbym chyba posłem. Jestem Polakiem, jestem Zaolzianinem i chcę wspierać kulturę polską i polskość na Zaolziu. Ta wspołpraca – to są konkrety. Teraz rozmawialiśmy o finansowaniu mediów narodowościowych, szkolnictwie narodowościowym. To są imprezy kulturalne, wszystkie te tradycyjne sprawy dla naszego Zaolzia. Trzeba, żeby były wpierane również z centrum, to znaczy z Pragi.”

Związek otrzymuje duże wsparcie z Polski, między innymi przy dofinansowaniu remontów miejscowych Domów PZKO. Jednym z priorytetów było rozpoczęcie kapitalnego remontu siedziby Zarządu Głównego, tzw. Fasalówki.

Stanislaw Bogucki, konsul RP w Ostrawie: „Polska wspiera PZKO, są konkursy, teraz w styczniu będzie ogłoszony następny konkurs na projekty infrastrukturalne, na remonty Domów. Fasalówka jest jak gdyby takim priorytetem, ale jeszcze pozostają inne budynku w miejscowych kołach. To wymaga dużych nakładów finansowych i dużego poświęcenia.”

Remont Fasalówki podzielono na kilka etapów. Jego zakończenie przewidziano w 2027 roku. Pod jednym dachem znajdą się wówczas wszystkie polskie placówki, redakcje i siedziby organizacji.

Helena Legowicz, prezes PZKO: „Poprzedni prezes Janek Ryłko też to rozważał, w 2014 r. były przygotowane plany remontu, ale wtedy nie udało się zdobyć środków finansowych. Teraz środki w jakiś sposób trafiły do nas. Nie było to łatwe, ale myślę, że warto w ten budynek zainwestować, żeby służył kolejnym pokoleniom.”

Mariusz Wałach, prezes Kongresu Polaków w RC: „Trzymam kciuki, żeby wizja Heli się spełniła, żebyśmy za parę lat mogli mieć na ulicy Strzelniczej w Cz. Cieszynie taki solidny ośrodek polskości Zaolzia pod jednym dachem. Moim zdaniem to będzie najważniejszy projekt na najbliższą kadencję.“

Prezesem PZKO została ponownie wybrana Helena Legowicz, a delegaci uhonorowali ten wybór owacjami na stojąco.

---